AN VAN HELSING
STEFAN ERDMANN
insidnfi z pnlitiky, hospndarske sfery, modiciny, policie,
tainych slnzoh, hundeswehrn a zodnarskych lozi odhalnji
utainme skatocnnsti
8
Jan van Helsing (vlastnim jmenem Jan Udo Holey)
se narodil v roce 1967. Ja autorem mnoha knih
a majitelem vydavatelstvi' Amadeus Verlag. V po-
lovine 80. let minuleho stoleti zacal cestovat, a ze-
jmena pri expedicich po USA, Egypte, Jizni Ameri-
ce. Africe a Asii ucinil objevy, kterezpochybnuji nas
osvicenecky pohled na svet. Na svych cestach se
seznamil se fadou zajimavych lidiz okruhu tajnych
sluzeb. templarskych rytiru i zednarskych lozi. Tato
setkani vedla к tomu, ze roku 1993 napsal svou
prvni knihu о tajnych spolecnostech. Behem dvou
let se tento titul stal bestseUerem, prodalo se ho
pres sto tisic jejich exemplary a byla prelozena
do osmi jazyku. V roce 1995 nasledoval druhy dfl,
jehoz obsah vsak natolik pobouiil jiste zajmove
skupiny v Nemecku i ve Svycarsku, ze kniha byla
na zaklade soudniho rozhodnutistazena z prodeje,
aby tak obcane byli ..uchraneni“ pred „skodlivymi“
informacemi.
Jeste uspesnejsi byla publikace Ruce pryc od teto
knihy. ktera ocividne sedla do aktuainich naiad
spolecnosti. protoze se ji prodalo jiz vice nez dve
ste tisic vytisku.
Ve svych (prozatim) patnacti knihach dokazal Jan
van Helsing nejen s velkym predstihem predpove-
det politicky i ekonomicky vyvoj, ale take podrob-
ne vysvetlit. jak ma byt na svete pomoci globalni-
ho terorismu a nasledne zostrene kontroly obcanu
nastolen novy svetovy rad.
Jana van Helsinga muzete navstivit take na inter-
nets www.amadeus-verlag.com.
JAN VAN HELSING
STEFAN ERDMANN
WHISTLE
BLOWER
iuifefi i palitiky, kuiitiftkt ittrj, м№ц, ralicie,
tqijck sliitk, biHenelm a nfctfakfck Ш a*al«ji
аЩапак skatetiKti
з
Z пёгпескёЬо originalu
Jan van Helsing, Stefan Erdmann:
WHISTLEBLOWER
Copyright © 2016 Amadeus Verlag GmbH & Co. KG
pfelozil: Daniel Kluger
© ANCH BOOKS 2018
www.anch-books.eu
redakce: Ingrid + Anton Modory
jazykova redakce: Daniela Pilafova
obalka: Amadeus Holey
graficka uprava obalky a zalomeni: Puxdesign
tisk: Quatro print, a. s.
ISBN: 978-3-945803-20-2
4
5
Obsah
6
6
8
24
50
58
80
130
170
180
186
210
228
312
334
342
366
378
406
422
Obsah
Uvod
Obohacovatele kultury, raketovi technici
a kriminalm'ci aneb Co se вкиГеспё dqe
v azylovych zanzem'ch
Tajne sluzby maji pfistup к mobilnim operatorum
Nadace a spolky: jak nadnarodni koncemy
a dobrocinne organizace setri dan£
Oddёlen^ 322 - tajne operace ve Svycarsku
Iluminatuv syn prolomil mlceni - rozsifene
interview s Benem Morgenstemem
autorem rozhovoru je Stefan Erdmann
Homosexual™ fotbalovi reprezentanti a masakr
v Nigerii
Celni ufednice zpochybnuje platnost zakonu
Spolkove republiky Ыётеско
Chemoterapie muze pomoct - casto to vsak
neni zadouci
„Z deseti udёlam za jeden rok sto milionu“ -
tajny bankovni trading skutecre existuje!
Ыётеско, nebo Spolkova republika Ыётеско -
stat, ci firma?
Nove formy terapii jsou potlacovany
Demonstranti v Hongkongu byli zaplaceni
„Sest milionu mrtvych Africanu nas nezajima...“
Geomanticke valky о silova mista 7етё
,,Nezastavate-li v medial™ branzi jasne levicove
postqje, jste nacista’“
Mimozemstane, nebo cestovatele v case?
Svobodny zednaf vysvёtluje tajne uceni!
Doslov
7
Uvod
8
Mile ctenafky a mill ctenafi,
tento text mel vyjit jiz v roce 2011 pod nazvem Tato kniha
must horet! Co tomu zabranilo?
Byl unor 2011, kdyz mi jisty lekaf z okoli Hannoveru poslal
rukopis s velmi vybusnym obsahem. Dedecek tohoto leka-
fe polskeho puvodu byl tlumocnik z nemciny do polstiny,
ale jeho klienti nebyli lide jen tak ledajaci, nybrz vyznam-
ni politici a vysoce postavene osobnosti, jako byli Willy
Brandt, ЬгаЬёпка von Donhoff, prumyslnik Krupp a dal-
si. Jako tlumocnik se zudastnil ruznych dm^rnych poli-
tickych a ekonomickych rozhovoru a na vlastni usi tarn
slysel opravdu tfaskave informace. Vse, co se dozvёdёl,
si poznamenal. Struck feceno: v pozadi зуё^уёЬо dёn^
existuji elitafske mocenske struktury - jedna se о skupi-
nu dynastickych rodinnych klanu, jez se spojily s rodina-
mi soukromych bankefu a ruznymi starymi slechtickymi
rody a jez ze zakulisi f idi ekonomicke a politicke dёn^ na
celem зуё1ё; jinymi slovy se toto dёn^ pokousi fidit podle
svych pfedstav.
Kdo zna moje dosavadni publikace nebo jine knihy podob-
neho зтёги, mozna fekne: „Ano, to uz zname, to je ta sta-
rd obnosend vesta - ilumindti a jejich novy suetouy rdd“
Зргаупё! Presto byl пе]га]1тауё]81 fakt, ze гттёпу tlu-
mocnik, ktery zanechal posledni vuli formou dopisu sve-
mu vnukovi (a to усе1пё zadosti, aby dopisy byly zvefej^-
ny az po jeho smrti), uvedl take jmena konkretnich osob.
Jednalo se tedy о с1оуёка гавуёсепёЬо, takzvaneho whis-
tleblowera, odkryvace skanddld, a tedy о toho, jenz byl
u konkretni udalosti озоЬпё pritomen a referuje tak о ni
z prvni ruky. Je proto velky rozdil mezi zpravami tёchto
гаэуёсепсй a resersemi autoru literatury faktu о konspi-
radnich teoriich (jako jsem napfiklad ja), ktere jsou zalo-
zeny na оЬи'гпё ргоу^ёпусЬ zjis^nich, nebot' zadny ze
9
,,spiklencu“ пета росЬорке1пё zajem па tom, aby jeho
cachry vysly najevo. Uvedeny rukopis se tak pro тё stal
doslova darem z nebes.
Informoval jsem sveho pntele Stefana Erdmanna a po
osobnim setkani s vyse гттёпут lekarem jsem odjel
ke Stefanovi, abych s nim prodiskutoval obsah rukopisu
i dalsi informace, ktere jsem od autora obdrzel. Se Stefa-
nem jsme totiz jiz v knize Politicly nekorektni zvefejnili
interview s Benem Morgensternem, synem jihoafrickeho
iluminata, а тёИ jsme v umyslu znovu odcestovat na jih
Afriky a i^lat s timto с1оуёкет dalsi rozhovor. Napadlo
nas, ze do nove knihy muzeme zahrnout i lekafuv rukopis,
jenz obsahoval odhaleni sepsana jeho dёdeckem. Takze
jsme тёН jiz dva whistleblowery. Nase cesta do Jihoafricke
republiky byla uz naplanovana a zcela зропЫппё jsme pak
zajeli i do Jizni Ameriky, ktera doslova obratila nas zivot
i mnoho naSich dosavadnich zji^ni naruby.
Se Stefanem jsme projeli Uruguay, Brazilii a Paraguay az
po jih Argentiny а грё^ тёИ jsme v umyslu v пётескё
Colonia Independencia pobliz Asuncionu udёlat rozhovor
s с!оуёкет, ktery tvrdil, ze pozoroval пётеску „letajici
talif“, s nimz na konci druhe svёtovё valky mizeli vёdci
a technici z Ыётеска do Antarktidy a do Jizni Ameriky.
Nas гатёг byl vsak bohuzel пейврёзпу, nebot' dotycny pan
mezitim zemfel. Misto toho jsme se ale seznamili s пёко-
lika ocitymi svёdky, ktefi se po roce 1945 v Jizni Ameri-
ce setkali s Adolfem Hitlerem a Martinem Bormannem.
Potkali jsme se гоупёг s autory Abelem Bastim a Marianem
Llanem, jakoz i s generalem, prezidentskym kandidatem
a pucistou Lino Oviedem a s mnoha dalsimi lidmi. Nakonec
z toho v roce 2013 vznikla kniha Hitler prezil v Argentine,
ve ktere jsme uvedli 23 svёdkй (z nichz bylo devёt ocitych),
co tvrdili, ze v Jizni Americe potkali Hitlera. О teto knize
se dodnes vubec nemluvi, ba dokonce nevysel ani jediny
10
polemicky ci kriticky clanek. Proc asi? Protoze nektefi
z ocitych БУёдкй uvactenych v knize jiz vypovidali i pfed
britskou BBC, a prokazali tak svoji duveryhodnost? Ane-
bo to bylo proto, ze se argumenty 1ёсЬ1о svёdkй pocha-
zejicich z ruznych spolecenskych vrstev daly vyvratit jen
s obtizemi, jelikoz уургауёП о tom, co vidёli na vlastni oci,
pfipadiw co s Adolfem Hitlerem zazili?
Po vydani uvedene knihy se mi podafilo pfinwt Rainera
Tilcha, пёшескёЬо novinafe zijiciho v Paraguayi (o Til-
chovi se kniha take zminuje a jeho irekdejsi sef, vydavatel
пётескусй novin, byl v kontaktu s Martinem Bormannem
az do jeho smrti v roce 1971), aby v zemi dale systematicky
patral а оуёгоуа! informace, ktere jsme mu se Stefanem
dodavali, pfimo v terenu. Так jsme ziskali dalsi Hitlerovu
fotografii v Paraguayi. 1е$кё пар1пауё)81 vsak bylo, kdyz se
и nas ohlasil syn Franze Ruffinenga. F. Ruffinengo dovedl
v roce 1946 v 1апоуё Martina Bormanna na lod', jez plula
do Argentiny, a pfedal mu pas vystaveny Vatikanem, aby
mohl opustit Evropu po takzva^ krysi stezce. Ruffinenguv
syn nam pfi osobnim setkani ukazal dёkovny dopis Mar-
tina Bormanna, jejz adresoval jeho otci a vlastnoruc^ jej
podepsal. Tento podpis jsme dali grafologicky prozkoumat
a jeho pravost se potvrdila. Opravdovou bombou bylo vsak
setkani s jednou stars!, ale пезгт'гпё agilni damou, ktera
pusobila jako zdravotni sestra a az do jeho smrti pecovala
о с1оуёка, ktery тё1 doprovazet Adolfa Hitlera ЬёЬет jeho
1кёки v ponorce do Argentiny. Tato dama si росЬорке1пё
nepfeje prozrazovat svoji totoznost a nect^ji tak ucinit
ani rodinni pfislusnici vojaka, ktery Hitlera ve гттёпё
ponorce doprovazel, nebot’ tato rodina je nejen slechtic-
кёЬо puvodu, ale jeji jmeno ma v №mecku i v soucasnosti
vysokou prestiz. Svuj slib, ze neprozradim ani jmeno stare
damy, ani jn^no Hitlerova pruvodce a jeho rodiny, hodlam
dodrzet. Je nakonec jedno, zda budeme mit 23, ci 24 svёd-
ku. Ti, ktefi nasim informacim mrefit nect^ji, пегтёт
11
svuj nazorjen kvuli jednomu dalsimu БУёёксм, a kritici by
stejite oznacili pfedlozene fotografie za padёlky.
Proc vam ale to vsechno povidam? Duvodem je fakt, ze
vyse uvedene skutecnosti vedly к tomu, ze jsem rukopis
1ёкаге ро1зкёЬо puvodu uz песЬ1ё! zverejnit, nebot' jeho
dёdecek (onen prekladatel z пётсту do polstiny) dospёl
na гакМё Бёпе rozhovoru s politiky a dalsimi osobnostmi
к nazoru, ze Hitler byl zabit dne 20. 7. 1944 pfi Stauffen-
Ье^оуё atentatu a nahradil ho dvojnik. Toto tvrzeni vsak
pfimo odporovalo vysledkum nasich resersi a vypovёd^m
svёdkй, s nimiz jsme delali rozhovory. To jsem take sdё-
lil lekafi, ktery si pfecetl i moji knihu о Hitlerovi, avsak
svuj nazor na tezi о dvojnikovi пегтёпП. Proto jsem se
nakonec rozhodl, ze rukopis zatim zvefejnovat nebudu,
respektive ze jej nezahrnu do 8ро1еспёЬо knizniho pro-
jektu se Stefanem.
Projekt nasi knihy о whistleblowerech рак na пё)аку ёаз
usnul. Ja jsem v roce 2012 vydal knihu Politicly nekorektni
a Stefan pracoval spolu s doktorem Dominiquem Gorlitzem
na pruzkumech Уе1кё pyramidy v Gize, coz оЬёта pfi-
neslo nejen pravni ргоЫёту, domovni prohlidky a mezi-
narodni zatykac, ale vedlo 1акё к napsani knihy a nato-
ceni filmu о pyramidach(1). Teprve kdyz jsem v bfeznu
2015 dokoncil prace na зуё posledni knize Nez si prozenes
hlavou kulku, pfecti si tuto knihu!*, rozhodl jsem se, ze
jiz zahajeny projekt dovedu ke zdarnemu konci. Рптё1а
тё к tomu i skutecnost, ze jsem se pfi pruzkumech pro
vyse uvedenou knihu setkal s velmi zajimavymi osob-
nostmi - mimo jine s dlouholetymi spolupracovniky BND
(=Bundesnachrichtendienst=^mecka zahranicni tajna
sluzba) i MAD (=Militarischer Abschirmdienst=armadni
tajna sluzba) - a prostfednictvim tёchto osob jsem mohl
oslovit dalsi insidery z nejruz^jsich oblasti. Rozhovory
s 1ётко - v поуопётстё - whistleblowery jsme se Ste-
12
fanem zvefejnili v teto knize. Dlouhe interview s Benem
Morgensternem vedl Stefan, vsechna ostatni ja. Rozho-
vory jsme nahravali a vsem pochybovacum je v nakla-
datelstvi radi pfehrajeme. Vyjimkami jsou Stefanovo
interview s Benem Morgensternem a rozhovor s ^kdejsi
celni ufednici Marion Regner, ktery se uskutecnil pro-
stfednictvim e-mailu. (Mimochodem nahravky rozho-
voru se svobodnym zednafem z knihy Tajne spolecnosti
3 - Valka svobodnych zednafu jsou stale dostupne. Zdu-
raznuji to, protoze je^ pofad existuji ctenafi, ktefi se
domnivaji, ze uvedeny zednaf vubec neexistuje a ze jsem
si vsechno vymyslel. Takovi lidё se vsak nedaji pfesved-
cit ani zednafovymi fotografiemi, ktere jsem zvefejnil ve
druhem vydani knihy.)
Momental^je asi nejznamqsim whistleblowerem Edward
Snowden, byvaly pracovm'k NSA, jenz v 1ё1ё 2013 zvefejnil
interni dokumenty a informace tajnych sluzeb, coz vedlo
к tomu, ze pokud пес1иё1 byt v USA zatcen a odsouzen,
musel pozadat о ochranu v Moskvd. Такё s Edwardem
Snowdenem jsem se pokousel hovofit озоЬпё. Nejednalo
se mi vsak az tolik о zvefej^ni informaci ohled^ afёry
spoje^ s NSA a odposlechu v cizich zemich, jak se о to
snazila пётеска vlada, nybrz о ovёfen^ dvou vyjadfeni,
ktera тё!а udaj^ pochazet pfimo od Edwarda Snowde-
na a ktera byla tak podivna a skandalni, az pusobila dosti
пеиуёгке1пё.
Pocatkem roku 2014 kolovala po internetu zprava, ze
Edward Snowden udaj^ pfedlozil гизкё taj^ 51игЬё
пегросЬуЬпке1пё dukazy, podle nichz nejenze exis-
tuje mimozemska inteligence, ale funguje takё skupi-
na takzvanych velkych bilycb mimozemst'anu, ktera je
od roku 1945 v kontaktu s americkou vladou a faktic-
ky ji ovlada. Tato zprava pochazi od (гапзкё zpravodaj-
зкё agentury Fars News Agency, jez ji ziskala ze serveru
13
www.whatdoesit?nean.coni. V tomto pfipade vsak staci-
lo ротёгпё кгаГкё оуёгет faktu, aby se ukazalo, ze jde
о novinafskou kachnu. Internetem vsak koluje dalsi neu-
vёпtelnё tvrzeni pfipisovaire E. Snowdenovi (=The Internet
Chronicle, 5. 7. 2013): jedna se v пёт о to, ze кготё lidi
ma Zemi obyvat dalsi rasa, ktera jiz tisice let zije v zem-
skem plasti a jeji козпнскё lode udajite startup z mof зкё-
ho dna a min do vesmiru. Jelikoz oficiainf vёda nedispo-
nuje podobnym systёmem ani hlubokomofskymi sonary,
nemame о 1ёсЬ1о jevech г&1пё informace. Tito „vnitro-
zemci“ jsou pry inteligentndjsi nez №ё zijici na povrchu
Zenw a ameridti prezidenti jsou о jejich akcich informo-
vani. Technologic tёchto bytosti jsou daleko dokonalejsi
nez nase, a proto bychom byli v pfipad^m konfliktu jas-
пё porazeni. Udaj^ existuje plan umistit do гетзкё kury
raketovё ууЬизпё hlavice a nasled^ je aktivovat a zapalit.
Мё1а by to byt pry jedina sance, jak se branit.
Такё toto tvrzeni se ukazalo jako nepravdhre, ovsem v ramci
resersi jsem narazil na skutecne sokujici Snowdenovo vyja-
dfeni: „Cun vice Snowden pozndval skutecne aktivity NSA
- predevsim tak, ze cetl ,pravdive informace1, mezi nimi take
vseobecnou zprdvu о ,sledovdni lidi bez predchoziho schvd-
leni\ jez pochdzi z Bushovy ery - tim vice mu bylo jasne, ze
ve skutecnosti existuji dve vlddy: jedna, ktera byla zvolena,
a druhd, nikym nezvolend tajnd vldda, jez pusobi ze zdku-
lisi“(2). Napsala to novinafka Janet Reitman ve зуёт ё!апки
z roku 2013 о Glennu Greenwaldovi a Edwardu Snowdenovi.
Greenwald je novinaf, ktery zpracoval dokumenty, pfeda^
Snowdenem, о рпэпё taj^m sledovacim programu NSA
s nazvem PRISM a ktery tyto informace zvefejnil pocat-
kem ёепта 2013 v Ьгкэкёт deniku The Guardian зро1еёпё
s interview s Edwardem Snowdenem.
Рг^ё proto (a о tom) bych s E. Snowdenem rad озоЬпё
hovofil. Jsem si totiz jisty, ze v pпpadё „zakulisnich sil“
14
петё! na mysli pouze NSA. Dozvite se о tom vice, pfecte-
te-li si ууроуёсГ svycarskeho zpravodaje v kapitole 4.
Podobne rozhovory je velmi dulezite vёst озоЬпё, a to nej-
1ёре pf imo u dotazovaneho doma, po^vadz tak Ize ziskat
i osobni dojem: jak dotazovany zije, jak vypada jeho mis-
to к bydleni, jak vychazi se svymi dёtmi nebo manzelkou
a mnoho dalsich informaci к се1коуёти obrazu. Nejdule-
zitejsi, co Stefana а тё - a logicky takё vas - zajimalo, byla
celkova dmreryhodnost dotazovaneho. Ыёк1егё rozhovo-
ry jsme ргауё proto v teto knize nepouzili, nebot’ neby-
la zarucena serioznost partnera. Jeden z nich jsem vedl
i s udajnym synem jednoho z clenu Men in Black (=MIB
=Muzi v сегпёт). Так se koncem padesatych let minu-
1ёЬо stoleti oznacovali muzi v cernych oblecich, ktefi se
objevovali u ocitych svёdkй UFO nebo setkani s posadkou
letajicich talif u kratce potom, co tito tide neobvykte ukazy
pozorovali, a snazili se je zastrasit a umlcet. РёНЬи^т^у
rozhovor s mladym muzem byl velmi napinavy a poodha-
lil velkou cast tematiky UFO vcet^ informaci о tajnych
vojenskych zakladnach na Marsu. Nez bych vsak zacal
mladikovy vypovёdi brat уагпё, pozadal jsem ho о zpro-
stfedkovani osobniho setkani s jednim z jeho informatoru.
(Vypovёdi гттёпёЬо mladika vyjdou spolu s dalsimi sen-
zacnimi odhalenimi о tajnych vesmirnych programech
a utajovane minulosti nasi planety v knize Muj otec byl MiB
- poznamka redakce)
Mozna se nyni ptate, jak jsem se ke vsem 1ёт№ lidem
dostal? Je to proste. Dosud jsem prodal рпЬПгпё jeden
milion svych knih v пётескёт jazyce, a moje knihy byly
navic pfelozeny do dvanacti dalsich jazyku. To zpusobi-
lo, ze dostavam od ctenafu velke mnozstvi dopisu a mezi
nimi je mnoho podobnych tomu, ktery jsem obdrzel dne
17. 9. 2015 jako anonym:
15
„Vdzeny pane van Helsingu,
ackoliv znam jen nektere z Vasich publikaci, klanim se pred
vysledky Vasich. vyzkumu a pfed odvahou, kterou neustale
prokazujete i pres represdlie ze strany stdtnich orgdnu a nend-
vist™ cldnky proti Vast osobe. Sam jsem mnoho let pitsobil
и nemecke pohranicni strdze (=Bundesgrenzschutz) a na
zdklade toho, ze jsem byl nasazen v Kosovu, jsem byl vyzvdn,
abych se podilel take na гргаы^аузкё cinnosti. Moje rodinnd
situace mi to umoznovala a ja jsem s ndvrhem souhlasil, tak-
ze pracuji pro tajnou sluzbu dodnes. Kdyzjste ve svё posledni
knize popisoval, ze jste dospel do bodu, kdy jiz nemdte zddne
poteseni z investigativni cinnosti a dalsich a dalsich odhaleni,
mohu Vos jen ujistit, ze se v soucasnosti nachdzim v podobne
situaci. Desitky let jsem z pfesvёdcenг slouzil sue vlasti, nyni
ale mam na zdklade nejruznejsich poznatku a ndhledu, ktere
jsem v tёto sluzbe ziskal, о sue prdci zdvaz™ pochybnosti.
V rdmci vlastni zpravodajskё cinnosti jsem se od ййпёгу-
hodndho zdroje dozvёdёl, ze se v zdd™m ze zafizeni ame-
rickych tajnych sluzeb (CIA, NSA, DIA) nemohou pracovni-
ci cizich tajnych sluzeb volne pohybovat. Bez vyjimky jsou
vsude a pri kautem kroku - dokonce i na zachod - dopro-
vdzeni minimal™ jednim ci йоёта prislusniky stycneho
oddёlen^. Naproti tomu se v objektech пётескё tajnё sluzby
v Nemecku mohou uolne a bez doprovodu pohybovat nejen
pracovnici americkych tajnych sluzeb, ale dokonce i agen-
ti Mosadu. Vypadd to, jako bychom byli poddanymi ve sue
vlastni zemi. Jednou jsem о tom hovoril se dvema kolegy
a bylo mi vysvetleno, ze Spolkovd republika Nemecko je
stale jeste okupovanou zemi bez vlastni suverenity. Bylo mi
to vsak sdeleno pouze septem a ,pod vёj^fem^, jako pris™
tajnd a mimordd™ vybusnd informace“
V №ё 2015 jsem si povsiml toho, ze z Anglie bylo do Nemec-
ka na byvale britske zdkladny ргетг81ёпо vice nez dva
16
tisice obrnenych vozidel, a to udajrw proto, ze je zdejejich
umisteni levnejsi nez v Britdnii. ,Ndhodou‘ se toto pfemis-
teni casove shodovalo s krizi na Ukrajine. Ve sfeutecnosti
о zddnou ndhodu neslo a my Nemci k tomu zase nemuzeme
nic rict. Na svoje letecke zakladny v Nemecku presunuly
v roce 2015 americke oddity take svd letadla. V suverinni
zemi by к takovёmu presunu byl nutny jeji souhlas a uza-
vfeni prislusne smlouvy. Jak jsem na гак^ё vlastniho
set feni zjistil, takoveto smlouvy skutecne existuji. Jsou
to tajne smlouvy se Spojenymi stdty, jez se odvoldvaji na
cldnek, ktery byl v roce 1990 odstranen z ustavy. К tem-
to tajnym smlouvdm mohu name uvest, ze kdyz Edward
Snowden odhalil, ze Americane neodposlouchdvali pouze
пётескё/1гту, ale dokonce i kanctefku, doslo mezi politiky
к pozdvizeni. Nad takovymto pokryteetvim a prolhanosti
politicke kasty mohu jen vrtet hlavou. Od roku 1963 mdme
totiz s NSA dohodu, kterd umoznuje ргаъё to, сети se dnes
mnozi divi, a tedy odposlouchdvdni jednotlivcd i firem
а иутёпи prislusnych informaci.
Zjistil jsem jeste dalsi skutecnosti:
1.	Pri vrdeeni nemovitosti, ktert vyuzivaji атепскё огЬго^епё
sily, je Ыётеско smluvne zavdzano uhradit kupni cenu, a to
s pfihtednutim к tomu, nakolik je objekt opotfeben. Ve skutec-
nosti ale platime cenu, jako by sejednalo пооё budovy. Zapla-
tili jsme zarizeni vsech americkych zdkladen a pri vraceni
techto pouzivanych objektu platime stejnou cenu jeste jednou.
2.	Jisty tankovy prapor venoval vsechny sve tanky typu Leo-
pard Polsku za symbolickou cenu jednoho euro.
3.	Vjiste оргаипё vojenskeho materidlu museljeho vedouci
na zdkladё odzbrojovacich smluv znicit zcela поиё tanky
Leopard, zatimco zastarale tanky ve vedlejsi hale muse-
17
ly byt za miliony euro opraveny. Vymena tanku nebyla
vedoucimu povolena.
Uvedene skutecnosti jsou tёzko wwritelne a vede тё to
k vdznym pochybnostem о me prdci. Osobne je pro me
zdrcujici i zdlezitost s uprchliky, nebot’ vim, ze bundeswe-
hr (=nemecke ozbrojene sily) jiz rozpustil mnoho utvaru,
a to vcetne bojovych. jednotek. Z nekdejsich, 96 tankovych,
ргарогй zbylyjen ctyri a dalsim bojovym utvarum se vedlo
stejne. Je mi zdhadou, jak by mela nase armada, jez byla
,reformovand“ az do absolutni bezbrannosti, Nemecko
chrdnit. Ustavni soud navic zrusil ustavni situ ustanoveni
о obranyschopnosti nasi zeme. Za tim vsim je jasny zdmer.
Tykd se to ale nejen vojdfeu, nebot' decimovdna je take poli-
cie.
Jelikoz jednam z titulu sve funkce s vysokymi pfedstaviteli
policejnich огдапй, mam informace о tom, ze policistum
zavreli shora usta, aby nemohli mluvit о organizovane kri-
minalite rizene ,odbornikyl ze zahranici, ani о trestnych
cinech. a zndsilnenich, spdchanych azylanty. О tom vsem
nesmi policie ve svych zprdvdch mluvit. Proc? Ponevadz by
to mohlo vest k nepokojilm mezi rodilymi Nemci - coz by
take bylo na miste! Nemeckd vlddaje vsak pod tlakem USA;
musime proto akceptovat, ze Nemecko bude v budoucnos-
ti multikulturnim statem - podobw jako Spojene stdty,
Francie nebo Velkd Britdnie. Homogenni ndrody jiz nejsou
vitdny.
Protoze celkovy vy voj se ubird neblahym smerem, moji kole-
gove i jd jsme se 1еда1пё vyzbrojili, jelikoz pocitdme s tim,
ze dojde k nepokojum, povstdnim a situaci podobne obcan-
ske vdlce. Je jen otdzkou casu, kdy padne prvni vystfel, jak
ostatne jiz pozadoval jeden britsky politik. 2ddny rozumny
clovek si nic takoveho nepreje, ale mezitim jsem jiz dospel
к ndzoru, ze tomu nebude mozne zabrdnit.
18
Vy sdmjste ve svych hnihdch, о takovemto vyvoji psal. Nase
vldda vsak. zije v йр1пё jinem svete, jako by po nt тё1а prijit
potopa.
Doufdm, ze ve sve dalsi knize zvefejnite dalsi pohledy do
.zdkulisi*. Pokud bych sdm zjistil песо noveho, dovolim si
Vdm znovu napsat.“
Napmave, ze? Take Stefan dostava jako autor peti knih dopisy
od ctenafu, а ЬёЬет dvaceti let tak doslo к vytvofenf bajec-
ne kontaktni sft£ s ctenaf i a pfateli, ktef i se na nas s dihrerou
obraceji s novymi informacemi. №ktere уёс! se jiz dostaly do
vydanych knih - pro tento text jsem vsak znovu zafidil, aby
na nase otazky odpovidali гаэуёсет znalci, nebot' dramatic-
ka situace v nasi zemi to vyzaduje: v neposledni fadfc kvuli
situaci s uprchliky, mezinarodnim hospodafskym smlouvam,
jako je TTIP (=Transatlanticke obchodni a investicni partner-
stvi), nebo planovanemu pfechodu na bezhotovostni plateb-
ni styk a s nim spojenemu neomezenemu sledovani obcanu.
К zacernenym mistum v textu knihy
Ano, i ja sam pisu s „nuzkami v Ыауё“ od dob, kdy byla
v roce 1996 zabavena jedna z mych knih, po mnoha
domovnich prohlidkach a desetiletem soudm'm fizeni
kvuli udajnemu sifeni nenavisti. Nepisu to, co bych napsat
с1Я:ё1 a mohl, ale popisuji уёс! tak, aby moje knihy zustaly
v prodeji. Dotazovani partnefi mi pfitom оракоуапё uva-
dёli konkretni jmena a ukazovali fotografie i dokumenty,
jez zachycuji politiky a „osoby vefejneho zivota“ pfi krimi-
nalnim jednani nebo pfi spoluucasti na tajnych vojenskych
operacich - ci pfi jinych pocinech...
Disponuji гоупёг informacemi od insideru ze zpravodaj-
skych kruhu, ktere ale nikdy nezvefejm'm. Proc? Ропёуас1г
19
by se mi tak stalo presite to, к cemuz jiz doslo mnohokrat
v historii: totiz ze nebyli potrestani vinici, nybrz zavraz-
с!ёт poslove ,,spatnych“ zprav. V anglictiite se to nazyva
killing the messenger. Pod timto nazvem byl v roce 2015
zfilmovan рпЬёЬ investigativniho novinafe Garyho Web-
ba. Tento zurnalista se proslavil pfedevsim diky sve зёгп
clanku nazvaite Dark Alliance, ktera popisovala propojeni
атепскё zahranicni tajne sluzby CIA a organizovaneho
obchodu s drogami. Pfestoze Webb zvefejnil rozhovory
s ocitymi svёdky a disponoval originalnimi dokumenty,
jez prokazovaly pravdivost jeho setfeni, velke атепскё
noviny se mu vysmivaly. Soukromy zivot se mu pfevratil
naruby - na vefejnost byly vyhrabany jeho udajne soukro-
тё hfisky, bylo mu vyhrozovano, byly u пёЬо ргоу^ёпу
domovni prohlfdky a sifeny pomluvy о jeho озоЬё, tak-
ze nakonec pfisel о praci a nemohl se jiz v branzi nikde
uchytit. V prosinci roku 2004 byl tento drzitel Pullitzerovy
ceny nalezen mrtev s dvёma prustrely hlavy. Oficialni pff-
cina smrti: sebevrazda.
Diskuse, kterou Gary Webb rozvifil uvedenim jmen a fak-
tu, byla тагапё odvedena jinam a z autora se jako z „posla
§ра!пё zpravy“ stal otloukanek.
Podob^ se vedlo гоупёг тпё po vydani obou prvnich knih
о tajnych spolecnostech a jejich pusobeni v zakulisi poli-
11скё1ю i ekonomickeho 8уё1оуёЬо dёn^. UvadSl jsem v nich
jntena а take fakta, a proto se z mych knih staly v letech
1994-1996 bestseller^ Nahle proti тпё vypukla spinava
kampan a doslo к vaznemu naruseni meho soukronteho
zivota, a to vse s jasnym cilem, aby se ode тё ctenafi odvra-
tili a mohli si fict: ,,Ne, zadne spiknuti neexistuje. To by totiz
znamenalo, ze jsme byli desitky, ba i stovky let obelhdvdni.
Ne, to neni mozne. S poslem takove zprdvy urcite пепг песо
и poradku. Je prece prilis mlady! Jak by mohl v sestadvaceti
letech zndt takoveto podrobnosti? To by prece vitbec neslo.“
20
A co se stalo s Edwardem Snowdenem nebo Julianem
Assangem? Misto toho, aby zacaly v NSA padat hlavy, sna-
zi se vlady whistleblowery zavfit a potrestat - na posly
„spatnych zprav“ tedy ceka msta. S tim, co se stalo тпё,
se setkali i dalsi autof i, ktefi pisi о zhavych tematech, a to
hlavne v Ыётески. Jsou pomlouvani a je zpochybnovana
jejich duveryhodnost. Casto to vede к tomu, ze se proti
nim postavi jejich vlastni zamestnavatel, coz pfimo ohro-
zuje jejich profesni existenci.
Shrnuji: zvefej^nim mnoha „spatnych zprav“ se vystavu-
ji enormnimu nebezpeci nejen ja sam, ale takё vsichni moji
interviewovani partneri. Vsichni jsme pf ills mala ,,svetylka“,
nez abychom se mohli proti tёmto silam branit. Proto jsem
se poradil s pravnikem, ktery mi poradil, abych v textu misto
konkretnich jmen uvedl гасетёпа mista, pfipadre abych -
bohuzel, bohuzel, bohuzel! - пёк!егё pasaze pfeformuloval
tak, ze nebude poznatelne, о koho se jedna (napfiklad v pf i-
padech obchodovani se zbranemi ve velkem stylu, sizeni dani
nadacemi, obchodu s drogami, a v jednom pfipade i vrazdy).
Jen 81ёг! si muzete pfedstavit, jake to je, mate-li pfed sebou
к dispozici jmena i dukazy, ovsem (кготё dalsich okolnosti
takё kvuli ohledum na vlastni rodinu) nemuzete je pouzit.
Ale dobfe, stalo se: pfedpokladam vsak, ze pfesto na
nekterych mistech poznate, о koho se jedna. Nejde mi
ovsem v prvni fadё о potrestani konkretnich lidi. Touto
knihou jsme Stefan a ja сЬлёП upozornit na malo zname
souvislosti v pozadi зуё1оуё1ю dёn^. Kdo tyto souvislosti
dokaze rozeznat - a tato kniha mu v tom muze byt napo-
mocna - bude z ni mit cenny uzitek a bude schopen se
rozhodovat tak, ze se jeho zivot zacne ubirat zcela jinym
зтёгет. Vice о tom v doslovu...
Uz vas nebudu dёle napmat. V tёto knize naleznete roz-
hovory s insidery z politiky, mediciny, svobodneho zed-
21
nafstvi, financniho sektoru, prumyslu a tajnych slu-
zeb i рпзрёуку о эиуегепкё (ci пезиуегепкё) Ыётеска,
о hudebnim prumyslu a mnoho dalsich temat. Proc tako-
vato sntes? Protoze zivot je mnohostranny - stej^ jako
ctenaf i. Vedle muzu, co se zajimaji о poiitiku, existuji mezi
ctenafi kupf ikladu i zeny, ktere se zajimaji tfeba о medici-
nu a zdravou vyzivu - a moje knihy stale vice ctou гоупёг
mladi tide. Proto jsme se snazili, abychom nasli mezi insi-
dery take lidi z oblasti sportu a hudby, о cemz se vefejnost
jinak prills nedozvi.
V tomto smyslu vam pfeji napinave chvile nad rozhovory,
ktere jsme pro vas s nasimi hosty pf ipravili.
Vas
Jan van Helsing
22
23
Obohacovatele kultury,
raketovi technic!
a kriminalnici aneb
Co se skutecne deje
v azylovych zarizenicii
24
14. prosince 2015 jsem vedl rozhovor s vysoce postavenym
pfislusnikem stabu bundeswehru v hodnosti plukovm'ka,
jenz je z titulu sve soucasne funkce zodpc^dny za akce
subsidiarni pomoci пётескё armady azylantum v jedne
ze spolkovych zemi. Protoze se vyse uvedenym aktivitam
уёпц)е i nadale, zacernil jsem na jeho pram udaje, jez by
umoznovaly identifikovat konkretni misto jeho cinnos-
ti. Rozhovor byl nahravan. Upozornuji na skutecnost, ze
interview se uskutecnilo jejh£ pfedsexual^ motivova-
nymi utoky musiimskych uprchliku v КоИпё, Hamburku
a dalsich nrestech na Silvestra 2015!
Vazeny pane plukovniku, dekuji Vam za cas, ktery mi
venujete, i za to, ze jste byl ochotny promluvit о skutec-
пё situaci v azylovych zarizenich.
Jsem velmi rad. Vcera jsem cestoval s nadporucikem
ktery byl po §est tydnu zodpovёdny za пёкоИк
tisic uprchliku. Je dramaticke, к сети и nas dochazi. Jed-
na se pfedevsim о motivy uprchliku, z nichz mnozi vubec
nejsou na хкёки, nybrz hledaji praci, a proto pfichazeji
к пат.
Myslite, ze mezi nimi tedy nebude tolik raketovych
techniku, odbornych pracovniku a lekaru, jak se nam
stdle tvrdi?
Ne, mnozi z 1ёс№о lidi jsou analfabeti а пёк!еп ani nejsou
ve stavu prokazat svoji totoznost, natoz aby mohli dolozit
svoje vzdёlan^ a svoji kvalifikaci. Situace je katastrofalni.
Nadporucik je stejneho nazoru. МотепШпё kdykoli se
pro azylova zafizeni musi пёсо koupit, je оракоуапё poru-
sovan zakon о vefejnych zakazkach. Najednou se jiz nikdo
nezajima о to, kolik to bude stat. Neexistuji uz poptavky ve
smyslu predepsanem zakonem. Nevyzaduji se ani srovna-
telne nabidky konkretniho zbozi ci sluzeb. Pouze se naku-
25
puje a nakupuje, a to bez ohledu na ztraty. V jednom pf f-
pade se jednalo о dodavku sprchovaci soupravy, kdy jisty
vysoce postaveny statni ufednik, jehoz jmeno si jiz nepa-
matuji, zavolal do jedne firmy a jen se zeptal: „Muzete to
dodat?“ ,,Ano.“ ,,Kdy?M О cenu se vubec nezajimal. Jsou to
nekonecne korupcni skandaly, ktere by mohly vёst к cele
serii trestnich oznameni...
Ano, dochazi к situacim, kde je nahle pozastavena plat-
nost mnoha zakonu. Тука se to v§ak nejen nas Nemcu,
ktefi ve sve zemi desitky let platime dane, nybrz take
lidi, z nichz se podstatna cast nenechala zaregistrovat,
a tak se zde vlastne zdrzuje ilegalne. Muj nejstarsi syn si
nedavno v tramvaji zapomnel oznacit jizdenku a musel
zaplatit pokutu Styricet euro. Jestlize ale jezdi nektery
z azylantu bez jizdenky, nic se mu nestane - v takovych-
to pripadech maji revizori primhourit oci. Vim о tom
z naseho sousedniho mesta Ellwangenu, kde je ubytova-
no nekolik tisic uprchliku. Prejdeme ale zpet к Vam. Cim
se momentalne zabyvate?
Jsem zodpovёdny za subsidiarni pomoc statu civilnim
subjektum, a to vcetne humanitarnich organizaci. Tuto
cinnost vykonavam jiz пёкоИк let, a mam tak ротёгпё
dobry pfehled о bezpecnostni strukture nasi spolkove
гетё i ceteho statu. V podobne pozici jsem pusobil гоупёг
po utocich v New Yorku z 11. zafi 2001.
Z titulu sve funkce se setkavate s ruznymi osobami, kte-
re zodpovidaji za velka zachytna zafizeni pro uprchliky
v N£mecku. Jak jste se к tomu dostal?
Zavolali si тё a dotazali se, zda bych с^ё! vyse uvedena
strediska podporovat jako poradce bundeswehru. Z prav-
nich duvodu jsem to tehdy odmitl, nebot’ jsem тё! oprav-
пёпё pochybnosti о tom, zda jsou podobne akce v sou-
ladu s ustavou. DRK (=Ыётеску cerveny kfiz) zde ma na
26
гакМё statnich smluv hlavni svrchovanost, a spravuje tak
celou soustavu azylovych taboru. Tim take v soucasnos-
ti уудё1ауа pem'ze, protoze za kazdeho azylanta ziskava
pausalni sumu na jeho ubytovani, zaopatfeni i stravu.
A pak byla ustava porusena znovu (=v пётстё Grundgesetz
=zakladni zakon), jelikoz se jedna о nasazeni bundeswehru
uvnitr гетё. Princip subsidiarity, podle пё]г se musi nej-
prve cerpat z vlastnich zdroju, nebyl vubec dodrzen. Podle
toho тё! DRK nejprve pozadat о pomoc jind humanitar-
ni organizace. Pokud to sami nezvladali, mohli se obra-
tit napfiklad na zachrannou sluzbu johanitu, pfipad^ na
samaritanskou sluzbu ci na jakoukoliv jinou organizaci,
ktera pusobi v teto oblasti. Teprve kdyby tyto organiza-
ce prohlasily, ze jiz nejsou schopny dale pomahat, moh-
li bychom fict: „V porddku, je to star nouze nebo se jedna
о katastrofu, takze zasdhne stdt.“
To je dalsi vec: к nasazeni bundeswehru uvnitr гетё
петё1о vubec dojit, je to do oci bijici poruseni prava. Proto
takd kolega, jenz тё о уёс! informoval, jas^ prohlasil, ze
se na tom podilet nechce a ze skonci, po^vadz se jedna
о zasadni poruseni naseho pravniho pofadku.
A v ramci tohoto porusovani prava склгёк zjisti, ze
v^^^^bylo umisteno nekolik rentgenovych pfistroju.
Proc? Rentgenuje se tarn kvuli tuberkuloze (=TBC), v ofi-
cialnich statistikach se vsak tyto pfipady TBC vubec
neobjevuji! Znepokojivd udaje se йтуз1пё tutlaji, aby
se vefejnost nevylekala! Nahodou mi jedna asistentka
rentgenu z nemocnice уургауё1а о tom, ze tarn zrent-
genovali osmdesat Africanu, z nichz рё1 тё!о pozitivni
nalez na TBC. Nechci malovat certa na zed’, ale kdyz
si to propocitame: pёt z osmdesati! Jak vysoky by byl
podil nakazenych napf iklad и 200 000 lidi ze subsahar-
skd Afriky, ktef i к nam dorazili v roce 2015?
27
V nasi spolecnosti jsou mnohe dulezite veci fakticky zaml-
covany. Uvedena asistentka rentgenu mi take potvrdila,
ze кготё zmindnych рё11 se jiz setkala i s dalsimi pfipa-
dy tuberkulozy. Такоуё pfipady by тё!у росЬорке!пё byt
роутпё hlaseny, avsak nic takovёho se nedёje. Minuly
tyden v sobotu se na nasi klinice konal vzdёlavac^ semi-
nar pro 1ёкаге о nemocech, ktere nejsou pro nas region
1ур1скё. Na гак^ё dotazu se tarn уу8уёйоуа1о, jak by se
тё!у 1ёск pfipadna опетоспёт tuberkulozou atd. Jedna
se vsak о zavazne pfipady, ktere зктеспё existuji, to se
ovsem obcanum zamlcuje!
SlySel jsem о tom, ze se nejedna pouze о pfipady TBC, ale
tak£ о spalnicky nebo HIV.
Зргаупё. Existuji i pfipady AIDS. Hovofil jsem s jednim
kardiologem, doktorem	ktery provozuje praxi
v ИНВ ale jeden den v tydnu pracuje na univerzitni kli-
nice v Ш Tento Idkaf potvrdil informace о tuberku-
loze i dalsich nemocech, ktere к пат uprchlici zavlekli. Jak
vidno, jsou zde пёк!егё skutecnosti, о kterych se оЬсапё
nedozvi.
Co muzete jeste uvest?
2ттёпу nadporucik jiz z pfijimaciho zafizeni odesel. Po
sesti tydnech prohlasil, ze dal nebude pokracovat, nebot
se uz nechce podilet na porusovani zakona. Pak pfisel
dalsi, ktery vydrzel pouhe tfi tydny a pak zmizel. С1оуёк,
jenz pfedntetnou pozici zastava dnes, je politicky korekt-
ni. О пёт neni nic slyset, vubec nic.
Pak je tu dalsi ргоЫёт: jisty patek jsme ргоу&1ёН kont-
rolu azyloveho zafizeni a zjistili jsme, ze se уЫккжё zdr-
zuje ctyfi sta Syfanu. Tehdy jsem se jej^ divil tomu, ze
uprostfed noci jezdi do tabora taxiky, osobni automobily,
ale i autobusy. Dalsi rano mi telefonovali, ze se v tabofe
28
zdrzuje pouze osmactyr icet Syf anu, nebot ostatni ЬёИет
noci zmizeli a nikdo nevi, kde se nyni nachazeji. To je
dost silene! Puvodni stav ctyf set Syfanu byl vsak pou-
zit a hlasen nadfizenym ufadum - a to ротёгпё dlouhou
dobu - nebot' se na гак^ё tёchto cisel inkasuji pausa-
ly na osobu. Cerveny kfiz se vubec nezajimal о to, ze se
pocet azylantu tak уугагпё snizil. Asi pfed dvёma ci tfe-
mi tydny ргоЬёЫо dalsi scitani obyvatel zafizeni. Duvo-
dem byly stiznosti z кисЬупё, ze se nevyzvedavaji balicky
s jidlem - pfestoze пёк1еп obyvatele zaf izeni konzumuji
urcity jidelni chod dvakrat. Slo о vice nez tisic balicku, jez
si nikdo nevyzvedl. Proto bylo provedeno dalsi scitani,
a to i na pokojich. Vysledek: сИуЬё1о pres tisic uprchliku,
ktefi jednoduse zmizeli, a nikdo nevi kam! Byla to pfi-
ЬИгпё jedna tfetina z celkoveho poctu obyvatel zafizeni.
Jedno je jiste: za kazdeho registrovaneho с!оуёка kasiru-
je system penize.
Ale od taxikafu Ize prece ziskat informace, kam azylanti
smefovali...
Ne. Taxikafi jsou stejne narodnosti jako uprchlici, ti nic
nefeknou. Je to klan s гогуё^епои paralelni strukturou.
Jestlize si srovname cisla - nedavno jsem ziskal pfesne
udaje - pouze v nasi spolkove zemi musime pocitat s pfi-
ЬПгпё 40 000 uprchliky, jejichz misto pobytu je nezname.
A to jsou oficialni cisla!
Osobne jsem byl 15. zari 2015 v Mnichove a vedl roz-
hovor se zasvecenym clovekem na tema pfevadecske
mafie. Kdyz jsem dorazil к hlavnimu nadrazi, panoval
tarn ротёгпё klid. Od cloveka, jehoz jsem interviewo-
val, jsem se dozv£d£l, ze on sam byl nekolik poslednich
vikendu za sebou na miste v terenu a zna se s povefen-
cem SPD (=nemecka socialni demokracie) pro uprchliky,
jenz byl take na nadrazi, aby se osobne ziicastnil vitani
azylantu. Tento politik mu prozradil, ze taxikafi vozi pfi-
29
jizdejici uprchliky na nezname misto. Podle planu meli
smefovat do olympijsk£ho centra, tam vsak nikdy nedo-
razili a taxiky je odvazeji na zcela jina mista.
Kazdou пос к nam momentalrw pfijizdejf vlaky, pficemz
z kazdd tisicovky 1ёсИ1о uprchliku se do azyloveho zafi-
zeni dostane рпЬНгпё jen 700-800 z nich a dvё з1ё zmizi
hned na nadrazi. Je 1ёгкё popsat slovy, co se nyni odehra-
va. Pocet uprchliku dosahuje jiz jednoho milionu - je tedy
jasne, ze pocet 1ёсЬ, jejichz misto pobytu je пегпатё, musi
byt obrovsky. A kolik z nich jsou potencialni Гегопз1ё?
Pokud se ale uprchlici nedaji registrovat, nemaji ani
narok na financni podporu.
Mozna ani zadne penize nepotfebuji. Pfi velke rvacce na
noze, к niz doslo v nasem tabofe, jsme u Syfanu provedli
rozsahle prohlidky, pfi nichz byly nalezeny obleky, elegant-
ni obuv, diplomaticke tasky, mobilni telefony i laptopy. Mezi
uprchliky existuje subkultura, о jejichz гатёгесЬ nic nevime.
}1зГё se nic nedёje nahod^ a vse bezi v souladu se systemem!
Spolu s pfislusniky policie a tajnych sluzeb jsem clenem
pracovni skupiny. V srpnu 2015 hovofil jisty vysoce posta-
veny policista z jine зро1коуё гетё о tom, ze vjejich okre-
se zaznamenali pouze za srpen 3 000 novych azylantu,
z nichz deset procent ma vyrazny kriminalni potential.
Techto 300 muzu nepfetrz^ zair^stnava tanrejsi policii
v poctu пёкоИка tisic osob. V nasi spolkove zemi mame
рпЬНгпё 40 000 ilegalnich uprchliku. Mnoho pf ipaduneni
vubec registrovano.
Co na to nkaji sdelovaci prostredky - znovu Izou?
Mohu jmenovat konkretni pfipad - sefredaktor naseho
regionalniho deniku je 1еу1соуё orientovany. V soucasnosti
30
па пёЬо utoci, nebot: referuje pfflis otevfe^. Cht£l napfi-
klad prozkoumat гуёзй о uprchlickych jizdach na cerno.
Ыётескё drahy nechavaji bez jizdenky cestovat ка^ёЬо
azylanta s platnym pasem. Novinaf se tedy zeptal, jakje to
s toleranci jizd na cerno ve тёз1ё Tanwjsi doprav-
ni podnik bezostys^ prohlasil: „Tyto lidi samozrejme kon-
trolujeme“ Zurnalista referoval о 1ёсЬГо skutecnostech na
зуёт blogu, pficemz uvedl, ze neni зргаупё, jestlize si azy-
lanti nemusi kupovat jizdenky, zatimco Ьёгт zanwstnanci
jizdenku samozfejnw mit musi, a to УсеГпё pfijemcu soci-
alni podpory.
Novinar se takё zajimal о to, co se stane, pokud je
^kdo pfistizen pfi j^zdё na cerno. Jestlize se jedna
о Кётсе, pfipad^ пётескёЬо obcana - napfiklad
ка!зкёЬо puvodu, musi cestujici zaplatit jako zvlast-
ni pfirazku 60 euro. Pokud nezaplati, hrozi mu vyso-
ka pokuta. U azylantu je tomu jinak: sepise se seznam
s jejich jnwny a ten se паз^пё pfeda vedeni агу1оуё-
ho zafizeni. Takovy seznam jsem озоЬпё vidёl: kazdy
den je pfi j^zdё na cerno pfistizeno vice nez 60 osob.
Vedouci taboru reagoval takto: „Poskytnete jim infor-
maci, ze tito Ude jsou z naseho zarizeni, ale jinak s tim
nemuzeme nic delate Pokuty jsou nevymahatel^ a dal
se nic nedёje.
Tato problematika je urcite uzce propojena take s fakto-
rem pomeru nakladu a konecneho vysledku, s nimz musi
policie pocitat.
О vikendu jsem se od vrchniho komisafe dozvёdёl, ze
v nasi зро1коуё zemi je policie pfed zahajenim ка^ёЬо
trestniho stihani povinna zvazit, kolik budou cinit naklady
fizeni, napfiklad uhrada pfekladatelskych a tlumocnic-
kych sluzeb, telefonni ucty apod. Jestlize je ротёг nakladu
a vysledku v minusu, zad^ trestni f izeni se nekona.
31
To je neuvefitelne, to je prece rozklad pravniho stdtu!
Co se deje v nasem okrsku, muzeme росЬорке!пё pfenest
na се1ё ТЧётеско - je to cire silenstvi. Existuje napfiklad
jisty libanonsky klan s nepruhlednou strukturou. Pokud
by si rozkryti 1ёК> struktury vyzadalo vyraz^jsi nakla-
dy, trestni fizeni bude zastaveno, pfipad^ nebude vubec
zahajeno.
A mohu poslouzit dalsim sklicujicim pfipadem. О viken-
du jsem hovofil ve Schwarzwaldu s jistou damou, jez mi
уургауё!а о tom, jak ve зуё zahradё nechala vztycit sto-
zar se statni vlajkou. Pfisli к ni dva роИс^ё - objevili se
dokonce vjeji kancelafi - a zeptali se, zda ji vlajkovy stozar
patfi. Kdyz to pani potvrdila, bylo ji уузуё^епо, ze neni
оргаупёпа к уууёзоуат statni vlajky, a ze pokud vlajku
ihned nesunda, bude muset zaplatit pokutu 80 euro.
Jestlize je totiz na vlajce znak se spolkovou orlici, jedna
se о sluzebni vlajku, ktera smi byt уууёзепа pouze pfed
ufednimi budovami. Pfedstavte si to: na jedne stra^
(kvuli перотёги nakladu a vysledku) nedochazi к trest-
nimu stihani azylantu, na druhe stra^ рак к пётескё
obcance pfijdou dva policiste, aby ,,fe§ili“ naprosto banal-
ni zalezitost.
Je nesmirne zajimave, ze песо takov6ho vubec existu-
je. Cloveku se tomu ani nechce verit. Takove v€ci se ale
rychle sin, jelikoz zijeme v dobe internetu. Prave pfed
tydnem mi vyprdvSl jeden znamy, jenz vlastni pastviny
pro kone, jak v zahradni budce и sveho pozemku narazil
na tri azylanty, kteri mu kradli ndradi. Zacal se s nimi
dohadovat, ale oni se mu pouze vysmivali a ukazovali
mu prostrednicek. Teprve kdyz si z domu prinesl pusku,
dali se zlod^i na utek. Byli to azylanti z naseho zafizeni
ve Fichtenau. Neco takoveho se rychle rozkfikne. Dove-
32
du si pf edstavit, jaka bude u nas v okoli vuci takovymto
„uprchlikum“ panovat ndlada. Mimochodem sousedce
onoho znameho, ktera to doposud videla „ryzovymi bry-
lemiw uprchlici doslova vybilili garaz. Dotycna dama pote
svuj postoj rychle pfehodnotila.
A je§te jedna pfihoda: kamarad z Babenhausenu mi
vypravel, jak к nim do turecke hospody pfisel jeden
cerny African a fekl: „Jen se podwejte, zaplatili jste mi
hodinky, hahaha.“ Stamgasti ho pak zbili, cimz se zale-
zitost vyfesila. Je ale jasne, ze i takove pnhody zvysuji
potencialni nenavist.
Nechci to nazyvat nendvist: pro тё je to spise nespoko-
jenost a reakce na оракоуапё drzosti. Drive bylo na ves-
nici 1хЛоуё pozdvizeni, jestlize napfiklad пё]аку hlupak
poplacal пёк1егои slecnu po zadku. Reakce na dra chovani
jistych uprchliku tedy nechci oznacovat jako nenavist, ale
spise jako normalni reakci. Existuji vsak je^ dalsi znepo-
koj^ skutecnosti. Mam napfiklad informace od byvateho
feditele jistёho financniho lifadu, ktery mi pfed пёкоИка
lety уургауё! nasledujici pfihodu. V jednom velkomёstё
cfn£li duklad^ prozkoumat cinnost tureckych zivnostni-
ku, u nichz existoval jakysi paralelni репёгт systёm. Ten
fungoval nasledujicim zpusobem: Turek vlastnil napfi-
klad autoopravnu. Ыётеску zakaznik obdrzel fadny licet,
ale turecky zakaznik fakturu nedostal a oprava a platba
se prov&№la „bez papiru“. Timto zpusobem vznika velky
objem cernych репёг, a proto se nelze divit tomu, proc si
mohou tito lidё nakupovat tolik domu. Financni lifad ma
svuj vlastni licetni 8уз1ёт, ale existuje je^ dalsi 8уз1ёт,
v пётг se nevystavuji zad^ licty ani faktury, a to dokon-
ce ani v pfipadech stavebnich a renovacnich praci apod.
Financni lifad с^ё! tyto zalezitosti podrobneji prozkou-
mat, jeho aktivita byla vsak nahle shora zastavena a dostal
pry instrukce, ze „aktiuita okruhu techto osob nebude blize
33
prosetrovdna“. To jsou velmi zavaznd informace z prostfe-
di financnich ufadu.
Pak je tu otazka, proc lide stale jeste voli socialni demo-
kraty nebo zelene...
Tito lide by to sami nedokazali vysvStlit. Podivejme se jes-
na pfiklad z oblasti kriminality. Ptal jsem se sefa kri-
minalni policie, jak vysoky je podil cizincu ve veznicich
nasi spolkovd гетё. „Dosahuje jiz padesdti procent?11 Jen
se zasmal a uvedl, ze pokud bereme v uvahu ё!з1у podil
cizincu, dostaneme se na 65 %. Pokud к nim ovsem je^
рпроё1ете osoby s пётескут pasem, ktere vsak nemaji
пётеску puvod, dostaneme se dokonce az na 85 %, coz
take odpovida podilu techto lidi na кптта1кё, jak si
muzeme snadno dovodit.
Co na to rikaji sami policiste?
Policiste jasnё rikaji, ze procitaji-li ranni elektronicke
svodne zpravy о кптта1кё, nedokazi уёгёти jmen vyslo-
vit - jedna se totiz о cizince. Nalada policistu tomu pak
odpovida...
Nedavno byl prece v Bremach zaznamenan pripad, ze se
policiste vysmali ministrovi vnitra... Proc ale zddny poli-
cista celou zalezitost dukladne „neprovetrd“?
1азпё а згогитке1пё геёепо: ргоЫёт je v policejnim hod-
noticim systёmu. Poukaze-li policista na ^jaky nesvar,
vyslouzi si bud' kritiku, anebo vyhruzky: „Davejte si dobry
pozor! Pokud se nebudete rddne chovat, dostanete 1акоиё
hodnoceni, ze pak mu,zete na policejni каггёги zapome-
nout.“ Оо1уёпу muze byt 1акё pfelozen napfiklad na slu-
zebnu, kam by se v zadnem pf ^padё песЬ1ё1 dostat. Mohou
mu byt гоупёг odebrany pfiplatky, pfipad^ muze byt
34
pfelozen z normalni sluzby na вгпёппу provoz. Policis-
se obavaji represalii, a proto mlci. Policisty 1акё nikdo
nechrani. Pfislusnici armady se mohou obratit na zvlast-
niho роуёгепсе, ktery by jejich stiznost prosetfil, ale poli-
йзГё takovou moznost nemaji.
Policiste ve vedoucich funkcich prece take vidi, jaka je
situace...
Jisty vysoky cinitel se nedavno na ро^ё za pntomnos-
ti pravniku z oblastnich soudu vyjadfil zcela о1еугепё:
„Licim situaci tak, jak ji тате роНсцпё podchycenou,
a nikoliv z hlediska politicly korektnosti.11 Hovofil i о tom,
jak je kriminalita rozvrstvena a к jakёmu vyvoji ma dojit
v rozdSleni policejnich kompetenci - zvla^ v souvislosti
s cizinci a jejich natalitou. Zminil гоупёг aktualni konflik-
ty nebo take oblasti, ktere jsou kontrolovany kriminalniky
ze statu Maghrebu (=arabsky mluvici staty severni Afriky:
Maroko, Alzirsko a Tunisko - pozn. redakce). Existuji kon-
kretni poznatky, ze obchod s drogami provozovany obcany
сегпозэкё Afriky neni fizen z Ыётеска. Je evidentni, ze se
jedna о individual™ zajmy пгепё zvenci, pficemz existuje
snaha zapojit do obchodu s drogami cernochy z utecenec-
kych taboru. Funguje to nasledov^: drogy se do tabo-
ra dostanou pres plot a zainteresova^ osoby v tabofe je
рак rozdSli a distribuuji. Obdobne to funguje i s репёгк
Obchod s drogami je vynosny aje dirigovan zv^jsku.
Jaka byla reakce na varovna slova vysoce postaveneho
policisty?
Je пеиуёгке!пё, ze se гттёпё porady zucastnili pouze
vedouci zemskych a spolkovych ufadu, ale zadni novinafi.
Jsem si jisty, ze podob^ zkusenosti maji vsichni soudci na
okresni i krajske urovni, ktefi ргезпё vёd^, kdo patfi mezi
jejich ,,klientelu“. Pokud vsak о svych zkusenostech prav-
35
dhre promhivi, jsou окатгйё tlaceni do pozice, kam zcela
nepatfi. Media by mohla tyto informace interpretovat
,,ve falesndm 8УёПе“, a proto novinafi nebyli vubec pozvani.
Budou z popisovanych zjisteni vyvozeny nejake dusled-
ky? Tento clovek konecne песо vyslovil, ale co bude dal -
prejde se od slov к cinum? Dojde u policie к personalnim
zmenam?
Ne. Ргауё probiha pfedvolebni kampan, a tak zanr^st-
naji kazdeho. Pfed rokem ci dvёma lety byli je^ пёИе-
n zajemci о praci u police odmitani, ale v soucasnosti
zanrestnaji kazdeho, kdo se pfihlasi.
Jak je to s dinnosti novinaru? Dostanou „nahubek“?
Od terminu prolhany tisk se distancuji. Domnivam se spi-
se, ze novinafum jsou poskytovany informace, ktere mit
,,maji“. Neco podob^ho se stalo s blogem jiz zminovane-
ho zurnalisty, jenz se takd zajimal о osud vice nez tisicov-
ky uprchliku, ktefi zmizeli z naSeho tabora. Dotazoval se
u mistni vlady, kde mu ale fekli, ze о nicem nevёd^, pfi-
pad^ obdrzel jen затё кизё a nedostatecne informace.
Ministerstvo vnitra take sdёlilo, ze о уёс! nic nevi. Samo-
zfejnte ze jsou tyto informace dostupne, ale novinaf se jen
dotazal na oficialnich mistech a obdrzel informace, ktere
byly nepravdivd. Muze pfece psat jen to, co zna... Takze
kdo je zde vinen?
Oficialni instituce, tiskovy odbor jakёhokoliv ilfadu, posky-
tuji pouze informace, ktere poskytovat „smi“, a novinafi
рак папгпё vychazeji z toho, ze jsou tyto informace Prav-
da. Proto je tisk „prolhany “ jen zcasti.
Je to jen cast ceteho systdmu. Muj informator z redakce
Landerspiegel (=pofad televize ARD) mi уузуёНоуа!, jak
36
tento system funguje. Drive existovali redaktori s fadnou
pracovm smlouvou. Tito lide тёП take jistotu staleho pfi-
jmu a peviwho platu. V soucasnosti je zan^stnavani zur-
nalistu pfizpusobeno novemu зуз1ёти. Pozice ^fredak-
tora se obsazuji politicky korektnim redaktorem - zcela
die libosti 1ёсЬ, kdo ze зуз1ёти profituji - а к пёти se pf i-
jmou takzvani svobodni zurnaliste, pisici nadenici. „Svo-
bodni novinafi“ pisi podle taktovky stefredaktora i celeho
systёmu a musi psat v souladu s redakcrw stanovenou linn,
jinak о svoji praci pfijdou, respektive jiz nedostanou zadne
ukoly. „Svobodny novinaf“ muze samozfejn^ psat pouze
to, co muze 1акё prodat. A takovy je systёm, na takovychto
zakladech nas зуз1ёт stoji. Tim je sila novinafu zcela neu-
tralizovana, nebot jsou zbaveni зуё nezavislosti.
Jak hodnotite francouzske regionalni volby z prosince
2015 a vysledky Marine LePen? Media referovala о tom,
ze volby prohrila.
Zde by se mohlo jednat о skutecnou ukazku пеЫаЬёЬо
pusobeni „ргоШапёЬо tisku“, ktery lidi klame a ohlupuje.
Narodni fronta je nejsilnejsi francouzska politicka strana,
ale пётеска media pisi о jeji volebni porazce. Vyplyva to
z toho, ze уёгёта novinafu (a novin) je 1еуюоуё oriento-
vana, a proto vystupuji ргс^гатоуё апГ1ргау1соуё a proti-
nacionalisticky. Uved'me pfiklad demonstrace v Lipsku ze
12. prosince 2015, ktera se zvrhla v nasilnosti levicovych
radikalu. V mainstreamovych ir^diich se ale psalo pouze
о „zakuklencich“. Slova leuicouy ci leuicoue extremisticky
se v zadndm z clanku neobjevila. Nejprve se psalo о ,,neo-
nacistech", рак о „zakuklencich“, a teprve az kdyz dalsi
den referovaly о ргйЬёЬи demonstrace dalsi noviny, obje-
vila se копеспё i slova о „levicovych vytrznicich“.
Redaktori vychazeji z predpokladu, ze jsou vSichni lide
hloupi a pfi spatreni slova zakuklenci budou hned mys-
37
let na pravicove extremisty. To vsak jiz nezabira. Jestlize
hovonte о tom, ze policie je v soucasnosti pine vytizena
kriminalitou azylantu, mely by se pocty jejich pfislusni-
ku prece zvysit, ci nikoliv?
Moment - к redukci poctu policistu doslo kvuli politikum
a zemskym ministerstvum, ktefi zredukovali pocet poli-
cistu na spolkove i zemske urovni. V poslednich patnacti
letech byl pocet policistu ve spolkovych zemich redukovan
о vice nez deset tisic. Dlouhf? roky se pak nenabirali zadni
novi pfislusnici. Dnes ale fikaji: „Nabereme znovu tri tisi-
ce policistu" Pfitom se zamlcuje, ze v poslednich letech
byl stav policistu nejen redukovan, ale ze mnoho policistu
1акё odeslo do duchodu. Napfiklad v mem mёstё odeslo do
duchodu sto policistu, ale nastoupilo jen osmdesat novych
lidi. V praxi to znamena vypadek cele jedne sluzebni
snwny. Je zarazejici, jak policie stale писепё ,,zestihluje“.
Pak se ale policiste ^kde objevi a ztropi humbuk kvu-
li vlajce. To je pfece nepfijatelne, jednalo se о evidentni
pfehmat. V pf^padё vlajky se роНс!з1ё nesetkali se zadnym
vyraz^jsim odporem, nebof se jednalo о №mku.
Так proto! N£mec se prece dokaze podridit a posloucha
vrchnost.
Zatim! №kdejsi §ёГ kriminalni policie, jehoz znam z dfi-
vёjska, stej^ jako byvaly prezident Spolkovdho ufadu na
ochranu ustavy vyslov^ varovali pfed radikalizaci stfed-
niho stavu.
Domnivam se, ze к teto radikalizaci jiz dochazi.
V soucasnosti se nachazime ve stavu totalniho ruseni stavaji-
ciho pravniho systdmu a pof adku. Vse je kryto shora a zasahu-
je nejen do oblasti justice, ale takd do pusobnosti bundeswe-
38
hru. Vetsina dustojniku je pfedem ргоуёгепа a vse musi byt
politicky korektni, a to takd v oblasti tajnych sluzeb. V oblasti
sd61ovacich prostfedku je vse nastaveno najednu linii.
Zajimava je informace, ktera se mezitim potvrdila: volal
mi jeden znamy, к nemuz dochazi na fyzioterapii azy-
lant ze Syrie, ktery mu sd^lil nasledujici: „Jisty Nemec mi
t> Syrii sliboval, ze tady budu mit zajistenou prdci a dosta-
nu dum i auto“ Je jedno, zda byl tento clovek skutecne
Nemec anebo agent Mosadu ci CIA vydavajici se za Nem-
ce: skutednost je takova, ze za vsim je plan a vse je pod-
necovano primo na mistd.
A jaka byla reakce OSN? Organizace spojenych narodu
ze dne na den zkratila о sedesat procent castku, jez byla
urcena pro zasobovani uprchliku v taborech. Toto kra-
ceni rozpoctu se casovd shoduje s uvedenou informaci'
о falesnych slibech о raji v Ndmecku. Propagandistickё
video spolkove vlady v sedmnacti jazycich se bohuzel takё
drzi 1ё№ linie. Nemuzeme pak pochybovat о tom, ze je vse
fizeno ze zakulisi - tolik nahod prostd nemuze existovat.
Otazka tedy zni: „Kdo za tim stoji?u Jiste je, ze Ameri-
cane nas vzhledem к vlastnim problemum chteji cilene
destabilizovat a maji v umyslu take oslabit euro i celou
eurozdnu. Proc se ale na tom podileji nasi vlastni lide?
Dlouho jsem о tom pfemyslel. Kdyz bylo v roce 2002 zave-
deno euro, pobyval jsem casto v Americe a pozoroval jsem,
jak se jeho smdnny kurz vuci dolaru stale snizuje - z 1,48
nebo 1,36 na 1,10. Bylo mi jas^, ze se euro stalo nahradm'm
mdnovym зуз1ётет za dolar. Mnozi rikali: „To je uyborne,
budeme si brat eura misto dolaru. “ Атепсапё рак poznali,
ze ve svdtd doslo к пёсети, co se jim nelibi - dolar totiz
ztratil svoji moc. Do eurozony bylo ale pf ijato takё Recko,
coz byl vlastnd ve skutecnosti utok na evropskou тёпи,
39
nebot: tato zem£ se clenem eurozony nikdy пешё!а stat.
Americka banka GoldmanSachs tehdy tahala za nitky
v zakulisi a radila Rekum, jak zfalsovat ekonomickou bilan-
ci, aby se do eurozony dostali. A naivni lide, jako byl teh-
dejsi пёшеску ministr financi Eichel, na tento trik snadno
па1е1ёП. Timto zpusobem se euro stalo monopolni тёпой.
Dalsi dulezitou skutecnosti je, ze ma Evropa diky mnoha
narodnostnim statum moznost koordinovat зуё vёdeckё
а уугкшппё projekty, а йзрё§пё tak konkurovat Атепёа-
num. Ve vyzkumu jsou velmi dobfi Етоуё a skandinavskё
гетё оЬеспё, 81изпё vysledky maji 1акё Polaci, Cesi nebo
Еакизапё. Так je Evropa schopna i pres monopolni тёпи
dodavat na trh §р1скоуё technologic. №ktefi se mozna
zeptaji, co dnes pfedstavuji §р!ёкоуё technologic americ-
кё vyroby? Vlasta jiz vubec nic. Letecky prumysl nebo
informadni technologic? V зоиёазпозй uz maji napfi-
klad kvalitni letadla i Ииэоуё а 1акё С1папё. Nabizi se tak
otazka, jakё dalsi moznosti Ize je^ pouzit к destabilizaci
Evropy? Jednim z velmi pravdёpodobnych zpusobu je utok
na jejiho nejsilnejsiho ё!епа, a to jak v екопопискё, tak
i v socialni oblasti. Vzpomenme si na profesorku Green-
hill a jeji knihu Masovd migrace jako zbran. Кгазпё to do
sebe zapada - vse se vyviji пагпаёепут зтёгет. Oslabi-li
se Ыётеско, oslabi se tim Evropa. Masami lidi, ktere dnes
proudi do Evropy, ma byt vyprazd^n socialni rozpodet
a podvazany dulez^ zdroje - jak se to ostat^ nyni dёje.
Мотеп^1пё se jedna jiz о dastku 30 miliard eur.
V roce 2016 by se mela castka vynalozena na azylanty
vysplhat az na 50 miliard.
Konkretni ё1'з1о neni tak podstat^, dulezita je ale sku-
tednost, ze dochazi к blokaci zdroju, ktere jiz tim padem
nemohou byt v ramci infrastruktury vyuzity. Podivejme se
na oblast skolstvi: pokud strategicky uvazujeme v dlou-
hodobёm ёазоуёт horizontu, musi с!ё11 uprchliku ^kde
40
ziskat skolni vzdelani. Protoze neexistuji zadne special™
tf idy pro azylanty, musi byt tyto deti zahrnuty do normal-
rriho vzdelavaciho systemu, cimz vsak pochopitelne dojde
к vyraznemu snizeni йгоупё vyuky. Mohu uvest aktualni
pfiklad z gymnazia v mem тёз1ё. Z ucebniho planu zmi-
zelo napfiklad - kvuli udajne obtiznosti - tema о pfenosu
soufadnic, ktere je dulezite pro mechaniku. Ze vzdёlava-
ciho planu mizi stale vice ucebni latky, aby se tak uroven
vyuky pfiblizila slabsim zakum. К redukci ucebni latky
dochazi samozfejme i na vysokych skolach - ]1з1ё сПепё!
Podle meho nazoru se jedna о dlouhodobou strategii, jak
trvale oslabit „starou Evropu“. Jadro teto Evropy pfedsta-
vuje Мётеско a kvuli rozkolisane politice je nase гетё
zasadnim zpusobem oslabovana. Vsim, co к nam nyni pfi-
chazi, se перосйуЬпё budeme muset zabyvat cela pristi
desetileti.
Setkal jsem se s profesorkou z univerzity v Rostocku, kte-
ra prestala prednaset, neboi vzhledem к bakalarskemu
a magisterskemu systemu studia a jeho v zasade bezcen-
nym diplomum doslo к vyraznemu snizeni kvality vyuky
na nasich univerzitach.
Ano, toto oslabovani probiha systematicky. №kdy se na
to snazim nemyslet. С^ёк ani nemuze uvSfit tomu, co
vsechno se dёje. Muj kamarad, velmi inteligentni с^ёк,
se zabyva bezpecnostnimi provSrkami na spolkove urov-
ni. Уургауё! mi о evropskem centralnim pocitaci, kde
jsou v digitalizovane роЗоЬё ulozeny vsechny otisky prs-
tu. Tento pf istroj dokaze ЬёЪет jedne sekundy porovnat
otisky pul milionu osob. Pokud by byli vsichni azylanti f ad-
пё zaregistrovani, a to bez ohledu na to, kudy se do Evropy
dostali, mohli by byt kdykoliv Ьегреспё identifikovani. Так
by bylo mozne jiz pfi pfijezdu do prostoru Evropske unie
snadno odhalit uprchliky, jejichz zadost о azyl byla zamit-
nuta, pfipad^ ti, ktefi jiz byli jednou odsunuti. 8уз1ёт
41
funguje jiz od roku 2000 a nazyva se EURODAC. Skutec-
nost je ale takova, ze jednak neni podstatna cast azylan-
tu vubec zaregistrovana a jednak neni pocitacovy system
nastaven optimalne na celem spolkovem uzemi. Spolu se
svymi pfateli se ptam, proc tomu tak je? Je to гатёг, nebo
pouhy diletantismus?
Zamysleme se jesh^ jednou nad celou strategic za prve
se jedna о euro, za druhe tu mame velkou uprchlickou
krizi a tfeti'm bodem je Rusko. Spolkove zeme tvofici
byvalou NDR mely dlouha leta uzke vztahy s Ruskem,
coz bylo pro nas prumysl vyhodou. Ekonomicke sankce
proti Rusku jsou vsak zcela nesmyslne a Nemecko pouze
oslabuji.
A pak se „nahodouu objevila afera automobilky Volks-
wagen v USA...
О tom se prece vi jiz mnoho let. Pfi emisni kontrole dokaze
software rozeznat, kdy dochazi к zazehu motoru - a v tom-
to okamziku se zapina kontrolni mechanismus. Ыётескё
motory jsou nyni v Americe pranyfovany, protoze jejich
emisni тёгет plynu neni udaj^ spolehlive. Mam kama-
rada, ktery se vyvojem motoru zabyva. Rekl mi: пётескё
motory nejsou spatne, ale co pochazi ze zahranici - vcet-
пё motoru z USA - je naprosty brak. Americane maji stej-
ne problemy. Vybrali si VW jako silnou evropskou znacku,
a vykonstruovali tak masivni utok proti пётескёти pru-
myslu. Je to jedna z vёc^, о niz se da oduvod^^ prohlasit,
ze jde о pokus destabilizovat пётескои infrastrukturu. Je
za tim samozfejme urcita strategic - jedna se о strategic-
ky cileny utok. Tolik nahod nemuze existovat, rozhodl ne
и Americanu.
Uvedl jste, ze se stredni tfida radikalizuje. V jake forme
a s jakym politickym zabarvenim?
42
Jestlize se rozhlednu po okruhu svych znamych, tak tito
lide smysleji statotvorne a ve valne уёгётё dosud voli-
li CDU (=Kfest:anskodemokraticka unie 1Чётеска). Nyni
jsou ale zklamani. Zduraznuji, ze hovofim о lidech, jejichz
ukolemje ochrana nasi vlasti. Anebo doktofi: muzeme
о nich prohlasit, ze soucasny system вПпё odsuzuji, pro-
toze min prime na jejich репёгепку. Pokud napfiklad
chirurg dostava za ctvrtleti na jednoho pacienta pausalni
ёаз1ки 4,50 eura, pfipad^ zubaf obdrzi za vytrzeni paci-
entova zubu od zdravotni pojist’ovny 8 euro, neni se vubec
ёети divit. Naproti tomu и soukromych pacientu si lekafi
mohou uctovat plnou sazbu - jedna se tak о пёкоПк stovek
eur, mimo jine take za injekce, siti a naslednou рёёк Proto
mnoho doktoru tvrdi, ze v soucasnosti existuje ve zdra-
votnietvi socialisticky system, kdy jim cizi lide pfedepisuji,
kolik si mohou vydёlat. Lekafi tedy vidi situaci пезгт'гпё
kriticky. Ze strany statu se fakticky setkavaji az s pohr-
danim. 81аё! se pfitom podivat, jaci ,,odbornici“ dosud
pusobili jako ministf i zdravotnietvi. A cosi podobneho se
dёje и pravniku. Sami se povazuji za ёаз1 pravniho sta-
tu a uvadeji: „Dodrzujeme zakon a pravo, ale najednou se
v pf ^padё azylantu mnoho vёc^ рпжё ignoruje.“ A и vsech
uvedenych se jedna о stfedni tf idu, ktera df ive volila kon-
zervativ^.
Koho budou podle VAs tito lide volit?
Podle тёЬо nazoru budou mnozi z nich volit AfD (=Alterna-
tiva pro №mecko). Znam take пёкоНк, ktefi fikaji: „Bude-
me z principu volit NPD (=Ndrodnedemokratickd strana
№mecka), abychom to systemu nandali.“ Jini zase nebudou
volit vubec, protoze systemem hluboce pohrdaji. Politici se
totiz uz vubec nestaraji о to, co chteji оЬёапё. Vim ale take
о пёкГегусЬ lidech, ktefi budou volit levicovё: „Radfyi pujdu
ve smeru politiky Sahry Wagenknecht“ (=pfedsedky^
poslanecke skupiny strany Die Linke ve Spolkovem зпёти).
43
Jsou to lide, ktefi jsou zklamani tradicnimi stranami - jako
je SPD a CDU, о liberalni FDP ani nemluve. Neni to nenavist,
nybrz vyraz hlubokeho pohrdani systdmem.
Cosi mohu uvest take na tema vzdelAni. Byvaly pfed-
seda spolku filologu uvedl, ze dostane kazdy tyden na
stud minimalne pet zadosti о zalozeni soukromych skol.
Vzdelani Nemci odvad£ji sve deti pryc ze statniho vzde-
lavaciho systemu, protoze je к nidemu.
Hovofil jsem minuly tyden s jednou ucitelkou z naseho mes-
ta a mohu potvrdit: take ucitelsky stav se radikalizuje, a to
zejmena proto, ze je mnoho ucitelek konfrontovano s tim, jak
s nimi nektefi zaci pochazejici z muslimskych zemi odmitaji
komunikovat, protoze jsou zeny. Pak do skoly pfijdou rodice
techto zaku a muslimsky otec ucitelce odmitne podat ruku.
Nechce od ni nic vedet a jde pfimo za feditelem. Na zakladni
skole je to velky obecny problem. Ucitele se pak ptaji: „Co se
to s nasi spolecnosti deje?“ A my №mci nejsme pfipraveni
je podpofit. Nikdo se jiz ani neodvazi fici, ze takhle to dal
nejde. Lze tak pozorovat, jak ma nase politicka kasta strach
z toho, co se momentalne odehrava. Vidime to i na pfikla-
du CDU, kdyz nejaky mlady poslanec vyslovi песо politic-
ky nekorektniho: „Dej si pozor a zarad' se!“ (Volker Kauder
(=pfedseda poslanecke frakce CDU ve Spolkovem зпёши),
podrztaska pani Merkel, nebo Strobl (=politik z CDU) namis-
to vёcnё argumentace takovehoodvazlivce окатгйё tv^
setfou, a to jen proto, ze se opovazil vyslovit vlastni nazor. To
je nehoraznost. Zacina to chapat stale vice lidi.
Existuje nejaky plan? Co se stane, jestlize se v§e jest£
zhorsi a vyostn? Muze nekdo nci, co se pak stane? Bude
se stnlet?
№тё1 jsem moznost nahlddnout do zadnych pisemnych
planu, ale probiral jsem tuto zalezitost s jednim kolegou.
44
Pfi vyhodnocovani bezpecnostnich opatfeni zasahu po
utoku na redakci satirick6ho casopisu v Pafizi vyslo najevo,
ze se zasahu zucastnilo nikoliv osmdesat tisic, ale jen dva-
cet tisic policistu - zbytek tvofila armada. Evidentne byla
na ministerstvu obrany pro tyto ucely vytvofena pracovni
skupina, zatim jsem vsak nezjistil, ktera oddёlen^ se budou
na jeji cinnosti podilet. 7штёпу kolega mi vsak fekl, ze se
jiz uvazuje о tom, jak by mohla пётеска armada posilit
a podpofit praci vnitfnich bezpecnostnich struktur. Policie
je totiz na hranici svych moznosti. Kdyz vidime, kolik уёс!
jiz nechavaji plavat a snazi se stihat jen zavaznejsi zlociny...
Vzdy se rozlisovalo mezi proaktivnim a reaktivnim potira-
nim kriminality. Reaktivni potirani kriminality znamena, ze
policie reaguje na pod^ty obcanu, о proaktivnim potira-
ni kriminality muzeme mluvit v pпpadё, ze policie provadi
setfeni z vlastni iniciativy. Momenta^ je proaktivni poti-
rani kriminality na bodё nula a policie funguje jen v nouzo-
уёт rezimu.
О situaci jsme diskutovali 1акё s pfedstaviteli vedeni poli-
cie, ktefi museli pfipustit, ze pokud by doslo к rozsahlej-
sim nepokojum, policie by nebyla schopna ochranit obca-
ny. Jestlize by napfiklad vypukly vytrznosti ve vёtsinё
ntest, kde jsou azylova zafizeni, nebyla by policie schopna
uspokojivym zpusobem situaci zklidnit. V soucasnosti se
pokousime о rozd61eni obyvatel azylovych zafizeni podle
etnicke pfislusnosti. V praxi to funguje takto: pokud by
^kde doslo к nepokojum, dorazil by na misto velky pocet
policistu s dvaceti, tficeti ci padesati hh'dkovymi vozy, aby
bylo vse potlaceno jeste v zarodku. To je jedina mozna
metoda. Pokud by ale nepokoje propukly na dvou ci tfech
mistech зоисазпё, byl by to velky ргоЫёт. Momental-
пё musi mit kazde policejni oddёlen^ v zaloze policistu ci
hlidku, ktefi musi v pf^padё potfeby окатгкё vyrazit do
terenu. Funguji плтёг роНс!з1ё, ktefi se dusled^ zdrzuji
pfimo v taborech.
45
Hovoril jsem s jednfm policistou, jenz mi vypravel
о svem prvnim nasazeni ve velkem zachytnem stredis-
ku, kde vypukla hromadna rvacka a azylanti se navzajem
bili zeleznymi tycemi. Vylicil mi, jak jeho kolegove meli
hrozny strach a ptali se: „Jak se budeme brdnit a co udeld-
me, pokud se masa zufivcu se zeleznymi tycemi obrdti pro-
ti ndm?u Obrovska psychicka zatez policistu vedeni poli-
cie vubec nezajima, takze drive ci pozdeji dojde к tomu,
ze nekdo zacne strilet.
A az zacne пё]аку policista strilet, neni vylouceno, ze ho
rozzufeny dav zlyncuje. V uvedenem tabofe jsem vypozo-
roval, ze se mezi azylanty vytvafeji vojenske struktury. Stal
jsem tarn v unifornw a najednou jsem uvidel ctyfi chlapi-
ky, ktefi vypadali jako hlidka francouzske pohotovostni
policie a po tabofe se pohybovali ve ctyfstupu - pravdё-
podob^ pochazeli z oblasti Maghrebu, a tedy z Maroka,
Alzirska nebo Tuniska. Zabrali si pro sebe ulici po се1ё sif-
ce a kazdy jim sei z cesty. Vsichni ctyfi тёП vojenske boty
piskove barvy, ktere nosili 1егёгпё s vytazenymi tkanicka-
mi, a obleceni byli do bilo-zeleno-sedych maskacu, doda-
nych zfejme z Libye. Dale na зоЬё тёН ргиЬоуапё pulovry.
Vsichni ctyfi byli obleceni stej^, jako by byli v uniformach.
A cernossti Africand jim sli z cesty. Zde musim uvest, ze
cerni Africane jsou je^ ochotni pracovat i zajedno euro.
Jsou posledni v dlouhem fetёzci a obvykle uklizi. Syfand,
АгаЬоуё a ostatni тизНтоуё se ale chovaji jako nadlidd.
Pokousel jsem se ziskat jistdho с1оуёка z Ghanyjako sveho
informatora. Tento с1оуёк mi pak podal zpravu о tom, jak
to v tAbofe funguje. Hovofil о pfisne hierarchii, pficemz
cerni Africand jsou temef vzdy na spodnim konci zebficku.
Nejsou povazovani za skutecne lidi, ale jen za 1ирё nade-
niky, ktefi maji ostatnim slouzit. Na vrcholu naopak stoji
Syfane a о dalsi misto soupefi Afghanci a Pakistanci. Ti
maji pevne klanovd struktury. Maji sefa klanu, jenz vyjed-
nava s vedenim tabora. Nezavisle na 1ёсЬ1о strukturach
46
pak funguji Gruzinci, ktefi jsou opravdu drsni. Gruzinci
jsou zde umyslne, уёгёта z nich jsou kriminalnici. Proc by
meli byt Gruzinci politicky pronasledovani? Obvykle rov-
nez pfichazeji s celou kriminalnickou vybavou.
Podle meho nazoru nedokazeme do 1ёсЬ1о struktur pro-
niknout, a proto vyslovim domndnku: co se stane, az se
tyto struktury zhrouti? Budeme znovu volat о pomoc USA
nebo Francii? Zavedeme v Ыёшески орёг окираёш' zony?
Jestlize se nad tim zamyslime, jedna se о zasadni proble-
my nasi spolecnosti. Nejsme prece dusev^ шёпёсепт'
a doposud jsme se snazili chovatjako statotvorni obcane.
Domnivam se, ze pokud existuje zakon a pofadek, тё!у by
se dodrzovat, coz plati pro kazdeho.
Soucasny pravni pofadek se vsak rozpousti a tento roz-
klad je fizen shora. Kdyz pozorujeme, jak ministr vnitra
vydava pokyn, ze se to di ono nesmi dёlat...
Jsem pevne presvedceny о tom, ze v den, kdy Islamsky
stat zavrazdi brutalnim a bestialnim zpusobem prvni-
ho nemeckeho policistu, dojde v Nemecku к radikalni-
mu obratu a potom budou mrtvi take na druhe strane.
A muzeme jeste zminit tema nuceneho umisteni, respek-
tive nuceneho vyvlastneni. To bude take velmi „zabav-
пёи. V Luneburgu probehl pokus о vyvlastneni jednoho
domu, ale soud tomu zabranil. Reakce vlady a spolkove
zeme byla: „Так schvdlime pfislusny zdkon!“ Kazdy zakon
vsak musi vychazet ze zakona nadrazene pravni sily.
Prdvni system je tak v soudasnosti nabouravan. Puvod-
ci chaosu pritom prehlizeji, ze prdvni pofadek plati take
pro ne. Pripomenme si historii: kdykoliv doslo к rozpadu
pravniho radu, zacala panovat svevole.
Nejde jenom о naruseni rodinnych struktur. V soudasnos-
ti ztraci mnoho lidi svoje existendni jistoty, nebot velkd
47
tovarny ci banky redukuji pocty svych zamestnancu о tfi-
cet procent. Jsou tim postizeni lide, kterym je pres cty-
ficet, zalozili si rodiny a najednou pfisli о pfijem. A zaro-
ven vidi, ze Deutsche Bank stale vykazuje zisk. Na druhe
з1гапё take pozoruji, ze se kriminalni azylanti u nas vol-
пё pohybuji a dostavaji byty, zatimco jim nikdo nic neda.
To vytvafi podhoubi pro potential™ оЬсапзкё nepokoje.
Nebo pfipad Mercedes-Benz: stale vykazuje zisk, ackoliv
na druhe 81гапё propousti sve zan^stnance. A kdyz musi§
odejit ze зуёЬо domu, nemuzes financovat sve auto ani nic
nabidnout svym dёtem - pak dospёjes do stavu, kdy nase
stfedni tfida (anebo to, co je&£ muzeme jako stredni tridu
oznacit) fekne: „Pohrddme nasi politickou kastou!" Dlouha
desetileti jsme vSfili v jiste hodnoty, ktere jsou nyni zpo-
chybnovany.
Podobna уёс se stala v USA s obetmi krachu banky
LehmanBrothers. Tito lide pfisli о sve domy, sve zivobyti
a castecne i о pracovni pozice. Mnozi z nich nedokazali
platit hypotdku a skoncili na ulici. Existuji pak i takovi,
ktefi svoji nenavist vuci systemu vyjadfi tak, ze na jeho
reprezentanty (jako jsou napfiklad policiste) zacnou
stfilet. Americane maji dostatek problemu ve sve vlast-
ni zemi; nikoliv nahodou provozuji 850 internacnich
taboru pro nespokojene vlastni obcany a pro uprchliky
z cizich zemi.
Znam policisty, ktefi byli nasazeni u vodnich dёl pfi
protestech Stuttgart 21 (=protesty proti gigantk^
иргауё zeleznicniho uzlu Stuttgart) a ktefi dnes fika-
ji: „Proc bych. mel jeste nasazovat vlastni krk? Pfiste se
budu drzet zpdtky“ Zadny rozumny policista nebude
nasazovat vlastni kuzi: proc a za koho? Hrozi nebezpeci,
ze si kriminalni zivly и nas feknou: „Tenhle stat je sla-
by, protoze ti, ktefi by proti пат тёН zakrocit, to nejsou
ochotni ^ё1аЬ“
48
Ano, to je prave to, co si mnozi z nich mysli.
Proto take kriminalnici stale rozsifuji svoje pole pusob-
nosti, cimz v fadach obcanu stoupa nejistota. Nabizi se
otazka, kdy se zacne volat po vladd „silne ruky“. Pak tu
take dochazi к vytvafeni klanu. Podle jisteho poslance
SPD z Berlina se v tomto mdstd klanovd struktury lavino-
vitd sir i, protoze jim stat ustupuje. Stat ale ustupovat musi,
pondvadz к jakdkoli jind reakci mu chybdji kapacity.
Jinak tomu neni ani ve Frankfurtu. Policie je v total-
ni defenzive a nevypada to dobfe. Mnozi moji znami si
opatfuji zbrand a navstevuji stfelecke spolky. Po roce
tak Ize ziskat povoleni к drzeni zbrand. Ale je to feseni?
Co mi radite?
To si musi kazdy rozhodnout sam za sebe. Vim, ze tato
slova pfilis nepomohou. Ja osobnd pocitam s nejhorsim,
pokud nedojde v politice к radikalnim zmdnam.
Dekuji Vam za tento zajimavy, i kdyz ponekud demotivu-
jici rozhovor. Pokud vsak nepohlddneme pravdd do odi,
nebudeme mit zadnou sanci.
49
Tajna sluzby maji pristup
к mobilnim operatorum
50
Muj dobry znamy pracuje jiz mnoho let pro jednoho
velkeho mobilniho operatora. V rozhovoru, jenz ргоЬё-
hl v srpnu 2015, mi vypravel о пёк1егусЬ zvlastnostech,
о nez se chci s vami роЬё1к. Nazev firmy je druhofady,
nebot к popisovanym praktikam dochazi u vsech пётес-
kych mobilnich operatoru. Jelikoz muj znamy ve Агтё
pracuje dodnes, nebudu zde uvadet jeho jmeno. (Rozho-
vor byl nahravan.)
U mobilniho operatora jsi jiz dvanact let.
Ano, pracuji jako vyvojar a poradce v centrale spolecnosti
v Severnim Poryni-Vestfalsku a mam velmi dobry pfehled
о vsech technickych zalezitostech.
A prisel jsi na песо, о сет obycejni pracovnici nic nevi -
о zakaznicich ani nemluve?
Ano, pusobim totiz takd v oblasti zabezpeceni siti. №kte-
гё уёй tak vzbudily moji pozornost. К prvni doslo v roce
2006, kdy byl гауаЬёп a doslo ke гтёпё systemu
vyuctovani. Stare systdmy byly tehdy nahrazeny systdmem
izraelsko-americke firmy Amdocs. Vsichni se divili tomu, ze
nase firma pouzila zafizeni z Izraele, nebot na trhu exis-
toval dostatek produktu пётескё provenience а тёк jsme
к dispozici takd vlastni fungujici system. Tehdy ale ргоЬёЬ-
lo ууЬёгоуё fizeni, ktere vyhrala firma Amdocs.
Proc se tak podle tebe stalo?
Myslim si, ze to bylo kvuli tomu, aby se usnadnil pfistup
tajnych sluzeb к osobnim udajum a datum zakazniku.
2тёпа struktury server-zakaznik napomohla snadnejsi-
mu vyuziti standardnich programu a sit’ovych protokolu,
ktere umoznuji pfistup к zakaznickym datum. Prostfed-
nictvim externich rozhrani si mohou tfeti osoby zajistit
51
pristup к dulezitym udajum. Nemohu posoudit, zda se tak
stalo umyslite - kazdopadiw к tomu doslo.
To by ale nemelo byt v zajmu firmy.
Samozrejnte. Je dobre vёdёt, ze mobilni telefonni sit je
obvykle zasifrovana. Existuji takzvaiw sifrovaci kody,
coz v praxi znamena, ze letecky most (=vzdusna vzdale-
nost) pri telefonovani od агЛёпу к mobilu je zasifrovan.
Na zakladni stanici je vsak kabel vedouci do matefske-
ho koncernu. Timto zpusobem se data z ка^ёЬо hovo-
ru dostanou do зкё, kde к nim muze mit pristup kazdy.
Pokud se v siti materskeho koncernu nachazi datovy uzel,
funguje tarn i zvlastni rozhrani, ktere umoznuje pristup
к udajum a datum zakazniku. V tomto pпpadё tak tajne
sluzby nepotfebuji slozitou a zaroven drahou desifrovaci
techniku, ale mohou se obslouzit pfimo u zdroje. Hovofil
jsem о tom i s dalsimi spolupracovniky - ruznymi techni-
ky - kteri о Гё1о moznosti take vёd^.
Hovonme о ziskAni pristupu к datum?
Ano! К tomu jsou samozrejme nutna urdita povoleni.
Ргезпё podrobnosti neznam, ale z technk^ho hlediska
se jedna о moznost napojeni na sit'. Funguje zde hlavni
uzel, v пётг jsou shromazdbvany zaznamy, ktere slou-
zi к vyuctovani (=billing records). Natezaji se tarn rov-
пёг udaje о tom, kdo s kym a jak dlouho telefonoval.
А росЬорке1пё existuje i moznost рптёЬо odposlechu
telefonnich hovoru, coz je ропёкш! naklad^jsi. Zminil
bych jes^ moznost pristupu к datum, a tedy к obsahu
e-mailu a zprav SMS, MMS i WhatsApp, ktere jsou ode-
silany a pfijimany prostfednictvim smartphonu.
Rad bych zde poreferoval о zazitku meho kamarada.
Navstivila ho danova kontrola - mimochodem neoprav-
52
nena! - a pozdravili ho slovy: „Dobre rdno, pane Schulze,
docela nds prekvapilo, ze se s Vdmi setkdvdme na adrese
Repova 12. Bydlite prece v Celerove 13, tarn jste si koupil
dum.“ Kamarad reagoval slovy: „Zddny dum jsem nekoupil.
Sice jsem mel о koupi zdjem, ale nakonec jsem se rozhodl
pro svuj soucasny byt. Jak jste na песо takoveho гйЬес pri-
sli?“ Danovi kontrolori mu obratem pfedlozili vytistene
kompletni vypisy SMS zprav z mobilniho telefonu jeho
manzelky i z jeho vlastniho mobilu. Bylo tam uvedeno
vse, co si v poslednich letech psali, jak si prostrednic-
tvim SMS zprav vymenovali nazory na pripadnou koupi
domu a jak se shodli, ze dum zakoupi - na posledni chvili
v§ak svuj nazor zmenili: о tom ale jiz pres SMS neko-
munikovali. Shodou okolnosti bydlel v inkriminovanem
dome clov6k se stejnym pfijmenim. Kamarad je zAkazni-
kem mobilniho operatora, pro nejz pracujes... Plati tedy,
ze policie, danova kontrola i ruzne tajne sluzby maji
к udajum mobilnich operatoru pristup?
Ano. Od jednoho bezpecnostniho technika vim, ze se na
tom podili nejen пётеска tajna sluzba BND, ale take ame-
ricke sluzby. ОзоЬпё se domnivam, ze v akci je i MOSAD,
jde prece о izraelsky software.
To ale jas^ ukazuje, ze zde stale trva okupacni status, proto-
ze si и nas zahranicni tajne sluzby dёlaj^, co chteji.
К tomu se nemohu vyjadrit. V tom se nevyznam.
Jakym zpusobem se mohou tajne sluzby dostat к infor-
macim z mobilu?
Musi se ^jak pfihlasit, detaily vsak neznam. Mohu ale uvest
priklad jestaj* ze stare firemni budovy v centrale v Severnim
Poryni-Vestfalsku. System se nazyval MNC (=Mobile Network
Code, kod mobilniho operatora, zakaznici 02, Т-Mobile ё!
Vodafone maji odlisne kody). Na chodbe teto budovy jsem
53
narazil na mistnost s ocelovymi dvefmi, kam mohli vstoupit
jen ргоуёгегц Кбё. Kdo se dostal dovnitf, тё1 pfistup к се!ё-
mu зуз1ёти. Pfesreji feceno, nejedna se о jednu jedinou
mistnost, nybrz о vice mistnosti. Nemohu ale ргезпё fici, jak
je to s оргаупёт'т ke vstupu do 1ёсЬ№ prostor.
Domnivam se ale (byl to rok 2006), ze с1оуёк nemusel byt
птпё fyzicky na гт^ё, aby mohl ziskat ро1геЬпё udaje.
Stacilo pouzit dalkovy pfistup a stahnout si udaje s jeho
pomoci. Так je tomu napfiklad v pf^padё NSA (=National
Security Agency=Narodni bezpecnostni agentura, jed-
na z americkych tajnych sluzeb), jez та к nasim lidajum
a datum pfimy pfistup. Kolega mi уургауё!, ze s nimi
mame dokonce uzavfenou jakousi dohodu.
СЬЛё! bych zde zduraznit, ze гттёпё odposlechy se tykaji
VSECH mobilnich operatoru, ktefi to pravdёpodobnё MUSI
dёlat a nemaji zadnou moznost volby, tak jak to cini i muj
zanrestnavatel. Znepokojuje тё ale vyvoj, kterym se ubi-
rame, се1ё to spiclovani, ukladani dat, sledovani pohybu
a vsechno kolem toho.
Co mi jeste muzes net?
Nase firma nabizi sluzbu, jez umoznuje telefonovat
a vyn^novat si data na zakladё dvoj^ho zasifrovani.
Netelefonuje se Ьёгпут zpusobem, ale jakmile уу1оё1-
me zakaznikovo ё181о, 8уз1ёт окатгкё pozna, zda nas
pnM^jsek 1акё disponuje zvlastnim telefonem (jako ma
napfiklad kanctefka Merkel), a pokud ano, je hovor pfe-
snwrovan a zasifrovan. Sifruje se tedy nejen klasickym
zpusobem pfi pfenosu dat vzduchem, ale 1акё pomoci
zvlastniho interniho 8уэ1ёти, ktery rozhovor zakodu-
je. РгоЫёт ovsem spociva v tom, ze se vse dostane na
server firmy, jez to се1ё obhospodaf uje. А ргауё odtud se
daji veskera data snadno ziskat...
54
Tento zasifrovany program bude v budoucnu nabi'zen
zakaznikovi, ktery tak bude ukoleban zarukou udajne bez-
pecnosti sveho telefonu. A kdo muze takovyto zasifrovany
system potfebovat? Napriklad ti, co chteji песо skryvat.
NSA a MOSAD vsak maji pristup ke vsem datum prave pro-
strednictvim serveru. To ale zakaznik nevi.
Jeden kamarad mi vypravel nasledujici pfihodu: „IT spe-
cialista Markus K. byl asi tyden na horske tiire a nemel
moznost dobit si telefon. Baterie mobilu pochopitelne tak
dlouho nevydrzela a telefon se vybil. Kdyz si po ndvratu
domu telefon znovu dobil, objeoila se mu о jedne aplikaci
data z cele tury, adkolir byla baterie v te dobe jiz vybitd!“
Co tomu rikas?
„ОЬс1а1пё“ nemuze byt vypnuty mobil lokalizovan. Prak-
ticky to ale mozne je - pokud se v telefonu nachazi SIM
karta a baterie, nebot' v kombinaci datove рашёй a baterie
je telefon stale aktivni. Kvuli vybite baterii sice nemuze-
me telefon zapnout a pouzivat jej, signal z telefonu je vsak
presto odesilan na nejblizsi stozar mobilni telefonni зйё.
Pokud tomu chceme zabranit, museli bychom baterii vyn-
dat. V tomto kontextu bychom se тёП zamyslet nad tim,
proc u stale уёгёШо poctu smartphonu neni vubec тогпё
baterii vyndat...
Ano, kdo zna plany iluminatu, ten vi, kam tato cesta
vede - к totalnimu dohledu nad nami! Jak obecne vypada
budoucnost smartphonu?
Mnozi hovori о mikrocipu, ktery by se dal umistit do lid-
skdho 1ё1а. К tomu mozna jednou dojde. Mezitim ale ulo-
hu hlavniho „sledovace“ pfevzal smartphone. Nyni Ize
zaznamenavat kazdy hovor a sledovat vsechna data, ktera
na smartphone pfichazeji i z nej odchazeji. Так Ize pres-
пё sledovat pohyb jeho uzivatele, jake navs^vuje webovd
55
stranky nebo s kym a о cem hovofil. Lze si take prohlizet
v пёш ulozene fotografie - z боуо1епё, s pntelkyni, intim-
ni snimky... Vbudoucnu se bude pomoci smartphonu platit
a telefon bude aktivovan pf ilozenim spravneho otisku prs-
tu nebo porovnanim оёш' duhovky. Vsechna data - усе1пё
otisku prstu -system ulozi a pfifadi ke konkretnimu uzi-
vateli. Perfekt^ naplanovano!
Na co si drive musela obstarat policie povoleni, ziska system
ЬоЬгоуо1пё od uzivatele smartphonu. Telefonem se bude
platit v supermarket i v tramvaji. Smartphone pozna, kdy
uzivatel nastoupil a kdy vystoupil, a cena jizdenky mu se
pficte к telefonnimu uctu.
Vidime tedy, jakou ulohu mobilni operator! hraji - jsou
bohuzel klicem к totalni kontrole. Kdo ma pf istup к datum,
muze vsechno.
Dekuji za informace!
Rado se stalo...
Dalsi odkazy a informace na toto tёma najdete v rejstfiku
zdroju pod ё181ет(3).
56
57
Nailace a spolky:
jak nadnarodni koncerny
a dobrocinne organizace
setri dane
58
V ramci svych vyzkumu, jez se tykaly zneuzivani ЬёН v cirk-
vich a homosexuality ve Vatikanu, jsem od otce jednoho
z deti dostal tip, abych kontaktoval pana S., ktery je udajr^
naruzivym ctenafem mych knih a jehoz muj telefonat jis-
Гё ро1ёз1. Zmirreny otec se zucastnil seminafu pana S. na
tema, jak zalozit nadaci a jakё danove vyhody pf inasi zalo-
zeni spolku. Slovo dalo slovo a s panem S. jsme si domlu-
vili schuzku u тё v nakladatelstvi na 10. zafi 2015. Nyni se
dozvite пёсо, co игскё rozsifi vase danove obzory!
Vazeny pane S., mohl byste mi prosim vypr&vet песо
о svem zivote i о tom, jak jste se dostal к tomu, co delate
nyni, a tedy ze zakladate nadace a spolky pro bohate lidi?
Jiz jako mlady jsem se pokousel ziskavat informace о urci-
tych tematech a 1мх1пё jsem cetl: pfedevsim knihy od
insideru, ktere se koncem osmdesatych letech zacaly
v ротёгпё Ьо^пёт poctu objevovat na trhu. Svoji pracov-
ni капёги jsem zahajil v oblasti obchodu, pak jsem se ale
osamostatnil, pficemz muj soucasny obor - a tedy spolky
a nadace - je ctvrty a prozatim пе]партауё]81. Je to 1акё
ten nejpf^hodnёjs^ obor, co se klientske зкё tyce.
Disponuji rozsahlou siti kontaktO od radnic пётес-
kych velkontest az po nejruznejsi ufady v ВегИпё, coz mi
umoznuje ziskavat velmi dobry vhled do zakulisniho dёn^
v danovё oblasti. V soucasnosti maji vlastni nadace napfi-
klad пёк1еп fotbaliste Bayernu Mnichov, ale i dalsi fotba-
lovi profesionalove, a to nejen z humanitarnich duvodu...
Dekuji, к tomu se hned dostaneme. Co ale bylo pricinou
toho, ze jste se ocitl ve sfere nadaci?
Od roku 1987 jsem pusobil v automobifcnre branzi. S тут
spolecnikem jsme provozovali velkoobchod s francouzsky-
mi osobnimi vozy, Ыаупё znacky Peugeot, ale take Renault
59
a Citroen. Nas^sti pro nas padla 9. listopadu 1989 Berlinska
zed' a jiz od des^ho listopadu склё! kazdy ze sedmnac-
ti milionu obcanu byvateho NDR mit svoje vlastni zapadni
auto. Tato zlata horecka trvala asi rok a pul. Kdyz si pak kaz-
dy poridil vlastni auto - nasi zakladnou byl jisty obchodnik
v Drazd'anech - pfesunuly se nase obchody do Prahy, a to az
do roku 1995. V Praze byla zlata horecka jeste siln^si, pro-
toze se tarn pohybovalo mnoho bohatych Rusu. Od pocatku
devadesatych let se prohlubovalo nase obchodni srr^fovani
na гизкё trhy. О zisky z obchodu prov^nych v Cechach
jsme se росЬорйе!пё s пётескут bernakem nedёlili. МёК
jsme sice firmu stale je&£ v Ыётески, ale nic z toho, co se
odehravalo mimo tento prostor, nebylo v Отески гЬапё-
no. Kolem roku 1997 jsem vsak ve зуё vlastni loznici nara-
zil na nepritele v zenske podobё - tak to estate v гмо1ё
chodi. Byl jsem prilis ukecany, a kdyz jsme se rozesli, mila
slecna тё udala danovym ufadum. Pote nasledovaly roky
pine domovnich prohlidek, zabavovani dokumentu, kon-
fiskaci pocitacu a tak podob^ - bylo to пеиуёгке1пё. Vse
vyvrcholilo v roce 2001, kdy jsem musel stravit tricet dnu
ve vysetfovaci уагЬё. Pokud totiz nejste pro bernak dmre-
ryhodny, musite da^ doplatit, a to грё1пё. Musel jsem tak
doplacet da^ za dvanact let, a tedy za obdobi 1987-1999.
A pokud nemuzete zaplatit castku, kterou od vas danovy
urad pozaduje, mate problem, velky ргоЫёт, nebot v teto
zemi neexistuje nic horsiho nez pokusit se podvёst bernak.
Zatimco jsem tak musel пёкоИк let snaset ruzne ponizuji-
ci procedury, dospёl jsem к nazoru, ze s timto systemem
neni пёсо v poradku. Ргауё v te dobё jsem si precetl Vase
knihy о tajnych spolecnostech a bylo mi hned jasne, co
zde neni v poradku. Zajimalo тё, co tyto tajne spolecnosti
provadeji a PROC to dёlaj^, a zkoumal jsem i pravo a zako-
ny. Timto zpusobem jsem napfiklad zjistil, ze Ыётеско
пета vlastni ustavu (=Verfassung), nybrz pouze zakladni
zakon (=Grundgesetz), a podobne уёск Zacal jsem уёгк,
60
ze se s nimi mohu utkat jako Robin Hood a ze ze zapole-
ni s financnim ufadem vyjdu укёгпё. Mym protivnfkum
se to ale nelibilo, a proto тё poslali, jak jsem jiz zmino-
val, na tficet dnu „nucene dovolene". Pokousel jsem se
tomu zabranit vsemi prostredky усеШё vyuziti advokatu
i zadosti о milost u bavorske гетзкё vlady. Bohuzel trva
рпЬНгпё devёt тёзкш, nez se vubec ^kdo zacne zados-
ti о milost zabyvat. Nebyl jsem tak usetfen niceho... }е§1ё
dnes se za to stydim, protoze kazda minuta ve уёгет je
к nepfeziti. Na druhe в1гапё se mi uhel pohledu obohatil
о гйгпё zazitky, ktere zde nechci гогу^ё1, a pfedevsim si
mnohem vic vazim svobody. Je to stejne jako se zdravim.
Kdo byl ^kdy v 5иуо1ё зки1еспё nemocny, ten vi, co zna-
mena byt zdravy.
Ve уёгет jsem se napfiklad setkal s jednim byvalym poli-
cistou, ktery pfistihl svoji manzelku se svym nejlepsim
kamaradem in flagranti a v afektu oba zastfelil. Tento clo-
vёk mi fekl: „Vim, ze и me песо najednu ci due sekundy pre-
stalo fungovat, a vim, ze se nesmi zabijet, ale presto jsem
to udelal“ A stal si za tim. Seznamil jsem se i s jistym pod-
nikatelem, ktery zair^stnaval nepfihlaseneho pomocneho
fidice. №kdo ho udal a dotycny byl odsouzen na рё1 nresicu
- a tak dale, byli to lide jako vy a ja. Clovek tomu пеиуёй,
pokud to sam nezazil. Ziskavate tak jiny uhel pohledu a vase
stanovisko se тёт. Zkusenosti, ktere jsem tarn za tficet dni
ziskal, byly vskutku к nezaplaceni, a to z jakehokoliv hle-
diska. Jakmile jsem se odtamtud dostal, myslel jsem si, ze
budu pokracovat ve svё hfe a dal se potykat s ufady, soudy
i s bernakem, nebot jsem vzdy podnikal a byl na уо1пё noze.
Proto jsem byl neustale v готёт poli jejich „radaru“.
Pote jsem se nechal zanrestnat и jednoho velkeho пётескёЬо
vydavatelstvi a mimo jine pracoval i v nadaci tohoto vydava-
telskeho koncernu. Netrvio to vsak dlouho. Znal jsem teh-
dy dobfe jednoho с1оуёка ve vysoke funkci, ktery mi navrhl:
61
„Pracujte pro nds za provizi“ Zjistil jsem, ze v nadaci koncernu
je na hlavni pracovni ротёг деппё od rana do vecera zanrest-
nanych vice nez tri sta lidi. Koncem ovsem provozoval pres
osmdesat dalsich pomocnych nadaci. Za prvni pololeti roku
2015 zaznamenal гттёпу koncem obrat pfiblizne osm mili-
ard eur, jeho zisk se vsak zvysil о sedm procent. Podle meho
nazoru je тогпё toho dosahnout jen s vyuzitim konstruk-
tu takzvareho obecneho blaha. A v tomto pnpadё fungovalo
pomoci konstruktu vice nez osmdesati nadaci a „nadacnich
pfispevku". Darcovske penize jsou deklarovany jako nadacni
pfispevky, coz je oficialre legalni - cili jako prispevek jedne
nadace pro druhou nadaci. Так se pfesouvaji penize. гттё-
пу koncem plati пётескёти statu тёпё nez jedno procento
dani. V Ыётески pusobi pres sto tisic nadaci, z nichz je pri-
ЬПгпё osmdesat procent zcela neznamych.
Proc tomu tak je?
Po^vadz lide vyuzivaji nadace pro vlastni ucely, a tedy
к zajis^ni bydleni a majetku а к осИгапё nemovitosti pfed
moznymi nebezpecimi z jakёkoliv strany. Timto zpusobem
Ize usetfit da^ doslova ve уе!кёт - je to takfikajic jeden ze
zpusobu prani spinavych репёг. РодоЬпё funguji i „zvlast-
ni“ spolky, nazyvane take politicke strany, coz koneckoncu
neni nic jineho nez spolky. РоНйскё strany nemusi dekla-
rovat sve finandni castky az do vyse 50 000 eur za akci.
Odkud tyto penize pochazeji a co se s nimi dёla? Velci hra-
ci nemusi v teto hre уузуёНоуа! vubec nic, a naopak jsou
jesh£ subvencovani mnohymi dary. Je to пеиуёп1е!пу stroj
na penize, ktery ale vyuzivaji ргеуагпё jen hlavouni, a tedy
politici, ekonomicti зёйжё, ймЪа^ё a herci.
A tyto informace zprostredkovavate ve svych seminanch?
0ё1ат to, ze poskytuji lidem informace, ktere mohou kdy-
koliv vyuzit. Neni v tom zadne tajemstvi a kazdy si je muze
62
sam оуёгк. Vyuzivam je 1акё ja sam. A na гак1ас1ё 1ёсЬ-
to informaci se пёк1еп lidi zeptaji: „Miizete ndm pomoct
pfi zalozeni spolku ci nadace?11 Ve spolupraci s odborniky
jim pak muzeme nabidnout pfipravenou potfebnou doku-
mentaci, kterou staci jen podepsat.
Kolik песо takoveho stoji?
Nestoji to nic, nebereme si nic ani nevystavujeme zad-
ne licty. Lide mohou pouze poskytnout dobrovolny dar
пёк1егёти z nasich zafizeni. Po provedeni alokace posky-
tujeme dalsi informace о tom, jake moznosti poskytu-
ji nadace a spolky, jakё formulate jsou к tomu zapotfebi
a tak podobne. V dusledku toho Ьос1пё cestuji, pfednasim
a hovofim s mnoha lidmi. S nasi pomoci zalozili nadace
a spolky takё advokati a danovi poradci, cehoz si velmi
vazim. Pfedevsim se ale setkavam se zajimavymi lidmi.
Pro jistёho zamozneho podnikatele jsem napfiklad vypra-
coval koncept toho, jak z byvalych kasaren udёlat azylove
zafizeni, a podilel jsem se i na dalsich velmi zajimavych
projektech.
Tim si ale pan podnikatel mnoho pratel neziska, jestlize
si tam privede azylanty...
Мотета1пё se tomu bohuzel neda zabranit, ma to svuj
зуз1ёт. Dёje se tak proto, aby... (vaha)
Jen povidejte!
.^ё vite, ze к prvni i к druhe зуё1оуё valce doslo proto,
aby byla oslabena hospodafska sila Ыётеска.
To je zname. Jiz Winston Churchill ve svych pametech
napsal: „Neodpustitelnym zlocinem Nemecfea pred dru-
hou svetovou t>dlfeu byl jeho pokus rymanit se ze su^tove-
63
ho obchodntho systdmu a vytoorit vlastni system obchodnt
vymeny, na nemz by se svetomfinancnici nemohit podtlet."
Ano, existuji i dalsi citaty britskeho statnika. Po druhe БУё-
tove valce byla za stejnym ucelem na ctyficet let „nainsta-
lovana“ Ыётеска demokraticka republika, гатёгет bylo
oslabeni пётескёЬо naroda. Pak pf isel rok 1989 - ke sku-
tecnemu znovusjednoceni vsak nedoslo, vychodni oblas-
ti nam prece stale сЬуЬё^ (jedna se о lizemi, ktera kdysi
patfila Ыётески, v зоисазпё dobё jsou ale soucasti Polska
a Ruska - poznamka pfekladatele). Doslo к padu Berlinske
zdi - za cenu zruseni пётескё marky. Podstatnou тёгои
se na tom podileli panove Helmut Kohl a Hans-Dietrich
Genscher. Od 1. ledna 2002 tak jiz nemame marku, ale
pouzivame cosi, co neni ani klasicka bankovka - je to pou-
ze jakysi platebni prostfedek, po^vadz na кагЗёт papi-
rovem euro je гпаёка autorskeho prava. Lid£ to obvykle
nevёd^, nebot’ к tomu je zapotfebi onen papirek duklad^
prozkoumat. V praxi to ale znamena, ze v pf^padё falso-
vani tohoto platebniho prostfedku nebude pachatel sti-
han pro pe^zokazectvi, nybrz kvuli poruseni autorskych
prav, coz je zajimave. Hra рокгаёи^е dal: pomyslete napfi-
klad na islamizaci nebo take na Йеско! Evropska unie byla
vytvofena jen za ucelem oslabeni Ыётеска. EU neni vlast-
пё nic jineho nez konstrukt porucenske spravy podob^
jako porucenska nadace. Utraceji se penize а пёк1еп si
plni kapsy. Jde о pf егогдёкшат репёг zdola nahoru a licet
zaplati danovi poplatnici. Так je to.
Йеско je jen prostfedkem к tomu, aby byly penize obcanu
pfevedeny na politiky, banky a armadu, aby se tyto penize
pfesouvaly, а Ыаупё aby byly vyvezeny z Ыётеска. Dal-
sim bodem planu je migrace, a tedy pfiliv uprchliku. Нёсо
о teto problematice vim, mam informace z prvni ruky
z Mnichova, Giessenu i odjinud. Proto jsem с!иё1 mistnim
samospravam nabidnout urcity koncept, ktery by mohl
64
situaci resit. Bylo mi ale receno toto: „Pane S., о penize tu
vubec nejde, tech mdme dost.11 To je ovsem velmi zajimavy
vyrok.
Dobre, oc se tedy jedna?
Jde о гшёпи narodnostni struktury. Pokud se podrobneji
podivame na slozeni migrantu, vidime, ze asi 90 % z nich
tvofi mladi muzi ve уёки 15 az 35 let. Rad^i nechci pfi-
lis myslet na to, co se z toho muze vyvinout. A hra bude
pokracovat i v pfistich letech. Je to сПепё planovano.
V planu je 1акё zavedeni писепё Ьуро1ёку na nemovitosti
ci писепё pujcky na uspory.
Pokud ale svuj majetek pfevedete na пёк1егои оЬеспё
ргозрёвпои organizaci, napfiklad na оЬеспё рговрёв-
ny spolek nebo оЬеспё ргозрёзпои nadaci, ziskate tim
vyhodu, ze na vas nebudou moct. Vas majetek a jrr^ni pak
budou сЬгапёпу.
Znamena to, ze se mohu vyhnout uvaleni писепё hypote-
ky nebo писепё pujcky na svuj majetek tim, ze vse pre-
vedu na оЬеспё prospeSnou nadaci?
Ano, nemovitosti vsak nesmi byt zadluzeny ani propujceny.
Nam Ыётсйт chteji vzit mnoho - take nasi identitu. Drive
se hovofilo о nuseni ras, ale velmi vystizny je take pojem
zmena narodnostni struktury. Jde о ztenceni (poctu)
пётескёЬо naroda. Jisty okresni ufad nabidl zajemcum
pronajem byvalych kasaren na dobu dels! nez deset let.
Najemni smlouva dels! nez deset let na ^kdejsi kasarny
bundeswehru! Lhredomte si, co to znamena. Do Mnichova
stale pf ichazeji stovky, ba tisice azylantu, to je silenstvi. Co
s nimi budeme dёlat? Tito lide nepfispivaji nicim do soci-
alniho зуз1ёти a ani nemohou pracovat. Dostanou zdar-
ma osaceni - dzinsy, znackove tenisky, telefony, iPhony,
65
vsechno potfebne. Pfedstavte si, ze tito tide mohou ofi-
сШпё krast v supermarketech a obec, respektive okresni
ufad, to musi uhradit. To nemuze dopadnout dobfe. Proto
si lide stale vic uvedomuji, ze musi udёlat пёсо pro sebe.
Chteji ochranit svuj majetek i sve jmeni a mozna usetrit
takё nejake dane. Zadny problem! Vse, co lidem vykladam,
je stoprocentite legalni а krytd zakonem. 01оуёк musi jen
vёdёt, jak to provdst. Diky ziskanym informacim, ale hlav-
пё diky vlastnimu aktivnimu jednani mohou lide svuj maje-
tek a svoje jir^ni chranit, pfidemz vubec nezalezi na tom,
jaky maji pfijem a ze ktere spolecenske vrstvy pochazeji.
Pusobil jste tedy v obfim vydavatelskem koncernu
a zjistil jste, ze pracuje s propletenym systemem nadaci
a v konecnem efektu tak neplati zadne dane. Vysvetlil
Vam nekdo tuto problematiku, anebo jste na to prisel
s&m?
S tёmi ,,spravnymi“ praktikami jsem se kupodivu seznamil
и dobrocinne organizace BBS Pohyboval jsem se tarn
v utajeni jako spolupracovnik na polovicni tivazek, proto-
ze jsem se сЬлё! dozvёdёt, jak to tarn chodi. Byl to z me
strany гатёг a praktikoval jsem to sedm mesicu. гттёпё
zafizeni тё1о na podporu svych cilu к dispozici i politic-
ky rozpoёet a z tohoto kolace si kazdy пёсо ukrojil. A pro
ty, ktefi pomoc зки1еспё potfebovali, zbylo jen га1оз1пё
malo. Jestlize se ale na tomto systemu nebudete podilet,
окатгкё pocitite nasledky. Jakmile jsem сЬлё! napfiklad
odhalit praktiky organizace bylo mi vyhrozovano
smrti. Мё1 jsem v rukou ruzna fakta, ktera jsem тё! v umy-
slu zvefejnit, po vyhruzkach smrti jsem toho ale nechal.
V te ЬоЬё jsem take dospёl к nazoru, ze пета zadny smysl
з1ауё1 se proti cemukoliv - proti financnim lifadum, proti
bankam, proti systdmu. Pokud chcete изрё^ гогитпё jed-
nat a byt pod ochranou, musite se stdt soucdsti systemu.
66
A to je mozne snad jen tehdy, jestlize si zalozite vlastni
nadaci nebo spolek - jsem о tom aspon pevne presved-
cen. Nemel jsem vsak zadne penize, protoze nedostatek
penez je lidova nemoc cislo jedna. Dnes ale uz vim, jak
zalozit nadaci i bez jedine koruny. Je tfeba vyuzit toho, ze
u porucenskych nadaci existuje pouze smluvni zakladna.
Spolky se fidi pravem spolku, porucenske nadace vsak
nemaji stejnou pravni zakladnu jako spolky. A s tim jsem
zacinal. Vlastnim vyzkumem jsem ziskal cennd vedo-
mosti a za rok jsem zalozil svoji prvni vlastni nadaci. Jeji
stanovy byly napsany na ctrnacti strankach formatu A4.
Dnes uz navrhujeme stanovy nadaci na dvou strankach
formatu A4. Je to vlastnd totez, staci jen vddet, jak to
chodi.
Mel jsem tedy svoji prvni vlastni nadaci, ale nemdl jsem ani
pondti, co s ni budu delat. Pak jsem zacal sbirat dary nebo
alespon jsem se о to pokousel. Prvniho pul roku mi ale
nikdo nic nedaroval. Moji nadaci о jednom cloveku nechtel
nikdo nic vdnovat. Potom jsem to pochopil: nadace nejsou
к tomu, aby sbiraly dary. Vzpomenme si napfiklad na akce
о Vanocich, kdy nas televize vyzyvaji к uplnemu maratonu
daru (akce Herz fur Kinder= Srdce pro deti a podobne), fak-
ticky se ale jedna jen о lidovou zabavu a nic vic. Ve skutec-
nosti jde totiz о песо zcela jindho. Z kazdeho eura, ktere
vase nadace ziska, muzete oficialnd pouzit jednu tretinu
pro vlastni ucely, aniz byste to museli jakkoliv deklaro-
vat. Jisty vysoce postaveny politik stfidajici ministerske
posty tak sveho casu provozoval vice nez deset vlastnich
nadaci. Ted’ si pfedstavte, ze nadace A obdrzi velkorysy
dar. Tretinu z nej muzete pouzit po sebe. Naslednd prove-
dete takzvany nadacni prispevek, coz v profesnim zargo-
nu znamena, ze jedna nadace daruje песо druhe nadaci.
Nadace A tedy obdaruje nadaci B, ktera si smi tretinu daru
ponechat, a pak obdaruje nadaci C. Takto ta hra funguje!
Vsechny velke nadace prelevaji timto zpusobem velke peni-
67
ze. Navenek predvacteji divadylko pro vefejnost; to jsou
ty maratony daru v televizi о Vanocich. О to vsak bohuzel
vubec nejde, to je jen medialni show. Nadace si vzajemre
daruji penize - 1акё proto, aby timto zpusobem setfily dare.
Dela to tak i nadace s n1^ jsem тё1 jiz mnohokrat
co do апёш. Jeji charitativni akce jsou dobrovolre a vizual-
пё nacancare, hlavni je vidёt a byt viden. Hlavouni... Vsich-
ni chteji plavat s proudem, mnozi se jen vezou. Tento politik
pusobil ve sve nadaci spolu s byvalym fotbalovym repre-
zentantem иЬё1аН ale jednu chybu. zfejire
уёп1, ze je nedotknutelny, shodil ho ale rekdo z vlastnich
fad. Nemohu uvadёt zadna jirena, nebot' vsichni jsou kryti
systemem. Skoncil pak ve уёгеш. Znam se dobre s bh'zkym
pf ibuznym tairejsiho feditele, jsou to tedy insiderske infor-
mace. Byvaly politik m^l ve sve уёгепзкё nemocni-
ci к dispozici dva vlastni pokoje a nikdy nepfisel do styku
s jinymi уёгш. Уёгтсе povёf ila rekolik svych zarrestnancu,
aby se starali vyhradre о tohoto VIP уёгпё. Nic z toho vsak
neproniklo na vefejnost.
Existuje 1акё jedna svycarska banka, ktera spolupracuje
s fotbalovym svazem a v niz pusobi rovnez с1оуёк
jenz sidli v Curychu a jehoz hlavnim zairestnanim je pra-
ce pro televizi. se^i i v nadacnim poradnim vybo-
ru nadace V tomto vyboru pusobi 1акё
z	pf icemz	ma rovrez svoji vlastni nadaci
- stejne jako рё1 zakladatelu	Vsichni maji svoje
vlastni nadace a pohybuji se financre mimo dobro a zlo.
Такоуё jsou souvislosti.
Do jednoho pfipadu jsou zapleteni i vysoce postave-
ni funkcionafi jistё znaire роИйскё strany, ktefi kro-
тё svych stranickych postu zastavaji v №mecku i dalsi
funkce a jsou za to velmi dobfe placeni. A kdo si obsta-
ra podrobrejsi informace о jistych bavorskych bankach
a zacne se о to dukladreji zajimat, rozpozna игскё sou-
68
vislosti mezi politikou, fotbalem, spolky, cernymi penSzi
a psychiatrii. Mam na mysli pri'pad Gustla Mollatha (upo-
zornil na nesrovnalosti v jedne Ьауогзкё bance а паз1ес1пё
byl пёкоНк let nucene izolovan v рзусЫа1пскё 1ёсеЬпё).
Лз1ёти politikovi jsem ja sam poskytoval rady na 1ёта
nadaci a v jeho okruhu jsem 1акё jednu pomohl zalozit.
Dotycny nechce sam na vefejnosti vystoupit.
(Pan S. тпё игарёМ podrobne vylicil svoje zazitky s radami
ruznym politikum, jak se kseftuje s nemovitostmi a jak se
falsuji volby; bohuzel se vsak о tyto informace s vdmi nemo-
hu podelit. Je to opravdu к vzteku...)
Zpet к dobrocinnym organizacim. Penize jsou tedy ve
velkdm stylu pfelevany.
Ano, tu hru hraji vsichni. Pokud se pokusite пёсо odkryt
a zvefejnit, ocitnete se v nebezpeci zivota, jako se to sta-
lo тпё. Vyhrozovali mi smrti. Do schranky jsem dostal
anonymni dopis. СЬ1ё1 jsem celou zalezitost medializovat
a vyjednaval jsem se vsemi velkymi deniky, vsechny ale
odmitly о problematice cokoliv napsat, tfebaze jsem sva
tvrzeni mohl podlozit dukazy.
Pfi nasi spolecne ceste jste se zminil о tom, ze znate jis-
tou vysoce postavenou osobu z vyznamneho uradu, kte-
ra mluvila о „stitkove mafiiw v Nemecku. (=toto oznaceni
bylo v prekladu pouzito proto, ze dinnost teto „mafie“
uzce souvisi s povinnosti majitelu nemovitosti ziskat
stitek potvrzujici energetickou zpusobilost budovy -
pozn. pfekladatele)
Ano, tento с1оуёк mi mimochodem takё potvrdil, ze
Ыётеско neni suverenni stat. Ke §Шкоуё mafii mi sdёlil,
ze jsou u nas na sluzebnich cestach lidё s kuffiky plnymi
репёг! na podplaceni politiku. Jednim z 1ёсИ, ktefi nejvic
69
natahuji dlari, je politik Zelenych Щ Nechavame se
obelhavat а с!ё1ате ze sebe blazny.
Pro pofadek - co je stitkova mafie?
V Ыётески existuje zakon, ktery vyzaduje, aby byly игскё
епе^еНскё normy (=EnEV=Energiesparverodnung=na-
rizeni о energeticke uspornosti nemovitosti) dodrzo-
vany nejen v novostavbach, ale 1акё ve starych domech,
coz vyzaduje energetickou sanaci 1ёсЬ1о budov. To ma za
nasledek dvё dulezite skutecnosti. Prvni se tyka vlastniku
nemovitosti: pfedpokladejme, ze vlastnite jiz zcela splace-
nou nemovitost, ale najednou musite pnnrest energetic-
kou sanaci sveho domu. Vlastni penize na sanaci nema-
te, a tak se musite zadluzit a vzit si bankovni шгёг, cimz
ale орё1 budete zavisli na bance. Co kdyz vam ale banka
penize nepujci? Pak muze dojit i к tomu, ze budete nuceni
prodat vlastni dum, a budete-li mit smulu, tak i pod cenou.
A nyni se na celou situaci podivejme z pohledu najemni-
ka: bude-li vas pronajimatel svuj dum pfestavovat, prav-
dёpodobnё bude muset zvysit пфетпё, aby uhradil svo-
je splatky и banky. Zvyse^ najemne mozna nebudete
jako najemnik schopen uhradit, a proto se budete muset
odstёhovat. Faktem je, ze v soucasnosti ve velkonwstech
neni schopno platit najem stale vice lidi. Typickym pfikla-
dem je tfeba Mnichov. О сЬидоЬё ve staff tu ani nemusim
hovofit. Bude to drsne, jestlize si jednoho dne nebudeme
moci dovolit bydiet ve svych domech a bytech, ktere jsme
si sami postavili a splaceli, a budeme nuceni se z vlastnich
objektu vystёhovat. Jestlize pote nemovitost zabavi ban-
ka, vybuduje tarn luxusni obydli pro zbohatliky nebo se
tarn nastehuji uprchlici. Uprchlici prece musi ^kde byd-
let. Je to hra, za niz znovu zaplati пётеску narod. Bohuzel
уёгёта lidi je tak hloupa a zabed^na, ze to nevi nebo to
nechce pochopit.
70
(Poznamka: Dne 15. 9. 2015 jsem na tema stitkove mafie
vedl tnhodinovy rozhovor se zminovanym „vysokym
ufednikem". Toto interview ale bohuzel zatim nemohu
zvefejnit, nebot'jednak obsahuje pfilis mnoho jmen a jed-
nak bych tim sveho informatora ohrozil.)
Angela Merkel nema zajem vzdat se moci?
Mohu jen uvest to, co jsem se dozvёdёl z jistych berlinskych
kruhu: koluji livahy о tom, ze by se pani Merkel mohla posta-
vit do cela EU a novou kancldf kou by se stala Ursula von der
Leyen. Hovofi se ale takd о Julii Klockner. Muze take dojit
к tomu, ze na spolkove lirovni bude vytvofena cerno-zele-
na koalice CDU se Zelenymi. Ministrem by tak mohl byt pan
Ozdemir, ve hfe je i jmeno Volkera Bouffiera z Hesenska.
Tyto informace pochazeji ргеуагпё z dobre informovanych
berlinskych kruhu. Znam se s jistym poslancem jednd velke
politicke strany, od пёЬог se obcas dozvidam zajimave уёсь
Zpravidla mi to sdёl^ oklikou, a nikoliv naprimo. Ale jestli se
tak nakonec stane, samozfejme nemohu fict. Pochopitelne
zalezi take na tom, jak se vyvine uprchlicka krize a zda u nas
nedojde к situaci, ktera by se podobala obcanske valce.
Dozvedel jste se z techto kruhu jeste о dalsich podrobnos-
tech, jez se tykaji uprchliku?
Ano, napfiklad ze spolkova vlada za kazdeho z nich, ktery
sem pfijde (at* jiz legalne ci ilegal^) a necha se zaregistro-
vat jako uprchlik, obdrzi od Evropskd centralni banky хг/ёг
ve vysi deset tisic eur. Za jednoho uprchlika tak ziskaji
deset tisic eur - a licet zaplati пётеску danovy poplatnik.
Takovaje EU, takovaje SRN.
Pak vyinkasuji penize a tyto lidi odsunou zpet?
Ano, to je pfece Ыдеспё vynosny obchod... Zaznamenal jste,
71
ze se nedavno naslo pet tisic prazdnych syrskych pasu? To
vypovida о mnohem. Odkud tito lide ziskali penize na cestu?
Vsichni totiz nepf ichazeji v clunech pres Stfedozemni more.
A pokud u sebe nemeli zadne pasy, jakje mozne, ze nebyli na
zadnem letisti anijinde kontrolovani? Jakje to mozne? Musi
к tomu existovat nqake pokyny, a to pf imo z nejvyssich mist.
Jsou nasi politici jen ochotne loutky, ktere jen plm pfikazy?
Podle meho nazoru se о vsem rozhoduje v zamofi. Rozhoduji
о tom Americane, ktefi nas chteji ekonomicky oslabit. Ale koho
to zajima? Ыётй bohuzel zmutovali do podoby naprogra-
movanych poseroutku. I kdyz jsou tyto penize investovany
a pfinaseji take liroky, vse musi byt pfece zase splaceno. To je
princip liveru. A licet zaplati пётеску danovy poplatnik. Dёje
se tak napfiklad tim, ze se орё1 jednou pfihraje 80 miliard eur
do Recka, kam vsak ve skutecnosti dorazi jen deset miliard
a zbyvajicich 70 je „zaparkovano" rekde jinde. Je to takova hra.
Z tohoto duvodu vznikl гатёг zfidit evropskou vladu, coz by
umoznilo podobne cachry snadno provadet. Ргоё myslite, ze
ma byt uzavfena smlouva TTIP (=Transatlanticke obchodni
a investicni partnerstvi=mimofadne kontroverzni navrhova-
na smlouva о volndm obchodu mezi Evropskou unii a USA)?
Nekvalitni potraviny pochazejici z potravinafskdho priimys-
lu a supermarketu skodi nasemu zdravi, a proto si рёвиуете
zavislost na farmaceutickem priimyslu - to je ten duvod. Mno-
zi 1ёкап jsou podplaceni. Podileji se na celem tomto systemu,
poravadz z toho profituji, dostavaji penize a chteji si zajistit
sve duchody a penze. Nedavno jsem hovofil se sefem jednoho
financniho lifadu a ten mi fekl: „Pane S., mate ve vsem pravdu,
alejd se chci ve sve funkci dozit d&chodu, chci mit jistou penzi“
Co jste tam дё1а1?
Byl jsem tam ohled^ jedne sve vlastni zalezitosti, ропё-
vadz se domnivam, ze z pravniho hlediska nejsou da^ nic
72
jineho nez dary (coz take ve skutecnosti jsou). Spolkova
republika Ыёшеско neni stat, coz ostat^ nedavno vefej-
пё potvrdili v Ramsteinu panove Wolfgang Schauble (=do
roku 2017 пётеску ministr financi, od fijna 2017 pfedseda
Spolkoveho впёти) a Barack Obama.
Dobre, prozatim Vdm velice dekuji. V ante jsme jen tak
mimochodem zminili, ze i Vatikan je jeden velky Augia-
suv chlev, jak ostatne dokazuji ruzne pfipady zneuzivani,
ktere se obvykle zametou pod koberec. Vypravejte mi to
prosim jeste jednou.
Jako dft^ jsem byl ministrant. Bylo mi asi tak jedenact
let a к pozici ministranta patfila take povinnost skladat
ucty ze svych hnchu ve zpovёdnici. Jisty кпёг zneuzil
sveho postaveni a ve zpovёdnici se nechal „obsluhovat“
od jednoho maleho chlapce - ога1пё. Jednalo se о кпёге
z farnosti, odkud pochazim. Tehdy to bylo absolutni tabu,
nikdo о tom пеуёЗё!. Vse zustalo utajeno. Kdybyste о tom
fekli tfeba doma, dostali byste jes^ vyprask. Navic nic
1акоуёЬо by vam nikdo ani пеуёгil. Мё овоЬпё to па&ёзН
nepotkalo, ale vёdёl jsem о tom, a proto se pro тё zhroutil
Pozdёji jsem se zacal cirkevni problematikou zabyvat
podrobneji. Pfemyslejte о zaznamech z dfivejsich dob,
napfiklad v Bibli. Z obdobi naseho letopoctu, od roku
0 do roku 200, neexistuji zadne zaznamy. РпЖё neexis-
tuji! Odkud pochazeji vsechny ty pfibehy, jestlize se dvё
stё let nic nezapisovalo? Nemame zadny skutecny dukaz
о tom, ze Jezis Kristus vubec kdy zil. Jakё рп'ЬёЬу se tedy
vypraveji a proc jim tolik lidi уёп? Katolicka cirkev je take
spolek, fidi se pravem spolku - je to vubec пе]уёгё1' celo-
вуёГоуу spolek а та рпЬНгпё 1,2 miliardy clenu. Cirkevni
dan je mimochodem strhavana pfimo. Jak se jim to mohlo
podafit, jakё pohadky to tu vykladaji lidem?
73
A co jste zjistil?
ОЬеспё je to tak, ze nic z toho, co se nam jiz dlouha sta-
led vypravi, nemuze nikdo dokazat. Musime to vse jen pfi-
jmout а уёгк tomu. О existenci Jezise Krista nemame zadny
opravdovy dukaz. Jezisovy pfihody popisova^ v Bibli nejsou
dolozitelne. Od 4. stoleti naseho letopoctu existuji cirkevni
zaznamy v 1аНпё, fecke texty mame к dispozici jiz od polovi-
ny 2. stoleti naseho letopoctu. Pokud ale nikdo nic nenapsal
v obdobi temef dvou set let od udajne Jezisovy smrti, musel
s tim pfece ^kdy rakdo zacit. Odkud se vsechny ty pf 1ЬёЬу
vzaly? To je fakt, ktery si zada уузуёйет.
Existuji pfece ruzne zaznamy, jako jsou napfiklad
Kumranske svitky (=Svitky od Mrtv£ho mofe), ktere
pochazeji z tohoto obdobi a ktere pojednavaji i о Jeziso-
vi. Vbabylonskem Talmudu se take na jednom miste pise,
ze „ Jezis sedi v kotli plnem vroucich exkrementiu. Proc by
tam mel sedet, kdyby neexistoval? Musel pfece existovat
kdosi, kdo tehdy nekomu pof&dne slapal na paty.
Je zcela тогпё, ze v 1ёсЬ1о textech пёсо podobneho
opravdu stoji - to pfece ale neni zadny dukaz. Velmi spor-
пё je take Turinske platno. Ale to je jedno. Katolicka cirkev
a Vatikan jsou pro тё cokoli jineho nez зуа1ё. Uvedu pf i-
hodu, jiz jsem sam zazil: byl jsem hostem v jednom klaste-
fe na jihu Bavorska a seznamil jsem se tam s jistou damou,
ktera тё!а sexualni ротёг s jednim mnichem. Bylo to
kolem roku 1999. Hlavou se mi honilo: „Co se to deje, co to
provddeji?"
Dalsi pfihoda se odehrala v jisty svatecni den s jinym mni-
chem, paterem ЦВ jenz v tomto klastefe stale puso-
bi. Nachazi se tam i restaurace, v пётг se konaji гйгпё
oslavy, kterych se mohou zcasti zucastnit i mni§i. Byl jsem
tam dvakrat a se гттёпут mnichem jsme dlouho popijeli
74
tmave pivo - az do sesti do rana, a proto mnich propasl
ranni modlitby. V alkoholovem opojeni jsem se ho zeptal:
„Pouezte mi, jak to delate, jak dodrzujete zdsady chudoby,
poslusnosti a cudnosti. Je biologicky vubec mozne zacho-
vdvat cely zivot celibdt?“ To jsem cht61 vёdёt. A mily mnich
se po^kud profekl a sdёlil mi cosi ve smyslu: „Mdme pre-
ce sex a tak ddle“ Pak se to snazil vsechno bagatelizovat
a zlehcovat, ale uz se jednou pfefekl. Vim take, ze sex pro-
vozuji i пёк!егё jeptisky, nebot sam jednu byvalou jeptisku
znam. Mimochodem kazdy mnich, jenz slozi ,уёспу slib“,
smi ze зуёЬо fadu vystoupit pouze tehdy, pokud to schvali
papez. Papez озоЬпё! Mohou vystoupit jen tehdy, pokud
s tim papez souhlasi.
Pozdёji jsem se seznamil s Michaelem Tfirstem z Rakous-
ka, jenz rozkryl rozsahly skandal se zneuzivanim dёt^
v rakouske katolicke cirkvi a ktery byl sam jako dft£ dlouha
teta zneuzivany. Мё1 za sebou dva pokusy о sebevrazdu:
pokousel se napfiklad skocit z veze v klastefe Gottweig,
ale pfezil to. Kardinal a vidensky arcibiskup Groer, jehoz
ze sexualniho zneuzivani obvinil, jiz dnes nezije (zemfel
v roce 2003). Podle Michaelovych vypovёd^ byl tento с!оуёк
doslova nepfijemny a ukajel se na пёгп пёкоПк let - zne-
uzival take dalsi zaky klasterni skoly. Jeho v^xnredi daly
уёс! do pohybu a byla vytvofena vysetfovaci komise, ktera
vsak fakticky byla nainstalovana cirkvi. Dozvёdёl jsem se
о tom mnoho. Byly vynalozeny ohromne sumy репёг, aby
se оЬё!ет zavfela usta. A jestlize ani pote пёкдо nemlcel,
zacaly se dit уёс! - Ьгогпё уёск Zakladani nadaci a spol-
ku vyuzivaji tito lide jen к tomu, aby se mohli рогКшпё
prezentovat vefejnosti. О tyto smutne уёс! se zajimam ze
stejnych duvodii jak Vy - chci zvefejnit celou tu zumpu,
aby тёН lide patricne informace.
Mohu uvest jeste jednu typickou pnhodu. Muj dobry
kamarad z Rakouska mi v 1ёгё 2015 vypravel о tom, ze
75
zna jist£ho patera z jednoho rakouskeho velkomesta,
jenz nekolik let pusobil ve Vatikanu, ale pak se vratil do
Rakouska. Tento pater pred mym kamarddem prohlasil:
„Ve Vdtikdmi jsem to mohl dotdhnout daleko, pokud bych
byl povolnejsi. Existuje tam totiz klika homosexudld saha-
jici az ke kardindlwn." Tfikrat jsem se pokousel pfemlu-
vit tohoto patera к rozhovoru, bohuzel neuspesne. Jak to
ale vypada s nadacni a spolkovou strukturou VatikAnu?
Suska se, ze existuje asi 50 nadaci Vatikanu; ve skutecnos-
ti maji byt ale jenom буё. U t6ch ostatnich funguji pouze
bankovni konta, ktera se nachazeji v bance IOR (=Istituto
per le Opere di Religione=Institut pro skutky zboznosti),
coz je vatikanska banka s bankovm'mi konty v Рапатё.
Ve spojeni s Vatikanem je i svycarska banka Credit Suisse,
a proto se bankovni konta vatikanskych nadaci nachazeji
i v tomto financnim ustavu.
Tyto nadace skutecne existuji?
Vi se о dvou, ktere 8ки1еёпё existuji a к nimz ma udaj^
mit pfistup 1акё italsky predseda vlady. Uzlovym bodem je
Sicilie, pficemz sicilsky kardinal ma byt take hlavou mafie.
No ale... Je tomu skutecne tak?
Так mi to bylo receno. Faktem je, ze Vatikan je nejbohat-
sim statem na зуё1ё. V Ыётески je katolicka cirkev nej-
уёгё1'т vlastnikem pozemku vubec. Kupfikladu jen samo
biskupstvi v Limburgu priznalo jnwni ve vysi ctyfi mili-
ardy eur. Medial^ znamy je pfipad biskupa Tebartze-van
Elsta a jeho pfestavby НтЬи^кёЬо domu v roce 2013.
Namisto planovanych 2,5 milionu eur spolykala tato stav-
ba 31,5 milionu eur. V Ыётески тате 27 biskupstvi, tak si
kazdy muze snadno spocitat, kolik репёг maji. Proslycha
se, ze Vatikanu patfi jedna tfetina veskerych nemovitos-
76
ti v Й1шё. A Opus Dei (=tajny vatikansky fad) je гоупёг
vytvorem Vatikanu...
Vzpomnel jsem si na vyjadfeni homosexualmho teologa
Davida Bergera, jenz hovofil о tom, ze byl jako odbor-
nik na stfedovekeho myslitele Tomase Akvinskeho zvan
nekterymi pravicove konzervativnimi skupinami jako
fecnik na ruzne akce. Hovofil tam pfed sedesvakantis-
ty (=ultrakonzervativni skupina odmitajici legitimitu
soucasneho papeze, nazev pochazi z latinskeho „sedes
vacans“, tj. prazdny stolec), Knezskym bratrstvem sva-
teho Petra (=spolecenstvi tradicionalistickych katolic-
kych knezi) a take pfed Opus Dei. Zminil, ze se na techto
setkanich casto hovon take о udajnem zidovskem spik-
nuti.
Vatikan mimo jine spolufinancoval druhou 8уё1оуои
valku. Vime napfiklad take, ze Rudolf Hess v roce 1941
odletёl do Anglie, aby tam vyjednaval о miru, ale nako-
nec skoncil ve spandavske veznici. Hess se uz nikdy
nedostal na svobodu, po^vadz by fekl pravdu. Z toho-
to duvodu byl ve зуё се!ё zavrazden. Hess by mohl
vypravёt, jak to bylo doopravdy - а 1акё о tom panovi
s knirkem...
Vim, na co nar&zite. V roce 2011 jsem vydal knihu Abela
Bastiho о tom, jak Hitler dozil v Jizni Americe. Do teto
publikace jsme se Stefanem Erdmannem take pfispe-
li svymi poznatky. Ta vec nemela nikdy vyjit najevo...
A co tyka Vatikanu, se Stefanem Erdmannem jsme se
setkali se synem muze, jenz pocatkem roku 1946 dopro-
vazel Martina Bormanna na lod’ smefujici do Argentiny
a odevzdal mu pas vystaveny Vatik&nem. Meli jsme take
moznost videt Bormannuv dekovny dopis Ruffinengovi,
a mohli jsme tak pozdeji provest i grafologickou experti-
zu Bormannova podpisu.
77
S jakym vysledkem?
Co myslite? To je prece jasne... Byl, ci spise je to jeden
z mnoha dukazu. Bormann zemfel v roce 1971 v Paragu-
ay!. A v roce 1972 byly pfi pokladani kabelu nedaleko ber-
linskeho nddrazf Lehrter Bahnhof „nahodou“ objeveny
Bormannovy kosterni ostatky. Smula ale byla, ze kostra
byla olepena cervenou hlinou. Takova hlina se v Berime
nevyskytuje, zato v Paraguay! ano. Ale to zrejmS zajima
jen mdlo lidi.
Zminoval jsem pfedtim sveho znameho vysokeho ufedni-
ka. Stale mluvi о tom, ze v Ыётески existuje podzemni
hnuti, nechce к tomu ale zadne podrobnosti.
Situaci prosim dale sledujte. Dekuji mnohokrat za tento
rozhovor, doufam, ze se se mnou podelite о nove poznatky...
Samozfejnte rad!
МПё ctenafky a mill ctenafi, velice тё mrzi, ze jsem musel
text tohoto rozhovoru podstatite zkratit, ale muj protSj-
sek uvadel tolik insiderskych informaci z oblasti nadaci
a spolku - a zcasti 1акё о velkych firmach а пётескусЬ
politicich, ktefi na tom vydёlavaj^ - ze jsme тёН obavy,
abychom neskoncili jako Gustl Mollath. Nestoji to za to.
Ойё1 bych je&£ podotknout, ze pan S. neni zadny mluvka,
nebot' ja sam jsem od 30. 12. 2015 vlastnikem dobrocinne
пётескё nadace (Nadace Jana van Helsinga), jejiz stanovy
byly uf ed^ schvaleny ргеапё sest tydnu od podani zadosti.
Kontakt je mozny prostfednictvim nakladatelstvi:
amadeus@amadeus-verlag.com
78
79
Oddelem 322 -
tajne operace ve
Svycarsku
80
Dne 1. 2. 2016 jsem шё1 pfilezitost poznat га]1'шауёЬо clo-
уёка, jenz dvanact let pusobil ve zvlastnim оддё1еш' svy-
сагзкё tajite sluzby. РёйЬоШпоуу rozhovor, ktery jsem
nahraval, ргоЬёЫ pobliz Lucernu. Dovolil jsem si jej kon-
cipovat tak, aby se do popfedi dostaly skutecne сКИегкё
informace. Drzte si klobouky, nebot: co se nyni dozvite, je
vskutku mimofadne.
Georgu, bude nejlepe, kdyz mi povite песо о tom, jak vse
zadalo a jak jste se к tajne sluzbe vubec dostal.
Vyrustal jsem u nresta Stans nedaleko Luzernu. Otec pod-
nikal v dopravё, matka pracovala jako osetfovatelka. Мё1
jsem кгазпё dёtstv^, v dospivani jsem pracoval na statku
a vyucil se topenafem. V topenaf вкё Агтё jsem se sezna-
mil s Ronnym, ktery тё do tajne sluzby pf ivedl. Byl о deset
let stars! nez ja а ЬёЬет polednich pfestavek jsme spolu
casto zapasili. Bylo mi tehdy sedmnact, byl jsem fyzicky
ротёгпё dost silny, nav^voval jsem fitcentra a provozo-
val bojove sporty. Zapasem bylo nasi zabavou, na niz se
podileli vsichni топ!ёгi. Уёгётои jsem vyhraval.
Kdo byl Ronny?
Oficiahre patfil к horskym granatnikum. Pusobil ale
1акё и letecke zpravodajske sluzby (=LWDN=Luftwaffen-
nachrichtendienst), coz jsem vsak tehdy jest6 nevёdёl.
О vikendech (а 1акё pfi statnich nav^vach) casto pofadal
pfednasky a promitani pro гйгпё politicke cinitele. Jed-
noho dne mi vypravel о tom, ze jsou svycarske hory dute
a ze jsou v nich ит!з1ёпу пётескё stihacky typu Tornado,
гизкё stihacky MIG-29 i ruske tanky. Мё1у projit hlubsim
prozkoumanim, aby se zjistily jejich тогпё slabiny. Toho
by se dalo vyuzit, pokud by vypukla valka. Casern mi о tom
уургауё! stale vic, aby si otestoval, zda vse vyzvonim, nebo
jestli dokazu zachovat tajemstvi. Nic jsem neprozradil, a tak
81
mezi nami vznikl urcity duverny vztah. Jednoho dne se me
pak zeptal, jestli bych пес!иё1 pracovat pro tajnou sluzbu.
Bud'te tak hodny a strucne mi vysvetlete, jak se lisi
vojenska sluzba ve Svycarsku od situace v Nemecku.
U nas donedavna existovala povinna vojenska sluzba,
pripadne bylo mozne vykonavat civilni sluzbu v trvani
osmnacti mesicu.
Ve Svycarsku funguje skola odvedencu RS (=RS=Rekru-
tenschule). Drive trvala jednadvacet tydnu a pak probihal
kazde dva roky opakovaci kurz v trvani dvou az tri tyd-
nu. К tomu kazdy rok cviceni ve stfelbe. Drive bylo u nas
„ve zbrani“ 200 000 muzu, za casu aktivni sluzby тё!ю
otce to bylo 650 000 muzu. Nejprve probihalo rozraze-
ni, pfi пётг byl branec prohlednut a pote пёкат pride -
len - к агтш!ё, letectvu apod. Kdo absolvuje dvacet jedna
tydnu jako vojak, pravidel^ pak nav^vuje zminovane
opakovaci kurzy a v dobё jejich konani mu armada propla-
ci mzdu. Nasled^ musi vojak odslouzit takzva^ sluzeb-
m dny, jejichz delka zavisi na ziskane vojenskё hodnosti.
Vojenska sluzba muze byt ukoncena nejdrive po dosaze-
ni vёku 31 let. Po ukonceni vojenskё sluzby Ize veskerou
vyzbroj odevzdat, je ale 1акё тогпё si ji ponechat. Vojak
v zaloze si muze ponechat rovnez svoji zbran. Proto kazdy
Svycar, ktery podteha (nebo podlehal) branne povinnos-
ti, vlastni zbran, a z tohoto duvodu stoji moje гетё velmi
vysoko na svёtovёm zebncku urovne ЬегреёпозН. Tito
vojaci, respektive zalozm'ci, mohou byt v pf^padё nutnosti
окатгкё povolani do akce. V рпрас!ё mobilizace dosta-
nou velici dustojnici ji^ rozkazy nez Ьёгт vojaci. Existu-
ji take гйгпё druhy mobilizace, coz nas ale jiz odvadi od
vlastm'ho 1ёта№. V mem Oddeleni 322 dochazelo v letech
2004-2006 kvuli taj^ агт^ё ve Svycarsku к velkym sce-
nam - propiralo se зртауё pradlo a hledal se duvod, jak
tehdejsi tajnё sluzby restrukturalizovat.
82
Bylo to GLADIO? (Poznamka autora: GLADIO bylo kryci
jmeno tajne paravojenske jednotky NATO v Italii. Tato
jednotka mela v pripade invaze vojsk Vdrsavske smlouvy
provadet proti utocnikum guerillove a sabotazni ope-
race.)
Ne, о tom se jednalo jiz koncem devadesatych let. Ve stej-
nem roce doslo к problemum, nebot’ byla odhalena tajna
armada P-26. V roce 2004 se pak pokusili zrusit sluzbu, ve
ktere jsem byl cinny.
Prosim, sdelte mi vse poporadku. Ronny byl tedy behem
sve vojenske sluzby horsky granatnik, pracoval jako
topenar, a navic se angazoval i v tajne sluzbe.
Ano, granatnici jsou u nas zvlastni jednotka. Existuji bezni
granatnici, ale horsti granatnici maji nejtvrdsi vycvik.
Ronny Vam tedy rekl, abyste se u nich „zastavir?
Ne, nebylo to hned. Jednou mi oznamil, ze absolvoval jiny
vycvik nez ostatni vojaci, a уургауё! mi о svych zazitcich.
С1иё1 tim vzbudit moji гуёЗауо81, coz se mu povedlo.
A tak jsem se poprve zudastnil jednoho ze skoleni. Fak-
tem ale je, ze pfedtim jsem musel podstoupit jistou malou
zkousku. Bylo nam feceno, ze z уёгет' byl ргори^ёп jis-
ty sexualni nasilnik, na пёИог jsme тёП ЬёИет oslavy
vyroci narodniho hrdiny Arnolda Winkelrieda (=mytic-
ky bojovnik, ktery se оЬё1оуа1 v Ькуё proti Habsburkum
и Sempachu roku 1386) ve Stansu davat pozor a pfipad-
пё ho vykazat z mista - zduraznuji nikoliv zmlatit, ale
diskrёtnё mu dat najevo, ze tarn пета co dёlat. йзрёэпё
зр1пёт tohoto ukolu se tak vlast^ stalo moji vstupenkou
do klubu, nebot’ tento udajny „nasilnik" byl ё!оуёк z taj^
sluzby a jeho ukolem bylo оуёгк, zda to zvladneme a jak
si pfi tom budeme poё^nat.
83
Co se stalo pak?
Dostal jsem dopis s pozvankou na informacni vecer kona-
ny v ramci jednoho kolegia. Jednalo se о Oddeleni tajrw
sluzby cislo 322. Tam nas lidё z tajne sluzby provefovali
a pozorovali a pote nas pfidёlili к игскё jednotce. V 1ё1ё
roku 1992, kdyz mi bylo sedmnact, jsem byl tedy naverbo-
van a rozhodl jsem se, ze budu v nastoupene сез1ё pokra-
covat. Pravidel^ jsem zacal nav^vovat proskolovaci
kurzy. УузуёйоуаН nam, co se зки1еспё dёje ve зуё1ё -
s Evropou, Ruskem apod. To уугагпё гтёпПо muj pohled
na зуёь Museli jsme ale ohled^ toho zachovavat pfisne
mlceni.
Co se v kurzech probiralo?
Zacalo to nejruz^jsimi analyzami, rozbory druhu exis-
tujicich nebezpeci, kriminalistikou, taktikami sledovani
a infiltrace a take spionazi a kontraspionazi. Pfednaseli
nam о manipulaci jednotlivcu i skupin, respektive о mani-
pulaci уёеоЬеспё. Jinymi slovy - nas ucili to vse, co patfi
к praci tajnych sluzeb: lhat, klamat, zastirat a dezinformo-
vat. Dozvёdёli jsme se гоупёг пёсо о feci 1ё1а a nonverbal-
ni komunikaci, a to nejen podle Paula Ekmana, ale i podle
Carla Hutera. Ukazovali nam testovaci programy, obrazky
i navody, jak tyto poznatky pouzivat, jak na гакШё feci
tёla a jeho nonverbalni komunikace zjistime о svёm pro-
tёjsku dulezite informace a jak s nim pak muzeme mani-
pulovat. Naucili jsme se 1акё mnoho о feci i о tom, jak Ize
psychologicky ovlivnovat jine lidi. Informaci z fyziognomie
podle Carla Hutera jsme vyuzivali pfi rozeznavani charak-
teru с!оуёка z tvafe se zanrefenim na jeho negativni vlast-
nosti. Co znamena ustupujici celo, vystoupla brada, siroky
nos a tak podob^. Ekman zase hovofi о sedmi zakladnich
pocitech и kazdeho cloveka, podle nichz Ize urcit, co si
prave mysli.
84
Na pfednaskach z psychologic bylo га^'тауё take to, kdyz
nam vysvetlovali, ze cela slavna uznavana jjsychologie je
jeden velky blabol urceny к ohlupovani lidi. Rikali, ze vse je
mnohem jednodussi, nez si myslime - a my jsme zasli. Pfed-
tim jsme vedeli pouze to, ze klasicka psychologic je velmi
obtizna a ze se musi studovat nekolik let. Nam vsak vse pod-
stat^ vysvetlili za пёкоНк tydnu, takze to jde i jinym zpuso-
bem. Bylo nam vysvetleno, ze klasicka psychologic уёЬотё
dela z lidi петоспё nebo зйепё, a to 1акё masivnim pfedepi-
sovanim psychofarmak. Samozfejme existuji rozdily napri-
klad v pojeti skupinovё dynamiky а skupinove psychologic,
ale to neni 1ёта1ет naseho setkani, pane van Helsingu. Kaz-
dopad^ nam bylo feceno, ze jedinou opravdovou psycholo-
gize fee 1ё1а a nonverbalni komunikace. Podle techto кгкёгп
Ize ка^ёЬо cloveka diagnostikovat a nasledne ho zafadit.
Paul Ekman se zamefoval na vyzkum Izi: podle ceho napfi-
klad zjistime, ze nam nekdo nefika pravdu atd.
Soucasna klasicka psychologic se casto zneuziva 1акё
к tomu, aby se spolecnost zbavila nepohodlnych osob.
Jestlize jste pro 8уз1ёт nebezpeeny, snadno a velmi rychle
muzete skoncit v blazinci.
Jak kurzy pokracovaly?
Ро1ё jsme zase absolvovali teoretickou vyuku a byli jsme
jiz urcitym zpusobem rozfazeni. Nektefi z nas to vsak
nevydrzeli. Dale nas cekala vyuka historic - myslim sku-
tecne historic, dale studium dejin tajnych sluzeb a analy-
za udalosti, ktere se odehravaji v pozadi svёtovёho deni.
V£domosti, jez jsem z 1ё1о oblasti ziskal, jsou takё hlavnim
duvodem, proc se s Vami setkavam, pane van Helsingu.
Co Vam vypraveli?
Vysvёtlovali nam, ze studend vdlka nebyla vubec studena,
85
nybrz horka. Rusove totiz vubec nebyli tak ,,slabi“, jak se
obvykle povida. Na гизкё strait maji existovat dva tabo-
ry: Chazafi a opravdovi Ризоуё, ktefi jsou pravoslavr^ho
vyznani. Mezi оЬёта tabory probiha ostry boj. A zmineni
Chazafi maji byt soucasti celosvёtovёho spiknuti.
О jake spiknuti se jedna?
Tito Chazafi udajne chteji nastolit	komunismus“.
Jsou to Rothschildovё, Schiffc^, Waгburgovё - sami velci
Ьапкёп - rovnez Мё kolem globalm bankovni spolecnos-
ti Goldman Sachs a dalsi. Так nam to bylo tehdy feceno.
Existuje пёкоНк rodin, ktere ovlivnuji svёtovou cenu zla-
ta v Londyne a jimz patfi suroviny, pfirodni zdroje i г1а1ё
a diamantovё doly. Maji vlastnit 1акё уе1кё firmy v Holly-
woodu a spolecnosti Yahoo, Facebook, Twitter, agentury
Reuters, Bloomberg atd. Tito №ё sedi v cele атепскё cen-
tralni banky FED.
A co si muzeme predstavit pod pojmem svetovy komuni-
smus?
Chteji nastolit centralni svetovladu, ktera bude vse sledo-
vat a mit pod kontrolou.
Jsou to pouze zmineni Chazafi?
Nikoliv, skolitete nam vysvёtlili, ze do tohoto spiknuti jsou
zapleteny 1акё rodiny Rockefelleru, DuPontu, Collinsu,
Bushu, Windsoru a dalsi. A to jsou kfest'a^ - alespon na
papife. V 1ё№ vёci se ddaj^ nejakym zpusobem anga-
zuje 1акё Vatikan. Nasi skolitete vsak nezabihali do pfi-
lisnych podrobnosti. Hovofili о ЬапкёпсЬ, monopolech
a klanech, ale 1акё о Chazarech, ktefi puvodne pochazeji
z Ruska. Dozvёdёli jsme se, ze Rusovё jsou sami о зоЬё
v pofadku a udajne s nimi udrzujeme kontakt. Cast z nich
86
je dokonce aktivni v Americe v boji ргауё proti teto sku-
pine, jejiz plany pro nas pry znamenaji nebezpeci.
To, co zde zminujete, тё trochu udivuje - ze by Vam
vypraveli песо takoveho? To jsou prece opravdove kon-
spiracni teorie... A to Vam mel sdelovat skolitel tajne
sluzby?
Ano, ale pouze v йгкёт kruhu газуёсепусЬ. Nic z toho
nebylo urceno pro vefejnost. Kdyz jsme to ja i ostatni sly-
seli, byli jsme пезгтгпё pfekvapeni. Do te doby jsem byl
obycejny dёln^k a о politiku jsem se pfilis nezajimal.
Chapu. О сет se jeste hovorilo?
Jednou z oblasti byla i vyroba volne energie, po^vadz
jista vojenska zafizeni ve Svycarsku funguji nezavisle na
горё a zemnim plynu.
Aha, to zni zajimave. Mate na mysli takzvanou volnou
energii?
Ano. О teto energii nam povidali, ze je objevena uz dlouho
- od dob Nikoly Tesly, ale jeji zavedeni blokuje ekonomic-
ka sfiera. Lide by se pak mohli vystoupit z kolotoce, ovsem
vladnouci sily to nedovoli, nebot’ jim jde о to, aby тё!у
к dispozici lidske otroky. A nejde jen о motory, s nimiz Ize
doma уугаЬё1 vlastni proud nebo je vyuzivat jako nezavis-
ly pohon elektromobilu, nybrz тате к dispozici i alterna-
tivni pohonne hmoty - cili nahradu za benzin nebo naftu.
Existuji systemy, jejichz vyfuk nevypousti kouf, ale paru.
Na muj dotaz mi skolitel potvrdil, ze se tyto motory pou-
zivaji ve vojenskych zafizenich.
Pfed nekolika lety jsem navstivil vynalezce Hanse Wie-
derkehra z Winterthuru, ktery vyvinul motory, s nimiz
87
v padesatych letech jezdily mnohe autobusy v Curychu
- na vodu.
Ano, to vse zmizelo v supliku. Bylo nam feceno: „Pfedstavte
si, ze byste meli zdarma elektrinu a pohonne hmoty a mohli
byste se volne pohybouat. To v zddnem pfipade neni zdmer
tech, ktefi na Zemi vlddnou“ Svycarsko provozuje rozsah-
le ksefty s ropou (a to zejmena v oblasti ВИгкёЪо vycho-
du) a koluji zpravy о tom, ze existuje silny statm zajem, aby
to tak zustalo. Opakovane nam zdiiraznovali, ze vse je tak
giganticky prolhane, ze si to ani nedovedeme pfedstavit.
Navic je kanton Zug uzlovym bodem celosvёtovёho obcho-
du s ropou a surovinami.
Dostali jsme se samozfejme i к tёmatu dezinformaci. Bylo
jas^, ze Мё jsou systematicky а гатёгпё ohlupovani,
ze nedostavaji ро1геЬпё informace a ze jsou udrzovani
v otroctvi. Kdyz to slysite, dostanete vztek.
A proc?
Duvodem je to, ze jsou Шё ve ve^m stylu ohlupovani, ale
jestlize jim to feknete, citi se byt podvedeni, ba dokonce
to pocit’uji jako urazku. Так tento systёm funguje a zaci-
na to jiz ve skole! Jestlize ve skole пёсо nevite, ostatni se
vam vysir^ji. A pokud normalm'mu obcanovi уузуёНке, ze
byl celou dobu obelhavan, nastve se - na vas! Protoze vy
jste ten, kdo mu tuto nepfijemnou skutecnost objasnil. Je
to stej^ jako s pouzivanim pojmu konspiracni teoretik.
Vsichni se mu 5тё]1. ,,Ne, prosim, jd pfece nejsem zadny
konspiracni teoretik, hahaha. К niro rozhodne nepatfim“
A pokud se mi dvacet lidi sn^je, musim se asi mylit. Шё
pfemysleji ргезпё takovymto zpusobem. A to je ргауё ta
iluze v „demokratickych** spolecnostech. С1оуёк ma pocit,
ze kdyz пёсо delaji vsichni, bude to asi v pofadku - tak
tomu ale neni.
88
Kolik z puvodniho poctu clenu skupiny po techto infor-
macich zbylo?
V dobe nas jiz dukladne protndili a zustali jsme jen tri.
ftekli nam zcela otevrene: vsechno je ргоШапё, ,,venku“
neexistuje zadna pravda. V regionalnim zpravodajstvi se
jeste Ize setkat s nefiltrovanou pravdou, abychom si tak
mohli ponechat iluzi, ze jsou nam pfedkladany pravd^
уёск Co vsak jde nad ramec regionalniho zpravodajstvi,
je vylhane. Uvadeli nam 1акё pfiklady. Od konce sedm-
desatych let si Ашепсапё mysleli, ze jsou neporazitelnf,
protoze тёИ stale vice jadernych zbrani. Pfitom Rusovё
byli opakovane pfed nimi, nebot’ тёН к dispozici kosmo-
зГёпскё zbrariove зуз1ёту s laserovymi dёly. V osmdesa-
tych letech se vsude na uzemi USA i v Evn^ objevovaly
obfi diry v zemi. Povidalo se, ze je udёlali mimozemst'a^
(=UFO). Byli to ale Rusovё, ktefi testovali svoje neutrono-
vё гЬгапё a takto je ,,diskret^“ pfedv&№li Americanum.
Mimochodem pfed пёкоИка lety Rusovё zacali гттёпё
гЬгапоуё зуз1ёту znovu pouzivat, a podiv^ diry se tak
zacaly objevovat znovu. Ыёк1егё tyto zbranovd зуз1ёту
jsou игтз1ёпу v pohofi Ural, kde se nachazi ruska verze
Oblasti 51 (=Area 51=рпзпё stfezena zakladna americkych
vzdusnych sil ve зШё Nevada; v oblasti se nachazeji taj^
гЬгапё, ale udaj^ i mimozemsta^). A о Putinovi jiz tehdy
fikali, ze patfi к 1ёт na ji^ strar^. Tehdy byl и moci Boris
Jelcin, ktereho nazyvali loutka Rothschildu a jehoz uko-
lem тё1о byt zniceni Ruska. „Pristi prezident bude ovsem
jeden z nds.“
Kdo to fekl?
Nas skolitel, pan Matti. Уувуё1кжаН nam, ze existuje celo-
svёtova sit' lidi, ktefi se postavili proti vladnoucim klanum,
a proto na Putina tak гипуё utoci. Putin dokazal zatocit
s chazarskymi oligarchy, jako byl Chodorkovskij a Bere-
89
zovskij. Chodorkovskij byl prodlouzenou rukou Rothschil-
du, jak nam bylo feceno. Existuji dokonce i Мё v CIA, NSA
i v dalsich tajnych sluzbach, ktefi se postavili proti vlastni
vlade. Edward Snowden v jednom rozhovoru prohlasil, ze
by pro NSA stale rad pracoval. Na герог1ёгйу dotaz, jak
to mysli, mu Snowden vysvStlil, ze dostal za ukol vsechno
zvefejnit, vic к tomu ale nemiize ^ёзЬ №ktefi z techto
whistleblower u skutec^ obdrzeli rozkaz, aby se zachova-
li tak, jak to udёlali. Edward Snowden byl jen mala rybka,
ktera vynesla par informaci. A jak to udelal? Do 8у81ёти
NSA se totiz jen tak nekdo nenaboura. Cili dostal pfistu-
pova hesla, vse si ulozil a pak s mnoha podklady zmizel -
ргезпё takovy byl jeho ukol, a to je rovnez duvod, proc je
stale jeste nazivu.
Pokud by v soucasnosti mela tajna sluzba zajem nekoho
odstranit, urcite by tak ucinila. Existuji prece odstre-
lovaci, ktefi mohou kohokoliv odstrelit z velke vzdale-
nosti, a to vcetne Putina nebo Asada. Kdyby se nekoho
chteli doopravdy zbavit, urcite by to udelali. A pokud
jsou nekteri lide stale nazivu, ocividne maji splnit neja-
ky ukol.
Nevim. Pokud by dnes zastfelili Putina, vsechno by bylo
je^ horsi. Pfedstavte si, ze by se к moci dostal psy-
chopat, ktery bude Ameriku nenavidёt, jako je Zirinovskij.
To je naprosto nevypocitatelny скжёк. Putin je sice nepfi-
tel USA, je ale citelny a rozvazny.
Jisty informator mi vypravel, ze skutedne mocnym
muzem ma byt Medvedev, ktery jeste pochazi z carske
rodiny, ale ze Putin ma v6tsi charisma.
Ano, v dёjinach se jiz castokrat stalo, ze otrok pfedstavo-
val krale a krai hral otroka. V зоисазпё politice pfedevsim
plati, ze Мё, co stoji vpfedu, nemaji do niceho co mluvit.
90
Vas Seehofer (=byvaly bavorsky premier a pfedseda CSU)
jednou fekl, ze ti, ktefi rozhoduji, nebyli zvoleni, a ti, co
byli zvoleni, nemohou о nicem rozhodovat. Otazka tedy
zni: kdo stoji za oponou?
Ted' to bude napinave. Co Vam о tom rikali skolitele?
Jsou to dabelsti Rothschildove, Rockefellerove, J. P. Mor-
ganove a vsichni ostatni tohoto typu. Tahaji v pozadi za
nitky, a to az do Vatikanu, ci dokonce do jinych nabozen-
stvi. Zacalo to jiz zalozenim Spojenych statu americkych
a jejich pfevzetim Adamem Weishauptem (=zakladatel
fadu iluminatu, zil v letech 1748-1830). Kdo se teto satan-
ske smecce vzepfel, byl zavras^n. Vzpomenme jen na
prezidenty Kennedyho, Lincolna, Garfielda a McKinley-
ho, pficemz atentaty byly spachany i na Jacksona, Roo-
sevelta, Reagana a dalsi. Dnes se hned nezabiji, ale osoby
umiraji ,,smrti“ prostfednictvim masmedii. Kdo se nepod-
voli, na toho sdёlovac^ prostfedky nejprve zacnou kydat
spinu, a pokud to nestaci, nasleduje ,,sebevrazda“, „neho-
da“ nebo „srdecni infarkt“. Jde о око na spicce pyramidy
(viz obrazek na dolarech). Oko je symbolem ducha, jenz
stoji v pozadi planu na ziskani svёtovlady. Je pfitom bez-
vyznamne, zda je to Lucifer nebo Rothschildove. Jedna se
о duchovni budovu, ktera ma byt postavena a jejimz sym-
bolem je oko.
Takto Vam to pan Matti rekl?
Ргезпё tak se vyjadfil. Neoznacoval je jako ilumindty,
nybrz jako satanisty. Vzdy hovofil о „Chazarech a satan-
skych, zedndrich“. Svobodne zednafstvi je v podstatё fad,
ktery prostfednictvim urcitych ritualu zasvёcuje svё cleny
do svёtovёho dёn^. Vysvёtloval nam, ze tf i pyramidy v Gize
slouzi кгогпё sveho vlastniho ucelu take zasvecovacim
ritualum. Rov^z nam objasnil, ze pyramidy jsou z davnej-
91
§i doby, nez se traduje. Jsou udajr^ stars! nez deset tisic let
a velka pyramida тё1а slouzit jako multifunkcni budova.
Faraon Cheops ji pouze zrenovoval.
Rekli Vam, kdo skutecn£ pyramidy postavil?
Byli to Atlanfane. Rekl nam, ze svobodne zednafstvi
pochazi z Atlantidy a ze do pyramid byly ukryty nejruz-
nejsi pfistroje a dokumenty. V pyramidach existuje i mno-
ho dalsich (krome oficialne znamych) mistnosti, ktere
vsak byly jiz drive vystёhovany. Zminil i templafske ryti-
fe, ktefi nasli Archu umluvy. Templafsti rytifi pfedevsim
ale objevili 1акё jine sarkofagy s atlantskym pismem. Toto
vёdёn^ bylo vsak ukryto je^ pfed potopou, ktera Atlanti-
du znicila, na ruznych bezpecnych mistech. Vsechny tyto
vёdomosti jsou velmi inspirativni, ale mohou byt pouzity
i destruktivne. Zahrnuji informace о struktufe vesmiru,
о ,,bozich“, ktefi nas navs^vuji, о komunikacnich pfistro-
jich, о technikach, jez slouzi ke stavbё obf ich budov, jako
jsou pyramidy v Egyptё ci Stfedni Americe, о tecitelskych
technikach a mnohych dalsich tematech. Bylo nam fece-
no, ze hlavnim duvodem к zapaleni Alexandrijskё knihov-
ny (=йdajnё v roce 48 pf. n.l.) byl fakt, ze se mezi pisem-
nostmi nachazely takё аЦа^вкё spisy z pyramid.
Ano, to je znamo. О tom jsme se Stefanem jiz psali.
A existuji take nalezy Hyperborejcu, ale mocni tohoto svё-
ta nemaji zajem о to, aby se о nich dnesni lide dozvёdёli,
nebot' v atlantskych spisech je плтёг psano, kdo ve sku-
tecnosti jsme.
A kdo tedy jsme?
Jsme svёtelnё bytosti, ktere se zhmotnily. Zivot, jejz zde
vedeme, je jenom hra. Pfedstavte si, co by asi lide dёla-
92
li, kdyby se богуёдёН, ze jejich zivoty jsou jen hra? Urci-
1ё by pfestali hrat jine hry - hry soucasneho systemu, jez
slouzi jen tomu, co chteji satansti, a tedy abychom vsichni
byli otroky. A proc о to usiluji? Chteji vytvofit rasuvlad-
cu a rasu otroku. A pro koho to vsechno je? Pro skupinu
mimozemst'anu. Skolitel nam vypr^l о экиртё obfich
bledych bytosti, ktere si zotrocily male sede bytosti.
Skutecne hovoril о mimozemstanech?
Ano, udaj^ existuji ruzne druhy mimozemstanu, ktere
nav^vuji Zemi. Vi se о tom take ve Svycarsku. V roli pre-
zidenta se к tomu jednou vyjadfoval i Medvedёv. Repor-
terka se ho zeptala, zda na nasi р1апе1ё ^kdy pristali
mimozemst’ane, a Medvedёv v zertu odpovёdёl, ze mu
jako prezidentovi byly pfedany dva kuffiky: jeden к ovla-
dani jadernych zbrani a druhy s informacemi о mimozem-
stanech. Otazka je, zda to fekl rusky prezident skutecne
v zertu... V roce 1994 nam totiz ukazovali knihu v rusti-
пё, v niz bylo popsano a zobrazeno рпЬИгпё 40 ruznych
mimozemskych ras, ale maji existovat jej^ i dalsi rasy,
jejichz obrazky v knize uvedeny nebyly. Zduraznuji, ze to
nebylo ттёпо jako zert! Byla to kniha KGB urcena pro
jeji rekruty. Уёгёта techto ras se podoba cloveku, ale dal-
si tvofi mail, sedi, sedoh^di ci nah^dli humanoidi, jine
se zase podobaji plazum. Jedna z popisovanych ras byla
popsana ргезпё tak, jako se zobrazuji indict! bohove,
a tedy s modrou kuzi.
Zminoval Vas Skolitel, zda jsou nam tito mimozemStane
priznive nakloneni?
Tvrdil, ze уёШпа 1ёс1Но ras nam pfiznive пакктёпа je,
ale pomahat nam pry nebudou, зуё ргоЫёту si musime
vyresit sami. Rasam otroku йdajnё vladne skupina bledych
h^dovlasych tvoru, ktera chce ovladnout cely vesmir.
93
Nedozvec^li jsme se ale ani jn^no, ani puvod teto rasy.
Pouze nam bylo feceno, ze jejim symbolem je trojuhelnik
s cervenym bodem uprostfed. Existuji vsak take protivnici
teto rasy, ktefi se snazi zabranit tomu, aby se sem nemoh-
lo dostat je^ vic 1ёсЬк) bytosti. Oba tyto tabory spolu
bojuji a vedou valku.
Jsem doopravdy udiveny...
Tehdy to pro nas byl absolutni sok. Sedeli jsme tarn
a pozorovali naseho skolitele, abychom zjistili, zda si z nas
nedёla legraci. Uvazovali jsme, ze to bude mozna nejaky
test, zda uvefime каЫё hlouposti. Pak nam ukazali dia-
pozitivy z гизкё knihy о mimozemstanech. Pomyslel jsem
si, ze jsem se dostal do spatneho filmu. Byly tarn vyobra-
zeny гйгпё rasy techto sedych bytosti. Je га]1'тауё, ze na
internetu jsou tyto bytosti obvykle zobrazeny паЬё, ale na
obrazcich, ktere jsme videli, тё!у na sobe odev.
Lektofi nam vysvetlili, ze jedna ze skupin zle casti mimo-
zemskych bytosti jiz desitky let radi Americanum a stej-
nou dobu dostavaji rady takё Иизоуё. Podle podkladu,
ktere nam ukazali, se destruktivni sily zamefuji na USA,
po^vadz v Rusku ocivid^ narazily na odpor. To byl takё
udaj^ duvod skutecnosti, ze Rusovё v roce 1956 navaza-
li spolupraci s takzvanymi risskymi Nemci (=№mci, kte-
fi udajne po roce 1945 uprchli na ponorkach a letadlech
do nejruznejsich mist nasi planety, a to pfedevsim do
Antarktidy, nekdy jsou oznacovani takё jako treti sila).
ftissti Nemci тёП о tёchto destruktivnich silach informa-
ce. Jejich duvera к Rusum se udajne vytvofila na гак^ё
гтгоуё smlouvy s Ыётескои demokratickou republikou,
jejimz uzavfenim v roce 1955 poskytlo Rusko NDR suvere-
nitu - alespon na papife. А Риэоуё brzy pochopili, co maji
Атепсапё za lubem. Existovalo 1акё mnoho zprav о UFO
a о tom, jak je NATO neustale pfetize^. Byli to ale fissti
94
Nemci, a nikoliv mimozemstane. A fissti Nemci pak pfedali
Rusum radarovou tethniku a elektronicke zbrane. To je ten
pravy duvod, proc jsou Rusove - az do soucasnosti - pfed
Americany о deset az patnact let ve vyvoji zbrani napfed.
Zdrzme se u risskych Nemcu. Co jste se о nich dozvedeli?
V ramci skoleni z historic nam vypraveli, ze od roku 1944
bylo mnoha Ыётсйт jasne, ze valku nevyhraji, a pro-
to vybudovali v ruznych zemich zakladny, kam dopravili
lidi i material. Jedna z гёскЛо zakladen byla ит1'8(ёпа na
severnim pohi.
Nemate na mysli spise jizni p61?
Ne, severni. Tam totiz тёН take jednu ze svych zakladen.
Dalsi se nachazela na uzemi v oblasti jizniho p61u, ktere
je zname jako Nove Svdbsko (=Neuschwabenland). Ta byla
tehdy п^ёгёь №ktefi z nich ale odesli плтёг do Argen-
tiny a do £рапё1зка. Dostali se 1ётёг vsude, hlavnim mis-
tem jejich aktivit ale byl jizni pol. Tam vyvijeli technologic
slouzici к vystavbё dalsich ponorek a letajicich talir u a tam
se take kontaktovali s jednou z mimozemskych ras. Pfi sko-
leni nam ukazovali тару Asgardu - kontinentu uvnitf 7етё
- s kanalem, kterym se tam dostali Ыёта ponorkou pod
ledem. Tyto тару vlastni i Rusove a disponuje jimi гоупёг
nase tajna sluzba.
Ano, vim о tom. Valerij Uvarov a jeden dalsi Rus to zve-
rejnili na YouTube. Mam vsak о таре sve pochybnosti.
Tykaji se predevsim modre knizecky, jez ma popiso-
vat, co vsechno si mohli do podzemni rise odnest: muze
bez rodiny, ktere nikdo nepostrada. Skepsi me naplnu-
je zpusob, jakym je text napsan. Neni totiz psan svaba-
chem, nybrz modernim pismem. To je duvod, proc о nem
pochybuji.
95
Dobfe, nemohou posoudit, zda jsou тару, ktere Rusove zve-
fejnili, prave, protoze je to udalost stara jiz dvacet let. Ale teh-
dy nam рои&ёН takё filmy a dokumenty tykajici se пётескё
zakladny v Antarktidё. Na dvou az tfiminutovem videu byla
vidёt americka ponorka, jez se prudce vynofila na hladinu -
bylo to поигоуё vynofeni. Nahle se tam objevil letajicf talif,
ktery byl vystfelen z vody a zacal krouzit ve vodё i ve vzdu-
chu 1ёзпё kolem ponorky, cimz se ponorka silne rozkolisala.
Na ponorce se otevfelo окёпко a byla vyvёsena bila vlajka.
Letajicf talir pak obrovskou rychlosti odletёl. Jak nam skolitel
fekl, na ponorce ^грё1о пёкоНк lidi гйгпё zlomeniny zpu-
sobene otfesy a koh'sanim. Ukazovali nam take fotky a videa
ruznych UFO a USO (“letajicf talife pohybujici se pod vodou)
z oblasti Antarktidy. Vysvёtlili nam, ze existuji dva zvlastni
vstupy - jeden na severnim a druhy na jiznim polu. Jsou to
brany do jinych dimenzi, a aby se tam kdokoli dostal, je zapo-
tfebi zvlastni technika. V Antarktkte take existuji nejme^
dva vchody do vnitfniho svёta, z nichz jeden je pod vodou
a druhy pod teplym klimatickym pasmem Antarktidy (ten
takё popsal admiral Byrd). Bylo nam feceno, ze i dnes fun-
guje v tёto oblasti ротёгпё cily letecky provoz, na пётг se
podileji nejen kosmicke Мё z vnitfni гетё a f issti №mci, ale
udajre take гттогет&апё.
Padl i pojem dutozeme?
Ano, vzdyt nam ukazovali ony тару. ОзоЬпё povazuji za
vzrusujici stare гаЬёгу NASA, jez zachycuji козпискё poku-
sy s pomerancovou stavou. Stacil jeden maly dousek z lahve
a vytvofil se ротёгпё velky balon, a tedy dutё 1ё1езо. Proto
mi pfipada vice nez logicke, ze 7етё bude duta, ponёvadz
dutost je projevem toho, jak se tёlesa ve vesmiru formuji. To
je ale pouze muj osobni nazor.
Skolitel nas kazdopad^ informoval о tom, ze se pres uve-
denё portaly (ci vstupni brany) dostali №mci do vnitfku
96
Obr. 1-4. Nemecke diskove letouny z obdobi 1933-1945. Vlevo je prototyp
Haunebu II, vpravo VRIL 7, Koncem druhe svetove valky uprchly tisice
nemeckych vedcii a technikii do nejriizn£jsich koncin sveta a ndktefi tito
odbormci meli udajn€ vzit s sebou nejen diskove letouny, ale i vsechny
plany techto vynalezu, ktere tak nepadly do rukou spojencu.
Zeme a setkali se s tamejsimi obyvateli. Na mapach, ktere
jsme videli a ktere mimochodem vypadaly trochu jinak nez
ty, jejichz podobu zver ejnili Rusove na internetu, se neho-
vori о centralnim Slunci, nybrz о centralnim telese a cent-
ralnim univerzu.
Mluvil jste о tom, ze riSSti Nimci navazali kontakty
s mimozemstany...
Ano, vim take, ze Hitler prezil valku. Clovek, ktery se tak
vyrazne projevuje na ver ejnosti, se pfece sam nezabije. To
je nesmysl. Skolitele nam take f i kali, ze se u risskych Nem-
97
cu jednalo ргеуагпё о cleny SS, interim oznacovane jako
Cerne slunce. V tom se ovsem Vy vyznate lepe nez ja.
Ano, ale budu rad, kdyz budete pokracovat ve vypraveni.
Cast techto lidi se oddёlila od уёгёту 1ёсЪ, ktefi maji oci-
vid^ zajem na znovuobnoveni пётескёИо cisaf stvi. To byl
takё duvod toho, ze pozdёji navazali stare kontakty s pro-
carskymi silami v Rusku. Rissti №mci тёП tehdy jiz tak
pokrocilou techniku, ze mohli bez ргоЫётй provac^t spio-
naz и Americanu. To byl duvod, proc take rychle zjistili, ze
se s пётескут obyvatelstvem, jez pfezilo valku, nezachazi
zrovna dobfe - ba рг^ё naopak. Stovky tisic пётескусЬ
valecnych zajatcu zemfely hladem a planovano bylo takd
vyhlazeni zbylych Ыётсй. Kdyz se to nepovedlo, zacali je
vykof ist’ovat, aby postupne nejruz^jsimi prostfedky dege-
nerovali a pak mohli puvodni obyvatelstvo nahradit pfistё-
hovalci. Rusovё byli Ыётсйт po Stalinovё smrti паЙопёт
daleko vice. Stalin nebyl nic jineho nez loutka Rothschildu,
a jak nam ууэуёНП nas skolitel, pokracovalo to az к Вгегпё-
vovi. Вгегпёу тё1 byt prvni, kdo Chazarum fekl: „Zmizte,
nebo vds zlikvidujeme" Byl to prvni opravdovy Rus. U Gor-
bacova si jiz nejsem tak jisty. Povidali nam, ze byl podobny
jako Breznev, о cemz ale mam svoje pochybnosti.
Tvrdite, respektive Vasi skolitele tvrdili, ze rissti Nemci
navazali kontakty s urcitymi skupinkami v Rusku, nebot
jiz nechteli na svfctove зсёпё vystupovat jako „rissti
Nemci". Chapu to spravne?
Ыётеско prohralo valku a zachranilo se z nich jen asi
deset az patnact tisic muzu; tehdy nam aspon byla tako-
vato cisla sdёlena. Byli to кготё vojaku takё vёdci, technici,
testovaci piloti apod. Vsechno to byli lide, ktefi jiz петёИ
zadne rodiny a na jiznim polu pak ziskali йиэсгёгё ve vnitfku
7етё. Netusim, zda tarn existuje ^jaky Novy Berlin. Bylo
98
nam feceno, ze je tamejsi obyvatele pfijali, nebof se к nim
chovali fadne a s respektem, a ze navazali s dutozemci pfa-
telske vztahy. Nikdo nevi, zda tyto bytosti nekdy nezautoci
a neobjevi se i na zemskem povrchu.
Rad bych uvedl jeste пёсо к ponekud odlisnemu tematu
- к proroctvim. Mozna to nezni pfilis seriozne, ma to ale
vskutku realne pozadi. Vetsina lidi bude znat proroctvi
z Fatimy z roku 1917, kdy se v tomto portugalskem тёз-
tecku zjevila tfem dёtem Раппа Maria a pfedala jim posel-
stvi, jez bylo гс^ё1епо do tri tajemstvi. К dnesnimu dni
byla ale zvefej^na jen dvё tato tajemstvi. Takzva^ tfeti
tajemstvi z Fatimy Vatikan nikdy nezvefejnil - udaj^ na
natlak jezuitu. „Tfeti tajemstvi", zvefejnene v roce 2000
tehdejsim papezem, bylo pouhd divadylko. Vime ovsem, ze
Vatikan je stfezen svycarskou gardou, a proto tam existuje
propojeni se svycarskou tajnou sluzbou. Timto zpusobem
se dostaly пёк1егё vёdomosti do rukou тёИо skolitele,
jenz se о cast z nich s nami podёlil.
A to bylo co?
Podle meho nazoru se jezuite interpretuji v nespravnem
зуёОе. Odevzdali Americanum jiste plany a informace
z tajnych vatikanskych archivu, po^vadz spravne vytu-
sili, ze je zamofsti hosi nebudou umet зргаупё pouzit.
Jezuite si fekli, ze pokud Americanum dobrovol^ nepo-
mohou, pak je American! zlikviduji. Pfedstiraji tedy, ze jim
pomahaji, a tuto hru s nimi hraji, ale pfedali jim jen пёк!е-
гё informace, ktere Атепсапё nedokazou зргаупё pouzit,
protoze obvykle vsechno pfezenou.
Co tedy stoji psano ve tretim tajemstvi z Fatimy?
Vim pouze to, co nam bylo feceno, coz bude zfejnre pouze
cast pravdy. Ma vypuknout tfeti зуёГоуа valka, pficemz ke
99
konfliktu ma doji't nekdy kolem roku 2017. V proroctvi se ale
take vyslovne pravi, ze zalezi na tom, jak se bude lidstvo
vyvijet, nebot valce je mozne zabranit. Vypuknuti konflik-
tu tedy neni nevyhnutelne. Je tam popisovano, ze ma pfijit
ohniva zaplava, ze budou vybuchovat sopky a ze ma doji't
i к dalsim pfirodnim katastrofam. Zfejme tam stoji take
psano, ze si lide musi svoji svobodu vykoupit vlastni krvi -
nemusi se ale nutne jednat о valku. Mohou tim byt minena
take krvava povstani. Hovori se vsak rovnez о jakёsi оё!з1ё.
Snad se jiste уёс! stat musi, kdo vi?
Jezuite a papez na гакМё obsahu tfetiho tajemstvi roz-
hodli, ze bude lepsi, pokud nebude nikdy zvefej^no. Diky
tomu se lide na toto proroctvi neupnou, coz by mohlo
zapficinit jeho пар1пёт.
Existuji je^ dalsi proroctvi, z nichz byla zvefej^na asi jen
jedna tfetina. Pfipomenme napfiklad proroctvi z Garaban-
dalu nebo z Akity v Japonsku, ktera se v urcitych aspek-
tech podobaji tomu z Fatimy, nejsou ovsem ani zdaleka tak
pochmurna. (Ve зрапёккёт Garabandalu v letech 1961—
1965 ctyfi divky opakova^ pozorovaly ruzna marianska
zjeveni, v japonskё Акйё obdrzela v roce 1973 kfestanska
sestra Agnes Katsuko Sasagawa od Matky Bozi tri posel-
stvi.)
Ve sv£ knize Trett sretovd vdlka jsem zvefejnil celou
stovku ruznych proroctvi.
Existuji ovsem dalsi dvё tfetiny, ktere jsou drzeny v taj-
nosti. Jedno z proroctvi zminovalo i atentat na Kennedyho
- s uvedenim mista a data. Tehdy si Шё mysleli, ze se jed-
na о vtip, dnes uz vime, ze to vtip nebyl. Podob^ udalos-
ti jsou prorokovany 1акё pro nadchazejici roky. Ale dojde
к nim skutec^? Matti opakovane zminoval, ze se cosi vel-
mi dulez^ho stane dne 17. 3. 2017. Proto jsou Атепсапё
100
tak znepokojeni, tlaci na pilu a intervenuji po celem зуё1ё.
Dommvam se ale, ze tim niceho nedosahnou.
Vratme se prosim jeste jednou к jiz zminovane tfeti sile.
V proroctvich se hovofi о tom, ze se ma objevit treti sila.
Nemohu ale net, zda jsou tim пи'пёш f issti Ыётск Hovofi
se о treti mod, о nadfazend moci. Existuje cela fada pro-
roetvi, v nichz jsou tyto pojmy pouzivany a kde se popisu-
je zasah nezname sily ci moci. К tomuto zasahu ma dojit
v pf ^padё vypuknuti tfeti зуёГоуё valky nebo velkych eko-
logickych katastrof.
Uvadite, ze rissti Nemci maji kontakt s carskou risi. Car-
ska rodina vsak byla zlikvidovana bolseviky. Kobo tim
tedy myslite?
Vyvrazxtena byla pouze carska rodina, nikoliv ale jeji sirs!
pfibuzenstvo. Tito Мё stale jesft£ ziji. Neni to ^jakych dva-
cet tficet lidi: tyto п^оуё struktury tvofi пёкоПк stovek lidi.
Chazaf i Trockij a Lenin je sice pronasledovali, u уёгёту z nich
se jim ale fyzicka likvidace nepodafila. Tito Мё тёП vzdy
к dispozici ^jaky plan В a dokazali si Гакё zajistit potfebne
technologic к vlastni оЬгапё. Carska rodina ale pfedevsim
тё1а velky okruh sympatizantu i mimo uzemi Ruska.
Za velmi уНрпё jsem гоупёг povazoval zpravy pana Mattiho
о tom, jak Ёизоуё гау^ё]! ruzne поуё technologic. Nave-
nek sice tvrdi, ze testuji novy typ rakety nebo ponorky,
ale ve skutecnosti se jedna о trenink, zaskolovani. Rusovd
jsou vzdy о krok napfed. Netestuji pouhe prototypy, nebot'
jiz maji к dispozici celou serii a pouze zaucuji поуё piloty,
napfiklad na гизкёт maskovacim systdmu Pak Fa.
Rissti Nemci tedy rozlisuji mezi Sovety a carskou rodi-
nou, ktera ovsem tehdy nemela (a ani dnes пета) zadny
politicky vliv.
101
Ano, bylo nam feceno, ze Ыёшс! pfedali сагзкё госНпё
игскё poznatky. Jakym zpusobem se to stalo, neumim
fict. Mozna se to udalo pres jizni pol, nebot Ашепсапё
s admiralem Byrdem nebyli jedini, ktefi se tam dostali.
Pan Matti nam fikal, ze tam byli take Кизоуё, петёН vsak
гЬгапё jako Byrd a navazali kontakt s fisskymi Ыётсг Neni
to tedy tak, ze by f issti Мётел jen tak pfileteli do Ruska.
Bolsevikum росЬорке1пё nevefili, сагзкё п^тё vsak ano.
S ruskou tajnou sluzbou uzavfeli tajnou dohodu, ktera byla
stvrzena v roce 1956 pfedanim уузрё1ё technologic, vcet-
пё vёdcй, podkladu, a planu. Patf ily к tomu radarova tech-
nologic a skalarni гЬгапё, ruzna letecka technika, lasero-
vё гЬгапё, plany satelitu i ochranna zafizeni a technika
к оЬгапё ргауё pfed skalarnimi a raketovymi zafizenimi.
To byla takfikajic dёjepisna cast naseho skoleni, ktera nam
тё1а pfi^st pfehled о tom, co se dёje ve зуё!ё. Jak silni
jsou Иизоуё, co se ve skutecnosti odehrava v pozadi a kdo
jsou vladci 1ё1о planety. Komu patfi nejvёts^ banky, и koho
jsou staty zadluzeny a kdo path' к nejbohatsim rodinam
na svёtё.
Co pfislo pak?
Bylo nam feceno, ze vubec nejde о dobro a zlo, nybrz
йр1пё jednoznacnё о 8Уё1оу1^и. Co proti tomu muzeme
dёlat? Pokud bychom vzali do ruky zbran, udёlame pfes^
to, ceho chteji svёtovladci docilit. Skolitete nam fikali, ze
mame byt klidni, ale opak je pravdou: тёН bychom co nej-
vic praktikovat obcanskou neposlusnost a vymanovat se
ze 8уз1ёти. V proroctvich se 1акё objevuje moznost, ze
se lide pfestanou chovat jako loutky, nebudou platit statu
da^, a tak se vymani ze systёmu.
Existuji i proroetvi, v nichz jasnё stoji psano, ze mladi Ыё
pfestanou dodrzovat dosavadni pravidla a daji зуз1ёти
vale. Копкгё1пё se v nich 1акё uvadi, jak se Ize proti sys-
102
temu branit. A je tam rovnez psano, ze vladnouci dabelske
bytosti nezvitezi, nebot’ v pfipade nouze udajne zasahnou
do hry i „bozske si'ly“. Nesmime totiz nikdy zapominat na
to, ze se jedna jen о ,,hru“ a kazda hra ma pfece sveho
administrator, ktery (vymkne-li se jeji ргйЬёЬ kontrole)
muze kdykoliv zasahnout.
To znamena, ze vasi skolitele, kteri Vam vse vypraveli,
v£deli velmi pfesne, co se odehrava.
Ano, vёdёli to.
A ocividne vuci tomu meli dosti kriticky postoj, nemam
pravdu?
Мё1 bych uvest, ze nasi skoliteld тёК ротёгпё vysoke
vojenske hodnosti, nebyl to zadny obyёejny stfelecky spo-
lek. Byli jsme vySkoleni к tomu, abychom chranili politiky
a ekonomicke sefy, takze jsme tvofili specialni ос№ё1ет.
Nasi skoliteld byli spickovi odbornici, ktefi nas тёН vysko-
lit na spidkovd agenty. Hrali tedy hru, kterou po nich zada-
la politika, ponechavali si ale vlastni nazory a ideje. К tomu
se vsak je^ pozdёji vratime. 7аёаП nenapadnё budovat
protisilu vi^i satanske moci - silu proti stavajicimu sys-
tdmu.
Musim se jeste jednou zeptat: Oddeleni 322 tedy nebylo
soucasti oficialni zpravodajske sluzby?
Nikoliv, jednalo se о tajne oddёlen^ stej^ jako P-26, P-27
nebo GLADIO. ОАсш1пё ale existovala jednotka 323, jejiz
pfislusnici тёИ na klopach take odpovidajici огпаёет.
Jednotka 323 byla soucasti vojenske zpravodajske sluzby.
Nasi skolitele byli nadfazeni vsem sluzbam a nas studenty
si testovali, aby zjistili, ve kterdm oddёlen^ bychom mohli
dale pusobit a kde by pro nas nasli ир1а1пёт. №ktefi ode-
103
sli do kancelafi, dalsi к ostraze. Jeden se dostal к zahra-
nicni tajne sluzbe, ponevadz ovladal nekolik jazyku. Na тё
cekal drsnёjs^ obor. Fungovaly take tajne struktury NATO,
к nimz patfila гоупёг organizace GLADIO, ktera ale ofi-
с!а1пё neexistovala. GLADIO bylo tedy jednoduse zkopi-
rovano a byl zahajen vlastni projekt. К пёти patfilo take
Oddeleni 322, к пётиг jsem nalezel ja. GLADIO mimo-
chodem stale piisobi, jen pod jinym jmenem. Oddeleni 322
bylo tedy pouze jedno oddёlen^ mezi jinymi. Stej^ jako
и P-26 a P-27 zde existovaly desitky oddёlen^ a jednotek
s nejruz^jsim oznacenim.
Muj kamarad Urs, ktereho take jes^ poznate, pracoval
pro NATO. Pusobil v Anglii a ve vychodni Еугорё jako taj-
ny agent. Byl sice и NATO, prosel ale stejnym vycvikem
jako ja, ovsem ve vojenske oblasti. Nase od^leni kazdo-
р^пё fungovalo az do roku 2006, kdy ve Svycarsku doslo
к restrukturalizaci tajnych sluzeb. Oddeleni 322 nikdy
оАс!а1пё neexistovalo a stej^ tomu bylo и jednotek P-26
a P-27, ktere byly odhaleny v roce 1990. Byli jsme tajna
zvlastni jednotka a podobnych bylo mnohem vic. игскё
existovalo okolo dvaceti oddёlenych skupin.
Dalsi dulezita vec: v roce 2003 se Svycarsko pfemenilo
na firmu a dnes ho muzeme najit na webovych strankach
www.upik.de (cislo DUNS 483439811). Mnoho informaci jiz
z internetu zmizelo, mam vsak к dispozici fotky obrazovky
роёйаёе. Tajna sluzba to jiz tehdy vёdёla a vyzadala si od
nasi zvlastni jednotky urcite podklady. V roce 2006 totiz
soucasna svycarska tajna sluzba NDB (=Nachrichtendi-
enst des Bundes) odstranila tehdejsi tajnou sluzbu DAP
(=Dienst fur Analyse und Prevention). Sluzba DAP pfed-
stavovala moji startovni ёаги, odkud jsem take dostaval
pokyny. Uvnitf DAP existovala sluzba na ochranu ustav-
nich cinitelu, ktere jsem pfedaval informace. Tyto infor-
mace jsem take пё!«1у pfedaval 81игЬё SND (=Schweizer
104
Nachrichtendienst), a to v zavislosti na stupni jejich dule-
zitosti.
Jak casto jste se behem vycviku schazeli?
To bylo гйгпё. Vetsinou to byly dvoutydenni bloky, pokaz-
dё se tfemi pfednaskovymi vecery. Mezitim jsem normal-
пё chodil do prace. V ramci skoleni jsme absolvovali 1акё
zkousky z teoretickё oblasti, napfiklad о Paulu Ekmanovi.
Podle vysledku jsme 1акё byli rozfazeni. Pozdeji byli vsich-
ni v ramci taj^ sluzby пёкат zafazeni. Muj kamarad Willi
se napfiklad dostal к уо^епзкё policii. Dalsi pfesli к Jednot-
ce 323. Ti byli spise zodpovёdn^ za informovani vefejnosti
a postavali u informacnich stanku ЬёЬет dne otevfenych
dvefi pofada^ho svycarskou armadou. Tam jiz 1акё pro-
bihalo verbovani pro sluzbu. Ja jsem ale odesel к Oddeleni
322. К tomu se угарёН dostaneme.
Kdy jste za£ali s fyzickym vycvikem?
Bylo to ^kdy v prvni рокмпё roku 1993 pfiblizne v kvSt-
nu a trvalo to tf i tydny. Abych se akce mohl ucastnit, vzal
jsem si tehdy dovolenou. Tentokrat se jednalo о fyzicky
trenink a dovedli nas az na hranici vlastnich sil. С^ё-
li vidёt, kdo se vzda a kdo se nepodda. Byl jsem jednim
z 1ёсЬ tfi, ktefi vytrvali az do konce, a pak jsme se dostali
do zvlastniho Oddeleni 322. Procvicovali jsme napfiklad
boj zblizka (podob^ jako u MOSADU). Kazdy z nas jiz
dfive absolvoval гйгпё Ьо^оуё sporty, a tak jsme jen byli
vedeni к tomu, abychom г!зкапё dovednosti dokazali pou-
zit v boji proti nepfiteli a pfipad^ jej i usmrtit.
Musite si to pfedstavit takto: nebudili nas v §est rano
a nechodili jsme do postele v deset vecer, ale okamzi-
prvni vecer nam oznamili, abychom radёji nespali na
zadech, jinak toho budeme litovat. К сети byla tato rada,
105
jsme pochopili hned druhou noc, kdy na nas skoliteld
v ramci vycviku zautocili gumovymi obusky. Pokud lezite
na bf ise, rany neboli tolik, jako kdyz je dostanete do bf i-
cha - v tom pf ^padё nemuzete ani dychat. Cilem tdto dre-
zury bylo vymacknout z nas stoprocentni vykon. Museli
jsme byt ve stfehu i v pfipade, ze jsme sli pouze na zachod.
Mohlo se totiz stat, ze vas ^kdo prastil nasadou koste-
te do slabin, pfipady vam nacpali do obliceje otevfene
baleni mouky a vy jste meli pocit, ze se udusite. Bylo to
skutecne extrdmni. V takovych momentech mate skutec-
ny strach ze smrti. Na пм^ё byl stale pf itomen doktor, aby
mohl v pf^padё ггапёт окатгкё zasahnout. Na nikoho
nebyly brany zadne ohledy - na zacatku vycviku ostat-
пё musite v tomto smyslu podepsat pfislusne prohlaseni.
Nemate sice moznost podat trestni oznameni na toho, kdo
by vam nejak ublizil, ale muzete ze skoleni kdykoliv odejit.
Byli jsme take skoleni v osobni осЬгапё. Ukazovali nam
napfiklad, jak nenapadnё stfezit a ochranovat hospodaf-
ske bossy, jak prozkoumat urcitou oblast a jak rozpoznat
protivnika. ВёКет tn tydnu fyzickdho vycviku jsem dohro-
mady spal snad jen deset hodin. Byl jsem 1о1а1пё vyfizeny.
Dovedli nas az na hranu nasich fyzickych a psychickych
moznosti a totalne nas dezorientovali. Byli jsme udrzo-
vani v permanentnim stresu. Kdykoliv na nas mohl nёkdo
od^kud zautodit s obuskem. Je to extremni tlak а с1оуёк
pfitom zacina ztracet orientaci. Uz si nevsimate jmen ani
mist, kde se nachazite, ale koncentrujete se sami na sebe
a na aktualni prozitek. Kazdy z nas тё! misto jmena pouze
sve cislo. Cisla nam v§ak ndkolikrat тёпШ, aby nas to jesh£
vic zmatlo. To vse pusobilo na nase podvёdom^.
Po tfech tydnech fyzickeho vycviku zacaly znovu vecerni
kurzy. Nebylo to vsak jiz v kolegiu, nybrz v jednom vojen-
skem zafizeni v Stans-Oberdorfu nebo na Glaubenbergu
v kantonu Obwalden. Prohlubovali a v praxi jsme si osvo-
106
jovali vse, co jsme se naucili drive. Vycvik probihal 1акё
v Thunu ci u Gotthardskeho prusmyku, a to vzdy v r^kte-
rem z tamdjsich vojenskych zafizeni. Dostali jsme se i do
jednoho podzemniho zafizeni, kterych je ve Svycarsku
vicero, napfiklad v Lungernu v kantonu Obwalden. Nektere
hory jsou doslova vykutane, jako napfiklad v Burgenstoc-
ku. Dalsi nejmene dvoupatrove supermoderni zafizeni se
nachazi u hory Pilatus.
Pak jsme na skoleni zahajili dalsi teoreticky blok. Jed-
nalo se о to, jak postupovat v pf^padё stfezeni konkret-
ni сйоуё osoby nebo jak rozpoznat a odhalit nepfа1е1зкё
agenty. Zde jsme mohli vyuzit 1еогейскё poznatky о lid-
зкё fyziognomii podle Hutera a Ekmana. Z protivnikovy
mimiky Ize totiz rozpoznat jeho skutecne umysly - napfi-
klad zda bude stfilet, ci nikoliv a podobne. Naucili jsme
se takё, jak a kam pfesnё stfilet. Pokud totiz zasahneme
urcity bod pod ramenem utocnika, nebude jiz schopny
palby. Pokud ale пёкоЬо trefime do srdce, muze teore-
ticky jeste v kfecich vystfelit - v pfipadd zasahu hlavy jiz
nikoliv. To vse jsme se naucili. Такё nas ucili, jak vysly-
chat перМ1е1зкё agenty. Nabidne se jim napfiklad kava,
ропёуа(1г kofein rozvazuje jazyk. Uvolnuje takё koufeni.
Dozvёdёli jsme se tam гоупёг, jak Мзкё chovani ovlivnuje
vznik nemoci. Ten, kdo se stale пёсеЬо boji nebo se casto
vzteka, se pak nesmi divit tomu, ze muze napfiklad one-
mocnet rakovinou. Vyslychame-li nejakou osobu, nejprve
je vhod^ zjistit, zdali je zdrava. Pokud ma nёjakё potize,
Ize to pouzit v nas ргозрёсЬ. Jestlize vime, ze ma napfi-
klad artrozu a s ni зро^епё bolesti, postarame se о to, aby
dostal obzvlasf nepohodlnou zidli...
Ajakmile ma bolesti, muzeme ji nabidnout analgetika. Pfi-
blizili nam 1акё, jak Ize пёкоЬо ,,pf imdt mluvit“ tim, ze mu
pfimichame do piti napfiklad LSD nebo пёсо podob^ho.
To se и policie logicky neuci. Ucili nas i to, jak manipulovat
107
s lidmi tak, aby se nam svefili s tim, co by jinak niko-
mu nefekli. Pomoci technik od гпи'пёпёЬо Paula Ekmana
jsme se паиёШ рогкпгпё а vstfic^ reagovat na chovani
svych protejsku, cimz Ize ziskat jejich dinreru. Muzeme
take пёкоти prokazat jistou laskavost, aby nam pak byl
zavazany. Nemusime mu to ani fikat, bude to citit pod-
vёdomё.
ВёЬет civilniho zivota jsme пёкоИкга! тёН skoleni a cvi-
ёет, ktera se ^kdy protahla az na dva tydny a pfi nichz
jsme 1ётёг vubec nespali. Byli jsme tehdy v kasarnach na
Glaubenbergu nebo Stans-Oberdorfu. Pfi jednom су!ёет
jsme se museli namaskovat jako „kfovi“ a sledovat kasarna.
Museli jsme si vse zapamatovat a vy tvof it si рп'ЬёЬ popisu-
jici nase pozorovani. ftekli nam, ze тате na т(з1ё setrvat
dvanact hodin a pak nas budou udaj^ kontaktovat. Dva-
nact hodin pfeslo, ale nic se nestalo. Kdo z nas se sam od
sebe pf ihlasil, toho zafadili na jine misto к jine vycvikove
jednotce. Ja jsem se po dvanacti hodinach nepfihlasil, ale
ёека!. Po osmnacti hodinach si тё pak zavolali a vratil jsem
se пагрё1 do kasaren. Prvni otazka skolitele гпё!а: „Proc
jste se po dvanacti hodinach nepfihlasil?** Na to jsem odpo-
vёdёl: „Nevedel jsem, zda nejsou пё]акё problemy nebo zda
se neobjevil nepritel" Dalsi otazky se pak tykaly aktivit, kte-
re jsem pozoroval. Po tomto cvideni jsme v dalsi ёазй vycvi-
ku pro zvlastni oddёlen^ zbyli jen tfi.
Slozil jste tak uspesne zkousku?
V tёto zkousce obstali vsichni. Na гак^ё nasich rozdi'l-
nych reakci, respektive odlisneho zpusobu chovani, nas
рак гогдё1Ш do ruznych podoboru. Ja jsem svym poci-
nanim prokazal, ze si v пеЬегреёпусЬ situacich dokazu
zachovat logicke mysleni. Ti, kdo se po dvanacti hodinach
sami vratili, byli ti ,,poslusniM a zanwfeni spise analyticky
cili 1ур1ёй pfijemci rozkazu.
108
Dalsi tritydenni kurz se konal pocatkem roku 1994 a byl
ponekud zvlastni. Jednalo se о to, jak s lidmi vedome mani-
pulovat - vcetne muceni, waterboardingu apod.
To vim ukazovali prostfednictvim filmu?
Ne, pfimo na nas! Kazdy z nas si to musel prozit sam: jed-
nak proto, aby vёdёl, co muceny proziva, a jednak abychom
byli vuci muceni odolni. Cilem byla odolnost vuci vyslechum
a take slo о programovani psychiky. Pracovalo se s LSD nebo
s barbituraty podavanymi pomoci injekci a pak se porovnavala
cinnost mozku se stroboskopickymi kmity a s obrazky, ktere
nam podvёdomё naprogramovali. Jiz si nepamatuji, co pfesne
nam bylo naprogramovano, ale byly to symboly, casove udaje,
slova a spou&eci hesla a к tomu i vzory chovani pf i urcitych
spousM^cich heslech. Vybavuji si pouze, jak jsem sedёl na raja-
кё zidli a mucili тё s pouzitim waterboardingu a elektrosoku.
To bylo pro тё to nejhorsi, nebot jsem vubec nemohl dychat.
Ale tfeba waterboardingu neodola ani ten nejtvrdsi с!оуёк -
staci 30, maximalne 45 sekund a pak je konec. Kdyz vas muci,
Ьёгпё vёdom^ se vypne, aby se tak snizil prah pocit'ovane
bolesti. Klesa srdecni frekvence, ktera zmirnuje pocit bolesti.
Так se redukuje odpor. Timto zpusobem jsou take programo-
vani atentatnici, takzvani manchuridnsti kandiddti. A udaj^
to podobnym zpusobem dёlaj^ s vezni na Guantanamu, kde
„vhodne kandidaty“ pfeprogramovavaji na teroristy.
Zasadni rozdil mezi tim, co jsem tu popsal, a tim, cimz
jsme prosli my, byl v tom, ze se vse odehravalo pod odbor-
nym dozorem. УузуёПШ nam, proc s nami provmteji to
nebo ono, takze u nas se to obeslo bez bolestivych trau-
mat. Pokud ale pouzivaji podobne metody u с1оуёка, kte-
ry se napfiklad nedobrovol^ dostal na psychiatrii, Ize ho
snadno za pouhe dva tydny pf eprogramovat, aniz by о tom
vёdёl. Dotycny si za par tydnu bude myslet, ze тё1 ^jaky
zmateny sen, zatimco se vse odehravalo ve skutecnosti.
109
Bylo vam tedy feceno: „Ted s vdmi budeme provddet to
a to, musite tim projit*
Ano.
Filmovali vas pri tom?
Proboha, to ne! Neexistuji о tom zadne zaznamy. Vse pro-
bihalo diskret^, nikdo nepovolany tomu nepfihlizel. Po
absolvovanych tydnech vsak kazdy z nas obdrzel игскё
hodnoceni a bylo jasne, do jakёho oddeleni ci к jakё jed-
notce bude pfidelen. Ze тё se stal duvernik cinny pro taj-
nou sluzbu v oblasti ргау!соуёЬо extremismu, obchodu
s drogami a rockerskych skupin.
Po absolvovani kurzu jsme se naucili 1акё mnoho veci о usta-
уё, a sice nikoliv to, co se v ni pise, nybrz to, co v ni neni uve-
deno. Vysvetlovali nam rozdil mezi ustavou a mezinarodnim
pravem. Мпё озоЬпё jas^ vysvetlili, ze ve зуусагзкё йз1ауё
neni uvedeno ani slovo о tom, ze by byly zakazany drogy, coz
byl jeden z oboru moji pusobnosti. V opravdovё йзГауё je psa-
no, ze kazdy muze cinit a konat cokoliv, co neskodi jinym. Byl
tu tedy jeden ргоЫёт: jestlize ma ^kdo v umyslu prodavat
drogy, neni to ustavou zakazano. Pfisla fee takё na zako-
ny, ktere nejsou nic ji^ho nez nafizeni vyplyvajici z ustavy,
coz fakticky znamena, ze zadne zakony neexistuji. Ustava je
zakon a vsechno ostatni jsou pouha nafizeni. Takze jestlize
^kdo tvrdi, ze drogy jsou zakazany, je to uplny nesmysl. Neni
to тогпё ani kvuli tomu, ze droga je ve skutecnosti rostlinny
vytazek, a je to proto 1ёк. Maximal^ Ize fict, ze drogy zpuso-
buji zavislost, nikomu ale nelze zakazat jejich konzumaci.
Mluvite о situaci копкгёГпё ve Svycarsku?
Ano i ne. Je tomu vsude tam, kde maji ustavu. Hlavnim
ргоЫётет je, ze v Еугорё тате ustavy, ktere jiz fakticky
110
neplati, protoze byly гтёпёпу. Spolecnost ndrodu jiz take
neexistuje, dnes je to OSN (=Organizace spojenych naro-
du), coz je soukrome sdruzeni zalozene Rockefellerem. Nasi
skolitele nam doporucili: ,,Chcete-li pochopit ustavu, musite
si pfecist chartu Vecneho spolku z roku 1291“ (=Bundesbrief
von 1291=Уёёпу spolek tri kantonu z roku 1291=роё&ек
svycarske statnosti) Tedy pfislusny pfeklad. V tomto doku-
mentu se jas^ uvadi, ze s dalsimi regiony Ize uzavirat spol-
ky a ze v pпpadё napadeni se vsichni brani зро1еспё. Pokud
by se ёlenovё spolku pokouseli jeden druheho podvadёt, Ize
spolek rozpustit. Nic vic tam nestoji, napfiklad ani to, ze se
nesmi nikomu skodit apod. Dnes mame ustavu s hfbetem
о tloust’ce рёб centimetru. К сети to slouzi? Kazdopad^
tam stoji mnoho уёс1, ktere jsou v rozporu s lidskymi pravy.
Так nam to bylo геёепо.
Skolitele nam vysvёtlovali: „Ano, existuji drogy. Co se ale
stane, pokud lidem drogy sebereme? Pak si sezenou drogy
ze zahranici, pfipadw od lidi, ktefi ze zahranici pochd-
zeji. Pak bychom тёН v Curychu tisice dealeru z domo-
vaiz ciziny, ktefi budou mezi sebou bojovat о teritorium
a nakonec po sobe zacnou stfilet. Bylo by pfece lepsi drogy
legalizovat, pak by use probihalo ciste. To vsak mocipdni
nechteji, nebot' by pak ekonomika neslapala podle jejich
pfedstav. Proto podporujeme existujici svycarske organi-
zace a spolky, kterd se chovaji пепарайпё a zcela odmitaji
ndsili“
Vratme se jeste к ustave. Vysvetlovali vam, ze by pnrodni
drogy mely byt legalm. Co vam jeste nkali?
V souvislosti s ustavou bylo jasne, ze pokud by neexisto-
val stavajici ekonomicky system, mohly by zmizet i mno-
he nezadouci jevy jako napfiklad prostituce. Ргоё ji zeny
provozuji? Jelikoz potfebuji penize. Kdyby dostaly penize,
pfestaly by se prodavat.
Ill
Nebo se podivejme na pozemkove pravo: je ]азпё feceno,
ze kazdy ma pravo vlastnit pudu. Pak pfece nemuze nikdo
pfijit a fict ti, ze ji musis zaplatit. To nejde, ani v Charte
vecneho spolku se о tom nic nepise. Kratce nam vysvetli-
li, ze principy, podle nich dnes funguje Svycarsko nejsou
spfisezenectvi ani konfederace, je to jen pouha iluze, kte-
ra nas ma udrzovat v naivni pfedstave, ze muzeme песо
ovlivnit volbami. О tom, kdo vladne, rozhoduji jini.
Kdyz jsme to slyseli, byl to pro nas velky sok. Nebo se
podivejme na dopravu: mame pravidla silnicniho provozu,
coz je v pofadku. Pokud ale tato pravidla nedodrzujeme
a nikomu se nic nestane, nemely by se udёlovat ani poku-
ty - napfiklad pfekrocime-li rychlost. Kazdy by шё1 pfece
vёdёt sam, jak rychle ma jet. Tato pravidla byla zavedena,
aby se slo ,,na ruku“ pojisfovnam. V йstavё ale neni psano,
ze ma byt vozidlo poji^no - to zalezi na kazdem jednot-
livci. С^ёк by тё1 mit pravo vyvijet se tak, jak to sam
chce, pokud tim nikoho neposkozuje...
Skutednost je ale takova, ze existuji lide z ekonomic-
ke sfery, ktefi nam skodi, coz je protiustavni. Jako pfi-
klad nam lektofi uvadeli oblast chemie. Jak je mozne,
ze nёjaky farmaceuticky koncern muze ziskat patent
na pfirodni latky? Take pojem demokracie ma v зоЬё
пёсо iluzorniho. Je to jenom konstrukt, ktery nam fika,
ze se musime pfizpusobit a ze muzeme volit. Nemuze-
me se ale rozvijet tak, jak bychom сЬ1ёН. Probirali jsme
take tema povinne skolni dochazky, nebof ani о ni se
v сЬаг1ё Vecneho spolku nic nepise. Take nam vysvet-
lili, ze pfijetim federalisticke ustavy v roce 1848 svy-
carske sprisezenectvo (=konfederace) vlastnё zaniklo.
Tvrdili nam, ze je dobfe, kdyz navzajem spolupracuje-
me a obchodujeme - je к tomu ale nutny tlusty zako-
nik? Ten vyuzivaji jen vladnouci vrstvy a skupiny stojici
v pozadi, ale nikoliv lid.
112
Georgu, jsem doslova konsternovan a nemohu tomu uve-
rit. To, co vam v kurzech vykladali, je vylozene kacirske.
Tito lid6 by snad podle meho ndzoru spise meli zastu-
povat svuj stat. Jsou to prece vojaci, meli by Svycarsko
chranit...
To vsechno nam vykladali lide z tajnych sluzeb, ktefi uva-
zovali ocivid^ svobodnqi nez ostatni. Jak jsem jiz uvedl,
byli to vsechno vysoce postaveni vojaci s velitelskymi pra-
vomocemi. Jestlize by zitra ve Svycarsku doslo к nejakemu
povstani, napfiklad kvuli uprchlikum, nevim, zda by bra-
nili vladu, anebo svycarsky lid. Mozna by jako prvni krok
zatkli vsechny vladni cinitele.
Vcera vecer se mimochodem v Curychu - vim to od Nic-
ka, jehoz otec je sefem jedne z pobocek fetezce COOP -
konalo tajne krizove zasedani pfedstavitelu velkych
supermarketovych ёе1ёгсй. Jednali о tom, jak se zacho-
vat v pf^padё drancovani a kradezi zpusobenych bandami
a jinymi kriminalnimi zivly. Hovofilo se take о tom, jak si
pocinat, pokud by armada pfevzala kontrolu nad distri-
buci potravin. Domlouvali se гоупёг, jak by тё1 konkretni
vojensky dohled vypadat. Projednavalo se i to, jak se maji
zachovat zan^stnanci, pokud jim ^kdo bude vyhrozovat
nasilim nebo bombovym utokem. Na programu byly i bez-
pecnost^-technickd otazky v pf^padё financniho krachu
nebo pfi potizich se zasobovanim.
Kdyz jste pak jiz byl oficialne prijat do sluzby, jak to
vypadalo v praxi?
Zacalo to v unoru 1995. V Oddeleni 322 bylo ротёгпё
dost lidi a kazdy z nich тё! svoji oblast pusobnosti. Ja
jsem se zabyval oblasti pravicovdho extremismu а тут
ukolem bylo proniknout do jeho struktur. Bylo jed-
no, jakym zpusobem se mi to podafi. Jeden muj kolega
113
z prace patfil ke skupine Hammerskins a jednoho dne
jsem ho doprovazel. Ukolem Oddeleni 322 bylo chranit
Svycarskou konfederaci (=oficialni nazev Svycarska).
Dohh'zeli jsme na to, aby se lide v 1ёсИ1о skupinach cho-
vali кЫпё, a snazili jsme se pronikat do extremistickych
skupinek nebo jsme takove skupinky pfimo zakladali,
abychom tak mohli extremisty soustred'ovat do jed-
пё skupiny, pozorovat je a kontrolovat. Podobnё je to
i u Ndrodnedemokraticke strany Nemecka (=NPD), i ta je
prospikovana spiony tajne sluzby.
Мё1 jsem mnoho co do cineni s Patrickem Itenem, spolu-
zakladatelem svycarskych Hammerskins. Je to dobry ё!о-
уёк. О tёchto mladencich koluje spousta nesmyslu. МёП
bychom to vidёt i z tohoto uhlu pohledu: уёгёта z tёch,
ktefi пёсо provedli, byli bud’ snadno ovlivnitelni зоиЬёг-
ci, nebo totalni posuci. Jen tak mimochodem - Patrick ma
8рапё18кои matku a svycarskeho otce, neni tedy klasic-
kym pfikladem cisteho Arijce. Skupinu Blood and Honor
Svycarsko zalozil Ital Alex Tondolo. Уугагпё nacionalni
tedy take neni. Dobra, ^kdo muze tvrdit, ze mame pfe-
ce i Ticino (=nejjiznejsi svycarsky kanton, jehoz пётеску
nazev je Tessin)... Neni ale arijske. Ргау1ёас1, ktefi si zakla-
daji na „arijske ё1з1о1ё“, jsou mi к smichu.
Kazdopad^ jsem se zacal orientovat v ргаукюуё-ехие-
mistickych skupinach a navazal jsem kontakt i s dalsimi,
napfiklad se skupinou Morgenstern (=Jitfenka) z oblasti
Lucernu. Ziskal jsem tam игёку vliv a mohl manipulovat.
Byl mezi nimi take jeden с!оуёк, ktery tёmto mladen-
cum hlasal, ze maji cist knihy, ze vёdёn^ je pfece moc,
a ze se nemaji prat. Ja jsem postupoval zase jinym zpu-
sobem. Rikal jsem jim, ze namisto toho, aby mlatili lidi,
by тёК radёji tisknout a rozdavat letaky a s jejich pomoci
informovat оЬёапу о tom, co se dёje ve 8уё1ё a kdo stoji
v pozadi. Pak se uz nemusi rozcilovat nad tim, ze sdёlova-
114
ci prostfedky neuvadeji pravdu о jejich bitkach a sarvat-
kach. Rikal jsem jim: „Napiste na letdky, ze lide - mam na
mysli normdlni lidi - maji jit do Curychu a podivat se na
to, co tam cizinci provddeji, a aby se take zamysleli nad
tim, ze 80 % veznu ve Svycarsku tvofi cizinci" To je hola
skutecnost. Snad potom Svycafi zacnou sami trochu pre-
myslet a budou pfi volbach hlasovat jinak, coz se зки1еспё
stalo. Tento pfistup nakonec vedl к tomu, ze se skupina
Hammerskins postupne odvratila od nasili, coz bylo urci-
1ё smysluplne pro оЬё strany - jak pro skinheady, tak pro
svycarske obcany.
Pozdёji jsem se dostal ke зкиртё Blood and Honour, kte-
ra byla mnohem nasil^jsi a kde se dalo гогитпё mluvit
jen s пёкоНка cleny. Уёгёта z nich byli zastanci poulic-
niho nasili, ktere povazovali za jediny prostfedek, jak Ize
пёсо znrenit. Pusobila и nich take jedna zena, sice jen
160 centimetru vysoka, ale troufala si mlatit kulturisty!
Byl jsem и toho, jak jednomu рог^пё narusila fasadu! Na
пёсо takoveho se neda zapomenout! Byl jsem take na ruz-
nych koncertech, kterych se ziicastnily stovky skinheadu
z domova i z ciziny. Hudba sice nebyla spatna, avsak texty
pisni byly spise kontroverzni.
Doslo i к tomu, ze Sascha Kunz ze skupiny Blood and
Honour zalozil politickou stranu PNOS (=Partei National
Orientierter Schweizer=Strana ndrodne orientovanych
Svycaru). Tuto stranu sice nelze brat prilis уагпё, jejim
zalozenim ale doslo к vyraznemu posunu v pusobeni skin-
headskych skupin. PNOS funguje i dnes, Kunz vsak z teto
strany jiz davno vystoupil.
Jak vidno, Vasim ukolem bylo proniknout do extremi-
stickych skupinek a postarat se о to, aby se nevymkly
kontrole. Byl jste samozrejme take песо jako spiel. Vedel
jste, kdo, co a kde planuje?
115
Tehdy pusobilo ve Svycarsku okolo dvou tisic pra-
vicovych extremistu, dnes je jich рпЬПгпё pouhych dve
ste. Tito lide se zmenili a jsou rozumnqsi, namisto bitek
a mlaceni lidi chteji rad^i obcany informovat. To je prece
pozitivni vyvoj, ne? ЫёкоИк skinheadu, ktefi do Svycarska
utekli z ciziny, aby se tam vyhnuli trestnimu stihani, jsem
udal tajne 81игЬё SND a tito lide pak byli zatceni. Necl^li
jsme se stat utoci^m nacku, kde by mohl kazdy skinhead
uprchly z ciziny najit ukryt.
Jak jste komunikoval se svou centralou?
МёИ jsme jednu postovni schranku, kam jsem dostaval
dopisy s ukoly, a kam jsem mohl naopak vkladat dopisy
s dotazy, ktere byly nasled^ zodpovёzeny. Byl tam 1акё
seznam se jmeny osob, jez тё!у byt ochranovany nebo hli-
dany.
Pak se mi podafilo proniknout i na kriminalni scenu kul-
turistu. Mnozi z nich byli totiz jen hromadkou komplexu,
vubec necvicili a neposilovali, jen si pichali hormony! №kte-
fi to ale brali уагпё. Byli to ргеуагпё ti, ktefi sami prodavali
hormonalni preparaty a к tomu pracovali jako vyhazovaci.
Nektef i z nich тёП kontakty s podsvetim, pfedevsim s tёmi,
kdo obchoduji s leky a hormony. Jini kulturistё fungovali
jako pasaci prostitutek, jez nabizely sve sluzby v soukromi.
Jeden z nich udrzoval kontakty s urcitymi policisty, ktefi ho
varovali v pf^padё nebezpedi ci pfipravovane razie. Obcho-
dy s nejruz^jsim zbozim, mezi nimz byly samozfejme take
drogy, jim vynasely velke penize.
Nakonec jsem se setkal i se skutecnou drogovou scenou
- tehdy to bylo uzce propojeno. Pusobil v ni napfiklad
jisty Max K., velky sef obchodu s kokainem ve Svycarsku
i v Ыётески, jenz kazdy druhy tyden obstaraval padesat
kilo kokainu z Miami.
116
К tomu se hned dostaneme. Abych to kratce shrnul:
v tomto prostredi jste se pohyboval do roku 2006. To jste
po celou tu dobu mel i svoje norm&lni zamestnAni?
V tomto prostredi jsem byl do roku 2007. Normally jsem
pracoval jen do roku 1999, kdy jsem zacal mit silne bolesti
zad. Az do te doby jsem pracoval jako topenarsky technik,
pak mne zradila zada. Po nejake dobe jsem zacal sam treno-
vat a s pomoci hormonu si vybudoval svalovou hmotu. Az do
roku 2001 mi hradila mzdu pojistovna. Pak jsem zacal pra-
covat v bezpecnostni branzi. Pqjist’ovna souhlasila s tim, ze
si udelam rekvalifikaci, nechtela ji ale proplacet. Pozdqijsem
pracoval jako vyhazovac a vydёlaval jsem vic репёг, a proto
jsem mohl pracovat kratsi dobu. Musim uvest, ze jsem tehdy
vazil asi о tf icet kilo vic nez dnes - diky svalovd Ито1ё. Aktiv-
пё jsem posiloval a provozoval bojove sporty. V roce 2007
jsem pfestal pracovat jako vyhazovac. Byla to пагоёпа prace
- mnoho nasili pro nic za nic i tupa agresivita kvuli alkoholu.
Na jedne strare stali Turci, na druhe lide z byvale Jugoslavie
a jejich stfety byvaly ostre. Jestlize jsme se ale do jejich kon-
fliktu zamotali my Svycafi, oba znesvafene tabory se okamzi-
1ё daly dohromady, а тёП jsme tak proti зоЬё оЬё strany.
Nakonec jsem se s timto prostfedim гог1оиёП. NenkH jsem
jiz nervy na to, abych se vyrovnaval s neustalym nasilim
a zvysujici se konzumaci drog. Мё1 jsem problemy pfede-
vsim s mladymi dёvёaty ve vёku 14-15 let, ktera pobihala
s kokainem v kapse a prukazem zdravotni sestry v kabel-
ce. Tyto divky si mohly dovolit nakupovat гпаёпё mnoz-
stvi kokainu, nebot jim rodice davali уе!кё kapesne. To vse
тё1о deprimujici vliv na moji psychiku.
Tajna sluzba Vas tehdy instruovala, abyste pracoval
v bezpecnostni branzi, nebo jak to probihalo?
Ne, dostal jsem se к tomu prostfednictvim kulturisticke
117
sceny. Nahodou jsem se seznamil se sefem jedne bezpec-
nostni firmy a zacal jsem v ni pracovat. Zajimali se jen о to,
zda provozuji bojove sporty. Vazil jsem tehdy 120 kilo, coz
jim jako reference zfejme stacilo...
Dnes toho „na sobe“ mdte ponekud mene...
Ano, pfed nejakou dobou jsem pfestal pouzivat hormo-
ny. Ale moje konstituce mi vyhovuje i dnes. Problemem
je, ze se silnymi pazemi nemuzete byt nikdy tak pohyb-
livy v boji. Pokud mate mohutnou postavu, nemivate sice
obvykle problemy s tim, ze by vas chtel ^kdo napadnout,
v dlouhodobem casovem horizontu si ale nici'te klouby.
V prostfedi, v пёшг jsem se pohyboval, jsem se nejprve dostal
do kontaktu s obchodem s hormonalnimi pfipravky a pak
jsem si od jednoho Cecha koupil belgickeho ovcaka. Cech
jmenem Marek cvicil pracovni a hli'dacf psy pro policii a pro-
daval je za velke penize. Cvicil take psy urcene pro nemeckou
zvlastnf policejni jednotku SEK (=Spezialeinsatzkommando)
i pro ceskou policii. U пёЬо jsem si nechal vycvicit takё зуё-
ho psa. Bohuzel jsem ale na Marka ztratil kontakt. Skoda, byl
to pfijemny с!оуёк. №kolikrat jsem ho v Cechach navstivil
а тппоЬёти jsem se tam naucil. A pres пёЬо jsem se jednou
dostal к jistё экиртё kulturistu.
Vsuvka: to, co mi Georg о techto skutecnostech nasledne
asi pul hodiny vypravel, se pokusim shmout a prevypra-
vet s anonymnimi udaji. Jednak vychazim z toho, ze se
jen velmi mala cast ctenaru dostane do kontaktu s pro-
stredim kriminalnich kulturistu, hlavne tak ale cinim po
dukladnem zvazeni, nebot popisovane jednani je trest-
ne a zminovana skupina kriminalnich kulturistu je st&le
aktivni. Nemam zajem na tom, aby za mnou nekdo prisel
do nakladatelstvi a snazil se ze me vymlatit Georgovo
prijmeni.
118
Georg prodal jednoho psa od Marka sefovi jiste bezpec-
nostni firmy, cimz se mu otevfely dvefe nejen do toho-
to prostfedi, ale take do sveta prostituce a obchodu
s drogami, kde se ve velkem stylu prodavaji marihuana
a hormonalni preparaty. Pres postovni schranku nava-
zal kontakty s ruznymi osobami a ziskal take patficne
odpovedi, aby se mu v tomto prostfedi vedlo dobfe. Bylo
pro me velmi zajimave zjistit, ze jeden z techto urednich
dopisu obsahoval pokyny, aby se Georg pokusil dosah-
nout toho, aby se v obchodu s marihuanou znovu vice
angazovali Svycafi, ponevadz tuto oblast chteli ovlad-
nout cizinci - pfedevsim Albanci. A to byl pro Svycarsko
velky problem, jemuz se muselo zabranit. Georgovi bylo
jasne - take na zaklade duverneho rozhovoru s Urim,
jenz pusobil v jinem oddeleni - ze svycarske penize musi
zustat ve Svycarsku podle hesla, „kdyz uz se to deje, tak
at to prosim provadeji Svycafi? Jiste krimin&lni osoby
byly tak pod ochranou a vyjmuty z policejniho vysetfo-
vani. Tim se take zabranilo tomu, aby byly penize z dro-
govych obchodu pouzity к financovani terorismu.
Georg кготё toho fekl: „Drogy musi byt distribuovdny,
ponevadz je to soucdst systemu. Jiz behem vycviku nam
vysvetlovali, ze by evropske tajne sluzby ve spoluprdci
s policii mohly nds (continent zcela vycistit od drog za 48
hodin. Nebyl by to zddny problem, nebot' о techto obchodech
i о jejich akterech se vi vsechno. Uzavfela by se letiste, kaz-
dy pfichozi by byl dukladne zkontrolovdn, a hotovo. Pak
by ale nastaly problemy. Co by se stalo s desitkami tisic
drogove zdvislych osob, pfedevsim s temi zoufalci, ktefi
jsou zdvisli na kokainu a heroinu?“ V Cechach jsou udaj-
ne provozovany obrovske plantaze marihuany, takzvana
indoorovd zafizeni. Georg si mohl ponechat svuj podil
z penez vydelanych pfi techto kseftech. (Jmena vsech
osob i mist jsou soucasti nahravky, ktera je ulozena na
bezpecnem miste.)
119
Jaky postoj maji tajne sluzby к uprchlicke krizi?
Jiz v roce 1995 agenti fikali, ze Ыётеско, Rakousko a Svy-
carsko budou zaplaveny cizinci a ze za tim v pozadi stoji
vladnouci rodiny, ktere udajite nenavidi vse nemecke. Ale
nic se proti tomu nedela, protoze se to nesmi. Krome toho
se na ty, kdo se odvazi песо fict, pouziva jako bic оЬутё-
ni z rasismu. Situace se bude tak dlouho vyhrocovat, az
bude йр1пё vsem jasne, ze уёгёта lidi, ktefi к nam pficha-
zeji, nas neobohacuje, nybrz destabilizuje a pfinasi к nam
svoje vlastni problemy. Bude to jiste eskalovat - nejpoz-
deji tehdy, az i ti poslednf z 1ёсЬ, ktefi na nadrazich dnes
kfici: „Uprchlici vitejte!“, pochopi, ze к nam vtrhl chaos.
A pak nam z Bruselu feknou: „Posleme к vam nasejednot-
ky NATO, zrusi se platby v hotovosti a use bude pod kont-
rolou.“ Так bude zlomen i posledni odpor a stay otroctvi
bude dokonaly!
V Ыётески se diskutuje о nasazeni bundeswehru na
domaci pikte. Zapomente na to, ti hosi budou vyslani do
Italie. V Ыётески nasadi Francouze, ve Francii zase Spa-
пё1у. Ыётеску vojak bude totiz 81ёг1 stfilet na Nemce, pro
francouzskeho vojaka to uz ale takovy problem nebude.
U nas ve Svycarsku je situace odlisna, my jsme ozbrojeni.
Nedavno jsem hovofil s jednim myslivcem, ktery mi tvr-
dil, ze v pf^padё potfeby nebude rozlisovat mezi srncem
a rabujicim vytrznikem. Chapete?
Nemuzeme ale ani pfehlizet tomu, ze mnoho migrantu,
ktefi и nas ziji jiz dlouho, stoji na з1гапё пётескусЬ nebo
svycarskych obcanu. I tito lide jsou proti pfilivu uprchli-
ku. Angazovanim lacinych pracovnich sil z ciziny se totiz
snizuji take jejich mzdy. Znam jednoho syrskeho lekafe,
jenz pracuje и nas v nemocnici. Nemohu ani vyslovit to,
co povidal о svych krajanech, ktefi tvofi podstatnou cast
uprchlicke vlny. Slovo parazit patfilo jesh£ к tem nejmir-
120
nqsim. A muj turecky znamy, s nimz jsem delal bojove
sporty, se vyjadfil je^ drsnqi, ackoliv je sam take mus-
lim jako mnozi uprchlici. Nemohu ani opakovat, co rekl,
ale pouzil пгптог^пё rasisticka slova. A nas dalsi znamy,
jisty italsky restaurater, к пётиг chodime na jidlo, stale
opakuje, ze by тё1 pfijit novy ,,Benito“, ktery tu ,,uklidi“.
Jak to tak vypada, bude to je^ zajimave. Navic dochazi
v azylovych zaf izenich к castym sarvatkam mezi kfesfany
a radikalnimi muslimy nebo mezi Kurdy a priznivci Islam-
skeho statu. Konecnym cilem tohoto silenstvi je vytvoreni
Spojenych statu evropskych.
Dobre, nechme nyni toto tema stranou. Mam jeste par
otazek. Jak dlouho jste pracoval pro tajnou sluzbu?
V roce 2006 rozpustili tajnou sluzbu DAP (=Dienst fur
Analyse und Pravention) a byla vytvorena nova sluzba
NDB (=Nachrichtendienst des Bundes). Ой1егкё podklady
z puvodni tajne sluzby ale zmizely je^ pfed jejim roz-
ри&ёт'т. газуёсет totiz vёdёli jiz v roce 2002, ze Ame-
rica^ budou tlacit na to, aby se vsechny staty ргетё-
nily na firmy. USA na tomto kroku trvaly. Мё1 to byt pro
Americany dukaz, ze vsechny гетё stoji na jejich 81гапё.
Kdo se tomu odmitl podvolit, toho oznacili za padoucha.
Z 1ёс1йо duvodu zacaly byt ostfe kritizovany i эуусагзкё
tajne sluzby, protoze necini to, co by si pfali Americane. Jiz
tehdy byl vyvijen na Svycarsko znacny natlak, ktery stale
silil. V roce 2003 bylo Oddeleni 322 гогригкёпо, ale pro
tajnou sluzbu DAP jsem pracoval az do roku 2006. Postov-
ni schranka v§ak v 1ё dobё jiz nefungovala a zpravy jsem
odevzdaval pouze prostfednictvim Urse. To trvalo az do
konce 2006 nebo do zacatku roku 2007, pak uz jsem петё!
vubec zadne kontakty. Jakousi setrvacnosti jsem ale stale
ргоу^Иё! stare rozkazy tykajici se ochrany obcanu. С1оуёк
z toho nemuze vystoupit. Stale se totiz muze stat, ze vas
budou znovu kontaktovat. I тё v зоисазпё dobё kontaktu-
121
ji tak dvakrat az tfikrat za rok, neni to ovsem kvuli novym
ukolum, ale proto, aby me informovali о nejnov^sich uda-
lostech а гшёпасЬ.
Jaka je aktualni situace?
Od konce roku 2012 тё оракоуапё kontaktovali a sdё-
lili mi, ze se situace v celem зуёгё pfiostrila. К prvnimu
kontaktu doslo spise nahod^ pri nakupovani koncem
roku 2009, kdy jsem se znovu setkal se svym skolitelem.
Nabadal тё, ze se mam chovat nenapad^, a tedy pasivre,
nebot: cast nove tajne sluzby se na nas гатёги)е. Nemohu
fici, ze jsme byli pronasledovani, zustali jsme ale v hledac-
ku nove tajne sluzby a mozna to trva dodnes. Duvodem
bylo, ze disponujeme mnohymi informacemi, ktere by
mohly byt pouzity proti nove tajne з1игЬё, pripad^ proti
machinacim ze strany vlady. Jelikoz jsme ргогтауё necha-
li zmizet dulezite podklady, pokouseli se пёсо vytahnout
z nas agentu. Pote byl az do roku 2012 klid. Naslednё тё
znovu oslovili a rekli mi, ze se to ted' bude odehravat jinak.
Kde, najakych mistech jste se setkavali?
Bud ve vlaku, nebo jsem v postovni schrance nasel listecek
se zpravou, ze se mam dostavit na urcite misto.
О co tedy konkretne v roce 2012 slo?
Rekli mi, ze se jedna о Syrii, Iran a celkovou situaci na Bliz-
kem vychodё. Podle jejich vyjadreni se vse тё1о do roku
2015 уугагпё zhorsit, a to усеГпё рпзГёЬоуа1ескё vlny.
Blizky vychod тё1 byt zatazen do valky, do niz тё1о byt
zapleteno i Rusko.
Dnes, v lednu roku 2016, Ize net, ze se jim nas^sti nepo-
vedlo dosahnout toho, co planovali. Ani s Ukrajinou to
122
tak йр!пё neklaplo. Blizky vychod se zatim nepromenil
v jedno velke ohnive more. Ргоз1ё se jim to nepoved-
lo. Podle meho nazoru je tomu tak proto, ze proti зоЬё
nebojuji pouze tajne loze, ale т1егпё mezi sebou i tajne
sluzby a vojaci. Moje kontaktni osoba tvrdila, ze к roz-
kolu doslo i v атепскё агт^ё, kde udaj^ existuji dvё
skupiny. Зкиртё, kterou vedou Dick Cheney, Rumsfeld
a Bush, se jiz podafilo ovladnout cast Bh'zkdho vychodu,
jeji protivnici v агт^ё i Pentagonu ji ale kladou pfekaz-
ky. Jedna skupina se pokousi shodit bombu na Teheran,
jina se v Pentagonu tomu snazi zabranit. To nezni moc
nadёjnё...
To mohu potvrdit. V Jugoslavii tomu bylo take tak, kdyz
jisty americky general odmitl zautocit...
Ак1иа1пё к tomu dochazi оракоуапё pfedevsim v Syrii.
Nedavno jsem hovofil s jednim azylantem ze Syrie, kte-
ry mi уургауё! партауё historky. Bojoval spolu s Ameri-
cany proti 181атзкёт statu, ale tito Атепсапё pfedtim
vystoupili z vlastni armady. Udaj^ se na tom podile-
ly snad i се1ё oddily. Vypovida to о tom, ze v атепскё
агт^ё existuji velke intern! problemy. Dalsi veci je, ze
v Syrii jiz dlouho pusobi americke pozemni sily.
Dobfe. Kontaktni osoba Vam rekla, ze brzy dojde к vel-
kemu prilivu uprchliku, ze cely Blizky vychod bude
zapleteny do valky a ze v ruznych zemich sveta existuji
pracovnici tajne sluzby, kteri se na tom odmitaji podilet.
Je to tak spravne?
Ano. Podle meho nazoru je tomu tak jiz nejn^^ tficet
let. Myslim, ze uz od casu Вгегпёуа, ktery jiz ve sve dobё
vstoupil do kontaktu s ruznymi tajnymi sluzbami. Poskytl
jim informace о skutecnych panech зуё1а a zacal budovat
рага!е!пё na celem зуё1ё nezavislou sit:.
123
Americane, respektive mocni, ktefi de facto vlastni celou
Ameriku, chteji vyvolat jadernou valku. Americane dnes
maji jaderne гЬгапё, ktere by nezamofily svet na stovky
let, ale jen na pouhyjeden nebo dva dny. Navic maji к dis-
pozici male atomove bombicky (=mim nukes), ktere Ize
сПепё nasadit. Kvuli jadernemu zareni si tedy Ameridane
nedelaji prilis velke starosti. Lze tak usuzovat podle jejich
zbrani s obohacenym uranem a uranem. Jsou to udaj^
jedine гЬгапё, ktere jsou schopny prorazit ruske elektro-
magneticke осйгаппё stity. Rusove maji byt totiz schop-
ni vytvofit neviditel^ zdi, skrze ktere se nelze dostat.
№ktefi lide z tajnych sluzeb mluvi take о neviditelnych
kopulich, ktere mohou Rusove zbudovat napfiklad nad
jakymkoliv ntestem a jimiz neproleti zadny letoun. Tyto
kopule udaj^ odrazeji i stfely nebo jsou schopny je pfe-
snrerovat. Tyto technologic, о kterych informovala i rus-
ka televize a о nichz hovofil ^kdejsi vrchni velitel NATO
general Breedlove, znam jiz od roku 1995. Dolet 1ёс1Но
raket, respektive jejich vykonnost, se od te dobyje^ zvy-
sily. V principu se ale jedna о zastaralou technologii, cas-
1еспё pochazejici od f isskych Ыётсй.
Muzete к tomu sdelit vic?
Rusovё se jiz podstattw dfive zacali specializovat na
elektronicke гЬгапё, a proto maji v 1ё1о oblasti pfibliz-
пё 10-15 let naskok pfed Americany. V jinych odvёtv^ch
jsou Атепсапё s Rusy na stejne urovni. Na poli kosmo-
nautiky maji zase naopak naskok Americane. К сети v§ak
budou Americanum jejich antigravitacni pfistroje, jest-
lize mohou byt snadno sestfeleny ruskymi elektromag-
netickymi гЬгапёгт? Rusovё se svoji technologii HAARP
(=High Frequency Active Auroral Research Program=Vy-
sokofrekvencni aktivni auroralni vyzkum=vyzkumny pro-
jekt zan^feny na ionosferu a procesy, ktere v ni probi-
haji) kazdopad^ pokrocili dale nez Spojene staty. Rusove
124
v dubnu 2014 vyfadili z provozu americkou lod' v Cernem
mori, nebot’ se jim pomoci radioelektronicke neutraliza-
ce podafilo paralyzovat nejmodern^si americky bojovy
fidici system Aegis. Stalo se tak na torpedoborci Donald
Cook. О podobnych zbranovych systemech jsme se dozvi-
dali jiz behem naseho skoleni. A jak jsem uz jednou uvedl,
Rusove dokazou vytvofit neprorazitelnou kopuli, kterou
nepronikne opravdu nic. Podle vseho jsou schopni ji sest-
rojit i о ruzne sile od diamantove tvrdosti az po elastickou
81ёпи. Americane nemaji proti teto technologii zadnou
protizbran. Mimochodem rissti Nemci znali tuto techniku
jiz v dobё, kdy Americane testovali svoje atomove bomby
na jiznim polu.
К tomu nam navic jes^ lektofi sdёlili, ze Rusove jsou
schopni vytvofit ci simulovat ve vzduchu projekci zem-
зкёЬо povrchu ve vysce 10 az 50 metrii nad skutednou
krajinou. Znamena to, ze tyto obrazy vyhodnoti nepfatel-
sky satelit nebo bombarder jako realny zemsky povrch, ve
skutecnosti je ale pozorovany prostor ve vysce 50 metru
nad zemi. Так se mohou ruske pozemni jednotky nepo-
гогоуапё pfemist’ovat. Rusove maji ve svem arzenalu
i podmofskё rakety, ktere po vystfeleni mohou urazit
pod vodou vzdalenost az dva tisice kilometru a pak kolmo
уу1е1ё1 a znicit ve vzduchu jakykoliv cil. Tyto rakety Ize
odpalovat i z ponorek, pficemz se tyto plavidla pohybu-
ji zcela ЬегЫиспё. A jejh£ пёсо: nejenom Атепсапё jsou
schopni уугаЬё1 neviditelna letadla pro radary а take pro
lidske око - Риэоуё to umeji taky. Vyuzivaji pfitom sta-
rou japonskou technologii z osmdesatych let. Vytvofili tak
cosi na zpusob р1а$кё, pficemz kamery a obrazove body
odrazeji zad* letadla зтёгет vpfed, zatimco pfedek leta-
dla zrcadli zase зтёгет dozadu. Za znepokojivy povazuji
vyvoj z poslednich let. Rusove mohou totiz se svymi tech-
nologiemi z vysky spalit, pfipad^ vymazat cele objekty,
ba dokonce i се!ё oblasti.
125
Proc ale nepouziji tyto zbrane proti Islamskemu statu?
Protoze technologic nerozlisuje mezi civilm'm obyvatel-
stvem a vojaky.
To ale neumi ani ruske bomby...
Mate pravdu. Ja to take nevim. Pomoci mikrovlnneho
zafeni Ize shora - napfiklad ze satelitu - uvest cokoliv na
zemi do stavu varu. Americane naopak pfedbёhli Rusy ve
vyvoji zbrani vyvolavajicich zemetfeseni. Rusove sice umi
dobfe manipulovat s pocasim, Americane vsak zato dove-
dou lepe vyvolavat zemetfeseni nebo pfilivove vlny, a to
pomoci skalarnich zbrani. (=Skalarni гЬгапё jsou fizene
vlny, ktere jsou zname take jako gravitacni vlny objeve-
ne Nikolou Teslou - poznamka autora). Muze to ale byt
i tak, ze Rusove sve zaostavani v urcitych technologiich
pouze pfedstiraji. Вё1аП to casto jiz v dobach studene
valky nebo take v Syrii se svymi elektronickymi гЬгапё-
mi. USA jim vzdy оракоуапё skocily na lep. NATO a USA
to nevidi a nechapou. Jsou ruskymi zbranovymi systemy
doslova pfevalcovany. Na toto tema existuje na YouTube
pofad гизкё televize pod nazvem „Ruske elektromagnetic-
кё zbrane11. Уёгёти techto systemu znam jiz od roku 1995.
Ted' mi pfislo na mysl jesh£ пёсо - Rusove maji stary trik:
komplikovanou a zastaralou techniku casto prozradi pro-
tivnikovi ^jaky „pfebShlik*. Dokumentaci о tёchto zbra-
nich a systemech nasled^ pfeda Americanum, cimz je sve-
de na falesnou stopu. Americane pak tyto zastarate гЬгапё
геугиЬпё zkoumaji a vyvijeji proti nim obranna opatfeni.
V okamziku, kdy se tyto podklady dostanou USA do rukou,
jsou vsak Rusove v teto technologii о dvё generace napfed.
Americane jsou ale v tomto ohledu bezskrupulozni a je jim
ир!пё jedno, zda zamofi cely svёt a zahynou pfitom stovky
126
milionu lidi. Chtdji зуё1оу1ади, neomezenou samovladu, risi
zla na Zemi. Pocitaji i s moznosti jaderne valky a pohravaji
si i s myslenkou celosvetove nicive epidemic. Ve svd historii
vyvrazdily Spojene staty пёкоНк milionu Indianu, aby zis-
kaly jejich pudu, vedly рпЬПгпё dvё з1ё valek a podilely se
na vzniku dvou зуё1оуусЬ valek - to vse jen kvuli эуё№у1^ё
a globalni moci. Jestlize se lide brzy neprobudi a nezacnou
кМпё a bez nasili projevovat obcanskou neposlusnost, pak
mohu fict slovy patera Pia: „Evropa si bude muset svoji svo-
bodu velmi krvave vybojovat" Proroctvi se v газаЬё п^ё!ир
na tri skupiny: prvni je apokalypticka a velmi pochmurna,
proroctvi druhe skupiny jsou ale optimisticka a plna nadёje.
Hovofi se v nich, ze tide se ze systemu vymani a osvobodi
a ze nelidske podminky na Zemi jednoduse zmizi. Moc vlad-
noucich se sama zhrouti a skutecni mocipani budou stihani,
likvidovani nebo zatceni. Lide se znovu obrati na pravou viru
а зро1еспё vytvofi na Zemi fisi mini. Tfeti skupina proroc-
tvi obsahuje konkretni varovani. Mluvi se v nich о zazracich
а ос1з1ё provedene samotnou Stvofitelovou silou. Varovani
a zazraky maji ргоуёгк, zda jsou lide ochotni sami sebe гтё-
nit. Pokud tak ucini, nebude ocista nutna. Pfedpovёdi take
hovofi о tom, ze pokud lide pfijdou к rozumu, dabelske sily
jednoduse zmizi. ОзоЬпё si myslim, ze jsme na spravne ces-
1ё. Diskutuji s mnoha lidmi a podle meho nazoru jsou lide
v posledni dobё otevfe^jsi a vyslovuji se proti nasili. Take
mnozi spoluobcane ciziho puvodu se vyslovuji proti machi-
nacim USA a proti konfliktu v Еугорё.
Sam duvefuji tomu, ze to nebude tak zle, jak uvadeji pro-
roctvi. Myslim si, ze v tuto chvili muzeme nas rozhovor
ukoncit. Chtel jste mi jeste doporucit dve osoby a dat mi
na ne kontakt, ktere by byly pripadne ochotny pro roz-
hovor. I za ne dekuji.
Rado se stalo. Dozral cas na to, aby vsechno vyslo najevo.
Prvni osoba, s niz bych Vas скПзё! je^ seznamit, je jisty
127
doktor, jenz musel z pn'kazu statniho zastupce ci soudu
„pfikraslovat41 svoje posudky a dobrozdani, aby tak chranil
osoby vefejneho zajmu pfed trestnim stihanim. V jinych
pnpadech zase museli nepohodlni lide zmizet. Tento pan
ma take problem se soucasnym systdmem. Druhou dopo-
rucovanou osobou je muj kamarad Urs.
Dekuji mnohokrat!
Domnivam se, ze stej^ jako ja povazujete tento rozhovor
za vysoce informativni. Problem je, ze jen malo z toho Ize
ovSfit. Jednalo se о utajovanou jednotku, ktera na rozdil
od GLADIA, P-26 ci P-27 nebyla nikdy odhalena. A co se
tyce „vSdomostr, ktere Georgovi pfedkladali jeho Skolite-
le, muze to byt i tak, ze cetli knihy гатёгепё na konspi-
racni teorie ci fakta, at’ uz ode mne nebo od jinych autoru.
Takze je тогпё, ze informace, jez pfednaseli, nepochazely
od jejich nadfizenych. Jak tomu ve skutecnosti je, se bohu-
zel nemame jak dozvёdёt...
Vyse гттёпёЬо Urse se pokusim kontaktovat a blize
se s nim seznamit. Samozrejn^ existuje take nadёje, ze
po vydani tdto knihy mne bude kontaktovat i dalsi agent
z Georgova oddёlen^. Jinak mohu sam 1ёгко posoudit, zda
rissti №mci 8ки1еспё spolupracuji s Rusy, a tedy s pfi-
slusniky sirs! carske rodiny. V tomto ohledu jsem spise
skepticky. Na гакМё vlastnich vyzkumu ale mohu potvr-
dit udaje о dutych svycarskych horach a vojenskych zari-
zenich, ktera se nachazeji uvnitf. Vyckejme tedy, co bude
v nejblizsi dobё v tomto зтёги je^ odhaleno.
128
129
Iluminatuv syn
prolomil mlceni -
rnzsirene interview
s Benem
Morgensternem
aitiren rozhmri ji Stef» Erdnani
130
Jiz pro knihu Politicly nekorektm jsme s Janem vedli dlou-
hy rozhovor se synem jisteho iluminata, s nimz jsme se
nekolikrat setkali a s nimz jsme dodnes v kontaktu. Od
pianovane knizni publikace tohoto rozhovoru jsme vsak
museli prozatim upustit, nebot’ Ben Morgenstern odvo-
lal svuj souhlas s jeho zvefejnenim. V polovine ledna 2016
jsem mel dalsi pfilezitost к interviewovani tohoto muze.
Tento rozhovor byl ponekud kratsi, nez jsem zamyslel,
presto vsak pfinesl mimofadne zajimave informace, pro-
toze se muj protejsek vyjadfoval mimo jine take к tdmatu
uprchliku.
Pro ctenafe, ktefi dosud neznaji interview z knihy Poli-
ticly nekorektm, bych na tomto miste chtdl jeste jednou
kratce shrnout podstatne body z prvniho rozsahleho roz-
hovoru s Benem Morgensternem, jez maji svuj vyznam
napfiklad pfi interpretaci Benova nazoru na problematiku
uprchliku v Evrope a Nemecku.
Rekapitulace
V unoru 2009 a v lednu 2010 jsme s Janem navstivili
Jihoafrickou republiku, kde jsme sledovali nejruznej-
si stopy. Jednak jsme ziskali kontakt na udajneho clena
Prieure de Sion (=Pfevorstvi sionske, tajne spolecen-
stvi - pozn. redakce) a jednak take kontakt na Credo
Mutwu, nejproslulejsiho jihoafrickeho samana. S pomo-
ci nemeckych pfatel, ktefi v Jihoafricke republice ziji jiz
dlouho, jsme s panem Mutwou, jemuz je jiz pfes deva-
desat, znovu navazali kontakt. Dozveddli jsme se take,
ze zije i jeho manzelka Viktoria. S manzeli Mutwovy-
mi jsem se setkal jiz pocatkem devadesatych let pobliz
Johannesburgu, nebot’ jsem tehdy hod^ cestoval po
vsech statech jizni Afriky. Mym tehdejsim cilem bylo
navstivit v souvislosti s moji prvni knihou Na stope bohu
131
riizne kmenove nacelniky a medicinmany a vyptavat se
jich na stare legendy a tradice tykajici se piivodu lidstva.
Ke svemu prekvapeni jsem se tehdy dozvgdSl, ze mnozi
africti kmenovi nacelnici zastavaji nazor, ze na pocat-
ku historic lidstva byla Zeme navstSvovana ,,bohy“. Ti
pochazeli z dalekych hvgzd a fungovali jako „nositele
kultury", nebot: do vyvoje cloveka zasahli nejen gene-
ticky, nybrz take davali lidem riizne pokyny a rady, cimz
puvodnS primitivni lidske bytosti dosahly v relativnS
kratke dobe vyssi vyvojove йгоупё.
Kdyz jsem se potkal s Credo Mutwou, byl jiz v jizni Africe
zijici legendou. Vyhledavali ho nejruznejsi lide z celeho sve-
ta, mezi jinymi i Bill Clinton nebo Nelson Mandela. Mutwa je
nejen sangoma, svaty muz, jak ho nazyvaji Zulove, nybrz take
tispesny autor mnohych knih. Jeho dila se zabyvaji politicky-
Obr. 5: Stefan Erdmann, Jan van Helsing a saman Credo Mutwa v unoru
2010 v Jihoafricke republice
132
mi tematy, ale take otazkami jiz zminovanych „mimozem-
skych nositelu kultury44 v Africe. Mnozi vlivni lide oznacuji
takoveto otazky za „politicky nekorektni44. Cini tak, jak vime,
z dobreho duvodu, protoze podobna zjisteni by pf ivedla do
lizkych nejen velka nabozenstvi a jejich nauky, ale zpochyb-
nila by i nas takzvany vedecky obraz sveta. Podle nej, jak
vime, vsichni pochazime z opice...
Mutwuv vehlas, jenz pfekracuje hranice Jihoafricke repub-
liky, spociva hlavne v tom, ze se otevfera vyjadfuje к vlivu
americkych a anglickych vladnoucich rodin (resp. panovnic-
kych rodu a dvoru) na svdtove deni i к lidajnemu propoje-
ni techto rodin s humanoidnimi mimozemstany. Mutwa byl
take jeden z prvnfch, kdo vefejne tvrdili, ze jiz dlouho exis-
tuje tajna dohoda mezi americkou vladou a mimozemstany.
Pf i pfiprave nasi cesty kontaktoval Jan van Helsing take jis-
teho Bura, s nimz se zna jiz mnoho let a jehoz jsme pak rov-
nez navstivili. Tento с1оуёк pracuje pro jihoafrickou tajnou
sluzbu a uz pfed nekolika lety upozornil Jana na testovaci
lety letajicich talifu provadene armadou v Pretorii. Diky
teto pfiznive okolnosti jsme se seznamili i s Benem Mor-
gensternem a spolecne s nim povecefeli. Az po teto vecef i
jsme se od cloveka z tajne sluzby dozvedeli, kdo Morgen-
stern ve skutecnosti je a jaky vliv maji on i jeho rodina.
Abych to zkratil: otec Bena Morgensterna je majitelem
obfiho jihoafrickeho hospodafskeho imperia, a jak jsme se
pozdeji dozvdddli, pusobi take v mezinarodnim bankov-
nictvi. Pochazi z jedne z nejzamoznejsich a nejmocndjsich
africkych rodin. Jeho pradedecek se spolu se svym pfite-
lem Samuelem „Sammy41 Marksem podilel na industrializa-
ci jizni Afriky a soubdzne pusobil i v oblasti bankovnictvi.
Jeho rodina tak dodnes pusobi ve dvou oblastech - v pru-
myslu i v soukromem bankovnictvi - a to nejen v Jihoafric-
ke republice. Rodiny Marksu i Morgensternu jsou zidovske:
133
pouze s tim rozdilem, ze rodina Sammyho Markse pocha-
zi z Litvy a Morgensternovi pfedkove prisli z Nemecka.
Z tohoto duvodu pocifuji к nasi zemi urcite vazby, coz
ostatne muzete poznat pf imo z rozhovoru.
Chtel bych pfedeslat, ze konickem Bena Morgensterna
jsou politicke aspekty prvni a druire зуёгоуё valky cili
ponёkud шёпё mysticke aspekty се1озуё1оуёЬо spik-
nuti. Nase rozhovory se tedy гатёгПу na politicke dёn^.
Pfi tfech setkanich nam objasnil pozadi Гёс1Но udalosti
z pohledu sve rodiny. Budete se ptat, proc se s nami ten-
to muz vubec bavil? Vlasta to ma hned пёкоНк duvodu.
Prvnim bylo narozeni jeho dcery - udalost, ktera v пёт
podle vlastnich slov vyvolala зПпё emoce a umozni-
la mu jiny pohled na с1оуёка. Druhym duvodem je jeho
vlastenecke srdce, jez bije pro ^rnecko. Tfetim duvo-
dem je rivalita mezi mocnymi rodinami: пёк!егё z nich
maji v umyslu №mecko i jeho bile obyvatelstvo vyma-
zat z тару (nebo je alespon zatlacit do bezvyznamnosti),
jine naopak vidi moznou vedouci roli Ыётеска v novem
зуё^ёт fadu, a tedy v myslence globalizovaneho зуё-
ta budoucnosti. Proto se take mnohe zidovske rodiny
vraceji znovu do Кётеска a investuji tam ve velkem do
nemovitosti.
Ben Morgenstern mi tehdy уувуёгШ: „Mezi mocnymi rodi-
nami existuje velkd rivalita, ktera muze mit v globdlnim
kontextu za nasledek udalosti nesmirneho dosahu. Jed-
nd se samozrejme о vztah k Europe a Nemecku, ale 1акё
о jeste vyznamnejsi zdlezitosti ohledne nastoleni centrdlni
svetovlady. Dalsim spornym bodem je manipulace s poca-
sim a prosazovdni politickeho vlivu za pomoci modernich
zbrani, ktere pocasi ovlivnuji - a nesmime zapomenout ani
na celosvetove ohrozeni ze strany stale siliciho isldmu. Jsou
to temata, о jejichz тояпёт resent maji tyto rodiny jistou
predstavu.
134
Nesmite si myslet, ze nas rozhovor о svetcnw politico je песо
neobvykleho. Pfislusnici jinych vlivnych rodin cini totez,
jen se to prakticky nedostane na vefejnost. Vetsinou to
zustane v nejakem uzkem okruhu, jako je napfiklad denik
Financial Times. To, co vam budu vyprdvet, neni prece nic
noveho ani doopravdy tajneho, nebot’ к 1ёпМо informacim
та pristup kazdy. Velkd media jim vsak nevenuji pozor-
nost (smich). Musim take uvest, ze ani v nasich faddch neni
vsechno zlato, co se tfpyti. Cas od casu se treba stane, ze
nektery clen rodiny v nejakem rozhovoru vypusti ve vzteku
informaci, ktera je adresovdna pfislusnikovi jine rodiny.
Urcitou formou to dnes sam delam, nebot: nase rodina md
sice velky vliv, nepatfi vsak ke svetove spicce. Take nam
se rikd, co mdme delat, coz se mi casto nelibi. Nelibi se mi
pfedevsim, jak se zachazi s Nemeckem.“(4)
Rodina Morgensternu ma na africkem kontinente vel-
ky vliv, i kdyz to na prvni pohled neni az tak videt. Ma to
samozfejme souvislost s firemnim majetkem, ale take se
siti kontaktu, kterou vytvofili Morgenstemovi pfedkove.
Jedna se о kontakty s pfedstaviteli elity, zejmena s banke-
fi a obchodniky se surovinami. Jiz ротёгпё dlouho neni
zadnym tajemstvim, ze pfevaznou cast зуё1оуёЬо kapita-
lu vlastni пёкоПк malo rodinnych imperii, a ze tyto rodiny
tak mohou rozhodovat о valce a mini. Lze to oznacit i jako
spiknuti, ve skutecnosti to ale je pouhy dusledek urcitych
udalosti, a to pfedevsim екопогтскёЬо propojeni a prag-
matickeho mysleni. Kapitalove silne dynastie maji zajiste
kvalitni vzdёlan^ a disponuji rozsahlymi kontakty s vojen-
skymi, technologickymi a prumyslovymi odvёtv^mi vcet^
medii. Kdo пета penize, zpravidla пета ani kvalitni vzdё-
lani, a pokud ano, chybi mu zase kontakty se zminenymi
obory. Kombinace vyse uvedenych dispozic je tudiz klicova!
Pradёdecek Bena Morgensterna byl пётескёЬо piivodu.
Benuv dёdecek mu hod^ уургауё! о praci tohoto рптёЪо
135
pfedka, о Nemecku i о pozadi dvou svetovych valek. Pra-
dёdecek i dedecek stravili cast sveho zivota v Ыётески
а Ыётка je take manzelka B. Morgensterna. Zajimava nam
pfipadala гоупёг Morgensternova уёспа poznamka, ze
ve svem okoli nikdy nepozoroval tak casto propagovanou
,,nenavist“, ktera souvisi s minulosti a tragickymi dёjinny-
mi zkusenostmi zidovskeho а пётескёЬо naroda, zejnrena
v prvni polovine dvacateho stoleti.
К tomu Ben Morgenstern uvadi: „Clenove moji rodiny
i mnozi lide z dalsich vyznamnych rodin chovaji к Nemec-
ku respekt, a wkteri maji dokoncejakojd пётескё koreny.
Nepocit'uji zadnou nendvist. Pokud by tomu tak bylo, nikdy
by nebyli tak mocni a uspesni. Ale oni jednaji pouze podle
toho, co sami povazuji za sprdvne. Neni to otdzka mordl-
ky, nebot've suetoue politice nehrdla mordlka nikdy zad-
nou roli. О tom, co je moralni a co ne, rozhoduji ti, ktefi
vladnou. Jedna se spise о to, co je nutne! Vtidcim rodindm
svetove ekonomiky jsou otdzky nabozenstvi, ndrodniho
mysleni ci ndrodniho povёdomi пгсетёпё Ihostejne. V sou-
kromem zivote je jejich kondni рпгогепё v nejvyssi mire
prodchnuto moralnimi principy, ausak и oblasti vykonu
moci nevykazuji zadne zndmky emoci ci mordlky. Takto
jsme vychouauani jiz odmalicka. V tomto ohledu povazuji
elitni rodiny za mnohem vyspelejsi nez zbytek зпё1а, ропё-
vadz tak ve svem hodnoceni projevuji urcitou neutralitu!^
Ben Morgenstern mi rekl, ze pfiblizne od roku 1910 poby-
val jeho pradёdecek v Ыётески jen velmi zfidka. Hlav-
nim duvodem byla blizici se prvni зуёЬэуа valka. I pres
velkou prestiz jeho rodiny se v te dobё уугагпё zvysily
obavy z projevu nevrazivosti пёк1егусЬ lidi a zesilil strach
z moznych atentatu. Jako kazdy muzsky pfislusnik rodu
studoval i dёdecek B. Morgensterna politicke vёdy ^poli-
tical science), a to nejprve na soukrome skole a pak na uni-
уеггкё. Na гакМё rodinne pfislusnosti mu byla jiz v mla-
136
dem veku рпбё1епа vyznamna poradni pozice (v oblasti
ekonomiky a vojenstvi) v ruznych kontrolnich organech
firem, ktere patfily vyznamnym rodinam. Svoji poraden-
skou cinnost v politickych otazkach i v hospodafskem
sektoru provozoval jeho dddecek az do konce sedesatych
let a vedle toho byl az do pozdniho vdku poradcem ruz-
nych celnych politiku.
2ivot a myslenf (a pfedevfhm to politicke) Bena Morgen-
sterna byly уугагпё ovliv^ny jeho otcem, a zejmena jeho
dёdeckem.
Ben Morgenstern: „Pradedecka jsem nikdy nepoznal, od
sveho dёdeckajsem se ale о пёт i о jeho politicke cinnosti
mnohe dozvedel. К tomu ale jiz nechci nic vic uvddet Snad
jenom to - coz moznd nemusi byt docela bezvyznamne - ze
pradёdecek byl и rdmci sue politicke kariery pfitomen na
versailleske mirove konferenci a podilel se i na vypracovd-
ni a uzavfeni dohody Ha’avara и roce 1933.“ (=Tato dohoda
byla uzavfena mezi Ыётескет a Zidovskou agenturou pro
Izrael a davala 2idum, ktefi emigrovali do Palestiny, urci-
tou moznost, jak tam pfevest i svuj kapital - pozn. autora.)
Ben Morgenstern nam vysvStlil, ze na zaklade sveho puvodu
уётуе dёn^ v Ыётески mimof adnou pozomost. Jiz od sveho
dёtstv^ pocit’uje к teto zemi a ndmectvi hluboky vztah. Bude
to jiste dёdictv^ pfedku, za ktere je podle sveho vlastniho
vyjadfeni dodnes vdёcny:
„Co jsem se и teto souvislosti dozvedel od sveho dedecka,
melo pro muj osobni vyvoj nesmirny vyznam, teprve poz-
dёji jsem vsak pochopil, co me I na mysli. Jednou mi rekl:
,Co se Nemcum od konce druh# svetove vdlky dёlo ajakym
newwfitelnym zpusobem byli obelhdvani a podvddёni, je
v lidskych dёjindch zcela jedinecw. Ajedini, kdo to neve-
di, jsou sami Nemci.* V te dobe jsem byl jeste prilis mlady
137
a smysl jeho vyjddreni jsem pochopil az pozdeji. Samo-
zrejm# pro takoveto zachdzeni s Nemci existoval zvlast-
ni duvod. Dnes muzeme nepochybne potvrdit, ze dedecek
met pravdu v tom, kdyz rikal, ze Nemci jsou ti posledni,
ktefi vёd^ о tom, jaka d’dbelskd hra se s nimi v poslednich
130 letech hrala. Tato nevёdomost a ignorance jsou jeste
podtrzeny tim, ze existenci podvodu na пётескёт пап^ё
dodnes potvrzuji тпоЬё osobnosti z domova i ze zahranici.
Co bych k tom me I jeste doddvat krome honstatoudni sku-
tecnosti, ze se Nemci ocividw citi dobre ve sve roli muced-
nikii...?'™
Pro Bena Morgensterna neni vyraz ilumindti nic jineho
nez banalni pojem a ezotericka hficka. Popisuje jej jako
nadfazeny pojem pro celosvetovou sit nekolika tisicu
muzu a jejich rodin - je logicke, ze se jedna о ty nejbohatsi
rodiny. Tyto rodinne klany kontroluji podle Morgensterna
vsechny dulezite organizace, jako je svobodne zednaf stvi,
OSN, Svetova obchodni organizace, MMF, skupina Bilder-
berg, Trilateralni komise, Vybor tri set a dalsi.
Jak jiz bylo feceno, pro Morgensterna nema vyraz ilu-
mindti temef zadny vyznam. A ze to vedi jen nemnozi,
vyplyva prostd a jednoduse z toho, ze „svёt je piny blaz-
nu...“ Loze a tajne spolecnosti nejsou bez ohledu na sve
nazvy nic jineho nez prodlouzene ruce, vykonne organy
ci nastroje elitnich rodin, jimiz behem uplynulych gene-
raci dokazaly obepnout celou Zemi do pavuciny, ze ktere
neni mozne uniknout. Navzdory tvrzeni ruznych publika-
ci о konspiracnich teoriich Morgenstern uvadi, ze elitni
rodiny nepochazeji ze tfinacti pokrevnich linii a ze nelze
vse odvodit pouze z pf ibuzenske krve tohoto konkretniho
poctu rodin.
Na druhe 8^апё podle Morgensterna stale existuji „stare,
ctnostne rody“, jejichz moc se vsak droll. Objevily se totiz
138
nove а пеиуёгке1пё ЬоЬа1ё rodiny, ktere pochazeji pfede-
vsim z Asie a pfedstavuji nebezpecnou konkurenci. A exi-
stuji nejen rodiny, ale take i banky podporovane vladami,
jez maji v umyslu znicit americky bankovni 8уз1ёт. Cely
proces vsak zapocal az v poslednich dvou desetiletich.
„Lze to vyjddrit takto: existuji stare, ctnostne rodiny
(takzvand stara krev), ktere muzeme oznacitjako kralovske
rodiny - a to jiz z toho diivodu, ze se rodiny bankeru. a pru-
myslniku v poslednich staletich cilene misily s evropskymi
panovnickymi dvory. Tradice snatku, jez jsou omezeny na
rdmec elitnich skupin, se dodrzuje dodnes. V teto globalni
hfe existuji jiz velmi dlouhou dobu pokrevni spojenectvi.
Ve skutecnosti je na spici vladnouci hierarchie jen neko-
lik mdlo rodin, ktere kontroluji zminenou celosvetovou sit’,
a tito lide prikazuji, co mdme delat, take nam vsem/^
Na гак^ё sveho puvodu Morgenstern velmi brzy zjistil,
ze popis historickych udalosti je do takove miry zfalsova-
ny, ze zacal strfzlhre pohlizet i na rodokmeny elitnich rodin.
Vsechny takzva^ pokrevni linie musi vychazet z Tory, coz
je ale pouze formalni klam. Popis historic, jaky mame dnes,
je totiz deformovany а уугагпё upraveny. „Nektere rodiny -
konkretne u moji rodiny jsem si nuprosto jisty, nebot’ jsem
to na vlastni oci vidёl - vlastni pisemne doklady о tom, ze
jeste pfed Genesis (=Prvni kniha Mojzisova ze Stareho zako-
na) existovaly jine, mnohem starsi kultury. Historic lidstva
nezacala s Adamem a Evou - to plati moznd pro severni
Afriku, ale nikoliv v celosvetovem meritku" Уургауё! nam
о tom, jak asi pfed 1ётёг dvaceti lety v Guatemale navsti-
vil spolu se svymi iluminatskymi bratry tamejsi narodnf
muzeum, jehoz feditel, ktery patfil rovrez к iluminatum,
jim ukazal dvё lidske ЬегЫауё mumie. V dalsi mistnosti byly
uchovavany odfiznute hlavy 1ёсЬЬэ mumii - a byly to zvife-
ci hlavy! Tato pfihoda tehdy уугагпё otfasla jeho pohledem
na зуёк Kdyz pak byly v jihoafrickem Kimberley pfi dul-
139
nich pracich nalezeny буё obfi kostry, ktere тё!у буё rady
zubu a sest prstu, bylo mu jasne, ze nejsme jedini pfislusnici
lidskeho rodu, ktefi obyvaji (ci obyvali) tuto planetu. Navic
v Jihoafricke republice оракоуапё doslo к padum letajicich
talifu, ktere pote tanrejsi armada prozkoumala a testovala.
Lidska historic se перосЬуЬпё datuje do doby, ktera
pfedchazela te biblicke. Vedi to elitni rodiny a vi to i Rim,
ale tutla se to. Z tohoto duvodu je tvrzeni о pokrevnich
liniich neudrzitelne. Pisemne dukazy о 1ёс1Но skutednos-
tech, jez se zcasti nachazeji i v rukou jeho rodiny, pocha-
zeji ze starobylych knihoven - mimo jine i z alexandrij-
ske knihovny, jez v rozporu s nazory historiku nebyla pfi
уе1кёт pozaru zcela znicena. Tvrzeni о totalnim zaniku
knihovny pfedstavuje prastarou, sikovnou a vёdomou
manipulaci. Pfedtim, nez Morgensternova rodina tyto
pisemnosti ziskala, byly dlouhou dobu ulozeny ve Vati-
kanu. Dalsi, a jeste prйkaznёjs^ obsah techto starych
rukopisu doklada, ze Zemi navstivili vёdci z jedn6 nebo
z vice cizich planet. Zastupci tёchto mimozemskych
civilizaci уугагпё pomohli pfi kultivaci vyvoje pozemsta-
nu, a polozili tak zaklady dnesniho lidstva. Je to jedno
z nejvetsich tajemstvi, ktere je pfed зуё1ет skryto. A zde
bychom mohli najit i skutecnou pokrevni linii - pokud
vubec nejaka existuje - protoze mimozemst’ane se gene-
ticky promichali s lidmi!
Ben Morgenstern otevfe^ fika, ze historic, ktera se
vyklada ve skolach, je nespravna. Ma tim na mysli zejm6na
moderni historii posledni stovky az dvou set let a skutec-
nost, jak se podafilo пёкоИка malo jedincum ЬёЬет pou-
hych пёкоИка desetileti ovladnout podstatnou cast toku
репёг, ziskat moc a fidit svёtovё dёn^. Abychom to pfesnё
pochopili, musim na tomto гт^ё zminit пёк!егё okolnos-
ti, ktere vedly к tomu, ze №mecko nakonec prvni зуё1о-
vou valku prohralo.
140
Pradddedek Bena Morgensterna byl - byt jen pasivnd -
pfitomen na versailleskd mirovd konferenci. Ale znal se
take s Paulem Warburgem, jenz v roce 1913 zalozil ame-
rickou centralni banku FED. Warburg byl hlavou skupi-
ny bankdfu, ktefi se vsemi moznymi prostfedky snazi-
li zalozit americkou centralni banku a ve svem usili byli
nakonec tispesni. Tyto bankdf skd rodiny urduji americkou
politiku, ponevadz rozhoduji о pendzich. Jsou to opravdo-
vi monarchovd Spojenych statu americkych. Tito lide byli
skutecnymi puvodci prvni a druhe svdtovd valky i bolse-
vickd revoluce v Rusku, nebot na tyto projekty poskytli
penize. V prvni svetove valce, ktera vypukla v lete 1914,
mdly po dvou letech vyraznou pfevahu staty Ndmecko,
Rakousko-Uhersko a Turecko. Britanie, Francie a Rusko
utrpely na bojistich detnd porazky, coz byla varianta, s niz
mnozi nepoditali, a uz vubec ne tyto tri velmoci. Ndmecko
pak nabidlo Britanii mfr. Zajimavd je, ze к podobnd situaci
doslo i na zacatku druhe svdtovd valky, kdy Anglii nabidl
mir Hitler, ale Churchill to odmitl, nebot chtel Ndmecko
navzdy vyfadit ze hry. Ale to uz je jiny pf ibeh.
Dnes uz neni statnim tajemstvim, ze Britanie v Idte roku
1916 vazne uvazovala о tom, ze nemeckou mirovou nabid-
ku pfijme. Fakticky nemela ani jinou moznost. Pokud by
bojovala dal, mohlo dojit к daleko vdtsi katastrofe. Behem
tdto faze vsak do hry zasahli nemecko-zidovsti soukromi
bankdfi, jak Morgensternovi kdysi vysvetlil jeho dddedek.
Zadali vyjednavat s pfedstaviteli britskd vlady a ukazali jim
cestu, jak Ize za pomoci USA valku jestd vyhrat. Spojend
staty dlouho nemely s prvni svetovou valkou nic spolecne-
ho; vystupovaly spise pronemecky a prezident Wilson pro-
hlasil, ze USA nebudou do valky zasahovat. Jak se cela vec
nakonec vyvinula, je vseobecne znamo. Soukromi banke-
fi se postarali о to, aby Spojene staty do valky vstoupily,
a tak Britanie a jeji spojenci nakonec valku vyhrali. Cenou,
kterou za to museli Britove zaplatit, byla Palestina. Nikdo
141
to bohuzel dnes nechce vnimat, ale bylo to ргезпё tak, jak
to B. Morgensternovi vysvetlil jeho dedecek. Dnes se to
nazyva Balfourova deklarace (=prohlaseni britskdho mini-
stra zahranici Balfoura z roku 1917, ze Britanie bude pod-
porovat zfizeni zidovskd „narodni domoviny“ v Ра1езНпё).
Byly to stejne banky, ktere pfedtfm podporovaly №mec-
ko v boji proti пепау!Ьёпёти carskdmu Rusku a ktere pak
zacaly poskytovat penize Britanii, jakmile у!Ьё1у moznost
ziskat Palestinu. Ruku к dilu pfilozila takd mddia, ропё-
vadz patfila stejnym rodinam. Pfedtim se Spojene staty
tvafily ргопётеску, ale najednou zacaly jejich noviny psat
о №mcich jako о ,,barbarech“ a ,,Hunech“ Dalsi ргйЬёЬ
prvni зуёгоуё valky nebyl nic jindho nez dohoda cili sou-
kromy obchod mezi bankerskymi rodinami a britskou vla-
dou.
Pak se konala takzvana Parizskd mirovd konference. Mor-
gensternuv pradёdecek byl jeden z пёкоПка zidovskych
pfedstavitelu, ktefi se ji ucastnili. Nejpozdёji ve Versailles
Кётс! pochopili, proc Spojend staty vstoupily do valky
a ze se v копеспёт dusledku jednalo о Palestinu. A vёdёl
to pozdёji i Hitler, coz bylo pro jeho politiku urcujici a roz-
hodujici. Na druhou зуёГоуои valku lze proto pohlizet jako
na dusledek Versailleske smlouvy. Podle Morgensterna byl
Hitler financovan stejnymi bankami, ktere ЬёЬет prvni
зуёЬэуё valky podporovaly пётескё cisaf stvi.
Ben Morgenstern nam о1еугепё уувуёОП, ze chceme-li
pochopit soucasnd dёn^, je nutne vratit se na historickd
ose о пёкоНк desetileti пагрё^
„Ruzne bankerske rodiny dokdzaly dovedne financovat
vsechny vdlecne strany vcetne Hitlera a rozestvdvaly je
navzdjem podle hesla, ze kdyz se dva perou, treti se sme-
je. Treti strana, to byli Ьапкёп. Druhou svetovou valku
zacal Hitler, nesmime ale zapomenout na to, co vdlce pred-
142
chdzelo. Odkud pochdzely penize na vystavbu nemeckeho
hospoddrstvi a zbrojniho apardtu? Jestlize by Hitler nedo~
stal zddne penize, nerozpoutal by druhou svetovou vdlku.
On i dalsi architekti teto vdlky byli jen vyuziti jako loutky
a postvdni jeden na druheho. A po obou svetovych vdlkdch
а гтёпё geopoliticke situace v Europe dosdhly konecne
elitni rodiny sveho cile, a tedy vytvofeni sjednocew a poli-
ticly i ekonomicky kontrolovane Evropy: stard Europa se
suym tradicnimi ndrodnimi pospolitostmi tak navzdy zmi~
zela. Soucasnd nova Evropa neni tedy nic jineho nez nova
kolonie krdlouskych rodin. Jedna se о fakticky vytvoreny
centralizovany svetouy stat. Pomoci koncepce viny a stra-
chu jsou Nemci odsouzeni do role з1ерё poslusnych kyvalu
a politickych prostackd. Vsichni hovofi о tom, co kdysi pro-
vedli Nemci, kdo ale zmini to, co bylo ucineno Nemcum?
Nemci jsou na nejlepsi ceste stat se ponurym ndrodem
mucedniku, zatimco kdysi byli ndrodem bdsniku a myslite-
lu - о jejich mimorddnem charakteru, vynikajicich doved-
nostech a vyndlezech ani пет1игё. Zda se, ze jsou jako
ndrod odsouzeni k zdniku. О to, ze je vse nemecke odsuzo-
vdno, se nepochybne pricinil take Hollywood. A z faktu, ze
Nemecko az po krk vёzi v teto vine, samozrejme financne
profituje mnoho organizaci, coz ргезпё popisuje Norman
Finkelstein ve sve knize Prumysl holocaustu.(4)
Vyvoj Evropy, mam na mysli velkou takzvanou Novou
Evropu, je jedm'm z nejpropracovanejsich sachovych tahu
za poslednich sto tficet let evropskych d^in. Je 1ёгкё
vyjadfit slovy, jake dalekosahle sociokulturni nasledky
bude mit tento vyvoj u vyznamnych evropskych naro-
du. Kulturni veliciny, jako jsou napfiklad Francie, Italie,
£рапё1зко, Rakousko a №mecko, navzdy pohasnou. Pod-
statnym duvodem svёtovych valek byly mocenske naro-
ky tehdejsich velmoci, jako byly USA, Britanie a Francie,
a nikoliv tedy pouze пётескё mocenske naroky, jak se
obvykle пезрг^пё uvadi v nasich dёjepisnych knihach.
143
Cilem bylo zi'skat ekonomickou kontrolu nad Evropou, coz
тёк) jediny hacek: Кётеско! Britanie а Бро^епё staty byly
totiz tehdy jiz dlouhou dobu pod ekonomickou i politickou
kontrolou ЬапкёгзкусЬ rodin.
Kdo chce kontrolovat Evropu, musi hospodafsky a poli-
ticky ovladat Ыётеско. А ргезпё to se stalo. Dnesni zno-
vusjednocenё 1Чётеско neni politicky nezavisle ani suve-
гёпт. „Nemci jsou ve sve vlastni zemijen podndjemnici,“
konstatuje Morgenstern.
Podle Morgenstema ani zadne jine vychodisko neexistovalo.
Stratёgovё zodpovёdn^ za tento vyvoj totiz jiz tehdy uvazo-
vali geopoliticky a planovali v naprosto odlisnych dimenzich.
Znumit mapu зуёГа za пёкоПк desetileti se йзрёзпё podafi
pouze pomoci valek a revoluci, пеЫедё na to, ze diky tomu
Ize vydёlat nepfedstavitelne mnozstvi репёг. Так zni zakon
elitnich rodin. Morgenstern nam dale vysvetlil, ze se plany
na ziskani kontroly nad №meckem podaf ilo (1ётёг) stopro-
сепГпё realizovat. Evropa je kontrolovana пёкоНка rodinami
a mezinarodnimi bankefi. Podle Morgenstema jiz vsechny
еугорзкё staty zbankrotovaly, a to УсеГпё ekonomicky nej-
silnejsich zemi, jako jsou Ыётеско a Francie. Evropa pfeziva
jen diky novym financnim injekcim od mezinarodniho ban-
kovnictvi.
Na budoucnost Отеска pohlizi Morgenstern velmi kri-
ticky, nebot se jiz prosadila vsechna pfevychovna opatfe-
ni, ktera byla uplatnovana po ЬгиЬё svёtovё valce, coz se
vsak netyka pouze №mecka, ale takё zbytku Evropy.
„Pokud zndte Kaufmanuv a Morgenthauv plan (=Kaufma-
nuv plan z roku 1941 navrhoval prisne kolektivni tresty pro
vsechny Hemce vcetne jejich nucene sterilizace, tento plan
byl vypracovdn americkym obcanem zidovskeho puvodu
T. N. Kaufmanem; neslo tedy о prezentaci oficidlniho pro-
144
jektu vlddy USA. Morgenthauv plan=pldn americlwho mini-
stra financi H. Morgenthaua z roku 1944, jenz navrhoval
povdlecnou pfemenu Nemecka na agrdrni stat; americke
ministerstvo zahranici i ministerstvo obrany tento plan
odmitly - pozn. pfekladatele), jiste vite, ze vsechny maji za
oil sterilizovat ,od narozeni vybojne Nernce*, a takje vyhla-
dit. Tento zdmer byl mezitim rozsifen na celou Evropu a jeji
belosske obyvatelstvo. Tehdejsi гйгпё pldny obsahovaly
presne koncepce tykajici se odndrodnovdni а роНИскёНо,
ekonomuteho а поЗепзкёко zachdzeni s Nemeckem po vdl-
ce. To se nyni deje s celou Evropou, staci se jen podivat do
Londyna, Curychu, Pafize nebo Marseille. Kotik tam uvidite
,puvodnich obyvatel4, respektive tamejsich roddku?“(4)
Podle Morgensterna to №mci nikdy nepochopi, po^vadz
jejich d^episectvi po druhe БУёГоуё valce je zcela pod kon-
trolou Spojencu. V ргоуадёа' зпЯоиуё se spojenci z roku
1954 je zakotveno, ze Кётеско musi pfijmout spojenecky
vyklad historic a tento vyklad nesmi byt nikym zpochyb-
novan - ani sdёlovac^mi prostfedky. Proto i v soucasnosti
lze cist v пётескусЬ novinach stejne nesmysly. Odrazi se
to take ve stare гпатё diskusi о islamu a s nim spojenem
nebezpeci pro celou kfestanskou civilizaci, a to nikoliv
pouze v Ыётески, nybrz v се1ё Еугорё. V mediich se vsak
о tom nesmi mluvit - na pf ikaz shora!
Кётес je (a stale zustava) v USA obrazem nepf itele. Kvu-
li dvёma prohranym valkam je Nemecko dodnes de facto
zemi okupovanou spojenci, s nimiz nebyla ani po sedm-
desati letech uzavfena fadna mirova smlouva. Кётеско je
stale гетё, v niz jsou rozmi^ni spojenecti vojaci a ktera
о зоЬё bohuzel nemuze ani z politickeho, ani z hospodaf-
зкёЬо hlediska tvrdit, ze by byla svobodnym a nezavislym
statem - ргауё naopak! Ийгпё plany na tvrde zachazeni
s Ыётескет а пётескут narodem po drulte зуёк)уё valce
se podafilo tёmёf БГоргосепГпё naplnit. №mecko muselo
145
byt demilitarizovano a odnarodr^no. Marne tu dnes mi'seni
narodu i vyrazny pokles porodnosti. Sdёlovac^ prostfedky
byly hned po valce vyuzity к ovlivnovani obcanu a vymy-
vani mozku.
Ыётеско je pulzujicim bodem stare i поуё Evropy. A о tuto
staro-novou Evropu jde i elitnim rodinam. Totalni ovladnu-
ti Evropy by znamenalo vyrazny krok na сез1ё к centralni
зуё1оу1^ё, pficemz пе]уёгё1' оЬёг’ nese pri naplnovani toho-
to cile Ыётеско, nebot' novou Evropu muze vest jen ten,
kdo ovlada ргауё Кётеско.
Pfi nasem prvnim interview se Ben Morgenstern kratce
vyjadfil take na tema bezhotovostniho platebniho styfeu.
„К tomu mohu v ferdtfeosti poznamenat, ze nektefi publicis-
te jiz mnoho let upozornuji na zdmer a cil spiklencu zavest
и blizke budoucnosti bezhotovostni platebni styfe. A cekaji na
to dodnes, aniz by zaregistrovali, ze tohoto cile bylo jiz faktic-
ky dosazeno. V soucasnosti je totiz v obehu pouhych pёt pro-
cent penez ve forme papirovych bankovek: zbytekjsou pouze
digitdlni cisla na pocitacich. Vycfeejme, zda se i poslednich
pet procent penez v banfeovfedch promem na digitdlni cisla,
a dojde tak ke kompletnimu bezhotovostnimu platebnimu sty-
feu. Jd о tom pochybuji a hned Vam vysvetlim, proc tomu tak
je: obchody v dulezitych a vynosnych oblastech hospoddrstvi,
jako jsou drogy, prostituce a uplatfey, se zpravidla realizu-
ji ve forme hotovostnich plateb, aniz by pritom bylo cofeoliv
digitdlne registrovdno. A jak si myslite, ze jsou financovdny
takzvane cerne projekty a tajne operace? Tafeze vzdy ziista-
ne v obehu urcite mnozstvi banfeouefe, aby se mohly provd-
dёt obchody ргаоё tohoto charakteru. Dlouhodobym cilem je
ovsem zavedeni globdlni тёпу.*^
Jiz pfed пёкоНка lety jsme s Benem Morgensternem hovo-
fili a vzriistajicim sifeni islamu. Tehdy nam fekl, ze v kru-
146
zich elitnich rodin осппдпё existuji rozdil^ nazory na to,
jak se v budoucnosti к tomuto problemu postavit. Islam
udaj^ pfedstavuje pro mocne tohoto зуё1а vazne nebez-
peci:
„Prostudujte si, co о tom napsali a zvefejnili autofi jako
Huxley, Wells, Brzezinski nebo Huntington, a pak porozu-
mite tomu, к сети и blizke budoucnosti dojde. Je to zdkladni
literatura, jiz jsme и nasich kruzich studovali jiz v mlddi.
Verte mi, ze vyse uvedeni рапоъё, ktefi mimochodem byli
vetsinou cleny nasich organizaci, rozhodne nepatfili mezi
proroky ani viziondfe - to v zddnem pfipadё. Byli to ale
zasveceni insideri, ktefi nedelali s pldny elitnich rodin zdd-
ne tajnosti. Jednoduse lidem fekli celou pravdu, a to jiz pfed
dlouhou dobou. Vse, co bylo napsdnojiz pfed nekolika desit-
kami let, je dnes realitou. V tomto pfipadё asi muzerne tёzko
houofit о ,ndhod&, ze?
Uvedu pfiklad Samuela Huntingtona: jeho dilo rozhodw
neni pouhy akademicky spisek, jedna se о jakysi geopolitic-
ky projekt z myslenkoveho think tanku jiste angloamericke
,imperidlnil frakce, к niz vedle Zbigniewa Brzezinskeho pat-
fi takё Henry Kissinger nebo anglicky geopolitik a oxfordsky
expert na isldm Bernard Lewis. Z geopolitickeho hlediskajde
о kontrolu euroasijskeho prostoru. Kdo ovlddd tuto oblast,
kontroluje cely suet. Velke nebezpeci by pro pldny Spojenych
statu pfedstavovalo vytvofeni еигоазузкё hospoddfskё ali-
ance mezi Cinou, Indii, Ruskem a isldmskymi zememi, jako
jsou napfiklad Iran nebo Irak. Huntington uvedl, ze po stu-
dew vdlce musi byt konflikt supervelmoci nahrazen bojem
kultur, coz v praxi znamend, ze se ustfednimfaktorem glo-
balm politiky stanou ruznice a konflikty mezi diverznimi
kulturnimi skupinami. Na mezindrodni зсёпё tak budou
stfedobodem pozornosti interkulturni spory о kulturu
a ndbozenstvi. Huntington tedy tuto globdlni problematiku
зргаопё odhadl, atoiz demografu^ho pohledu. Jiz tehdy
147
se dalo statisticky vyvodit, ze Islam s sebou pfindsi populacni
explozi s nedozimymi ndsledky nejen pro muslimske zeme,
ale take pro jejich sousedy i pro cely ,civilizovanyl suet. Krome
toho byl jiz tehdy zfejmy i vysoky potencidl agresivity isldm-
ske viry a to, ze caste pfipady incestu, к nimz dochdzi v isldm-
skych zemich kvuli pfibuzenskym snatkum, maji za ndsledek
vysoky podil nemocnych a degenerovanych potomku. Kdo
by proboha chtel takove lidi prijimat? Jsou s nimi jen poti-
ze. Nemci to ale cini. Vlada poslusne куш а оЬсапё to plati.
Do budoucna vsak muzete vychdzet z predpokladu, ze chaos
v Nemecku budeje^ mnohem vetsi nez v soucasnostil'^
Ben Morgenstern nam potvrdil take systematicky plano-
vanou redukci lidstva a poukazal pf itom na populacni sta-
tistiky, podle nichz ma pocet obyvatel sveta kolem roku
2050 dosahnout hranice deseti miliard. Pro vladnouci
rodiny je to dosti znepokojive cislo, a to zejmena s ohle-
dem na populacni explozi v islamskych zemich. V uply-
nulych staletich zahynuly ve valkach a pfi hromadnem
vrazd6ni civilniho obyvatelstva stovky milionu оЬёН.
V soucasnosti vsak existuji ji^ moznosti, jak сПепё redu-
kovat pocet obyvatel na Zemi a jak zlikvidovat miliardy
,,nekvalifikovanych“ lidi. V dnesni dobё vlady vyvijeji smr-
tici viry a patogeny a radiologicke a biologicke гЬгапё, aby
je mohly v pf ^padё potfeby nasadit proti lidem, cimz by se
eugenicky proces je£h£ vice urychlil. Lide nemaji ani nej-
mensi ропёН о tom, co vse se v tomto odvёtv^ ve svёtё
pouziva, zkousi a testuje. Тука se to zejmena pokrocilych
moznosti v oblasti vyzivy, mediciny a farmakologie. Mor-
genstern tvrdi, ze z pohledu rodin je nejlepsi kombinace
obojiho: nejprve konkretni zemi rozbombardovat, pak tam
rozsifit smrticf viry, пёкоПк let vyckat a nakonec si pfi-
vlastnit tanr^jsi suroviny.
Bylo by je^ zajimave zminit tema zbrani, ktere ovlivnu-
ji pocasi, о пётг jsme spolu take diskutovali. Podle Mor-
148
gensterna je to jeden z duvodu, proc je moc rodin roz-
sifena po celem Moderni гЬгапё ovlivnujici pocasi
jsou v soucasnd dobё jednim z nejdulez^jsich prostfedku
роННскёЬо natlaku, po^vadz s nimi Ize napfiklad cile-
пё vyvolat v celych velkych oblastech zenretfeseni nebo
zaplavy - a takd к tomu casto dochazi. Vzdy za tim sto-
ji systёm. гЬгапё na pocasi jsou nejlepsim prostfedkem
роПйскёЬо natlaku: je to nejucin^jsi a zaroven nejmo-
dernejsi zpusob, jak рптёг nepohodlne vlady „к rozumu“,
po^vadz tyto гЬгапё jsou neviditelnd a jejich pouziti se
da jen velmi 1ёгко prokazat. Mddia sice pisi о „klimatic-
kych гтёпасЬ“ a „globalnim oteplovani", skutecne duvody
Гёс!Ш) гтёп ale nikdy nevyjdou na зуёНо. „I kdyby to zve-
fejnilnekdo z nasichfad, vetsina lidi tomu stejne neuveri“
Zajimaly nas takd Morgensternovy nazory na tehdejsi
ekonomickou krizi (=hospodafska krize v letech 2007 az
2009). Uvedl, ze ekonomicke krize jsou planovand a vyvo-
1апё mddii a internetem.
„Za nekolik hodin se tak daji vydelat desitky miliard. Peni-
ze jen znwni sueho majitele, ale nikdy se neztrati. Vetsina
lidi пета ani zdkladni pfedstavu о tom, co se ve skutec-
nosti vlastne odehrdvd... V zdsade je tfeba vychdzet z toho,
ze kdyz nekde na svetovychfinancnich trzich dojde k udaj-
ne ndhlemu ,spdleni‘ nepfedstavitelneho mnozstvi penez,
nekdo na tom vzdy vydёld. Je to ten nejjednodussi zpu-
sob, jak zprivatizovat jeste vic penez. Bylo tomu tak nejen
v pfipade krachu investicni banky Lehman Brothers v roce
2008, ale podobne veci se odehrdvaly take v obdobi celo-
svёtovё recese v roce 1929. Take tehdy stdla v centra dёni
americkd centralni banka FED, jejimz hlavnim ukolem
by pfitom тё1а byt ochrana Spojenych statu, pfed injlaci
a depresi. Banka FED zacala radikdfrw omezovat mnozstvi
репёг v obehu, pficemz v dusledku tohoto kroku doslo ke
zhrouceni аксйжёИо trhu a bylo dosazeno pldnovawho cile:
149
vsechny ty miliardy, ktere v ndsledujicich tydnech a mesi-
cich takzvane ,zmizely\ ргоз1ё jen гтёпИу sveho vlastnika
a nekolik mdlo lidi jeste vice zbohatlo a posililo svoji moc.
Pravda je, ze dnes je to vsechno mnohem komplexwjsi, ale
princip, podle nejz se postupuje, je obdobny. Тётёг nikdo
dnes nevi, ze jiz v roce 1920 vy volala banka FED итё1у eko-
nomicky krach, pricemz pouzila stejny princip.1™
Morgenstern nam take jas^ potvrdil, ze к оЬёоЬпё hospo-
dafske krizi dojde znovu. Zbyva jen otazka, cim bude tato
krize vyvolana. Zminil, ze cast elitnich rodin by сЬ1ё1а nechat
padnout euro. Existuji ale i rodiny, ktere zamysleji pouzit
euro v hospodar зкё valce proti ашепскёти dolaru. Momen-
Шпё je 1ёгкё posoudit, ktera strana z tohoto klani vyjde
уйёгпё. Nezapominejme pfitom, ze оЬё strany maji stejny cil
- jednotnou 8Уё1отои тёпи. Je jas^, ze intend Americanu
je vyuzit jako zakladnu pro tuto novou зуёижэи тёпи ргауё
dolar. Аз1а1ё to ovsem podle Morgensterna vidi zcela jinak.
Nakonec je^ dodal, ze on sam s vytvofenim central-
ni 8уё1оу1^у souhlasi, nelibi se mu ale zpusob, jakym se
zachazi s lidmi, ani to, jak se nektere rodiny chovaji vuci
зоЬё navzajem. Pan Morgenstern patfi к frakci, ktera je
toho nazoru, ze by hlavni sidlo зуё1оу1^у петё!о byt
v }егига1ётё ani v New Yorku, nybrz v Ыётески. Podle
Morgensterna je jistё, ze nejblizsi roky budou pro budouc-
nost lidstva rozhodujici.
Tolik tedy zkraceny pfepis prvniho interview, ktery byl
zvefej^n v knize Politicky nekorektni.
Interview z ledna 2016
Nasledujici rozhovor se konal dne 15. 1. 2016 na berlin-
зкёт letisti Tegel ЬёЬет пау^ёуу рапа Morgenster-
150
na v Ыётески. МёИ jsme asi скё hodiny casu: cast roz-
hovoru byla уёпоуапо soukromym уёсет a zbytek casu
jsem vyuzil к tomu, abych svemu pn^jsku polozil otazky
к aktualni situaci. Nas rozhovor bohuzel probihal nesou-
visle, po^vadz jsme byli prerusovani neustalym гуопётт
telefonu pana Morgensterna. Navic ho hned po rozhovoru
se mnou cekala dalsi schuzka, a proto byl zfejnr^ po^kud
napjaty a v rozhovoru о пёсо rezolut^jsi nez pri nasem
prvnim setkani. Rad bych mu byval polozil i dalsi otazky, to
vsak bohuzel v onen lednovy den nebylo тогпё. Presto se
domnivame, ze rozhovor byl dostatec^ informativni na to,
aby mohl byt otisten.
Pane Morgensterne, mluvme prosim о aktualnim tematu,
о soucasne politicke situaci v Evrope a v Nemecku, a zejme-
na о problematice uprchliku a vzrustajicim vlivu islamu.
Pfedevsim se jedna о dva гйгпё aspekty зоисазпё зуё№уё
politiky, je ale зргаупё, ze na tuto tematiku muzeme pohli-
zet i v jinem kontextu, nebot’ vedle masivniho pfilivu uprch-
liku ze Stfedniho а ВИгкёЬо vychodu, Afriky i statu vychod-
ni Evropy neustale sili take islamizace Ыётеска i се1ё
Evropy, coz je koncept, ktery ma zapficinit dlouhodobou
destabilizaci се1ё oblasti, a pfedevsim demograficky гтёпк
Ыётеско i Evropu. Ve stfednёdobёm сазоуёт horizontu to
budou zejnrena еугорзкё staty, jez se ргетёт' v multikul-
turni гетё, nebot vladci ,,nahofe“ si jiz nepfeji homogenni
narodni spolecenstvi. Chaos, ktery se tim vytvafi, Ize totiz
kontrolovat 1ёре nez suverenni narodni spolecenstvi.
Pro mnoho ctenaru se vse sebehlo nahle a necekane. Vy
ale tvrdite, ze tim jsou realizovany desitky let stare pla-
ny. Muzete mi to prosim jeste jednou kratce vysvetlit?
Pane Erdmanne, vite pfece, ze existuje systёm a ze exi-
stuje i пёсо za systёmem. Dam Vam navrh: muzeme se
151
bavit о tom, co patfi do systemu a co je pianovane - coz je
ovsem samo о зоЬё dosti nezazivne. Ale rozumi'm tomu, ze
Vas to zajima. Pote ale budeme hovof it о tom, co se ode-
hrava za systemem. Souhlasite?
Dobre, sice nevim presne, co mate na mysli, ale souhlasim.
Uvnitf systemu, ktery autofi jako Vy nazyvaji spiknuti, jde
dlouhodobё о to dostat cely svёt pod kontrolu. Proc je to
nutne, si уу8УёЙ1те pozdёji. Aby se stary зуё1 s jeho mnoha
malymi гетёпгп a monarchiemi ргетёпй na velky celistvy
вуё1, musi tyto stare a male гетё i jejich hranice zmizet.
К tomu se pouzivaji revoluce, a pokud neni jina moznost,
take valky. Tyto valky musi nekdo vymyslet, zafinancovat
а уёзГ К tomu jsme si vytvorili гйгпё think tanky, tajne
sluzby, tajne armady apod. Klicove jsou ovsem vzdy penize.
Proto nase struktury disponuji се1озуёюуои siti bank, ktere
jim umoznuji tyto operace prova^t. Je nutne mit к dispozici
spicly, spiony a ruzne kontroverzni figury, jez tyto prevraty
provadeji. Так byla vyvolana i revoluce v Rusku а уууга^ё-
na carova rodina. гатёгте se ted’ na Ыётеско, respektive
na tehdejsi Ыётескои risi. №ktere nase Ьапкёгзкё rodiny
podporovaly Ыётескои risi, protoze se с1Нё1у zbavit cara,
pozdeji se vsak od Ыётеска odvratily a zacaly podporo-
vat Britanii, coz byl уутёппу obchod za Palestinu. Britove
Ыётсе nenavid61i - predevsim kvuli jejich ekonomicke sile.
ЫёкоПк zidovskych financniku ale drive zastavalo ргопё-
mecke stanovisko. Velka nenavist Ыётсй vuci nam 2idum
se objevila teprve pri Versailleske smlouve v roce 1919. Proc
tomu tak bylo? Po^vadz se ve Versailles objevilo vice nez
sto Zidu vedenych Bernardem Baruchem a ukazalo ucast-
nikum konference Balfourovu deklaraci, о niz dosud №mci
петёИ ani poneti. Nenavist Ыётсй zpusobenou nasled-
kem vyse uvedeneho kroku lze tedy logicky pochopit. Do
te doby jsme se my 2ide тёк v Ыётески velmi dobre. Nasi
dёdovё zde zili radi a vyhod^ tu obchodovali, coz pozdёji
152
pfiznal i sionisticky vudce Nachum Sokolov. To neni zadne
tajemstvi.
Na zaklade пётескё nenavisti vuci Zidum se pak zaca-
li opёt objevovat 2ide, ktefi citili nenavist vuci Мётсйт.
Patrili к nim napfiklad Kaufman nebo Morgenthau, о nichz
jsme jiz hovofili. }1в1ё znate takё Louise Nizera a jeho
povalecny cil sterilizovat a vyhladit vsechny „od narozeni
vybojne Nemce“. Tento cil byl mezitim rozsifen na Ьё1о§-
ske obyvatelstvo cele Evropy. Кйгпё tehdejsi plany obsa-
hovaly koncepce tykajici se odnarodnovani а роИйскёЬо,
ekonomickeho a vojenskeho zachazeni s Ыётескет po
valce. Ted se to росЬорке1пё provadi s celou Evropou. Od
doby vypracovani 1ёс1но konceptu pfed pfiblizne sto lety
byly vsechny pianovane geopolitickё гтёпу ргоу^ёпу
pomoci valek a revoluci.
СЬ1ё1 bych zaroven podotknout, ze ne vsichni ^ide smys-
leli tak jako vyse гттёт fanatici, a proto se tyto drastic-
кё plany nas^sti splnily jen zcasti - zejn^na ve smyslu
odnarodnovani a pfevychovy. Byla to tedy „тёкка“ vari-
anta tёchto planu.
Jednalo se о to, jak zachazet s Nemeckem po planova-
nych valkach?
Pfes^ tak. A jak uz jsem v pfedchozich rozhovorech zmi-
nil, vyznamni geopoliticti stratёgovё spojencii vypraco-
vali гйгпё plany, ktere mohou dnesnim lidem pochopitel-
пё pfipadat nelidske a v zasadё 1акоуё зкиЁеспё jsou. Ale
dёjiny pisi У11ёгоуё. Americky publicista Walter Lippmann
jednou uvedl: „Teprve az vdlecnd propaganda vitezu vstou-
pi do dejepisnych knih porazenych a teto propagande uveri
г dalsi generace, тйгете oznacit prevychovu za skutecne
uspesnou.“ Nesmite zapominat, ze nase dnesni historicke
zobrazeni зуё^усЬ valek, jez se uci jiz ve skolach, pocha-
153
zi z pera уйёгпусЬ mocnosti, ktere петё1у vubec zajem
na tom, aby tento obraz Ыётеска byt' jen trochu korigo-
valy v jeho ргозрёсЬ. Kdo by jim to 1акё vycital! To ale jen
podtrhuje skutecnost, ze i v soucasnosti existuje mnoho
dokumentu, ktere by mohly pfinest zajimava уузуёНет
tohoto historickeho obdobi, jsou vsak drzeny pod zam-
kem. A mohu Vas ujistit, ze to tak zustane i v budoucnu.
Jen diky tomu je totiz тогпё, aby se i nadale uplatnovaly
plany na prevychovu, kontrolu, miseni narodu i odnarod-
novani a dalsi opatfeni tykajici se пётескёЬо naroda.
Naznacoval jste, ze vsem temto planum predchazely pla-
ny drivejsi.
Je tomu tak, ale tim bychom mohli soucasne 1ёта jiz
opustit, nebot nam jiz nepfinese nic поуёЬо a ja jsem Vam
с!иё1 je^ пёсо povёdёt i о dalsich уёсесЬ. Mam ted’ na
mysli Goldmannuv plan (=Nachum Goldmann, 1895-1982,
vyznamny sionisticky pfedstavitel, zakladatel a dlouho-
lety predseda Svetoveho zidovskeho kongresu /=WJC/).
Samozrejnte existuji takё zvlastni plany ke vsem pripravo-
vanym valkam a revolucim. Jak jsem uvedl jiz drive, тё1о
zniceni a rozdeleni Ыётеска v srdci Evropy jistё rozhodu-
jici vyznam. V dlouhodobёm сазоуёт horizontu se vsak
v teto souvislosti jedna je^ о rozsahlejsi plan - о nove
geopoliticke uspofadani Evropy. Plan tohoto поуёЬо
poradku zverejnil sionista Nachum Goldmann роргуё jiz
v roce 1915, a tedy ЬёЬет prvni зуё1оуё valky.
Goldmann byl cely svuj zivota aktivnim clenem sionistic-
кёЬо hnuti, spoluzakladal Svetovy zidovsky kongres a byl
take dlouholetym pfedsedou tёto organizace. Jeho plan
pfedpokladal zavedeni noveho svetoveho fddu a nahraze-
ni dosavadniho 8ро1есепзкёЬо systёmu zcela novou kon-
strukci. Pred zavedenim поуёЬо зуё1оуёЬо radu musel
154
byt ovsem ten stary totalne znicen! Musely zmizet vsech-
ny hranicni patniky, pravidla pofadku, znacky a vubec
vsechny prvky stareho systemu a musely byt naplanovany
vsechny elementy noveho systdmu, ktere bylo potfebne
zreorganizovat. Teprve pak muze byt nastolen i novy sve-
tovy fad.
Podle tohoto planu bylo prvm'm ukolem zniceni vsech
socialnich vrstev a spolecenskych formaci, jez vytvo-
fil stary rezim. Jednotlivi lide тёН byt vytrzeni ze sveho
dosavadniho prostfedi, tradice jiz петё1у byt povazovany
za posvatne a staff тёк) byt pouze znamkou nemoci, to
vse podle hesla: co bylo, musi pryc. Tento plan byl tedy
prvnim planem, z ^jz se pozdёji vse odvijelo.
Jak mi potvrdil jiz muj dёdeёek, byly г^ёгу Versailles-
ke smlouvy i гауёгу dalsich takzvanych rmrovych smluv
upravujicich pofadek ve stfedoevropskёm prostoru
(=Saint-germainska smlouva s Rakouskem z roku 1919
a Trianonska smlouva s Mad'arskem z roku 1920) v souladu
s koncepci Goldmannova planu. Nove politickd uspofadani
Evropy bylo nyni тогпё, nebot doslo ke znideni starych
tradidnich kultur zapadu. Teprve ted' bylo тогпё zavёst
novy svёtovy fad. Sledovaly se tyto cile:
-	demilitarizace Ыётеска
-	odnarod^ni
-	politicka a ekonomicka kontrola ze strany
vi^znych mocnosti
-	miseni narodu
-	snizeni porodnosti
-	socialni destabilizace a kontrola n^dii
i vzdёlavac^ho systёmu
Lze tedy fici, ze Nemecko je pulzujicim bodem stare
i nove Evropy, pricemz о vznik nove Evropy usiluji elitni
155
rodiny. Byl by to vyrazny krok na ceste к novemu sveto-
vemu radu a s tim spojenym konecnym cilem ustaveni
centralni svetovlady, vidim to tak spravne?
Samozfejnw, otevferreji to ani vyjadfit nelze. Nentsi оЬё£
bude muset сПепё pfinest Ыётеско, nebot kdo ovlada
Ыётеско, muze - v souladu s Goldmannovym planem -
takё kontrolovat Evropu. Jedna se ze strategickёho hledis-
ka о zcela novy pofadek.
Dovolim si na toto tema polozit jeste posledni otazku.
V jedne zprave jsem cetl, ze mezi „globalnimi hraciu (dimz
se zde mysli elitni rodiny) existuji velke obavy z toho, ze
by po pripadnem rozpadu Evropske unie mohlo dojit ke
spojenectvi Nemecka, Francie a Ruska s dalsimi moznymi
aliancemi v Asii.
Souhlasim. To by znamenalo fiasko soucasneho svёtovёho
poradku, kteremu dominuji Бро^епё staty. Ыётеско-гиз-
кё vztahy jsou proto stale pod drobnohledem a Americane
se vsemi prostfedky snazi zabranit tomu, aby mezi 1ётко
dvёma staty doslo к blizsimu spojenectvi. Kdyby se totiz
Ыётеско a Rusko sblizily, vznikla by nova svёtova velmoc!
ОвоЬпё уёпт, ze se to Americanum nepodafi, nebot' pro-
ti jejich snaham vystupuji i dalsi narody. My Jihoafrica-
пё jsme se nikoli nadarmo integrovali do hospodafskёho
uskupeni BRICS (=Brazilie, Rusko, Indie, Cina, Jihoafricka
republika). Атепсапё se v soucasnosti prostfednictvim
ruznych obskurnich dohod о takzvanem volnem obcho-
du snazi к зоЬё pfipoutat jine narody, a tim si je je^ vic
podmanit. Vitsina lidi si ale neuvёdomuje, ze globalizace
vzdy znamena amerikanizaci. Атепсапё si nepfeji, aby
svёt srustal pf irozenym zpusobem dohromady a aby clen-
зкё staty OSN rozhodovaly ve ргозрёсЬ miru a blahobytu
се1ёЬо svёta. Атепсапё jednoznac^ usiluji о svёtovladu,
chteji зуё1и dominovat. Americkou politiku samozfejn^ jiz
156
desitky let podporuji i velke zidovske banky i jedno z nej-
vlivnqSich lobbistickych sdruzeni AIPAC (=Americko-iz-
raelsky vybor pro vefejne zdlezitosti). Ale vitr se роз1ирпё
obraci а тпойё nase Ьапкёгвкё dynastie se zacinaji pre-
orientovavat.
Dobre, provedine ted' skok do soucasnosti a zastavme se
u aktuilniho pfilivu uprchliku, kteri proudi do Evropy
a Nemecka. Mnozi v tom vidi cileny plan, jenz ma vyustit
v chaos. Co si tom myslite?
Ano, je tomu зктеспё tak, je to jasny utok na Evropu.
Muze dojit i к tomu, ze se Evropa znovu rozdeli. Ameri-
canum by takovy vyvoj prinesl vyhody i nevyhody: na jed-
пё stra^ tak atakuji Evropskou unii, protoze je primym
konkurentem Spojenych statu, na э1гапё druhe v зоЬё ale
rozpad EU nese nebezpeci, ze se Ыётеско zacne oriento-
vat na Rusko.
Musim upozornit, ze кготё екопопмскёЬо konfliktu USA
s Evropou existuje jisty dlouhodoby plan, ktery je na svёte
jiz гттта1пё sto let a ktery pfedpoklada masivni miseni
obyvatelstva na Zemi. Ma to svuj duvod. Ted' se dostanu
к tomu, co jsem pfed chvili zminil, a popisu Vam зуз1ёт,
jenz stoji za systemem.
Prosim...
Mily pane Erdmanne, to, о сет zde spolu mluvime, lze srovnat
s pocitacovymi hrami, ktere hraji nase dёti. №kdo muze byt
napfiklad bojovnikem v nёjakё dobrodruzne hre, v niz ma pro-
tivniky i pfatele. Hrac bojuje, uzavira spojenectvi, vytvafi пёсо
novёho. Na konci hry je pak vycerpany, nebot cas sveho zivota
promamil zbytecnym hranim pocitacovych her, coz ale v real-
пёт гко1ё neznrenilo vubec nic. Realitu pfedstavuje popravdё
ten, kdo hru vymyslel a vytvofil. Chapete? A nyni pohled'me na
157
nas svet. Existuji zde diktatury, demokracie i monarchic. Boju-
ji proti sobe, uzaviraji mir, vytvafeji aliance a obchoduji mezi
sebou. ВёЬет poslednich staleti jsme mnohokrat zazili, ze svet
suzovaly valky, vladci a kralove odchazeli ze sceny, hranice se
posouvaly a vytvafely se aliance mezi jednotlivymi zememi
i mezi kontinenty. Jedno se vsak пегтёпПо: nejbohatsi rodinne
klany tohoto svёta zustaly dodnes tytez. Je йр!пё jedno, jaka
vlada stala v cele te nebo one гетё, zda tam panovala demo-
kracie, monarchic, diktatura nebo komunismus. Elitni rodiny
тё!у vzdy pod kontrolou suroviny a pfirodni zdroje a provo-
zovaly bankovnictvi. At: jiz se jedna о zlato, diamanty, stfib-
ro a dalsi suroviny, vsechno maji jiz cela staleti v rukou tytez
monopolni struktury. Уёдё! jste о tom? Aje Vam jasne, ze to tak
zustane i nadale?
Mohli bychom se cele dlouhe dny bavit о tom, kdy a kde
vypukne nejaka valka, ktery politik je zkorumpova^jsi
nez ti druzi a tak podob^. To by byl ovsem promrhany
cas. Pokud chcete doopravdy vёdёt, co se to dёje a co se
na teto р1апе1ё odehrava, musite znrenit svuj uhel pohle-
du a opustit гттёпои pocitacovou hru. Vse, co se ode-
hrava navenek, je jen jeden velky manevr, jenz ma slouzit
к odvraceni pozornosti od skutecnych problemu a jehoz
ukolem je zanr^stnavat masy пейёе1пои dinnosti. Kazdy si
to muze pojmenovat, jak chce. Rozestvavani jsou politi-
ci v ramci jedne гетё i staty navzajem. йёе1ет je zabavit
masy a zabranit lidem, aby rozpoznali a mredomili si, ze
vse, co je opravdu dulezite, patfi jen пёкоНка malo rodi-
nam. A to je onen skutecny plan: vёtsina dolu a zafizeni
pro tёzbu surovin na teto р1апеГё ostaUre jiz ГётГо rodi-
nam patfi (s urcitymi vyhradami vёetnё moji rodiny). Tyto
rodiny ale dnes chteji vlastnit котр1егпё vsechno od pudy
a pozemkii az po totalni kontrolu nad репёг! prostfed-
nictvim bezhotovostniho platebniho styku. Komu si mys-
lite, ze patfi роёкасе, pfes ktere se provadёj^ monetarni
obchody po се1ёт svёtё? Tymz rodinnym klanum, jimz
158
patfi takti vsechny suroviny i cely zbytek fyzickeho Б7ё1а,
a dokonce i rostliny. Ano, dnes se patentuji i rostliny.
Dulezitym predpokladem toho, aby si lide na teto р1апе1ё
nic z toho nei^domili, a nebyli tak pro elitni rodiny nebez-
pecni, je hloupost - cili chybёj^c^ inteligence. К tomuto cili
vedou dvё cesty: prvni se realizuje pres vychovu a vyuku
dёt^ a skrze skoleni, ktere systёm vnucuje dospёlym (skolni
a dёjepisnё knihy, noviny, casopisy...), plus ohlupovani pro-
strednictvim televize. Druha cesta je §епейскё otupovani.
Jak to funguje? Na Zemi existuji narody inteligentni а тёпё
inteligentni. Neni to zadne tajemstvi, neni to ani zadny
rasismus; jednoduse je to dane na гак^ё genetickych,
ale takё socialnich okolnosti. V zebficku IQ najdete йр1пё
nahofe asijske гетё, jako je Japonsko ci Jizni Korea, jsme
tam i my askenazsti 2ide, ale take №mecko, Rakousko nebo
Nizozemsko. Existuji ale гоупёг гетё, jejichz оЬсапё maji
уугагпё nizsi IQ, pficemz se jedna ргеуагпё о africke гетё.
Souvisi to i s pfibuzenskymi sfiatky cili s incestem. Ani to
neni zadne tajemstvi. Navic to zalezi takё na klimatickych,
sociologickych i dalsich faktorech. Narody se za poslednich
tisic let na гак^ё ruznych okolnosti a vlivu vyvijely odlis-
nymi zpusoby. Podstatnym faktorem je zde chudoba, se
kterou uzce souvisi nizka uroven skolniho vzdёlan^. Faktem
je, ze narody Evropy maji vyssi IQ nez narody Afriky.
Co se stane, pokud se vyssi IQ promisi s nizsim? Ustali se rekde
uprostred. Kazdopad^ se ale vyssi IQ snizi - tedy и dёt^.
Jiste znate Thomase P. M. Barnetta, coz je americky
vedec, ktery se zabyvd oblasti vojenske strategic a jenz
je fanatickym stoupencem globalizace. Ve svych knihach
hovofi о „nweltzaci vsech zemi na tomto sveteu.(5>
О to ргауё jde, a to na ideologickё, kulturni, ale 1акё na
genetickё urovni. To je ten takzvany nouy svetovy fad -
159
vse se v jistem ohledu musi поуё opravit a zarovnat.
Samozfejnte nikoliv u ,,elity“ - jedna se pouze о obcany
a narody. Hlupaci budou inteligentn^si a inteligentni lide
budou о пёсо hloupёjs^. V praxi to znamena, ze narody,
jako jsou Ыёшс! - kdysi гетё basniku a myslitelu - musi
byt v dlouhodobёm mefftku ,,ohlupovany“. Je to po^kud
drs^ vyjadfeno, ale о nic jineho ve skutecnosti nejde.
Existuji 1акё sfly - a to nejen v USA - ktere nemaji zajem na
зПпё Еугорё a ktere usiluji ргауё о vyse uvedenou nucenou
nivelizaci. Атепсапё nejsou prece nic jineho nez potomci
Ыётсй a dalsich bilych Evropanu, ktefi se ovsem jiz sta-
cili promisit. Так je tomu гоупёг v Jizni Americe, zejn^na
v Brazilii.
Tohle mela na mysli i Barbara Lerner Spectre?
Kdo je ta dama?
Je zakladatelkou organizace PAIDEA (=Evropsky institut
pro zidovske studie ve Svedsku). Existuje jedna videona-
hravka, na niz fika: „Domnivam se, ze muze dojit k rene-
sanci antisemitismu, nebot' Evropa se v tomto ohledu stale
jeste nenaucila byt multikulturni. Myslim si, ze zazijeme
porodni bolesti teto transformace, к niz dojit musi. Evropa
se jiz nebude sklddat z monolitickych spolecnosti, jak tomu
kdysi bylo... V centru deni budou stat Zide. Jedna se о neo-
bycejnou transformaci, kterou Evropa musi projit. Vstupu-
jeme do multikulturni spolecnosti, coz je Zidum vycitdno
kvuli jejich vudci roli. Ale bez ni a bez teto transformace
Evropa nepfezije.*4®
Tuto damu neznam, ale ocividne je jednou z mnoha agita-
toru a agitatorek, ktefi vehement^ podporuji miseni
narodu. Avsak jeji vlastni narod - а 1акё muj, zidovsky
narod - se misit nesmi. Musi zustat cisty. To byl (a stale
160
je) plan vladnoucich rodin, tfebaze existuji take belosske
elitni rodiny, ktere zidovske nejsou. V teto otazce zasta-
vam odlisne stanovisko, a to nejen proto, ze je moje zena
Ыётка a nase dcera vyrusta v nemecky mluvicim prostfe-
di. Ne, vse jde jeste dal, mnohem dal.
Takoveto mysleni povazuji za pfizemni. Videl jsem mimo-
zemske formy zivota - sice jiz mrtve, ale presto existujici -
coz dalo тут uvaham ohledre lidske existence novy impulz.
To, о co se snazi vladnouci rodiny, by se samozfejnre dalo
provadet jinou formou a jinymi zpusoby. Existuji pfece ruz-
ne cesty, jak toho dosahnout: mimo jine to lze lidem take
vysvёtlit a pak to provest tak, aniz by vypukla panika, о tom
jsem pfesvёdceny. К tomu by se ale tito lide - к nimz bohuzel
patfi i cast moji vlastni rodiny - museli vzdat sveho nabu-
bfeleho ega a pfestat se brat pfilis vaz^. To vsak povazuji
za nesmirne 1ёгкои vёc. Z moji rodiny, ktera je zidovska, jiz
nikdo nechodi do synagogy. Vetsina se klani pouze mamo-
nu. Stale opakuji, ze to hlavni je „delat dobre obchody“. Kolik
obchodu mam tedy je^ udёlat? V kolika domech mohu sou-
Ьёгпё bydiet, v kolika autech mohu jezdit зоисазпё? Dnes
to vse vidim vice kriticky. Kde zustaly vnitfni klid, kvalita
zivota, radost a dobrodruzstvi? Kam mohu je&£ dnes svo-
bodre cestovat - napfiklad jako zena - aniz bych musel mit
strach z pfepadeni, nebo dokonce ze гпазПпёт? Chaos, kte-
ry tu mame a ktery se dnes vali na „stary dobry svet“ zapadni
Evropy, ve svem dusledku zpusobila takё moje vlastni rodina.
Pfal jsem si to? Ne, игскё ne.
Shmeme si to: vse, co se deje ve svete, je jedno velke
divadlo, ktere slouzi jen a pouze odvraceni pozornosti
od skutedne dulezitych veci.
Ano, lze to tak fict. Samozfejnte existovali a existuji ruzni
vladci, ktefi to pochopili a snazili se proto tomu пёсо dёlat -
podivejme se na Hitlera, Saddama Husajna, Asada a dalsi -
161
ktefi se snazili vymanit z moci monopoly na ropu, zlato ci
na privatni bankovnictvi, cimz vlastne 1ёт1о rodinam vyhla-
sili hospodafskou valku. A co nasledovalo, to vsichni vime.
Pres vsechny valky, at jiz to byly оЬё svёtovё valky nebo dalsi
povalecne konflikty, se nic, ale vubec nic пегшёпПо na tom,
ze si elitni rodiny udrzuji svuj monopol nad surovinami. Na
teto skutecnosti se nikdy nic пегтёт.
To, co se ргауё v Еугорё odehrava, je dlouhodobё naplano-
vano а гатёг je takovy, aby se totez provedlo i se zbytkem
svёta. Mohu Vam ale пёсо fict? Jsem unaveny, to vse тё
unavuje. Mohli bychom vytvofit zcela jiny svёt, kdyby elita
nebyla tak arogantni а иттёпа a masy lidi by nebyly tak
ignorantskё a pohodlne. Vsichni se podileji na tom, co se
zde ргауё dёje. Так je to. Vsichni na tom mame svuj dil viny.
Hm, myslim, ze jsem Vam porozumel, VaSe slova Vas cti.
Presto bych Vas chtel jeste jednou pozadat о vyjadfeni
к soucasnemu deni i к tomu, co nas ёека.
To, co uvadi Vami citovana zidovska dama, je spise poklid-
ny proces, к пётиг dochazi prostfednictvim pпstёhova-
lectvi a ktery se tahne pres пёкоНк generaci. Pokud se vse
odehrava v miru, je to vlast^ v poradku. А гттёпа dama
to zfejnte tak myslela. Soucasne 81ёЬоуат narodu vsak je
nebezpecim pro nas vsechny. Ptam se: ktery £id se dnes citi
ve Francii Ьегреспё? To ale ona dama jistё петё!а na mysli.
Co nas tedy ceka? Velka valka, nebo cetne obcanske valky?
Zalezi to jistё na tom, jak definujete slovo valka. Co ргауё
nyni propuka v Еугорё, a zvla^ pak v Ыётески, se ji na
упкгороИйскё urovni muze podobat, nebot’ tento neblahy
vyvoj smeruje ke katastrofalnimu упкгороНйскёти парё-
tf, к atentatum, sebevrazednym atentatum, utokum na
azylova zafizeni a podob^, a to v се1оеугорзкёт n^fitku.
162
V пётескусЬ i evropskych velkonwstech bude dochazet
ke gerilovym valkam s fatalnimi nasledky. Nejhorsi je, ze
zadny bezpecnostni system na ani зеЬеуёгё! pocet
policistu nezabrani tomu, aby se ^kdo sam nevyhodil do
vzduchu, nehodil podomacku vyrobenou bombu do azy-
loveho zafizeni nebo se na fotbalovem stadionu s vybus-
ninou nevyhodil do роуё1п. Jak jsem jiz uvedl: skutecnym
cilem je fakticke zniceni Ыётеска po kulturni, demogra-
ficke, ale zejmena po ekonomicke strance a v soucasnosti
se nachazime v rozhodujici fazi tohoto planu.
To je jedna strana mince. Druha strana je takova, ze za
soucasnym masovym pfilivem uprchliku do Ыётеска i do
Evropy stoji mnohamiliardove ksefty. To si mnozi vubec
neuvёdomuj^. Pf itom jedinou zemi na svёtё, ktera si muze
dovolit velkoryse zachazeni s uprchliky, je ргауё Иётес-
ko. Navic vykazuji №mci zcela jistё maximalni socialni
a kfestanskou akceptaci migrantu. Pokud se та пёкоти
podafit toto logisticky zvladnout, pak jsou to Ыётск
Politici musi jiz pfece dlouho vedet to, о сет psali
napfiklad autofi jako Thilo Sarrazin nebo Udo Ulfkotte.
Nejvetsi problemy s integraci uprchliku jsou и Turku,
Africanu a obyvatel Blizkeho nebo Stfedniho vychodu,
ktefi jsou z vice nez petadevadesati procent muslimske-
ho vyznani.
Samozfejnw ze to vёd^, ale nic proti tomu nedёlaj^ az na
пё^егё vyjimky, ktere kladou kriticke otazky a pochazeji
pfevaz^ z pravicovё orientovane casti politickeho spek-
tra. Tito lide vsak v Ыётески nemaji zadne slovo. Podi-
vejte se na nejnovёjs^ utoky na mlade zeny о silvestrovske
noci roku 2015. Informace о tom se objevily v novinach
na celem зуёгё - ale nebylo to hned! Media se to nejpr-
ve snazila ututlat, nebot se z vёts^ casti jednalo о arabske
uprchliky. To pfece v zadne jine zemi na svёtё neni mozne!
163
Uz jenom ta skutecnost, ze stovky necivilizovanych hul-
vatu sexualn£ obtezovaly mlade zeny, уугагпё ukazuje,
jak primitive, brutalne a bezohledrre zachazeji tito lide
s evropskymi hodnotami. To vse vyplyva z jejich nabozen-
stvi i z casto extremne nizke йгоупё vzdёlan^.
Ale nyni toho nechme, nema smysl to probirat. Kazdy
sam si muze domyslet, co se stane s Evropou, nedojde-li
к г^акё radikalni гтёпё. А ргауё to je ten plan, ktery se
v soucasnosti realizuje, cehoz neni 1ёгкё si vsimnout.
tide musi pochopit, ze stare elitnf rodiny postupuji
v posledni stovce nebo dvou stech letech stale stejnym
zpusobem. Je jedno, zda zde mame diktaturu, komuni-
smus ci demokracii - tyto rodiny vlastni potrebny kapi-
tal, maji monopol nad surovinovymi zdroji teto planety,
a tudiz rozhoduji о valce a miru.
Lide si toho bud' nevsimaji (pfipadne to odmitaji vzit na
vёdom^), ze jiz davno ziji v tak casto citovanem novem svё-
tovem fadu a ze jsou jeho pevnou a velmi produktivni (sic!)
soucasti. Jiz desitky let vychazeji na celem svёtё nejruznejsi
knihy о tom, kdo jsou ti mocni, ktefi v zakulisi tahaji za nitky,
kdo jsou ti organizatofi revoluci, valek, teroristickych utoku
a svrzeni vlad ci monarchii. Jako clen jedne z tёchto rodin
Vas mohu ujistit о tom, ze тпоЬё z toho, co bylo v posled-
nich desetiletich na toto tema publikovano, je pravda. Dvё
procenta lidi vlastni pres pёtadevadesat procent svetoveho
kapitalu, pficemz se jedna pouze о пёкоПк set rodin, vic nic.
Zajimave je, ze kdykoliv se v mediich objevi zebncek
nejbohatsich lidi tohoto sv€ta, nikdy na пёт neuvidime
jmena jako napfiklad Rockefeller nebo Rothschild.
Vyplyva to z toho, ze tito lid£ maji svoje biliony v ruznych
nadacich a firemnich podilech. Tyto podniky ani nefiguruji
164
jako jejich soukromy majetek a pfesne о to jde. Proto je na
miste zdrzenlivost. Pfedstavte si, jak je to mazane. Navic
tito lide kontroluji take media, a proto mnohe na vefejnost
vubec nepronikne. Nemaji vubec zajem о to, aby se nekde
objevovala jejich jmena. Proc take? Kdyz se kazdoroc-
пё sestavuje seznam nejbohatsich lidi celeho svёta a jsou
v пёш uvedena napfiklad jmena Billa Gatese nebo Warrena
Buffetta s odhadovanym majetkem ve vysi priblizne 50 mili-
ard dolaru. Podle aktualnich seznamu vlastni 700 nejbohat-
sich svёtovych osobnosti pres 2 200 miliard dolaru, coz je
zcela nepfedstavitelna suma. V porovnani s tim je nevidi-
1е1пё jn^ni Rothschildu odhadovano na 100 000 miliard
a Rockefelleru na 11000 miliard. Domnivam se, ze uv&tena
cisla jsou jesfo> podhodnocena a pfilis nizka.
No a nyni se pokuste sam zodpovёdёt otazku, proc se na tёch-
to seznamech neobjevuji jmena Rothschildu a Rockefelleru?
Penize vladnou зуё1и, to nebylo nikdy zad^ tajemstvi.
Muzeme ale takё fict, ze svёtu vladnou krev a penize,
nebot' jsou to prastare rodinne klany a jejich rodinne зЛё,
ktere se systematicky sjednocovaly ЬёЬет vice nez stovky
let - je to vzajem^ prorostly pokrevni svazek, jenz kont-
roluje vice nez 95 procent celosvёtovёho kapitalu!
David Rockefeller se jednou nechal strhnout к nepro-
zfetelnemu vyjadreni na tema kontroly medii. Jiste se
to к vam dostalo. Rekl tehdy, ze dekuje vsem velkym
novinam, ktere jiz vice nez ctyficet let dodrzuji svuj slib
a nerefeniji о pusobeni skupiny Bilderberg i о jejim cili
na ustaveni svetovlady. Uvedl take, ze v budoucnu bude
vladnout svetu spolecne s bankeri „intelektudlni elita“.
Ano, tak je to. Je to sice dosti stary citat, ale ргезпё о to tu
jde. Jinou otazkou je, zda se jim зк^еёпё vse podafi i pro-
sadit. Ale рПпё na tom pracuji.
165
Dovolte mi polozit jeste otazku ke zvlastni roli Nemec-
ka. Vy i Vasi predkove jste s Nemeckem jiz dlouhou dobu
pevne spjati. V jednom dnvejsim rozhovoru jste zmi-
nil, ze nejen Vy a Vase rodina si nesmirne vazite Nemcu
а пёшескёЬо charakteru. Muzete to blize vysvetlit?
Na zacatku naseho rozhovoru jsem uvedl, ze elitni rodi-
ny citi velky respekt к evropskym statum, a zvlaste pak
к Ыётески. Na №mce je vzdy spolehnuti, dokonce i v pfi-
pade jejich desitky let trvajiciho obsazeni a zavislosti.
Evropsky duch, charakter, povaha, spolehlivost, vynale-
zavost, kfestanske hodnoty - vsechny tyto zaklady for-
muji z Evropanu, a obzvlast' z №тсй, velke a vyjimecne
kultury. Pro тё i pro mnoho lidi z dalsich rodin, ktefi tim
byli ovliv^ni, jsou №mci motorem 1ё1о stare a vyznam-
ne kulturni skupiny. Jiz pfed vice nez sto lety byla Evro-
pa absolutnim stfedobodem lidstva. I kdyz to dnes mnozi
neradi sly si, byla Evropa v te dobё kolebkou vyssiho lidstvi.
К tomu тё ted' napadlo tema patentovych prav. Psal jsem
о tom ve sve knize Tajnd akta о arse ilmlury (=Gehei-
makte Bundeslade). Jen samotny pocet patentu, ktere
ukoristili Americane po пётескё kapitulaci v roce 1945,
bere vskutku dech - jedna se рпЬНгпё о 340 000 paten-
tu, kterych se Americane zmocnili. Cena techto patentu,
predstavujicich пётескё dusevni vlastnictvi, se odha-
duje na 1 500 miliard marek. To je pfece silenstvi! Kde
by dnes Nemecko bylo, jestlize bychom тёН vsechny
tyto patenty к dispozici? Ve zprave washingtonskeho
ufadu Office of Technical Service se оАст1пё priznava,
ze к temto patentum jsou v USA ulozeny tisice tun doku-
mentace. Jista veta jednoho z tamejsich pracovniku тё
velmi zasahla. Dotycny rekl: „Je to jedinecny zdroj tohoto
druhu na svete, jedna se о prvni totdlni vysdti vynalezave,
tvofive sily jednoho velkeho inteligentniho ndroda.u Toto
vyjadreni тё zaroven popudilo a rozesmutnilo.
166
Ano, profitovaly z toho pfedevsim Spojene staty. Pfed-
stavte si, jakou hospodafskou a technologickou ztra-
tu pfedstavuji tyto patenty na пётескё з^апё a jaky
vyrazny zisk je to pro americkou stranu. Nyni take
porozumite tomu, proc jsem Vam fikal, ze miliony
dokumentu z doby druf^ svёtovё valky musi zustat pod
zamkem.
Vidite nejakou nadeji pro nemecky narod?
Tuto otazku mohu jen tёzko zodpovёdёt. Nevim to.
Pohled na soucasnost nic dobreho nepfinasi. Ыётс!
se ale vzdy dokazali vzchopit, a proto se t6si takovdmu
respektu. Maji пе^ёгЬе!пои vuli. Jiz z tohoto duvodu
neni nutne vzdavat se nadёje. V nejblizsich letech dojde
zfejn^ ve зуё1ё к dramatickym udalostem, a proto mohu
jen з1ёг1 posoudit, co se stane s Ыётескет. Ыётеско
mozna vyjde z tohoto vseho nakonec je^ nejldpe ze
vsech.
Pfedtim jste uvedl, ze se pretrvavajici system nezmeni
ani valkami cili ze se na skutecnosti, ze temer vsechno
na tomto svet6 patfi jen nekolika stovkam rodin, ktere
vse ridi, nic nezmeni ani navzdory globalnim politickym
zmenam na Zemi za poslednich tri sta let.
Ano, о tom jsem jiz take pfemyslel. V podstatё je to moz-
пё pfedevsim skrze озуёш a vhodne informace - pomo-
ci knih nebo pfes internet. Proto takd uvazuji о vydani
vlastni knihy, pf^padnё ve spolupraci s jednim тут pf i-
telem. Pochazi z podstatnё zasvёcenёjs^ rodiny, a mohl
by tak jistё poskytnout daleko vice informaci о politicko
-ekonomickem pozadi nez ja. Stale to ale zvazuji, dejte
mi prosim jeз1ё cas na rozmyslenou. Takova kniha musi
mit jasnou hlavu a patu а тё!а by obsahovat vskutku
vybusna fakta.
167
Dobre, dekuji mnohokrat za tento rozhovor, pane Mor-
gensterne. Doufam, ze se znovu setkame, a pak uvidime,
zda nas nenapadnou jeste dalsi zajimave podnety.
Muj souhrn:
Jak jsem naznacil jiz v uvodu, neprobihal rozhovor tak,
jak jsem si pfedstavoval. Rad bych byval svemu protqsku
polozil jeste dalsi otazky a take na jina temata. Nakonec
jsem ale rad, ze si pan Morgenstern na тё ги!ё1а1 cas a ze
jsme se spolu vubec mohli pobavit. Ma rozsahle vёdomosti
a nejruz^jsi informace na tdma prvni i druhe svёtovё val-
ky, ale to jsem v rozhovoru jiz nechtel rozvadёt.
ОзоЬпё jsem mu velmi vdёcny za to, jak vylicil situaci, kte-
ra se tyka skutecnych mocenskych struktur teto Zeme. Na
techto strukturach se za poslednich vice nez sto let vubec
nic пегтёпПо. Je to sklicujici, ale vyvodil jsem z toho
osobni dusledky tykajici se meho zivota i zivota moji rodi-
ny. Hod^ jsem pfemyslel о tom, co to pro тё znamena.
Jaky smysl ma zivot uvnitr systemu, v пётг пёкоНк rodin
vsechno vlastni a vse f idi? Jak a kde mohu efektiv^ пёсеЬо
dosahnout? Ptam se takd, zda volby зктеспё пёсо гтёт?
Muze nejaka nova strana пёсеЬо dosahnout? Kterym poli-
tikum Ize duvefovat? Co dёlam ve svem уо!пёт case a jak
to уузуёШт svemu d^ti? Toto interview ve тпё vyvolalo
celou fadu otazek. A to byl pro тё pozitivni гауёг, nebot'
vSechny tyto otazky vyzaduji odpovёdi. A tyto odpovёdi
chci pro sebe nalezt. S panem Morgensternem jsem stale
v kontaktu a slibil mi, ze bude pro moje dotazy к dispozici
i v budoucnu.
Pokud by Vds к tomu cokoliv napadlo, muzete mi klidne
napsat: www.erdmann-forschung.de.
168
169
Homosexualni
fotbalovi reprezentanti
a masakr v Nigerii
170
Dne 20. 1. 2016 jsem se setkal s dvema pany - Peterem
a Carstenem. Jeden z nich pusobil v polovine devadesa-
tych let na nejvyssi politicke urovni v Nigerii, druhy byl
dels! dobu na cestach s jistym homosexualne orientova-
nym nemeckym fotbalovym reprezentantem - о jehoz
zamefeni vsak nikdo nevi.
Petere, sveho casu jsi provadel ruzne obchody s teh-
dejsim prezidentem Sani Abachou. VypravSj mi о tom
prosim.
Peter: V letech 1992 az 1996 jsem pobyval v Nigerii
a zil v nejvetsim nigerijskem meste Lagosu (=Lagos byl
hlavnim mestem Nigerie v letech 1960-1991, od prosin-
ce 1991 je nigerijskym hlavnim mestem Abuja - pozn.
redakce). V roce 1993 se general Sani Abacha prohlasil
prezidentem a oslava jeho volebniho vitezstvi se konala
v mem hotelu. Protoze jsem byl jediny beloch mezi pfi-
tomnymi, novopeceny prezident se me zeptal, kdo jsem.
Kdyz jsem do (tehdy) devitimilionoveho Lagosu pfijel
poprve (=soucasny pocet obyvatel Lagosu je sporny,
podle odhadu zije ve velkon^ste i s pfilehlymi oblastmi
16 milionu lidi), trvalo dva tydny, nez jsem potkal dalsi-
ho belocha.
Kazdopadne jsem se dal s prezidentem a s jeho ministry
do feci a jiz po kratke dobe nasi znamosti bylo evident-
ni, ze Abacha i clenove jeho vlady kradou statni peni-
ze - bylo to silene. Jednou jsem se ocitl v hale, kde se
nachazely stovky malych kovovych kontejneru о veli-
kosti napojove bedynky, pficemz v kazdem z nich byly
ulozeny 4 miliony dolaru. Vim to pfesne, ропёуаЬг jsme
pozdeji se synem jednoho ministra sest takovych kon-
tejnerku ukradli.
Opravdu? Jak je vubec mozne песо takoveho provest?
171
Skutecne! Problemem je, ze se tyto penize stale nachaze-
ji v Nigerii a ze se jedna о bankovky z roku 1986, kterym
chybi ochranny stfibrny prouzek, a proto nejsou pouzi-
telne. Druhym problemem je, ze nam tehdy pfi ukryvani
techto penez pomahali dva dalsi muzi, ktefi si jiz v mezi-
dobi pravdepodobne penize davno pfivlastnili. Sam jsem
tam od te doby nebyl. Musel jsem totiz z Nigerie v roce
1998 zmizet, kdyz po Abachove smrti а гтёпё vlady vysly
najevo moje ksefty s byvalym prezidentem. Obchodovali
jsem s letadly a s pomoci jenz se pozdёji stal ame-
rickym guvernerem, jsem generalovi dodaval i гЬгапё.
К tomu se hned dostaneme. Co Te ale vlastne do Nigerie
zavalo?
Tehdejsi ministr obrany Samuel Egbele jednou navstivil
moje rodne rr^sto v Кётески а сЬгё! od firmy, и niz jsem
tehdy pusobil, nakoupit stavebni stroje. Prodal jsem mu
tehdy tyto stroje asi za 450 000 liber a zafidil jsem i jejich
pfepravu. Spolu s nigerijskym ministrem jsem takё odle-
tёl do Nigerie a Egbele mi уузуёйП, ze se v teto zemi
daji dёlat dobre obchody. Nigerijci od nas с!пёН nakoupit
zbozi za 18 milionu a tehdy jiz take v zemi pusobila firma
Claas z Mindelheimu, ktere tan^jsi vlada slibila vysoke
subvence, pokud v Ь^ёгп zakoupi pozemky. Investova-
la tam пёкоНк milionu, зНЬепё subvence ale nedostala.
Nigerijci ji рп^ё sprostS podvedli. Коуё hlavni rr^sto
Abuja bylo vybudovano 1акё jako symbol zahajeni nove
ёгу bez korupce a dalsich negativnich jevu, ve skutec-
nosti je ale гетё stale velmi zkorumpovana. Firma Cla-
as гаёа1а dokonce jednat se mnou, abych se postaral
о jejich pozemky a pokusil se ziskat penize грё^ proto-
ze kupni smlouvu, kterou тёН v ruce, mohli pouzit tak
maximal^ jako toaletni papir. Firma Claas pak poslala
do Lagosu svoje dva pracovniky, aby tam vyjednavali,
Nigerijci se jich ale jednoduse zbavili. Так to v teto zemi
172
chodi. Nemecka firma po mne chtela, abych se ve veci
pozemku zacal osobne angazovat; od toho jsem ale dal
ruce pryc. Bylo to v dobe takzvaneho „cerneho dolaru“.
Vis, о cem je fee?
Ne.
Nigerijsti podvodnici tehdy barvili dolary na cerno, aby
vypadaly jako fotopapir. Existovala vsak jista chemikalie,
s niz mohli bankovky pozdeji vycistit. Timto zpusobem se
penize maskovane jako fotopapir dostavaly ze zeme a v cili
cesty byly znovu vycisteny.
Dobre, vrafme se ale к опёш kontejnerkum s dolary.
Tvrdi se, ze neexistuji zadni dolarovi bilionafi, tito lide
v Nigerii jimi ale jsou. Maji obrovske haly pine dolaru.
Znal jsem tehdy ministra s jehoz synem jsme sest
takovychto kontejneru z uvedene haly ukradli. Pfedtim
jsme dali hlidacum kofalku, do niz jsme nakapali uspavaji-
ci a paralyzujici latku. Jednu bednicku dolaru jsem uscho-
val ve svem hotelovem apartma a ctyfi roky jsem si zil
jako prase v zite. Byla to bajecna doba. Tyto penize nebylo
mozne ze zeme vyvezt, a tak jsem je tam s velkou pom-
pou utratil. Opakovane jsem se pokousel poslat cast penez
do Nemecka, nekdy pres banku, jindy zase postou - ale
nikdy to nevyslo. Balicky byly otevfene, bankovni ufedni-
ci zkorumpovani, proste neuvefitelne. Kdo песо takoveho
sam nezazil, neuvefi tomu. Je to uplne jiny svet - naprosto
nevypocitatelny.
Co jsi s temi penezi udelal?
Jeden kontejnerek jsem kompletne cely utratil. Pronajal
jsem si cele patro v nejlepsim hotelu, pozval jsem lidi z uli-
ce a uspofadal gigantickou party. A tam se dely veci!
173
V Nigerii bylo kazdopadne vse zkorumpovane. Spfatelil
jsem se s jednim ministrem a ten mi uvedl jeden pfiklad:
v zemi jsou pianovane milionove investice do stavby silnic,
tyto penize vsak nikdy na misto urceni nedorazi, nebot'
jsou pfedtim spolehlive rozkradeny. Ministfi se nehoraz-
пё obohacovali a obcane z toho nemeli nic. Az kdyz jsem
byl z Nigerie pryc - tedy po roce 1998 - zacali skutecne
pfebudovavat hlavni mesto Abuja, kde se melo vsech-
no zlepsit. Setkal jsem se i s jednim Nemcem, ktery tam
vybudoval olympijsky stadion a podilel se na stavbe mesta.
S timto clovekem jsem se pak schazel casteji.
Sam jsem navstivil ruzne africke zeme, at'jiz to byl Egypt,
Tunisko, Kena, Tanzanie, Jihoafricka republika, Namibie
ci Botswana. Tyto zeme jsou ve srovnani s Nigerii mno-
hem civilizovanejsi. V Botswane je napfiklad klid od te
doby, co tam byl zaveden trest smrti.
Ano, popravy jsem v Nigerii take videl. Jednomu zlodeji
pfehodili pres hlavu pytel a pak ho zastfelili. Nebo jiny pfi-
beh: asi 300 studentu demonstrovalo proti korupci v zemi.
Vojaci pfed nimi i za nimi postavili bariery, aby demon-
stranti nemohli nikam utect, pak vzali do rukou automa-
ticke гЬгапё a vsechny studenty postf ileli.
Videl jsem to na vlastni oci, ale v пётескёт tisku se о tom
nic nepsalo. Co je to za lidi, ktefi tohle dёlaj^? Mrzaci dokon-
ce vlastni dёti, aby pfi геЬпЛё vypadaly vёrohodnёji. Kdo je
schopen udёlat пёсо takovёho - vlastnimu diteti?!
A zena pro пё neznamena nic. Nemuzeme se pak divit
tomu, ze и nas - jako nyni v КоИпё nebo Hamburku -
dochazi к зехиа1пё motivovanym utokum na zeny. To
je pro пё normalni. Znasilnit zenu povazuji tito lide za
пёсо ЬёгпёЬо. Ve svych vlastnich zemich to provadёj^
dennё.
174
Dokonce i konzsky zastupce pri OSN Serge Boret Bok-
wango prohlasil: „Kazdy African, ktereho jsem v Itdlii
vide I, patfi к vyvrhelum a odpadu Afriky... Ptdm se, proc
Italic i dalsi evropske zeme toleruji pfitomnost takovych
lidi na svem uzemi? Stydim se za africke pfistehovalce,
ktefi se chovaji jako krysy, co napadaji evropskd mesta,
a zlobim se na ne. Stydim se ale i za africke vlddy, ktere
masovy exodus tohoto africkeho odpadu do Evropy jes-
te podporuji, a zlobim se na ne.u (Serge Boret Bokwan-
go, clen stdleho zastoupeni Konga pri OSN v Zeneve /
UNOG/ dne 18. 6. 2015) <7>
Tento vyrok je vskutku vybusny. Kdyby to prohlasil
nejaky nemecky politik, okamzite by musel opustit svoji
funkci...
Vzpommam si jeste na рп'ЬёЬ z Cadu, kde byly v dobe
meho africkeho pobytu objeveny velke zasoby ropy.
Americane tam tehdy dodali tisice tezebnich pump
a pozdeji zacali ropu sami tezit. Meli tam nekonecne
mnozstvi ropnych pfepravniku a vojaci celou oblast
uzavfeli. Ani netusime, co se tam vsechno stalo a kolik
tam pod koly pfepravniku zahynuio lidi. Nikoho to teh-
dy nezajimalo, protoze lidsky zivot tam nema zadnou
cenu.
Co muzes jeste net о Sani Abachovi?
Obvinovali ho z korupce, a to opravnene. Byl jsem s nim
casto v televizi, nebot' jsem ho tam doprovazel. Po jeho
smrti jsem musel samozfejme take zmizet. Dostal jsem
tedy kratkou zpravu, ze se musim okamzite ztratit. Nor-
malnim zpusobem - pres letiste nebo pf istav - to pf iroze-
ne nebylo mozne. Odjel jsem proto tajne v noci na malem
clunu z Lagosu do Beninu, kde jsem stravil pul roku, a pak
se vratil zpatky do Nemecka.
175
Vrat’me se к jiz zmmenemu obchodnikovi se zbranemi,
ktery se pozdeji stal v USA guvernerem.
Ano, ВИН byl tehdy opravdu velkym obchodnikem se
гЬгапёпн. Mel dva kamarady, z nichz jeden byl take тут
dobrym znamym. A pres tohoto cloveka jsem se pak dostal
pf imo к ВИН Vim proto z prvni ruky, ze prodaval zbra-
ne ve velkem stylu, a ze mel dokonce к dispozici obfi leta-
dlo, s nimz rozvazel zbrane po celem svete.
Dela to i dnes?
To nevim. Hovofime о roku 1996, ale od te doby s nim
nemam zadne kontakty. Kdyz jsem se pozdqi z Nige-
rie vratil, vtrhla ke тпё BND (=Bundesnachrichten-
dienst=nemecka zpravodajska sluzba) a pfevratila mi celou
firmu naruby. Zpravodajci totiz zachytili nekolik mych
faxu a znenadani se pak objevili u mych dvef i.
Co je к tomu vedlo?
Duvodu bylo vic. Jednalo se samozfejme hlavne
о obchody, ktere jsem provozoval v Nigerii, nebot’ ne
vsechny byly legalni. Vlastnil jsem tehdy take americky
test na AIDS, stacilo pouze jednou oliznout papirek a jiz
jste meli к dispozici vysledek. Tento test v porovnani
s cenou okolo 150 marek, ktera byla u nas v Nemecku,
stal pouhych pet dolaru. Tyto testy na AIDS jsem chtel
za pomoci ceskeho ministra zdravotnictvi distribuovat
ve velkem v Ceske republice. Vse jiz bylo domluveno,
ale BND to zmafila. Na zaklade tehdejsi zakonne upra-
vy nebylo totiz mozne tyto testy prodavat v Nemecku.
Pokud u nas nekdo ziska test na AIDS za pet dolaru,
bude zfejme postradat psychologicke poradenstvi. Kaz-
dopadne jsem mel tehdy na krku BND a bylo mi feceno,
ze to delat nesmim.
176
S jakym oduvodnenim?
Мё1о to byt udajite trestne, porusovalo by to zakon о leci-
vech a tak podobne.
Mame zde uplne jine tema - homosexuani reprezentan-
ti. Carstene, pfatelis se s jednim nemeckym fotbalovym
reprezentantem, jehoz manzelstvi ocividne funguje jen
naoko.
Carsten: Slovo pratelit bude mozna trochu pfehnane, ale
kdyz hrac H^Ueste pusobil v mnichovskem Bayernu,
obcas jsem s nim v Мтсйоуё zasel na sklenicku.
Mel ШН tehdy pritelkyni, aby se neprozradila jeho
skutecna orientace?
Vsichni homosexual™ hraci maji рпЧе1купё jen nao-
ko. Kdyz jsou ale paparazzi pryc, zmizi i tato dёvcata.
Poslou je domu a nahradi je jejich homosexual™ part-
ner!... Vsechny tyto zeny z toho maji psychickd potize,
nebot’ navenek hraji manzelky, jimiz ale ve skutecnosti
nejsou.
О homosexual™' orientaci se mluvilo take u
bratra pilota Formule 1. Mohu potvrdit, ze tomu tak je.
V tisku о tom tehdy mluvili vzdy jen v naznacich, pry se
jednalo о ^jake SMS zpravy. Kdo vsak о homosexual^
dotycneho vёdёl, tomu bylo jasne, jak si ma tyto tiskovё
zpravy sprav^ vylozit. Pro ostatni to bylo zcela nesro-
zumitelnd.
Vysvdtloval Ti nekdy, proc о sve orientaci midi
a jak se pfi teto skryvacce citi?
ВёЬет svd karidry se sportovci к nicemu nepfiznaji.
177
Staci se jen podivat na hrace H|^|a jeho zvlastne pro-
jevovanou radost pri vstfelene brance. Neni tezke si toho
vsimnout.
U hrace jsem si jisty, ze je bisexualni, u hrace
neni pochyb о jeho homosexualni orientaci a tak-
tez u hrace	Mam fotografii, ktera byla pofizena
v hotelu Stanglwirt v Tyrolsku, kde je fotbalista ИВИ
v posteli se svym exmilencem	Domnivam se, ze
u obou posledne jmenovanych se jiz о jejich mozne homo-
sexualite vefejne diskutovalo. ИЩИ dokonce vydal tis-
kove prohlaseni, ze neni gay, ve skutecnosti jim ale je...
Vedi о tom i lide od tisku, ktefi ho chrani. Jsou v tom velke
penize, a proto se о tomto tematu jednoduse nic nepise -
a hotovo. Kdybys ted pfisel do redakce BILDu (=BILD - nej-
ctenejsi bulvarni denik v Ыётески) a ukazal jim fotografii
tohoto paru, jak jsou spolu v posteli, nezvefejnili by to.
Ano, sam vim о homosexualni orientaci и tri reprezen-
tantu, pfesneji feceno mistru sveta. (=Nemecko se stalo
fotbalovym mistrem sveta v roce 2014 - pozn. redak-
ce). Zndm se se dvema hraci bundesligy (resp. byvalymi
hraci bundesligy), ktefi mi о tom vypraveli. Vi se о tom,
ale vsichni mlci. Hitzlsperger se ke sve homosexualite
take pfiznal az po ukonceni kariery. (Thomas Hitzlsper-
ger=byvaly nemecky fotbalovy reprezentant a hrac
mnoha vyznamnych nemeckych i evropskych klubu;
sportovni karieru ukoncil v roce 2013 a к homosexualite
se pfiznal v roce 2014 - pozn. redakce.)
Osobne mi je jedno, zda je nekdo homosexualni ci hetero-
sexualni. Co me vsak irituje, je obrovska mira licomemos-
ti a pokrytectvi, kdyz se pfed fotbalovymi fanousky snazi
kluby zachovat dekorum udajne cisteho sveta. Fanousky by
totiz informace о homosexualite svych oblibencu mohla
velmi iritovat. Kluby о tom vedi, a proto se staraji о to, aby
178
po boku techto hracu vzdy stala nejaka pekna slecna, ba
dokonce je s nejakou i ozeni. Divim se, ze si to hraci nechaji
libit. Musi tak prece permanentne bojovat se Izi.
Ano, ale tak to v teto branzi chodi. Existuji v ni reklamni
smlouvy na giganticke sumy, ktere by v pfipade odhaleni
byly zfejme zruseny. Hlavni problem vidim ale u fanous-
ku. Pfedstav si, jak by asi reagovali soupefovi fanousci,
jestlize by po travniku behal homosexual™ hrac - nebo
si dokonce pfedstav situaci, ze by se jednalo о homosexu-
alniho reprezentanta, jenz by nastoupil proti Rusku nebo
tymu z nektere muslimske zeme. Na to muzes zapome-
nout. Kdyby se jednalo о skutecne slavneho hrace, игскё
by pf isel о reklamni smlouvy a podobne. Je to jedno velke
a nekonecne klubko zavislosti - bohuzel...
Carstene, myslim, ze mas pravdu. Kazdopadne vam obe-
ma dekuji za poutave informace a preji vsechno nejlepsi!
179
Celni urednice
zpochybnuje platnost
zakonu Spolkove
republiky Nemecko
180
Stale vic takzvanych ufednikii zpochybnuje vlastni cin-
nost, a to na гак1адё pomalu, lec копЬпиа1пё se тёте!
pravni situace ve Spolkovё republice Nemecko. Jednim
z techto lidi je pani Marion Regner, kterou jsem na uvede-
ne tema vyzpovidal v lednu 2016.
Pani Regner, dvacet let jste pracovala u celni spravy.
Proc jste ze sluzby dobrovolne odesla? Co se stalo?
V letech 1995-2014 jsem piisobila v aktivni &1игЬё u spol-
kove celni spravy. Nejprve jsem tam pracovala jako ceka-
telka, pote jako celni sekretafka. Odchazela jsem z pozice
vrchni celni sekretafky, coz Ize po dvaceti letech prace
povazovat za urazku, nebot' v ргйЬёЬи sve kariery jsem
byla povysena pouze jednou. Duvod spocival v tom, ze
jsem jiz od pocatku citila, jak mnohe z toho, co se okolo
тё dёje, neni v pofadku. Zprvu jsem nemohla pochopit,
ос ргезпё Ьёг1, a teprve postupem let jsem si vsimla riiz-
nych nesrovnalosti, ktere jsem vzdy definovala a take na
пё upozornovala. Moje pfipominky byly ale pokazde odlo-
zeny stranou a bagatelizovany. „Tak to proste chodi“ гпё1а
obvykla odpovёd’. Kazdopad^ тё ale zacali brzy povazo-
vat za obtiznou kolegyni a vzpurnou potizistku.
Co se Vam konkretne nelibilo?
Konkretne se mi nelibilo, jak nas nasi nadfizeni сПепё obe-
Ihavali a ponechavali nas v nevёdomosti о 8ки1еспё pravni
situaci. Nikdo z nas nebyl seznamen s vyrokem spolkoveho
ustavniho soudu, v пётг je uvedeno, ze od 8. 5.1945 zad-
ni ufednici v Ыётески neexistuji. V ргйЬёЬи skoleni jsme
si osvojili poplatkovy fad (=AO=Abgabenordnung), ucili se
vybirat da^ atd. Nikdo nam vsak ani sluvkem nezminil, ze
poplatkovy fad pochazi z dob Tfeti fise, a proto by vlast^
тё1 byt zakazany. Кготё toho byl ignorovan § 415 poplat-
koveho fadu, ktery upravuje vstup teto normy v platnost.
181
Pfesny obsah lze naji't na webu www.dejure.org. A i kdyby
poplatkovy fad nepatfil mezi nacisticke zakony, stale jes-
nevstoupil v platnost, coz v praxi znamena, ze jakykoli
danovy vymer je neplatny a nema zadnou vahu.
Pak se jednalo napfiklad о problematiku sluzebniho oble-
ceni. Najednou jsme jiz nemohli pouzivat termin unifor-
ma, to nam bylo рпэпё гароуёгепо. Byly nam odstra^-
ny narameniky a zmizelo i oznaceni sluzebni hodnosti.
Nelibilo se mi take, ze jsme vsichni nahle museli uzavfit
takzvane pojisteni sluzebni odpovёdnosti. Toto poji^ni
tehdy dokonce propagovaly i odbory. Pokud bych ale byla
skutecnou ufednici, nebylo by z pravniho hlediska vubec
nutne takove pojish^ni uzavirat.
Kdy jste si uvedomila, ze tady пёсо nehraje a ze napri-
klad Spolkova republika Nemecko neni suverenni stat?
LMidomila jsem si to az pozdёji, ackoliv jsem jiz dels!
dobu citila, ze пёсо neni v pofadku. Bylo to v roce 2014,
kdy jsem pfi vlastnim prtizkumu na tema zdrave vyzi-
vy narazila na jiste internetove stranky, ktere se touto
tematikou zabyvaly. Zpocatku jsem tomu nevёf ila a sna-
zila jsem se najit dtikazy a protiargumenty, abych tyto
lidi odhalila jako lhafe. V ramci sveho hledani jsem vsak
byla konfrontovana jes^ s dalsimi skutecnostmi, ktere
vse potvrzovaly, ba dokonce to jesh£ podtrhovaly a zvy-
raznovaly. Od te doby jsem se snazila propracovat к jadru
problematiky, coz se mi snad podafilo. Kofeny toho vse-
ho daleko pfesahuji prohranou druhou svetovou valku,
ktera ve skutecnosti byla jen zaminkou pro zniceni eko-
погтскё nezavislosti Кётеска. V soucasnosti se to dёje
prostfednictvim podivneho postupu, ze podstatna cast
danovych pfijmu пётескёЬо statu je пеги§епё odvadёna
do USA. Pan Schauble (=пётеску ministr financi v letech
2009-2017) tak о воЬё muze tvrdit, ze svym pantun dobfe
182
slouzi. Od roku 1945 jiz nejsme suverenni stat, coz potvr-
dilo i mnoho politiku.
Svemu zamestnavateli jsem zaslala katalog otazek, v nichz
jsem se mimojine dotazovala,jakje mozne, ze hlavni celni
ufad Singen i financni feditelstvi Jihozapad v Neustadtu
an der Weinstrasse (ve spolkove zemi Poryni-Falc) jsou na
seznamu webovych stranek vlivne атепскё spolecnosti
Dun & Bradstreet (=D&B=nejvetsi poskytovatel ekonomic-
kych informaci typu business-to-business) zaregistrovan6
jako firmy. К svym dotazfim jsem pfedlozila take potvr-
zeni о registraci celniho lifadu i financniho feditelstvi
ve ггптёпёт seznamu атепскё spolecnosti. Dotazova-
la jsem se пжпёг na lizemni platnost zakladniho zakona
(=Grundgesetz), na zakon о pfestupcich (=OwiG=Gesetz
fiber Ordnungswidrigkeiten) a na spolkove novelizacni
zakony (=Bundesbereinigungsgesetze), ktere rusi plat-
nost a licinnost jednotlivych nafizeni a pravnich norem.
Dodnes nemam zadnou reakci, coz je podle meho nazoru
dosti jasna odpovёd'. Skutecnost, ze pfislusne organy moje
sdёlen^ obdrzely, mi byla nepfimo potvrzena. Vyzvaly тё
totiz, abych se dostavila к zavodnimu lekafi, jenz se тё
na pfednwtny dopis dotazoval. Dotycny doktor тё1 oci-
vid^ prozkoumat muj dusevni stav a zjistit, zda netrpim
nejakou psychickou poruchou. Ma to take jistou souvis-
lost s tim, ze jsem эоиЬёгпё se svym nastupem к celnikum
zacala 1грё1 silnymi depresemi. Moje podvёdom^ tehdy
evident^ zacalo vysilat varovne signaly, ktere jsem vsak
bohuzel ignorovala.
Vidi, respektive videli to Vasi kolegove podobne?
Urcita cast mych kolegu je informovana stej^ dobfe jako
ja. Obavaji se ovsem о svoje zivobyti, mnozi maji rodi-
ny a nechteji ztratit to, co mnoho let budovali. Ti, ktefi
vёd^, oc jde, jsou zticha, a ti, kdo to nevёd^, nic vёdёt ani
183
nechteji. Nektefi me dokonce оэоЬпё napadli a oznacili za
lhafku. Kazdopad^ mohu vse, co tvrdim, take dokazat.
Nektefi jen vegetuji, pfezivaji ve svych funkcich a nechteji
nic riskovat, jen aby vse v klidu doklepali do duchodu. Jini
jsou permanent^ nemocni, pondvadz nevёd^, jak jinak by
z teto situace vybruslili, aniz by vsechno ztratili. ЫёкоИк
malo kolegii тё!о odvahu jit stejnou cestou jako ja. Byla
jsem penzionovana a dostavam minimalni diichod, ktery
уу81аё! na pouhe pfeziti. Jsem s tim ale spokojena, nebot’
mohu vyuzit svuj ёаэ к dalsimu zkoumani dane proble-
matiky. ЫёкоПк celniku dalo dokonce ууроуё^ jsou to ale
spise vyjin^ne pfipady.
Existuje jeste песо, co se Vam na policejni sluzbe (ci
spi§e policejnim systemu) nelibi? Ptam se mimo jine
take proto, ze jsem se od jednoho znameho dozvedel
nasledujici: jeho pritelkynd je daifov& kontrolorka
a vypravela mu, jak jsou ona i jeji kolegyne velmi zne-
pokojend tim, ze - podobne jako exekutori - nesou od
roku 2012 soukromou zodpovednost za vse, co ve sluz-
be delaji.
V zasadd mi vadilo mnoho vdci: vzdy se ale jednalo о malid-
kosti, ktere jako jednotlivosti pusobily nedulezitd, avsak
v ramci celkoveho pohledu a pfi zohledndni vsech prav-
nich souvislosti nabyly zasadni vyznam. Neexistuje jiz sef
konkretniho ufadu, nybrz pouze takzvany vedouci sluzeb-
ny. Vyhotovene dopisy a pisemnosti se jiz nemusi podepi-
sovat, ale jsou platne i bez podpisu, coz je ovsem v rozpo-
ru s obdanskym zakonikem. A uplatnovane zakony nejsou
totez co platnd zakony: jedna se о пёсо zcela jineho.
Dochazi к vyraznd personalni redukci a neustale je ome-
zovan a snizovan podet vlastnich a puvodnich ukolu cel-
ni spravy, к nimz patfi zejmena kontrola dovozu a vyvozu
zbozi do/ze tfetich zemi. Stale pfichazeji novi kolegove
184
z post, pracovnich ufadu nebo armady, ktefi se ,,mav-
nutim kouzelneho proutku" pfeskolili na celniky. Ja jsem
naopak musela podstoupit dva roky narocneho a pfisne-
ho vzdelavani. Tito novi kolegove jsou mimochodem take
vetsinou rychle povysovani a dostavaji se do lepsi'ch slu-
zebnich pozic. Tim je vrazen mezi zamestnance klin, coz
je zfetelne videt.
Srdecne Vam dekuji, pani Regner. Pfeji Vam vse nejlepsi
na dalsi ceste.
Pani Regner muzete kontaktovat na:
tnarion<agemeinde-konstanz.de
Obr. 6: Byvala celni ufednice Marion Regner a policista Harald Schreyer
v rozhovoru s Jo Conradem na www.bewusst.tv
185
Chemoterapie
muze pomoci -
casto to vsak neni
zadooci
186
S doktorem Mikem S. jsem se seznamil pocatkem roku 2013
prostfednictvim sveho kamarada, jenz pracuje pro tajnou
sluzbu a ktery mi уургауё! о tom, ze dr. Mike S. je sice
pfiznivcem klasicke skolni mediciny a provozuje uspesnou
praxi s klinikou i hotelovou kliniku se specializaci na otori-
nolaryngologii (=ORL), musel ale jiz take podstoupit neko-
lik domovnich prohlidek. Pfi prvnim obsahlem rozhovoru
s nim, jenz ргоЬёЫ 17.11. 2015, jsem тё1 moznost prohted-
nout si jeho kliniku ve тёз1ё, kde sidli jedna z nejvёts^ch
americkych vojenskych posadek na пётескё рйс!ё; take
proto se orientuje ргеуагпё na americkou klientelu. Pfi
nasem prvnim setkani jsem se seznamil i s jeho manzelkou
a synem - dale ma je&£ dvё dcery. To vse jen prohloubilo
muj velmi dobry dojem z naseho setkani. Mohl jsem si pfi
rozhovoru udёlat take mnozstvi poznamek a pfi nasi dalsi
schuzce konane dne 1.12.2015 jsem тё1 s sebou i diktafon,
abych zaznamenal duvody, иу^ёпё timto lekafem, proc
mu ^kdo stale hazi klacky pod nohy, pfestoze ve зуё praxi
byl a stale je уёгпу klasicke skolni medicine.
Pane doktore S., pro valnou vetsinu mych ctenaru bude
pfekvapenim, kdyz se dozvi, zejste dosahl velkych uspe-
chu pfi aplikaci chemoterapie pfi lecbe rakoviny, pone-
vadz zejmena v alternativnich kruzich je tento postup
odmitan a jeho ucinnost zpochybnovana. Behem naseho
rozhovoru se samozfejme dostaneme i к tomu, abychom
vysvetlili, proc Vas postup neni zadna z „beznych" forem
klasicke chemoterapie. Nejprve by тё ale zajimala Vase
pracovni kariera, aby ctenafi meli pfedstavu, s kym maji
co do cineni.
Rad Vam to povim. Narodil jsem se v roce 1953 v mёstё
Pirmasens (ve spolkove zemi Poryni-Falc) a pochazim ze
zubafske rodiny. Puvod^ jsem se сЬ1ё1 stat take zubafem,
navs^voval jsem internatni skolu, v niz jsem i odmaturo-
val, a zacal jsem studovat medicinu v Homburgu (pfed-
187
tim jsem absolvoval v ramci vojenske sluzby zdravotnic-
ky vycvik). Po ukonceni studia jsem v Homburgu zGstal.
Aprobaci jsem ziskal v roce 1980 a od roku 1981 jsem pra-
coval jako asistent na univerzitni otorinolaryngologicke
klinice, kde jsem vydrzel az do dubna 1996, pficemz jede-
nact let jsem pGsobil jako primaf.
D€kuji za informace. Jak to pokracovalo dal?
Jiz behem sveho pGsobeni ve funkci asistujiciho lekafe jsem
zazil nahly a soucasny odchod dvou vrchnich a ctyf odbor-
nych lekafii, coz pro celou kliniku i pro zbyvajici doktory
znamenalo velkou personal™ ranu. Pro me to ale byla silna
vyzva, nebot jsem tak jiz velmi brzy mohl pfevzit znacnou
zodpovёdnost. Diky tomu jsem se rovn£z dostal к velkym
operacim a jiz v roce 1985 jsem se stal primafem a musel
jsem se take podilet na vycviku mladsich lekafG. Svoji praci
jsem mel rad.
Byl jste tedy primafem...
Ano. Nase klinika byla hodne velka а тё1а 113 IGzek, sta-
le jsme tedy тёП co dёlat. Moji domenou byla chirurgie
a onkologie (=tekafsky obor zabyvajici se nadorovymi
опетоспёппт). Chirurgie zahrnovala i plastickou chi-
rurgii. Osetfoval jsem take poruchy feci a hlasivek. Jak
jsem jiz uvedl, тё1 jsem svoji praci rad, bylo mi ale jas-
пё, ze to, co dёlam, nebudu moci ргоу^ё1 za podminek
danych novym mladym stefem. Jednalo se гоупёг о zpu-
sob, jakym jsem ledil. Pocinal jsem si totiz pfitom tak,
jako bych osetfoval sveho vlastniho bratra, ci dokonce
sam sebe. To se vsak jiz pod vedenim noveho steftekafe
nedalo provadet, nebot' tato metoda byla pfilis nekon-
vencni. 2adna z 1ёс1Я:о vёc^ vGbec nekorespondovala
s takzvanym hlavnim proudem na otorinolaryngologic-
ke klinice.
188
Ztroskotalo to tedy na Vasem novem sefovi...
Ano, сЬ1ё1 тё dokonce jmenovat vedoucim vrchnim leka-
fem, coz jsem vsak odmitl, po^vadz na klinice uz jeden
vrchni 1ёкаг byl, a moje jmenovani by tak игскё ved-
lo к riiznym tfenicim. Sefovi jsem ale rekl, ze na klini-
ce zustanu pod jednou podminkou: „Vytvofim zde prvni
ambulantni ORL onkologii v Europe." Tehdy se na тё jen
podival a prohlasil, ze se mi to nikdy nepodafi. Odporo-
val jsem а vysvStlil jsem mu, ze jsem to jiz zkousel a ze
s nasimi klinickymi zkusenostmi jsme schopni poskytovat
chemoterapie ambulantnim zpusobem.
Co presne znamena pojem ambulantni ORL onfeologie?
Pacient s rakovinou je obvykle 1ёсеп v nemocnici, kde pod-
stupuje chemoterapii a musi tam пёкоНк dni zustat. Proto
hovorime о stacionarni lecbe. U тё pfijde pacient na che-
moterapii do ordinace, ale ро1ё odchazi hned domu, proto
tedy „ambulantni1* (=dochazkova) 1ёсЬа. Dnes je mimocho-
dem takovyto postup jiz zcela standardni, ale pfed dvaceti
lety to bylo пёсо nepfedstavitelneho. Muj drivejsi odhad
se jednoduse v soucasnosti potvrdil, avsak stale jesh£ ne
na otorinolaryngologickych klinikach!
Muj tehdejsi sef тё1 tedy namitky a pfipominky. Na nasi
klinice ale jiz existoval funkcni system pouzivany к 1ёсЬё
pokrocilych nadoru. Lidё о пёт vёdёli, navic klinika diky
tomu vydёlavala velke penize. Mlady sef to ovsem bohu-
zel nedokazal pochopit. Tf ikrat jsem se ho ptal a tf ikrat mi
odpovёdёl, ze se mi to nepodafi, a proto jsem dal vypovёd’.
Kdybych tam byl zustal, игсйё bych se habilitoval a stal pro-
fesorem. Bylo mi ale jasne, ze se sef kliniky stavi proti navr-
hovane terapii, ackoliv jsme ji tehdy йврёЗпё provozovali jiz
dele nez dvanact let, a proto jsem ucinil krok, ktery byl podle
meho nazoru jediny spravny - osamostatnil jsem se.
189
S touto terapii?
Ano, pomoci teto terapie se mi dosud podaf ilo vylecit mno-
ho pacientu. Podle mych informaci jsem jediny, kdo tuto
specialni terapii stale provadi - v celosvetovem nwfitku.
Mimochodem piny souhlas s vykonem ambulantni nado-
rove terapie jsem obdrzel od pfislusneho ufadu teprve
v cervenci 1997, a tedy az dlouhych patnact nr^sicu po svem
odchodu z univerzitni kliniky. Byl jsem tehdy zfejnre prvnim
ORL onkologem v Ыётески. Mohl jsem proto touto terapii
lecit pacienty a byl jsem tak йзрёзпу, ze na пёк1егусЬ klini-
kach dochazelo ke „krizovym zasedanim", nebot'jim сЬуЬёП
nadorovi pacienti z oblasti ORL.
К tomu se hned dostaneme...
Dovolte mi prosim to je&£ kratce rozvest: provozoval jsem
tedy terapii, s niz bylo v mnoha pfipadech тогпё уу!ё-
cit pokrocile karcinomy epitelu kuze a sliznice v ustech,
na krku, v hrdle a v oblasti hrtanu. Tyto typy karcino-
mu v oblasti hlavy a krku znamenaji obrovsky problem
v zemich, jako je Indie. Ziji tam statisice lidi, jiz 1ётйо
karcinomy trpi, po^vadz koufi (a jinak pfijimaji) nejriiz-
nejsi jedovatё latky, napfiklad drazdidla prostfednictvim
potravy. A diky moji terapii existuje velka sance vylecit
i karcinomy ve velmi pokrocilem stadiu - ukazu Vam poz-
deji fotografie, jez dokumentuji ргйЬёЬ lecby i jeji йзрёзпё
vysledky. S pomoci 1ё1о terapie a jejich tecebnych planu
mohu pomahat 1акё pacientum s rakovinou, kterym byla
transplantovana jatra, ledviny ci plice - tito lide musi
dozivot^ brat imunosupresiva, aby jejich tёlo nahradnf
organ nevypudilo. A jsme и ргоЫёти, ktery souvisi s che-
moterapii - a sice, ze ji udaj^ nelze provadet зоиЬёгпё
s prijmem imunosupresiv. Moje chemoterapie (respektive
zpusob ргоуадёт' chemoterapie, jehoz jsem protagonis-
tou) se vsak da pouzit i и lidi, co za sebou maji nёjakou
190
transplantaci. Nejedna se pfitom о vyjimecne pfipady, coz
mohu dolozit (doktor S. тпё ukazal plakat cislo 538 pre-
zentovany na Nemeckem kongresu о rakovine konanem
v roce 2016 v Berline - poznamka autora).
Tento zpusob terapie funguje, nebot postup relativne
malo zatёzuje imunitni system. Po tfetim nebo ctvrtem
cyklu chemoterapie jiz mohu pacientovi sdёlit, ze muze
pfijem imunosupresiv vynechat, a ^kdy to mohu udёlat
jiz po druhem cyklu - imunitni system je totiz jiz zrege-
nerovany, a proto podpurne latky nepotfebuje. Funguje
to! Jedna se о terapeuticke metody, ktere jsou pro гетё
tfetiho зуё1а пезпги'гпё dulezite, ovsem bohuzel ocividne
nejsou vitane.
Proc?
Z jednoducheho duvodu: pouzivam levne leky, jako je
napfiklad Cisplatin, coz je stary osvёdceny medikament
prodavany jako generikum, nebo Bleomycin, puvod^
vyvinuty jako antibiotikum, dokud se nezjistilo, ze tento
lek ma jako antibiotikum pfilis mnoho vedlejsich ucinku,
zato vsak vykazuje vyborne vysledky pfi 1ёсЬё urcitych
druhu nadoru. Existuje i dalsi pfipravek, ktery jiz dels!
dobu - pfiblizne od roku 2003 - neni ра1еп^ё сЬгапё-
ny; jedna se о Vindesin, zvlastni druh alkaloidu z barvin-
ku ci brcalu (vinca-alkaloid). Je to tedy velmi levna tera-
pie, ktera je vsak vysoce efektivni. Konkuruje ale vsem
novym lekum, jez jsou velmi drahe; samozfejrr^ pfipou-
stim, ze take maji jiste ucinky. Netvrdim, ze vse nove
je pouze drahe a neucinne, ale domnivam se, ze mnou
pouzivane leky jsou pro nadory v oblasti ORL v mnoha
pf ipadech ucin^jsi nez zminovane novinky, a navic jsou
роёз1а1пё levnёjs^!
Mate na mysli stare leky?
191
Ano. Maji vynikajici ucinky a lze jimi lecit i vyrazne pokrocile
nadory. Tyto leky by tedy byly pro Indii a Cinu, kde hraji kli-
covou roli naklady lecby, naprosto idealni. Zejmena v Cine
se vyskytuje enormni mnozstvi karcinomu epitelu v oblasti
hrtanu a plic, nebot' tamejsi obyvatele jsou extremne silni
kufaci, hlavne muzi. Ale myslite si, ze mate nejakou sanci
proti 8уё1оуё farmaceuticke lobby? Ne, zadnou...
Tvrdim, ze rozhodovani о terapeutickych postupech
v medicnte je fizeno farmaceutickou lobby. Nejedna se
ov§em pouze о skutecnosti, ktere jsou evidentni a jas-
пё prokazatelne, jako je napfiklad existence organizace
Cochrane Collaboration (=се1озуё1оуа nevladni organiza-
ce sdruzujici vёdce a lekafe), nybrz take о pfisnou kont-
rolu vefejneho mineni prostfednictvim clanku, vyjadfeni
a stanovisek, jez vypracovali takzvani tvurci vefejneho
mineni. Dovoluji si tvrdit, ze se 1ётко informacemi fidi
pfevazna уёгёта lekafu. Je velka skoda, ze se medicina
a farmakologie tolik orientuji na zisk, coz v praxi zna-
mena, ze уёа oznacovane mainstreamem jako ,,dulezite“
а „8куё1ё“ jsou take odpovidajicim zpusobem propagova-
ny, aby z nich bylo mozne ziskat co nejvetsi zisk.
Znamena to tedy, ze 1ёкап se obecne nachazeji na dob-
re a spr&vn£ ceste, av§ak farmaceuticky prumysl je tlaci
do игёкё pozice, kde jsou ji jistym zpusobem vydani na
milost a nemilost?
...a nemohou se proti tomu nijak branit. Jestlize dnes
napisete jako lekaf publikaci na urcite tema, ale konkret-
ni autorita se к vasemu dilu vyjadfi negative, je pro vas
velmi 1ёгкё najit jakykoli zpusob obrany. Mnohe terapie,
ktere jsou v mych ocich ucinne, jsou odmitany kvuli tomu,
ze nejsou podepfeny pfislusnymi studiemi. Nove stu-
die jsou totiz ргоу^ёпу jen s urcitymi leky, jez jsou pod
patentovou ochranou, pf^padnё usiluji о ziskani ochran-
192
neho statusu (cili se stavaji standardem). To se prosazu-
je velmi durazne a konsekventne, a navic je tento postup
odpovidajicim zpusobem pozitivne „sankcionovany“, aby
se pak zacal оЬеспё pouzivat. To je pro тё ovsem nepf i-
jatelne, nebot' se tak ztraci mnoho zajimavych terapeutic-
kych moznosti. Bohuzel se na techto machinacich podileji
takzvani timrci vefejneho ттёпг i rozhodujici pfedstavi-
tete z oboru mediciny, coz je spatne.
Lze to tedy oznacit za jakesi spiknuti.
Nevim, zda se jedna о spiknuti, mam ale sve duvody, proc
fikam to, co fikam. Poskytuje mi je prumysl. Muze se
potom stat, ze osvёdcenё terapie budou nahrazeny jinymi,
ackoliv nikdo dosud neprovedl skutecne porovnani stare
terapie s novymi terapeutickymi formami. Je to mnoho-
пазоЬпё dolozeno. A to je pouze jeden aspekt, ktery doka-
zuje, jak se v teto branzi prosazuji у^ё1еспё zajmy pru-
myslu.
Pojd'me dale. V roce 1996jste se tedy osamostatnil a zalo-
zil vlastni otorinolaryngologickou kliniku.
Ano, se svoji klinikou jsem zacinal na 120 ctverecnich
metrech. Vsichni onkologicti pacienti vsak pfesli ke тпё -
cili vsichni pacienti s nadorovym опетоспёпнп, nebot
jsem jiz tehdy тё1 velmi dobrou povёst jako operater. Pfi-
chazeli ke тпё ale i dalsi pacienti. Dochazelo к situacim, ze
se v nasi male ordinaci vytvafely dlouhe fronty pacientu,
ktere sahaly az na parkovis^ a dosahovaly i delky dvaceti
metru. Bylo jasne, ze s touto situaci musime пёсо dёlat.
Nejprve jsem jednal se starostou naseho nr^sta о tom, ze
potfebujeme vёts^ ordinacni prostory, i о tom, co zamysli-
me. Nakonec jsme se ale rozhodli pfesunout do vedlejsiho
nwsta, coz zpusobilo nepf ijemny zabomysi konflikt, nebot’
mezi оЬёта гттёпута nr^sty existuje extremni konku-
193
rencni vztah. Mesto, kde jsme pusobili drive, pak vyhlasi-
lo faktickou valku nrestu, kde jsme nasli nove pusobiste.
Hlavnim duvodem byl cenovy rozdil ve vysi tri marek za
ctverecni metr, coz pfi rozloze kliniky 400-500 ctverec-
nich metru hralo podstatnou roli.
Pacienti к Vam ale presli?
Ano, to bylo uzasne! Такё v nove praxi se tvofily fronty ve
trojstupech, a pfijizdeli к nam dokonce i pacienti ze Sar-
ska. Podaf ilo se mi tedy realizovat to, co podle meho by va-
leho sefa йdajnё nebylo vubec mozne, a to pouhy rok po
mem odchodu z univerzitni kliniky, pficemz cela terapie
byla otestovana profesorem Hormannem a onkologickou
komisi falcke lekafske komory, na гакМё jejihoz povole-
ni jsme snreli provozovat uplnou onkologickou praxi. V te
dobё jsem si jiz mohl uctovat i lecene pfipady leukemie,
coz jsem ovsem nedёlal...
Nyni chci uvest jednu epizodu, ktera je dulezita:
Jejh£ kdyz jsem pfed svym osamostat^nim pusobil jako
primaf na univerzitni klinice v Homburgu, jsem zastu-
poval v ordinaci sveho pozdёjs^ho obchodniho partne-
ra, takze jsem vёdёl, co vsechno je тогпё s touto terapii
ргоуМё1. Rekl jsem tedy svdmu obchodnimu partnero-
vi, ze musime oslovit sdruzeni nemocenskych pokladen
(=KV=Kassendrztliche Vereinigung), nebot budeme-li
provddSt spickovou medicinu ambulantnim zpusobem,
mohou z toho byt problemy, po^vadz pujde о velke peni-
ze. Jedna se totiz о zakroky, ktere se obvykle odehravaji
na klinice. Rekl jsem mu tedy: „Oslovime AOK (=Allgemeine
Ortskrankenkasse=sdruzeni jedendcti nemeckych zdra-
votnich pojist’oven) a promluvime si take s vedenim nemo-
censkych pokladen ve Falci, ponevadz AOK je rozhodujici
sila, ktera pro ostatni zdravotni pojistbvny provddi dule-
194
zitd zkoumdni, a domluvime se s nimi, ze sue terapeutic-
ke zdkroky shrneme do modelxnwho projektu. Tak bychom
mohli zjistit, kolik operaci by pro urcite indikace mohlo
prejit ze staciondrni oblasti do ambulantni" To jsme ude-
lali a hovofili jsme s panem B. z AOK, s lekafkou P. z vedeni
nemocenskych pokladen a s doktorem F. z pfedstavenstva
pokladen. S doktorem F. jsme se znali jeste z Homburgu,
nebyl mi ale prilis naklonen. Тёггйо lidem jsme pak spolu
s mym obchodnim partnerem vsechno pfednesli a popsali
jsme jim, jak by navrhovane postupy mohly vest ke kon-
troverzim pf i rozdelovani honoraf u, nebot' mohly zpusobit
dodatecne naklady. ftekli nam, ze vse provёп a pote nas
vyrozumi. V nasich vyuctovanich pak prakticky шё81'с co
nresic dochazelo az ke dvojcifernemu navysovani obratu,
od nemocenskych pokladen vsak nepf isla zadna reakce.
Jak to? Pokladny nemely zadne namitky, nebo Vam перо-
silaly penize?
Ani jedno, ani druhe. Ptal jsem se tedyjesft£ jednou, ale ani
pak se nedostavila zadna reakce. О рё1 nebo sest let poz-
deji jsem znovu jednal se zastupci AOK (slo tehdy о ambu-
lantni operace a ruzne гтёпу), pficemz jsem se znovu
setkal s panem B., s nimz jsem hovofil pfed рёй lety, ktery
byl ale mezitim v ramci AOK pfelozen. Zeptal jsem se ho,
proc se s nasim modelovym projektem nic nedёlo. Rea-
goval udive^: „Jak je to то£пё, byli jsme pfece domluveni
a signalizovali jsme predstavenstvu nemocenskych pokla-
den, ze do toho pujdeme" РгоЫёт byl vsak v tom, ze tohle
nam nikdy nefekli, pfedstavte si.
Jak je to mozne?
Vёdёli, ze se jedna о vysoke castky, nebot’ takoveto zakro-
ky stoji na klinikach velke penize. МёН jednoduse strach,
ze budeme vydёlavat pfilis mnoho. Abyste lepe гогшпё!,
195
pane van Helsingu, co mam na mysli: za jednoduchou ope-
raci mandli provedenou ambulantnim zpusobem jsme si
uctovali pf iblizne 110 marek. Pokud by ale byl tento zakrok
proveden stacionar^ na klinice, obdrzela by tato klinika
od nemocenske pokladny asi 2 500 marek.
To je prime schizofrenni. Vase ambulantni operace by
prece zdravotnim pojistovnam usetfily giganticke sumy
penez.
Samozfejme! Ale oni to pfekroutili tak, jako bychom se
pokouseli naklady v ambulantni oblasti co nejvice vyspo-
novat nahoru.
Pravdou vsak byl pravy opak.
Presne tak. V tom prave spociva ona proradnost. Je to ale
take typicky nemecke - jakasi bleda zavist.
Tato okolnost pro тё byla tehdy velmi nepfijemna. Navic
jsme byli Гакё systematicky kraceni pfi vyuctovani prova-
dёnych vykonu. Pokud jsme pfi ctyfech operacnich dnech
1удпё provedli osm operaci na pokladnu den^, dosahli
jsme na konci ctvrtleti urciteho bodoveho objemu. Jestlize
bychom tedy napfiklad dosahli 6,09 milionu bodu (1 bod
= 10 feniku), uctovali bychom si v pfislusnem ctvrtleti
600 000 marek. Nemocensk6 pokladny nam ale obvykle
рпЬНгпё polovinu sumy neproplatily a зЬёШу nam, ze se
jednalo о пеорг^пёпё provedene zakroky, coz se dёlo az
do zruseni bodove stupnice a zavedeni vyuctovani v euro.
1Чогта1пё je podle pfedpisu mozne kratit vyuctovani pou-
ze v pfipadech a tehdy, kdy nebyly vykonany zadne speci-
ficke a zvlastni zakroky - ty jsme ovsem prov&teli od prv-
niho momentu! Pokladny by take тё!у pfedlozit srovnani
s lekafskym zafizenim, ktere pracuje obdobnym zpuso-
bem, aby tak bylo тогпё navrhovane ceny porovnat. Pan
196
U., vedouci ucetniho odcteleni nemocenskych pokladen
ve Falci, nam ovsem tehdy уузуёШ, ze: „Ucetni oddeleni
nemocenskych pokladen bylo povereno, aby se pokusilo
nalezt pro porovndni cen prislusne zafizeni, nepodafilo se
nam ale zddne najit, ackoliv jsme hledali po celem itzemi
Nemecka.“
Dodnes se mi nepodarilo zjistit, proc si tak pokladny
pocinaji a co je к tomu vede. A do dnesmho dne nebyly
vyfeseny nase stiznosti tykajici se jejich vyuctovani za
56 ctvrtleti. Hovonme zde о sedmiciferne castce, о kte-
rou jsme pfisli, aniz by к tomu existovaly pravni duvody.
Ргезпё kvuli tomu po mne take v soucasne dobe spojene
sdruzeni nemocenskych pokladen Porym'-Falc pozaduje
ruzna regresni р1пёш, a to s jasnym cilem, aby me s tim
spojene enormni naklady na pravni zastoupeni zruino-
valy. Obavaji se totiz toho, ze by pravda о manipulacich
s vyuctovanim vysla najevo, a pokladny by mi tak musely
nahradit vse vcetne uroku z prodleni. To je take duvodem
toho, proc po mne pozaduji regresni nahrady v celkove
vysi pfesahujici jeden milion euro, pficemz tvrdi, ze paci-
enti, ktefi к nam pfijizdeji v podstatё z celeho Ыётеска
a ktefi pak v nasi hotelove klinice i pfenocuji (cena s plnou
penzi cini 60 euro, dfive 45 euro), nejsou operovani ambu-
lantne, ale jedna se о stacionarni ukony, a z tohoto duvo-
du po тпё jen za rok 2009 pozaduji regresni nahrady ve
vysi 156 000 euro. Za obdobi 2010-2015 se pfipravuji dalsi
regresni naroky v podobne vysi! Skutecnost, ze tyto naro-
ky nejenze ohrozuji moji existenci, ale mohou тё Апапспё
totalne zruinovat, pfedstavenstvo nemocenskych pokladen
zfejnre vubec nezajima. Navzdory tomu, ze о uvedenych
regresnich narocich dosud nerozhodl soud, se nemocen-
ske pokladny pokusily tyto naroky prosadit, coz moji praxi
s ^kdejsimi osmnacti spolupracovniky pfivedlo az na hra-
nici insolvence! Vse se deje s jasnym umyslem a cilem zni-
cit moji existenci, a tim i medicinskou praxi. Nejmnrejsim
197
atakem byl nedavno pokus „odebrat mi s okamzitym ucin-
kem povoleni provddet onkologicke zdkroky“. V oficialnim
sdeleni pfedstavenstva nemocenskych pokladen se uvadi,
ze jsem v roce 2014 lecil ргйтёгпё jen 1,5 pacienta s nado-
rovym опетоспёт'т, a proto mi сЬ1ё]1 odebrat povoleni
ргоуаЬё1 onkologickd zakroky. Skutecnosti ovsem je, ze
jsem v roce 2014 prokazatel^ lecil 76 pacientu s nadoro-
vym опетоспёт'т, 50 pacientu jsem operoval a 36 paci-
entu jsme dodatecnё lecili i chemoterapii. Pokud chcete
mit dukaz, ze s vyuctovanim nemocenskych pokladen neni
пёсо v pofadku, pak jej mate tady! Je 1ёгко ^ёгitelne, jake
skoro az mafianske praktiky se pouzivaji v ^kterych oblas-
tech lekaf ske samospravy. Omlouvam se, ale musel jsem to
net...
Dostal jste nakonec svoje penize?
Ne! Nase naroky byly kraceny az do vyse, kterou obvykle
vydёlava Ьёгпа ORL praxe. Stalo se tak navzdory tomu,
ze jsme operovali пезпигпё mnoho pacientu na pokladnu,
a tim dosahli obrovskdho mnozstvi bodu.
Musel jste podstoupit i nekolik domovnich prohlidek.
Z jakych duvodu к nim doslo?
To пета nic spolecneho s moji terapii, ale spise s пёк!е-
rymi zavistivci. U nemocenskych pokladen je jista dama -
lekafka, ktera se mnou с1Пё1а pfed lety spolupracovat, coz
jsem ovsem odmitl. Od te doby mi dotycna ztrpcuje zivot.
Co vsak povazuji nejen za velmi podivne, ale takё za dosti
iritujici, je skutecnost, ze muj pravnik, jenz тё patnact let
zastupoval, znenadani slozil svuj mandat.
Proc to udelal?
Pravdёpodobnё se dostal pod tlak.
198
To Vam sam rekl? Naznacil Vam, proc svuj mandat slozil?
Ne, predstiral йр1пё jine duvody. Pfedevsim ale slozil
vsechny svoje mandaty. A to jsou veci, ktere se тё velmi
dotykaji: souvisejici prece s moji existenci, do niz je ten-
to с!оуёк zasvёcen... S pravnikem obvykle mate dihrerny
vztah.
A zna take mnoho internich veci...
Ano, zna take interni уёсь Dnes vidim, ze je na miste
pochybovat о jeho loajalite. Ale to je pro nase tema zcela
bezvyznamne.
Dobre, pfejdeme к hlavnimu tematu: к Vasi terapii a sku-
tecnosti, ze z trhu mizeji urcite ucinne leky. Spolupracu-
jete jeste stale se svym partnerem?
Od roku 2008 jiz ne. Od stejneho roku spolupracuji s jistou
kolegyni, kterou znam uz dlouho, a к tomu take provozuji
hotelovou kliniku.
Oborem Vasi pusobnosti je zminena specialni chemotera-
pie, kterou provozujete jako jediny na svete?
Nevfm о tom, ze by ^kde na svёtё existoval je^ nёkdo
jiny, kdo by tuto terapii pouzival. Lecba malignich
(=zhoubnych) nadoru je celosvёtovё п^ё151'т byznysem
farmaceutickeho prumyslu. Ano, cosi podobneho pfed-
stavuji опетоспёт srdce а оЬёЬоуё soustavy; opravdu
velke penize ale vydёlavaj^ onkologika, a tedy leky proti
гакоутё. V zajmu farmaceutickeho prumyslu je, aby se
nove leky co nejrychleji etablovaly na trhu, coz je тогпё
jedi^ prostfednictvim studii. Tyto studie jsou pochopi-
1е1пё placene а тпоЬё z nich jsou take nestranne a ,,cis-
te“, ne vsak vsechny. Skutecnosti ale гелтёг je, ze stare
199
lecebne metody, ktere casto pf inasely vynikajici vysledky,
jsou prakticky odstranovany ve prospech novych a velmi
drahych preparatu. Existuje napfiklad stary medikament
Bendamustin z byvale NDR, jenz se vybor^ hodi pro lec-
bu lymfomu (=nadoru mizni tkane), a zvla^ рак к leceni
chronicko-lymfaticke leukemie. Vyroba tohoto preparatu
je velmi levna a lek ma vynikajici vysledky. Kvalita prepa-
ratu vzbudila sveho casu na farmaceuticke зсёпё velky
poprask а песЬуЬё!у ani pokusy farmaceutickeho pru-
myslu, aby tento 1ёк co nejrychleji zmizel z оЬёЬи. Tento
preparat prozatim na^sti vsechny uvedene utoky pfestal.
Dalsi cenne medikamenty, jako napfiklad Cisplatin nebo
Bleomycin, ktere jiz nejsou сЬгапёпу patentovymi pravy,
vsak uz z trhu bohuzel zmizely. V тотеп1ё, kdy skonci
patentova ochrana nёjakёho 1ёки, totiz Мё z marketingu
prohlasi: „Zapomente na to, potrebujeme йр1пё jinou latku.
Stary lek musi zmizet, powvadz jen zabird misto na trhu.“
Takovёto 1ёку pak mohou jeste уугаЬё1 ji^ firmy jako
takzvana generika (=1ёку bez patentovych prav) a bud’ za
пё plati 1апйёту, nebo si je koupi. Zisky z techto gene-
rik jsou vsak nesrovnatel^ s tim, kolik je тогпё vydёlat
na novych tecich. Z tohoto duvodu se stare 1ёку vyfazuji
a povazuji za pfekona^... Pouzivani 1ёс1П:о starych 1ёкй se
oznacuje za obsolentni (=staromodni, zaostate) a namisto
toho se doporucuje pouzivat novё a drat^ preparaty.
Nasledujici pfiklad je dobrou ukazkou toho, jak to се!ё
funguje. Existuji dva preparaty z tisu: Paclitaxel a Doce-
taxel, v obou pfipadech se jedna о Ьипёспё jedy s vyni-
kajicimi ucinky. Docetaxel se objevil v prodeji asi tfi az
ctyfi roky po Paclitaxelu a jen оЬй'гпё se na trhu etablo-
val. Pak ale vyprsela Paclitaxelu patentova ochrana a firma
jej nechala окатгкё stahnout z оЬёЬи. Tim se trh otevfel
a о Docetaxelu se zacaly publikovat studie, cimz se ten-
to 1ёк dostal i do navodu a doporuceni tykajicich se 1ёсЬу
200
nadoru v oblasti hlavy, krku a plic, ackoliv jeho ucinky byly
v porovnani s Paclitaxelem naprosto rovnocenne. Ruzne
angloamericke studie jasite prokazuji, ze mezi obema pre-
paraty neexistuje zadny skutecny rozdil. Jedina odlisnost
spociva vtom, ze prakticky vkazde studii о Docetaxelujsou
zminovany pfipady umrti kvuli febrilni neutropenii (=FN),
a tedy kvuli horecce vyvolane nizkym poctem leukocytu.
Tyto pfipady se objevily i u Paclitaxelu, bylo jich ale mno-
ИопазоЬпё тёпё. Znamena to, ze davkovani Paclitaxelu
bylo z tohoto hlediska jednodussi nez u drazsiho Doce-
taxelu. Jakmile se пёк1еп nezkuseni terapeuti pokouseli
Docetaxel aplikovat, doslo v urcitych pfipadech к umrti
pacientu a ja jsem tuto ranu stale jitf il а оракоуапё jsem
se ptal, jak je mozne, ze mam pouzivat Docetaxel, jestli-
ze mohu stej^ dobfe vyuzit i Paclitaxel, ktery se ostat^
pouzival jiz za dob mych studii. Рптагпё jsme sice pouzi-
vali kombinaci 1ёкй CBV (=Cisplatin, Bleomycin, Vindesin),
ale pokud pacienti vykazovali nesnasenlivost Bleomycinu,
гаёаП jsme jim - coz 1акё Ize - davat Cisplatin nebo Car-
boplatin/Paclitaxel. Docetaxel je vsak bohuzel mnohem
nebezpeёnёjs^, a navic je i drazsi а сЬгапёпу patentem
(patentova ochrana ovsem brzy vyprsi - poznamka auto-
ra)... Ale podafilo se jim tuto informaci vloudit do каЫёЬо
1егареиНскё1ю protokolu, kde byl drive uveden Paclitaxel.
Jestlize mohou takzvani marketingovi experti nepfimo
rozhodovat о tom, jak а ё!т bude ргоу^ёпа terapie, jedna
se podle тёЬо nazoru о perverzi modern! mediciny.
JeSte jednou dodatecne to tedy kratce shrnu: Vasi speci-
alizaci jsou urcite druhy rakoviny.
Ano, jsou to nadory v oblasti krku a hlavy а пёк1егё typy
plicnich nadoru. Ve druhe a tfeti linii terapie, ktera je
pfevaz^ zanwfena na zlepseni kvality zivota a zmense-
ni bolesti, 1ёёнпе vsechny druhy zhoubnych nadoru. Je to
pfedevsim proto, ze pacientum sami vkladame 1акгуапё
201
porty (=implantovane zilni pfivody), ale take PEGY (=gas-
tralni sondy skrz kuzi na bfise) а ambulant^ provadime
take tracheotomii, a tedy chirurgicke otevfeni prudusnice.
Vy jste jediny, kdo s touto terapii pracuje. Muzete ji pro-
sim jeste jednou kratce a vystizne popsat?
Nejprve provedeme takzvanou MTD terapii (=MTD=an-
glicka zkratka=maximalne pfipustne mnozstvi). Zacina-
me tedy s nejvyssi povolenou hranici davkovani, pficemz
musime samozfejir^ respektovat potfebna bezpecnost-
m opatfeni jako napfiklad u Cisplatinu (110 miligramu na
metr ctverecni) pf i normalni funkci ledvin, coz pak kom-
binujeme s takzvanou metronomickou chemoterapii. Slo-
vo metronomicka znamena pouziti takove davky, ktera
ma sama о БоЬё nedostatecnou toxicitu na to, aby pfimo
ucinkovala na nador. Bleomycin je primarne antibiotikum,
о nemz jsme si dfive mysleli, ze jej lze pouzivat dvakrat
az tf ikrat dennё, aby se tak mohlo adekvat^ antibioticky
pusobit proti zapalu plic a podobnym komplikacim. Pak se
ale zjistilo, ze ma vedlejsi ucinky.
Pokud vsak intramuskulanre (=nitrosvalove, do svalu)
aplikujeme jednu ampuli bleomycinu kazdy druhy den,
nejedna se о chemoterapii v tom smyslu, ze by tu existo-
vala cytotoxicita pusobici po dobu 48 hodin. Kombinujeme
tedy MTD terapii s metronomickou terapii (7 x 15 miligra-
mu intramuskular^ kazdy druhy den v casovem rozmezi
14 dnu) a cyklus nakonec zakoncime znovu s MTD terapii
(=Vindesin, 3 mg/m2, maximal™ davkovani 5 mg). A to je
ргауё ten rozdil oproti ostatnim chemoterapiim. Musim
jes^ podotknout, ze nakupujeme „puvodni substanci“ od
urcitych vyrobcu, a nikoliv nasledne vyrobky. V oblasti
epitelovych karcinomu dosahujeme gigantickych йзрё-
chu s 90procentni sanci na uzdraveni. U zbyvajicich deseti
procent musime aplikovat jine terapie, ale take tam existuji
202
medikamenty 1ёгкёЬо kalibru. Sam jsem vyvinul dalsi for-
mu velmi efektivni terapie, о niz zde ovsem nechci podrob-
neji hovof it.
Kolik let jiz tyto terapie pouzivate?
S mnou modifikovanym rezimem jiz od roku 1986. Kombi-
naci 1ёкй CBV се1коуё od roku 1983.
Jaka je sance na uzdraveni, pokud к Vam nekdo prijde
s rakovinou v oblasti ORL?
Uved’me si jako pfiklad rakovinu hltanu nebo hrtanu.
Vzpominam si na jednoho pacienta na univerzitni klinice,
ktery тё1 na obou stranach krku metastazy s obrovskym
karcinomem, ktery jsem jiz nemohl operovat. Pusobil jsem
tehdy ve funkci titularniho vrchniho 1ёкаге, ale vedouci
vrchni lekaf presto сЬгё! operovat, a tak jsme тёИ na toto
1ёта prudkou diskusi. Мат к dispozici fotografie z tёto
doby. Nador byl prorostly hrdlem nahoru к nosni pfepaz-
ce a dolu az к hrtanu; byl tedy fakticky rozvrstveny do tri
pater. Nakonec jsem prosadil svou chemoterapii a tento
с1оуёк dodnes zije. (Po skonceni rozhovoru jsem si mohl
prohlednout пёкоНк fotografii pacientu pfed chemotera-
pii a po ni а кготё jineho take fotografie vyse uvedeneho
pana - poznamka autora.)
Pripad mi игкуё! v ратёН Ыаупё proto, ze tento muz, ktery
za mnou pfisel v roce 1986, asi rok a pul pfed zahajenim
terapie vychoval a vycvicil nejlepsiho пётескёЬо ovcaka na
зуё1ё, ktereho pak prodal jistёmu Japonci za 280 000 marek.
Pak ale dostal rakovinu, ackoliv nikdy nekoufil. V jeho pfi-
раЬё byl problem v tom, ze od svёho obvodniho lekafe
dostaval kazdy rok az tfi когНгопоуё injekce kvuli пё]акё
alergii. To stacilo, aby и пёЬо vypukla rakovina. Nador ale
nebyl vcas rozpoznan, a proto byl tak obrovsky.
203
Nakonec se mi u tohoto pacienta podafilo vsechny nado-
ry odstranit, a to za pouzitf dvou cyklu chemoterapie,
nasledndho ozafovani a pak dalsich dvou cyklu chemote-
rapie. S timto clovekem jsem dodnes v kontaktu. Pozd^i
se mu podafilo vycvicit dalsiho prvotfidniho пётескё-
ho ovcaka, ktereho od пёЬо с!иё1о koupit jiste americ-
ko-svedske konsorcium za 550 000 marek, ale on jim psa
neprodal. Z vdёcnosti mi po svdm uzdraveni с1Нё1 daro-
vat jednoho potomka tohoto psiho зуё1оуёЬо sampiona.
Moje manzelka bohuzel v onu dobu пес1Нё1а mit zadne
пётескё ovcaky, dnes by si ho ale jistё vzala... (smich).
Pejska jsme tedy odmitli, protoze тё1 dlouhe chlupy,
dnes pfitom vlastnime velkeho bileho dlouhosrsteho
ovcackeho psa...
С1оуёк musi byt pozorny a ja sam jsem dalek toho, abych
daval komukoliv falesne nadёje. V poslednich dvaceti
letech jsme vsak lecili гйгпё pfipady pokrocile rakoviny
hrtanu, ktere se nam podafilo vylecit bez odstra^ni hrta-
nu. Za poslednich tficet let - pfipocitam-li к tomu deset
let sveho pusobeni na univerzitni klinice - se mi s vyjim-
kou рё^ pfipadu podafilo zachovat hrtan и padesati paci-
entu s pokrocilym stadiem nemoci.
A jine druhy rakoviny?
Karcinomy epitelu (take v oblasti list a hltanu) a vubec
vsechny karcinomy epitelu v oblasti hlavy a krku a cas-
1еспё i v plicich na nami aplikovanou lecbu reaguji velmi
dobfe.
Moje terapie vypadA takto:
1.	cyklus: Chemoterapie (s vyhodnocenim snesitelnosti
a licinnosti). Pfi dobre snesitelnosti, a pokud se pacientovi
terapie zamlouva, pak nasleduje
204
2.	cyklus: stejna terapie
Pacient паз1едпё podstoupi terapii ozafovanim s dav-
kovam'm 65-70 Gy (=grayu). Behem ozafovani muze byt
provedena je^ jedna chemoterapie s tolerovanou dav-
kou Cisplatinu. Pote nasleduje adjuvantni (=zesilujici) faze
chemoterapie, a totiz
3.	cyklus podle stejneho principu. V asi dvou tfetinach pri-
padu nasleduje je^
4.	cyklus s pfipadnou redukci davkovani, cimz je terapie
ukoncena.
S touto kombinaci a s timto rezimem dosahujeme vice nez
90procentni kvoty йзрёзпозй 1ёсЬу.
V nasem prvnim rozhovoru jste zminoval, ze 16cite take
pomoci alternativnich preparatu, jako je napriklad troj-
mocne zelezo, a vysokymi davkami vitaminu.
Terapii s pouzitim vysokych davek bleomycinu muze-
me aplikovat pouze tehdy, pokud pacientovi dodatecnё
podame pfirodni preparaty, jako je enzymova terapie,
a proto jsme и pacientu s nadory v oblasti ORL nikdy
nezaznamenali toxicitu plic. Pracujeme take s troj-
mocnym zelezem, se selenem a zinkem, s enzymy, se
silnymi davkami vitaminu A i D a dalsimi, a to jiz od
roku 1985!
Domnivam se, ze jednim z duvodu йзрёзпозН tёchto tera-
peutickych forem je skutecnost, ze jsem se nikdy neuza-
viral celostni medicate. РесПуё jsem vse zkoumal, a co se
osvёdcilo, jsem integroval do svych terapii.
Behem nich, anebo az pozdeji?
205
Zaciname hned. Pouzivame vitaminy A i D, zinek, selen
i proteolyticke enzymy, a to ve vsech pfipadech. Co se
nesmi nikdy podcenovat, je zpusob komunikace s pacien-
tem. Existuji doktofi, ktefi pacientovi nahaneji strach -
к cemuz оз1а1пё pfi diagnoze rakoviny temef nevyhnutel-
ne dochazi i bez lekafova рпсшёт - jestlize mu feknou,
ze sance na vyleceni je nizka, pf ipad^ ze vubec nevёd^,
jaky bude vysledek lecby. Ja naproti tomu vim, co dёlam,
a pacientovi sdёluji, ze ode тё odejde uzdraveny. Sve paci-
enty tak pozitivne motivuji, oni to citi, a proto se mnou
pfi 1ёсЬё i spolupracuji. Psychologic a lekaf, ktery pusobi
pozitiv^, dёlaj^ Ьойпё, coz ovsem mnozi terapeuti pod-
cenuji.
Ano, to je zname. Doktor Frank Gansauge (dostane slo-
vo v dalsi me knize о whistleblowerech) nechal jednou
otestovat imunitni system detskych pacientu svoji kli-
niky. Je znamo, ze d£ti ve veku 3 az 6 let maji nejlepsi
imunitni system, vysledek testu byl v§ak katastrofalni.
Testovane deti mely nejhorsi imunitni system, jaky kdy
byl na klinice zjisten. Doktor Gansauge ale prisel na to,
proc tomu tak bylo: strach deti pfed operaci totiz totalne
narusil a rozvratil jejich imunitu. Pak si muzeme snadno
predstavit, co to udela s clovekem, kdyz uslysi diagnozu:
rakovina.
Зргаупё. Proto je nutne s lidmi pracovat, motivovat je
a davat jim nadёji.
Dovedu si predstavit, ze Vam mnoho lidi zavidi to, ze
VAm praxe tak dobfe funguje...
Ovsem. S tim, co dёlam, nepfedstavuji totiz konkuren-
ci pouze pro lekafe, nybrz take pro kliniky, na to nesmi-
me zapominat... Muzete si ale byt jist v tom, ze kdybych
и vsech „extremnich veci“, ktere provadim onkologicky
206
i operativne, петё! йзрёсЬу, uz davno bych musel skoncit.
Mnoho lidi se тё jiz pokouselo nachytat. Ti, kdo тё 1ёре
znaji - a pfedevsim radioterapeuti, ktefi se mnou spolu-
pracuji - vёd^ velmi pfes^, jaky je stav уёс! a jak je ma
terapie йзрё&па.
Pfedevsim pfi 1ёсЬё rakoviny plati pro уё^ти pacien-
tu, ale take pro тё zasada: „Pravdu md ten, kdo uzdra-
vuje“ Dulezity je vysledek. Jakym zpusobem dosahne
terapeut йзрёзпё lecby и svych pacientu, je ve уёгётё
pfipadu vedlejsi. Pacientum je jedno, zda bude йзрёзпа
lecba provedena prostfednictvim klasicke skolni medi-
ciny anebo „pfikladanim rukou“, pouze si pfeji se uzdra-
vit. Stale budou existovat lide, co pouzivaji pfi 1ёсЬё
postupy, jimz nerozumime a pfi nichz hraji velkou roli
dalsi faktory, a i takzvane spontdnni uzdraveni. Pokud
se ale пёкоти daff desitky let uzdravovat lidi a odstra-
novat nadory, тё1 by se nastoupene cesty drzet - a to
take s poukazem na гетё jako Indie a Gina s enormnim
narustem nekterych typu rakoviny, ktere moje terapie
dokaze 1еупё vytecit.
Pane doktore S., mnohokr&t Vam dekuji. Domnivam se,
ze Vase poselstvi je jasne: existuji leky s vynikajicimi
ucinky, ktere jsou vsak vytlacovany z trhu, nebot jsou
po vyprseni patentovych prav pnlis levne. Pak tu mame
nove preparaty, jez jsou naopak velmi drahe a nekdy maji
nezadouci vedlejsi ucinky. Machinace s nimi fidi vyrob-
ci a farmaceuticka lobby, kteri ocividne maji vetsi zajem
о zisky nez о uzdraveni pacienta. Alespon to na me dela
takovy dojem.
Mezi stovkami Vasich pacientu se casto objevu-
ji zajimavi lid£, kteri Vam vypraveji napinave historky.
Byl mezi nimi take jeden kolega - lekar z Anglie, jenz rekl
cosi, co my Nemci vyslovit nesmime...
207
Ano, mam jednoho starsiho britskeho kolegu, ktery je vel-
kym fanouskem №mecka: neni to ale kvuli fotbalu, nybrz
kvuli tomu, co №mci doposud vytvofili. №mci byli a jsou
vzdy napfed, af jiz se jedna о ekonomiku, technologic,
inzenyrstvi, klasickou hudbu, literaturu nebo filozofii.
Take preciznost пётсту je jedinecna, jak stale nadse-
пё tvrdi muj londynsky pfitel. S timto kolegou jsem take
jednou hovofil na tema uprchliku mificich do Ыётеска.
Vyslovil jsem dom^nku, ze je vse ргоу^ёпо сПепё, coz
mi Anglican potvrdil. Podle jeho nazoru Ыётеско znovu
zacalo byt hospodafsky pfilis silnd - podob^ jako pfed
prvni ci druhou зуё^ои valkou, coz byl take hlavni duvod
zasahu spojencu, ktefi тёН v umyslu Кётеско ekonomic-
ky znicit. I v soucasnosti je Кётеско (a to navzdory euru,
nebo mozna рпг/ё kvuli пёти) znovu evropskou jednic-
kou a zemi, ktera drzi роЬгопш1ё Evropskou unii. Ыётес-
ko navic stale hospodafsky roste. Такё jako globalni hrac
ziskava гетё stale уёгё! moc. To si ale podle meho brit-
экёЬо kolegy mocnosti jako Britanie (a je^ тёпё Spoje-
ne staty) nepfeji. Pfiliv uprchliku je cilena akce s umyslem
destabilizovat Ыётеско a Evropu. }е&ё uvedl: „Euro musi
samozfejme take zmizet, protoze si ho jako nemilou konku-
renci dolaru jiz vyhledly napfiklad nektere clenske zeme
organizace OPEC.“
S temito nazory neni britsky kolega jiste osamocen...
Dekuji mnohokrat za rozhovor, pane doktore S. Take ja jsem
se znovu dozvedel песо noveho - pfedevsim о Vasi terapii.
Text к obrazku 7: Seflekaf v souvislosti se svym odchodem
z funkce Ьёкц)е doktoru S. za velmi dobrou spolupraci
a pfi teto pfilezitosti pfipomina chemoterapii, jiz doktor
S. pouzival и pacientu v pokrocildm stadiu rakoviny. Ten-
to postup vedl ve уё^тё pfipadu к uplnemu (ci alespon
castecndmu) vymizeni pfiznaku nemoci, z cehoz profito-
208
vala i nasledite aplikovana radioterapie. Terapie doktora S.
dokazala rovrrez minimalizovat negativm vedlejsi ucinky
lecebneho postupu, a zejmena casto se vyskytujici nepfi-
jemne zarwty sliznice. 2ауёгет dopisu seflekaf zminuje,
ze doktora S. doporuci svemu nastupci.
_ _ _
Dr тМИЯв
HNOAM
ЮНкит
Saarbritoken
Sartrtdun, 14.04.2004
Mr parhrkr Hot Kalkaa
wk Sk wkaen. wade kb denodcha ш daa Ant maolaidm. kb akebte dka aw
Aided wk*, Лаш Ibr dk eahr par " Tiiiriiawt ii1 ai daata. Dabai babe kb iaabo-
oadoe dk vkkn pamoioar» bill ilka Pennate ш Dim Firbartiin »or Ai*n.
dk ja per ae Mafif fcrtjrkhrilkai TnorkadM wed dwdba bkww art dk bekaaden
Befhkotmkwa*w bkiflp мОжкеа. Dk daM «a tees nppwaadne Cbenotaapk
ж Sai aiaar еашфнпао Behaadhwg bat dan Maao- and HypepbaeyKbarriaoaaen,
abn an* bet daa Laryutmawn, Mrte bet dean тегтЛаеа HwRae|watall
(.CSV*) Mafia •*"> “ a““ T*1*	“ ........"I»”1 Dk narhtilpaiak
Rwbotberwk pv&kne xw dkaar Staaako. Dk wifyumriwe Nebonddanfiea.
kriwaoadan dk ftfikcba* Macnakis bad kb Mirand dhaer VoMwatba<(
dcendicb ak akbw aaaftbildai.
kb iwd—ba tmcb aalr № dkae Zuanunaaartieil ind wtaache ftaan und Urea Pkjaaton
wefaabdn viel Eifalf nod w* 3k aucb nekaai NachMcw ca^dikn.
Obr. 7: D6kovny dopis tehdejsiho seflekafe kliniky
v Saarbriickenu ve v6ci vynikajici ucinnosti terapie
doktora Mika S.
209
,,Z deseti udelam
za jeden rok
sto milionu1 -
tajny bankovni
trading skutecne
existuje!
210
Kdo se pohybuje v hospodarskych kruzich, se jiz
nekdy setkal s terminem Tradings. Nemluvime zde
о normalnich burzovnich obchodech (=trading=ob-
chod), ale о specialnich programech, jejichz prostfed-
nictvim umoznuji banky solventnim investorum, aby
napfiklad z deseti milionu vydёlali za jeden rok sede-
sat, ci dokonce az sto milionu. V ргйЬёИи let jsem se
setkal s пёкоИка lidmi, ktef i tvrdili, ze maji к takovymto
obchodum pfistup, pfipad^ ze znaji nёjakёho obchod-
nika - tradera. Ve skutecnosti to ale nikdy nefungovalo.
Jeden z mych nejlepsich pfatel dokonce timto zpuso-
bem pfisel о vice nez milion marek, ропёуаЬг sedl na
lep podvodnikovi, ktery mu tvrdil, ze ma к podobnemu
programu pfistup. Po nejake ЬоЬё jsem proto tyto гуёз-
ti pfestal brat уагпё.
V roce 2012 jsem se vsak v ramci jednoho investicniho
obchodu v jizni Africe setkal s jistym с1оуёкет, ktery
nejenze vydёlal гттёпут programem velke penize,
ale take se sam v jedne bance na 1ёсИ1о obchodech rok
a pul podilel.
Naslouchejte dobfe jeho slovum, nebot to, co bude
уургауё1 о velkych bankovnich kseftech, pfedci nase
nejhorsi obavy. (ирогогпёт: nasledujici fadky mohou
byt pro laiky jen 1ёгко pochopitelne, nebot se jedna
о dosti specificky obor. Jestlize bych ale „tradera*
pozadal, aby volil jednoducha a snadno srozumitel-
na slova, kritici by jistё mohli namitat, ze se nejedna
о opravdoveho insidera, po^vadz nedokaze ргйЬёЬ
obchodu popsat. Proto je ргйЬёЬ tradingu v interview
popsan velmi podrob^. Vypovёd' dotazovaneho
potvrdili dva ekonomicti experti a jeden investicni
banker, ktefi cetli tento rozhovor jes^ pfed vydanim
knihy.)
211
Koluji povesti о tom, ze existuji jiste bankovni obchody,
casto nazyvane jako trading program, ktere umoziiuji za
jeden rok vydelat mnohonasobek toho, co clov£k investo-
val. Kdo si beznym zpusobem ulozi v bance milion, muze
v idealnim pripade ziskat urok ve vysi 3 az 5 % rocne.
Budeme zde ale hovorit о moznosti, jak prostfednictvim
bank ziskat za jeden rok 60 % i vice.
Nejedna se о zadne: роуёзй, nybrz о specialni druh obcho-
dovani, ktere pochopitelne napfiklad Volksbank neprovo-
zuje...
To jsem si myslel... Jak jste se к tomu dostal Vy?
Po serii podivnych nahod а Ьёйет sve cinnosti v Africe
ve funkci poradce vlad pro humanitarni projekty. Timto
poradenstvim jsem se zabyval mnoho let v ruznych afric-
kych zemich. (Jednal jsem pfimo s prezidenty пёкоПка sta-
tu, a jednoho z nich jsem dokonce dvakrat doprovazel pfi
jeho сез1ё po Еугорё.) Prostfednictvim pfitele, jehoz jsem
poznal v Africe a jenz pracoval u jedne z velkych bank,
jsem se dostal do bankovni centraly ve Svycarsku. Diky
tomuto kontaktu jsem tak mohl nahlednout do зуз1ёти
а у!Ьё1 jsem, jak se skutecne financuji projekty, kterymi
jsem se v Africe sam zabyval - a tedy ty humanitarni, jako
je napfiklad zasobovani autonomnimi energiemi, vystavba
nemocnic nebo cisticek vod. Takoveto financovani totiz
probiha nezavisle na репёг!сЬ pochazejicich z rozvojove
pomoci a podobnych zdroju. Tyto tradingove obchody, jak
je oznacujete Vy, ja nazyvam jednou z moznosti financo-
vdni projektu,jiz ve skutecnosti take jsou. Nejedna se tedy
о obchody, u kterych by si nёjaky soukromnik mohl jen
tak sam naplnit kapsy, nebof tam vzdy existuje propojeni
s konkretnim humanitarnim projektem.
Existuje pro tyto obchody nejake jmeno ci oznaceni?
212
V anglictiite se to nazyva obchod se Senior Unsubordinated
Bank Debentures, ja озоЬпё tomu fikam obchod s bankov-
nimi obligacemi. Jsou to cenne papiry, ktere vystavuji nej-
renomovanqsi banky s nejvyssim statusem. Takto to vsak
funguje pouze v Evrope, a nikoliv v USA, protoze podle
pfedpisu FEDu nemohou tamqsi banky pouzivat thro-
ve nastroje, jez by nebyly kryty hotovosti nebo йуёгет.
Кётеска banka Vam napfiklad muze vystavit obchodo-
vatelny cenny papir, a to pouze na гак^ё Vaseho dob-
reho jmena. Nase bankovni pravo to povoluje, v USA vsak
nic takoveho mozne neni. Bank of America Vam napfiklad
neposkytne zadnou garanci ani platebni zaruku, pokud
neprokazete kryti hotovosti ci jinymi aktivy. Bankov-
ni obligace evropskych financnich institutu jsou proto
obchodovatelne a pouzivaji se take к financovani projektu.
Tato vyhoda se vyuziva jiz desitky let к йhradё projektu,
ktere by nebyly jinym zpusobem financovatelne, napfiklad
vystavba nemocnice v СЬапё. Na takovy projekt nebu-
dete moci najit investory, ponёvadz nemocnice v СЬапё
nepfinasi zadny zisk. Vefejnosti je prezentovano, ze pfi-
81изпё penize pochazeji ze zdroju WB (=Svetovd banka),
UNESCO, IMF (=Mezindrodni menovy fond) urcenych pro
projekty rozvojove pomoci, coz vsak plati jen z mens! cas-
ti. Staci se podivat na vysledky hospodafeni гттёпусЬ
instituci a vidite, ze tam пёсо zasadniho nehraje. Clenske
staty 1ёс№о organizaci (a v prvni fadё USA) maji totiz vel-
кё potize s placenim clenskych рпзрёукй a dluzi 1ёт1о
institucim penize tfeba i za пёкоПк let. Existuje jen malo
zemi, ktere plati vcas a pfes^. Odkud tedy pochazeji tyto
penize - a mam ted’ na mysli зки1еспё vysoke castky?
Podle mych informaci patfi Svetova banka z 53 % Ame-
ricanum a zbytek je rozd61en mezi dalsi гетё. Toto roz-
Ьё1ет ma svuj dobry duvod, nebof ргауё tato organizace
zaujima celnou pozici v programu, ktery nazyvate Tra-
ding. Svetova banka ma jednu velkou vyhodu: funguje totiz
213
jako organizace nadfazena v§em a vsemu - tak to alespon
озоЬпё vidim ja - protoze ma vzdy posledni slovo. Jestlize
potfebuje Mezindrodni menovyfond souhlas Suetoue ban-
ky, je jasnd, kdo v tomto vztahu dominuje.
Byljste tedy pozvan do hlavni centraly jedne velke banky
ve Svycarsku. Co se delo pak?
Byl jsem pfedstaven jistemu prokuristovi, ktery se zabyva
ргауё vyse uvedenymi projekty. УувуёйП mi, ze financova-
ni projektu probiha mimo banky a pouziva к tomu vlastni
kanaly, jez nemaji se standardnimi bankovnimi operacemi
nic 8ро1еспёЬо. Existuji sice urcite stycne body, ktere maji
cosi зро1еспёЬо s bankou - pouzivaji se napfiklad игскё
bankovni nastroje, jako je obchodni ucet, clearingovё ope-
race nebo elektronicke systemy pro obchodovani s cen-
nymi papiry (toto vsechno banka pouziva) - samotnym
realizatorem 1ёсИ1о projektu neni ovsem banka, nybrz jeji
,,klienti“. Podobnych operaci se ucastni ruzne trusty nebo
urcitd firmy disponujici jakymsi pseudopovolenim pro
podobne obchody.
Rozumim. Prise! jste tedy z Afriky do zminene banky
a rekl jste, ze potrebujete penize pro sve projekty. A banka
problasila: „Ano, to muzeme zaridit*
Nikoliv, banka nikdy nefekne: „My jako banka to dokdze-
me.“ Banka sama takovё operace nemuze, ba ani nesmi
рпл^ёЕ Dokaze vsak zafidit a zorganizovat spojeni
s 1ёпи, ktefi totdz provest mohou.
Dobre. A co se deje potom?
Musite poskytnout kapital, a to minimal^ ve vysi deseti
procent pozadovane castky, aby se mohly nakoupit urcite
cenne papiry. Nakup i prodej cennych papiru se provadi
214
beznou bankovni cestou, pficemz prodavajici i kupujici
jsou jasne definovani. Nazyva se to Private Placement a je
to soukroma emise cennych papiru bez tisku jakychkoliv
prospektu urcenych pro potencialni kupce, jak je tomu
u vefejnych emisi. (Prospekty vefejnych emisi obvyk-
le pfipravuji specializovane pravni kancelafe a je v nich
uvedeno, co se bude dit s penezi, о jaky projekt se jed-
na, jaka jsou rizika i mozne zisky apod. Pokud je takova-
to operace provaddna v Ndmecku, musi to schvalit BAFIN
/=Bundesanstalt fur Finanzdienstleistungsaufsicht=ne-
mecky centralni ufad pro financni operace/, ktery pak
udeli pfislusne bance souhlas, ze muze s temito cennymi
papiry obchodovat. Emise nasledne ziska cislo ISIN, cimz
jsou tyto cenne papiry verifikovany a jsou obchodovatel-
ne po celem svete.) Soukroma emise (=Private Placement)
ma sice take ISIN, toto cislo je vsak nevefejne a neexis-
tuje к ndmu prospekt. Marne zde tak emitenta cennych
papiru - v nasem konkretnim pf ipadd je to velka banka -
i konecneho zakaznika (coz jsem ja). Do tohoto obcho-
du tedy nema pfistup nikdo tfeti, a prave proto se jedna
о Private Placement. Tyto obchody samozfejme probihaji
obraznd a mirnd feceno mimo jakykoli dozor. Vse se ode-
hrava na mem obchodnim konte, a kdyz pak ode me nekdo
moje emise odkoupi - muze to byt napfiklad penzijni
pokladna ci pojistovna - podileji se na cele operaci jen tfi
subjekty: emitent neboli emisni banka, ja sam a konecny
kupujici. A samozfejme take pfislusny zodpovedny ufad.
Zni to komplikovane. Muzete cely proces vysvetlit na
konkretnim pripade?
Nejprve musim disponovat dostatecnym kapitalem
к nakupu cennych papiru. Cenne papiry, о ktere se jed-
na, se nakupuji jako subvencovane cili pod svoji trzni hod-
notou. Mam tak к dispozici projekt - je to hospodafsky
projekt a je to muj projekt. Tento projekt je pochopitel-
215
пё vazan па зр1пёт' urcitych podminek, coz znamena, ze
nachazim-li se napfiklad ve struktural^ nerozvinutem
regionu, vytvonm tam nova pracovm mista, cimz se tuto
oblast snazim ozivit... Splnim-li tyto povinnosti, mohu
pozadat о jakesi kvazipovoleni к tomu, abych byl pfipus-
1ёп к obchodu se subvencovanymi cennymi papiry. Pak
se bude dit nasledujici: instituce jako napfiklad Svetova
banka, ktera samozfejnte take potfebuje kapital pro svo-
je vlastni projekty, se Гёс^о obchodu nemuze zucastnit
primo, a proto potfebuje пёкоЬо, jako jsem ja, abych stal
v pfedsunute pozici. Dovoli mi tedy, abych obchodoval
se subvencovanymi cennymi papiry, a ja tak mohu ziskat
prostfedky к financovani sveho hospodafskeho projektu.
Suetovd banka tento obchod sama vyuzije napfiklad к jiz
гттёпёти financovani nemocnice v СЬапё. Vychazime-
li z toho, ze muj projekt stoji 50 milionu a nemocnice stoji
take 50 milionu, je tedy nutne zajistit financovani 1ёсМо
100 milionu. Musim-li uhradit 100 milionu, potfebuji peni-
ze na zaplaceni prvni transe. К tomu je тЛпё mit vlastni
kapital, aby se obchod mohl uskutecnit pfes moje obchod-
ni konto.
Potrebujete tedy deset procent z celkove sumy, v tomto
konkretnim pnpadё deset milionu.
Tato castka se odviji od vyse nakupni ceny. Pokud chci
napfiklad ziskat 100 milionu, budu potfebovat vic. Uved’-
me nyni pfiklad emise vydanё bankou HSBC. Tato banka,
ktera pro тё vystavi cenne papiry v nominalni hodmM£
100 milionu, je zpocatku zhodnoti rocnim urokem ve vysi
5 %. Znamena to, ze nakoupim cenne papiry s platnosti
deseti let s urokovou sazbou ve vysi 5 procent a zaplatim
za пё 25 procent jejich nominalni hodnoty. Znamena to
tedy, ze pro zakoupeni 1ёсЫо cennych papiru potfebuji
25 milionu. Protoze je vyska pfirazek za obchodni cyklus
и tohoto typu obchodu casto limitovana, realizuji tuto
216
operaci prostfednictvim dvou offshorovych firem takzva-
nym flippovdnim. S firmou cislo 1 (kontakt na оЬё firmy
mi zpravidla zprostfedkuje banka, nebot pfimy pfistup
к nim nemam) zakoupim cenne papiry za 25 procent jejich
nominalni hodnoty, a tedy za 25 milionu. Uvedena firma si
pak pfirazi dalsich 20 procent nominalni hodnoty a proda
papiry firme cislo 2 za 45 milionu; firma c. 2 si pote pfira-
zi dalsich 20 procent a proda je za 65 procent nominalni
hodnoty projektove spolecnosti, a tedy тпё. A ja to pak
vse spolu s projektovou spolecnosti prodam za 85 procent
nominalni hodnoty rektere penzijni spolecnosti nebo pojis-
йэупё. Firmy cislo 1 a 2 jsou kontrolovany bankou a ja к nim
nemam zadny pfistup - vse zafizuje inters banka (=off
-balance-sheet-transactions). Na tSchto cennych papirech
jsem tak vydёlal 20 procent jejich nominalni hodnoty, coz je
20 milionu. Abych ziskal potfebnych 50 milionu, musim pro-
уёз! jestS рё1 podobnych obchodu.
Znamena to, ze celkova hodnota emise, kterou od HSBC
potfebuji, necini 100, nybrz 500 milionu. S kazdym obcho-
dem tak vydёlam 20 milionu a pfi рёй 1ёс1Но transak-
cich ziskam pozadovanych 100 milionu. Banka mi tedy
poskytne рёНсга1100 milionu, ktere odkoupim a паз1еЬпё
odprodam. Po рёй takovych operacich vydёlam 100 milio-
nu, a mohu tak financovat sve projekty - усе1пё vystavby
nemocnice v СЬапё za 50 milionu.
A nyni nasleduje maly trik:
Samozfejnte se muzete ptat, proc by se HSBC zbavovala cen-
nych papiru v nominalni hodnote 100 milionu za pouhych
25 milionu, a kdyz jsou navic cenne papiry s platnosti na deset
let uroceny castkou рёЬ procent, vysplha se jejich cena az na
150 milionu (kazdy rok se zvysuje jejich hodnota о 5 procent).
Takze - pokud byste si dnes chteli tyto cenne papiry koupit,
cinila by jejich cena podstat^ vic nez 100 milionu.
217
Proc to tedy banka бё1а? Nyni se dostavame к hlavnimu
triku tradingovych programu: zrealizoval jsem svuj vlast-
ni ekonomicky projekt а зоисазпё umoznil Svetove bance
financovat vystavbu nemocnice v СЬапё. Co z toho vseho
ale ma HSBC?
Pfevzetim гпнпёпёЬо humanitarniho projektu totiz Sve-
tova banka ziskava legalni оргаупёш vystavit emitentovi
(cili bance HSBC) globalni garanci na celou emisi. 8уё1оуа
banka tedy garantuje HSBC celou ёаз1ки a stane se fak-
ticky jejim гиёке1ет ci avalem. Je to tedy vyzva na HSBC,
aby realizatoru projektu (cili тпё) vystavila сеппё papi-
ry. Jinymi slovy: HSBC пегиё! za nic! Dostala zaji^ni pro
emisi cennych papiru v hodnote рё1кга1100 milionu a nyni
dostane HSBC ode тё 25 milionu za cenne papiry. Tato
ёаз1ка vsak jiz neslouzi na zaji^ni 100 milionu, po^vadz
za tuto sumu nyni гиё! Svetova banka, takze HSBC muze
1ёс1Но 25 milionu уо1пё pouzit, coz pfedtim nemohla.
РгоЫёт spociva v tom, ze и americkych bank neni tako-
vyto postup mozny. Jestlize pozadam v Bank of America
о garanci pro Amadeus Verlag ve vysi deseti milionu, tak
musi byt udёlen^ teto garance пёё!т kryto, a to bud' репё-
zi, ci jinymi aktivy. Penize, ktere bych takto Bank of Ame-
rica zaplatil, nemohou byt pouzity jinym zpusobem nez
jako kryti pozadovane zaruky. V Еугорё vsak muze HSBC
s mymi 25 miliony уо1пё hospodafit deset let, jelikoz je
cela emise kryta Svetovou bankou.
To, co prave popisujete, je absolutne Silene. Je to neuve-
fitelne, jakymi zpusoby Ize ziskat kapital...
Pfedseda pfedstavenstva jedne пётескё banky trochu
затоНЬё prohlasil: „Miru nasi pdky snizujeme nyni na
dvacetinuf a to z bezpecnostnich duvodu! Takze se ome-
zuji, pfedtim to bylo mnohem vic... Pokud dvacetkrat zvy-
218
sfm castku 25 milionu, dostanu se na 500 milionu. HSBC
si tak s pomoci mych 25 milionu zajistila na kapitalovem
trhu 500 milionu а 1ёс1Ш) 500 milionu pak poskytne jako
pujcku spolkove у1^ё уутёпои za пё]акё zaruky - s рё11-
procentnim urokem na deset let.
A nyni jednoduchy vypocet: HSBC pujcila (s vyuzitim mych
25 milionu) 500 milionu s рёНргосеп1тт rocnim urokem,
coz znamena, ze vydёla 25 milionu za rok a 250 milionu
za deset let! Po deseti letech uhradi pak HSBC splatnych
100 milionu (za cenny papir, ktery тпё vystavila) a po dobu
рёН let platila госпё 5 milionu. Jeji vlastni naklady tak cini
150 milionu, jak bylo jiz pfedem propocteno. Na urocich
ale vydёlala 250 milionu - z jedineho cenneho papiru. Jed-
na se tedy о zisk ve vysi 100 milionu. Z papiru, jejz mi pro-
dali za 25 milionu, tak banka ziskala 100 milionu, aniz by
pro to musela cokoliv udёlat - a to jen diky kryti ze strany
Svetove banky.
Co z toho bude mit Svetova banka?
Pro Svetovou banku nastane zcela jednoducha situace:
jak jsme jiz uvedli drive, dostane prvni offshorova firma
20 milionu a druha dalsich 20 milionu. Тёс1Но 40 milionu
ale neziskam ja, nybrz Svetova banka. V ramci се1ё emise
jde о рё1кга1 40 milionu, a tedy celkem о 200 milionu.
Tim se vysvёtluje, proc Svetova banka poskytla HSBC
garanci na celkovou castku 500 milionu, a to na гакМё
projektu vystavby nemocnice v СЬапё, ktery budu finan-
covat ja, coz mi da оргаупёт nakoupit subvencovane
сеппё papiry. Pravidla Svetove banky ale jas^ а ргезпё
fikaji, ze se v jeji ucetni гауёгсе vsechny garance a avaly
розку1пи1ё bankou objevi jen z padesati procent. Sve-
tova banka tedy poskytne HSBC garanci 500 milionu na
moji emisi cennych papiru, ale v ucetni г^ёгсе se objevi
jen 250 milionu.
219
Pocty Svetove banky jsou jednoduche: dvakrat 20 milionu
za obchod cini 40 milionu. V nasem pпpadё se obchoduje
рё1кгаГ, coz dёla 200 milionu, plus nemocnice v СИапё za
50 milionu, ktera se take objevi v bilanci Svetove banky,
coz znamena kapitalovy pfirustek ve vysi 250 milionu.
Bilance Svetoue banky je tak nulova: 250 milionu poskytne
jako zaruku a 250 milionu ziska грёС
A co z toho ma pojistovna nebo penzijni pokladna?
Jiz jsem уузуёйП, ze pojistovna vse odkoupi ode тё.
Zakoupil jsem cenny papir za 25 milionu, na тёт котё
se ale objevi hodnota 100 milionu, jiz odprodam pojiStov-
пё za 95 procent. Jak uz ale bylo drive feceno, skutecna
trzni hodnota cennych papiru je vyraznё vyssi. Vychazi-
me-li z obligatorm'ch 80 procent, kterymi banka mreruje
kazdy cenny papir (mluvime zde о bankovnim ratingu AA
nebo AAA), pak 80 procent ze 150 milionu cini 120 milio-
nu, coz je suma, ktera pak figuruje v ucetnictvi pojistovny.
Znamena to, ze pojistovna ma ted’ 25 milionu: kupni cena
cinila 95 procent, trzni hodnota je ale 120 milionu. Nyni
se muze zachovat jako banky: vezme castku 25 milionu,
pouzije paku (20:1), a sumu tak zdvacetinasobi!
A takhle ,,vyrobi“ i pojistovna 500 milionu. Tyto penize pak
privede zpet na trh mezi lidi ve forme pojistek, ktere prodava
svym zakaznikum s urokovou sazbou ve vysi minimalne 5 pro-
cent. Jedna se о stejnou hru jako v pпpadё HSBC: pujcenych
500 milionu s urokem 5 procent jim pfinese 250 milionu zisku.
Pojistovna tak ziska svych deset procent zcela bez rizika.
Jestlize celou hru pozorujeme zv^jsku, vidime tam kohosi,
kdo pfinasi kvalitni ekonomicky projekt a vytvafi pracovni
mista - пета ale penize, nybrz jen dobry napad. Pakje zde
take nemocnice, ktera se musi nutne postavit v zemi, kde
220
nikdo neinvestuje. Proto se z technickych i zakonnych duvo-
du uvedeny ekonomicky i humanitarni projekt jaksi slouci...
Znamena to, ze nakonec ziskate svych 50 milionu a dal-
sich 50 milionu na stavbu nemocnice...
Pfesne tak. Nemocnici samozfejnre nebudu stavet sam, о to
se postaraji tanrejsi lokalni ufady, kterym к tomu pouze
posky tnu pf islusnd financni prostredky.
Ja tak dostanu svych 50 milionu, ghanskd ufady budou
mit novou nemocnici a Svetova banka ziska 250 milionu
v hotovosti...
Behem deseti let...
Nikoliv. Svetova banka tyto penize ziska uz v case, ktery
potfebuji na to, abych рё1кга! nakoupil a obratem prodal
сеппё papiry za 100 milionu, coz jsou рпЫгёпё tri nresice.
Svetova banka tedy vydelala 250 miliomi...
Ano, vydёlala 250 milionu, kterd muze pouzit - nevim jak,
ale doufam, ze pro dobrd йёе1у (smich). A penize vydёlaly
takd pojistovna i banka HSBC.
Kdo to vsechno ale nakonec zaplati?
№ktefi se domnivaji, ze se jedna о „гаггаёпё mnozeni
репёг“. Так tomu samozfejn^ neni, nebot’ nic neni zadar-
mo. Penize nevznikaji z nideho a nemohou jen tak zmizet.
Kdo tedy zaplati licet?
Kazdy, kdo si vezme pujdku od banky nebo kdo uzavfe
pojish^ni. Dokud si lidd budou pujcovat и bank a dokud
221
budou uzavirat pojistnt? smlouvy, bude fungovat i tento
system...
Mimochodem castka 25 milionu, о niz jsme mluvili, je
u techto druhu obchodu zcela zanedbatelna; jedna se
doslova a pouze о drobne. Hovofime о projektech, kte-
гё zacinaji u jed^ miliardy. A tato suma se pak navysuje...
Zadny projekt, jejz znam, nepracuje s tak nizkou castkou,
jako je deset milionu. Pfi financovani projektu pres subven-
соуапё сеппё papiry se sumy Ьёгпё pohybuji mezi jednou
a deseti miliardami.
Dobfe. A jak je to s obchody, о kterych jsem slysel, kde
nmzete zacit uz s castkou deset milionu a penize roz-
mnozit, aniz byste mel jakykoliv projekt? О jake obchody
se jedna?
Ano, existuje i to. Pfedpokladejme, ze mate velmi dobre
projekty, na ktere Vam jiz banka poskytla penize. V tom
pf ipade Vam muze poskytnout napfiklad vice penez: mate-
li pouze deset milionu, muze vam banka pfidat 40 mili-
onu a budete mit 50 milionu. S tim jiz mfizete provadet
daleko vyssi transe. S 50 miliony jste jiz v jine kapitafcnre
tf ide. Namisto obchodu v hodmM£ 100 milionu muzete jiz
ргоушЖ operace ve vysi 500 milionu. V takovёm pf^padё
zbude na konci dost pro kazdeho. К takovymto obchodum
se vsak nepovolany nedostane, a navic potfebujete ufedni
souhlas a povoleni.
Chapu. Ale jakym zpusobem jste se к temto obchodu
dostal Vy sam?
Prostfednictvim jiz dfive гттёпёЬо kontaktu s onim pro-
kuristou. Rekl jsem si, ze se chci pf тёк obchodum s cen-
nymi papiry, abych timto zpusobem mohl v budoucnosti
financovat svё vlastni projekty. To byla ma cesta.
222
A co se stalo pak?
Naucil jsem se tyto obchody realizovat v praxi.
Prokurista Vam pri tom pomahal?
Ano, byl mi velmi napomocny, pfedstavil тё svym kole-
gum, musel jsem podepsat гйгпё papiry a nasled^ jsem
byl do obchodu газуёсеп.
Pfekvapnre nebyl nikdo z techto lidi vystudovany Ьапкёг -
stej^ jako ja! Vubec nikdo. V obdobi, kdy jsem se 1ёт№
obchodum уёпоуа!, jsem кготё 8уёЪо sefa nevidёl jedi-
пёЪо Ьапкёге. §ёГ byl jediny, kdo byl zanwstnany и banky.
Kdy to bylo?
V ро1оутё devadesatych let.
Muzete blize popsat, jak vse probihalo?
Bezpecnostni opatfeni v Ык1оуё, kde jsem pusobil, byla
mimofadne vysoka. Nikdo nemohl vstoupit dovnitf s tas-
kou, pocitacem ani s jinym technickym zafizenim. Pri vstu-
pu jsem musel odevzdat i svuj prukaz a dostal jej zpet az pri
odchodu. Так tomu bylo pfed dvaceti lety, ale v dnesni dobё
se s nejvёts^ pravdёpodobnost^ vstupni procedura po^kud
гтёпПа. Tehdy existoval jen prukaz о velikosti эекоуё kniz-
ky, nic ji^ho.
Jak vypadaly prostory, kde jste se pohyboval?
Byly standard™ а тё1у odpovidajici vybaveni elektronikou
a specialnimi systemy, jako byl napfiklad Swift, Euroclear,
DTC apod. Do 1ёс1ио 8уз1ётй jsem byl zaskolen. Obvykle mi
byl pfedstaven zakaznik neboli poskytovatel kapitalu, jenz
223
disponoval dostatecnymi financnimi prostfedky к provedeni
prislusireho obchodu. Ja jsem pak vypracoval odhad toho, co
jsme тёИ vydёlat, vykalkuloval jsem к tomu potfebny kapi-
tal (udaje о kapitalovych nakladech jsem dostal) a propocital
jsem, kolik obchodnich cyklu cili slotu je potfebnych na reali-
zaci kompletniho projektu. Vsechny udaje jsem pak projednal
se svym budoucim partnerem, coz mohla byt napfiklad pojis-
tbvna, ktera byla v roli kupujiciho. A s jejim obchodnim odcte-
lenim jsem ро1ё dojednal, kdy se tento obchod uskutecni.
Po tom nasledovala uz jen rutinni prace - zadali jste do
pocitace dobu jednotlivych transakci. Негкё na tom je, ze
v teto branzi existuji игскё triky: uved’me si pfiklad, ktery
jsem jiz zminil - HSBC mi doda cenny papir, ktery vidim na
obrazovce зуёЬо pocitace. U tohoto cenneho papiru mam
napfiklad termin splatnosti do 72 hodin (=T plus 72), ale
jakmile jej poslu к verifikaci pojist'ov^, urcim ji plateb-
ni termin do 48 hodin. Pojistovna cenny papir akceptu-
je а ЬёЬет dvou dnu zaplati. Ja sam vsak musim zaplatit
az po 72 hodinach. A tak mam penize na svem uctu jesh£
pfedtim, nez budu muset platit, coz prakticky znamena,
ze se penize тёЬо zakaznika z udtu ani nehnou.
Tim jste se zabyval jeden a pul roku?
Ano, а кМпё bych to byl rad dёlal jesh^ dёle, ale situa-
ce v bance se гтётГа. Odesel z ni prokurista, cimz jsem
ztratil dulezity osobni kontakt, a pak jiz pro тё jako pro
cizince ve Svycarsku ani nebylo тогпё, abych se 1ётко
obchody zabyval. Jakmile uz nade mnou nebyla ochranna
гика тёЬо mentora, byl muj osud гресе1ёп.
Co se delo potom?
Oklikou (prostfednictvim jistёho гпатёЬо) se mi podaf ilo
uchytit v USA. Vedle ргауё popsaneho zpusobu subvenco-
224
vanych obligati totiz existuji je^ dalsi cesty, jak rychle
ziskat уе1кё penize. Jedna se napfiklad о obchod s americ-
kymi statnimi obligacemi (=US Treasury Securities). С^ё1
jsem se tomuto druhu obchodovani naucit, a proto jsem
se ргез1ёЬоуа1 do USA a pracoval jsem tam. Pusobil jsem
ovsem ve vlastni rezii. Мё1 jsem jistёho klienta z Asie, jehoz
jsem znal, ktery mi dihrefoval a jenz mi nabidl, abychom
obchodovali зро1еспё. Protoze jsem nevlastnil americ-
kou brokerskou licenci, obchodoval jsem v jeho ргозрёсЬ
(cili z jeho povefeni) a spolupracoval s brokerskou firmou,
ktera pracovala pro пёНо. V 1ё1о firme тё pfijali vstfic^
a naucili тё, jak se obchoduje s атепскутг statnimi obli-
gacemi, kdy je nejvhodnejsi cas к jejich nakupu ci prodeji
a na co si ma clovek davat pozor... A podivejme! Ke зуёти
velkemu pfekvapeni jsem zjistil, ze i и ГёсЫо obchodu bylo
тогпё vykazat znacny zisk. Jak jsem vsak zminil jiz drive,
пета to nic spolecneho s tradingovymi obchody, jez muze
ргоу^ё1 kazdy.
Jak to bylo napfiklad s onim Asiatem?
Poskytl mi deset milionu a ja jsem mu ЬёЬет sesti тёз!-
cu vydёlal 16 nebo 18 milionu. Byl to cisty obchod pouze
s americkymi statnimi obligacemi. S tim se muzete obra-
tit na kteroukoliv brokerskou firmu. Tajemstvi, pane van
Helsingu, spociva v tom, ze Ьгокегзкё firmy davaji dohro-
mady mnoho bankovnich kont a s 1ётко vysokymi suma-
mi pak mohou obchodovat s obrovskym mnozstvim uve-
denych obligaci. V podstate jiz neexistuje гадпё osobni
ani individualni poradenstvi a obchodnici se роуёгётои
klientum individual^ пеуёпир, coz ale neplatilo v pfipa-
dё jistёho brokera, jehoz jsem тё1 cest poznat a ktery
se obchodovani s obligacemi уёпоуа! z пагииуё уазпё.
Ten chlapik byl 1ётёг sileny a byl to zcela vyjimecny uni-
kat, co se obligaci tyce. Naucil jsem se od пёЬо пезгт'гпё
mnoho.
225
Pri dalsim оЬсЬос!ё jsme v ргйЬёЬи jednoho roku тёИ zisk
ve vysi terror sto procent.
Jsou tyto penize normalne zdanene?
Ale jistё’ Proto proti tomu nic nenamital ani Апапёт ufad.
Vse probihalo podle pravidel! Pro тё озоЬпё je to zcela
jas^: jestlize ziji v Ыётески, samozfejnw pouzivam zdejsi
silnice a vyuzivam i dalsi pfijemne уёс1, dёti chodi do sko-
ly, a proto nemam s placenim dani zadny ргоЫёт.
Je syst£m tradingovych obchodu, ktery jste mi prave
popsal, podle Vas dobry, nebo spatny?
Vyjadfil bych to takto: system tradingovych obchodu
озоЬпё povazuji za velmi dobry, nebot’je potfebny. Nejed-
na se pouze о inteligentni, ale 1акё о зки1еспё pf тёгепои
formu rozlozeni zateze cili nakladu na sirokou vefejnost
napfiklad v oblasti humanitarni pomoci. Pokud by se ale
tento зуз1ёт pouzival na financovani zbrani, drog, tajnych
operaci nebo valek (coz nemohu озоЬпё posoudit), bylo by
to росЬорке1пё dramaticke. Ale vyuziva-li se tak, jak jsem
to poznal ja, je podle тё vse v pofadku. Zatizeni je tim
сек^ёи^ё rozlozeno na majet^ lidi.
Dekuji Vam za velmi napinavy rozhovor.
К vyse uvedenemu interview bych с1ггё1 je&£ иуёз1 пёкоПк
kritickych poznamek. Dotycneho pana z rozhovoru znam
jiz tfi roky a poskytl jsem moznost i Michaelu Morrisovi,
aby si s timto extraderem promluvil. Casti tohoto rozhovo-
ru se objevily v Могпзоуё nove knize Co nesmite vedet 2*.
Mozna jste ЬёЬет rozhovoru postradali kritickd dotazy
z тё strany. Duvodem bylo to, ze jsem byl sam z 1акоуёЬо
mnozstvi informaci a odbornych terminu lehce zmateny
226
a snazil jsem se zachytit vse, co muj protqsek popiso-
val. Michael Morris, jemuz jsem toto interview dal jeste
pfed vytish^nim 1ё1х> knihy pfecist, mi napsal: „Podle meho
зкготпёКо ndzoru dochdzi popsanou cestou zmnozovdni
penez k ndrustu inflace, kterou musi financovat vsichni
tide vyuzivajici penize (urcitou konkrttni menu) - a tedy
nikoliv pouze lide majetni. Inflace navic vyrazneji zasahuje
lidi chude nez ty bohate, a proto je tvrzeni о ,dobru' v tech-
to obchodech velmi pochybne. Za druhe vime z knih jako
Zpoved’ lovce ekonomik od Johna Perkinse**, о nichz jsem
podrobne psal ve sve knize, ze Svёtovа banka vyuzivd zmi-
пёпё projekty takё k tomu, aby uvrhla chudsi zeme do ros-
touci zdvislosti, a ze jsou temito ,humanitdrnimi projekty4
pover ovdny stale stejne, velke (a valnou vetsinou) атепскё
koncerny, ktere na tom skvele vydeldvaji. Povazuji tedy za
velmi зрогпё oznacovat tyto obchody za ,humdnni trading1,
ponevadz je Ize v podstate charakterizovat i jako ndstroj
k zotrocovdni lidstva.44
To, co tvrdi Michael Morris, neni podle тёЬо nazoru tak
docela nepravdhre. Muj partner z rozhovoru to vsak vidi
jinak a argumentuje tim, ze пптта1пё polovina vydёla-
nych репёг je pouzita na humanitarni projekty. Nakonec
vsak stej^ musi ^kdo zaplatit licet.
227
Nemecku,
nebo Spolkova
republika Nemecko
stat, ci firma?
228
Gabriel a Hannes Bergerovi jsou dva z nejvyznamnej-
sich a nejfundovanqsich znalcu na tt?ma, zda je Spolko-
va republika Ыёшеско firma, UCC (=Uniform Commercial
Code=jednotny obchodni zakonik), nebo зргаусоузкё ci
porucnicke ucty (=v пётстё Treuhandkonto, take Stro-
hmankonto, v anglicti^ strawmanaccount; v kontextu
teto kapitoly/km'zky jsou to spravcovske nebo рогиётскё
ucty, ktere dostane kazdy Ьёгпу obyvatel гетё pfi зуёт
narozeni. Vystaveny rodny list se jako v systemu obchod-
niho prava stava obligaci, cennym papirem. Novoroze^ti
je na jeho гак^ё pfidёlen licet pod jeho fixnim jmenem,
ktery ma svou trzni hodnotu - pozn. redakce). Nejprve
jsem 11. 9. 2015 mluvil s Hannesem Bergerem, nasled^
jsem pak 15.12. 2015 vedi obsahly rozhovor s Hannesem
a take a Gabrielem. Nejdulezitejsi aspekty obou rozhovoru
jsem shrnul v 1ёге kapitole. СЬ1ё1 bych ovsem jiz na tomto
т(81ё podotknout, ze je to na pochopeni jedna z nejobtiz-
nejsich kapitol knihy. Kdo ma jiz о teto problematice jiste
povёdom^ a chape rozdily pravnich definic mezi ,,muzem“,
,,zenou“ a ,,osobou“, bude mit snadnejsi orientaci. Prvni
polovina rozhovoru muze pusobit trochu stroje^, v гауё-
ru se vsak dostaneme ke konkretnim vёcem, ktere Gabri-
el provadi s пёк1егут! пётескупн politiky i s Vatikanem.
Z kontextu рак игёкё pochopite, proc maji popisova^
zalezitosti tak zasadni vyznam. Nikdo z obou йёа81т'кй
rozhovoru neni klasicky „whistleblower44, ktery by vystou-
pil ze зуз1ёти. Za whistleblowery je vsak pfesto povazuji,
po^vadz jsou ,,politicky“ aktivni a poskytuji informace
z „prvni ruky“.
(Poznamka: vsechny odpovёdi, и kterych neni uvedene
jmeno, pochazeji od Gabriela; odpovёdi Hannese Bergera
jsou oznaceny jeho jmenem.)
Gabrieli, zacneme и Vas. Vysvetlete prosim, kdo jste
a jak jste dospel к zaveru, ze Spolkova republika Nemec-
229
ко neni suverenni stat, ba dokonce, ze t£m6r vsechny
zem£ na tomto sv£t£ jsou jen firemni konstrukty, kter£
maji byt brzy sloudeny do jednoho obriho nadnarodniho
koncernu.
Sam jsem byl teta soucasti вузСёти. Podnikal jsem,
s manzelkou jsme jezdili рёкпупв auty a vyuzivali sys-
tt?m pro sebe, ale kvuli jedinemu chybnemu obchodni-
mu rozhodnuti jsem se dostal do situace, kdy proti тпё
kdosi vedl soudni proces. Jako kazdy fadny konformista
jsem si obstaral advokata, aby тё zastupoval и к^зкё-
ho soudu, kde to vsak probihalo velmi komicky. Ja i muj
pravnik jsme byli doslova iritovani. Soudce nakonec
vynesl rozsudek, ktery znamenal nasi obchodni likvi-
daci. О пёсо pozdёji jsem se dozvёdёl, ze уёгёта osob
zucast^nych na soudnim fizeni byla cleny Rotary Clu-
bu, a to усе1пё soudce i statniho zastupce, a zacal jsem
byt nedi^fivy. Muj pravnik tvrdil, ze nic takovёhojeste
nezazil.
Рага1е1пё к tomu doslo к situaci, kdy na тё zacal зПпё tla-
cit financni ufad kvuli dani z obratu, coz jsem v 1ё dobё
je^ povazoval za оргаупёпё. Pouzili vsak pritom metody,
ktere se podle тё pohybovaly daleko mimo dobro a zlo.
ОЬё zalezitosti tehdy Ьёге1у рага1е1пё а тпё hrozilo, ze se
stanu pfijemcem Hartz 4 (=пётескё davky statni socialni
podpory - pozn. pfekl.). МёН jsme na vybranou: dlouho-
dobё se zadluzit, anebo zabojovat. Rozhodli jsme se pro
to drulte.
Obratil jsem se na jistou znamou advokatni kancelaf, kte-
ra se ovsem nakonec ukazala jako neseriozni. Tato kan-
celaf se vsak 1акё zabyvala problematikou Ыётескё rise
a suverenitou, respektive nesuverenitou 8ро1коуё repub-
liky Ыётеско, coz тё pfivedlo к tomu, abych sam zacal
uvedena 1ёта1а intenziv^ zkoumat.
230
A co jste zjistil?
Zjistil jsem, ze v pravnim systemu 8ро1коуё republiky
Кётеско neni nic 1об1скёЬо a jedna se spise о podivnou
гтё^ ruznych zakonu a nafizeni, kterym vsak schazi logi-
ka. V 1ё dob6 u nas ufady prov&^ly domovni prohh'dky,
nase bankovni konta byla obstavena a firma paralyzovana.
A to vse jen proto, ze jsem si dovolil polozit financnimu
ufadu рё1 otazek. Рак na тё zacali palit projektily 1ёгкёИо
kalibru.
Jake to byly ot&zky?
Prvni z nich snrerovala na dukaz z&konnosti (а оргаупё-
nosti) da^ z obratu. Vyuzil jsem к tomu citace clanku
19 пётескё ustavy: „Prosim, dokazte mi platnost ruzmecke
ustavy." (= v пётстё Grundgesetz; podle пёк1егусй nazo-
ru ovsem Ыётеско пета ustavu /cili Verfassung/, nybrz
pouze zakladni zakon= Grundgesetz - poznamka pfekl.)
Druhy dotaz se tykal platnosti zakona о dani z pfijmu
z roku 1934.
Tfeti dotaz se zajimal о platnost zakona о dani z pfijmu
z roku 1936 s ohledem na argument potvrzeny Generdlnim
tribundlemfrancouzske okupacni zony v Rastattu dne 6.1.
1947. V tomto usneseni stalo: „Je nepochybne, ze к volbdm
do f isskeho snemu dne 5. 3.1933 doslo za podminek, za kte-
rych byl evidentne uplatnen protiprdvni postup, kdy bylo
pouzito nasili ze strany vlady, pficemz takzvany zmocno-
vaci zakon ze dne 23.3.1933 v rozporu s tvrzenim о souladu
s ustavou byl ve skutecnosti schvdlen parlamentem, ktery
me I z dilvodu vylouceni 82 rddne zvolenych poslancil pro-
tiprdvni slozeni a ktery udelenim neomezenych pravomoci
do rukou Hitlera porusil vsechny podstatne predpoklady
profungovdni rddneho prdvniho statu “(8)
231
Pozadal jsem take о to, aby financin' ufad dolozil svoji
autorizaci ve veci:
1. ... nuceni a vydirani к nedobrovolne praci pro financni
ufad
2.... pouzivani „bileho tryzneni“ za ucelem vynucenf total-
m'ho podfizeni (=take bile muceni: oznacuje zpusoby, jez
nejsou sice ve zpusobu pouziti a bezprostfednich konsek-
venci zjevne, av§ak /neviditelne/ atakuji psyche dotycne
osoby a mohou ji zpusobit trvale skody, nebo ji dokonce
znicit - pozn. redakce)
Vyse uvedene dotazy jsem poslal pisemne.
Z jakeho duvodu a proc jste polozil prave tyto otazky?
Stalo se tak diky advokatni kancelafi, ktera se temto
tematum venovala. Dospel jsem tehdy totiz к nazoru, ze
stale jeste podlehame spojeneckym zakonum z doby oku-
pace Nemecka po druhe svёtovё valce. Vse se dёje сПепё,
aby nas provokovali a utlacovali, dokud nezacneme byt
agresivni. Jakmile totiz ^kdo jedna agresiv^, muze byt
proti пёти vedeno fizeni a zbavit ho zpusobilosti к prav-
nim ukonum. Toto fizeni se podle §1896, odst. la пётес-
кёЬо obcanskeho zakoniku, pouziva к tomu, aby nepoho-
dlni muzi a zeny pfestali byt ,,osobami“ v pravnim slova
smyslu, aby byli zbaveni spravcovstvi nad svou ,,osobou“,
a byla jim tak odepfena ucast na 8уз1ёти. Pozdёji toto
1ёта objasnim vic.
Domovni prohlidky a dalsi represalie тё i manzelku nato-
lik zastrasily, ze jsme se radёji znovu ,,zafadili“, uzavfeli
jsme dohodu s financnim ufadem, jednali s bankami apod.
Pote jsem potkal jednoho с^ёка, jehoz jn^no tu nechci
uvadet. Pohybuje se v oblasti vysokych financi jako analy-
232
tik a pfed пёкоПка lety ze „systemu41 vystoupil. Ziskal jsem
od neho dulezite poznatky z druhe ruky, ktere jsem obo-
hacoval о vlastni zkusenosti.
A co jste se od tohoto cloveka dozvedel?
Trvalo to jeden a pul roku. Так dlouho jsem potfeboval,
abych porozumel tomu, co vim dnes. To, co mi ten с^ёк
povidal, тё velmi zmatlo, po^vadz jsem о tom nikdy nic
neslysel. Vsem nam vymyvaji mozky.
Coz jasne a srozumitelne vyjadreno znamena...
...ze cely svёt je jedna velka firma. Bylo mi vysvёtleno, jak
je tato firma strukturovana a vybudovana, kdo za tim stoji
a jak to cele vzniklo. Vse mi popsal na гакМё komercnich
nastroju. Vice о tom pozdёji... Tim, ze jsem poznal, jak
a cim je tento system vytvofeny, jsem se take naucil, jak
зргаупё reagovat. A podle miry spravnosti svych reakci
jsem zacal byt pro system najednou nepolapitelny. Cim
nepolapitel^jsi jsem byl pro пё ja sam, tim vic se snazi-
li utocit na moji manzelku a zastrasit ji. Zacali s tim, ze
proti „озоЬё44, kterou jsem drive spravoval ja, a proti ,,oso-
Ьё“, jiz spravovala moje zena, zahajili insolvencni fizeni.
Zduraznim ted’ jeden bod: mame co do стёш s dvojitym
ucetnictvim ve velkem stylu. Jedna se о to, jak zarovnat
konta (=osoby) v зузГёти tak, aby se aktiva i pasiva rovnala
nule - musi se tedy pfesouvat zavazky.
Vysvetlete nam to prosim podrobneji.
БузГёт je genialni. Jen tak na okraj: tdn^f vsechny
exekucni drazby v SRN jsou nelegalni. C^foval jsem to
и jednoho soudce a ten mi dal za pravdu - byl to byvaly
vysoce postaveny soudce, nyni je uz v duchodu. V 1ёсЬ-
to zalezitostech se jiz mezitim dokazu vybon^ oriento-
233
vat - ke зкос1ё svych „protivniku“. Problem byl, ze moje
puvodni znalosti pochazely z USA, a tedy z angloameric-
keho svёta. Tam je problematika, kterou se zabyvam, р1пё
v chodu jiz dvacet let. V USA se lide jiz dokazou efektivne
branit a metody, ktere pouzivam (a tedy vyuziti takzva-
nych akceptu a soukromych komercrnch pohleddvek), jsou
tam ротёгпё Ьёгпё.
Zde jsme ale v Ыётески, ve „stfedni Evn^“, nebot
Nemecko je итё1ё slovo vytvofene takzvanymi spojen-
ci. Nachazime se tedy ve stfedni Evrc^, ktera se dri-
ve skladala z пётескусЬ statu a v niz muzi a zeny, ktefi
v nich zili, тёП cosi spolecndho: byli to perfekcioniste.
Z tohoto duvodu (zfejnre) vsechny zakony celosvёtovё
vychazeji z пётескусЬ zakonu. Uniform Commercial Code
(=UCC) cerpa z Obchodniho zakoniku (=v Ыётески HGB=
Handelsgesetzbuch - pozn. redakce), a kdyz do teto nor-
my nahledneme, zjistime, ze se nejedna о zakon, nybrz
о pravidla obchodovani zalozena na obchodnim zakoniku.
(UCC=Jednotny obchodni zakonik je navrh sjednocendho
obchodniho prava pro cele kartelove uzemi firmy Spoje-
пё staty americke /USA/.) Na се!ёт svёtё jsou pouzivany
take пётеску obcansky (=BGB) i trestni zakonik (=StGB).
Vse, co v nasi zemi vznika, je spickove, vzdy perfektni. To,
co jsem se naucil od sveho mentora, velkeho financnika,
je zalozeno na angloamerickych vёdomostech. Ziskane
poznatky jsem vsak rozsifil i na Nemecko.
Hannesi Bergere, jak jste se Vy dostal к problematice
suverenity (Nemecka) a к tomu, ze stAty jsou firmy? Jak
zacala Vase cesta?
Hannes Berger: Pfiznavam, ze jsem se nikdy „paragrafy“
nezabyval. Do tohoto tematu jsem takfikajic spadl. ВёЬет
let jsem Ьозрё! к nazoru (a bylo mi jasne - take diky Vasim
kniham), ze na nasi planetё neni пёсо v pofadku a ze se
234
pohybujeme opacnym smerem, nez se nam snazi naku-
kat. Jakmile с1оуёк nahledne za kulisy, musi mu dojit, ze je
nase Zente ve skutecnosti jedna obri planeta otroku, ktefi
jsou пёкоИка malo jedinci ,,vysavani“. Jednoho dne jsem se
seznamil s с!оуёкет, jenz tvrdil, ze na teto р1апе1ё exi-
stuje a jiz velmi dlouho funguje stinovy svёt financi, ale
ЬёЬет poslednich 350-400 letech byl doveden к dokona-
losti. Tento stinovy svёt obmotal celou planetu jako cho-
botnice. Toto je zasadni informace, chce-li с1оуёк celemu
systemu гогитёь Pokud si to neuvёdom^me, nemusime
se celou zalezitosti vubec zabyvat, nebot’ neporozumime
nicemu. Nejdulezit6jsi je pochopit, ze с^ёк neni (z prav-
niho hlediska) osoba, nybrz ze takovou osobu ma a pouziva
ji. Tento rozdil ргоз1ё je nutne pochopit a zasad^ mezi
tim rozlisovat. Zakony jsou tedy pouze pfedpisy, ktere
upravuji, jak si ,,osoby“ mezi sebou vzajem^ ruci. Jde jenom
о penize. Тётёг vsechny staty na tomto зуё1ё a na teto
р1апе1ё jsou firmy, jak jiz uvedl Gabriel. A vseobec^ plati
obchodni pravo. Firmy maji ekonomicky ucel: vytvafeni
obratu a zisku. Jde vzdy pouze о penize, pfesouvani ruceni
ze zavazku, pojis^ni a tak podob^.
V оЬеспё гоутё se jedna о nasledujici: pokud pfijdes na
svet, jsi nahy a nemas kuffik se zlatem nebo репёг!, nemas
vubec nic. Jedine, co pfinasis, je delka tveho zivota i tvoje
pracovni sila a tu lze pronajmout, vypujcit. Tento system
byl vytvofen na гакМё vysavani ргауё teto energie - pra-
covni sily, aniz by to vysavany с^ёк poznal. Podle тёЬо
nazoru byl tento systdm vymyslen jiz ve stare Babylonii
je^ pfed zalozenim ftimske fise. Zduraznuji - vymyslen!
Rozhodujici roli zde totiz hraje Vatikan, po^vadz tento
Jednotny obchodni zdkonik UCC (=Uniform Commercial
Code) vznikl рг^ё v пёт. Shrnuto do dvou vёt: v soucas-
nosti jiz neexistuji zadne staty, nybrz pouze firmy, kte-
re maji misto zakonu pfedpisy. Tyto pfedpisy plati pro
,,osoby“, a tedy pro obecny lid. Nad „osobami“ stoji ,,muzi“
235
a ,,zeny“ neboli ,,lide“, pro ktere plati zase jiny zakon. To by
vsak тё1 vysvetlit Gabriel.
Gabrieli, kdy to vsechno zadalo? Jak doslo к vytvoreni
tohoto systemu a kdy se prvni zeme ci stat zmenily na
„firmu“?
Zacalo to jiz davno. NejdulezitSjsi, co by тёН kazdy muz i zena
vёdёt, je, ze ani oni (ani ony) nejsou zadne ,,osoby“. Nejsme
osoby, nybrz tyto ,,osoby“ mame, dostali jsme je к dispozici
a spravujeme je. Vsechno je vlastne jeden velky се1озуё1о\гу
spravcovsky (ci porucnicky nebo dmrernicky) зуз1ёт. A firmy,
ktere se nazyvaji stdty, jako je napfiklad Spolkovd republika
Nemecko se sidlem ve Washingtonu nebo Polska republi-
ka, ktera ma sidlo v New Yorku na Wall Street cislo 14, jsou
vlast^ jen spravcovske firmy trustu. A vsechny trusty jsou
spravovany central^ - podle mych informaci z Alberty
v Kanadё. A tedy z uzemi Commonwealthu.
Nyni si objasnime, jak cely system vznikl. Drive muzi
a zeny vёdёli, ze pozemky a puda nemohou byt nikdy ve
,,vlastnictvi“ pouhych пёкоПка lidi. Pozemky a puda jsou
vlastnictvim vsech muzu a zen. Mozna je pouze jejich
,,drzba“. Zaberu-li kousek pudy, tak ji ,,drzim“. Stal jsem
se tak jejim drzitelem, a tim, ze ji uzivam, deklaruji svuj
narok i pravo na vyuzivani teto pudy. Так to dodnes stoji
v оЬсапзкёт zakoniku. A toto uzivaci pravo mi dovolu-
je obhospodafovat pudu vlastni praci a sklizet plody me
prace. Mam vsak take povinnost spravovat tyto pozemky
a pudu tak, aby byly zachovany pro potomky. Znamena to,
ze mam nad pudou spravcovskou zodpovёdnost. Najed-
nou se vsak objevili lide, ktefi pracovat пес1М:ёН a namisto
toho zacali rolniky pfepadavat. Pfepady se mnozily a rol-
nici jiz nebyli schopni uzivit sve rodiny. Potravu jim totiz
vzdy ^kdo ukradl. A tak hledali пёкоЬо, kdo by итё! dob-
fe bojovat. Takovy clovek pak kolem sebe shromazdil lidi,
236
ktefi гоупёг итёН bojovat, a vedi tyto sve vojaky do boje -
stal se z пёЬо vevoda (=ten, ktery vede voje). Tento уёуо-
da pak organizoval odpor proti loupeznikum, ochranoval
rolniky a stavёl hrady. Stale vsak nebyl pro rolniky nic vic
nez spravce: mohli ho kdykoliv odvolat a zvolit si пёкойо
jineho. Tito „spravci“ se vsak pak pokouseli svuj status
legitimizovat. A existoval ^kdo, kdo к tomu byl pfedurce-
ny - Vatikan, zastupce Boha na Zemi a „prostfednik bozi“.
A prostfednik „Boha“ prohlasil: „Uzavfeme spolu obchod!"
Bylo to v рокмпё 14. stoleti, kdy byla v roce 1356 vydana
Zlata bula Karla IV. (=zakladni zakon a druh ustavy fim-
зкопётескё fise, ktera stanovila volbu птзкопётескёЬо
krale sborem kurfif tu уёгётои hlasu a pravidla pro koruno-
vaci - pozn. autora), a tak se i stalo. Cirkev propujcila panum
spravcum slechticka prava, pficemz papez jim je mohl vzit
kdykoliv zpet (napfiklad prostfednictvim exkomunikace).
Tato slechticka prava byla tedy udёlovana pfimo od Boha,
nebot: cirkev je bozim prostfednikem. Jejich ,,spravci“ tak
тёП najednou modrou krev a byli postaveni nad ostatni lid.
Na oplatku se museli podfidit a pfijmout pravomoci cirkve
jako nejvyssiho spravce.
To je prece genialni!
Шё1еп1 pravomoci slechty lokalnim spravcum a jejich
podfizeni se svrchovanosti cirkevni pravomoci vedlo
к tomu, ze cirkev kontrolovala slechtu a slechta kontrolo-
vala lid. Takze nejde о nic jineho nez о formu porucenstvi.
Takhle omezila cirkev z „Bozi vule“ moznosti volby pro
muze i zeny. Toto porucenske pravo, ktere se dnes nazy-
va demokracie, bylo pak jes^ jednou simulovano zavede-
nim „pfirozenych osob“, skrze ktere ziskali muzi a zeny na
zaklack* hodnot, jejichz spravovani „dobrovoln^1 pfedali
Slechte, urcite omezene volebni pravo. Jednoduse fece-
no: kdo петё! penize ani jine cennosti, петё! ani volebni
pravo a ti, kdo byli bohati, тёИ dominant™ volebni pravo.
237
Je to logicke, protoze prava byla vsude nahrazena vlast-
nictvim.
Jde tedy о spravu hodnot v porucenskem systemu. Ma to
smysl, ponevadz hlasy 1ёсЬ, ktefi vlastnili vice, mely vSt§i
vahu. Prominte mi muj sarkasmus, kdyz feknu, ze sklony
к tomu existuji dodnes.
„Pravau jsou tedy nahrazena vlastnictvim...
Ano, jestlize nahradite v zakonech termin pravo terminem
ulastnictui, dava vse najednou smysl. Hovofime о vlastnic-
tvi; a sice о narocich, ktere vuci пёсети vznasim - a to je
vlastnictvi - a о pravech, ktera z toho vyplyvaji. A z toho-
to systemu, jenz se vyvijel po staleti, se vyvinul пьтёг nas
soucasny system.
Rolmkum se tedy pridelila „fyzicka osoba“ a jejich maje-
tek byl zhodnocen... Takze rolnik Muller mel fyzickou
osobu se jmenem Peter Muller.
Ргезпё tak. Vystizneji vyjadfeno - jejich majetek byl „zva-
zen“. Volebni pravo konkretniho ё1оуёка тё!о vahu podle
toho, co тё! (nebo co drzel) ve vlastnictvi. Slovo „vlastnic-
tvi“ prosim do uvozovek!
Takze podle majetku?
Ano, podle majetku.
Hannes Berger: гаротпё! jsi fict, proc i cirkev vi, ze proti
muzum a zenam nic nezmuze.
Gabriel: Moment, hned se к tomu dostanu. Nyni musi-
me vёdёt nasledujici: od Boha jsme dostali veskera prava.
Muzeme namisto Buh pouzit termin Stuoreni, Zdroj - je
238
to stejne. Znamena to, ze nam vsem dalo Stvofeni vSech-
na prava, pficemz nejvyssi pravo je, jestlize se svёho pra-
va dobrovolne vzdame: „Bud' vule Tvd“ Nikdo - muz ani
zena - nema pravo omezit prava jineho muze ani jine zeny.
Jen sam Buh muze omezit moje prava - jako „muz“. Proto
jiz stary cisaf Justinian videl, ze takto postupovat nelze,
a v fimskem pravu zavedl pojem osoba. Osoba je pou-
ze spravni konstrukt, ktery omezuje pristup do systemu
v pпpadё, ze nejaky muz nebo zena pouzivaji sva prava
v neprospech tfetich stran tak, ze jim zpusobuji skodu.
Pokud tedy nekomu zpusobim skodu, coz je jedine pra-
vo, kterym nedisponuji, musim tuto skodu take nahradit.
A protoze to casto nefungovalo, byla zavedena ,,osoba“
neboli ,,osoby“, jejichz prava mohla byt omezena.
Dnes to muzeme pozorovat v § 10 uvozovaciho zakona
к obcanskemu zakoniku (=EGBGB=Einfuhrungsgesetz
BUrgerliches Gesetzbuch): „Jmeno osoby podlehd statu,
do nejz osoba ndlezi“ Znamena to, ze stat ma kontrolu
nad jmeny. A paragraf 7 uvedeneho zakona zni: „Prdv-
m a obchodni zpdsobilost osoby podlehd pravu statu, do
nejz osoba ndlezi“ Так muze firma, ktera se nazyva stat,
pfevzit kontrolu nad muzi a zenami tim, ze jim zablokuje
(ci omezi) pristup do systemu. To je зуз1ёт, ktery mame
dnes. Pod kontrolou neni moje Гё1о (ackoliv to se 1акё dёje,
byt ilegalne, ,,mimosmluv^“ /=ultra vires/), nybrz (moje)
osoba. Cim vice se branim dodrzovat pravidla pro osoby
(=zakony), tim vice jsou omezena moje prava ve fiktivnim
svёtё neboli „Агтё“ о (napf. zakaz provozovani zivnosti,
omezeni moznosti уёз1 samostat^ procesni pravni ukony
ci ораичлгтскё f izeni).
Dobre, zatim je to srozumitelne...
Drive to bylo je^ mnohem zfejmejsi, nebot tehdy тё1а
kompletni kontrolu cirkev. Kontrolovala i justici a vubec
239
vsechno, a proto musely byt v polovine 18. stoleti prija-
ty nove zakony. Kral Fridrich I. pochopil, ze to takhle dal
nepujde. Ale teprve jeho syn Fridrich IL, znamy jako Fri-
drich Veliky, zacal reformy uskutecnovat. Povefil zkuse-
neho pravniho odbornika Samuela von Cocceji, aby s refor-
mami pohnul, coz se mu take diky jeho funkci velkokanclefe
povedlo. Podstatnym znakem v roce 1792 dokonceneho Vse-
obecneho zdkoniku pro Prusko byl jeho apodikticky charak-
ter, coz znamena, ze se jeho paragrafy nesnrely vykladat
volne, nybrz se mely striktne dodrzovat. Jiz jeho otec zfej-
me znal sve pappenheimske, ponevadz od neho pochazi
„nafizeni pro sibaly“ (=Spitzbubenerlass): „Timto narizujeme
a rozkazujeme ve vsi vdznosti, ze advokdti must nosit ulnene
сегпё pldste sahajici jim az po kolena, aby tak tito sibalove
byli jiz z dalky poznatelni a kazdy se pfed nimi mohl chranit“
Vseobecny zakonik byl zaveden kralovskym patentem dne
5. unora 1794 a stejne byla uvedena i jeho novela dne 11. dub-
na 1803. Slo tedy о smlouvu. „Fridrichove“ byli znechuceni
totalni kontrolou ze strany Vatikanu a pf emysleli, jak to zme-
nit. Tehdejsi pravo bylo absolutni a rigidnf a cirkev ho casto
zneuzivala, nebot' se oznacovala za zastupce Boha na Zemi,
ackoliv vlast^ neni cirkev nic jineho nez podnik - spravni
firma. Cirkev dlouha leta inkasovala penize z hlavy, ducha
i duse a prostfednictvim zakona Cestui Que Vie Act z roku
1666 mohla prohlasit zenu nebo muze za mrtve, nebot kdo
je mrtvy, nemuze jiz nikomu (a nicemu) odporovat. Zakon
Cestui Que Vie Act puvod^ stanovil, ze nezvestni vojaci
mohou byt po sedmi letech prohlaseni za mrtve. V roce 1666
vsak byl tento zakon upraven tak, ze byl rozsifen о pojem
porucenstvi, ktere by se dalo charakterizovat jako „dozivotni
leno“. Je-li dite registrovano u radnice, stava se novorozenec
(pravnickou) osobou, ktere je pfisouzena takzvana dozivotni
renta. (V roce 1666 v Anglii vladl Karel II.)
Aktivace se dqe pfes kfestni jmena a pfijmeni. Vlada pak
pro vefitele provadi ocenovani - my, muzi a zeny, jsme
240
totiz уёгкеИ tohoto рогисепзкёЬо зу81ёти a nami spravo-
уапё osoby jsou dluznici - a stanovuje potencialni cenu indi-
vidualite splnitelite prace. Nazyva se to tal^ Sweat Equity.
Так to je bomba... A pak tu byly jeste tri papezske buly.
Ano, ргезпё tak.
Daniel Prinz to ve sve knize podrobne popsal (=jed-
na se о knihu Wenn das die Deutschen wussten... batten
wir morgen eine (R)evolution=Kdyby to Nemci т>ёdёli...
тёН bychom tu zitra /г/evoluci). Pochopil jsem to tak,
ze Vatikan s tim zacal jiz davno, aby tak vytvoril prav-
ni konstrukci, ktera by z lidi udelala otroky. Stalo se
tak prostrednictvim papezskych bul, coz zahajil papez
Bonifac VIII. v roce 1302 bulou Unam Sanctam. Podle
ni byly vsechny zive bytosti na svete podrizene papezi,
coz znamenalo, ze se papez oznacil za pana sveta. Pote
nasledovaly dalsi buly, nazyvane take koruny, ktere ten-
to mocensky cil definovaly presneji. Tyto buly urcily, ze
se pri narozeni cloveka maji zridit tri porucenske spo-
lecnosti. Prvni bula s nazvem Romanus Pontifex papeze
Mikulase V. z roku 1455 stanovovala, ze novorozene dite
je oddeleno od vsech prav jakehokoliv vlastnictvi. Hned
po narozeni bylo tedy diteti upreno pravo na majetek.
Bula papeze Sixta IV. s nazvem Aeterni Regis z roku 1481
v tom jeste pritvrdila, nebot dosahla toho, ze dite bylo
zbaveno prava na svem (vlastnim) tele. A nakonec v roce
1537 si bula Convocation papeze Pavla III. potvrdila naro-
ky Vatikanu i na dusi ditete.(9)
Ano, je tomu tak. Proto vzdycky lidem fikam: „Nejde-
te hlavou pfimo proti писепё зргауё 5ро1коуё republiky
Ыётеско. Nebёhejte pfimo proti zdi“ Vyhod^jsi je
promyslet si, jakou та с!оуёк pozici a kde stoji. Kdo vi,
kde stoji, ziska urcity uhel pohledu i urcity nadhled, a tim
241
rovitez konkretni perspektivu. Pokud tedy uvazuji z hie-
diska obcana rise, jedna se о urcity uhel pohledu. Zde je
vsak dulezite tuto pozici znwnit a podivat se na vёc z jine
perspektivy a jineho uhlu pohledu. Osmadevadesat pro-
cent muzu a zen je spokojeno s divadiem, ktere se jim
nabizi. Dusledkem toho je totalni rezignace a odevzdani
vlastni zodpovёdnosti, sebeurceni a samospravy jinym.
A kompletni rezignace na vlastni prava pak vede к systё-
mu, v пётг dnes zijeme. To jsem si mredomil v poslednich
dvou letech.
Ale i dnes jsme stale jes^ majiteli pozemku a pudy a rov-
пёг vsech dalsich hodnot v nasi zemi my. To ostat^ plati
v celosvёtovёm тёпТки. Nemuzeme tedy fict, ze (pouze)
SRN je obsazena гетё, to je nesmysl. Cely svёt je obsazeny,
a to spravcovskymi firmami.
Abychom ale dodrzeli sled udalosti, pokracujme dale Fri-
drichem II.
Okolo roku 1780 dospёl Fridrich Veliky к nazoru, ze pokud
chce omezit moc cirkve, musi se пёсо stat. Po dloutrem
uvazovani dospёla skupina muzu a zen к vysledku, kterym
byl Vseobecny zdkonik (=Allgemeines Landrecht), zavedeny
v letech 1794-1814 v pruskych zemich. (V tomto pfipade se
nejednalo о porucenstvi ani о firmu, nybrz о statni pravo.
Zda to bylo lepsi, nechci na tomto miste hodnotit.) Pravo
bylo zavedeno, ale v te dobё tahl рг^ё Napoleon Evropou,
coz тё1о za nasledek zruseni vsech pruskych zemi. Poz-
deji pak doslo к vytvoreni Ыётескё rise. 8куё1ё...
V roce 1920 byla zalozena Spolecnost ndrodu. Pojem narod
ovsem pochazi z namorni plavby - „narody* totiz nepo-
tfebuji statni uzemi! Namorni pravo bylo pouzito jako
nahrada гетэкёЬо prava. Od roku 1856 jsou ргизкё гетё
oznacovany jako kooperativy. Znamena to, ze jiz tehdy
242
existovaly ргебсЬйбкупё pozdejsich druzstev, coz byly
take firmy. К obdobё doslo v roce 1871 ve Spojenych sta-
tech - po pferuseni zasedani Kongresu se z malych USA
staly уе1кё USA a bylo zavedeno firemni pravo.
Stalo se tak zakonem District of Columbia Act. Podle mych
informaci potrebovaly jednotlive clenske staty USA peni-
ze, jez jim poskytly soukrome banky. Banky vsak nechtely
pujeovat penize statu ani statnimu svazku, ale vyzadovaly
obchodniho partnera, a proto byly Spojene staty preme-
neny na firmu. Vznikl Washington D. C.
Ano, tak se to da takё vyjadfit, dulezite je ale vёdёt,
ze banky musi mit licenci! Ten, kdo tyto licence vyda-
va, muze kontrolovat banky, a tim i vytvafeni likvidity.
Bezpecnost likvidity je zarucena muzi a zenami pfislus-
пё гетё. Svymi podpisy prenaseji na banky зуё (тоукё
i nemovite) jnr^ni (=v пётстё Sicherungsiibereignung,
v anglictM Bill of sale: kreditni instituty se tim stavaji
vlastniky a z majitelu se stavaji /pouze/ poskytovatele
tёchto zaruk s pravem tyto vёci pouzivat - pozn. redak-
ce). Podle meho nazoru byl vyse uvedeny krok nutny
к tomu, aby se zlate a stfibrne mince definitive pre-
тёпПу na nezajiStene papirky, ktere nazyvame penize.
Souvislost mezi peezi a likviditou je vsak 1ёта na celou
knihu.
Do te doby neexistovaly v USA zadne dane. Ту byly posle-
ze zavedeny, aby tak mohly byt splaceny uroky z pujeek...
Faktem je, ze system potrebuje пёкоЬо (ci пёсо), kdo jej
zprosti zodpovёdnosti a vystavi obcany natlaku, aby se
vzdali svych skutecnych hodnot a poskytli je jako zaruku
ci zajish^ni likvidity (=platebni schopnosti). To je to, oc
v celosvёtovёm mefitku bezi. „Penize“ nejsou nic jieho
nez zajish^ni ,,vydane“ (a) poji^ne likvidity. Cilem bylo
243
zbavit se minci a zavest kousky papiru, pak byla zavede-
na plastovd platebni karta a na konci stoji implantovany
mikrocip, s nimz se bude platit.
A s mikrocipem jiz budeme zcela v rukou tech, kteri se
maji za nase vladce...
Бргаупё. Tyto mikrocipy jsou mimochodem уугаЬё-
ny v jistё Агтё na severu Bodamskёho jezera a jedna se
о znamou firmu. Zaklady noveho зуё^уёЬо fadu byly
polozeny jiz v 19. stoleti, Spolecnost ndrodu byla рогс!ё-
ji pouze nahrazena Organizaci spojenych ndrodu (=OSN)
a OSN neni nic ju^ho nez се1озуё№уу „spravce licenci“
z роуёгет Vatikanu.
Tomu vsak chtel Fridrich Veliky zabranit...
Ano, tehdy bylo v pruskych zemich zavedeno Vseobecne
zemske pravo, ktere tam i vstoupilo v platnost...
Ale Napoleon tyto snahy opet znicil - bylo to z роуёгет
Vatikanu?
Pravdёpodobnё ano. Vzdy se jedna о to neztratit kontrolu
(i) nad tim, co se dёje vedle, po^vadz Vatikan je hlavnim
drzitelem licence.
Na zaklade uvedenych trech papezskych bul...
Doporucuji Vam podivat se na film Jupiter Ascending
(=Jupiter vychazi) natoceny tvurci Matrixu. Ve snimku je
velmi zajimavych deset minut, zbytek muzete v klidu pus-
tit z hlavy.
Vim, jedna se о scenu, v niz se vysvetluje, ze vladci Jupi-
tera povazuji Zemi za plantaz, na niz se sklizeji lide. Na
Zemi je tedy „pestovan" clovek...
244
Nejsme nic jineho nez hospodarska zvirata. Je to brutalm
a tak to musime i chapat. Ale to, jak je to cele zkonstruo-
vano, je genialni... Setkal jsem se s jednim Americanem,
о nemz se pise i v knize Daniela Prinze. Hovorili jsme spo-
lu osm hodin a mnohe veci mi potvrdil. V te dobe jsem
jes^ nevёdёl to, co vim dnes, ale jiz tehdy тё napadlo,
ze vzdy dostavame pouze odpovёdi na otazky, jinak nam
vsak nejsou poskytovany гаЗпё informace. Vzdy se jen
odpovida na konkretni otazky.
Hannes Berger: Podle тёЬо nazoru je za vsim Vatikan,
respektive jezu^. UCC je ulozeny ve Vatikanu a ten kon-
troluje vsechno. Doved^ spteta пкё a stoji i za vsemi
obchodnimi predpisy. V Blackoue prdvnickem slovniku
(=Black Law Dictionary) se о гттёпусЬ tfech papez-
skych bulach uvadi toto: „Tuoje telo patfi statu a Vatikanu
ndlezi Tviij duch a Tvoje duse.“ A podle toho take jedna-
ji. Bohuzel existuje (zatim) malo probuzenych a bdёlych
lidi. Уёгёта pfenechava (dobrovol^) toto opatrovnictvi
рогисепзкё зргауё Spolkove republiky Нётеско. Jsou
tak nezpusobili, ze se nedokazi sami vyporadat s zadnym
ргоЫётет a jenom fikaji: oni to uz zaf idi.
Ja jsem spravcem svoji osoby, ja ji spravuji, ja, „с^ёк“
Hannes Berger. Ve stredovёku tomu bylo tak, ze si takzva-
ni regenti nebo knizata brali jednu desetinu (=desdtek) od
svych poddanych, za coz jim zarucovali bezpecnost. „Ode-
vzddte mi jednu desetinu (vaseho majetku) a ja se s mymi
muzi postardm о to, aby vase vesnice nebyla prepadena“
Na tomto principu se dodnes nic пегтёпйо. Spravcum,
respektive ochrancum osob, nalezi deset procent. Pokud
sprav^ pocitam, nikomu z nas (ЬёгпусЬ lidi) nezustane po
odecteni vsech dani, odvodu a veskerych poplatku vic nez
deset procent. V tomto bodu jednaji когек!пё. Zbyde nam
jen deset procent. Kazdemu z nas, jiz jsme spravci (зуё)
osoby XY, zbyde deset procent z toho, co tato osoba ve
245
vefejnosti vytvofi ci vyctela. Ve stfedc^ku tomu bylo tak,
ze clovek musel zaplatit deset procent spravci a devadesat
procent mu zustalo. Dnes je tomu tak, ze тпё, spravci sve
osoby, nalezi гоупёг deset procent. Odecteme-li dnes od
hrubeho vydёlku vsechny odvody, davky, nepfime da^,
DPH a dalsi, zustane nam ргауё deset procent. To je
korektni.
Dobre, vrafme к Organizaci spojenych ndrodu.
OSN je drzitelka licence, ktera zase poskytuje podlicence dal-
sim firmam, jez se nazyvaji staty a ktere ji musi pochopitelne
platit licencni poplatky. Tyto licencni poplatky spravuje die
meho nazoru americke ministerstvo financi (^Department
of the Treasury) a danovd sprdva IRS ^Internal Revenue
Service). Pobocka IRS funguje v kazde zemi a tato sprava
disponuje zvlastni udernou jednotkou Military Criminal
Investigation Division (=CID), jez take sidli v USA a jejimz
ukolem je vybirat licencni poplatky. Jestlize пёк1ега гетё
эуё licencni poplatky neuhradi, muze mit na krku obcan-
skou valku nebo valku s vyuzitim итё!усЬ гтёп pocasi
(pokud tomu ctenaf nevёf^, upozornuji na mezindrodm
konvenci ENMOD - pozn. autora), ma z toho vseho ргоз1ё
na vybranou.
Jak dlouho plati tyto licence?
Nevim. Domnivam se ale, ze to bude vzdy 70 let.
Hannes Berger: Podle тёЬо nazoru to je 99 let. Na Ukra-
рпё je takovym pfikladem rok 2016. Po 99 letech tam totiz
vyprsela smlouva о kartelovem uzemi. Tato гетё byla
zalozena v roce 1918 jako итё!у stat na гакМё kano-
тскёЬо prava na dobu 99 let. V soucasnosti se tam novё
vyjednava, ale Ukrajina je jiz nyni prakticky rozdelena.
Muzeme si takё napfiklad pfipomenout, ze Napoleon tahl
246
po roce 1800 Evropou a zpustosil ji. Po jeho porazce byl
v roce 1814 zahajen takzvany Vidensky kongres, ktery byl
ukoncen v roce 1815 a stanovil nove hranice v Еугорё. Jest-
lize рак к letopoctu 1815 pfipocteme 99 let, dostaneme se
к roku 1914, coz je velice zajimave datum! Prvni svetova
valka skoncila v roce 1918 a hranice byly nove stanoveny.
Pokud к uvedenemu datu pripocteme 99 let, dostaneme se
az к roku 2017. A druha svёtova valka nebyla nic ji^ho nez
poruseni рпшёп prvni svёtovё valky.
Gabriel: Myslim si, ze se ггш'пёпусЬ 99 let tyka pouze
podsmluv. Musime se oprostit od myslenky, ze by тё1 kdo-
koliv na teto р1апе1ё zajem nas chranit. My jsme na ved-
lejsi koleji. Znamena to, ze zenevske konvence a haagske
umluvy о valecnem pravu nejsou nic jineho nez kolateralni
smlouvy.
Proc?
Organizace spojenych ndrodu пета ani ten nejmen-
si zajem na tom, aby pfi sporech о kartelova uzemi (fir-
my totiz nemohou mit statni uzemi) bylo usmrceno pfi-
lis mnoho kolateralu (muzu, zen i dёt^), cimz by se snizil
obrat jak OSN, tak i Vatikanu. Chteji si svoje obraty (ci
pfijmy) udrzet a inkasovat svoje licencni poplatky, a proto
jsou firmy pfi sporech о kartelova uzemi (=uzemi pfislus-
nych statu) disciplinovane a tato disciplina (ktera je drzi
na uzdё) se jmenuje zenevskё konvence. Tyto konvence se
ovsem tykaji ochrany civilnich osob, a nikoliv muzu a zen.
Osoby nejsou nic vic nez konta: ucty, ktere muze kartelova
sprava zatizit (poplatky, da^mi apod.). Jestlize ma kartel
v umyslu rozsifit sve uzemi, vede za timto ucelem valku,
aby tak oslabil йуёгоуои hodnotu sveho protivnika tim,
ze zpusobi jeho kolateralu skody (=poskozeni a zniceni
kolateralnich hodnot protivnika). Valka ma samozfejn^ za
nasledek snizeni licencnich pfijmu OSN, coz росЬорке1пё
247
neni v zajmu 1ёЮ organizace. Aby se takoveto skody ome-
zily (ропёуабг ke sporum dochazi neustale), byly uzavfe-
ny smlouvy a dohody, ktere museji licencni partneri OSN
dodrzovat. Nenasel jsem ale zadnou dohodu, jiz by pode-
psala Spolkova republika Мётеско.
A proc ne?
Protoze s nejvёts^ pravdёpodobnost^ patfi Vatikanu. „Spolkova
republika №mecko“ neni obchodovana na burze v New Yorku,
tfebaze s ostatnimi „federalnimi republikami“ se na newyor-
зкё burze obchoduje. Doporucuji procist si webovou stranku
www.sec.gon. kde najdete vsechny „federalni republiky14. Je to
zfejnre, ale nas mozek je jiz tak naprogramovany, ze nas ani
nenapadne, abychom tam hledali. Na stranku www.upik.de se
jiz dlouho vubec nedivam, staci, pokud sledujete stranku
burzovniho dohledu www.sec.gov.
Jsou opravdu vsechny staty firmy?
Hannes Berger: №kolik malo zemi firmami neni - Iran,
Kuba, Severn! Korea a Syrie. Syrie vsak z tohoto кг^кё-
ho seznamu ргауё vypadava, Kuba to ma na ostfi noze,
a pokud se bude Severn! Korea jes^ dlouho branit zavede-
ni rothschildovske centralni banky, bude asi brzy „demo-
kratizovana“.
Gabriel: Rothschilduv bankovni dum evident^ ziskal
гйгпё bankovni licence, protoze ve vlastnictvi tohoto
bankovniho ustavu jsou i ruska a cinska centralni banka.
О tom vsak nikdo nemluvi. Na samostatnou knihu by rov-
пёг vystacilo tёma „тёпа“ a jeji zaji^ni...
Proc ale nerekne nikdo z vladcu vyse zminenych zemi
песо о tom, ос doopravdy bezi? Napfiklad syrsky prezi-
dent Asad: „Jsme posledni basta svobody...“
248
Hannes Berger: Mozna se к tomu i vyjadfuji, to ale nepro-
nikne na vefejnost, ponevadz sdelovaci prostfedky Izou
a jsou р1пё pod kontrolou. Nikdo nic neprozradf, jelikoz
jsou vsichni na vyssi urovni (Putin apod.). Navenek dёla-
ji, jako by to byly pro пё nepratelske staty, ale ve sku-
tecnosti jsou to vsechno firmy. Jestlize se podivate na
obrazky ze setkani tёchto lidi, snadno rozpoznate, ze se
к 8оЬё nechovaji nepfatelsky. Zdravi se a jednaji pfatelsky
a srdec^. Jedna se totiz о kartelovych uzemich, о ekono-
mickych zajmech a maximalizaci zisku. О nic jineho nejde.
A to je take duvod existence podzemnich zakladen?
Hannes Berger: Nikoliv, to jen „spravci" nasi planety jsou
podёlan^ strachem a boji se toho, kdyby se masy daly do
pohybu. Potom by петёК zadnou sanci: bez ohledu na to,
kde by se zrovna nachazeli.
Vite песо о podzemnich mestech v Nemecku?
Hannes Berger: Vim о tom, ze v Durynsku pri budovani pod-
zemniho tunelu pro trasu vlaku ICE v jedne hofe byly objeve-
ny mistnosti s powolframovanymi ocelovymi vraty. Ta slouzi
jako ochrana pfed neutronovymi bombami, a tak je zfejme,
ze mocipani pocitaji i s potencialnim nasazenim neutrono-
vych bomb. A ze ргауё Durynsko, to je docela pikantni zale-
zitost. Mam ted' na mysli projekt Medinat Weimar, ktery se
na uzemi Durynska snazi о vytvofeni zidovskeho statu.
Nyni obratme list. Muzeme rici, ze Vatikan jsou jezuite?
Takto to vyjadfit nelze.
Dobre, zustanme u Vatikanu. Co presne stoji za Vatika-
nem a jeho „starymi muziu? Musi tam pfece песо existo-
vat, nejaka moc ci struktura...
249
Mohu pfipomenout americkou whistleblowerku Karen
Hudes, jez v letech 1986-2007 pracovala jako pravnic-
ka pro Svetovou banku, odkud byla po jedenadvaceti
letech propustena, protoze nedokazala mlcet о pfipa-
dech masivni korupce. Hudes tvrdi, ze americke zlate
rezervy maji pod kontrolou jezuite v cele s „cernym
papezemu (=nejvyssi predstavitel jezuitskeho radu)
a ze se americke zlato jiz mezitim nachazi ve Vatikanu.
A tento „cerny papezw neni с1оуёк, nybrz patri mezi
„dlouholebe", takzvane bohy, kter£ muzeme pozorovat
na obrazcich z Egypta, Malty nebo Bolivie (viz obr. 8-14
a obr. 16 na konci kapitoly). Karen Hudes je toho nazo-
ru, ze tyto dlouholeb£ osoby existuji dodnes; nedo-
mniva se ale, ze by slo о mimozemstany, nybrz ze jde
о zvlastni druh obyvatel Zeme, kteri prezili ze starych
dob az do dnesnich casu a ziji ve Vatik&nu, respektive
v zakulisi podzemnich prostor. Tiara, papezska koru-
na, ma slouzit к zakryti jejich dlouhych lebek. Udajne
se jedna о skutecne pany sveta. V jednom interview
Hudes uvedla, ze jeji znamy pozoroval v jiste ban-
ce v Portugalsku dlouholebeho blond'aka, ktery tam
v urcite financni zalezitosti zastupoval svoji rodinu.
Hughes je presvedcena о tom, ze rasa dlouholebych
dodnes existuje a spolupracuje s vedoucimi predstavi-
teli tohoto sveta, jinymi slovy, ze tyto lidi vede.
Так podrobne informace nemam. Vim pouze jedine: exis-
tuje obchodni vedouci Vatikanu, jimzje kardinal Giuseppe
Bertello, prezident guvernoratu vatikanskeho тё81зкёЬо
statu. Tento с!оуёк je podle mych informaci obchodnim
faktickym §ёГет Vatikanu. A pak je zde papez. Porucen-
skym spravcem рарегзкёЬо uradu je Frantisek, ale pape-
zem zustal Benedikt XVL, a tedy Ratzinger. Vsim^te
si, jake maji prsteny. Proc by jinak pfedvadeli takovouto
frasku? Ti chiapci jiz nemaji situaci реупё v rukou. Giu-
seppe Bertello je jezuita, Frantisek je jezuita - a komu
250
tito dva podtehaji? Az donedavna to byl Adolfo Nicolas
Pachon, general™ pfedstaveny jezuitskeho fadu s vykon-
nou pravomoci vuci V§EM jezuitum (Pachon v roce 2014
oznamil, ze ze sve funkce odstoupi koncem roku 2016,
nakonec vsak odstoupil jiz v f ijnu 2016).
Muze se stat jezuita papezem?
To nevim.
A co je podle Vas duvodem toho, ze Ratzinger v roce 2013
formalne na papezsky ufad rezignoval?
Protoze je jezuitsky fad nejmocnejsi armadou sveta.
S nim bych si nechtel nic zacinat. Existuji i nekten vysoce
postaveni politici, a to 1акё v SRN, ktefi jsou jezuite. Tito
lide efektivne kontroluji cely зу81ёт, kontroluji ,,sklizen“.
Sklizen se vsak odehrava na ]тё urovni a v zasade opous-
ti material™ oblast. Mlcet о tom budou vsichni zasveceni
z vyssich pater moci. Kdyz v soucasnosti zemfe nejaky
politik nebo bankёf nepfirozenou smrti, muzeme
vychazet z toho, ze porusil pfisahu, coz se netoleruje.
Co tedy bylo podle Vaseho nazoru duvodem Benediktovy
rezignace?
Kdosi se velmi boji muzu a zen ze stfedni Evropy, a tedy
z Nemecka. Jednou jsem se seznamil s velmi pusobivym
clovekem z Peru, ktery mi fekl, ze Nemecko lezi na srdecni
cakfe Evropy. Jestlize z 1ё1о гетё vyjde nejaka jiskra, pro-
jede celym svetem. To se mi velmi libilo, nebot’ to nefekl
ani Ыётес, ani nacista, ani fissky obcan, nybrz clovek cis-
1ёЬо srdce s neuvefitelnym charismatem na svuj vek - byl
to tficatnik. Maji z nas strach.
Z ceho konkretne?
251
Z preciznosti nasi prace, protoze jsme pfesni a vytrvali.
Vec je postavena takto: jednou jeden slavny clovek rekl, ze
je takfka nemozne dostat Nemce do ulic, ale kdyz uz tam
vyjdou, nikdo a nikdy je odtud nedostane zpet.
Ale pfece se jiz jednou dokazali papeze zbavit, mam na
mysli 33denniho papeze (=papez Jan Pavel I. v roce 1978).
Proc je Benedikt stale zde?
Pfiznavam, ze jsem tuto oblast tak intenzivne nezkou-
mal. Skutecnost je ale takova: jakmile jsem zjistil, ze ves-
kery tlak je vyvijen kvuli dulezitosti spravcovstvi osoby,
rozhodl jsem se pfedat spravcovstvi sve (vlastni) osoby
obchodnimu sefovi Vatikanu, kardinalu Giuseppe Bertello-
vi. Stal se tak (mym) spravnim povefencem na mezinarod-
ni urovni, jenz je nazyvan 1акё porucensky sprdvce. Doslo
к tomu v тотеп1ё, kdy jsem si uvedomil, ze si svoji osobu
maji pfece spravovat sami, a vybral jsem si к tomu nejvys-
siho konatele, ktereho jsem znal. Nesel jsem za obchodnimi
pfedstaviteli z Nemecka, USA ani City of London; sei jsem
hned za nejvyssim ‘tefem. Od tohoto okamziku to meli moji
protivnici о dost slozitejsi. Pak jsem se ale rozhodl, ze budu
potfebovat nekoho ze SRN a jako porucnika a spravce зуё
osoby jsem si vybral jistёho politika. Tento скмёк sice nevy-
konaval svoji praci pfilis dobfe, тё1 jsem ale пёкоИо, komu
jsem mohl pfedavat veskerou postu, ktera mi byla zasilana.
О to se ted' тё1 staral tento politik. Neni to vsak zcela bez
nebezpeci. Clovek musi v 1акоуёт pfipade pfesne vёdёt, co
ma delat, protoze tim dava к dispozici take spravu svych
vlastnich hodnot. Pozdeji se к tomu jeste vratime u smluv-
niho prava... Так doslo к situaci, kdy se nemecky politik XY
dostal do velkych potizi, coz mi bylo lito, nebot’ z ШзкёЬо
hlediska jsem si ho velmi vazil.
Povazuji za dulez^ уувуёйк, jak tento 8уз1ёт funguje.
Celou dobu se zabyvame tim, kdo s kym pracuje, co stoji
252
ve kterych smlouvach, kdo ma moc a kdo ji nema. Tim se
vsichni zabyvame. Zajima nas, „jak kdo pracujeA kvuli
temto pochybnym starostem si nedokazeme uvedomit,
KDE stojime. Natolik jsme иуёгпёт ve viru a mredomuje-
me si, ze se z nej ven nepohneme.
Hannes Berger: Je tomu tak proto, ze se musime stale
obhajovat а пёсо zduvodnovat misto toho, abychom vse
nechali tak, jak to je.
Gabriel: Zformuluji toje^ jednoduseji: ja jsem investorem
v tomto porucenskem systёmu aje mi upfr^jedno, jakje to
(nebo ono) nastaveno. Zalezi mi pouze na tom, aby se tak
dёlo к тёти ргозрёсЬи. Chci tedy dojit ke svym vyhodam,
jez plynou z porucenske spravy. Chci byt ten, kdo z toho
profituje; rozhod^ vsak nechci byt otrokem systemu. A to
je ta zakladni otazka, kterou bychom si тёП polozit: jaka je
(v systёmu) moje pozice a z jake pozice jednam? Jednam-li
jako osoba, prohral jsem. V tom pпpadё na тё totiz kdykoli
mohou pfehodit jakёkoliv zavazky, nebot si musime pfi-
pomenout, ze „jmeno osoby podlehd prdvu stdtu, k nemuz
osoba prindlezi" Znamena to, ze stat ma pravo kdykoliv
tohoto ustanoveni vyuzit.
Prostrednictvim jakehokoliv soudce?
Soudce je оргаупёпу уо1пё disponovat kontem (=osobou).
Z tohoto duvodu si musime davat pozor na slova a naucit
se vsimat si detailu. Jakykoliv soudce muze kdykoliv
disponovat kteroukoliv osobou. Soudce muze provadet
vsechno тогпё. Muze postupovat zavazky, vydavat
rozsudky, muze provadёt cokoliv, a to vsechno bez тёЬо
souhlasu.
Samozfejn^ ze se jedna jen о osoby; pohybujeme se pfe-
ce v oblasti уёспёЬо prava. Се1озуё^ё se vse odehrava
253
v oblasti vecneho prava a vecnym pravem se ridi vsechny
firmy. Vsichni jsme jen veci, coz nam dokonce system uka-
zuje - napfiklad u soudu, kde se projednava „Уёс Muller
proti Maierovi“.
Dobre. UCC, a tedy Uniform Commercial Code (=Jednotny
obchodni zakonik), projednava veci.
Ano, a tim se dostavame do dalsi roviny. UCC neni zadny
zakon, ackoliv si to mnoho lidi mysli. UCC bych charakteri-
zoval jako jednaci pfedpis, ktery ma v kazddm se spolkovych
statu firmy USA зуё rozdilnosti. Celosvёtova platnost toho-
to pfedpisu je гоупёг pohadka, avsak ti, ktefi UCC pouziva-
ji, se teto smlom£ podf izuji. Je to ргауё jen jakasi smlouva,
domluva - nic vic. Pfijimam ji tehdy, pokud ji pouzivam.
Mnoho lidi mi fika: „Chci z tohoto systemu pryc“ A ja jim
odpovidam, ze to je v pofadku. „Proc ale pouzwds svoji
osobu?“ Jsou lide, ktefi vypovёd^ vsechny тогпё smlouvy,
jez se jich tykaji, усе1пё оЬёапзкёЬо prukazu a pak si
rad о st пё feknou: „Uz jsem mimo system!" Pfitom ale
i nadale pouzivaji svoje cislo socialniho poji^ni, pobiraji
podporu v ramci Hartz 4, dostavaji duchody... Тётко kro-
ky svoji osobu pouzivaji i nadale. Nejdulez^jsi, co my muzi
a zeny musime vёdёt - гатёгпё zde nef ikam ,,lide“ (a ten-
to termin pouzivam pouze v пегЬу^ё nutnych pf ipadech,
рпёетг rozlisuji take mezi osobami) - je vyznam poru-
ёепвкёЬо systdmu a to, jak funguje. Jaka je moje pozice
v porucenskdm systdmu? Jestlize pochopime, jak tento
systёm funguje, bude nam mnoho veci nahle jasnych. Rad
bych svoje poznatky о рогиёепзкёт systёmu dale rozvedl.
Prosim...
Porucensky systdm Ize уувуёйк ротёгпё jednodu-
se. Existuje zfizovatel, рогиёепвку spravce а реёоуапа
254
(=zvyhodnena) osoba. Uved'me nasledujici pfiklad: chci jet
s manzelkou na dovolenou do Australie. Moji deti jsou jiz
natolik zletile, ze mohou zustat doma - jako tam zustanou
moji psi a moje slepice. Vyhledam si nejakeho porucenske-
ho spravce, ktery bude spravovat muj dum, pecovat о moje
deti, slepice i psy - v tomto pripade jsou moje deti pecova-
ne osoby (=osoby pozivajici vyhody). Zeptam se napfiklad
sveho souseda Egona, zda by to pro тё neudelal. Bude-li
souhlasit, dojde к uzavfeni dohody. Vyrok „Ano, udeldm
to“ nebo i mlcky projeveny souhlas se pokladaji za vyraz
uzavfeni dohody v porucenskem vztahu. Pozor, nemluvim
zde ale о Spolkove republice Кётеско!
Odjedeme tedy na dovolenou a porucensky spravce
obdrzi тё81'спё к dispozici 3 000 euro, z nichz si muze
procent ponechat. Zbytek vyuzije к пар!пёт рогиёеп-
skeho vztahu. Muze si pfitom pfijit i na nqaky ten zisk
- napfiklad prodejem vajec od nasich slepic. Deset pro-
cent z tohoto zisku si muze jako spravce ponechat, zby-
tek je игёеп pro pecovane osoby. Po ctyfech nresicich se
vratime domu, a co uvidime? Slepice pouzil jako zradlo
pro psy, z nasich psu udёlal potravu pro nase dё ti, prodal
nas dum a dёti nechal vegetovat pod mostem. К сети
doslo? Nazyva se to zproneuera. Spravce nemuze nikdy
byt v porucnickem vztahu к реёоуапё озоЬё ani к oso-
Ьё, ktera poziva vyhody. V okamziku, kdy se ze spravce
stava zvyhod^na osoba, se jedna о pfipad гргопеуёгу.
Jako zfizovatel mohu byt v porucnickem vztahu zvy-
hod^n, nikdy vsak nemuze byt touto osobou spravce.
Porucensky spravce muze sice hospodafit s hodnota-
mi proto, aby vytvofil zisk, nikdy si vsak tyto hodnoty
nemuze pfisvojit, znicit nebo prodat. Pokud ano, zisk
z prodeje musi byt pouzit ve ргозрёсЬ pecovane osoby.
Jestlize porucensky spravce jedna proti zajmum zfizo-
vatele ci ресоуапё osoby, porusil tim smlouvu a lze ho
obvinit ze гргопеуёгу.
255
Muzeme si to popsat na pripadu Angely Merkel?
Zena Angela Merkel byla v jisty den zvolena spolkovou
kanclefkou. Zaroven vsak disponuje i svoji prdvnickou
osobou: podobne jako vsichni ostatni, ktefi ma pravo jako
pecovane osoby pozivat vyhody. Tuto osobu, jiz ma ve sve
peci v dobё vykonu sve funkce пётескё kanclefky, vsak
uz spravovat nemuze, nebot' by tak byla porucenskym
spravcem а воисазпё pecovanou osobou.
Proto pf ijde (pod dobu vykonu kanclef skeho uf adu - pozn.
redakce) osoba ANGELA MERKEL „do trezoru" a zena
Angela Merkel ziska (jinou) osobu - spolkova kanclefka
Angela Merkel, ktera se ,,nahodou“ jmenuje pfes^ jako
ona. Tim se zabrani tomu, aby Angela Merkel prostfed-
nictvim sve spravcovske pozice (jako пётеска kanclefka -
pozn. redakce) pozivala osobni vyhody. Tato nova osoba je
imunni, coz v praxi znamena, ze nepodleha Ьёгпут nor-
mam ci smlouvam pouzivanych osobami (=zakony), ale fidi
se takzvanymi pfedpisy (=v пётстё AGB, v сезйпё Vse-
obecne obchodni podminky (VOB), v jejichz ramci je take
pojistoma. Plati to pro vsechny „ufedni osoby“, ktere jsou
timto zpusobem pojisteny.
Pokud by ^kdo chtel vest opatrovnicke fizeni proti osobe
ANGELA MERKEL, smefovalo by to do prazdna, po^vadz
гттёпа osoba je ulozena v trezoru a zena Angela Mer-
kel ji momentalne nespravuje. Opatrovnicke fizeni proti
spolkove kanclefce Angele Merkel je rovnez neproveditel-
ne, nebot spolkova kanclefka Angela Merkel je na zakla-
dё ruznych smluv (mezi jinymi i Vseobecneho obcanskeho
zakoniku /=BGB/) nadfazenou entitou.
Так - a co Ize pozorovat na celosvёtovё urovni? гргопеуё-
ru. Obvinuji cely system ze гргопеуёгу, a sice provedenou
se zlovolnym umyslem. To vsak je jine tёma.
256
Zastavme se u nas: komu patfi puda a pozemky na uzemi,
ktere se nazyva Nemecko, coz je umele slovo vytvofend
nekdjr kolem roku 1945 (zustanme u nazvu Stfedni Evro-
pa). Ziji zde muzi a zeny, ktefi asi pfed dvema sty lety vlo-
zili sve hodnoty do trustu: svefili je do porucenske spravy.
Mezitim se vsak vystfidalo nekolik spravcu. Sveho casu jim
byl Vilem IL, pak doslo ke vzpoufe a nastoupilo obchod-
ni vedeni Vymarska republika. Proti Vymarskd republice
provedl pak puc Hitler a toho о песо pozdeji svrhli spojen-
ci, ktefi zde ustavili nucenou spravu. Spolkova republika
Nemecko neni nic jineho nez nucena porucenska sprava,
do niz jsme jako muzi a zeny ze stfedni Evropy vlozili sve
hodnoty. A tato nucena sprava na nas zvysoka kasle. Spol-
kovou republiku Nemecko muzi a zeny vubec nezajimaji.
Nucena sprava vytvafi ргампгскё osoby, ktere prokazuji
svoji totoznost obcanskym prukazem ci cestovnim pasem,
cimz se vytvafi (pravni) spojeni mezi neomezene rucicim
muzem ci zenou a osobou, kterou spravuji (viz biometric-
ka data). Tato identifikace ma tuto formu: „Jsem poruc-
nik a sprdvce osoby XY,“ tot' use. Znamena to, ze SRN пета
s nasimi hodnotami nic spolecneho, pouze je spravuje v roli
„nuceneho sprdvce11.
Pozorujeme-li chovani kanclefky Merkel v uprchlicke kri-
zi, kdy kazdy jen nechapave vrti hlavou - co se to vlastne
deje? Jak muze delat песо takoveho? Dostala tento ukol od
nekoho z USA? Od spojencu?
Pravnd nezpusobild zajmove spolecenstvi ke zpustoseni
stfedni Evropy, Spojenci, takzvani vdlecni v^tёzovё - to
vse bylo jen obrovsky obchodni model. Prvni i druha svd-
tova valka byly pouze obchodni modely. Slo о to dostat
vse pod zastfeseni jedne organizace a tuto organiza-
ci nasledne budovat a rozvijet. Meli bychom se rozlou-
cit s myslenkou, ze existuji nahody. Vse je naplanovano.
Uprchlicka krize je vlastne falsovani ucetni bilance v pod-
257
vojnem ucetnictvi (=rozsifovani kolateralu). Uprchlici se
pfemisti do Evropy a rozsin kolateral Evropy, pficemz
jejich matefska гетё v Africe zaznamena kolateralni
ztratu. Dochazi zde к manipulaci s ucetni bilanci a к jeji-
mu „pf ikraslovani“, protoze SRN je na mizine; ostatne na
mizine byla vzdy - muzeme zde hovofit о skrytem stat-
nim bankrotu v podvojnem ucetnictvi. Tato informace se
udrzuje v nejpfisnejsim utajeni, a presto о tom vlastne
kazdy vi.
Proc?
SRN nikdy nic nemela. Spolkova republika Иётеско je
spravcem nasich hodnot. Existoval pfipad, kdyz se kdosi
pokousel zahajit insolvencni fizeni proti „Finandni agen-
tufe Spolkova republika Ыётеско, s. r. o.“ (=Bundesrepu-
blik Deutschland Finanzagentur GmbH), ktera s pomoci
bank generuje veskerou likviditu a je nadfizena Spolko-
vd bance (=Bundesbanfe), a to kvuli tomu, ze se zakladnim
kapitalem ve vysi pouhych 22 500 euro vykazuje bilanci ve
vysi 1,6 bilionu euro. To ale neni mozne. Soudni rozsudek
proto гпё! takto: „Proti SPOLKOVEMU majetku neni moz-
ne zahajit zadne insolvencni rizeni“ Nikdo vsak ve skuted-
nosti nepochopil, co se tim mini. Podivejme se napfiklad
na zpusob psani slova SPOLKOVY. Ndkdy se pise malymi,
jindy zase velkymi tiskacimi pismeny. Je v tom system.
Nahody neexistuji.
Uvedu pfiklad: spravuji ndkoho firmu s obratem jeden
milion euro a bude proti тпё jako porucenskemu spravci
zahajeno insolvencni fizeni, coz vsak пета se spravovanym
majetkem nic spolecneho. Spravovany majetek stoji vzdy
mimo porucenskeho spravce, a tim i mimo majetek v insol-
venci. Nesmime zapomenout, ze se jedna pouze о spravce.
Je zfejme, ze tak vysoke bilance mohou dosahnout jen pro-
to, ze jsou insolvencnimi spravci teto bilancni sumy; jed-
258
na se tedy о zastirani skutecnosti. Insolvencni fizeni neni
proto z tohoto pohledu mozne. Proti spolkovemu majetku
nelze zahajit insolvencni f izeni, to je ciry nesmysl.
Spolkova republika Nemecko nam tedy propujci (nebo /
vy/da) pravnickou osobu. S touto osobou jedname v SRN
jako firma na kartelovem uzemi SRN a v ramci tohoto kar-
teloveho uzemi muzeme take podnikat, ovsem pouze jako
osoba. Kdybych v (tomto) systemu vystupoval jako muz
nebo zena, nemohli by s tim pracovat. Lze to pfirovnat
к pokusu ziicastnit se акНупё nejake pocitacove hry bez
pouziti joysticku.
Takze (jako clovek) nemohou vystavit fakturu ani preva-
det z lictu na jiny licet...
Je tomu tak, namisto toho funguje cela masinerie jako
vymyvani mozku: „Jste osoba, mate osobni vozidlo...,“ -
stale se pouziva oznaceni osoba. D61aji z nas ,,osoby“.
Diskutoval jsem о tom s byvalym vysoce postavenym
soudcem, ktery je jiz v duchodu, a ten о situaci velmi dob-
fe vёdёl. А ргауё pfed tydnem jsem se bavil s jednim с1оуё-
kem ze svёta vysokych financi, jenz se sam citil jako „oso-
ba“. I „ti nahofe“ se tedy zcasti citi jako „osoby“.
On nic z toho nevёdёl?...
Ne. Pak jsem mu to vysvStlil a rozklicoval vsechny pozice.
Asi po hodine mu to „docvaklo" a vsechno se v пёт zacalo
pfeskupovat jako domino. Zkoumal svoje zivotni zkuse-
nosti, dival se kriticky na svoji pracovni drahu a najednou
рогогшпё!: „Aha, tak proto to d.elaji!“ Nikdo se nepta,
proc muze system napfiklad jen tak ukladat pokuty. Jake
к tomu maji оргаупёт'? Dёje se to jednoduse: oznameni
о pokutёje doruceno osobe, nebot’ skrze porucensky vztah
259
se podafil skvely trik - SRN nam vytvofi osobu a my si dob-
rovolne pozadame о obcansky prukaz nebo cestovni pas.
Tim ale take dobrovolne zadame о porucenstvi к osobe,
kterou (sami) spravujeme. Jako porucensky spravce pak
mame narok na deset procent z toho, co prostfednictvim
sve osoby vydelame. Je to jasne?
Zaroven tak ale pfijimame neomezene soukrome ruceni
za „skody“, ktere zpusobime ve virtualm'm systemu Spol-
kove republiky №mecko pouzivanim teto „osoby“, ропё-
vadz ona sama pochopitelne neni pojistena. Za рорт&ёш
zodpovida porucensky spravce, a proto je pfi sprave osoby
nutne uzavfit nejruznejsi povinna pojisteni (napf. povinne
ruceni /tfeba auto/ nebo pojisteni budov). Znamena to, ze
spravce nasich hodnot nas nuti z 1ёгко vydёlanё likvidi-
ty (=penize) platit take poji^ni (усе^ё zisku pojist'oven),
pficemz na tuto likviditu jsme vsichni (muzi i zeny) dali
zaruku. Neni to az репгеггпё genialni?
Aha... Odedteme-li si od platu vsechny dane (z pfijmu,
z obratu, z pfidane hodnoty, spotfebni, zdravotni pojis-
teni atd.), zbyde nam na konci jen asi deset procent.
Jestlize se pokousime svindlovat a napfiklad kratime
da^, porusime tim svd porucenske povinnosti, coz je
ртпё trestano. Je smutnou skutecnosti, ze ten, kdo krati
da^, je potrestan pfisneji nez ten, kdo znasilni male di^.
PopfemySlejte о tom, proc je sexualni nasilnik odsouzen
pouze na pul roku, ale ten, kdo krati da^, dostane roky
dva. Poruseni porucenske povinnosti se tedy tresta pfis-
neji. Dalsi je „poskozovani cizi уёсГ. Spolkova republika
Кётеско je, lakonicky vyjadfeno, jen spravce уёс1, a neu-
mi proto zachazet s muzi a zenami. A my spravujeme vec -
,,osobu“. Je to, jako bychom se pohybovali po kartelovem
uzemi SRN s pronajatym autem (=уёс1, svou osobou, kte-
rou spravujeme) a tvrdili pfitom: „Obchodni podminky nds
260
nezajimaji." Jen si to pfedstavte: jezdil byste s pronajatym
vozem z autopujcovny a fikal byste: „Jejich obchodni pod-
minky тё nezajimaji" Pozor! Jezdim-li s pronajatym vozem,
akceptuji tim take obchodni podminky pujcovatele.
Podepsal jsem pfece smlouvu...
Ano, ale take vuz pouzivam, a tim (automaticky) akceptuji
jejich obchodni podminky (пёкЬу take nazyvane zakony).
A prave tak je tomu s ,,osobou“. Pouzivanim osoby akceptu-
ji obchodni podminky Spolkove republiky Ыётеско, ktere
byly ostat^ vytvofeny jistou advokatni kancelaf i. Pokud
se nas ptate, kdo ma na teto р!апе1ё skutecnou moc,
pak je to ten, kdo ruci jako posledni a na konci prohlasi:
„Vyrovndvdm to.“ A to jsou тотеп1а1пё pojisfovny, a niko-
liv banky.
Cely зуз1ёт je genialni a lze jej budovat jako domino, pf i-
cemz ted’ zcela odhlizim od toho, kdo je na jakё pozici.
Je to cele jen loutkove divadlo a neni to dulezite. Osoby
jsou stej^ jako ve filmu Avatar pouhou animovanou fikci.
Zajimaji тё ti, kdo tyto osoby v zakulisi vytvafeji: jejich
spravci. Zajima тё, jak pracuji a jakё prostfedky pouzivaji.
Zakony SRN slouzi pouze к tomu, aby upravily podminky
ci pravidla pouzivani osob uvnitf karteloveho uzemi Spol-
kove republiky Ыётеско, jinak jsou к nicemu.
Podivejme se na pfiklad obcanskeho prava. Toto pravo se
uplatnuje, pokud dojde ke sporu mezi jednotlivymi osobami.
Pak tu mame trestni pravo, kde se jiz objevuji zastupci hajici
zajmy statu, a tedy statni zastupci. Ve vedouci pozici, ktera
odpovida generalskёmu postu, je nejvyssf statni zastupce.
Statni zastupci кготё jineho zkoumaji, nakolikjsou ekono-
гтскё zajmy SRN (nebo kterehokoliv jineho statu) ohrozeny
jednanim konkretnich osob. Pokud nejsou ohrozeny (с!з1ё)
ekonomicke zajmy Spolkove republiky №mecko, pouzije se
261
paragraf 170 odstavec 2 trestniho zakona, ktery rfka: „Nee-
xistuje zde vef ejny zajem.“ A tot: vse. Vef ejny zajem tvof i ciste
ekonomicke zajmy. Pohlizime-li na уёс timto zpusobem, je
ihned vsechno logicke. Proto se stava jen velmi zfidka, ze by
statni zastupce obzaloval soudce nebo financniho ufedni-
ka, nebot’ v ramci svych pfedpisu haji vefejne zajmy. Jedine,
co spravce „ufedni osoby“ (=soudce, statni zan^stnance)
zajima, jsou jeho pfedpisy. Zakony ho nezajimaji. Dulezite je
pro пёЬо pouze to, ze dokud jedna v souladu se svymi pfed-
pisy, jedna intra vires, a tedy v рор&ёпёш ramci. Jestlize ale
tuto zonu opusti, napfiklad kdyby mi naslouchal (vstfic^
a chapavё - pozn. redakce) jako ,,muz“, jednal by tak ultra
vires, coz znamena, ze v 1ёсЬГо pfipadech neni pojistena
pfipadna skoda, jez by tim statu vznikla.
A proto tedy nesmi byt vstncny...
Pfes^ tak. A proto pouzivaji vёty typu: „S Vdmi nebudu
diskutovat. Je to proti тут predpisum“ Ted' uz vidime,
ргоё tomu tak je.
Kdo jeste vi о tom, co jste mi prave fekl? Hovoril jsem
s jednim vrchnim komisafem, s jistym agentem BND
a s ruznymi advokaty. Nikdo z nich о tom nic neved£l.
01ёсЬ№ уёсесЬ vi jen malokdo. Mam na mysli ty, ktefi vidi
8ки1еспё do hloubky, a maji tak pfed sebou celkovy obraz
skutecnosti.
Vi о tom nejvyssi statni zastupce?
Podle vseho nevi. Vёd^ о tom lide na nejvyssi urovni, napfi-
klad na vrchnim Апапёт'т feditelstvi nebo na ministerstvu
financi, jsou ale vazani pfisahou. Pokud by promluvili (a tito
lide maji зктеспё spickove vёdomosti z prvni ruky), poru-
sili by pfisahu а ргауЬёроЬоЬпё by jim hrozila likvidace.
262
Vzpommam ted' na naseho byvaleho ministra financi
Lafontaina, ktery jednou prohlasil: „Svetova politifea je
ovldddna velkym financnim imperiem.u A pote byl na neho
spachan atentat (v roce 1990).
Hannes Berger: К tomu bych rad uvedl, ze jsem se v dub-
nu 2015 setkal s jistou investicni bankefkou z Frankfur-
tu, ktera тё za kazdou cenu сЬ1ё1а poznat. Мё1а za sebou
podivuhodnou karieru, ale о Ппапётт зуз1ёти nevёdёla
nic. A dnes (27.12. 2015) se se mnou chce sejit take jeden
jeji znamy z londynske City. Uvidime, co bude vёdёt on...
Gabriel: Vsichni tito lide pracuji na bazi need to know (=zde:
уёЬ1 зкуё1е pouze to, co je nutne, co potfebuji уёЬёГ). Perfekt-
пё se vyznaji ve svem oboru, ale neznaji souvislosti a celkovy
obraz. Jednou jsem se dokonce bavil s jednim miliardafem,
ktery take nevёdёl о тёет, о ёет zde mluvime. Ted’ muzete
samozfejnre tvrdit, ze jsem si vsechno vymyslel, ze se jedna
pouze о konspiracni teorii. Otazka ale zni: je to dokazatelne,
je to proveditelne a jak se to realizuje? Je to logiclrc, anebo -
v porovnani s tim, co nam rikali ve skole - to naopak jde proti
veskere logice? Proto vzdy zduraznuji: nevёfte mi ani slovo,
vse sami prozkoumejte a sami se pfesvёdёte. A co se nestane?
Ti, ktefi se se mnou о tom bavili (a tedy pravnici, finandnici
apod.), za mnou pfijdou po pul roce znovu a fikaji: „CMifoval
jsem si to, mas pravdu’“
Tema, ktere je pfedmetem naseho rozhovoru, je ostatne
v Nemecku relativne nezname. V USA se о t£matu fiktivni
pravni identity (=strowman) a porucnickych a spravcov-
skych kont teto fiktivni identity (=strowmanaccount) hovofi
jiz del§i dobu, existuji о tom filmy, intemetove str&nky atd.
Ргезпё tak. Nejznamejsim ё!оуёкет z teto oblasti bude asi
Winston Shrout nebo internetova stranka www.yourstra-
wman.com. U tёmatu fixni identity se jedna о obchodova-
263
ni s rodnym listem jako dluhopisem (=take obligace nebo
bond). О tom by vsak bylo vhodne mluvit zvlast, protoze
toto tema je пагоспё a vyzaduje si mnoho casu.
Hannes Berger: Je to ale dulezite. Pokusim se to shrnout.
Narodi se dite a ^kdo fekne: „Toto telo si muzu vypujcit,
jeho pracovni situ lze vypujcit" Po narozem di^te jdou
rodice v dobre vife na radnici a tam dite pfihlasi. Za to
obdrzi stvrzenku neboli rodny list. Timto aktem vsak зуё-
fili svё di^ do rukou рогисепзкёши 8уз1ёти, a to nejpr-
ve писепёти spravci Spolkova republika №mecko. Spolu
s rodnym listem je vsak vydana i obligace, bond (=uroceny
cenny papir), a to bud’ v City of London nebo v New Yorku.
A s timto bondem se pak zachazi jako s akcii, s certifikatem.
Dite je ohodnoceno podle toho, kde se narodilo. Pokud se
narodi v severni Evn^, ma podstat^ „vyssi hodnotu“,
kterou pfinese do kolateralu, nez dh£ napfiklad z Jizni
Ameriky nebo Afriky. Kolateral je vse, co zde je. Kazda
budova, kazda ulice, vubec vse, co se nachazi v konkret-
ni zemi, je kolateralem muzu a zen. Vychazi z pozemko-
ve knihy, coz je у1аз1пё inventarni seznam писепё spravy
SRN, a pfechazi tim do jejiho vlastnictvi. „Spravcum“ jde
jen о to, jak kolateral co nejefektivneji „vysavat“, respek-
tive „technicky zabezpecit pojistkami“. Kolateral vsak pfi-
tom patfi vsem zenam a muzum, ktefi v konkretni zemi
ziji. КагЬёти patfi (napfiklad v SRN) jedna osmdesatimili-
ontina. A jde о miliardovё hodnoty.
Gabriel: Provadi se to, co je zasvёcenym ctenafum zna-
mo prostfednictvim takzvanёho fiktivniho konta (=4акё
kolateralni konto). Na tomto коп1ё se zobrazuji pravni
naroky muzu a zen уус181епё v dolarech. Neni to vsak
klasicte konto (jako napfiklad zirove konto, vklad-
ni knizka apod.), na пётг se uklada likvidita. Proto se
pokus о грепёгет neboli likvidace 1ёс1но hodnot bez
уёЬот! рогисепзкёЬо spravce casto povazuje za poru-
264
seni smlouvy (=podvod). My investofi musime ргезпё
vёdёt, co dёlame. A to byva casto problem, jinymi slovy
nam to mnohdy pf inasi problemy.
Hannes Berger: A existuje zde na Zemi take elita, jejiz cle-
nove sami sebe oznacuji za „lidi", avsak s jejich rodnymi
listy se neobchoduje. Oni tento зуз1ёт pouze vytvofili
a zaroven se z nёj vyclenili. Vsichni ostatni novorozenci
jsou prostfednictvim rodnych listu registrovani na radni-
ci - nikoliv tedy prostfednictvim cirkve - cimz se clovek
odevzdava 8уз1ёти a stava se v пёт „osobou". Osobou
se vsak nestavame hned, protoze nejprve musi иЬёЬ-
nout sedm let. Воисазпё je di^ na jistem гт^ё v ВегИпё
prohlaseno za пегуёз1пё. Stoji to tak v obchodnim pravu
a velmi podob^ i v namofnim pravu, nebot’ zakon Cestui
Que Vie Act z roku 1666 plati dodnes. Proto neni napfiklad
dite do sedmi let pojistitelne, ponёvadz je^ nemuze byt
prohlaseno za mrtve. Muze se pouze prohlasit za nezvёst-
ne a az po sedmi letech je prohlaseno za mrtve. Az pak se
muze kolateral dft£te propujcit (podle zakona Cestui Que
Vie Act). Kdyz je di^ prohlaseno za mrtve, stava se ,уёс!“
a je pojistitelne.
Pojistit Ize totiz pouze „osobu", a nikoliv „с1оуёка".
V konecnem dusledku praktikovani 1ёсЬи> pravidel tak
existuje v nasem зуёгё pouze elita slozena z „lidi", respek-
tive „rnuzu" a „zen" a lidskych otroku cili „osob". Proto maji
„osoby" obcansky prukaz. Obcansky prukaz je definitiv-
nim symbolem toho, ze jsem zbaveni vsech prav, nebot’
jsme tak zcela vydani napospas писепё sprave Spolkove
republiky ^mecko. Pfevzetim obcanskeho prukazu a jeho
podepsanim pfijmeme automaticky i obchodni podminky
SRN (nebo jakehokoliv jineho statu). Rodny list tak v praxi
znamena toto: od sedn^ho roku zivota je kazdy chlapec
(i kazde dёvce) pojistitelny a na гакМё tohoto dokumentu
(=bondu) i obchodovatelny.
265
Co znamena „obchodovatelny"?
Zminovana elita, a tedy »lide“, pouzivaji tyto rodne listy
(=bondy) jako pujcky ci йуёгу. Co s nimi Ьё1а]1? Nejprve
se и kazdeho bondu odhaduje a urcuje jeho cena. С1оуёк,
na ktereho se bond vztahuje, patfi od tohoto okamziku
ke kolateralu pfislus^ гетё. Иайп§оуё agentury Moo-
dy’s, Standard & Poor’s nebo Fitch hodnoti na kartelovych
uzemich nejen lokalni firmy, ale i firmy, ktere se nazyva-
ji stdty. Staci se podivat na Recko, jehoz hodnota rapid-
пё klesla. A podle toho, jakym kolateralem (cili kapitalem)
konkretni гетё disponuje, ma svou bonitu, a tim i mezi-
пагоЬпё uznavanou likviditu (=platebni schopnost) a muze
se financovat na takzvanych financnich trzich. V оЬёЬи je
totiz оЬгоУзкё mnozstvi репёг, jez si с1оуёк ani nedovede
predstavit.
Gabriel: Pro likviditu, ktera je v оЬёЬи (na nasi р!апе1ё), jiz
neexistuje ani odpovidajici пётеска cislovka.
Dekuji, pane Bergere. Bylo by velmi napinave, kdyby pra-
ve nekdo z techto zasvecenych kruhu predstoupil pfed
verejnost.
To asi sotva, nebot' takovemu с!оуёки by hrozila smrt. Clo-
уёк, ktery тё do уёс! газуёй!, je insider, whistleblower. Je
jednim z nich. Kdo se bude pokouset moje tvrzeni revi-
dovat, dojde к zaveru, ze to, о сет zde mluvime, je velmi
ЬИгкё pravdё. Staci pouzivat vlastni rozum: nepotfebu-
jeme nikoho, kdo by pod svym jn^nem pfedstoupil pfed
vefejnost. A pokud by s touto problematikou vystoupil tfe-
ba i vysoky financnik, odkud mohu vёdёt, ze fika pravdu?
A proto radim vsem: hledejte a patrejte sami!
Skutecnosti je, ze kdyby cela pravda vysla najevo pfilis
rychle, system by zkolaboval a zasobovani muzu, zen a deti
266
by se zcela zhroutilo, coz by podle meho nazoru vedlo
hlavne v takzvanem prvnim svete к pomerum podobnym
obcanske valce. Tato otazka tak v зоЬё nese jiste nebezpeci.
Musime se ptat takto: „Kdo prevezme odpcnwdnost za smrt
mnoha miliard muzu, zen a deti?“ A prave ono nebezpeci
pak odrazuje mnohe od toho, aby hovofili о nelidskych
ротёгесИ a zvef ejnovali utajovane skutecnosti. Proto bych
ty, ktefi mlci, neoznacoval раи§а1пё jako „nezodpovёdnё“.
Мотепи1пё тпоЬё пазуёс1си)е tomu, ze se zhrouti Baltic
Dry Index.
Co je to?
Baltic Dry Index je vyznamny faktor се1озуё1оуёЬо obcho-
du. Pokud by se zhroutil nebo prudce snizil, vypukla by
зуё1оуа hospodafska krize. Vyplyva to z toho, ze уёгёта
zbozi na зуё1ё je pfepravovana namof nimi cestami, ktere
jsou kontrolovany londynskou City. Hlavnim pojistitelem
je spolecnost Lloyds. Kdo se dokaze vyhnout namofnim
cestam, vyhne se take Агтё Lloyds, jedne z nejmocnejsich
spolecnosti na teto р!апе1ё. A komu Lloyds patfi? Nekolika
malo rodinam.
Cisaf УПёт (II.) planoval vybudovat vlakove spojeni mezi
Bagdadem a Berlinem, coz by byvalo vyrazne narusilo
dominanci namofni plavby. Pak ale „zcela пеосекауапё14
doslo к prvni svёtovё valce a vedeni Ыётескё fise bylo
svrzeno. Kdo je^ уёп na nahody?
Nyni se dostavame к vlddnoucim rodinam... Podle nej-
ruznejsich publikaci je zfejme, ze kapital tohoto sveta
vlastni a ridi jen nekolik malo rodin. Doktor Arend Oet-
ker, byvaly predseda spolednosti Atlantik Brucke, jednou
rekl: „Spojene staty jsou v rukou dvou set rodin a s temito
lidmi chceme mit dobre rztahy.u Neni ani zadnym tajem-
stvim, ze podstatnou cast techto rodin tvori soukro-
267
mi bankefi, jako jsou Rothschildove. Jak to ale souvisi
s Vasimi tvrzenimi о Vatikanu, о kartelovych licencich
pro zeme a о bondech?
Vidim to tak, ze existuji mocne bankefske dynastie, ktere
udavaji ton a uzce spohipracuji s Vatikanem. УэеоЬеспё
ale muzeme hovofit о tfech velkych mocenskych oblas-
tech:
1.	Kontrola likvidity ^donte se vyhybam pouziti terminu
penize). Kontrola likvidity (=platebni schopnosti) je pod-
le meho nazoru v rukou ЬапкёгъкусЬ dynastii, jako jsou
Rothschildove, ktefi pro to maji jakousi licenci. To by
i уузуёйоуа1о, proc tato skupina ovlada vsechny репёгт
ustavy i centralni banky.
2.	Dale existuje kontrola nad hmotou, ktera je v rukou
katolicke cirkve, a tedy Vatikanu. Kfiz je symbolem иуёг-
пёт ve Ьто1ё.
3.	Pak existuje jeste jedna spolecnost, ktera ale ЬёЬет
poslednich stoleti spise dfimala. Jedna se о Spolecnost
bileho draka (=WDS=White Dragon Society), ktera тё1а
strezit duchovni rovinu, ale nedёlala to.
Podle meho nazoru jsou ulohy jas^ rozdeleny, ale dochazi
i к jistemu prolinani. Podrobnosti vsak bohuzel neznam,
a proto se kvuli nedostatecnym informacim pohybujeme
jen v oblasti spekulaci.
Jako je to s pravidly mezi „vladci", respektive „spravci",
a tedy mezi temi, kteri tento system ridi a vyuzivaji?
Jasna pravidla, jez nelze (bez patficnych konsekvenci) poru-
sit, existuji. Jednim z nich je zakaz sebeobohacovani. Nikdo
se nesmi sam obohatit. Existuji jista pravidla, ktera se musi
268
dodrzovat, a to pfedevsim tehdy, pokud se chce с!оуёк dozit
vyssiho уёки. Kazdy ma pravo zpusobit skodu sam эоЬё. Kaz-
dy ma pravo i na vlastni seberealizaci, pokud se tak nedeje na
ukor druhych.
R4d bych to kratce shrnul: funguje и nas system, v nemz
nahofe existuji elity „spravcu", „lidi", a dole je „perso-
nal", ktery tern nahofe slouzi. Elita fidi екопопнскё deni;
mam tim na mysli skutecne ekonomicke deni. Normalni
obcane, „personal", о nicem nevi.
Hannes Berger: Ti, ktefi se narodil mezi elitou, vёd^ vsech-
no a jsou od pocatku pouceni a zasveceni. A ti „dole" se az
do sve smrti nic nedozvi.
Co se uci, jak se vzdelavaji ti nahofe? Jake tam panuji
zakony?
Hannes Berger: Nejsou to zadne zakony, jen pouha pravi-
dla, ktera musi dodrzovat i oni.
Jake jsou to pravidla?
Hannes Berger: Mame zde UCC, Uniform Commercial
Code. Muze se obchodovat se vsim кгошё svobodne vule.
Nejedna se о zadne svate zakony, ale о myslenky Inocen-
ce III. (papezem v letech 1198-1216), ktery prohlasil: „Zeme
ndlezi Bohu. Mily Buh. zde prdve ted’ neni, ale jd jsem jeho
zdstupce. Zeme tedy patfi тпё a jd tady musim vytvofit
pofddek.11 A z tohoto prohlaseni se odvozuji mnohe nor-
my, napfiklad jiz пёкоПкга1 zminovany Cestui Que Vie
Act. Potfeboval bych celou knihu, abych mohl popsat, jak
vznikla cela ta proradna normotvorba, ktera se stale uta-
huje a funguje dodnes. UCC pfedstavuje obchodni pravo,
obchodni pravo firem, ktere se nazyvaji stdty, respektive
narody, a ktere jsou nadfazene. Staty dnes jeste stale maji
269
vlastni hranice, ale ve skutecnostijsou to pouhe firmy. Staci
se jen podivat na jejich zaznamy na webove strance www.
upik.de. kde je evidentni, ze kazda instituce v Ыётески je
ve sve podstatё firma. Prostfednictvim tohoto obchodni-
ho prava byla paralyzovana ustava, nebot’ obchodni pra-
vo pro firmy stale plati. Ustava neboli takzvany Zdkladni
zakon (=Grundgesetz) v tomto konstruktu neplati.
Gabriel: Vsichni muzi i vsechny zeny maji od Boha stejna
prava a jen Buh sam muze nase prava zrusit nebo omezit.
Jestlize se jako muzi a zeny svobod^ rozhodneme vzdat
se casti svych apodiktickych (a tedy absolutnich a nezci-
zitelnych) prav ve ргозрёсЬ spolecenstvi, nazyvame tuto
smlouvu ustava. Takova ustava je skutecny zaklad statu.
Musime se naucit formulovat ргезпё.
Hannes Berger: Elita neboli ,,lide“ jednaji mezi sebou slusfrre,
сез1пё a s respektem. Je to jasne i z toho, jakym zpusobem
mezi sebou koresponduji. Z 1ёсИЁо duvodu existuje napfi-
klad diplomaticka posta. Na diplomaticky dopis je nutne
odpovёdёt do 72 hodin. Так spolu komunikuji muzi a zeny.
Dopisy pisou inkoustem na kvalitnim papife a formuluji
s respektem. Pokud oslovujeme velvyslance, nepiseme mu
„Vdzeny pane velvyslance1*, nybrz „Vase excelence uelvysla-
nec XY. Pise se кгазор15пё, casto vlastni rukou a pouzivaji
se kratke formulace. Pozdrav se zpravidla objevuje upro-
stfed stranky - leva strana je totiz pro dluznika, stfed je
neutralni a prava strana je urcena pro уёп1е!е. Pouziva
se kvalitni, nejdrazsi papir, nikoliv Ьёгпу papir do tiskar-
ny. Pokud je odeslan dopis napsany na normalnim levnem
papife, pravdёpodobnё skonci hned v kosi nebo v оЬЬё!ет
pro ,,otroky“... Na takovy dopis ргоз1ё nebude bran zfetel.
Rozumim. Na jedne Strane existuji pravidla zasvecene
,,elityu, na druhe strane funguje pravni system, v nemz
dnes zijeme, system ,,osob“.
270
Hannes Berger: Ргезпё tak. Museli bychom to formulovat
takto: existuje univerzalni mezinarodni pravidlo na bazi need
to know. Toto pravidlo je strikt^ dodrzovano, coz v praxi
znamena, ze kazdy obdrzi jen tolik informaci, kolik potfebuje
к vykonu sve prace. Dozvi-li se kdokoli пёсо navic, nemuze
uz pak dal vykonavat svoji praci. A ten, kdo navic tyto ziskane
vёdomosti rozsifuje (napfiklad prostfednictvim internetu),
byva casto zlikvidovan, po^vadz se vёdomosti „pokousi zpe-
пёгй“. Je dobre vёdёt, ze termin zlikvidovat ma jiny vyznam,
nez jak si jej obvykle уузуёй^ете. Likvidace znamena, ze se
dotycny ргетёт v likviditu a jeho kolateral se uvolni.
Gabriel: Tyto skutecnosti otfesou v zakladech nazo-
ry mnoha lidi, ponёvadz jim seberou dosavadni iluzi, ze
nёkdo pfebira zodpovёdnost za jejich jednani. To byl pro
тё nejdulez^jsi poznatek uplynulych dvou let: jsem zod-
povёdny za vse, a to v kazdem okamziku. A ten, kdo тё
1ё1о zodpovёdnosti zbavi, za to bude игскё пёсо chtit -
kontrolu nad moji osobou.
Vsichni neseme zodpovёdnost za to, jak to dnes na Zemi
vypada. Je to pouze nase chtivost, ktera umoznuje sprav-
cum umoznuje dёlat to, co cini, nebot jsme se sve zodpo-
vёdnosti zbavili sami. Dovolili jsme svym spravcum, aby
vedli valku proti zemim tfetiho svёta, valku na poli potra-
vin. Nejnebezpecnёjs^ zbrani na teto р1апе1ё totiz neni ato-
mova bomba, nybrz darovanё potraviny. Lide to ale stale
jes^ nepochopili. Oc se jedna? О nic jireho nez dobyvani
a drancovani геп^ё1зкё pudy v се1о8уё1оуёт тёпТки.
A jde take о ziskani pnrodnich zdroju, at jiz se jedna
о pudu, cenne kovy, drahokamy...
A vodu! Jako napfiklad v Tibetu. Ale za to jsme zodpovёd-
ni my sami, ponёvadz к tomu davame svym porucenskym
spravcum volnou ruku.
271
Jeste jednou to shmu, Gabrieli: existuje tedy spolecnost
,,osob“, v niz zijeme, hospodafime a koname; system,
ktery zname jako nnorm£lm“ - cili kolateral. A jsou zde
pravidla upravujici nasi cinnost v systemu, a tedy zako-
ny tykajici se osob...
Jsou to smlouvy о vyuziti osob.
Existuje evidentni snaha prevest jednotlive slozky (toho-
to systemu) do noveho svetoveho radu, a to prostfed-
nictvim UCC. Cilem je, aby na celem svete platil jediny
zakon, aby jiz neexistovala zadna lidska prava, nybrz jen
vecna prava, a zive bytosti se staly pouhymi „vecmi“.
To musim trochu upfesnit. Novy svetovy fad je jiz davno
hotovy. Zbyva dokoncit jen пёк1егё detaily, ovsem hlav-
ni problem, ktery spravci шошепШпё fesi, je ten, ze novy
fad v takovychto dimenzich nemuze byt zaveden bez nase-
ho souhlasu. Musime к tomu fict sve ,,ano“. A pokud fekne-
me „ne“, budou mit mocni problem, coz se ргауё dёje. Novy
зуёШуу fad je jiz davno pfipraven, OSN funguje jiz dlou-
hou dobu, smlouvy jako TTIP a TISA stoji pfed schvalenim,
mikrocipy jsou vyrobeny, bezhotovostni эуё1 je pfipraveny,
musime к tomu jen fict sve ,,ano“. Jak ale pfinret sedm mili-
ard lidi, aby fekli ,,ano“? Tim, ze je vystavi takovemu tlaku, ze
budou nakonec souhlasit se vsim.
Jiz David Rockefeller jednou prohlasil, ze staci jedna vel-
ka udalost, aby lide ve svete s novym svetovym radem
dobrovolne souhlasili.
Вргаупё. Existuji ruzne modely. Jednim z nich je vyu-
ziti slechtickych rodu. Je napadnё, jak moc je v caso-
pisech a v televizi propagovana windsorska dynas-
tie. A jen nemnoho гаэуёсепусЬ vi, ze princ William
v USA (s firmou USA!) projednaval a uzavfel ruzne tajne
272
smlouvy. Tajne smlouvy pochopitelne existuji. Funguji
na dvou urovnich: my se pohybujeme ve vefejne urovni
osob. Existuje ale take soukroma rovina, coz jsou muzi
a zeny. Tyto roviny proto musime strikt^ odckilovat.
Jestlize se jako muz pokusim hovofit s osobou, je to
пёсо podobneho jako pokus mluvit v pocitacove hfe
s jejimi postavami. Nejde to, nikdo nebude reagovat.
Vse, co je soukrome, je prwatni a prisne duverne. Vidi-
me to i v pouzivanych terminech. A nic, co je soukrome
a prisne duverne, se nesmi objevit na vefejnosti a osoby do
toho nemaji co mluvit. Pokud se ale pfece jen песо soukro-
meho a prisne duverneho na vefejnost dostane - napfi-
klad informace о smlouvach TTIP a TISA nebo informace
z prostfedi tajnych sluzeb - jedna se о zavazne poruseni
smlouvy, respektive pfisahy, a v takovem pfipade mohou
byt ti, ktefi vec zvefejnili, v krajnim pf^padё dokonce i zli-
kvidovani.
Obsahy smlouvy TTIP a podobnych domluv tedy nesmeji
byt zverejneny?
Nesmeji. Jsou to vsechno tajne smlouvy. Firma SRN uza-
vira smlouvy s firmou USA a jednaji pfitom s odpovёd-
nosti porucenskeho spravce. A my jim к tomu davame
оргаупёп! svym hlasem. Svuj souhlas а оргаупёп! jim
dava kazdy, kdo jde к urnam a voli.
Jak je to s tajnymi sluzbami?
Jsou to zeny a muzi, ktefi - a v tom je vtip - disponu-
ji оргаупётт zabijet: maji licenci к zabijeni a utoku na
1ё1езпои schranku. Fikce пета totiz moznost sahnout
пёкоти fyzicky na 1ё1о, a proto musi byt zakladany orga-
nizace, ktere jsou зоикготё а рпэпё tajne, pf icemz jejich
с1епоуё jsou pod pfisahou a maji povoleni zabijet. A oni sva
273
pravidla dodrzuji! Podle toho, do jake miry о tom vite, Ize
s touto skutecnosti dale zachazet.
Zatykac je rozkaz vzit nekoho do vazby, zajistit jeho 1ё1еэ-
nou schranku a prvni, co pak spravce (zatcene) osoby
dostane do rukou, je doklad о tom, ze zatcena osoba pfe-
vzala obleceni, lozni pradlo a dalsi veci, coz je potvrzeni
о ubytovdni (=Accommodation Confirmation). Tim potvr-
dim umisteni sve osoby ve vazbe. Odmitne-li zatcena oso-
ba podepsat, odmitne-li dat svuj souhlas, pak se pouziji
zcela osklive metody, nebot’ v tom pf ipade jsou ultra vires,
mimo sve smlouvy a ruceni z jejich strany.
Gabrieli, mohl byste jeste kratce rozvest, jak je to s temi
slechtickymi rody, od tohoto tematu jste trochu odbocil...
Firemni system nedokaze vytvorit pravni osobu se slechtic-
kym titulem, jinak bychom tu meli ЬгаЬёГе OBI nebo knize
TESCO. УёШпа slechticu se domniva, ze byli vyvlastneni
kvuli sve рг^ё a pozemkum. To ale neni pravda. Vlastniky tёto
pudy byli vzdy muzi a zeny a Vatikanem jmenovani (a nikoliv
Bohem pfedurceni) slechtici byli pouze spravci 1ёс1Но
uzemi. Slechticke tituly se ,,propujcujiu. Vsim^te si 1ёсЬ slov!
A jedna se о titul (je to vyraz ruceni a je vykonavatelny).
Slechta v Ыётески vsak byla sve porucenske spravy
zbavena pucem, coz je v poradku. ЫёЫу si totiz myslim,
ze by mi byl milejsi jeden cisaf nez tisic knizat. Mnozi
takzvani demokraticti zdstupci lidu se totiz tak chovaji.
Hannesi Bergere, jak byste popsal cil techto ,,spravcu“,
zamer teto ,,elity“?
Hannes Berger: Snazi se vytvorit perfektni a jasny system.
(Hodi se к tomu film Matrix.) Dane jsou odsavany. Nebyly
nikdy к nicemu pouzity, nybrz pouze odsavany, deponovany
274
na offshorova konta a po dvou nebo tfech letech byly „bezpec-
пё ulozeny“ podle namof m'ho prava. Nucena sprava SRN tim-
to zpusobem ziskala uz mnoho bilionu euro. Penize na opravy
jsou ziskavany vykof istovanim kolateralu. Pokud tomu rekdo
пеуёп, tak existuje banka s nazvem ASBLP (=ASBLP=Group of
Companies and Banks of ASBLP), do jejiz zpravy о obchodni
cinnosti muzeme nahlednout a zjistit, kdo vsechno se na tom
podili. V roce 2012 to byl napfiklad i general™ tajemnik OSN
Pan Ki-mun a britska kralovna. Tam jsou shromazdbvany
dare z cele planety, jez jsou odsavany z osob na се1ёт svёtё.
Je to masivni plundrovani kolateralu, a tedy vseho, co vytvo-
fili dnesni lide a sedm pfedchazejicich generaci.
Konecnym cilem je stat otroku, novy svetovy rad a abso-
lutni kontrola. Jaky bude dalsi krok?
Hannes Berger: Zruseni hotovosti za ucelem ziskani totalni
kontroly. Navic zacne (pomoci sledovani platebnich karet)
spiclovani soukromeho zivota lidi, к cemuz jiz dochazi, ale
bude se to dit jeste dukladreji. №kdo si napfiklad pfes
internet objednava drazdive spodni pradlo, a tak se daji
snadno zjistit jeho preference a zaliby. Avsak nejenom to.
Lze takё zjistit, kde se dotycny pohyboval, a vytvofit si
jeho zajmovy profit. Existuje stale je^ mnoho naivnich
lidi, ktefi si feknou: „Jd prece nemdm co skryvat. A use pla-
tim vetsinou svoji platebni kartou“
To je silenost! Je to naprosta hloupost, nebot’ pak jiz bude
nemozre fict kamaradovi: „Tady mas padesatku а песо si
kup“ Nema to nic spolecneho s praci na cerno, ale patfi
to pfece к normalnimu zivotu. Nebo kdyz babicka daru-
je vnukovi par desitek euro - babicky pfece casto dava-
ji svym vnukum penize, ze. Nic z toho by pak jiz nebylo
тогпё. Uvedl jsem ale spise jen drobnёjs^ a lehce humor-
пё pfiklady. Pfedstavte si vsak pfipad, ze rekdo zacne byt
nepohodlny ci napadny. Stiskem tlacitka se mu zablokuje
275
konto, a on tak bude vypuzen ze systemu a nebude si jiz
moci koupit ani chleba. A pfesne о to tu Ьёгг о absolutni
kontrolu a kolosalnf utlak, aby se pak lidd zcela podfidili.
Tim zmizi vsichni kritici. (Doporucuji pfecist si knihu Zero
od Marka Elsberga nebo podivat se na film Nepritel statu.)
Dobre, a jak spolu navzajem ,,spr&vci“ komunikuji?
Jak jiz uvedl Hannes Berger, jednaji podle pravidel obchod-
niho prava a admirdlskeho, ndmormho prava (=Admiral
Law). Muzi a zeny spolu obvykle komunikuji prostfed-
nictvim diplomatickych not, kde je nutne pfesne a jasnё
formulovat, nebo take v souladu s namofnim pravem.
№ktefi si mysli, ze kdyz zacnou pouzivat UCC, a tedy
obchodni pravo, dostanou se mimo systdm osob, to ale
neni pravda. Tito lide nemaji ропёи' о dusledcich sveho
pocinani. Pouziva se asertoricke pravo, pravo silnejsiho.
V pravu je ten, kdo se dokaze prosadit. О kazdem pravu je
mozne vyjednavat, takze take о pravu na vlastni 1ё1о - je to
pfece UCC, a tedy obchodni pravo. To si lide vubec пеиуё-
domuji. Vychazeji z prava osob SRN, kde plati пеотегепё
ruceni, a pfechazeji do UCC, coz je vsak asertoricke pravo.
Jedine, co momentalne lze udёlat, je najit si ,,zraloka“, jenz
je уёгё! nez ten, ktery nas honi. Pokud budeme mit &esti,
narazime mozna na velkeho zraloka, ktery radёji lovi mens!
zraloky nez nas, male zlate rybicky, ktere toho moc nemaji.
To je to jedine, co muzeme momentalne dёlat: krmit velkeho
zraloka mensim zralokem. Musime samozfejnre vёdёt, jak se
to dёla, protoze se jedna о velmi nebezpecnou hru. Neni to
vsak feseni situace, nybrz moznost.
Muzete uvest pfiklad ze zivota?
Podivejme se na nejdiskutova^jsi tema v kartelovem uze-
mi SRN: ARD ZDF Deutschlandradio (=organizace zabyva-
276
jici se v SRN ууЬёгет rozhlasovych a televiznich poplat-
ku). Je to organizace bez pravni subjektivity, jako takova
nemuze vystavovat zadne pohledavky, nikoho zalovat ani
nemuze byt sama zalovana. Muze ale vyslat exekutora,
ktery jedna ultra vires, a pokud dotycna osoba nezaplati
,,dobrovolne“, bude zanesena do zemskeho registru dluz-
m'ku, ci'mz ztrati svoji bonitu. V nejhorsim pf ipade mu ban-
ky mohou vypovёdёt jiz uzavfепё йуёгоуё smlouvy apod.
V organizovanem zlocinu se podobne praktiky nazyvaji
vyber vypalneho.
V takovem pnpade mame nasledujici moznosti:
1.	Rezignovat - (vydёracska) metoda byla йэрёзпа. Zapla-
cenim „vypalneho" vyjadfuji svuj souhlas.
2.	Zacnu diskusi, pfedam уёс soudu a podobnё, coz je
пейстпё, ропёуас1г organizace ARD ZDF Deutschlan-
dradio пета pravni subjektivitu. A vubec: с^ё! bych
vidёt takovy soud, ktery by odsoudil spolupracovniky
sveho pf idruzeneho podniku, kdyz pint to, co jim uklada
nucena sprava SRN.
3.	Podam trestni oznameni statnimu zastupci. Tato
varianta je jakousi terapii pro vsechny гйсаз1пёпё.
Vznikne tim писепё эргауё SRN nejaka skoda? Ano,
v pf^padё, ze statni zastupce bude vysetfovat a exeku-
tor bude postaven pfed soud a odsouzen. Pouze teh-
dy by vznikla nёjaka skoda. Jak tedy bude znit vyrok
statniho zastupce: „Neni zde zadny verejny zajem." To
je pfece logicke, ze?!
4.	Мё1 by za tёchto okolnosti snad exekutor porusit sve
pfedpisy a pomahat nam? Уагпё? Co byste dёlali na т181ё
exekutora vy? Jemu se totiz muze пёсо stat pouze v pfipa-
dё, ze porusi pfedpisy.
277
5.	Situaci pfijmeme s respektem. Pokouseji se nam zpu-
sobit skodu prostfednictvim fikce (osoby) a my v tom
najdeme ozdraveni. To se nazyva soukromy komercni
proces, ktery zpravidla konci v soukromem komercnim
zastavnim pravu. Ale pozor: kdo v nem udёla jedinou
chybicku, tvrde za ni zaplati. Proto na vsechny nale-
Иауё apeluji: jestlize se pustite do takovehoto procesu,
vzdy se na пё] duklad^ pfipravte, jinak splacete nad
ууЬё1кеш.
Jeste jednou: Sprdvci, „zasveceni", maji jasna pravidla,
jak mezi sebou komunikovat.
Ano.
Jeden clovek tedy nemuze druheho jen tak zabit, ale exis-
tuji jasna pravidla, ktera se musi dodrzovat.
Existuji jasna pravidla, co mam dёlat a jak mam jednat. Na
vefejnost se napfiklad nemohou dostat zadne soukrome
уёс1, to se рпэпё tresta. Existuji urcite pozice vazane pf i-
sahou - napfiklad ve эуёгё vysokych financi. Tam se musi
slozit pf isaha. Pokud by tito Мё promluvili о уёсесЬ, ktere
se tykaji jejich prace, a jednalo by se prokazatelne о poru-
seni pfisahy, ,,spadli“ by ргс^ё napfiklad ze stfechy nebo
by se s nimi zfitilo jejich soukrome letadlo, protoze tako-
veto jednani je v 1ёсЬ1о kruzich nepf ipustne.
Dalsim pravidlem je zakaz sebeobohacovani. Povedu-li
soukromy komercni proces s jedinym cilem - obohatit
se, skoncil jsem a oni maji pravo se тё zbavit. Vedomosti,
ktere tam jako „insider" nabydu, nesmim pouzit к ziskani
osobnich vyhod. Pojem osobni zde pouzivam zcela гатёг-
пё, nebot: jestlize pro svoji osobu vefej^ a prostfednic-
tvim toho, co Ьё1ат, ziskam financni vyhody, dam tim
druhe э1гапё pravo na zakrok proti svemu 1ё1и.
278
V praxi to vypada tak, ze lide, ktefi pouzivaji UCC,
a mozna dokonce i vёd^, co znamena termin soukromy
a prisne duverny, a ktefi by potom, co пёсо podobne-
ho ucinili, ocekavali je^ sek za svou kazdodenni praci,
konci ve уёгет - a to pravem. Vytahli totiz na vefejnost
пёсо, co je soukrome, a pokouseli se „озоЬпё“ - a tedy
prostfednictvim эуё „osoby“ - obohatit. СЫ:ёП se zvyhod-
nit na ukor druhych. Takoveto neautorizovane obohace-
ni je nepfipustne. Pokud se tedy ve svёtё velkych financi
otaceji giganticke sumy - hovofime о stovkach miliard
a vice - jsou ti, ktefi к temto obnosum pfisli, vzdy zavazani
к tomu, aby nejmёnё polovinu z tohoto obnosu darovali
dobrocinnym nebo humanitarnim organizacim. To je 1акё
duvodem, proc vznikl v nejvyssich vrstvach spolecnosti
kult daru. Jsou к tomu zavazani a musi tak cinit. Pokud
to dёlat nebudou, hrozi jim nebezpeci, ze budou svrzeni.
Zakaz sebeobohacovani je tedy velmi dulezity faktor.
To je zajimave. Clovek se divi, proc Bill Gates a dalsi mili-
ardari rozddvaji sve miliardy, a muze si myslet, ze to jsou
dobri lide, kteri nadmiru souciti s ostatnimi. Ale oni to
pritom MUSI delat. Povazuji za vhodne uvest, ze jsem
pfed nekolika mesici vedl rozhovor s jistym bankovnim
traderem, ktery mi vysvetlil, ze pri obchodech se ziskem
ve vysi dvacet procent a vic MUSI byt cast zisku vzdy
pouzita na humanitarni projekty. Ted'jiz vim, proc tomu
tak je. Je to jejich zakon!
Dobre, a jak to vypada s komunikaci mezi temito lidmi?
Jak jiz uvedl Hannes Berger, tito lide nepisi dopisy tak
jako my.
Ano, maji jasna pravidla chovani a musi davat dobry pozor
na to, komu, co a jak pisi. Nemohu napfiklad svuj pnriejsek
oznacit za dluznika, pokud jim neni. A nemohou tak ucinit
ani v pisemnem styku а uvadet jeho jmeno v dluznicke pozici.
279
Jak tedy korespondovat spravne?
Koho dnes zajima, kde je umistena adresa a kde podpis?
Pokud je adresa odesilatele uprostfed, znamena to neutral-
ni pozici. Je-li adresa pfijemce v zahlavi dopisu umistena
take uprostfed, znamena to neutralni status - nepovazuji
ho ani za dluznika, ani za vef itele, a stojime na stejnd urov-
ni. Jestlize se na konci dopisu podepisu uprostfed, jsem sta-
le jeste neutralni. Pokud mi ale nekdo zpusobi skodu tim, ze
oznaci moje 1ё1о za zbozi, kdyz vyda napfiklad „zatykac** a ja
po пёш pozaduji nahradu skody, bude stat jeho jmeno vlevo
a moje vpravo. Je to jedno z mnoha drobnych pravidel, ktera
se musi dodrzovat, pokud se chcete v jejich systemu cho-
vat когек1пё. Zvef ejneni ГёсЬШ pravidel vsak by va pro toho,
kdo je pouziva, velmi пеЬегреспё. Musi pfes^ vёdёt, co
dёla. Proto jiz nechci dalsi pravidla prozrazovat, po^vadz
je sam pouzivam v pisemnem styku se „spravci jinych osob“,
a tedy napfiklad s politiky. Mohlo by to byt пеЬегреспё,
nebot: neznam rozsah vёdomost^ druhych, a proto musim
pocitat s dehonestujicimi utoky Qako je napf. zatykac).
Hannes Berger: Pfesto bych rad jeste пёсо dodal. Existu-
ji verejne dopisy a soukrome dopisy. Ту soukrome - a tedy
ty, ktere Ьёгпё oznacujeme jako dopisy - jsou vzdy рпэпё
dihrerne. Вёгпу, soukromy dopis se nikdy nepise cernym
inkoustem, nybrz zelenym, napfiklad piseme-li soukromy
dopis velvyslanci. Modrym inkoustem jsou psany obchodni
dopisy. Jestlize kupfikladu napisu obchodni dopis nejvys-
simu statnimu zastupci, pouziju modrou barvu, a nikoliv
cernou. A tento dopis oznacim take nahofe i na obalce jako
„soukromy а рпэпё duverny“ - to napisu сегуепё. Tako-
ve dopisy se nesmi dostat na vefejnost. Pfijemce dopisu
muzete vsak „dostat na vefejnost“ jiz tim, ze dopis nadiktu-
jete sve sekretafce a fek^te: „Napiste to.“ V tomto pf^padё
se dopis „dostane na vefejnost**, coz pro pfijemce znamena
zneuct6ni a muze koncit ир1а!пёт'т zastavniho prava.
280
Gabriel: Бргаупё, Hannesi. Vrat’me se ale je^ к porucen-
ske sprav6. Musime si vzdy jas^ uv6domit nasledujici: my
sami urcujeme a ovlivnujeme system. My jsme investor!
а тёП bychom s moznostmi, ktere se nam naskytaji, cile-
vёdomё zachazet. Neprislusi mi rozhodovat о zivote dru-
hych. Nesmim ani nikoho pfesvёdcovat, ze vedle systemu
osob existuje jesh£ dalsi system. Neprislusi mi to. Pokud
je ^kdo se svym soucasnym povolanim, svym domem
a svoji praci spokojeny, je to jeho pravo.
Mnozi maji skutecny problem, jestlize jsou konfrontova-
ni s realitou a rano pfed odchodem do prace se podivaji
do zrcadla. Znam policisty ci vojaky, ktefi takovouto kon-
frontaci neunesli a ze systemu vystoupili. Mnohe tyto уёс!
vsak nejsou vefejnosti vubec znamy. Kdyby se to dostalo
na vefejnost, stal bych se ja - Gabriel - зрои&ёсет nepo-
koju. A takovou zodpovёdnost na sebe brat nechci. Proto
se о sve poznatky podёl^m jen v uzkem dmrernem kruhu.
Pfedevsim take proto, abych tak ventiloval vztek. Protoze
vztekly с1оуёк dёla chyby!
Jak tedy mohu ze systemu vystoupit, kdybych chtel?
Мотеп1а1пё to nejde, nebot' nam schazi paralelni struk-
tura. To je vsak nepfipustne, nebot’ vzdy musime mit ote-
vfenou cestu ci moznosti, jak ze systemu vystoupit.
Ze strany Vatikanu?
Jde to do уёгё! hloubky, respektive vysky, nez kde stoji
Vatikan. Existuji pravidla, ktera nesmi byt porusena, a к nim
patfi i svobodnd rule. Pokusy zlomit svobodnou vuli napfi-
klad mucenim jsou nepripustne. Mam na mysli napfiklad
i takzvane bile mucem, ktere se pouziva v SRN. Bile muceni
je „ponizujici a pokorujicijedndni slouzici k vynuceni totdl-
m podrizenosti“ Pf ipada Vam to povёdomё, ze?
281
Ovsem...
Jednou z nejhorsich forem bileho muceni jsou napfi-
klad zatykace kvuli podruzne pofadkove рокшё ve vysi
20 nebo 30 euro. Dalsi formou je oznaceni kritiku systemu
a whistlebloweru za pravicove extremisty, fisske obcany
nebo antisemity. To jsou zabijacke argumenty. Jestlize
takovyto pojem uslysi normalni muz ci zena, uzavfou se.
Jedna se о takzvany modi/ikovany flltr vnimdni, a tedy
fakt, ze povazuji za pravdive pouze to, co muj rozum pfi-
pusti, a jestlize se muj rozum uzavfe, nebudu jiz povazovat
za pravdive nic a budu zit v pouhych pfedstavach. Pfed-
stava je ale to, co mi brani, abych пёсо (зктеспё) vidёl.
Postavim (svou pfedstavu) PRED to, co je zde, a proto nic
neuvidim. Musim fict, ze tento зуз1ёт je genialni. Skutec-
пё se podafilo vytvofit a nabizet nam takove pfedstavy,
abychom si mysleli, ze se jedna о realitu. Je to ale stale jen
pfedstava. V anglicti^ se to nazyva Corporate Veil, firem-
ni гауёз pfed vsim ostatnim.
итёт zotrocovat nespociva ve 81ауЬё dobrych уёгтс,
nybrz v tom, jak zprostfedkovat otrokum pocit, ze jsou
svobodni. Vezeni je virtualni a znamena: nachazim se na
каг1е1оуёт uzemi Spolkove republiky Nemecko, a jestlize
nebudu poslusny, zamezi mi tam pfistup. A pokud nemam
povoleny vstup do vlastniho karteloveho uzemi, nedovo-
li mi vstoupit ani do jinych kartelovych uzemi - tyka se
to ceteho зуё1а, a nikoliv jen stfedni Evropy. Nachazim se
v neviditelnem уёгет'. Nema to nic spolecneho s hrani-
cemi Ыётеска z roku 1937, nebot’ v jinych zemich to neni
lepsi. Soucasny зу81ёт je nastaven tak, ze je potfeba stu-
dovat зоисазпё pravo a podnikovou ekonomiku (=BWL
=Betriebswirtschaftslehre), aby to с1оуёк pochopil. Takto
je to koncipovano йтуз1пё. System by vsak тё1 byt nasta-
ven tak, aby mu рогогитё! kazdy muz i kazda zena. Так by
тё!а vypadat nase budoucnost.
282
Je to umyslne nastaveno tak, aby se lide na Zemi sta-
le museli necim zabyvat a nemeli zadnou volnou chvili
к pfemysleni. Pro me nejsou iluminati ci „spravci nove-
ho svetoveho radu“ nic jineho nez zastupci, respektive
spravci, teto planety z povereni nekoho dalsiho. Ve svych
dosavadnich publikacich jsem opakovane poukazal na to,
ze jsme kdysi byli (a stale jeste jsme) navstevovani bytost-
mi z jinych planet. Zobrazeni techto bytosti a fotografie
jejich lebek jsem jiz mnohokrat zvefejnil. Cast techto
bytosti se dostala na Zemi, aby zde tezily suroviny. Pfed
stovkami tisic let to nebyl zadny problem, protoze oby-
vatele Zeme byli primitivnejsi nez dnes. Bytosti si proto
mohly delat, co chtely. Kvuli jejich pfistrojum a vesmir-
nym plavidlum je lide povazovali za „bohyu. I dnes nas
navstevuji, ponevadz stale potfebuji suroviny. Z toho
duvodu si vybrali nektere pozemstany, aby z obyvatel
teto planety ucinili sve poddan£, a zamestnavali jim
mysl tak, aby nikdy nepfemysleli о „bozichM a dalsich
souvislostech. Podle meho nazoru nejsou iluminati nic
jineho nez pfijemci rozkazu techto surovinovych tezafu
a system, jehoz pravidla jste mi dnes oba vysvetlovali,
byl vytvofen proto, aby plan tezby permanentne pokra-
coval a „bohove“ mohli zustat v pozadi nebo byt castecne
nepntomni. Novy svetovy fad je vlastne program - prav-
depodobne jeden z mnoha moznosti - ktery sice umoz-
ni lidem zit na Zemi, ale jen pod dukladnou kontrolou,
takze „bohoveM (ci kdokoliv jiny) budou moci nerusene
pokracovat ve svych kseftech.
Muze to tak byt, ja to ale nevim. Так daleko, respektive
hluboko, jsem se nedostal. Mohu ale potvrdit, ze existuje
celosvgtovy porucensky system (=take UCC), jehoz pro-
stfednictvim jsou muzi a zeny „ргетёпёпГ na уёс! a jsou
zbavovani veskereho majetku. Provadi to пёкоПк inteligent-
nich, ale zfejnre тёпё citlivych lidi - at jiz se tak dёje z jakё-
hokoliv duvodu.
283
Existuje ale jest6 jeden velmi podstatny faktor: cekame sta-
le na пёкоЬо, kdo nas spasi a zachrani. Vzdycky by nas гпё1
zachranit ^kdo (jiny). Мошета1пё je to Putin, coz je cest-
ny a inteligentni с1оуёк, ale take obchodnik, a proto bude
zvazovat, co by mu to pfineslo. Na rozdil od nasi pani Mer-
kel se vsak alespon stara о sve vlastni lidi. Kdyz se napfiklad
podivame na uroven chudoby, vidime, ze zatimco v SRN se
procento obcanu zijicich v chudob6 zvysilo ze 4,51ётёг na
20 procent, naopak v Rusku tento podil poklesl ze 45 na
6,5 procenta. Je ale йр1пё jedno, zda v cele nucene spravy
Spolkove republiky №mecko stoji Merkel, Kohl ci Schroder
- nikdo z nich se totiz о obcany nezajima.
Nebo by nas тёН zachranit №mci z Noveho Svabska
(=Neuschwabenland - udajne uzemi v Antarktidё - pozn.
redakce). Proc by to ale dёlali? Byli by и nas vitani, у!ЬёИ
bychom je radi? Na to zapomente... Xtetsina lidi se necha
ohlupovat televizi a chce mit svoji dovolenou - a mozna
obcas пё)акё to sexualni povyrazeni, a tot’ vse. Co by tito
lide cht61i po fisskych №mcich? Nebo co by rekli tomu,
kdybych jim vykladal to, co ted povidam Vam? Otazka zni,
jak зПпё musime muze a zeny pfitlacit ke zdi, aby se гаёаИ
branit? Problem spociva v tom, ze v takovem pf^padё by
уёгёта zacala з1ерё tlouct kolem sebe, doslo by к obcan-
skd valce a pak by byly zavedeny zakony etablujici totalni
kontrolu. A oc jde v obcanske valce? V Encyhlopedii Bri-
tannica z roku 1956 se pise: „Statni dluhje dluh, ktery md
stat и svych оЬсапй.“ Staty ovsem neexistuji, pouze firmy,
ktere se nazyvaji stdty.
A obcanskou valkou by tyto dluhy zmizely...
Ргезпё tak. Existuje jisty prvek, s jehoz vyuzitim muze-
me statni dluhy celeho зуё!а srazit na nulu: pak by se
cely vykofist’ovatelsky systdm zhroutil: je to akcept, tedy
akceptace, pfijeti. Prostfednictvim akceptu (=z latiny:
284
pfijate) je v obcanskem а зтёпеспёт pravu zduvod-
пёп narok. Pokud by ale statni dluh poklesl na nulu, тёИ
by spravci systemu velky ргоЫёт, nebot’ pak by nam jiz
nemohli pfedstirat, ze potfebuji vice likvidity. Statni dluh
je duvodem toho, ze se po nas vyzaduji stale vyssi poplat-
ky. К tomu ale potfebujeme vёdёt, jak funguje репёгт'
8уз1ёт. А репёгт' system je kapitola sama pro sebe... Je to
fascinujici. My sami jsme garanty vefejnych uveru!
Souvisi to s fiktivnimi konty (=strowman account)?
Ne, toto jde daleko za hranice machinaci s fiktivnimi ucty.
Pokuste se prosim tuto problematiku jednoduchymi slo-
vy vysvetlit.
Vytvafeni likvidity je pfipad pro ucetnictvi, nic vic. Sou-
casti tohoto ucetnickeho pfipadu jsou zaruky a se zaru-
kami mohu vytvafet zajish^nou likviditu. Existuje pouze
pojistend likvidita. Zaruky poskytujeme svym podpisem.
A nase podpisy jsou ргауё to, co se od nas pozaduje, jsou
to takzvane derivdty. Z nasich podpisu рак na з!гапё pasiv
generuji zaruky, coz na з1гапё aktiv umoznuje vytvafet
likviditu. A tato likvidita musi byt nasled^ stazena z оЬё-
hu, protoze likviditu je potfebne omezovat. (=Doporucu-
jeme film In Time, v пётг je pojem cas nahrazen pojmem
likindita.) итёт stahnout tuto likviditu z trhu a ulozit ji
na nёjakёm nenapadnem mist6 (Filipiny, Fidzi, Marshallo-
vy ostrovy atd.) je jednim z nejdulez^jsich faktoru nase-
ho zotrocovani. Jsme kontrolovani omezovam'm likvidity.
A pokud se podafi ovladat likviditu podkoznim cipem,
naskyta se jesh£ vice moznosti. V pf^padё chybёj^c^ likvi-
dity staci v tom pf^padё otocit vypinacem, a vypudit tak
nepohodlneho с1оуёка ze зуз1ёти, nebo mu prove st je<^
пёсо horsiho.
285
Jaka je Vase aktualni situace a kde pouzivate tyto sve
vedomosti?
Od jisteho casu jsem pouzival jejich vlastni prostfedky -
napfiklad korespondenci, pisemny styk - a pokousim se
jit touto cestou. Pisu vysoce postavenym osobnostem jako
muz, pisu tedy spravci osoby, a nikoliv osobe same. Spravce
osoby se tak ocita v situaci, ze pokud mi odpovi jako muz,
neni pojist6ny (situace ultra vires). Vse, co se d6je vefejn6,
musi byt pojis^no - kazda osoba a kazde jednani musi byt
pojist6ny, respektive certifikovany. Povinnost pojistit se
lezi na stran6 porucenskeho spravce, a proto si musime
platit povinne ruceni, pojist6ni motorovych vozidel apod.
О pojisteni se vzdy musi postarat porucensky spravce.
Pokud jsme ze sebe nechali ud61at porucenskeho spravce
sve osoby, ve stejne mire jsme zodpovёdn^ take zajeji pojis-
t6ni. A kdyz pojis^ni nejsme, jak budeme muset zaplatit?
Soukrome! Poslouzi si z nasi substance, to je prece logic-
ke. Kazda zdanliva svevole firmy, ktera se nazyva stdt, je
logicky уузуёНке1па, ale jen z komercniho hlediska.
Napisete tedy pani Merkel...
Napfiklad..., zasad^ ale nepouziji osloveni „pan“ ani
,,pani“. Pouze kfestni jn^no a pfijmeni a pisu jim jako
muzum a zenam. Jako sprdvcove (sve) osoby maji pak moz-
nost гтёпк пёсо vefej^. To ale zpravidla nedёlaj^.
Napsal jste tedy nekomu, ten ale nereagoval.
Zpravidla nereaguje pfimo (listem), pouze vefej^
pouzitim osoby. Zadna odpovёd, znamena poruseni pra-
videl. Mohl by mi sice odpovёdёt i prostfednictvim sekre-
tafky, pak by se ale jednalo о znevazeni. Мпё je samozfej-
тё jasnd, ze mi neodpovi. Ma totiz strach. Vsichni lide
v hornich patrech - Merkel, Schauble a dalsi - maji strach.
286
A proc a pfed cim? Jestlize by vyslo najevo, ze se mnou
mluvili (ci komunikovali jinym zpusobem), a dostalo by se
to na internet, byli by vyfizeni. Dilema spociva v tom, ze
nemuze dojit к soukrome komunikaci. Lide zdola se tak
nedostanou к lidem nahofe, nebot' nahofe existuje velka
neduv6ra - mimochodem оргаупёпа - po^vadz dole exi-
stuje mnoho podivinu, ktefi by svoje soukrome zalezitos-
ti nejradqi ventilovali ve vefejnem prostoru. Je ale stale
vice 1ёсЬ, ktefi si to nechaji pro sebe. Urcitd informace
na vefejnost nepatfi, a proto se s Vami mohu podёlit jen
о malou cast toho, co vim, protoze by se tyto informace
dostaly prostfednictvim Vasi knihy na vefejnost.
Chapu.
Komunikuji tedy s 1ётко lidmi a pokousim se dopraco-
vat soukromou cestou к takzvandmu ozdravnemu ndvrhu.
Pokud se mnou odmitnou komunikovat a ani mi na sou-
кготё urovni neodporuji, coz se obvykle dёje, plati to, co
feknu nebo napisu, coz je konkludentni souhlas s aplikaci
obchodniho prava. Na vefejnd urovni se na problematiku
konkludentniho souhlasu pohlizi velmi kriticky a jeho pou-
ziti se nedoporucuje. A tohle zopakuji tfikrat: pokud tvr-
dim пёсо tfikrat a oni mi neodporuji, davaji tim najevo svuj
souhlas - mlceni zde znamena souhlas. Jedna se о takzva-
nou konkludentni smlouou. Proti тут opakovanym navr-
hum neodporovali, coz znamena, ze je pfijali. Tento nyni
akceptovany navrh pak dokoncim (Gabriel mi ukazuje
ndkladne provedenou vytistenou knihu s kompletni kore-
spondenci ve formatu A4) a pote jim poslu souhrn svych
navrhu. A oni na to znovu nereaguji, cimz vyjadfuji svuj
souhlas. Tim ziskam оргаупёт prosadit svuj narok, coz se
nazyva take soukrome komercni prohldseni о zdvazku, a to
vuci dotycnemu jako muzi nebo гепё. Pokud do 90 dnu
nereaguji ani na to, stane se z toho pohleddvka. Od toho-
to okamziku mohu proti пёти (nebo ji) postupovat pfes
287
jeho osobu. Zverejneni znamena, ze se pfipad dostane na
vefejnost - v USAje to UCC1 entry, a tedy UCC р1пёт cislo
1 (=UCC 1 filing). Pokud dostane pfipad status „zvefej^-
ni“, mohu vuci пёти (nebo ji) postupovat pfes jejich osobu.
Neodpovi mi sice зоикготё, coz je jejich pravo, ale dosta-
nu se к nim vefejnou cestou pfes jeho (nebo jeji) osobu.
Pak mohu uspokojit svoji pohledavku z jeho vefejnych pri-
vilegii a mohu cerpat i z jeho substance jako muze ci zeny.
Jak jsem ale jiz uvedl, popsany zpusob neni bez nebezpeci,
jestlize stoprocent^ nevime, co mame dёlat. Proto kaz-
demu doporucuji, aby bez odpovidajicich znalosti dal od
tohoto postupu ruce pryc.
A vy jste takto postupoval minimdlne и jednoho politika?
Ano, питта1пё и jednoho.
A jak£ byly nasledky?
Jakmile se pfipad objevil na vefejnosti, pfestala byt tato
osoba vefejnё pojistitelna. V tomto okamziku nastala
pojistna udalost, coz znamena, ze pojistitel ma povinnost
р1пёт. Jestlize se pojis^ny zachoval intra vires (=v soula-
du se svymi a kompetencemi), a tedy v ramci svych pfed-
pisu, neruci jako soukroma osoba a neni v tomto pf^padё
postizitelny. V budoucnosti vsak jiz (pro podobne pfipady)
рор&ёп nebude, a v dusledku toho musi opustit svuj ufad.
Co se s timto politikem stalo?
Pouzil jsem proti пёти soukrome komercni zastavni
pravo. Nejedna se vsak о Ьёгпё zastavni pravo, protoze
zastavni pravo muze byt vydano pouze vefejne jako fikce
a к tomu potfebuji licenci. Zvefejnil jsem to v sekci licenci
(=Department of Licensing), coz je ovsem velmi riskant-
288
ni cesta. Jedina moznost, jak dale pracovat s dokumenty
takoveto povahy, je najft пёкоЬо, kdo je pfipraven tuto
soukromou komercni pohledavku take pouzit - napfiklad
zahranicni velvyslanectvi гетё, ktera пета se SRN dobre
vztahy. Mohu to pouzit takd jako komercni paku, pf ipad-
пё provedu likvidaci, coz znamena, ze ten, kdo mi svym
mlcenim (tim, ze nereagoval na moje navrhy) tuto moz-
nost pouziti soukromeho komercniho zdstavniho prava
poskytl, neni jiz pojistitelny.
Co se delo potom?
Nejprve se nedёlo nic, coz urcity cas trvalo. Pak jsem svoji
pohledavku daroval, nebot' - jak jsem jiz zminil - ja sam
se nemohu obohatit. Mezitim moji pohledavku zfejnr^ ten,
komu jsem ji vSnoval, jiz zlikvidoval, coz znamena, ze pojis-
t'ovatel musel р!пёт vyplatit, protoze гттёпу ротёгпё
vysoce postaveny пётеску politik na podzim roku 2015
pod jalovymi zaminkami odstoupil z funkce.
Je jiste, ze se tak stalo kvuli Vasi soukrome pohledavce?
Ne, nemam о tom zadne dukazy. Ale zaminka, proc dotyc-
ny na svoji funkci rezignoval, byla tak diletantska a hloupa,
takze mi hned bylo jasnd, ze se jedna о газ1ёгки. Navic
jsem to provedl ve vicero pfipadech (take u пёк1егусЬ
organizaci) a ve vsech pfipadech doslo к ,,nahodnym“
firemnim fuzim, personalnim гтёпат apod.
Trvalo to 90 dnu?
Muze byt, ze ano, ale к likvidaci nedochazi vzdy, jak jsem
jiz уузуёНП. Tyto dokumenty lze pouzivat v soukrome
sfefe. Vsude tam, kde se objevi slovicko soukromy, muze-
me vychazet z toho, ze se jedna о ,,fikci“, ktera пета ve
vefejnem prostoru co dёlat: Private Fonds, Private Equi-
289
ty, Private Investments... A to je soukroma sfera, kde jsou
muzi a zeny s neomezenym rucenim. Proto takoveto kon-
strukty mohou пёкду i pofadn6 zkrachovat. A mame zde
i obcanskou smrt.
A pokud se tento nastroj pouzije v politice?
N6kdy se tak i dqe. Pokud napfiklad ziskaji tuto pohledavku
do svych rukou Cinane a uskutecni se oficialni rozhovory
mezi Cinou a SRN, muze se stat, ze pani Merkel poda nahle
demisi a nikdo nebude v6det, proc se tak stalo. Proc к tomu
doslo? Zfejnte ji cinsky ministr pfedlozil na zaklad6 zastav-
niho prava ргауё гттёпои pohledavku. Postupuji-li timto
zpusobem, jednam s takzvanymi ufady na stejne urovni.
Dulezita rada: neuzavirejte zadne mrerove ci leasingove
smlouvy ani nic podobneho, abyste tak byli co nejrr^ne
zavisli na systemu. Davejte si плтёг pozor na to, co pode-
pisujete, a pouzivejte svuj podpis jen v nezbytnych pfipa-
dech. Venujte take pozornost tomu, co je psano v cernem
pravouhlem ramecku (nebo i vice rameccich) na stranach
(smluv), nebot' tyto texty jsou jako smlouva ve зт1оиуё,
nemaji nic spolecneho s ostatnim textem domluvy a jsou
fakticky уус!епёпу (=Four corners law).
Hannes Berger: Nechci Тё pferusovat, ale rad bych uve-
dl пёсо vysoce aktualniho ke zminovanemu politikovi, co
jsem Gabrielovi пес!йё1 sdёlovat po telefonu. Ргауё ted',
asi pfed tfemi tydny, byl jeden muj znamy (slechtic) v Rus-
ku, kde se setkal s jistym generalem. Tento slechtic nevёdёl
nic о GabrielovS akci s pohledavkou vuci tomuto politikovi.
гттёпёти slechtici se v Rusku potvrdily jiste souvislosti.
Jak jiz uvedl Gabriel, soukromd komercni pohledavku
v zastavnim pravu muze byt pouze уёпоуапа, darovana, ale
nikoliv prodana. To by bylo proti pravidlum.
290
Gabriel: Britove a Americane maji v teto problemati-
ce mnohem уёгёх naskok nez Nemci. V ГёсЬГо zemich vi
mnoho i takzvanych obycejnych muzu a zen, jak зуз1ёт
funguje, a take to praktikuji (=soukrome komercni pohle-
ddvky v zdstavnim pravu). Pisemne informace о tom ale
neexistuji, a to ani na internetu. Ostat^ pfed internetem
bych сЫё! varovat. Kdyby vam ^kdo с!иё1 po internetu
radit, jak se pisi ,,akcepty“ nebo vytvafeji „pohledavky",
dejte od toho ruce pryc! Staci mala chybicka a muzete
byt stazen z оЬёЬи. Velka opatrnost je zde na mistS. U nas
neni о 1ёсЫо уёсесЬ nic slyset, ale v USA nebo v Britanii
о tom jiz пёк1еп clenove „personalu" vi.
Soukroma komercni pohledavka muze byt snadno napa-
dena a znehodnocena nucenou spravou SRN ci jinou insti-
tuci. Duvod se najde vzdy.
Jeste jednou: at’ se proboha nikdo nepokousi sam vytvafet
pohledavky na гакМё informaci z internetu. Co tam
stoji, je past. Staci jedna nespravna уёГа a vas zivot muze
skoncit v troskach!
To zni jako detektivka. Muzete to prosim jeste jednou
shrnout? Je to enormne dulezite.
Hannes Berger: Pokusim se о to. V zdstavnim pravu existuji
soukrome komercni pohledavky. Pokud fikame: „Mdm pohle-
ddvku proti konkretni osobe nebo proti teto nebo one zemi,“
jde о nespravnou formulaci. Soukroma komercni pohledav-
ka v zastavnim pravu je totiz povazovana za vyrovnani, za
satisfakci jako nahrada za znevazeni, zneuct6ni, a tedy opak
respektu. Jako „с1оуёк“ a investor v porucenskem systemu
totiz nemohu byt гпеис1ёп. Nejhorsi уёс1, ktera se mi v teto
kategorii muze pfihodit, je pfipad, kdy тё „zneucti" ^kdo
druhy. Jako vyrovnani mam рак к dispozici v zastavnim pravu
moznost pohledavky. Napfiklad osoba „politik XY“ je vefejna
291
a je poji&£na stejne jako tfeba soudce. Jestlize vsak soudce
zacne byt nepojistitelny, nebot’ proti nemu byla vznesena
v zastavnim pravu pohledavka, musi ze sveho ufadu odejit.
Jestlize takovouto pohledavku daruji nekomu, kdo ji muze
likvidovat cili efektivne pouzit (napfiklad Vatikan, City of
London, velke banky, Rusko nebo Cina, a tedy komerc-
ni jednotky, ktere take disponuji vojenskou silou a jsou
schopny sve naroky prosadit), pak je zastavni dluznik
u konce a zruinovan.
Pokud nekdo ve sve funkci pouziva osobu „politik XY“, je
spravcem teto osoby ve vefejnem prostoru a nesmi odpovidat
soukrome jako „politik XY“, nybrz musi vystupovat pod svym
jmenem, napfiklad „Anton Muller" Pak je to soukroma zale-
zitost, ruci пеотегепё a neni pojisten prostfednictvim sve
osoby. V Gabrielove korespondenci se vsak nejednalo pouze
о „politika XY“, nybrz о Gabrieluv pravni spor s financnim
ufadem v miste jeho bydliste. Situace ovsem eskalovala a na
konci pak jiz existovala jedina varianta napravy: soukromd
komercni pohledavka v zastavnim pravu.
Jednaci postup u pohledavkyv zastavnim pravu je ротёгпё
dlouhy. Pokud to ргоЬёЬпе rychle, trva рпЬИгпё 30 dnu,
nez je tento proces uzavfen. Jestlize nejsou namitky, plati
za pfijate to, co je psano. Vznikne tak pohledavka ve vysi
pfes sto miliard euro, ktera bude zanesena do registru
UCC1, coz je vefej^ pfistupny seznam dluzniku. Toto je
dobre уёЬё1.
Jestlize pak jiz „muz XY“ se skrytym rizikovym rucenim
neni pojistitelny, musi opustit svuj vefejny ufad. Spolkova
vlada zkonstruovala pro takovouto situaci urcity postup,
ktery zde nechci rozvadet, jistё ale bude kazddmu jasne,
oc se jedna. Je evidentni, ze existuje souvislost mezi poli-
tikou a medii. Iniciovany urcitymi pfikazy se zacnou ozy-
292
vat hlasy: „Politik XY musi pryc!“ A pak je dotycny z funk-
ce odstrar^n. Jakmile politik XY zmizi z politicke sceny,
je nzeni proti nemu zastaveno, nebot' to byla jen koufova
clona pro vefejnost.
Dekuji, uz tomu rozumim. Muzete jeste песо povedet
о takzvanych Jiktwmch kontech (=strowman account,
v nemcine Strohmannkonto - pozn. redakce)?
Termin fiktivni konto je pokus vyjadf it jednoduchou feci,
jaka je nase pozice v systemu. Jsme jen spravci osob...
Musime si to pfedstavit takto: co je vlastne likvidita?
Likvidita nejsou jen jednicky a nuly, ktere generuje nejaky
pocitac, to by byl nesmysl. Kazdy muz a kazda zena na teto
planete disponuje takzvanym kolaterdlnim kontem, coz je
pfepocet jejich naroku v dolarech.
Jednoduse formulovano: jestlize deset lidi vlastni dum
se sesti byty, neni nikdo z nich vlastnikem jednoho bytu,
nybrz pouhe casti bytu. Jako spoluvlastnici pak maji
majetkove pravo na zmineny dum. К vypoctu nebo pfepo-
ctu vysky techto naroku slouzi takzvane kolaterdlni kon-
to, Ьоуогоуё se mu fika take fiktivni konto (=v anglicti^
strowman account, v nemcine Strohmannkonto) Nejed-
na se о konto v dolarech ani v euro, nybrz takove, kde se
sumuji majetkove pozadavky ci naroky. Jestlize chci toto
konto pouzivat a mit na пёт likviditu, podam si zadost
о liver. Zadost je pak pfedlozena рогисепзкё зргауё SRN,
jez (prostfednictvim пётескё centralni banky=Deutsche
Bundesbank) vytvofi potfebnou likviditu tim, ze pfevezme
zaruku. Naslednё je tato likvidita bud’vyplacena zadateli ve
Гогтё papirovych listecku - zvanych take eura - pfipad^
mu lezi к dispozici na jeho uctu. Za casu marky (=DM, pla-
tidlo v SRN do roku 2002) byly na jejich гтз1ё vydavany
dluzni upisy пагууапё bankovky. V soucasnosti vsak jiz
existuji pouze papirove listecky nazyvane eura. S touto
293
likviditou pak mohu disponovat. Pfedtim to ale musim
stvrdit svym podpisem, cimz pfevezmu zaruku i poji&eni.
Timto poji^nim je muj podpis, a ja tak fakticky pfebiram
zaruku nad svym kolaterdlnim kontem. Pokud chci tedy
z kolateralniho konta ziskat napfiklad jeden milion, stvr-
zenim teto castky svym podpisem davam milion sveho
kolateralu jako zaruku a pojis^ni na strane pasiv a banka
vygeneruje milion na strane aktiv. A to je vsechno. Tento
jeden milion musi byt (^kdy) znovu stazen z trhu.
Pokud ziji v systemu, v пётг vsichni muzi a vSechny zeny
pfedali veskery svuj majetek зргауё a ta se postara о to,
aby vse fungovalo, mohu se v ramci tohoto systemu svo-
bod^ pohybovat a nemusim nic platit, nebot' vse je hra-
zeno z mych репёг. О vse je postarane, ve skutecnosti ani
nesmim za nic platit, nebot' vse se dёje pfes moje ууЬёгоуё
(neboli kolateralni) konto (viz The Chicago Plan Revisi-
ted 2012=zvlastni zprava Mezindrodniho menovdho fondu
z roku 2012). To znamena, ze svym podpisem uplatnim
sve naroky na pozitky ci sluzby z porucenskeho systemu
a veskere zuctovani se dёje pfes ууЬёгоуё konto. Tim, ze
pracuji, se moje konto i znovu doplnuje. Так to obvykle
funguje.
Jisty с1оуёк z nejvyssich mist SRN mi vysvetlil, ze pokud
se ^kdo ocitne ve financni nouzi, jsou mu poskytnuty
obrovske sumy, napfiklad na kazdeho pfijemce socialnich
davek Hartz 4 je тёз1спё vynalozeno 13 650 euro (jako
soukromy ucet), ktere jsou vyplaceny poskytovateli soci-
alniho poji^ni. Z teto obfi sumy vsak obdrzi konkretnf
muzi a zeny pouhych рпЫгёпё 650 euro, ,,zbytek“
(=13 000 euro) jsou spravni poplatky. Kdyby byla vypla-
cena cela suma, porucenska sprava by zkolabovala. Tolik
na tema zakladniho pfijmu. Tyto castky jsou stahovany
z kolateralniho konta. гттёпу с1оуёк z nejvyssich mist mi
existenci kolateralnich kont potvrdil. О tёchto zalezitos-
294
tech mohu hovofit na mnoha stech strankach do nejmen-
sfho detailu. Problem ale spociva v tom, ze cast ctenaru by
pak mohla skocit z mostu.... Так je to.
To je take duvod, proc se na tomto miste spokojime s tim,
co jiz bylo receno. Zaverem budu mit jeste nejake otazky
к aktualni situaci. Jak se divate na uprchlickou invazi?
Hannes Berger: V pozadi uprchlicke krize stoji nejen zajem
poskodit Evropu a atakovat bilou rasu, nybrz take snaha
о ovladnuti Afriky. Zatim se nepodaf ilo vyvolat na cernem
копНпеп1ё totalni valku a pfivlastnit si veskere tam^si
suroviny, ackoliv se о to mnozi pokouseli pomoci ruznych
revoluci a kmenovych valek. Nyni byl proto zvolen jiny
postup. Africke гетё maji kvuli nevalne urovni vzdёla-
nosti a velkemu mnozstvi analfabetii velmi nizkou boni-
tu (=kolateralni hodnotu). Nyni dochazi к tomu, ze se lide
z 1ёс1Но zemi з1ёЬир, prchaji z nich nebo odletaji, cimz se
jeste vice snizuje mnozstvi kolateralu s potfebnou boni-
tou, a tyto гетё jsou tak na сез1ё к bankrotu. Dalsim kro-
kem bude pak jejich levne pfevzeti. Ve зуё1ё akcii nebo na
burze by fekli, ze dojde к nepfatelskemu pfevzeti 1ёс1Но
zemi - bez valky. Valku budeme mit tady v №mecku...
Zde mohu poslouzit pfihodou z prvni ruky. Muj znamy
je fyzioterapeut a osetfoval jednoho syrskeho azylanta,
ktery hovofil pomerne slusne nemecky. Tento azylant
mu ponekud popuzene vypravel, ze musi se svoji ctyr-
clennou rodinou zit v jedne male mistnosti v azylovem
zafizeni, ackoliv ho jisty Nemec v Syrii ujisfoval, ze
v Nemecku dostanou dum, auto i praci. Azylant mluvil
i о tom, ze potkal take dalsiho Syfana, jenz mu vykladal
stejny pribeh о domu, ante a pracovnim miste. Mezi-
tim reditelka azyloveho prijimaciho zafizeni v televizi
prohlasila, ze se ji azylanti stale vyptAvaji, kde je to (sli-
bene) auto a ten dum... Znamena to, ze v Syrii pusobi
295
kdosi, kdo vypada evropsky, hovofi nemecky a nabidi
tamejsi obyvatele, aby se vydali na cestu do Nemecka.
Nemohu fici, zda se jedna о opravdoveho Nemce, nebo
je to agent MOSADU ci CIA. Faktem ale je, ze uprchlicka
krize byla vyvolana cilene. Nedavno mi vypravel jeden
znamy, ze se od jisteho poslance dozvedel, ze spolkova
vlada ziskiva od Evropske centralni banky 10 000 euro
na jednoho azylanta. (Pfi jednom milionu azylantu cini
celkova suma deset miliard eur.)
Hannes Berger: Myslim si, ze i to je jeste malo. Nejsem si
tou sumou jisty, ale Gabriel hovofil о tom, ze za kazdeho
pfijemce davek Hartz 4 se z kolateralni pokladny vybira
13 650 euro, pficemz pfijemce davek obdrzi z teto castky
pouhych 650 euro. Je to samozfejme obrovsky nepomer
a obrovska nespravedlnost. Jedna se о pouhe drancovani.
A u azylantu bude castka игскё vyssi nez 10 000 euro.
Gabriel: Vsim^te si televiznich zaberu... Zadatele о azyl
se musi pfi registraci (=z latinskeho regts; v pfenese-
nem vyznamu=odevzdat se krdli) nejen podepsat, nybrz
take poskytnout otisky prsu. Otisk prstu je podpis zive-
ho muze, respektive zive zeny. Timto aktem se oteviraji
bonitni kolateralni konta - jde о falsovani bilance na ukor
druheho a tfetiho sv6ta. Podle meho nazoru je to zlocin na
nasich pravnucich.
Hannes Berger: Dochazi ke drancovani kolateralu, ktery lide
teto zeme vytvofili, a to nejen jeji soucasni obyvatele, ale
minimalne poslednich sedm generaci. Banky slouzi к tomu,
aby tento kolateral konvertovaly ze soukromeho na vefejny,
z ,,muze“ a „zeny“ na ,,osoby“. Podivejte se dobfe na йуёго-
vou smlouvu s bankou: pozadate-li о йуёг, nestoji v uverove
smlouve, ze „pan/pani XY zada о йуёг v urcite vysi“, nybrz ze
,,objednava“. Objednava si vlastni penize z kolateralu. Je to tam
зкиГеспё uvedeno. Doporucuji kazdemu, aby si zadost о шгёг
296
pozomeji prostudoval. Pozdqi je uzavfena йуёгоуа smlouva.
Pfi schvalovani йуёги se zkouma, zda je zadatel о йуёг schop-
ny tyto penize do kolateralu znovu vratit. Ale kazdy zadatel
(nebo zadatelka) jen pozaduje, respektive objednava, svoje
vlastni penize. Banky pak postoupi zadost centralni bance
^Bundesbank), ktera konvertuje kolateral do vefejneho pro-
storu a penize pfevede - neboli je da к dispozici.
To je ale nehoraznost. Slysim to poprve - jako i mnoho
dalsich veci. Na uverovou smlouvu se ale zeptam zname-
ho bankefe. Mimochodem banky: jak Ize v techto sou-
vislostech interpretovat krach banky Lehman Brothers?
Hannes Berger: Tato banka byla оЬё1оуапа. ОЬё1оуапо
bylo vice nez sto malych bank, ktere pfevzali „velci hraci“.
Doslo zde ke koncentraci podle planu. Lehman byl оЬё-
tovan, ропёуаЬг Americane pfedtim shromazdovali bali-
ky cennych papiru. Vse, co bylo mozne podepsat и banky
nebo na tabletu, se prodavalo a obchodovalo se s tim jako
s cennymi papiry. Kazdy podpis generuje hodnotu a ta je
vypujcitelna. Neznamena to ovsem, ze podepisu и ban-
ky nejaky listek a ta bude s timto papirkem obchodovat.
Banka da dohromady balik, s nimz se pak obchoduje, pf i-
padnё se tento balik prodava dal - zpravidla s faktorem
zisku krat deset nebo krat sto. Prodam napfiklad пёкоти
пёсо za sto tisic euro, ten to pak proda dal za jeden milion
a dalsi (stejny balik) jiz za deset milionu. Так to v tomto
kasinu funguje, dokud пёкоЬо nenapadne onen balik ote-
vfit. U Lehmana se tak stalo. Evropane byli tak hloupi, ze
od Americanu nakupovali baliky shnilych йуёгй na nemo-
vitosti, nebof si mysleli, ze s tim udёlaj^ velke obchody.
Tyto йуёгу a cenne papiry vsak byly bezcenne, a v dusled-
ku toho zkrachovalo пёкоНк bank i и nas.
Gabriel: Na tomto гт^ё bych jest6 rad zminil, ze se v sou-
vislosti s krachem Lehman Brothers objevilo je^ пёсо, co
297
prakticky na vefejnost neproniklo: pohledavky z dluznich
upisu (=take h/ypotecni listy). Temef nikdo tomu пеуёпи-
je pozornost. Nikdo z „tech dole11 nezna pravidla teto hry,
a proto si „ti nahofe“ mohou delat, co se jim zachce. Jedi-
ne, co musi ucinit, je drzet vse v pfisnem utajeni. „Oni“
vedi, proc to dёlaj^.
Vidim, ze diskutovane tema je tak komplexni, ze bychom
о nem mohli hovofit jeste cele hodiny. Jak se muze dale
vzd£lavat ten, kdo by se о teto problematice chtel dozve-
det vic? Kam se ma obratit?
Hannes Berger: Nefunguji zadne skupiny, ktere by se
vefej^ schazely a о tomto tematu diskutovaly. Existuji
ruzna „podzemni hnuti“, jako je to Gabrielovo, nebo
lide, s nimiz se setkavam. Мотеп1а1пё se musi kazdy
touto problematikou prokousat sam a provadet vlastni
vyzkum. V knizni podobё prozatim nevyslo nic. V provo-
zu jsou jistё internetove stranky v anglicti^, ba dokon-
ce i v пётстё, ale ty ргеуагпё obsahuji jen polopravdy
smisene s cilenymi dezinformacemi. Nejlepsi je „nahod-
пё“ narazit na пёкоЬо, kdo je soucasti podzemniho hnu-
ti. Dalsi informace ziskavam jen tehdy, jestlize se muj
protSjsek ujisti о tom, ze vse zustane <1йуёгпё. Cilem
techto snah je dosazeni гтёп, napfiklad aby se Ыётес-
ko znovu stalo suverennim statem nebo aby muzi a zeny
byli znovu svobodni. Chceme zabranit totalnimu zotro-
ceni lidstva.
Gabriel: Je tfeba si vyjasnit, jak dosahnout toho, ze bude-
me muze a zeny (=investory) о teto problematice informo-
vat, aniz bychom pfitom podnitili jejich Ьпёу. Nejhorsi, co
by se VSEM mohlo stat, je rozpad (zasobovacich) struktur.
Ukolem „газуёсепусЬ“ je proto informovat lidi гогуагпё
a obezfet^, aby se tak vytvofila moznost bezpecneho
pfechodu do humannejsich struktur.
298
Jakou roli tu hraji komunismus, demokracie apod.? Ptam
se, ponevadz mi syn iluminatu pan Ben Morgenstern
vysvetloval, ze v politickych a ekonomickych dejinach
teto planety jde (a slo vzdy) jen о to, aby si nejbohatsi
rodiny na teto planete udrzely svoji moc a pozici. Jedna
se о ty rodiny, ktere maji uz dlouhou dobu monopol nejen
na suroviny jako diamanty, zlato, med', ale take na jidlo,
vodu, ropu apod. Pan Morgenstern verohodne popsal, ze
vsechny vlady - bez ohledu na to, jak se urcity system
nazyva - slouzi jen к tomu, aby vsemoznymi zpusoby lidi
obtezovaly, zamestnavaly a udrzovaly ve vire, ze mohou
о пёсет rozhodovat - ve skutecnosti ale nemohou nic.
Hannes Berger: Lidem nepatfi nic, vubec nic. №kdo si
muze myslet, ze mu patfi napfiklad jeho vlastni dum, ktery
je zanesen v pozemkove knize. Pozemkova kniha je vsak jen
inventarni seznam nucene spravy SRN. СЛоуёк si namlouva,
ze je vlastnikem, ve skutecnosti je ale pouhym drzitelem. Je
pouze podfizenym spravcem vrchnich spravcu, svuj maje-
tek odevzdal do systemu. Kdo ma splacenou nemovitost
а сЬ1ё1 by ji зки1еспё alespon trochu ochranit, musi jit na
katastr nemovitosti. Je to jedine suverenni zafizeni, ktere
zustalo zachovano z dob cisaf stvi (кготё matriky). Ufednik
na katastru je skutecnym ,,ufednikem“, a nikoliv pouhym
obsluznym personalem, a stale mu nalezi urcita vysostna
prava. A pokud tento ufednik пёкоти potvrdi jeho vlast-
nictvi, neni tak jednoduche tuto nemovitost zabavit, jak se
bohuzel v SRN casto dёje. С1оуёк muze svoji nemovitost
pfevest i na nadaci, pak je ale jeho majetek stej^ pryc. Pro-
stfednictvim nadace mate sice zaji^nou urcitou ochranu,
ale majetek pak ve skutecnosti nepatfi vam. Katastralni
ufady se v soucasnosti skryvaji pod krajskymi ufady. Jejh£
stale tam najdete starsiho pana v male kancelafi. Existuji
ale snahy zabranit tomu, aby se do teto kancelafe nёkdo
dostal, aby na to пёкЬо pfisel. Zalezitost s katastralnimi
ufady ostatnё popsal ve эуё knize jiz Daniel Prinz.
299
Gabriel: Jeden z Rockefelleru kdysi fekl, ze nechce majetek,
nybrz kontrolu nad nim. To se praktikuje zvysujici se rych-
losti. О to tu Ьёа, po^vadz jsme vsechny svoje majetkovd
naroky odlozili jako zaruky pro vytvareni likvidity.
Jakou roli v tom hraje Nemecko? Prislusi Nemecku na
zaklade jeho historic nejaka zvlastni role?
Hannes Berger: My №mci jsme fakticky bez obcanstvi.
Spolkova republika neexistuje, je to jenom konstrukt.
Druha svetova valka byla jen porusenim pfimefi prvni
эуё1оуё valky, a proto se тотеп1а1пё fakticky nachazime
]е^ё v cisafstvi, coz nam vsak Angela Merkel chce utajit,
nebot ma v umyslu rozpustit SRN v Evropske unii. Licence
na nase kartelove uzemi byla uzavrena na 99 let, Vilem II.
ji v roce 1918 prodlouzil, v roce 2017 by podle toho тё1а
vyprset. Zajimave v 1ё1о souvislosti je, ze jeden polsky
politik v televizi prohlasil, ze se obava uzemnich naroku
Ыётеска (nikoliv SRN) a ze by pak obsazena uzemi musela
byt vracena.
Nemecko neni u OSN zapsano jako „Federal Republic of
Germany (=Spolkova republika №mecko)“, nybrz jako
„Germany“(=№mecko). Spolkova republika Иётеско je
NGO, nevlddni organizace. A co je to nevladni organiza-
ce? Muze to byt suverenni vlada suverenniho statu? Pro ty,
kteri jsou je^ stale schopni samostat^ myslet a nepod-
lehaji Izim a klamu mainstreamovych medii, je odpovёd’ na
tuto otazku velmi snadna.
С1Нё1 bych je^ na okraj zminit dalsi vec, kterou momen-
^1пё provefujeme:
vsechny organizace a takzvane staty, ktere jsou cleny OSN,
musi pfedlozit pojistny dokument. V dokumentu pfedlo-
zenem SRN je udaj^ jako rok zalozeni statu uveden leto-
300
pocet 1933, a nikoliv 1949! Poprosil jsem jiz zminovaneho
slechtice, ktery byl v Rusku, aby se jeho pravm'ci pokusili
ziskat kopii tohoto potvrzeni. Pokud by se tyto skutecnos-
ti potvrdily, znamenalo by to, ze Adolf Hitler musel о vsem
vedet, ba dokonce se sam zucastnil machinaci, ktere ve
svem dusledku vedly ke zniceni rise. Mozna ale byla SRN
preventive zalozena jiz svymi budoucimi vladci, proto-
ze vsechno bezelo 8^ё1е podle planu „mocnosti v pozadi14
(=Powers that be) a vёdёlo se, co pfijde.
Existuje nejaka nadeje?
Gabriel: Vzddt se - takovy vyraz v mem slovniku neni. Vzdy
existuje nёjakё feseni. Musime byt jen otevfeni tomu, aby-
chom kriticky prohledli stavajici struktury mysleni a nasli
odvahu je opustit. Marne (muzi i zeny) povinnost infor-
movat se а aktive se podilet na гтёпасЬ. Jsme to dluzni
svym dёtem i vnukum. V te mire, v jake znovu pfevezme-
me vlastni zodpovёdnost, se zbavujeme nadvlady soucas-
neho porucenskeho systemu nad sebou a zaciname byt
,^о8рё11“. Rozpoustime tak (dosavadni) system rodicovske
moci (=In loco parentis), a v dusledku toho se firma, kte-
ra se nazyva stdt, musi vzdat sve rodicovske role. Muze
se jednat о malickosti. Lidsky zivot nelze pojistit. Mohu
na dalnici pfi rychlosti 150 кт/hod. a odstupu pouhych
deset metru do пёкоЬо narazit? Ohrozuji tim svuj vlastni
zivot. Ale tim to zacina. Jsme pfepoji^ni.
Mahatma Gandhi jednou rekl: „Zmeny, ktere pozoruje-
me navenek, se nejprve musi uskutecnit u nasem nitru“
Z meho pohledu je to zcela spravne. Musime se naucit
pokladat otazky: proc, jak, пае? Porucenskou spra-
vu donutime (volky nevolky) na nase dotazy odpovidat.
АкШа1пё je v Ыётески kazdy, kdo klade podobne otaz-
ky, oznacen za „fisskeho Иётсе“ a zesmesnovan. No a?
Pokud takzvani pracovnici 1ёс1Но ufadu pouzivaji nalepek
301
takzvaneho ministerstva vnitra к dehonestaci nepoho-
dlnych, je to pouze jejich rozhodnuti. Buh nam dal hla-
vu a v ni mozek усе1пё souvisejicich chemickych procesu
(nazyvanych take rozum), abychom je pouzivali. Pokud jim
to pfedpisy zakazuji, musi ti, ktefi odmitaji rozum pouzi-
vat, zit s nasledky зуёЬо odmitnuti.
Reseni je takjednoducf^, ze na to muze pfijit kazdy. Prvni
krok se sklada ze dvou pismen: NE.
Kazdy si to muze vyzkouset doma pfed zrcadlem. Nikdo
nema pravo nutit nas к cemukoliv, co nechceme. Budeme-
li svoji svobodnou vuli pouzivat s respektem ke druhym
a bez umyslu skodit jinym, pak jsme vsichni na cestё do
jineho svёta. Bude takovy svёt lepsi? Uvidime. Pokud ale
nebudeme dёlat nic, nedozvime se ani to.
Co by se stalo, kdyby skutecne prisli rissti Nemci?
Hannes Berger: Nejsem si uz tak jisty, ze bych byl rad, kdy-
by fissti №mci pfisli. Myslim ted’ pouze na svё synovce
a netefe. Jsou росЬорке1пё orientovani nespravnym зтё-
rem, coz by bylo mozne гтёпй: staci se jen trochu snazit.
V zasadё jsou ale konformni se systemem. Kvuli tomu to
vsak nejsou „spatni“ lide. Je to пётеска mladez, jsou tak
vychovavani. Kdyby se vratili fissti №mci a pfevzali moc,
domnivam se, ze by nejprve poslali 95 az 99 % obcanu SRN
do pfevychovnych taboru. Co by si jinak pocali s nevycho-
vanymi, zhlouplymi a zamerikanizovanymi masami?
Jak vidite vyvoj situace s migranty?
Hannes Berger: Invazi migrantu pohar pfetece, je to cile-
пё. Pfinese to miliony mrtvych. Nemyslim tim vsak pouze
ty, ktefi by skoncili v pf^padё obcanske valky rukama isla-
mistu - tyto lidi nemam na mysli. Pfedstavte si, ze se nas
302
ekonomicky a socialni system zhrouti pfichodem milionu
migrants do Evropy, protoze kazdy z nich si vezme to, co
se mu zah'bi. Az to vypukne, zhrouti se рёсе о stovky tisic
starych lidi, kteri jsou zavisli na svych osetfovatelich. Tito
staff lide pak zemfou hlady na svych pohovkach uprostfed
velkonr^sta. Je ротёгпё jednoduchd pfivest pomoci zmi-
пёпусЬ soukromych, komercnich pohleddvek SRN ke kolap-
su. Kdo by to ale сЬ1ё1, kdo by za to pfevzal zodpovёdnost?
Gabriel: Zalezitost se soukromymi komercnimi pohleddv-
kami prosim nepfecenujte. Velkd varianty v pozadi jsou
upraveny jinak. Starosti ohled^ vseobecneho zasobova-
ni jsou sice opravnene, musime ale stale myslet na to, ze
tady v Еугорё тате nadprodukci potravin subvencova-
nych nejnr^^ ze tficeti procent. Tyto potraviny pak jako
subvencovane posilame do zemi tfetiho svёta, cimz rui-
nujeme tamejsi producenty.
Podivame-li se na staty BRICS (=Brazilie, Rusko, Indie,
Cina, Jihoafricka republika) s jejich vlastnimi menovymi
fondy, jez mnohdy funguji jako konkurence Mezindrod-
niho menovehofondu (=MMF), sledujeme, ze ne vsichni se
chteji zucastnit hratek noveho svetoveho fadu.
Hannes Berger: Ano, to je nadёjnё. Podivejme se na pfiklad
Filipin. Атепсапё maji v umyslu znovu zprovoznit svoje
vojenskd zakladny v asijsko-pacifickdm prostoru, kterd
pfedtim opustili. Filipinci to vsak odmitli, nebot’ nestoji
о атепскё zakladny na svdm uzemi. Pak se ale ,,nahodou“
v fijnu 2015 objevil v zemi tajfun Корри a о den pozdё-
ji jiz dorazily na misto dvё атепскё bojove к^ё a jedna
letadlova lod'. Co pohledavaji tato plavidla v uzemi zasaze-
nem katastrofou? Атепёапё tam окатгкё vyrazili a pod
plastikem „dobre vule a humanitarni pomoci“ dopravili
na Filipiny stovky, ba tisice vojaku pod heslem: „Musime
vam prece pomoct!“ Toto tdma podpofila i tamejsi mddia
303
a filipinska vlada byla pod enormnim tlakem, az nakonec
takzvanou pomoc musela pfijmout.
Podobny pfipad je i Haiti, zde se vsak тё!о jednat о sou-
kromou komercni pohledavku - tento рп'ЬёЬ znam ovsem
jenom z doslechu. Haiti pry disponovalo komercni pohle-
davkou vysoke hodnoty, dluznikem byla „firma USA“.
Z tohoto duvodu tam bylo v roce 2010 1^а]пё итё1е zin-
scenovano velke zentetfeseni, coz s dnesnimi гЬгапёгт
a pfistroji neni zadny problem. USA byly se svymi vojaky
znovu na т181ё a vsechno prohledavaly. Jestli tam Ameri-
сапё nasli, co сЪгёП, vsak nevim. Vedlejsim йёткет teto
akce ale udaj^ bylo, ze Clintonovi od tё doby drancovali
haitske г!а1ё doly. Так mi to aspon bylo feceno.
Vzpomnel jsem si na japonskeho ministra financi Heizo
Takenaku, ktery podle Benjamina Fulforda prohla-
sil песо podobneho. Fulford se japonskeho minist-
ra v rozhovoru zeptal: „Proc jste predali kontrolu nad
japonskym flnancnim systemem skupine americkych
a evropskych oligarchu?“, na coz mel Takenaka reago-
vat slovy: „Ponevadz je Japonsko ohrozovdno stroji na
vyvoldvdnt zemetreseni!u
Hannes Berger: Ano, to prave mam na mysli. Je takё velmi
podezfete, ze ргауё v roce, kdy к nam do Evropy dorazi-
lo pres milion uprchliku, jsme тёН jednu z nejteplejsich
zim - kdo vi, mozna aby vsichni mohli пегиэепё dorazit...
Mam za to, ze sily v pozadi jsou schopny vseho.
Gabriel: Staci se jen podivat na konvenci ENMOD schvalenou
OSN v roce 1976, v niz se firmy naz^ane staty zavazuji к tomu,
ze manipulaci s pocasim nepouziji jako valecnou zbran.
Panove, rad bych vam srdecne podekoval za tento
nesmirne informativni, ale na me ponekud silny rozho-
304
vor. Vychazim z toho, ze kniha о whistleblowerech bude
mit svuj druhy dil, v nemz bychom se od vas radi dozve-
deli песо о nejnovejsim vyvoji.
Mohl bych se je^ пёкоИка slovy obratit na ty, ktefi budou
toto interview cist?
Samozfejme!
Rad bych ]тёпет vsech muzu, zen a dёt^ podёkoval 1ёт,
ktefi se nezavisle na nabozenskem vyznani, Ьа^ё pleti
nebo narodnostni pfislusnosti celosvёtovё zasazuji о to,
aby pravda vysla najevo. Mnozi z nich za to zaplatili vlast-
ni existenci, пё^еп dokonce i zivotem. Jedno je ale jiste:
pravda se neda potlacit, pokud se о ni budou zasazovat
odvazni muzi a odvazne zeny, a to bez ohledu na nebez-
peci, ktere jim muze hrozit (nebo hrozi). Proto vas na
tomto т1з1ё vyzyvam: rr^jte odvahu к pravdё, respektu
a spravedlnosti, aby оЬёи, ktere mnozi z nas jiz pfinesli,
byly zuroceny - doufejme - v lepsim svёtё.
Jeste jednou srdecne dekuji!
Mile ctenafky a mill ctenafi, dovedu si pfedstavit, jak se
vam ted’ kouf i z hlavy. Pro пёкоЬо, kdo о teto problematice
slysi poprve, je jistё velmi 1ёгкё si to pfedstavit a pochopit.
Такё ja, i kdyz se tomuto tematu vёnuji jiz dele nez rok,
mam urcite pochybnosti, respektive obtize s рогогитё-
nim. К tomu ale musim uvest, ze jsem mezitim ponoukl
пёкоНк svych vlivnych pfatel a znamych, mezi nimiz jsou
pravnici, slechtici ci ekonomove, aby to prozkoumali sami
- a vse nasvёdcuje tomu, ze na vёci зкиГеспё пёсо bude.
305
Obr. 8-9: Oba snimky zobrazuji
egyptskou kralovnu Nefertiti ze
14. stolen' pr. n. 1. Na prvnim je
zobrazena s pokryvkou hlavy, na
druhcm bez ni. Take ve starem
Egypte existovaii zastupci
tohoto druhu.
306
Obr. 10: Takzvana Starchildova lebka byla nalezena
v Mexiku kolem roku 1930 a od roku 1990 ji
nejruznejsimi zpusoby zkoumal badatel Lloyd Pye.
Je stara priblizn£ 900 let a (jak ukazaly geneticke
testy provedene britskou University of London) jeji
houbovita tkan obsahuje vlakna a cervene castecky,
ktere se zatim nepodafilo objevit v zadnem jinem
organismu.
Radiologicke testy dale zjistily, ze tato lebka vykazuje
az о 50 % vetsi hustotu a zaroven ma lebecni kost
jen polovinu tlouSt'ky lebecni kosti prumerneho
ёкл/ёка. Castecne analyzy chromozomalni DNA
z roku 2010 podle Lloyda Pye prokazaly existenci
lidskych. ale takedoposud neznamychposloupnosti
DNA.
307
Obr. 11: Jedna se о lebku asi 2,7 metru vysokeho
peruanskeho vladce vystavenou v Muzeu zlata
v Lime. Je to jedna z lebek, u niz je medicinsky
dokazano, ze jeji tvar nebyl vytvofen v dusledku
zvlastniho podvazovani v ranem detskem veku,
nybrz vznikl cestou pfirozeneho rustu. To je
u teto lebky ovsem druhofade, ponevadz jeji
objem je dvakrat tak velky, nez jak je tomu
u bezneho cloveka. Mumie tohoto valecnika тёп
gigantickych 2,7 metru, coz je obzvlast' napadne
pfedevsim v porovnani s mensim vzrustem
beznych Peruancii, jejichz vyska zpravidla pfilis
nepresahuje 1,6 metru. Viadcuv plast’ je upfeden
ze zlata a je dlouhy 2,5 metru. Lopatky tohoto
obra jsou dvakrat tak velke, nez jak je tomu
u dnesnich profesionalnich fotbalistu, a jeho zlate
rukavice dosahuji velikosti tenisovych raket.
308
Obr. 12-13: Jiz jsme videli deformace lebky, u kterych se jednalo о vysledek
umele upravy. Pokud ale mame pfed sebou lebku, ktera vyrostla zcela jinym
zpusobem, a zaroven je vyrazne dels! i vetsi nez vsechny ostatni, pficemz
u ni chybi sipovy sev (=Sutura sagittalis), vyvolava to znepokojive otazky.
A prave takove lebky byly nalezeny na Malte.
Komu asi patfily? V chramu Hal Saflienti se nachazi studna zasvecena
Bohyni Matce. Byla tam nalezena mala soska spici bohyne, u niz lezel
artefakt s gravurou ve tvaru hada. Jedna z nalezeny ch lebek vypada obzvlast’
zajimave: ma vyrazne vyvinuty dolichocephalus, prodlouzenou zadni cast
lebky. Zaroven ji schazi jiz zminovany sipovy sev. Prave to je vsak z pohledu
anatomu a lekaf u zcela nemozne. Takovy pfipad nebyl zaznamenan ani
u patologickych deformaci. Zkoumani prokazala, ze podlouhly rGst lebky
nebyl zpGsoben podvazovanim, ale pf irozenou cestou. Je take zajimave, ze
na ostrovech Malta i Gozoexistoval v prehistoricke dobe takzvany hadi fcult
s hadimi knezimi. Je mozne, ze tato lebka skutecne patf ila jednomu z hadich
knezi? Nebo hadi knezce?
309
Obr. 14: Tuto lebku geneticky zkoumal americky badatel Brian Foerster.
Je to jedna z lebek objevenych v roce 1928 peruanskym archeologem
Juliem Tellem. Jejich staff je odhadovano na priblizne 3 000 let a nachazeji
se v paracaskem historickem muzeu. Brian Foerster odebral z p£ti lebek
vzorky kuze, vlasu, zubu a korenove kosti a na zaklade modernich metod
geneticke analyzy dospel к zaveru, ze пёкёегё segmenty zkoumane DNS
neodpovidaji druhu Homo sapiens ani pribuznym for mam cloveka, jako byli
neandertalci nebo denisovane.
Lebky z Paracasu maji velky objem mozku a nevyznacuji se zarovnanym
povrchem, jako je tomu v pripade lebek. ktere byly do podlouhle podoby
vy tvarovany nucenympodvazovanim. Paracaskelebky maji pouze dvelebecni
desky na rozdil od ostatnich lidi, ktefi maji lebe£ni desky tri. Lebky maji take
vyrazne vetsi celist s mensim poftem stolicek a vet&i ocni jamky. Nejedna se
tedy о lebky deformovane lidskou rukou, nybrz о zcela zvlastni druh!
310
Obr. 15-16: Nize zobrazene lebky byly urrrele deformovany - prostfednictvim
podvazovani. V zadnem pfipade je nelze srovnavat s lebkami zobrazenymi
nahofe (obr. 16). Rostou smerem dozadu, zatimco lebky z Peru rostou
smerem nahoru, a navic jsou dvakrat az tfikrat tak velke!
311
Nove formy terapii jsou
potlacovany
312
Dne 3.12. 2015 jsem vedi interview s Uschi a Axelem, kte-
fi budou vetsi^ ctenafu znami z pfedmluvy knihy Danie-
la Prinze Kdyby to Nemci гё(1ёН. Kratke pfipomenuti: Axel
je jiz na odpocinku a pfiblizne pfed tficeti lety dokoncil
svoje vzdelani tecitele paralelne ke sve praci jako geomant
a stavebrii biolog, aby si tak osvojil i odpovidajici zdravot-
nicke vёdomosti. Uschi je rovnez tecitelka a oba navstevuji
jiz mnoho let tekafske kongresy a ruzne seminafe, aby se
v teto oblasti dale vzdelavali. Diky tomu slyseli, respektive
sami zazili, napinave az mysticke pfihody. Nejedna se tedy
о whistleblowery v klasickem slova smyslu, pfesto nam oba
povypraveji velmi vybusne informace - budete se divit!
(Nahrdvka rozhovoru je k dispozici.)
Uschi a Axele, kdyz jsme spolu v lete 2015 sedeli na vasi
jachte v Chorvatsku a ja jsem se vas snazil premluvit
к napsani knihy о vasich prihodach a zazitcich, vubec
jste nebyli touto myslenkou nadseni. Vase namitky
vychazely jednak z casovych duvodu, jednak to bylo kvu-
li vybusnosti mnohych informaci. Nyni jste se dali ales-
pon premluvit к rozhovoru, za coz vam srdecne dekuji.
Uschi: Rado se stalo, Jane. Skutecne je tomu tak, ze - pfe-
devsim ve zdravotnictvi - existuji opravdova spiknuti.
Na гак^ё nasich zkusenosti z oblasti mediciny jsme se
pak viceme^ naucili kriticky provёfovat take jine obory,
a proto jsme dnes vnimavejsi napfiklad i vuci politice - viz
nase oblibena temata suverenita №mecka a zluty prukaz.
Je v tomto smeru песо noveho?
Uschi: V Отески se formuje velmi zajimave nove hnu-
ti s nazvem Reaktivace prakomunit. V roce 2008 se totiz
vsechny пётескё obce musely zaregistrovat jako firmy na
portalu spolecnosti Dun & Bradstreet. Podle mych poznat-
ku se jiz obce musely vzdat svych prav na vlastnictvi pudy
313
a od 1. 1. 2016 jsou podrizeny UCC (=Uniform Commercial
Code=Jednotny obchodni zdkonik, a tedy obchodnimu pra-
vu. Jasne to znamena, ze pravo na vlastnictvi pudy jiz
neexistuje, ze lide „ЫЁМСГ, „PERSONAL11 (a tedy ti, kte-
fi jsou Nemci nikoliv na zaklade § 4.1. zakona о obcanstvi
/=RuStAG=Reichs und Staatsangehdrigkeitsgesetz/), jiz
nemaji zadna prava na vlastnictvi pozemku ci pudy. Pro
ne totiz stale plati spojenecke zakony SHAEF! Takzvani
Nouonemci, a tedy рпз1ё1кма1с1, ktefi ,,ziskali“ nemecke
obcanstvi (=zeleny prukaz), maji v soucasnosti vice prav
na vlastnictvi ptidy nez apolite, osoby bez statni pfi-
slusnosti - a sice Nemci, ktefi vlastni obcansky prukaz
nebo pas, ale nemaji zadny prtikaz о statni pfislusnost
(=zluty prukaz)! (=Zdkon о obcanstvi RuStAG=Reichs und
Staatsangehorigkeitsgesetz je ve stavu z roku 1913; SHAEF
=Supreme Headquarters Allied Expeditionary Force
=Vrchni velitelstvi spojeneckych expedicnich sil bylo veli-
telstvi ozbrojenych spojeneckych sil na zapadni fronte
v letech 1944-1945 - pozn. autora).
Axel: Reaktivizaci prakomunit, kterou podle § 4.1. RuStAG
a nasledne proklamace mohou provest pouze muzi, Ize
prava к р£^ё ziskat zpet, nebot’ se tento princip vztahuje
az do roku 1913 a v te dobё je&£ okupacni zakony SHAEF
ani UCC na^sti neplatily. Nejznan^jsi komunitou je obec
Neuhaus, kterou reaktivoval Matthias Klama. Bud’me tedy
bdёl^!
Nepochybne! Tomuto tematu jsme se v teto knize dopo-
drobna venovali v rozhovoru se dvema insidery, a proto
se tim dnes jiz nemusime zabyvat. Jakou mate posledni
pf ihodu, ktera by mohla ctenafe zajimat?
Uschi: Byli jsme na jednom kongresu v Вагсе1опё s (hlav-
nim) tematem rakomna. Lekafi tam hovofili о ruznych
tematech, ktera se vsechna tykala rakoviny. Uznavany
314
profesor z Rakouska Dr. nam vypravel, ze u svych
pacientu pouziva DCS nebo DCA (=dichlorova kyselina
octova). DCA je ocividne velmi ucinna substance pro-
ti rakovine, protoze dokaze ovlivnovat latkovou vymenu
rakovinotvornych bunek. Rakousky profesor vsak pfi lec-
be stale praktikuje i chemoterapii, aby nebyl napadnutel-
ny. Od te doby, co publikoval informace о svych uspesich
s terapii s vyuzitim DCA, mu bylo jiz jednou vyhrozovano
smrti, protoze to zvefejnil z pozice profesora. Okamzite se
objevily nepfatelske reakce, coz je neuvefitelne...
A zeptal se snad tento doktor na kongresu svych kole-
gu, zda by pouzili chemoterapii i v pripade svych pribuz-
nych?
Uschi: Ano, zeptal. Zadny z lekaf u, ktefi na kongresu hovo-
fili, by nelecil sve pfibuzne chemoterapii. Ale museji tak
postupovat, nebot’ pro onkology je to nafizena linie. Pro
lekafe pusobici v normalni terapii klasicke skolni medici-
ny existuje oficialni linie, kterou musi dodrzovat. Jestlize
podle toho nekonaji, jsou cilem nejruznqsich ataku a oso-
covani.
2гш'пёпё sympozium v Вагсе1опё organizoval Ralf ЦЦ,
ktery je lecitel a velmi dobry terapeut. Svym pacientGm
aplikuje bunecnou symbiotickou terapii podle doktora
О teto metodё se konaji pfednasky i v Ыётески za ucasti
nejruznejsich lektorG. Jisty terapeut byl dokonce jednou
zadrzen, respektive zatcen, na letisti, aniz by vubec vёdёl
proc. №kdo na пёЬо podal na (пёкоНка) statnich zastu-
pitelstvich trestni oznameni kvuli udajnemu podvodu,
a to jen proto, ze pouzival bunecnou symbiotickou terapii.
Naj^sti mohl pfedlozit kompletni dokumentaci о pru-
ЬёЬи lecby усеШё krevnich hodnot a dalsich udaju, cimz
315
prokazal uspesnost aplikovane terapie. Nakonec ho museli
propustit, ale byl to pro neho velmi nepf ijemny zazitek. Pote
mel problemy i s financnim ufadem. йба]пё na neho pfi-
slo nekolik anonymnich udani a musel doplacet statu vel-
kou sumu репёг. Financni ufad doktorovi pry vyhrozoval,
ze pokud doplatek neuhradi, napise vsem jeho pacientum,
ze je оЬутёп z danovych uniku. Je пеиуёгке1пё, jak tyto
ufady pracuji! Dikybohu тё! tento terapeut vsechny svoje
podklady v poradku, takze z nebezpeci nakonec vyvazl, ale
penize financnimu ufadu radёji zaplatil, protoze si nepfal,
aby ufady posilaly jeho pacientum dehonestujici dopisy.
Jednou jste zminovali GcMAF. Co je to?
Uschi: GcMAF (=zkratka pro globulinovy komponent faktoru
aktivujiciho makrofdgy, a tedy tkariove bunky specializo-
vane na pohlcovani cizorodych castic) je klicova bilkovina,
ktera aktivuje cytotoxicke zabijacke bunky TK рпгогепё
imunity. Enzym nazyvany nagaldza, ktery vylucuje rakovi-
na, tuto bunky pfirozene imunity nici. Jiz v devadesatych
letech zkoumal tento fenomen profesor Yamamoto z Japon-
ska a vysledky svych vyzkumu zvefejnil. Tyto prace vsak
bohuzel upadly v гаротпёт, ovsem v soucasnosti dochazi
v Americe к орё^пёти zkoumani teto terapie.
Byli jsme v Ыётески na jedne pfednasce о GcMAF, a navic
existuji take lekafi, ktefi ji pfimo ve sve terapii pouzivaji.
GcMAF si v Ыётески Ize objednat prostfednictvim labo-
ratofe, a pokud tam terapeut sam zajede, muze si hned
pfislusne ampule vyzvednout a odvёzt. Preparat, ktery je
aplikovan injekc^, aktivuje pacientovy imunitni bunky,
aby byly schopne rozeznat rakovinu а ра1пспё na ni rea-
govat. Pfedtim je vsak dulezite зПпё zvysit v krvi pacienta
hladinu vitaminu D. Nejprve se tedy do krve aplikuje velka
davka vitaminu D, aby jej tam bylo dostatecne mnozstvf,
a nasled^ se do krve vstfikne GcMAF. Touto terapii se
316
dosahuje vynikaji'cich vysledku a v Nemecku ji pouziva
hned nekolik lekaf u. Jeden z nich sidli napfiklad v Bad Rei-
chenhallu, je to doktor specialista v tomto oboru.
Uplne jine tema: pri nasem poslednim setkani jsem si
poznamenal, zejeden vas znamy provadel pokusy s kano-
nem na mraky (=cloudbuster) a najednou se nad nim obje-
vila helikoptera. Padl pritom take pojem octovd voda.
Uschi: Mame jednoho kamarada, ktery s jistou skupinou
lidi pracuje na pozoruhodnych vёdeckych projektech -
pfedevsim v oblasti volne energie a alternativnich leceb-
nych metod s pouzitim frekvenci. Na tomto poli se mu
podafilo pokrocit velmi daleko, z pochopitelnych duvodu
vsak radeji pracuje v utajeni. Jeden clen teto skupiny sest-
rojil kanon na mraky, takzvany cloudbuster, podle Wilhel-
ma Reicha (=rakousko-americky psychiatr a psychoanaly-
tic 1897-1957, pracoval krome jineho take s cloudbustery
a orgonovou energii, byl sikanovan a pronasledovan ame-
rickymi ufady, zemfel v USA ve уёгет - pozn. redakce),
spojeny s octovou vodou. Po kratke ЬоЬё se na miste obje-
vil vrtulnik, ktery cosi rozprasoval.
Ano, podobnou pfihodu jsem jiz slysel od svych dvou zna-
mych. Prvni z nich si pres internet objednal cloudbuster
a umistil jej ve sve zahrade. S cloudbusterem Ize faktic-
ky provadet jakousi akupunkturu nebe a cistit okoli od
skodliveho zareni mobilni telefonni site. Cloudbuster
muze ale take rozpoustet chemtraily. S velkymi cloud-
bustery se vedcum, jako je Madzid Abdellaziz, podari-
lo v poustnich oblastech vyvolat dest. Vrafme se vsak
к тёти znamemu: do hodiny zacal nad jeho pozemkem
krouzit vrtulnik. Kdyz pak tuto pfihodu vypravel svemu
spolupracovniku Jorgu W., ten se mu vysmal: „Nechlub se,
jenom si hrajes na duleziteho.** Jorg W. si vsak hned nato
sam zakoupil cloudbuster a postavil si jej do sve zahrady.
317
Pozval si jako svedky nekolik kamaradu a mel pripraveny
i fotoaparat. Asi о tri ctvrte hodiny pozdeji se objevila
mala helikoptera, ktera pak priblizne deset minut krou-
zila nad jeho pozemkem. Pozoroval lehce vykloneneho
cloveka, ktery mel jednu nohu polozenou na stupatku
helikoptery a porizoval fotografie jeho pozemku. Muj
znamy to nafotil a jeho fotografie lezi prede mnou. To je
pfece bomba, ne?
Uschi: Vychazim z toho, ze cloudbustery evidentne ve
vzduchu ci v atmosfefe тёш' пёсо, co je viditelne na
radaru leteckeho sledovani. Z tohoto duvodu se na tako-
vychto mistech zakratko objevi vrtulnik a jeho posadka
pozoruje, co se odehrava. Znamy Uweho, pan
ma od te doby, co mu nad pozemkem rozstfikali nёjakou
latku, velke zdravotni problemy.
V nasem rozhovoru jste zminovali take protirakovinny
pripravek Salvestrol. Byli jste udajne na jedne utajene
prednasce...
Uschi: Ano, tyto pfednasky se konaji v uzkem uzavfenem
kruhu. Dostanes pozvanku od firmy, ktera tento pfipra-
vek distribuuje. О Satoestrolu se vsak nikde nemluvi a ani
ЬёЬет pfednasky se nedozvite, о ktery produkt se ргезпё
jedna. Je to kvuli tomu, ze se i doktor	stal ter“
cem vyhruzek pro pfipad, kdy by sva zjijh^ni publikoval.
Tento lekaf ргоу^ё! sestnact let vyzkumy na jedne ang-
licke univerzite, a kdyz se mu podafilo ucinnost Saluestro-
lu prokazat, zabranili mu v pokracovani vyzkumu. Nastesti
byl vsak ve уёки, kdy mohl odejit do duchodu а уёпоуа1 se
vyzkumum зоикготё. Tvrdi, ze pokud by pfi svych pfed-
naskach pouzil slovo Salvestrol, skoncil by ve уёгет.
Pozdёji jsme se tohoto lekafe зоикготё zeptali, о jaky
produkt se jedna. Seznamil nas proto se vsemi svymi
318
Obr. 17: Tento snimek poridil Jorg S. dne 12. 7. 2011 v Pforzheimu tri
ctvrte hodiny po tom, co si ve sve zahrade postavil cloudbuster. Na
levc strane vidi'te na stupatku nohu fotografa z vrtulniku, ba dokonce -
pokud si vezmete do ruky lupu - i objektiv kamery.
Obr.: 18: Madzid Abdellaziz pfi aplikaci cloudbusteru v praxi
greening.,coni)
319
vedeckymi poznatky, a tak jiz mezitim mame u nas doma
vsechny potfebne veci. Lekaf nam vysvetlil, jak tento pro-
stfedek funguje a jak pusobi. Je to prostfednictvim latky
CYP430-1B1, kterou vylucuje rakovina a kterou Salvestrol
napada. К tomu byly provedeny kvalitni pruzkumy a tes-
ty in vivo a in vitro, po nichz rakovina zcela zmizela (=in
vivo=v zivem nebo na zivem tele, in vitro=mimo zive 1ё1о,
ve zkumavce).
Axel: Rad bych jejto? dodal, ze latku salvestrol produku-
ji rostliny, a pokud jsou osetfovany pesticidy, snizuje se
v nich obsah salvestrolu na pouhou tficetinu normalniho
stavu. Znamena to, ze se tyto protirakovinne latky v rost-
linach jiz prakticky nenachazeji. Vedci zjistili, ze pfi apli-
kaci jiste metody s vyuzitim zabarveni se zdrave bunky
nezabarvi vubec, tkan v pfedrakovinnem stadiu se zabarvi
гтгпё doh^da a tkan napadena rakovinou та 1тауё Ьпё-
dou barvu.
Uschi: Nejedna se о jedinou konkretni rostlinu, nebot' sal-
vestrol produkuji ruzne druhy rostlin. Je to celkem asi tfi-
cet ruznych rostlinnych druhu. Ucinky salvestrolu elimi-
nujeme pfedevsim pfijimanim potravin, jez jsou ,,osetfeny“
pesticidy ci fungicidy. Je tomu tak, jak fika Axel: Je dulezite
konzumovat kvalitni bio stravu, a tedy (skutecne) bio pro-
dukty, a nekonzumovat stfikane potraviny, protoze v nich
je ochranny a terapeuticky ucinek salvestrolu zmafen.
Existuje take pan jenz osetruje nadory elektric-
kym proudem.
Uschi: Pan	navic с^ёк, ktery umi argumento-
vat a jako lecitel ma dvacetiletou praxi. Zjistil, jak lze rako-
vinotvorne bunky znicit mechanicky. Pracuje s milivolto-
vym proudem, zavede jej do nadoru a ten splaskne. To je
vskutku grandiozni. Timto zpusobem rozpousti vsechny
320
роугсЬоуё nadory, а со zduraznuji - vyhradn6 nadory,
nebot' ty maji jinou Ьипёспои strukturu nez zdrava tkan,
ktera neni timto zakrokem nikterak dotcena. Nador ma
парёп' 20 mV, ale normalni zdrava bunka vykazuje парёй'
80 mV. Proto muze tento terapeut svym pfistrojem urcit,
kde se nador nachazi, coz se projevi na poklesu hodnoty
парёи'. Pote lokalizovany nador stejnym pfistrojem necha
splasknout.
Axel: Pan HHto prokazal v tisice studiich, ale pfineslo
mu to i velke ргоЫёшу s danovymi ufady a dalsi represa-
lie. Naj^sti ze vsech оЬутёт vyvazl, musel se ale mnoho
let soudit s farmaceutickym prumyslem a dalsimi institu-
cemi. Ovsem dostal se z toho a v soudasnosti jiz dёla sve
metodё reklamu zcela оАсш1пё.
Dobre. A jak je to s profesorem Nazarovem?
Uschi: Profesor Nazarov je jiz po smrti, ale v Bad Loben-
steinu pusobi Nazarovuv institut. Profesor az do roku
1989 osetfoval se svymi pfistroji ruske sportovce. Jsou
to pf istroje slouzici ke svalove stimulaci, ktere prostf ed-
nictvim svalu a vaziva pusobi na nervy. Pokud trenujete
s tёmito pfistroji dvacet minut, ma to stejne йётку, jako
byste trenovali пёкоНк hodin. Profesor Nazarov take
objevil, ze poskozene nervy nepropous^ji nahoru ani
dolu zadne informace, po^vadz dochazi к Ыок^ё toku
informaci. Nervova vlakna Ize vsak zdola nahoru znovu
vytrenovat tak, ze se informace zase гаёпои dostavat
do mozku, a tim se zlepsi stav napfiklad v pf^padё ochr-
nuti а рагёгу (=castecna ztrata hybnosti). Timto zpu-
sobem 1ёсП Nazarov nejrйznёjs^ ochrnuti tvafe, рагё-
zy a obliёejovё рагёгу. Vidёla jsem fotografie vysledku
tёto 1ёёЬу a je to doopravdy pozoruhod^’ Jsou to velmi
газ1'тауё pfistroje, ktere jiz v soudasnosti nikdo nezna.
Tyto pf istroje stale jej^ existuji, vypadaji vsak uz ропё-
321
kud zastarale. Pracuje s nimi jedna stars! lekafka, ktera
s profesorem Nazarovem spolupracovala pёtadvacet let
az do jeho smrti v pfedlonskem roce.
Axel: Profesor byl navic jako nositel tajnych informaci pod
ochranou, nebot desitky let osetfoval ruske sportovce.
О svych lecebnych metodach se ale nemohl sir it.
Uschi: Cht61i jsme jeho metodu vyzkouset a zucastnili
jsme se dvou tёchto osetfeni. Citila jsem se po nich vybor-
пё. Jedna se о гйгпё frekvence, ktere z napjatёho svalu
pfechazeji do vaziva a pak do nervu, cimz dochazi takё
к reaktivizaci ATP (=adenosintrifosfat=dulezity nukleotid
pro funkci Ьипёк). Jedna se о velmi zajimavou technologii,
о niz tёmёf nikdo nic nevi.
Vypraveli jste mi take о jednom Indovi, ktery ma mit
tabletku, po niz vypadavaji zuby...
Uschi: Vime to od naseho kamarada Thomase je to
1ёске1 a seriozni скжёк, ktery tohoto indickeho terapeuta
zna. Vezmete si tuto pilulku a musite pak asi ctyfi tydny
zustat v male mistnosti, pficemz dostavate pouze bylinnou
stravu. Tuto mistnost nesmite opustit, a jste tak cely cas
fakticky konfrontovan sam se sebou. Vyhladovite tёmёf az
na kost, ale ocisti se vam tёlo. Vypadaji vam vlasy a zuby, ale
vse zase znovu naroste. Po tёto terapii je с1оуёк zdravy jako
dvacetilety скжёк. Так to dёlaj^ Indove - a Thomas fikal, ze
poznal lidi, ktefi tuto terapii podstoupili.
To zni velmi pusobive. Pana se na to sdm zeptam. Uschi,
vypravela jste mi take divoke historky, ktere jste zazila
s jednim hodzou, bulharskym samanem.
Uschi: Ano, to je mozna ta nejpodivuhod^jsi historka
meho zivota. Jisty hodza povёdёl moji kamaradce v Bul-
322
harsku, ze kdosi na jejim pozemku v Nemecku zahrabal
kletbu namifenou proti jejimu manzelovi. Jakmile mi to
dovypravela, zeptala jsem se ji, zda si ze тё nedёla blazny.
,,Ne!“ namitla duraz^. „To misto mi ргезпё popsal. Byl to
pozemek, na пётг jsme tehdy bydleli. Ten clovek ale nikdy
v Nemecku nebyl!“
Moje kamaradka pak pozvala tohoto hodzu do Nemec-
ka a obstarala si i tlumocnici. A ja jsem si rekla: „Chci byt
и toho, powvadz tomu neverim. Chci to vidёt na vlastni
oci’“ V den hodzova prichodu lilo jako z konve. Dostavili
jsme se na pozemek, na пётг drive bydlela moje kama-
radka, а тёИ jsme s sebou kbeliky a lopaty (nova majitelka
samozfejmd уёЬё!а, ze pfijdeme). Hodzu тё! s sebou jen
dfevёnou hulku. Trvala jsem na tom, ze budu sama pra-
covat s lopatou, abych tak тё!а jistotu, ze nikdo nepouzije
falesne triky. Hodzu nam ukazal misto, na пётг jsme тёН
hledat. Bylo to zcela normalni misto na travniku - neby-
lo na пёт nic zvlastniho, zadna hromadka ani nic jine-
ho neobvykleho. Hodzu nikdy predtim v Ыётески nebyl,
natozpak na tomto pozemku. Pouze rekl: „Je to zakopa-
ne tudy.“ Mimochodem hodzovi jsem nedovolila, aby se
к tomuto mistu priblizil. СЬгё1а jsem tak zabranit tomu,
aby tam ,,nahodou“ пёсо neupustil. Vyhrabanou zeminu
jsme ukladali do kbeliku. Po nёjakё doi^ pfisel ke kbeliku
hodza a nakapal si na dlan tri kapicky зртауё vody z vyko-
рапё zeminy. Chvili to zkoumal a pak jen lakonicky pro-
hlasil: „Hrabejte ddl“ Pokracovala jsem tedy v praci a nahle
jsem narazila na stred^ velky osamoceny kamen, ktery
jsem vyzvedla a polozila na stranu. Hodza se tohoto kame-
ne ani nedotkl. Hrabala jsem tedy dal a ukladala zeminu
do kbeliku, kdyz орё1 prisel hodza, nakapal si tri kapicky
kalne vody na dlan a po кг&кёт zkoumani oznamil: „Dob-
re, kletbu se jiz dostulu do uody, тйгете zacit pfesivat"
Vzali jsme si sito a zacali prosivat zeminu z kbeliku. Pfes-
neji feceno jsem to udёlala ja, nebot jsem si neprala, aby se
323
hodza ke kbeliku vubec pfibhzil. Chtela jsem totiz vyloucit
jakoukoliv manipulaci z jeho strany. Najednou jsme obje-
vili maly sacek z nqake latky. Moje рпТе1купё poznala, ze
se jedna о kus latky z pyzama jejiho manzela. A na latce byl
malicky, tfemi spendliky рпреупёпу bily papirek s mini-
aturnim cizokrajnym pismem. Tim, ze to bylo zahrabano
v zemi, bylo vse po^kud rozplizle. Заёек jsme pak otevfeli
a hodza provedl ritualy, ktere kletbu zrusily.
To zni jako voodoo - latkovy sacek a spendliky. Na papir-
ku urcite nestalo nic рёкпёЪо...
Uschi: Dnes jiz vime, ze kletba byla dilem manzelovy byva-
1ё иЬупё. Zrejnte navstivila кпёгки voodoo a vyslovila
kletbu proti svemu byvalemu zetovi, ktery jeji dceru opus-
til. Vime tedy, kdo to byl. S dёtmi manzela moji ргке1купё
se ostat^ stalo пёсо podobndho: pfihodilo se to ovsem
v Salcburku, kam moje рпТе1купё a hodza take zajeli.
Co se po odstraneni kletby zmenilo и zmineneho pana,
z jehoz pyzama latka pochazela?
Uschi: Podle mych informaci и пёЬо nedoslo к zadnym
velkym гтёпат. 2ттёпу pan je na svuj vёk opravdu
v dobre zdravotni kondici a ani Апапёпё na tom neni spat-
пё. Nevim tedy, zda se po odstra^nf kletby пёсо zlepsilo.
Mohu ale s jistotou potvrdit, ze kletba existovala a ze exis-
toval i ё!оуёк, ktery v Отески ani na tom pozemku nikdy
pfedtim nebyl, neovlada пётёти a ani nezna гттёпои
damu, presto ale rekl: „Na tomto miste je zakopdna kletba/4
Hodza dokazal jejh£ v Bulharsku popsat moji pfitelkyni jeji
by valy pozemek tak dokonale а уёпЯ^пё, ze ho sem pro-
зГё musela pozvat. Bylo to vskutku podivuhodne.
Kdyz jste mi tuto prihodu vypravela poprve, zminila jste
se take, ze hodza telefonoval bez telefonu!
324
Ano, bylo to opravdu neuvefitelnd. Pokud bych to sama
nezazila, povazovala bych to za cire blaznovstvi. Kdyz jsme
odesli se гттёпёЬо pozemku a jeli do bytu moji pfitelky-
пё, тё1 hodza ргауё telefonat z Bulharska, ale nepouzival
pfitom mobilni telefon, jen svoji ruku. Vim, ze to zni sile-
пё, ale pfidrzel si ruku u ucha tak, ze тё1 malicek u pusy
a palec u ucha. A pak zacal hlash£ hovofit.
Axel: Hodza zacal najednou telefonovat - rukou, bez
mobilniho telefonu, a hovofil asi ctvrt hodiny.
Uschi: Po skonceni hovoru byl nadmiru vylekany a fekl nam,
ze musi rychle odletёt domu, protoze jeho nejlepsi kamarad
dostal na сез1ё z letis^ infarkt a zemfel. Ulekem byl ztuh-
ly jako solny sloup. Ano, skutec^ nahlas telefonoval. Byla
to naprosto jedinecna situace -nejprve mluvil do sve ruky
a pak byl naprosto skliceny. Nevёdёli jsme zpocatku, zda se
nemame smat, jelikoz si z nas dёla legraci. Ale musela to byt
pravda, po^vadz tlumocnice, ktera hodzu znala, se po jeho
navratu о уёс zajimala a bylo ji potvrzeno, ze hodzuu pfitel
skutecne v te dobё zemfel.
Tato historka zni neuvёfке!пё, ale zazila jsem ji na vlast-
ni oci. Kdyby mi to уургауё! kdokoli jiny, asi bych mu to
nevёfila. Mohu vam кагдорадпё fict, ze se ze тё po tomto
zazitku stal mnohem pokon^jsi с!оуёк. Уёпт, ze je mezi
nebem a zemi mnoho уёс1, kterym zatim nerozumime.
Muzete mi ted' povedet песо о zemskem telefonu, о пётг
se zminoval Axel?
Uschi: Роргуё nam to vypravёl jeden nas znamy, jenz
jako mladik tuto techniku pouzival. Dostal tehdy velkou
zakazku: jednalo se о budovu banky v МтсЬоуё, ktera
тё!а byt strzena, nebylo к tomu ale mozne pouzit vybus-
ninu. Klaus, nas znamy, tedy znicil zaklady budovy infra-
325
zvukem (=frekvence 1,83 Hz). Timto zpusobem si уубё-
laval penize jiz v mladem уёки. Уургауё! mi take, ze uz
tehdy mohl volat prakticky po се!ёт svёtё prostfednic-
tvim pozemniho telefonu. Tento telefon vypada jako tyё
zarazena do гетё, ale lze s nim bez jakychkoliv pomoc-
nych prostfedku i casovd ztraty volat tfeba az do Ameri-
ky. Je pouze nutne, aby nёkdo v Americe zarazil do гетё
podobnou 1уё. Musi v tom byt nqaky systdm. Zeptal jsem
se na to sveho stryce, jenz az do sveho duchodu pracoval
jako vyvojovy inzenyr ve Агтё Rohde & Schwarz a kte-
ry tvrdil, ze podobna volani ргоу^ё! uz jako mlady muz.
Evident^ tedy existuje system pozemniho telefonu, jejz
nelze odposlouchavat a ktery vyuziva jen пёкоНк газуё-
cenych. System ocivid^ funguje, ale nikdo о пёт nevi.
Axel: Klaus та к dispozici je&£ i dalsi vzrusujici techno-
logic vyuzivajici napfiklad volnou energii. Pokusil se na
tomto гак^ё vyrabёt motory, ale рпгогепё tim konku-
roval velkym nadnarodnim ropnym koncernum. Vim, ze se
mu podafilo pfestavёt motor auta tak, aby jezdil na vodu.
Jakmile vsak svoje auto na vodu ukazal jistemu politiko-
vi, jehoz озоЬпё znal, dostal od tohoto ё1оуёка pfatelskou
radu, aby о svem objevu nic nepublikoval, jinak „by se mu
mozna mohla stat neprijemnd nehoda“. Kratce pote ho
navstivili dva zastupci nejmenovandho горпёЬо koncernu
a upozornili ho, ze je jeho vynalez nezadouci.
Uschi: Klaus take kdysi cestoval po Turecku, kde se nacha-
zeji zvlastni energeticke kameny. Jednou se dostal йdajnё
na jakousi vojenskou zakladnu, po^vadz si musel пёсо
opravit. Povypnhrel nam tento zazitek: lide na zaklad^
тёк auto s Ьёгпут benzinovym motorem, ktery byl dopl-
пёп nadrzi s vodou. Do ni pak vlozili zvlastni energeticke
kameny, о nichz se Klaus domniva, ze byly radioaktivni.
S jejich pomoci se pry voda asi za pul hodiny rozlozila na
vodik a kyslik a auto mohlo jezdit ргауё na vodik.
326
О existenci takto upravenych motoru vim z prvni ruky,
ale propojeni s uvedenymi „kamenyu mi zatim neni zna-
me...
Axel: Klaus je znalcem v oblasti plavidel a vozidel. Na stfe-
se sveho domu ma take radar. Zpusob jeho jednani s ufady
je casto velmi provokativni. Se zamestnanci statni spra-
vy hovofi zpusobem, jak se to obvykle nedёla. Jestlize jde
о pravni zalezitosti, pouziva obrat: „Udeldme to vsechno
podle obchodmho prava tak, abyste о tom hned vёdёli..“
Soudci jsou pak udajne velmi mill a vse bezi jako na drat-
kach.
Rad bych Klause kontaktoval a pokusil se ho premluvit
к interview. Prejdeme vsak к dalsimu tematu. Kdo je
kvantovy kybernetik Andreas ЦЦ?
Uschi: Andreas ЦЦ dlouhou dobu provozoval megavl-
novy pfistroj, terapeuticky pfistroj rezonancniho pole,
ktery pracuje s frekvenci 150 MHz. Pouzival jej i v dobё,
kdy jsem se s nim seznamila. Andreas je doktor kvantove
kybernetiky a velmi zajimavy с1оуёк. Na podobnem prin-
cipu se mu podafilo vyvinout i novy pfistroj. Duvodem
bylo, ze u puvodniho megavlnoveho pristroje nedosaho-
vala obvykle vlnova frekvence ргеэпё hodnotu 150 MHz,
ale pouze kolem teto hodnoty oscilovala. Andreas
se sfastnou nahodou seznamil s jednim technikem, jemuz
se dafilo dosahovat exaktni hodnoty 150 MHz. Tento pfi-
stroj jsem vyzkousela a povazuji jeho vysledky za spickove,
po^vadz v 1ё1е aktivuje ЬёЬет пёкоНка sekund kundalini
(=dfimajici jemnohmotna energie v Мзкёт 1ё1е, kterou je
mozne aktivovat). Je to skutecny superpfistroj. Andreas je
velmi zajimavy с1оуёк, s nimz se da velmi dobfe bavit.
Dobfe, dekuji. Zminovali jste ale pripad jednoho vynalez-
ce, ktery zmizel.
327
Uschi: Ano, pfed lety jsme se seznamili s jistou damou,
ktera se zabyva patenty v Evropskem patentovem ufa-
du v Mnichove. Jeji zivot se po jednom zazitku уугагпё
гтёпП. Prisel к ni jisty vynalezce а с1Нё1 pfihlasit patent
к „volnemu ziskavani energies A najednou se do paten-
toveho ufadu dostavila i CIA. Dama pak nesmela na svoje
pracovij^, dalsi den zmizela гттёпа patentova pfihlas-
ka i s cislem, vsechny kontaktni udaje tykajici se vynalez-
ce zmizely a vse bylo smazano. Pokousela se potom jej^
vynalezce kontaktovat - jeho telefonni a faxove cislo тё!а
totiz stale к dispozici - ale ten byl naprosto nedostupny.
V telefonu se ozvalo: „Volane cislo neexistuje," a fax nebylo
mozne odeslat. Vynalezce tedy doslova zmizel z povrchu
zemskeho.
Axel: Bohuzel mohou takto jednat. Je to zcela legalni, pro-
toze nejsme suverenni stat, jsme i dnes okupovani Ame-
ricany.
Uschi: Takoveto уёс! se bohuzel deji. Jestlize pfedlozite
patent orientovany urcitym зтёгет a jste pouze drobny
a osamoceny vynalezce, pak vas mohou snadno odstranit.
Ano, vzpominam si na pnhodu jednoho lekare, ktery
objevil prostfedek proti rakovin£, ktery pak mel neceka-
nou navstevu a nahle zmizel. Vypravel jste to Vy, Axele.
Axel: Byl to profesor. Nas znamy Uwe tohoto pro-
fesora овоЬпё znal, ba dokonce s nim dva nebo tri dny pfed
jeho zmizenim telefonicky hovofil. Tento profesor vyvinul
novou terapii nemoci AIDS s vyuzitim bylinkoveho oleje
a mel s ni йврёсЬ! Pacientum se dafilo 1ёре, terapie probi-
hala рогкптё. О svych objevech pak profesor publikoval
jednu studii, po jejimz zvefej^ni se mu dostalo duraz-
пёЬо varovani. Pfijeli к пёти na nav^vu muzi v cernem
аи1ё - bylo to пёкоНк osob v cernych oblecich. Profesor
328
s podobnou пау&ёуои pocital, ропёуаёг и пёЬо tito chla-
pici jiz jednou byli, a proto kolem sveho domu nainstalo-
val kamery. Pro jednou se mu zrejn^ podafilo nezvanou
nav^vu odstrasit. Kdyz mu ale Uwe о пёкоНк dni poz-
deji znovu volal, byl profesor jiz nedostupny. Telefon тё!
vypnuty a od te doby ho jiz nikdo nikdy nevidёl.
Uschi: Znam tento рп'ЬёЬ i od Vblkera |^H> c°z byl
kamarad tohoto profesora. Od Vblkera take vim, ze od profe-
sora dostal jeho tajnou recepturu pro pripad, ze by se s nim
пёсо pfihodilo. Volker ma tento olej je&£ dnes a je mozne si
jej i zakoupit. Nikdo ale ргезпё nevi, na co vsechno muze byt
tento olej pouzit. Je to cisty rostlinny lecivy olej na nejruz-
nejsi neduhy - JCH olej.
Vzpomnёla jsem si jeih£ na jeden рп'ЬёЬ, ktery Vas bude
zajimat, Jane.
Prosim...
Uschi: Na kongresu v 3E-Zentrum v Remshaldenu-Buo-
chu (=spolkova гетё Badensko-Wiirttembersko) jsme se
setkali s ё1оуёкет, ktery se jmenoval Bernd a dri-
ve vypracovaval и policie profily pachatelu. Tento pan ma
пеиуёгке1пё йзрёсЬу pf i 1ёёЬё rakoviny, po^vadz se zaji-
ma о pacientuv osobni zivot a snazi se vypatrat konkretni
pncinu опетоспёт. Je to cosi podobndho jako и doktora
Hamera, ale Bernd to dёla jen rozhovorem s pacientem -
a rakovina zmizi. Diky svemu zpusobu mysleni a pomoci
vytvafeni osobnostnich profilu muze zjistit pfesny oka-
mzik; situaci, odkdy гаёа1а v pacientovi bujet rakovina.
Provadi tedy terapeuticke rozhovory?
Uschi: Ргезпё tak. Bernd zaznamenal mnoho zdokumen-
tovanych pfipadu уу1ёёет rakoviny.
329
Axel: Je to skvely рп'ЬёЬ, nebot' vse je srozumitelne a dqe
se оЬс!а1пё.
To je tedy napinave. Vratime se к tomu zvlasf. Co vas jes-
te napada к tematu volna energie?
Muj syn s touto energii takё experimentuje. Vim, Jane,
ze nemate valnd mineni о pfistroji Keshe (=Keshe Foun-
dation=nadace, ktera chce s pouzitim novych technolo-
gii zajistit зуё^уу mir). My jsme ale hovofili s lidmi, ktefi
si tento pfistroj podle navodu sami sestavili a fakticky jej
propojili s autem. Jiz pfi prvni j^zdё dosahli о 30 % niz-
si spotfeby, аёкоИу jeden z kutilu jel уёгёти ёази na piny
plyn. Jen tak bych tuto moznost nezahazovala, protoze se
stale jej^ provadёj^ testy. С1оуёк, ktery pfistroj vyvinul,
zije v Rakousku. Originalni vyrobek Ize ziskat pf imo z Ita-
lic (www.keshefoundationitalia.it).
Axel: Je napadne, kolik vynalezcu onemocni rakovinou. Nej-
sem vubec paranoidni, ale je to dosti napadne - pfedevsim
и rakoviny slinivky bfisni. Jeden z 1ёс1ио vynalezcu, s nimz
jsme byli v kontaktu, jiz bohuzel mezitim zemfel. Tento ё1о-
vёk znovuobjevil elektrokulturu. Jednou byl о tom publiko-
van velky ё1апек v ёазорАзе Raum und Zeit. Do гетё se bez
pf ipojeni zasadi пг^ёпу kabel s anodou a katodou, cimz se
dosahne \угагпё lepsiho rustu plodin na zahonech. S pomo-
ci teto metody se nam podaf ilo vypёstovat obf i cukety. Krat-
ce po zvefej^ni tohoto ё1апки musel vynalezce ze zdravot-
nich duvodu odfict vsechny kurzy. Po pfecteni ё1апки jsme
se сЬ1ёИ do toho kurzu pfihlasit, nebylo to ale jiz mozne.
Znate pfece nekolik terapeutu, ktefi rakovinu uspesne
leci; proc jste к nim tedy петоспё vynalezce neposlali?
Uschi: Muzete si byt jisty, ze pokud jsme к tomu тёИ pfi-
lezitost, tyto tipy jsme jim pfedali. Jestlize ale sam posti-
330
zeny nechce nebo si mysli, ze to zvladne jinym zpusobem,
jsme prakticky bezmocni... Navic v6tsinu z 1ёсЬ1о lidi zase
tak dobre nezname.
Neco podobneho jsem bohuzel take zazil v okruhu
svych pratel a znamych. Kdyz jsem doporucil nekomu
nezvyklou formu terapie jako alternativu к tomu, co mu
rikal domaci lekar, vetsinou jsem se setkal s nezajmem.
Je vsak nutne respektovat svobodnou vuli kazdeho clo-
veka...
Aha, jeste песо jsem si poznamenal: vase znama nakou-
pila balicky pro pfeziti a pak kvuli tomu mela problemy?
Jak to presne bylo?
Ano, to je podivna historic. Jedna se о nasi znamou lekaf-
ku	stalo se to asi pfed tfemi nebo ctyfmi lety.
Tato dama nakoupila ve velkem pfes internet neprustfel-
ne vesty, plynove masky a balicky pro pfeziti. Zasobila se,
po^vadz se domnivala, ze nas asi гтёпа к lepsimu пеёе-
ka, a ze se tak zajisti na horsi easy. Proto nakoupila balidky
bundeswehru pro pfeziti - aby si je ulozila pro horsi easy.
Dva dny po nakupu ve dvё hodiny v noci pfПе1ё1 к jejimu
domu vrtulnik, krouzil nad pozemkem a prohledaval poze-
mek pomoci reflektoru, pfidemz ji drze svitil i do loznice.
Axel: Musim к tomu poznamenat, ze dotydna dama vlastni
rozsahlou usedlost s malym zameckem u Ammersee (=tfe-
ti пе]уё151 bavorskejezero).
Uschi: Najednou se tam objevili, zcela podle hesla: „Sledu-
jeme te!“
Axel: Р1упоуё masky jsou levne, a proto jich nakoupila
hned vic. Mozna si mysleli, ze se jedna о nejakou extremi-
stickou skupinu ci пёсо podobneho.
331
U tdto prihody je dulezite vsimnout si toho, ze nekdo
registruje, co se nakupuje pres internet, evidentne se
mu to nelibi, a proto vysle do terenu svoje lidi. Jak pani
tyto veci objednavala?
Uschi: РгаудёродоЬпё pres eBay, kde nakupuje - ostat^
jako уёгёша z nas - ruzne уёс! роЬоЬпёjako v kamennych
obchodech. Predstav si, ze пёкЬо pf ileti s vrtulnikem, aby
ti nahnal strach. Vidis tedy, jak nas sleduji, a to se jedna
о пёкоПк let stary pfipad. Cokoliv koupis nebo иЬё1аё, je to
окатгкё registrovano. Neumim si pfedstavit, kolik musi
takovato monstrakce s nasazenim vrtulniku stat.
Uschi a Alexi, na zaklade situace v Nemecku jste nedav-
no navstivili Paraguay, kde jste se setkali s jednim clove-
kem, ktery vam obstaral ruzn£ dokumenty. Tento clovek
pusobi mimo jine take jako vladni tlumocnik a vypravel
vam песо velmi zajimaveho...
Ano, bylo to vice nez pfekvapive. Je znamo, ze v Paragu-
ayi zakoupila rozsahle pozemky rodina Bushovych, a to
pfedevsim na severu гетё v Gran Chacu. Muz, ktery nam
pomahal, byl гоЬтё Bushovych гоупёг паротоспу. УёЬё!
о koupi а у!Ьё1 pfislusne dokumenty. О tom, ze Bushovi
nakoupili pozemky v Paraguayi, jsme jiz vёdёli z ruznych
zdroju, tentokrat to ale bylo z prvni ruky. A tento tlumoc-
nik nam pak referoval о tom, ze take pani Angela Merkel
vlastni pozemky v trojuhelniku na pomezi Paraguaye, Bra-
zilie a Argentiny i v Gran Chacu.
Je to impulz к premysleni. Nase (prozatim) pani kanc-
lefka jiste mela nejaky duvod, kdyz si poridila zajistene
bydlo v Paraguayi.
Dobra tedy. Srdecne vam obema dekuji za to, ze jste byli
ochotni podelit se se mnou i se ctenari о zajimave infor-
332
mace a temata. Vas zivot bude jiste i nadale velmi napi-
navy, a tak od Vas v budoucnosti pripadne uvefejnime
i dalsi novinky.
Budeme se
Pokud mate dotazy na Uschi ci Axela, muzete jim je zaslat
prostfednictvim e-mailu: amadeus@a7nadeus-verlag.c0m
333
Demonstranti
v Hongkongu byli
zaplaceni
334
Pfed mnoha lety jsem se seznamil s jednou novinafkou,
ktera pusobila po celem	Dnes je v duchodu, ale sta-
le cestuje po ruznych zemich. Vedle 1Чётеска pracovala
dlouhou dobu i v Brazilii, Anglii, Mad’arsku, Polsku a v USA.
Mimo jine se take озоЬпё setkala se Zbigniewem Brzezin-
skim a vi, co se na nasi р!апе1ё odehrava. Stale se hlasi
z nejruznejsich mist гетёкои1е a pise о tom, co novdho se
ji zase podafilo objevit. Jsou to vzdy kostky, ktere se skla-
daji do celosvetovdho obrazu.
Moje partnerka z interview chce zustat v апопуткё,
nebot’ se dosud vёnuje poradenske dinnosti. (Nahrdvku
rozhovoru mam k dispozici.)
Ursulo, jako novinarka pusobis uz ctyficet let. Behem
teto doby jsi toho zvefejnila mnoho. Vyskytlo se ale
nekolik epizod, ktere jsi nechtela (anebo nesmela) zve-
rejnit.
Je to tak, Jane. Existuji informace, ktere nemuzes v dennim
tisku uvefejnit. О tdchto vdcech se mozna muzes bavit sou-
кготё, v dnesni dobё si ale musis davat dobry pozor na to,
s kym se bavis. Pfi svych cestach toho vidim hodnd a setka-
vam se i s mnoha zajimavymi lidmi.
Kde jsi naposledy byla?
V fijnu 2015 jsem se vratila ze stfedni Asie, kterou jsem jiz
pfedtim ndkolikrat navstivila a kde jsou podle mdho nazoru
pf ipravovany pfisti lokalni nepokoje.
Co bylo duvodem teto cesty?
Stfedni Asie тё velmi zajima - napfiklad vystavba novd
Hedvabnd stezky (=starovdka a stfedovdka obchodni trasa
vedouci z vychodni Asie pfes stfedni Asii do Stfedomofi)
335
a projekt euroasijskeho pozemnfho mostu. Tento projekt
je pianovan tficet let a jiz пёкоНк let jeho vystavba sku-
1еспё probiha. Jedna se о stavbu zeleznicni tratS z Pekin-
gu pres Kyrgyzstan, Kazachstan a Rusko az do £рапё1зка.
Vsechno zbozi tak bude dopravovano z Ciny po zemi ci po
vodё. Mimochodem jiz пёкоПк let jezdi dvakrat tyd^ vla-
ky mezi Pekingem a Hamburkem (provozuji to Ыётескё
drahy /=DB/ a logisticka firma Schenker). Pfed lety byl
takd do Ciny йзрёзпё prodan magneticky zeleznicni sys-
tem Transrapid, ktery v Мётески ztroskotal.
Co jsi mela na mysli, kdyz jsi mi pfed nekolika tydny rek-
la, ze zijeme v novem letopoctu?
Мё1а jsem na mysli udalosti z roku 2001 a utok na 8уё1оуё
obchodni centrum v New Yorku, coz podle meho nazoru
odstartovalo novou casovou eru. Nehovofime jiz о dobё
„pfed Kristem“ a „po Kristu“, ale о dobё „pfed 11. zafim
2001“ a potom.
Co to ma spolecneho s castingovymi firmami, о nichz
jsme spolu mluvili?
Tyto firmy pusobi се!озуё1оуё. V ВегИпё existuje jeden
podnik, ktery pravidel^ provadi nabory ve ve^m hote-
lu Esterel ve ctvrti Neukolln. Vydava se to za takzvany
showcasting. Hledaji osoby тигвкёЬо i zenskeho pohla-
vi, a to pokud mozno s tmavou barvou pleti, ale nikoliv
йр1пё cerne typy, s tmavymi vlasy a ideals i s tmavyma
ocima, hovofici arabsky nebo persky (=fdrsi). Znas to
z Bavorska?
Neznam.
Se vsemi zajemci jednaji, jako by je obsazovali do filmo-
vych roll. Pak jim oznami: „Delame intelektudlm praci.
336
Pripravujeme use proto, aby si nase kultury lepe porozu-
mely“ Podle meho nazoru je tomu ale tak, ze vse, co vidime
i slysime (vsechny obrazky v televizi а podobnd), je pfedem
pfipravene. V kosovske valce to bylo stejnd: mnoho zabdru
bylo pfedtoceno predem, byly to jeh hrane sceny a obrazky.
Tito lidd jsou pak ubytovani v ndjakem tabofe - jeden
takovy se nachazi pobh'z Norimberku - ktery ale neni
mozne zvendi identifikovat. Tito pseudoherci stravi
v tabofe minimalnd tri mdsice, v maximalnim pfipadd
to muze trvat az pul roku, pficemz dostavaji mimofad-
пё stddry honoraf ve vysi 70-130 euro dennd a ubytovani
i strava jsou zdarma. Nesmdji pouzivat mobilni telefony
ani poditade. Pro kontakt s rodinou v pf ipadd nalehavych
udalosti existuje kontaktni misto, kam aktdfi mohou
zavolat. Jsou vsak drzeni az pul roku v naproste izolaci.
Pfedstav si vsak, kolik репёг si tak mohou vydёlat.
A co tam ti lide vubec delaji?
Hraji si na valku. Jsou obleceni jako cikani, bojovnici Taliba-
nu, vojaci, zdravotnici apod. - a najednou tu mame obrazky,
kterd pak vidime ve zpravach. Funguje to jen proto, ze lidd
uz jsou takto naprogramovani. Ve skutednosti je to vsechno
podvod. Takoveto tabory se nachazeji po се1ё svdtd. Znam
konkretni osoby, ktere se о tuto praci uchazely.
Znamena to tedy, ze lide, ktefi byli v tabofe, vyjdou po
tfech ci vice mesicich znovu ven, aniz by vedeli, ze byli
filmovani?
Nikoliv, aktefi to samozfejmd vddi. Vddi take, ze pokud
to zapipa, musi si lehnout a pfedstirat smrt. Nevddi
ale, к сети budou tyto zabdry pouzity. Tato dinnost se
v Ndmecku normalnd zdanuje a je povazovana za oficialni
zamdstnani.
337
Dobre, avsak jestlize ti predstavitele pote nevedi, kde se
to bude vysilat... Ale moment, to zni zajimave. Zejmena
u udalosti z 11. zari 2001 vysla najevo existence zaberu
lidi v nejruznejsim prestrojem, kteri vystupovali jako
ociti svedkove - takzvani crisis actors (=herci zobrazujici
krizove situace). V knize Politicky nekorektni je dokon-
ce nekolik techto predstavitelu v roli svedku zobrazeno.
Zminuje je take Michael Morris ve sve knize Co nesmite
vedet! 2. Uz mi to doslo. To je ale drzost...
Mily Jane, kdyz to budu posuzovat z се1о8уё1оуёЬо hle-
diska a na гакМё svych rozhovoru s lidmi, je evidentni,
ze vnimani reality je v dnesni dol^ зПпё naruseno. Mozna
ale bylo naruseno vzdycky a my vlast^ vubec nevidime,
co je skutecnost a co ne. A to, co mame slyset, to neslysi-
me. Faktem je, ze jiz nedokazeme rozlisovat mezi kyber-
prostorem a realitou, a to v се1о8уё1оуёт тёгitku. Такё ja
sama kvuli tomu ^kdy tapu v nejisUM^.
Zila jsi nekolik let v Brazilii a tuto zemi stale navstevu-
jes. Co Te tam zaujalo?
Podatkem roku 2015 jsem stravila v Brazilii 1ётёг tri тёз!-
ce a musim fict, ze se 1ё1о zemi nevedlo nikdy tak zle jako
v so^asnosti. Pfi тё pfedchozi пау^ёуё pfed ctyf mi lety
se na jihu hod^ mluvilo о hnuti bezzemku Mommento
dos Sem Terra - MST. Tito bezzemci jsou Ь^еёпё ztvar-
пёт castingovymi firmami. Jedete napfiklad okolo plan-
tazi sojovych bobu nebo cukrove tftiny, jez jsou dlouhd
200-300 kilometru, a nahle spatfite postave^ chatrce
i pradlo vlajici na snurach. Pomyslela jsem si: co to ma zna-
menat? Tady - uprostfed pampy? Sedёl tam jeden jedi-
ny ёкжёк. Sla jsem к пёти a zeptala se ho, co tam dёla.
Odpovёdёl mi: „Mam tu dnes sluzbu a musim davat pozor,
aby se nikdo nedostal dovnitf/ Reagovala jsem: „Kdo by
sem тё! chodit, пёкат doprostfed poll kdesi v ризНпё.“
338
Pokud se с!оуёк сПепё nerozhlizi kolem sebe, nideho by si
ani nevsiml. Jeho reakce byla: „Ano, ale my to tak (1ё1атпе,
jsme spolecenstvi, blablabla..“
Byl to jeden z 1ёсИ1о castingovych kempu. Timto zpuso-
bem vznikaji fotografie nebo filmovd sceny, kterd se poz-
deji objevuji ve zpravach. Take v pпpadё 11. zafi existova-
ly urcitd scdny, kterd byly pfedtodend, a pravddpodobnd
mezi пё patfi takd пёк1егё гаЬёгу s letadly. Vybavuji si,
jak byl v jakdmsi z 1ёс1По filmu vi^t pfedek letadla, kte-
ry zase na druhd 81гапё budovy vysel ven, coz je pocho-
р^е1пё nemoznd. Manipulator! evident^ udёlali chybu.
Kazdopad^ byly pfedpfipravend ci vyfabrikovand scdny
о udalostech 11. zafi pfimichany do skutednych zivych
гаЬёгй. Normalnd to neni poznat, pokud ovsem ndkdo
neuddla chybu...
Muzeme vychazet z toho, ze mocipani vedi, co cini...
Ursulo, v roce 2014 jsi behem takzvane destnikove revoluce
pobyvala v Hongkongu. Cos tam zazila?
V roce 2014 jsme ve zpravach slychali о demonstracich
uprostfed Hongkongu. Byla jsem tam 1акё, a sice пёко-
likrat, po^vadz jsme vzdy museli prochazet kolem cen-
tralniho патёзи'. Tam je takd stanice metra apod. Pfi
sledovani televiznich гаЬёгй jsem se domnivala, ze tam
demonstruji tisice lidi. Kdyz jsem ale na mistd vystoupi-
la z metra, vidёla jsem na tomto ге!айупё та1ёт патёзй'
jen пёкоНк policistu, ackoliv podle televiznich гаЬёгй jich
tam тё! byt nadstandardni pocet. Policistd ani петё-
li nasazene helmy. Rekli nam, abychom sli dal, nebot’ to
tam musi hlidat. Hovofila jsem takd s udajnymi mladymi
demonstranty, ktefi vypovёdёli, ze dostavaji penize za to,
ze sedi na nanwsti a ze se tam pravidel^ stfidaji. ТёсЬ-
to „demonstrantu1* nemuselo byt na патёзи' ani dvё 81ё.
Medialni pracovnici vsak mazanymi triky, a pfedevsim
339
nastavenim kamer, dosahli toho, ze tento pocet vypadal
тпоЬопазоЬпё vStsf. Nemohly byt predem predtoceny
i пёк1егё зсёпу? To nevim, povazuji ale za га]1тауё, ze
je na гаЬёгесЬ оракоуапё vidёt dёtska postylka, kte-
ra byla snimana a fotografovana z ruznych perspektiv.
Nelezelo v ni vsak г^пё miminko, sama jsem nahtedla
dovnitf.
To je ovsem spatny vtip. Kdyz jsi mi tehdy z Hongkongu
volala, jeste jednou jsem si prosel zpravodajstvi о tamej-
sich udalostech. Hovorilo se о desitkach tisic demon-
strantu. Kdo za tim podle Tveho nazoru stoji?
Саз1^оуё firmy, ktere umi vse dobre zorganizovat. Pro
тпоЪё mistni lidi to samozrejnre znamena i vynosnou
praci a dobry vydёlek - ^kdy dokonce pro се1ё rodiny.
Pojem prolhany tisk je tedy opravneny.
To je je^ гтгпё vyjadfeno. Ptam se vsak: bylo tomu nёkdy
v historii jinak?
Nekdo to ale pfece musi organizovat. Michael Morris
ve sve knize Co nesmite vedet! 2 napsal, ze initiatory
protestu v Hongkongu byly Agentura Spojenych statu
americkych pro mezindrodni rozvoj (=USAID) a vlivna
americka nadace National Endowment for Democracy
(=NED) spolecne s puvodne srbskou skupinou OTPOR/
CANVAS. Jedna se о organizace, na ktere muzeme
narazit vsude tam, kde dochazi к protivladnim demon-
stracim.
To je docela тогпё. Kdo ргезпё demonstranty v Hon-
gkongu organizoval a zaplatil, to nevim. Mohu ale potvr-
dit, ze demonstranti sami od sebe pfiznavali, jak dostali
penize, aby tam demonstrovali...
340
Prejdeme к jeste dalsimu tematu. Jiz pfed lety jsi mi
chtela vypravet песо о zakladatelich automobilove
znacky Skoda...
Ano, jedna se historku z doby, kdy Skodovku pfevzal
Volkswagen (=v roce 1991) a kdy jsem с1Нё1а ргоуадё1
vyzkum tykajici se automobilek. Byla jsem vsak od toho
dйraznё odrazovana с1оуёкет, к пётиг jsem тё!а dmre-
ru. Йек! mi: „Udelejte mi prosim tu laskavost a о nicem
nepiste, chcete zustat jeste dlouho nazivu“ Ziskala jsem
1акё informace, ze v dobё pfed druhou 8уё1оуои val-
kou vedli automobilku zakladatete firmy рапоуё Laurin
a Klement, ktefi тёИ йdajnё byt zavras^ni Americany
(V. Laurin zemfel v roce 1930 v Praze ve уёки 65 let, V.
Klement v roce 1938 v Mlade Boleslavi ve уёки nedozi-
tych 70 let - poznamka pfekladatele). Vic к tomu nechci
uvadёt. Nechala jsem to tehdy byt. Je to stejnё jako
s Cervenym kf izem. Kdo provadi pruzkum na toto tёma,
toho cekaji уе1кё potize.
Za sebe mohu prohlasit: „Neverim zddnemu politikovi ani
mediim!1
Dekuji mnohokrat za rozhovor!
341
Jest milionu
mrtvych Africanu
nas nezajima...“
342
Dne 12.12. 2015 jsem тё! pfilezitost seznamit se s jednim
doktorem, jenz акйупё pusobi u organizace Lekafi bez
hranic а йёа81т se i jejich zahranicnich misi. ВёЬет prv-
niho (spise seznamovaciho) rozhovoru jsem si vypsal kli-
cova hesla, ktera jsem pfi nasem druhem setkani dne 26.
1. 2016 pouzil jako vychodisko pro rozhovor. Так jsem se
dozvёdёl о jednё z nejvёts^ch spinavosti zahranidnf politi-
ky USA - ale гаё1е si о tom pfecist sami.
Pri prvnim setkani jsme hovorili о mnoha zajimavych
tematech. V uvodu bych se proto chtel zamefit na jedno
z nejsilnejsich temat, ktere me osobne skutecne zasahlo -
je to variace na to, co jsou nekteri lide schopni udinit svym
bliznim. Jedna se о konflikt ve Rwande v roce 1994. Vypra-
vejte prosim.
V roce 1996 jsem se seznamil s jistym diplomatem, pra-
covnikem nejmenovaneho velvyslanectvi z oblasti Blizke-
ho vychodu. Tento с1оуёк byl v roce 1993 зуёЬкет rozho-
voru Ье^скёЬо ministra гаЬгатёт'сЬ уёс! s velvyslanci
Britanie a Francie. Rozhovor probihal ve velmi ито1пё-
пёт duchu a tykal se jistёho postupu, jenz byl apliko-
van na oblast Konga, Rwandy a Ugandy. Атепёапё tam
financovali povstaleckou armadu, ktera тё!а tuto oblast
obsadit a ,,vycistit“ tak, aby mohla byt prosazena udajna
stara americka prava na 1ёгЬи. Na уусЬоЬё Konga и jeho
hranic se Rwandou se totiz nachazela „vzacna puda“ plna
cennych surovin, jez тё!у byt уу!ёгепу. Jednalo se о polo-
уоЬ1ёе a kovy, pfedevsim о tantal. Tantal je kov, ktery je
soucasti кокапоуё rudy a pouziva se nejen pfi \гугоЬё
mobilnich telefonu, ale 1акё pfi produkci leteckych turbin
a i v гаЬапжё technice, nebot’ v porovnani s jinymi kovy
je vysoce korozivzdorny a je zcela inertni vuci organic-
kym 1ё1езпут tkanim. Zapad, копкгё!пё pfedevsim Ame-
ricane, с!иё1 proto zasoby tantalu maximalnim zpusobem
vytёzit. Vychazelo se tehdy z pfedpokladu, ze se v Гё1о
343
oblasti nachazi рпЬПгпё osmdesat procent Буё1оуусЬ
zasob tohoto kovu. Zapad zacal financovat povstaleckou
armadu, ktera mela za ukol tuto oblast ,,vycistit“ a zajistit,
aby americke a dalsi zapadni firmy mohly zahajit tezbu.
Jednoduse vyjadreno: ve Rwande se nachazela dulezita
a zadana surovina, avsak zily tam ruzne africke kmeny,
ktere planum na bezproblemovou tezbu staly v ceste.
Proto byla financovana povstalecka arm&da, jez inicio-
vala tento nesmirne krvavy konflikt, ktery si ve Rwan-
de a Kongu od roku 1993 do dnesniho dne vyzadal zivoty
sesti milionu Africanu.
Presne tak. Doslo tehdy к roztrzce prezidentu Rwandy
a Konga se Zapadem - s Belgicany, Francouzi a Americany.
Letadlo, v nemz se nachazeli rwandsky prezident J. Habya-
rimana i prezident Burundi C. Ntaryamira, bylo v dubnu
1994 sestfeleno raketou prokazateM dodanou americ-
kymi zasobovacimi kanaly. Francouzi se drzeli mimo hru,
presto na ра1иЬё letadla byli dva francouzsti piloti, ktefi
take zahynuli. Pak nasledovaly ruzne diplomaticke zaplet-
ky, ucelu vsak bylo dosazeno, nebot’ nakonec bylo ггш'пёпё
uzemi 8ки1еспё ,,vycisteno“, a to za cenu masoveho vraz-
dёn^, ktere si behem prvnich sto dnu vyzadalo jeden mili-
on оЬёй'. Nakonec se vsak toto cislo je^ znasobilo. Byla
to krvava cena za tezebni prava na tantal v Kongu.
Zmnwny diplomat byl jiz v roce 1993 svёdkem rozhovoru
о 1ёс№о planech. Tehdy tomu nechtel уёгк, ale nakonec
se vse realizovalo a plany se staly skutecnosti.
V teto souvislosti si vybavuji zajimave setkani se synem
tehdejsiho rwandskeho armadniho sefa, jehoz jsem
v roce 1997 navstivil v jednom azylovem zarizeni v Bru-
selu a vedl s nim rozhovor. Rekl mi tehdy, ze oba zne-
pratelene a valcici kmeny Hutu a Tutsi (a jejich nakupy
344
zbrani) byly financovany dvema bankami, a sice (ИЦ.
To si pfesne pamatuji.
К tomu se nemohu vyjadf it. Vim pouze to, о cem mi vypra-
уё! onen diplomat. Byly to ovsem ргауё tyto kmeny Hutu
a Tutsi, ktere тё!у byt z uvedeneho uzemi vypuzeny. ВёЬет
prvniho masakru pfisli о zivot zejnwna Ти18юуё а игтТпё-
ni Hutuove, uzemi se tim vsak uvolnilo pro zahajeni tёzby.
МпоЬё organizace na ochranu lidskych prav, mezi jinymi
Гакё Lekari bez hranic, pak vydavaly гйгпё zpravy, ktere
poukazovaly na zasadni porusovani lidskych prav а тазоуё
vrazdy v zemi, coz vyvolavalo tlak na OSN. Organizace spo-
jenych ndrodu vsak v teto zapletce stala na 81гапё Ameri-
ёапй - americka velvyslanky^ pfi OSN Madeleine Albright
(v tёto funkci pusobila v letech 1993-1997) byla mimocho-
dem do уёй газуёсепа - a proto bylo Americany financo-
va^ р0У81а1ескё vojsko pouzito jako naraznikova armada
mezi va^icimi stranami v Kongu a Р\уапЬё a rebely obsa-
zene uzemi bylo oznaceno za Ьегреёпои zonu, pfestoze se
,,povstalci“ ve skutecnosti уугагпё podileli na masovych
vrazdach, а ,ууё18ЬН“ tak uzemi игёепё pro 1ёгЬи od lidi.
Povazuji to za absolutni katastrofu. Je to ukazka chlad-
nokrevneho bezcitneho cynismu jistych byznysmenu
a politiku, kteri jsou schopni kvuli surovinam obetovat
zivoty milionu lidi.
Dalsim tematem naseho prvniho rozhovoru byly letecke
nalety spojencu na Drazdany v unoru 1945, co muzete
net к tomu?
Nezavisle na зоЬё jsem pfed nёjakym ёаэет osetfoval
dvё stars! damy, ktere mi vypr^ly оЬзаЬоуё shodnou
pfihodu z prvni ruky, ackoliv se navzajem vubec neznaly.
Prvni byla sama tekafka a v bfeznu 1945 pusobila и Cer-
пепёИо krize v Drazd’anech, druha byla manzelka zuba-
345
fe z шёЬо rodndho rr^sta. ОЬё damy uvedly nasledujici:
v dobe spojeneckych naletu se v Drazd'anech a pfilehlem
okoli nachazely песЬгапёпё рпЬНгпё dva miliony uprch-
liku z tehdejsich vychodnich oblasti Кётеска. Spojenci
pfi naletech nejprve pouzili tfisthre bomby nicici stfechy
a v dalsi у1пё naletu pak shazovali zapalnd bomby s fosfo-
rem, coz byl jasny utok proti civilnimu obyvatelstvu!
ОЬё damy mluvili 1акё о poctu оЬёН 1ёсЬ1о naletu. Tvrdi-
ly, ze pocet mrtvych se da diky пётескё duslednosti pfes-
пё urcit metodou, ktera se pouzivala pfi pohfbivani оЬёи'.
Mrtvoly byly po рёН stech navrseny na уе!кё hranice, potd
se pfidaly dfevo, dehet a tramy a vse se zapalilo. Podle
poctu 1ёс1Но hranic bylo spolu se zaznamy Cerveneho kfi-
ze mozno rekapitulovat, о jaky pocet mrtvych se jednalo.
Existuji 1акё 1е1ескё гаЬёгу hof icich hranic. Dnes se v sou-
vislosti s bombardovanim Drazd'an hovofi о 15 000 оЬёи',
Wikipedie uvadi pocet 22 000-25 000 оЬёи'. Ve skutecnos-
ti to ale bylo pfes 300 000 оЬёН! Pfislo tehdy о zivot tolik
lidi, ze v okruhu padesati kilometru museli povolat skolni
mladez, aby pomahala s pohfbivanim mrtvol, kterych bylo
пеиуёп1е1пё mnoho. Nebylo tehdy тогпё pohfbit mrtvoly
do гетё, protoze puda byla je^ promrzla. Z tohoto duvo-
du a kvuli nebezpeci epidemie byla zvolena tato varianta
a mrtvoly byly spaleny na hranicich.
Muzete take uvest historku о rakouskem politikovi Jor-
gu Haiderovi?
Kratce po Haiderc^ smrti v fijnu 2008 jsem se bavil se dvё-
ma znamymi styrskymi regionalnimi politiky, ktefi ho dobfe
znali, respektive byli jeho pfatete. Mluvili jsme о jeho smr-
1е1пё аи!опе!^ё. Styfane otevfe^ hovofili о Haiderovё
likvidaci kvuli jeho vefejnym vyjadfenim i о tom, ze je to
v zasadё jednotny nazor politickych insideru. Kdyz ЬёЬет
атепскё hypotecni krize mluvili vsichni о tom, ze zmizely
346
penize, Haider poznamenal: „Penize nikdy nezmizi, jen tecou
jinam!“ Haider pak v televiznim rozhovoru uvedl i jmena bank
a fmancnich spolecnosti stojicich v pozadi, do jejichz kanalu
тё!у penize pfitect. Toho se тё! radёji vyvarovat...
Co to bylo za firmy?
Byly to гйгпё эоикготё banky z vychodniho pobf ezi USA...
Pfi nasem prvnim setkani jste zminoval take jednu svoji
znamou, jez mela kontakt se cleny Trilateral™ komise.
(Poznamka: Trilateral™ komise byla zalozena v roce 1973
multimiliardafem Davidem Rockfellerem, a sice behem
jedne konference skupiny Bilderberg. Komise sebe sama
oznacuje jako diskusni forum, kde se schazi 300-400
vlivnych osob ze Several Ameriky, Evropy a Japonska,
aby planovaly smefovani svetove politiky.)
Ano, byla to moje dobra znama, ktera bohuzel mezitim
zemfela. Jednalo se о americkou novinafku, jez тё!а
kontakty se ё1епу Trilateral™ komise. УузуёНПа mi, ze
slovo trilateral™ (=trojstranny) ma oficialne evokovat
symbol a vyznam v гетёр1зпёт slova smyslu a defino-
vat natezani роННскёЬо konsensu mezi USA, Evropou
a Japonskem. Pro vefejnost to zni velmi dobfe. Inter-
пё - a to jiz dlouho pfed oficialnim zalozenim - se vsak
komise chape jako sdruzeni vedoucich americkych
pfedstavitelu z oblasti ekonomiky, politiky a armady,
к1егё ma koordinovat geostrategickё а гаЬгатёпё eko-
погтскё zajmy Spojenych statu a prosazovat je politic-
kymi i vojenskymi prostfedky. ^urnalistka se opakova-
пё ptala, jak mohou byt №mci tak hloupi, ze si nechaji
libit falsovani historie ze strany spojencu. ВЬёШа mi
1акё, ze vsechny vojenskё konflikty po drui^ эуё1оуё
valce byly fizeny z USA cleny Trilateral™ komise a sku-
piny Bilderberg.
347
V Trilaterdlni komisi se setkavaji clenove takzvaneho
vojensko-prumysloveho komplexu, о nemz kriticky hovo-
fil byvaly americky prezident Dwight D. Eisenhower ve
svem poslednim projevu к narodu v lednu 1961.
Ano, a nyni se muzeme jej^ jednou vratit ke И\уапёё,
na jejimz pfikladu vidime, jak Trilaterdlni komise fun-
guje. Americke firmy potfebuji tezebni prava, respektive
si cht£ji tato prava zachovat a udrzet, ponevadz se jed-
na о suroviny, ktere prumysl nutne potfebuje. A prumysl
zase vydelava penize, z nichz zije armada a takё politika.
Так je financovan americky зуз1ёт i americke zbrojeni.
Pro атепскё firmy tedy pracuji lide z armady nebo byva-
li vojaci, ktefi se staraji о logistiku, financuji, vyzbrojuji
a cvici povstalce. Nasled^ pak politici prezentuji akci ё!
projekt jako „mirovou operaci“, jako pokus urovnat vnitro-
africky konflikt. Je to vskutku genialni. A pani Madeleine
Albright tahala pfi teto akci za nitky v pozadi.
To се1ё vsak рокгаёц)е dal, protoze pfece jde о сеппё
suroviny, jez je tfeba v maximalni тогпё mife уу1ёгк.
A to je zase role africkych ,,nevolniku“, ktefi v dolech
pracuji z donuceni - dasto se jedna i о dёti. Takto tedy
dochazi ke druhemu kolu likvidace africkeho naroda.
A kvuli zasobovani koltanovych dolu v narodnim par-
ku Kahuzi-Biega masem jsou zdecimovany tisice slo-
nu a vzacnych goril nizinnych. Podle zprav ochrancu
zivotniho prostfedi nezustal nazivu snad ani jediny slon
z puvodniho stavu 3 600 kusu, jez zily v tomto narodnim
parku. V mezidobi uz byly айчскё doly totals уу!ёгепу
a vysaty. V so^asnosti 1ёгЬа probiha na jinych mistech
зуё1а, napfiklad v Australii, a tak Атепёапё africke uze-
mi znovu uvolnili Evropanum. Americky Kongres pozdёji
zfidil vysetfovaci komisi, aby prosetfila mozny americky
podil na masakrech, ktera vsak (jako obvykle) nepfinesla
zadne vysledky.
348
Dalsi otfesnou zalezitosti je take ргоЫёгп detskych otro-
ku. Nechali by timto zpusobem iluminati pracovat svo-
je vlastni deti? Samozfejnte ze ne; jejich potomci pfece
nejsou zadni „neuzitecni jedlici", jak tito lide pejorative
oznacuji уёгёти зуёГоуё populace. Iluminati ale budou
sklizet to, co rozsёvaj^...
Zminim dalsi tdma: hovofil jsem s vysokym ufednikem poho-
tovostni policie z naseho regionu. Tento pan mi potvrdil to,
co jsem drive povazoval jen za nepodlozenou роуёэй totiz ze
azylanti, ktefi kradou v supermarketech, se nemuseji vubec
obavat trestniho stihani. Pokladni nechavaji kriminalni azy-
lanty utdct a ucty za ukradend zbozi jen pfedaji mistnimu
obecnimu ufadu, jenz vse zaplati. A pokud pfesto ektery
zanrestnanec supermarket na kradez upozorni, policie mu
уузуёО!, ze tak ucinil zcela zbytecne.
Hovorili jsme take о „suvereniteu Nemecka...
Na tdma udaje suverenity пётескёЬо statu mohu иуёзГ
pfiklad zneplateni tdto suverenity a ukazku kontro-
ly a destabilizace ze strany cizich tajnych sluzeb: kdo si
v noci, ЬёЬет niz padla Berlihska zed, pf ivlastnil veskerou
dokumentaci vychodonёmeckё tajnd sluzby Stasi? Byli to
americti agenti, ktefi vpadli do sidla Stasi a zmocnili se
asi osmnacti milionu datovych souboru. Ыётескё tajnё
sluzby tomu mohly jen z Ьегреспё vzdalenosti pfihlizet.
Tyto soubory jsem po sesti letech spatfil poprvd - ovsem
v cenzurovae а гкгасепё роЬоЬё. Co se stalo s asi 20 000
vychodoemeckymi agenty, ktefi pusobili na Zapadё? Je
pfece узеоЬеспё гпатё, ze nejzhrejsi provoz agentu na
8Уё1ё probihal v 1ё dobё ргауё mezi SRN a NDR. Muze-
te si tedy snadno pfedstavit, pro koho tito agenti potom
pracovali (a zfejie pracuji dodnes). Musime se takd ptat,
kde vyrustali pan Gauck a pani Merkel, jakd hodnoty jim
v mladi tento nedemokraticky totalitni БузГёт vj^poval
349
a jakou ulohu oba soucasni spickovi politici v byvale NDR
doopravdy hrali. Pani Merkel byla funkcionafkou komu-
nistickeho mladeznickeho svazu a mela za sebou slusnou
studijni i profesni капёги. Kazdemu musi byt jasne, ze
toho nebylo тогпё dosahnout bez dostatecnё spoluprace
se systёmem a minimal^ konformniho chovani s ohle-
dem na vlastni капёги... S demokratickym pfesvёdcen^m
a vnitrnim рогогитётт pro demokracii to pochopitel-
пё пета vubec nic зро!еспёЬо. A takovito Мё nas chteji
poucovat о moralce, 81и§пёт chovani a lidskych pravech...
S uvedenou minulosti lze pfece каМёЬо politika snadno
vydirat, a ten se tak muze velmi lehce stat loutkou zahra-
nicnich sil, ktere se zmocnily dokumentu Stasi. Bude to
mit пёсо зро1еспёЬо i s prudkym vzestupem 1ё1о politic-
ky v ramci politicke strany CDU (=Krest’anskodemokratic-
kd unie Nemecka) po аГёге Elf Aquitaine (=аГёга se tykala
kontroverzniho financovani strany CDU) a padu Helmuta
Kohla.
Zahranicni tajna sluzba BND osta^ podteha ufadu spol-
коуё капс!ёгку i pfislusnemu ministrovi а о ка^ёт nasa-
zeni sluzby v zahranici musi byt капс!ёгка informovana.
V praxi to znamena, ze pani Merkel уёЬё1а (a vi) о kazde
zahranicni akci BND. Zahrnuje to 1акё spiclovani nasich
evropskych sousedu v 1оиГкоуё roli sluzebnicka americ-
кё 1а]пё sluzby NSA, sledovani francouzskd vlady, fran-
couzskych firem ci francouzskych vojenskych zafizeni
apod. Kanctefka se tedy nemuze z niceho vykroutit a fict:
„О tom jsem nic nevёdёla.u
Likvidace bojeschopnosti bundeswehru byla tedy umy-
slna.
Ano, mam na to stejny nazor a vidim v tom potvrzeni
slov dalsich whistlebloweru, pfedevsim vyjadfeni jiste-
ho cloveka z bundeswehru. Uvidime, zda se pani Ursula
350
von der Leyen stane pristi kanclefkou - dotycna dama se
prece zucastnila posledniho setkani skupiny Bilderberg.
Pani Merkel кагёорайпё poskytla dobre sluzby nepfatelum
Nemecka, a to zejmena Obamovi. Mam na mysli spolecen-
skou destabilizaci. Vojensky jsme totiz jiz davno destabili-
zovani, politicky jsme vsak stale silni diky (zatim) dobrym
ekonomickym vysledkum. Tato situace se vsak тёш'. Kaz-
doroc^ napfiklad zmizi z hospodafske sceny pfes dvё
з1ё пётескусЬ firem a casto je pfebiraji konkurencni
spolecnosti, jez jsou vuci nasi zemi перМ1е1зкё. Tyto fir-
my sice stale zustavaji na пётескёт uzemi, davno jiz ale
nejsou v пётескёт vlastnictvi. Takovёto pfevzeti se tёmёf
vyhrad^ tyka jen nejlepsich firem, a navic se tak dёje
s pomoci nasich tajnych sluzeb, ktere pracuji ve ргозрёсЬ
sluzeb zahranicnich.
Existuje о tom prece dohoda. Pochazi, pokud vim, z roku
1963 a tyka se spoluprace mezi BND a NSA. Spoluprace
tajnych sluzeb je tedy i smluvne ukotvena, jak mi vysvet-
lil jeden znamy, jenz desitky let pracoval pro BND.
Takova smlouva muze existovat, ovsem vzajemna spolu-
prace je zoufale jednostranna, nebot’ BND je od пётес-
кё kapitulace v roce 1945 podfizena americkym tajnym
sluzbam. Frasku nazvanou smlouva proto nikdo nepotfe-
buje. Mimochodem 99 % zahranicnich agentu v Отес-
ки se zabyva hospodafskou spionazi a nase tajne sluzby
nemohou domaci firmy nikterak chranit - ргауё naopak.
Jeden negativni pfiklad za vsechny: zbranovy producent,
firma Heckler und Koch, se obratila na MAD (=Militaris-
cher Abschirmdienst=vojenska tajna sluzba, tajna sluz-
ba bundeswehru) a pozadala о pomoc v dezinformacni
kampani, kterou proti ni ^kdo rozpoutal. Tato kampan
vedla к poklesu akciovych kurzu a firma bezprostfed^
musela celit pfevzeti nepfatelskou konkurenci. A co иЬё-
351
lala MAD? Pfedstoupila pfed vefejnost s tvrzenim, ze se
ji firma Heckler und Koch pokusila pfimet к tomu, aby jeji
lide spiclovali zurnalisty z redakce prestizniho tydeniku
DER SPIEGEL. Nemecka firma pozadala о pomoc a dostala
takfikajic do nosu.
V воисазпё dobe jde v Ыётески о destabilizaci spolec-
nosti. vyzkumndho institutu ve vsi vaznosti vefejne
prezentuje nesmysl о tom, ze potfebujeme 30 milionu pfi-
stehovalcu, abychom vyfesili duchodovy ргоЫёт Nemec-
ka. Так je to prezentovano a prodavano vefejnosti. A pak
v zabehnutych manyrech vymyvani mozku poslouchame
kazdd dva tydny ve zpravach vetu, ze vice nez dve tfetiny
nemeckych obcanu podporuji pfistehovaleckou politiku
зро1коуё vlady. Faktem je, ze tyto udaje jsou jednoznac-
пё ууШапё a pfehnand, nebot’ pfistehovaleckou politiku
пётескё vlady nepodporuje ani pet procent obcanu.
Так funguje dezinformace. Lez se pravidelnym opako-
vanim stava „pravdou“, a sily v pozadi se z tohoto duvo-
du nejvic bojf skutecne pravdivych informaci. Proto jsou
n^dia pod kontrolou nekolika osob a sdelovaci prostfedky
jsou kontrolovany a cenzurovany. To je takd duvod, proc
se pouziva obecne znamy a tiskem, politiky i policii casto
pouzivany pojem oficidlni verze... Logicky musi tedy exis-
tovat i neoflcidlni verze (pfishisne zpravy). Kazdy, kdo umi
pocitat do peti, dokaze sam posoudit, ktera z obou ver-
zi je pravdiva: zda ta neoficialni, ktera ma byt potlacena
a ututlana, anebo oficialni, jiz Ize podle libosti pf ekrucovat
a retusovat, jeste nez je prezentovana vefejnosti.
Existuje ustanoveni Smlouuy dva plus ctyfi (=Vertrag
uber die abschliefiende Regelung in bezug auf Deutschland
=Smlouva о копеспёт uspofdddni ve vztahu k Nemec-
ku z roku 1990), ktere Nemcum zakazuje zpochybnovat
vyklad historickych udalosti v podani spojencu.
352
Ano, spravne. Poprve se toto ustanoveni о vykladu histone
objevuje jiz v jedne smlouve se spojenci z roku 1954 tykajici
se zruseni okupacniho statusu SRN (=Uberleitungsvertrag
von 1954 anebo - presneji - Vertrag zur Regelung aus Krieg
und Besatzung entstandener Fragen). V clanku 7 (odstavce
1) teto smlouvy je vyslovnS zakotveno, ze „пётескё soudy
a ufady... budou ve v kaidem ohledu respektovat platnost
a ucinnost... vsech rozsudkix a rozhodnuti* norimberskeho
procesu. Dulezity byl v teto souvislosti odstavec smlouvy,
ve kterdm se mluvi о tom, ze к tomu patfi i zjisteni о his-
torickych uddlostech, ktere vedly к valce. Provedeni techto
ustanoveni bylo ukolem ministerstev kultury jednotlivych
spolkovych zemi, к cemuz patfilo take sledovani obsahu
dejepisnych ucebnic v nemeckych skolach. Pri vyjednava-
nich о Smlouve dva plus ctyfi v roce 1990 trvali spojenci na
tom, aby obsah clanku 7 zustal v nove smlouve zachovdn.
Smlouva dva plus ctyfi nahradila smlouvu z roku 1954. Toto
ujednani podepsali ve dnech 27.-28. zafi 1990 take nasi
nemecti zastupci.
Ano, ale jen malo Ыётсй о tom vi. To je skutecnym duvo-
dem зоисазпё tristni situace v пётескёт medialnim pro-
stfedf.
Venujme se dalsimu bodu: cilenemu sifeni nakaz a zvy-
sovani poctu onemocneni obcanu za ucelem vyreseni
duchodoveho problemu.
Nejvёts^m bfemenem je nas duchodovy problem. Karsten
Vilmar, prezident пётескё lekafske komory, pfisel jiz pred
patnacti lety s terminem, ktery se stal paslovem roku: zdra-
votni politika sociable imosiieho рШсазпёЬо doziti. Nabizi
se otazka, kdo za 1ётйо cili stoji. Je jasne, ze z dostup^ho
hrnce репёг pro duchody nelze zajistit vyzivu obcanu, ktefi
se mohou dozivat az sta let. Penize jsou sice v hrnci, jestlize
se к nim ale nic nepfida, budeme mit problem. Lide se dozi-
353
vaji stale vyssiho vdku, a proto je nutne provest radikalni fez
a postarat se о to, aby se tak vysokeho staff nedozivali.
Jak toho chteji dosahnout? Prostfednictvim spatne vyzivy?
Jistё. Vsude se pouzivaji chemikalie. Zadina to jiz v zemd-
ddlstvi masivnimi postfiky s jedy proti hmyzu, houbam,
bakteriim a pievelum. Dёje se tak i prostfednictvim итё-
lych hnojiv, z nichz se dostava do pitnd vody uran. V posled-
nich desetiletich z tohoto duvodu dochazi к rapidnimu
narustu neurologickych опетоспёт a rakoviny, aby se
tak zmindny ргоЫёт vyfesil sam od sebe.
Rimsky klub jiz v roce 1972 ve sve zprave „Meze rustu“
uvedl, ze se о nekolik desitek let pozdeji budou nuzky
stale vice rozevirat a ze bude к dispozici stale mene
zdroju pro stale vetsi pocet lidi, a proto je nutne snizit
porodnost a zvysit umrtnost.
Pfesnd tak. Lidd jsou proto umyslnd decimovani - pro-
stfednictvim nemoci, epidemii apod.
Existuje nejaka souvislost, ktere byste si vsiml jako
lekaf?
Ano, na jedne strand probiha jiz od dёtskёho veku masiv-
ni fluorizace obyvatelstva, coz nechapu, a kontroverzni
je i podavani Idku D-Fluoretten dёtem, йdajnё aby тё1у
pozddji pevnou zubni strukturu. Fluor je Ьипёёпу jed, to
je pfece vseobecnd znamd. Jodizace jedle soli mifi stej-
nym smdrem. Vsechny tyto kroky, ktere pf iroda rozhodne
nepfedpokladala, zasahuji do pfirozenych procesu. Jes-
tё horsi jsou ale postfikove latky v zemddelstvi. Nemec-
ka vёda se napfiklad snazi ututlat pfidinu znepokojive-
ho narustu ndkterych neurologickych опетоспёт', jako
je napfiklad Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba.
354
V mezinarodni literature se totiz za pf icinu vzniku techto
nemoci uvadi pouzivani pesticidu a insekticidu. Nemeckd
clanky vdnovane tdto problematice se ji vsak snazi zamdst
pod koberec. Navic je pojem insekticid (=chemicky pro-
stfedek na niceni hmyzu) nespravnd pfekladan jako hmyzi
jed, coz je ovsem пёсо zcela jineho. Hmyzi jedje napfiklad
jed ze zihadla vosy. Jedna se tedy о umyslne mateni pojmu.
Je tomu tak v cele пётескё odborne literatufe, a pfedni
neurologovd navic souvislost mezi pouzivanim insekticidu
a uvedenymi nemocemi pfimo zpochybnuji. Podle mdho
nazorujde о cenzuru.
Existuji dalsi formy umyslneho zvysovani nemocnosti
obcanu?
Pfi svych pruzkumech a zkoumanich vddeckych praci
z oboru neurologic jsem objevil jeste пёсо zajimaveho. Jed-
na se о biochemicke mechanismy и ndkterych neurologic-
kych опетоспёт a о faktory, ktere tyto nemoci ovlivnuji.
Skutednosti je, ze nase nervove bunky narusuje, poskozu-
je a nidi cela fada jedu. Jde pfedevsim о nejruzndjsi kovy
usazujici se v nervovych vlaknech а celkovd v teto pro-
blematice pusobi cely souhrn negativnich faktoru, ktere
vyvolavaji neurologicka опетоспёт' (=neurologie=vddni
obor zabyvajici se prevenci, diagnostikou а Idcenim nemo-
ci nervove soustavy). Dochazi ke hromaddni jedovatych
kovu v tdle, a to vdetne prvku, ktere sice nepovazujeme za
nebezpecndjedovatd, pfesto jimi ale jsou, jako jsou napfi-
klad nikl, chrom, hlinik, kobalt, olovo а tdzke kovy obec-
пё. Tyto kovy se usazuji v nervovych vlaknech a poskozuji
bunky, pficemz od jiste chvile je soucet tdchto negativ-
nich faktoru tak velky, ze se zacinaji vytvafet systematicke
defekty, ktere se pak samovolnd sin. К tdmto pusobkum
patfi кготё kovu takd chlorovand uhlovodiky, insektici-
dy, pesticidy a dalsi podobne latky. Co nasim mozkovym
i nervovym bunkam dale skodi, jsou bakterialni a virove
355
гапё1у, jimz jsou vsak lide vystaveni jiz odedavna. Samo
о зоЬё to tedy je^ nevede к narustu neurologickych опе-
тоспёт, ktere jsou spise zpusobeny tim, co dnesni civili-
zace tёmto negativnim procesum dodava. Се1коуё to vede
к tomu, ze v soucasnosti zaznamenavame 20-40procentni
narust neurologickych опетоспёт'; a v пёк1егусЬ pfipa-
dech je toto cislo je^ vyssi.
Obracene to tedy znamena, ze bychom se mohli dozi-
vat vyssiho veku, pokud bychom neabsorbovali zminene
jedy.
Samozfejnr^, a pokud bychom zdravou vyzivu doplnili
kvalitni zdravotnickou peci, ktera nasim pfedkum chy-
Ьё1а, mohli bychom se dozivat mnohem vyssiho уёки. To
ale neni Апапсоуа1е1пё. Soucasni lide by se mohli кМпё
dozivat уёки sto dvaceti let. Je tomu tak: ve spolecnosti
existuje urcita zakonitost, ktere si vsimly jiz пёк!егё stu-
die, podle niz umiraji lide z nizsich socialnich vrstev asi
о deset let drive nez lide z vyssich vrstev s lepsim vzdёla-
nim a s vyssi zivotni urovni. Souvisi to i se stravovanim, se
zpusobem zivota, s vychovou a mozna take s geny, pokud
jiz nasi pfedkove dbali о kvalitu sveho zivota. Огскё to
take souvisi s konzumaci alkoholu a drog а гоупёг s cel-
kovym zivotnim stylem - a take se stresem, respektive se
schopnosti stres odbouravat. A zajiste to ma i пёсо spo-
1еспёЬо s tim, do ktere socialni skupiny jedinec patfi.
Jedna se tedy rovnez о konzumaci zdravych potravin...
Ano. Kdo se stravuje zdravё a uvёdomёle tak, aby si vsi-
mal skodlivin, jedu a geneticky upravenych potravin? Ano,
existuje zde elita, ktera se о tyto уёс! zajima, zbytek oby-
vatelstva vsak obvykle nakupuje v supermarketech a hleda
(coz je napfiklad pro Ыётсе typickё) nejlevnejsi nabidku:
„Kde mohu nakoupit potrauiny nejvyhodneji?“ Ale ргауё
356
zde je pfece nutne уёпоуа! pozornost tomu, co nakupu-
jeme a jakou stravu зуёти 1ё1и dodavame. Lide vydava-
ji penize za nejruz^jsi zbytednosti, za auto, оЫеёет',
stereo zafizeni, obfi televizory ё! smartphony - эГгиёпё
геёепо: za итё!е vytvofene Гакгуапё potreby, za jejichz
cilenou reklamou se skryvaji miliardove obchodni zajmy.
Pfitom by Ыё тёН v prvni fadё vёnovat pozornost svym
zakladnim potfebam, mezi nez patfi zdrava vyziva. Tim
pfece podporujeme vlastni 1ё1о. Ale ргауё v teto oblasti
№mci setfi; ка1оуё a Francouzi vsak ne.
U potravy je dulezity jeste jeden aspekt: minuly vikend
jsem navstivil jisteho proutkare, ktery mi znovu pfipo-
mnel poznatek, jejz jsem vlastne znal jiz z dfivejska. Jed-
na se о takzvanou silu Od. Jde о starogermanske oznace-
ni zivotni sily, ktera je ulozena uvnitf kazdeho clov6ka.
Tato sila se automaticky pfenasi na kazdou vec, se kte-
rou prijdeme do kontaktu - muze se jednat napfiklad
о obleceni nebo о cokoliv jineho. Existuji lid6, ktefi se
dotknou nejakeho pfedmetu, napfiklad prstenu, a doka-
zi pak fici vse о lidech, kteri kdy prsten nosili. Pfiklada-
nim rukou muzeme tuto silu take umyslne pfendSet na
dalsi lidi. Lecitel Bruno Groning napfiklad pfenesl svoji
silu Od do staniolovych kulicek, ktere pak rozdal nemoc-
nym lidem, aby se rychleji uzdravili. Zmineny proutkaf
Hugo Grote, s nimz jsem se setkal dne 21.1. 2016 spolec-
ne se svym pfitelem Adamem Jakobem, nam vysvetlil, ze
by bylo nejlepsi pestovat a pfipravovat si vlastni potravi-
ny, aby se tak zabranilo kontaktu s cizimi energiemi Od.
Ту totiz dvlivnuji druhe, at si to pfejeme ci nikoliv. Kazdy
si jiste vybavi, jak se citil nepfijemne, kdyz nekdy lezel
v hotelove posteli, pfipadne si musel obleci kus ode-
vu, ktery pfed nim nosil nekdo jiny. U potravin je tomu
tak, ze napfiklad pomeranc musel nekdo v zemi sveho
puvodu sklidit, nekdo jiny zase zabalit pro transport,
dalsi ho v obchode vybalit a polozit do regain a teprve
357
pak jsem si jej zakoupil a snedl ja. Pfede mnou tak na
pomeranci zanechaly svoji stopu minimalne tri cizi sily
Od. Pfeji si to tak? Anebo si vezmete arasidy z USA ci
hrozny z Jihoafricke republiky - copak vim, kdo byl ten
clovek, ktery mel tyto potraviny v nice pfede mnou?
Mozna to byl zlocinec, ustraseny ci smutny clovek, nebo
naopak nekdo piny nenavisti? Vsechny tyto informace
pak do sebe prijimame - byt nevedome. Co se bude dit,
pokud clovek, ktery se podilel na pfiprave potravin, jez
ja konzumuji, trpel rakovinu nebo mel AIDS? Co se stane
s touto energii, s temito informacemi, ktere se ke mne
dostanou? A jaky to ma na me vliv? Podobne je tomu pri
vymene telesnych tekutin, pfedevsim u pohlavniho sty-
ku. Mimochodem stranka Wikipedie venovana moji osobe
se podivuje tomu, ze radim lidem, aby davali pozor, s kym
se sexualne stykaji, nebot se timto zpusobem take pfena-
seji informace druheho cloveka a dlouhou dobu na part-
nered! posleze ulpivaji.
Pojem sily Od jsem dosud neznal, pondvadz se vsak ve
svem volnem case уёпир take truhlafine, znam pojem
oduseuneni, a tedy odusevneni ndjakdho neziveho pfed-
тё!и. Je samozfejme velky rozdil v tom, zda mam pfed
sebou kus nabytku z masove produkce, anebo vlastnoruc-
пё vyrobeny stul, pfipadne nabytek zhotoveny truhlafem
na pram'. итё1ес tedy dava svemu dilu dusi, ci jinak vyjad-
feno, femeslnikova energie pfechazi do zhotoveneho kusu
nabytku. К teto informaci patfi i namaha a usili odvёst
perfektni praci. Vsechno to se promitne do vyrobku.
A energie (nebo informace) уугоЬепёИо pfednr^tu ovlivni
pak i atmosfdru v pokoji, kde se tento pfednr^t nachazi.
А уёгёта lidi to citi.
Souhlasim. Vsichni pfece zname fr&zi: „Jidlo uvafene
s ldskou.“ Verim, ze kazdy citi, zda nejake jidlo pochazi
z velke kantyny, nebo je laskyplne pfipravene babickou,
358
ktera ma radost z tohoto, ze svym vnouckum muze uvarit
jejich oblibenou pochoutku.
Pfejdeme ale jeste к dalsimu tematu. Nedavno jste byl
na feckem ostrove Rhodos, kde jste mel velmi napinavy
rozhovor s jednim panem, jenz zrejme patri к podzemni-
mu hnuti, ktere planuje politicky pfevrat.
Ano, je to jeden z mych nejpodivuhodndjsich zazitku. Dal
jsem se do hovoru s jistym Rekem. Nejprve jsme si povidali
о fecke mytologii, о eposech Ilias a Odyssea. Zjistil jsem,
ze je to prvni Rek, jehoz jsem poznal, ktery se vyzna ve
sve vlastni domaci mytologii, a proto jsme spolu газуёсепё
diskutovali. Potd jsme zacali mluvit take о politice a rychle
jsme oba dospёli к гауёги, ze zastavame podob^ nazory.
Hovonli jste anglicky?
Ano, byla to vsak nejlepsi anglictina, jakou jsem kdy od
neanglicana slysel. Мё1 пеиуёгйе1пё bohatou slovni zaso-
bu. Probrali jsme temata svobodneho zednafstvi, globali-
zace, iluminatskych rodin i dalsi a navzajem jsme si polozili
otazku, co se proti tomu da dёlat. Uvedl jsem, ze pokud se
odpurci зуз1ёти zacnou organizovat, budou zfejnre rychle
vyrizeni. Muj protejsek к tomu пеуггизепё poznamenal, ze
se и nich ргауё pokouseji realizovat projekt na osvoboze-
ni Reku, a to nejen osvobozeni ekonomickd, ale celkove -
a sice prostfednictvim podzemniho hnuti. Rekl mi: „My
Rekove bojujeme za sebe. Chceme osuobodit svoji zem. Tento
proces md i svuj synonym. Jsme sjednoceni a vzdjemne pro-
pojeni. Nejsme nijak kontrolovdni a provozujeme na inter-
netu vlastni platformu, k niz пета pfistup nikdo nepovola-
ny a kterou nemuze pouzivat ani sledovat nikdo mimo nds!1
Vysvdtlil mi, ze jejich projekt osvobozeni - on sam hovofil
о „zuctovani“ - se nazyva Odysea, a srovnaval soucasnou
situaci Recka s mytologickou situaci, pficemz prohlasil,
359
ze stoji'me kratce pfed timto ziictovanim. A jeho zpiisob,
jakym pfenasel veci z mytologie do soucasnosti, mi doslova
пайапё! husi kuzi.
Z prvniho rozhovoru jsem si poznamenal, ze 90 procent
Reku jsou vlastne Turci a ze je to na nich nejak^m zpu-
sobem poznat. Co tim bylo mysleno?
Ano, sam jsem tomuto Rekovi rekl, ze vetsina jeho kraja-
nu je velmi neinformovana a о techto tematech nema ani
ропёН. Na to mi odpovёdёl: „Ano, nds ndrod о tom budeme
v pravy cas informovat. Ndrod je vsak. stddo jehnat, kte-
re muzes vest doprava, ci doleva. V soucasnosti je ndrod
veden do nestesti, je zaproddvdn, zrazovdn a dezinformo-
vdn. Az pfijde cas, budeme vsechny behem dvou dnu infor-
movat a pfivedeme je na sprdvnou cestu.“ Jak to fikal, bylo
to vskutku velmi pusobive - s vnitfnim klidem a sarmem.
Velmi to na тё zapusobilo.
A co to ma spolecneho s onemi devadesAti procenty Tur-
ku mezi Reky?
Recko pfece bylo dlouhou dobu Turky obsazeno. Uvnitf
feckё spolecnosti existuje spolecenstvi „cistokrevnych
&eku“. V dnesnim №mecku by пёсо takoveho bylo nemy-
slitelne. Ale Rekove jsou nas^sti osvobozeni z toho, co se
stalo ve Tfeti fisi, a nemaji s tim nic зро1еёпёЬо. №kte-
fi z nich jsou az rasisticky pysni na svuj hetensky puvod.
Tvrdi, ze existuje sedm znaku opravdovёho Reka, к nimz
patfi nejruznejsi dolicky v obliceji a dalsi rasovё znaky,
jako napfiklad fecky profil, oci apod. Vzpominam si 1акё,
ze jsem se asi pfed dvaceti lety setkal s jednou feckou
novinafkou, ktera jiz tehdy о tёto problematice zcela ote-
vfe^ mluvila - tedy о ,,opravdovych“ Recich a о nutnosti
udrzet cistotu „feckych genu“. Nedёlala s tim zad^ taj-
nosti. U nas v №mecku by se to vykladalo jako extremni
360
forma rasismu. Tato novinafka jednala s jinymi Reky jako
se spinou. Byla to velmi vzdelana a atraktivni zena, kte-
ra nam pfedvadela ty nejvybranejsi spolecenske zpusoby
a vedla s nami elegantni konverzaci - pfed Bohem to ale
byla velka rasistka. A tato dama tehdy take fikala, ze chteji
vzknsit stare dobre гескё pomery - pfed vice nez dvaceti
lety! Byl to cisty rasismus. U nas v Ыётески by to bylo
nemyslitelne.
Vedel zmineny Rek take песо о svobodnych zednanch,
Rothschildech, skupine Bilderberg apod.?
Vedel о vsem... Zminil rovnez Projekt Venuse, cosi na zpu-
sob vize zivota v budoucnosti, a tvrdil, ze i kdyby ilumina-
ti na Zemi vsechno znicili, budou moci jeho lide zit dal -
s pomoci Projektu Venuse. Vsechno je pry pfipraveno. Lze
pfezit take pod vodou - nebo pfedevsim pod vodou. Musi-
te si о tom пёсо vygooglovat. Jsou to autonomni, uzavfene
systemy s vlastnim zasobovanim energiemi apod.
Mam zde posledni poznamku о рпЬоёё tykajici se pfe-
pravy kontejneru Castor (=kontejnery na prepravu
jaderneho paliva), ktera vlastne patri do sfery „prolha-
neho tisku“.
Ano, rad bych vas jej^ seznamil s pfihodou meho pfite-
le a kolegy z organizace Lekari bez hranic. Je internista
a aktiv^ pusobi take v organizaci Lekari proti atomove
valce. Jednou mi vypnhrel о pfepravё kontejneru Cas-
tor v Ыётески, ktere jsou obvykle doprovazeny velky-
mi demonstracemi odpurcu jaderne energie. Pfi jednom
takovemto transportu zfidili se svymi tfemi kolegy maly
stan slouzici к provizornimu lekafskemu osetfeni. Rol-
nici, ucitele i dёti demonstrovali proti jaderne energii,
nebot' nechteli, aby byl mezisklad jaderneho paliva umis-
1ёп v jejich regionu. Proti 1ёт№ demonstrantum stala
361
na kolejich policejni jednotka, aby chranila a zajist’ova-
la pfepravu jaderneho paliva po zeleznici. ОЬё skupiny
proti зоЬё staly tri dny, nebot demonstranti nevёdёli,
kdy ргезпё se ma transport uskutecnit. Lekaf pozoroval,
jak se demonstranti bavi s policisty a jak panuje pokoj-
na nalada. С1оуёк mohl terror nabyt dojmu, ze se mezi
demonstranty a policisty rozvinul velmi иуо1пёпу vztah.
Тёзпё pfed prujezdem transportu vsak byla tato policejni
jednotka stazena a nahradili ji jinou z Durynska, jez byla
plna mladych policistu. V teto jednotce byly robustnej-
si typy, casto dvoumetrovi pofizci se sirokymi rameny.
Nejprve tf ikrat demonstranty vyzvali к ukonceni blokady
- zduraznuji, ze mezi demonstranty nebyli zadni vytrz-
nici, spise stars! lide a dёti - coz se vsak nestalo. Po tfe-
ti vyzvё policiste vytahli obusky a zacali demonstranty
mlatit. Pak je zacali zvedat z kolejnic a odtahovat pryc.
Kolega mi vypravёl, ze po pouhe ctvrthodince policej-
niho nasili museli v jejich stanu osetfit vice nez dvacet
zlomenych nosu. Vsiml si take toho, jak policiste zved-
li jednoho с^ёка а ЬёЬет zvedani mu йтуз1пё zlomi-
li nos. Totez provedli i dalsim lidem. Tento postup тёИ
nafizeny.
Podle meho kamarada byli na пмзГё zastupci уёгёту
sdёlovac^ch prostfedku - byli tam lide z televiznich sta-
nic ARD, ZDF, SAT1, PRO7. Kameramani vsechno nataceli
a novinafi se bavili s lekafi, ktefi proti brutalnimu policej-
nimu zasahu rozhofce^ protestovali a pozadovali vyvo-
zeni dusledku. Dalsi den vsak divaci vidёli v televizi pouze
гаЬёгу smejicich se policistu, ktefi odnaseli pryc пёкоПк
usmivajicich se demonstrantu, a sceny s demonstranty, co
strkaji policistum za cepice kvetiny. Tyto sceny vysilaly
vsechny televizni stanice, coz znamena, ze se na tom take
vsechny podilely!
Jasny pnklad prolhaneho tisku...
362
ЫеросЬуЬпё. A mohu zde uvest пёсо z vlastni zkuse-
nosti. Kdyz jsme byli v cervnu 2011
na dovole^ na оз!гоуё Rhodos, chtSli jsme navstivit
1акё гескё hlavni n^sto Atheny. Spolu s manzelkou jsme
tehdy telefonovali svym pfatelum v Ыётески, ktefi nam
duraz^ radili, abychom v zadnem pf^padё nechodili do
centra n^sta, po^vadz jsou tam зЬготаЫёпу tisice
radikalnich demonstrantu, ktefi zapaluji пётескё vlajky
a tropi vytrznosti. Pry podnikaji hony na Nemce, zaku-
klenci zapaluji auta a obchody, hazeji Molotovovy kok-
tejly, obchody maji rozmlacena okna a zabarikadovane
vyklady apod. V hotelu jsme si zapnuli пётескё zpravy
a sledovali рг^ё 1акоуё1о гаЬёгу. Manzelce jsem ale sli-
bil, ze pojedeme do centra a prohtedneme si Akropoli,
a proto jsme se oklikou do centra nakonec vydali. Stale
jsme byli ve stfehu, jestli na nas nёkdo nezautoci nebo
jestli nepotkame nёjakё demonstranty. Dostali jsme se az
do centra na nanwsti Syntagma, ktere jsme take vidёli
ve zpravach a kde тё1у probihat nepokoje, ale byli jsme
nesmirne pfekvapeni. Vsechny obchody byly otevfene,
na zemi se nevalely rozmlacene okenni tabule a nikde
nebyly vidёt loutky kanclefky Merkel s hakovym kfizem
na sibenici - ргоз1ё vubec nic. Projeli jsem jej^ dva-
krat kolem патёзй' Syntagma, ale nic jsme nenasli. Staly
tam jen tfi stanky s informacnimi letaky, ktere rozdavali
mladi muzi v kravatach - a tedy zadni zakuklenci! Vysli
jsme pak na Akropoli, kde visel pouze jeden plakat pro-
ti Europske unit, na пётг stalo, ze se ma demonstrovat
proti opatfenim EU. V osm hodin rano otevira Akropole
svoje brany pro turisty. Рё1 minut pfed osmou tam pfi-
sel hlidac s pistalkou, zapiskal a kratce nato se objevilo
пёкоНк studentu. Sundali plakaty, v klidu odesli a dovnitf
Akropole zacaly proudit houfy turistu. S demonstranty
jsme dokonce prohodili i пёкоИк slov. A to bylo vse, co
jsme zazili.
363
Proc se v nemeckych zpravach stve proti Rekum? Proc je
пёшеску narod postvavan proti reckemu? To byla pfece
drza lez!
Ano. Kdyz jsme se dalsi den vratili zpet do \ётеска, pro-
sel jsem vsechny televiznf stanice, abych se znovu podi-
val na demonstrace, hofici loutky a vsechno to ostatni.
NIC z toho ale v Athenach doopravdy nebylo. Proc to tedy
ёё1ар?
Existuje jedine vysvёtlen^: пётескё зёё^ас! prostfedky
musi tyto zmanipulovane гаЬёгу vysilat. Pfislusna media
i televiznf stanice samozfejn^ vёd^, ze se jedna о zfalsova-
пё гаЬёгу, ale musi to dёlat - na rozkaz.
Bylo to jako s fotografii evropskych politiku, kteri sta-
li ruku v nice v Pafizi po atentatu na redakci casopisu
Charlie Hebdo. Televiznim divakum to muselo pripadat,
jako by politici stali uprostfed Pafize obklopeni stovka-
mi lidi. Tato fotografie obehla cely svet. О nekolik hodin
pozdeji vsak vyslo najevo, ze ulice, na niz stali politici,
byla zatarasena a chranena bezpecnostni sluzbou. Prav-
du odhalily smartphony a nezavisle, alternativni zpravo-
dajske portaly... Vsechno ted' vyjde najevo, vsechny Izi.
Jednou mi vypr«hrel jisty vysoky dustojnik bundeswehru,
ze тпоЬё гаЬёгу, ktere v konecnem dusledku vedly к val-
ce v Kosovu, byly zfalsovany. Existovala о tom take repor-
taz, v niz byl гезтёвпёп tehdejsi пётеску ministr obrany
R. Scharping. V rozhovoru byl ministr nekolikrdt оЬутёп
ze Izi. Reportaz se jmenovala рпгпаспё: „Zadalo to lzi.“
Dekuji Vam za mimofad^ zajimavy rozhovor a pfeji Vam
v§e dobre!
364
365
Geomanticke valky
о silova mista Zeme
366
Jednim z mych nejblizsich pfatel je byvaly stavebni podni-
katel Adam Jakob, jenz od roku 2013 йзрёзпё pusobi nejen
jako energetik (=duchovni lecitel) a chirurg aury, nybrz
1акё provozuje akupunkturu гетё. Tato terapie harmoni-
zuje rusive z6ny tak, aby nenarusovaly blaho lidi ani гетё.
Adamovym pfitelem a do jistё miry i jeho mentorem byl
Erich Neumann, jeden z poslednich templafskych rytifu,
ktery sam v зоЬё sjednotil stare 1етр1агзкё uceni, ale byl
Гакё zakem Viktora Schaubergera (=rakousky lesnik, vyna-
lezce a spisovatel, zil v letech 1885-1958). Erich sestrojil
stroj na volnou energii na bazi vody, ktery mi pfi jednom
z nasich setkani take ukazal. Кготё toho nam pfedvedl
vlastnoruc^ sestrojeny cloudbuster (=kanon na mraky),
s jehoz pomoci dokazal nad svym domem formovat mraky
do urcitych runovych formaci.
Adam se ale naucil od Ericha Neumanna jejh£ i итёт, jak
vest geomantickё valky. Co to vlast^ znamena a jak se
vyuzivaji, nam povypravi Adam vlastnimi slovy:
Adam Jakob: Od svёho ucitele Ericha Neumanna, jenz
zemfel v roce 1999, jsem se dozvёdёl, jak Ize pfetvofit
terr^f kazdy pozemek na svёtё v silove misto. Erich byl
jednim z poslednich templafu, ktefi tuto techniku a toto
vёdёn^ ovladali. Dulezite je vёdёt, ze na Zemi stej^ jako
и lidi se nachazeji merididny (=drahy energii, nazyvaji se
take silocdry, leylines neboli draci stezky). Tyto meridia-
ny mohou byt zablokovany (pak jsou neaktivni), nebo mit
zaporny, ci kladny naboj. Takoveto blokady maji vёtsinou
na lidi i na pfirodu nichre ucinky. Jakmile tyto body najde-
me, muzeme je znovu spravne nastavit a dosahnout toho
(podob^ jako pfi akupunktufe и с^ёка), aby jimi орё1
zacala proudit energie. Erich mi ukazoval, jak skodlive
jsou dcinky energetickych blokad zejmena na pozemcich.
Obvykle to paralyzuje vsechny йгсмпё a blokuje ргоийёт
energie jak и lidi, tak take v рпп^ё. Jestlize ale na pozem-
367
Obr. 19: Adam Jakob
ku vznikne silove mi'sto, bude to mit pozitivni vliv na okoli
v okruhu peti set metru.
Muj mistr mi ovsem take vysvetloval, ze meridiany se
nevyskytuji pouze na pozemcich, ale ze se po celem 8уё1ё
nachazeji daleko mocrejsi hlavni energeticke body a cak-
ry. A о tyto body se jiz od staroveku vedly valky. Kdo je
ovlada, kontroluje i 5Уё1 uvnitf pole v okruhu jejich pusob-
nosti.
Uvedu konkretni pfipad z Evropy: na Gozo, coz je druhy
nejvetsi ostrov souostrovi Malta a soucast Maltske repub-
liky, se nachazi ctvrty nejvёts^ kostel s kupoli v Evrope (po
Rime, Londyne a dalsi sakralni stavbe z Malty). Nabizi se
otazka, co dela tak obrovska kostelni kupole na tak malem
ostrcnre se tficeti tisici obyvateli? Duvodem je to, ze se na
tomto miste nachazi hlavni energeticky bod pro oblast
368
Obr. 21: Giganticky kostel na ostrove Gozo
Stfedomofi a v kostele je ukryta „ovladaci рака", jejimz
prostfednictvim jsou vsechny tyto energie ovladany,
vedeny a usmernovany. Ostrov Gozo je jen ctrnact kilo-
metru dlouhy a sedm kilometru siroky; nachazi se na пёт
ale neobycejre husta sit' kostelii. Toto pole piisobnosti ma
prumer pf iblizne dva tisice kilometru a jeho vliv zasahuje
na temef cele uzemi Italie, dale pak na Srbsko, Makedo-
nii, Albanii a velkou cast Libye. Znamena to, ze z velkeho
kostela s kupoli na Gozu je mozne fidit, a tim i ovladat,
veskery tok energii cele oblasti. Kdo toto giganticke elek-
tromagnetickd zapornd pole ovlada, je panem celdho regi-
onu. Neni proto nahoda, ze je Rad maltezskych rytifu tak
mocny a ze se maltezsti rytifi etablovali prave na Malte
a Gozu.
Dalsi pfiklad: nejsilnejsi energeticky kladna zona v Evro-
рё je гетёр15пё ohranicena Мётескет, Lucemburskem,
369
Obr. 20: Pamatnik v Mnichove
polovinou Belgie a celym Nizozemskem. Jeji energetic-
ke pole pusobnosti ma priimer priblizne 650 kilometru.
Energetickym stfedobodem tohoto pole jsou Externsteine
(=сЪгапёпа pfirodni pamatka v Teutoburskem lese ve
spolkove zemi Severni Poryni-Vestfalsko; jedna se о sku-
pinu piskovcovych skalnich veil a bloku). Teto oblasti se
chteli zmocnit jiz Rimand, ale nikdy se jim to nepodarilo.
Enormni ucinnost maji vsak takd mens! energeticka pole:
napfiklad v Mnichove (pole pusobnosti priblizne v okruhu
330 kilometru). Ustfedni a ovladaci bod se nachazi v byva-
lem cisterciackdm klastefe ve Wessobrunnu, odkud Ize
ovladat cele Horn! Bavorsko. (Mala poznamka na okraj: v roce
1995 byl na jedne z energetickych linn postaven pamatnik
obetem iitoku palestinskych teroristu na olympijskd hry
v Mnichovf v roce 1972. Jcdnoznacnf se zde jedna о ovla-
daci paku toku energii. Pamatnik byl „nahodou" umistfn na
takove misto. aby tim byl pferusen a deaktivovan tok energii
pro се!ё Nemecko. Mezi lokalitou Externsteine a Mnichovem
totiz existuje energeticka spojnice. Erich Neumann jesfte za
sveho zivota dokazal tuto deaktivaci rusit.
370
Obr. 23: Hlavni evropske zemske cakry: Island, severni Skotsko,
Trondheim (=Norsko), Pnpjatske baziny, Exrernsteine. Montsegur
(=Francie) a Gozo
371
Dalsi dve zemske cakry se nachazeji v Polsku, respekti-
ve na pomezi Polska, Ukrajiny а Вё1огизка. Jedna z nich
je u Krakova (ргйтёг pole pusobnosti 3 800 kilometru).
V ustfednim bodu se v soucasnosti nachazi budova, ktera
je v rukou instituce, jez neni kfest’anska. Druha cakra se
nachazi v Pripjat'skych bazinach. Dalsi cakry jsou mimo
jine pod Tibetem (tuto oblast dobyla Cina), v 1егига1ётё
(о tuto oblast se vedou valky jiz od antiky), ale takd na jiz-
nim polu nebo na Krymu. Тётёг vsechna hlavni energe-
ticka centra jiz mezitim ^kdo ,,ovlada“. A v tomto sezna-
mu bychom mohli НЬоУо1пё pokracovat.
Proc ale zni nadpis teto kapitoly „Valky о silova mista
7етё“?
Duvod je ten, ze se na silocarach (neboli zemskych meri-
dianech), a zvla^ pak na jejich silovych bodech, jiz stovky
let buduji stavby s kopulemi, pripade obelisky ci obdobne
stavby - kfest’anske kostely, synagogy nebo mesity. Vet-
sina techto staveb byla vybudovana (ci spise prestavёna)
na jiz existujicich germanskych nebo keltskych kultovnich
mistech, nebot jiz tyto narody si byly vёdomy nesmirne-
ho vyznamu 1ёсЬ1о mist. Razenim budov s kupoli nebo
obelisku, ktere si lze pfedstavit jako akupunkturni jehlic-
ky na lidskem 1ё1е, se pfenasi energie z kupole na kupoli,
z obelisku na obelisk a pres hlavni ovladaci body (=Gozo,
Externsteine, Moskva, Krym, Skotsko atd.) je vysilana do
Rima a odtud do Jeruzalema, kde se shromazduje a je
dale vyuzivana. Vyuzivaji ji ti, ktefi о tom vёd^. Skutec-
nost, ze na 1ёсЫо silovych mistech stoji stavby ruznych
nabozenstvi, jas^ ukazuje, ze mocnosti odsavajici tyto
energie stoji nad vsemi nabozenstvimi; jinymi slovy, ze
nabozenstvi svёta pouze vyuzivaji ke svym ucelum. Kdo
ovlada tato energeticka centra, nepotfebuje masmedia
ani jine гЬгапё, aby mohl v urcitych energetickych polich
ovlivnovat lidi a pf irodu. Jednoduse se tedy jedna о ener-
372
373
gii, a nikoliv о ropu ani nic podobneho. Ne, ve skutecnosti
jde pfece о nase energie, a tim i о nasi zavislost na techto
silach v pozadi.
A nyni se dostavame к jadru уёск Erich a jeho templari se
1ёт№ machinacim s energiemi snazili celit, a proto mluvime
о „geomantickych valkach“. Za pf itomnosti Jana van Helsinga
nam Erich v roce 1996 pfedvedl, jak to funguje. Мё1 dfevёnou
tabuli - velkou desku, na niz se nachazela тара - a spendliky
oznacovaly vsechna mista v Еугорё s kopulovitymi budova-
mi a obelisky. Body byly navzajem propojeny provazky, a my
jsme tak пагогпё vidёli, kudy energetkJre meridiany v Evro-
рё prochazeji a kde pfes^ kopulovite budovy ci obelisky
stoji. Erich a jeho templafi pak provadeli to, ze pokud byla
napfiklad na пёкГегё ze silocar postavena nova kopulovita
budova, oznacili si na dfevёnё desce jeji polohu. Pak si pro-
mysleli, kde by bylo nejvhod^jsi toto nove spojeni pferusit,
nasedli do auta a odjeli tam. Na vybranem miste - napfiklad
^kde v lese - pak umistili zed've Гогтё run, specialni stelu
(=na vysku postaveny opracovany a vyzdobeny kamen) nebo
jiny germansky objekt, aby tak pferusili „energeticky tok“
protivnika. Tyto zdi (ci stely) pak zamaskovali nebo zakryli
zeminou tak, aby je nikdo neobjevil. Pokud tedy chtel pro-
tivnik tuto zablokovanou energii znovu uvest do pohybu, byl
nucen postavit dalsi kopulovitou budovu.
Iluminati - cili ti, ktefi totez jiz stovky let provadeji skrze
sve loze - maji i v soucasne dobё velmi napilno, coz muze-
me snadno poznat z toho, ze na energetickych bodech
2етё zfizuji stale nove kopulovite budovy. A geomant je
schopen rozpoznat, ze гоупёг dnes existuje ^kdo, kdo se
snazi tyto energeticke linie pferusit. Kdo to ale je, nesmim
prozradit.
Nyni vsak пёсо pozitivniho: energie je ze vsech mist
(podob^ jako pfes kolejovou sit’) transportovana do okoli.
374
Obr. 22: Monument ve Washingtonu
375
A tato kolejova sit' je ovladana ,,vyhybkami“ (=ovladacimi
pakami). Znamena to, ze energeticka pole lze рогкптё
nasnwrovat pro blaho lidstva i pfirody, aniz by proti tomu
mohly mocnosti v pozadi cokoliv ucinit. A moje prace
zahrnuje ргауё toto pozitivni (pfe)sn^rovavani energii.
Navic se vsechny hlavni energeticke body na^sti nena-
chazeji v rukou temnych sil.
Vsimejte si neobvyklych staveb v blizkosti 8Уё№уусЬ
mocenskych center (napf. obelisku ve Washingtonu).
Mohou se tam nachazet ovladaci body.
Kontakt na Adama Jakoba: www.adaTnjakob.de
376
Obr. 25: Jan van Heising, Hugo Grote a Adam Jakob v muzeu Ericha
Neumanna
377
„Hezastavate-li
v medialni branzi
jasna levicove postoje,
jste nacista!“
378
V listopadu 2015 jsem тё1 napad na novy filmovy projekt.
Odjel jsem do Hamburku, kde jsem se ve ctvrti Schanzen-
viertel setkal s jedm'm byvalym hercem, jenz nyni pusobi
v oblasti gastronomic, ale stale je^ ma v medialni branzi
dobre kontakty. Chtel jsem ho pozadat о radu. Hledal jsem
nejen pfekladatele a hlasatele pro anglickou verzi naseho
snimku Lez о Cheopsove pyramide, ale зЬапё! jsem 1акё
пёкоЬо, kdo by mohl slozit hudbu pro muj film. Herec
a gastronom v jedne озоЬё тё seznamil se dvёma svymi
pf ateli, s nimiz jsme se setkali v klidnem koutku jednoho
styloveho lokalu, kde jsme sve napady prodiskutovali. Po
projednani obchodnich zalezitosti se nas rozhovor stocil
politickym зтёгет. Casti naseho rozhovoru mi pfipadaly
tak zajimave, ze jsem zudast^ne pozadal о souhlas s jeho
zvefej^nim v 1ё1о knize - logicky jsem pfitom musel vёt-
sinu jmen vyjmout nebo zacernit. Na rozhovoru se podileli
byvaly herec, hudebnik a jeden moderator, ktery pusobi
i v televizi a v rozhlase, takze je v rozhovoru oslovuji podle
povolani.
Hudebniku, vypravejte mi prosim, jak jste se do hudebni
branze dostal.
Hudebnik: Jiz od sveho dёtstv^ jsem тё! talent a byl
jsem 1пк1еЬпё aktivni. Ovladam hru na пёкоПк nastroju
a postupem doby jsem hral v пёкоПка skupinach a pusobil
take jako studiovy hudebnik.
A Vy, moderatore?
Moderator: Pracoval jsem mnoho let jako moderator
v rozhlase a moderoval jsem mnozstvi pofadu, setka-
ni, vecirku a koncertu. Jelikoz hovofim пёкоНка jazyky,
setkal jsem se i s mnoha mezinarodnimi tn^zdami, tlu-
тоёП jsem na tiskovych konferencich а уёпоуа! jsem se
i zurnalistice.
379
Spolupracovali jste tedy se znamymi muzikanty.
Hudebnik: Ano, jako studiovy hudebnik пета с1оуёк
уёгётои co do cineni s ostatnimi muzikanty, ale ja jsem
vystupoval casto nazivo a s mnohymi tnrezdami jsem se
setkal v backstage, a tedy za tribunou, а тё! s nimi pfimy
kontakt. Moje informace tak pochazeji z prvni ruky. Vim,
co jsem vidёl. МпоЬё hvёzdy kazdop&dne ukazuji za tri-
bunou zcela jinou tvaf nez na podiu.
Jak to myslite?
Hudebnik: №ktefi z nich jsou totalne zniceni drogami
a alkoholem, mnozi nemaji zad^ rodiny, jak je zname my.
Jsou to lide, ktefi nemaji tenwf zadne pfatele (ani nikoho,
kdo by je зки1еспё тё! rad). Pokud je ^kdo miluje, je to
pouze kvuli jejich з1ауё nebo kvuli репёгйт. A proto jsou
tito lide озатёИ, nebo naopak vubec nemaji penize - jako
v soucasne dobё modni najimani mladi lide z televiznich
show (DSDS, Popstars, Starsearch apod.). Vsiml jsem si
toho и zname divcf skupiny	ktera tehdy dosta-
la cisty honoraf ctyfi tisice marek, coz je sn^sne. Tele-
vizni stanice tyto тЫё lidi vabi a vyuzivaji. грёуаёкоуё
na podiu zafi, ale jakmile zhasnou svёtla, zbyde v nich jen
prazdnota a smutek, ktere se pokouseji zahnat pomoci
nejruznejsich podpurnych prostfedku.
Moderator: Ano Jen malo hudebniku jsou milionafi. Lide si
mozna mysli, ze jsou vsichni muzikanti bohati, nebot’ se to
tak prezentuje v mediich, ale neni tomu tak. A plati to i pro
,,loutky“ z televiznich castingu.
Je to tedy drogova bazina...
Hudebnik: Ano, muzeme to tak nazvat. Drogy samozfej-
тё neberou vsichni, ale пёк1еп jedinci konzumuji vskut-
380
ku giganticke mnozstvi. A drogy berou zcela otevfene za
podiem a vubec jim vubec nevadi, ze je pfitom mohou
pozorovat dёti nebo mladistvi. Drogy jsou tam volne
dostupne; casto lezi v zakulisi hned vedle gumovych med-
vidku. Kvalitni drogy jsou ale drahe, a pokud mas malo
репёг, muzes byt brzy na гтгшё.
Herec: Domnivam se, ze v zabavnim prumyslu si zavislost
na drogach mohou mnozi snadno vybudovat. Jestlize jsou
jejh£ mladi, vidi to u starsich a chtejf se к nim pfiblizit,
chtejf byt cool. Samozfejnte to nese i kouzlo zakazaneho
ovoce. Ale kvalitni drogy jsou drahe a nekvalitni drogy vel-
mi nezdravё. A drogy bohuzel с^ёка velmi casto zkazi
a znici - Мё pak ztraceji soudnost nebo zacnou byt para-
noid™. Bud' jsou ve statem парёН, nebo jenom zneuzivaji
drogy a jsou zcela mimo realitu.
Moderator: А рак take existuji пё^егё celebrity, ktere se
pouze pfedvacteji. Jsou to od pfirody namysleni hlupaci.
Radёji zde nebudu nikoho jmenovat, abych петё! ргоЫё-
my. Ackoliv: mohu uvest Karla Moika z pofadu Musikan-
tenstadl (=1пИеЬпё zabavny televiznf pofad гатёгепу na
dechovku а пётескё slagry), ktery stale pfedstiral dobrou
naladu, ve skutecnosti to ale byl popudlivy cholerik. Mno-
Ьё z celebrit jsou zlomeni lide, co nedokazali u^st sla-
vu. Mysli si, ze staci vzdy jen „lusknout prsty“ a hned vse
dostanou. Samozfejnte ale nejsou takovi vsichni. ЫёкГеп
jsou celkem otevfeni a mill - tim se zase rychle dostavame
к tёmatu drog.
Herec: Musime si davat pozor, abychom vsechny celebri-
ty nepovazovali za drogovё zavisle trosky. Nemusi se totiz
vzdy jednat jen о tv^ drogy. Existuje ale mnoho tёch,
ktefi si pfed kazdym vystoupenim daji sklenicku na kuraz,
a to se Ьё]е 1акё и divadla. Tito Мё pak piji i ЬёЬет pfed-
staveni, aby pfekonali tremu pfed publikem a uvolnili se.
381
Moderator: Dalsi vec se tyka vztahu к пёгпёти pohlavi.
Muzete mit kazdou fanynku, ktera se tam potlouka - napfi-
klad ЬёЬет koncertu. Jako moderator mate totiz pristup do
,,magickeho“ zakulisi, kam si muzete vzit kohokoli s sebou.
Pro mnoho lidi to v зоЬё ma cosi fascinujiciho, ackoliv je to
jen prostor za podiem. Neni to nic zvlastniho, v zakulisi pak
fanynky jen tak sedi a dostanou пёсо jednoducheho к jidlu
a к piti. Tato dёvcata mivaji doma уёгётои chlapka, ktery
cely den kmita mezi regaly nebo pracuje ^kde na stavbё.
A pak spatf i moderatora, jenz oslovuje tisice svych fanous-
ku a rozehfiva masy. Na уёс pak mohou jit hned za podiem,
pfipad^ kdekoliv jinde... Navic si mnozi mysli, ze se jako
televizni moderator nebo hudebnik topite v репёгюЬ, coz
ale neni pravda. Existuje о tom mnoho falesnych pfedstav.
Kazdopad^ je hudebni branze jedna velka nefest.
Jak se ale vsichni ti lide dostanou ke drogam? Drogy se
pfece nedaji jen tak snadno sehnat, nebo se pletu?
Herec: Sehnat drogu je ротёгпё snad^. Drogy jsou
dostup^ vzdy a vsude. Pokud vite, jak na to, muzete mit
drogy kdykoliv a kdekoliv. Ve nr^stech jsou kazdopad^
dostup^ na kazde diskotёce nebo v кагЗёт klubu. A vsu-
de najdete lidi, kterym staё^ zavolat a hned vam je dodaji.
Funguje to, jako kdyz si telefonicky objednate pizzu.
Vazne? A neni to nebezpecne?
Hudebnik: Evident^ neni. A nejhorsi je situace s droga-
mi v oblasti lidovё hudby, kde se vydёlava opravdu hod^
репёг. Pokud si chcete v №mecku vydёlat penize hudbou,
tak se vёnujte lidovё 1пк1Ьё nebo slagrum. Tyto zanry 1акё
prodavaji nejvic zvukovych nosicu. Navic se tato hud-
ba take velmi snadno dёla, staci zpivat пепагоспё texty
о horach, domovё a lasce a к tomu vybrnkavat jednoductte
akordy. Jen si dobfe prohted^te vsechny ty lidove muzi-
382
kanty. Neni jim obvykle vic nez tf icet a jejich hudba je na
jedno brdo. Nelze ani pomyslet s vaznou tvafi na to, ze by
пёсо takoveho poslouchali tfeba doma. A kolik si myslite,
ze je v Ыоуё Ьък1Ьё homosexualnich muzikantu, ktefi ale
dёlaj^, jako by homosexualni nebyli? Maji sice takzvanou
pritelkyni, je to ale jen kamuflaz.
Hudebniku, rikal jste, ze nejvic penez se da vydelat lido-
vou hudbou.
Hudebnik: Ano, je tomu tak. Nejdrs^jsi na tom ale je, ze
тпоЬё tnrezdy lidove hudby tento zanr v soukromi vubec
neposlouchaji. Obvykle pochazeji z rockovё sceny, kde se
jim nedafilo, a tak se pfeorientovaly na lidovou hudbu.
U diskotёkovё a tanecni hudby je tomu podob^. Delaji to
jen kvuli репёгйт. Pfedevsim pfi poslechu textu se pak
с^ёк chyta za hlavu.
Moderator: Zatimco hardrockovi muzikanti, jako je sku-
pina Rammstein, ktefi jsou 1пк1еЬпё velmi zdatni, poslou-
chaji v soukromi klasiku - Cajkovskёho, Rachmaninova
a tak podob^.
Jake politicke nazory koluji na nemecke hudebni scene?
Hudebnik: Politicky jsou obvykle vsichni orientovani „levico-
ve“ - az na par vyjimek, jako je skupina Frei.Wild (=rockova
skupina pochazejici z Bolzana a zpivajici v пётстё), ktefi
jsou пёсо jako novi Bohse Onkelz, jen mladsi a pfijemnejsi.
Kvuli svym гт'гпё nacionalistickym textum se tato skupina
opakova^ stala pfedn^tem kritiky. Na hudebni зсёпё fak-
ticky existuje prostor pouze pro levicaky а ге1епё. Nic jn^ho
se tam netoleruje; a hotovo. U skupiny Frei.Wild se dokonce
ani nejedna о №mce, nybrz о zpёvaky z Jizniho Tyrolska. Zni
to vsak podob^. Tato skupina je neustale tlacena do kraj-
пё pravicoveho kouta - ackoliv byva v hudebnich zebficcich
383
obvykle na prvnim пиэГё. Pri udileni cen Echo byla tato sku-
pina nejprve nominovana, pak ale byla jeji nominace zrusena,
tfebaze se jednalo о skupinu, jez byla v te dobё v пётескусЬ
zebficcich пе]й8рё8пё]81. (=Cena Echo je intelovana neju-
8рё8пё]81т hudebnikum roku. Pro nominaci je rozhodujici
ит&ёт na zebficcich, о сепё pak rozhoduje take porota.)
Ruzni hudebni prominent! jako Udo Lindenberg se svym
chraplavym hlasem prohlasili, ze jestlize na udileni cen Echo
dorazi takё skupina Frei.Wild, oni sami se nedostavi. Zruse-
nim эуё ucasti, pokud by nebyla zrusena nominace skupiny
Frei.Wild, hrozily pfedevsim skupiny MIA, Die Arzte a Kraf-
tklub.
Moderator: Stale je&£ pusobim v rozhlase. Kdyby с!иё1
^kdo znat muj politicky nazor, nefekl bych vubec nic -
anebo bych lhal. Jinak bych byl bez prace. Nikdo se тё ale
na nic nepta, nebot vsichni evident^ vychazeji z toho, ze
podporuji oficialni stanovisko.
Na Vasem 1Ш81ё, pokud by se тё na to ptali, bych rekl,
ze jsem si na konkretni tema dosud nevytvoril uceleny
nazor...
Moderator: Рг^ё takovym vyjadfenim byste jen proka-
zal, ze jste ,,pravicak“. Pokud totiz nemate na игсйё tёma
vyhra^ny nazor (napfiklad na 1ёта иргсЬПскё krize), je
to z jejich pohledu podezfete. Jista pecovatelka о uprchliky
se тё nedavno zeptala, zda bych nemohl зкиртё azylantu
pujcit zdarma na jedno odpoledne nahravaci studio, aby
si tam mohli nahrat svoji hudbu. Ocekavala, ze ji vyhovim.
Hudebnik (smeje se): Ano, s podobnou zadosti jsem se 1акё
setkal, ale odmitl jsem. Мё 1акё nikdo nenecha nahravat
ve svem studiu zdarma hudbu, pf ipad^ mi to umozni, ale
musim mu za to poskytnout nejakou protisluzbu. No a od
1ё doby mam и nas v okoli povёst „pravicaka14.
384
Jak je tomu ve filmove branzi?
Herec: Vetsina ишё1сй a kreativcu je z principu spise „levi-
cova“, ponevadz mnoho z nich path' ke spolecenskym out-
siderum a levicove strany obvykle takoveto outsidery ci
pnslusniky mensin toleruji vic nez pravice. Navic levice
garantuje vyssi subvence a vyraznqsi kulturni podporu
nez pravicovё strany. Proto herci, scёnaristё a dalsi pfed-
stavitete kultury obvykle vice tihnou к levicovym stranam.
Cela vёc ma vsak jeste* hlubsi kofeny, nebot' unrelci nejsou
jen politicky uniformni, nybrz jsou take zavisli na politice,
a tedy na vladnich stranach. итёш' je nejen v Кётески, ale
vubec v се1ё Evrc^, financovano statem, coz je йр1пё ji^
nez v USA, kde je podporovano sponzory.
Co to konkretne znamena?
Herec: Kazdy film, kazda divadelni produkce a kazda ope-
ra jsou spolufinancovany z репёг danovych poplatniku.
Kulturni pracovnici tedy museji byt zadobfe s politicky-
mi ciniteli, jinak pfijdou о subvence. §ёГоуё jednotlivych
kulturnich svazu se tak museji pravidel^ setkavat s poli-
tiky a podkufovat jim, aby neomezili prostfedky na kul-
turu. Pokud se zeptame, proc jsou пётескё filmy - az na
vzacne vyjimky - obvykle кго1кё a konformni, bude to
tim, ze jsou vsechny financovany z vefejnych репёг a roz-
dёlovan^ tёchto репёг je obvykle vzdy spojeno s politi-
kou a vefejnopravnimi stanicemi. Existuji pfislusna gre-
mia, ktera о репёгюЬ rozhoduji, a tato gremia se prime
ci nepfimo skladaji z politickych cinitelu a ^kdy 1акё ze
zastupcu cirkvi. V nich jsou росЬорке1пё zastoupeni take
lide z итё1ескё branze, jsou to ale vёtsinou pouze ti, ktefi
se politikum zamlouvaji. Nakonec projde vzdy jen to, co
vyhovuje politickym pfedstavitelum a jejich zastupeum
a vyslancum, rozumis mi? Nezalezi na tom, ze kreativci
mohou mit pfilezitost^ 1акё vlastni napady nebo odlisna
385
politicka stanoviska; pokud ale zadate о poskytnuti pod-
pory pro film, jenz stavajici politicky systdm prilis kriti-
zuje, nebude projekt podpofen, a vas film tak nikdo nikdy
neuvidi. A to i kdyby vsichni zucastneni navenek tvrdili,
jak jsou nezavisli!
Neni prece ale mozne, aby vsichni herci i scenariste
meli stejny nazor a delali jen to, co po nich zada vrch-
nost? Nerikaji pravdu alespon v soukromi?
Herec: Dela to jen malo z nich! Рг^ё naopak! Konkurence
je velka a korytka jsou prilis mala, aby se dostalo na vsech-
ny. Kdo se vzboufi, jde z kola ven. Vsichni se tedy snazi,
aby byli co nejoblibenejsi. Navenek jsou proto mill a „lid-
str1, v pozadi se ale snazi jeden dru№ho vytesnit. Mnoho
umelcu - pokud je tak muzeme nazyvat - doslova zadoni
о pozornost, nebot' se casto jedna о velmi nejistё a nar-
cistni osobnosti podobnё, jako je tomu v politice. Mnozi
z nich jsou velmi nejisti, ackoliv navenek tak obvykle nepu-
sobi. Chteji byt oblibeni a vёtsinou nedokazou pfijmout
kritiku. A kdyz pak stojite pfed vefejnost!, jste pod velkym
tlakem, abyste neudёlal zadnou chybu, abyste nefekl nic
nevhod^ho...
To je velmi deprimujici...
Herec: Pfedstavte si, ze jste pozvan na velke udileni cen
s cervenym kobercem, televiznimi kamerami a dalsi-
mi podobnymi rekvizitami. Na podiu promluvi vyznam-
na osobnost z medialni branze - гекпёте ^jaka znama
herecka. Tato osoba byla ale о пёкоНк dnu drive pozvana
na setkani s ministrem kultury nebo se senatorem, kte-
ry ma na starosti kulturu. S tёmito lidmi si tyka, chova se
к nim pfatelsky a patfi к „okruhu vyvolenych“. Tato oso-
ba рак росЬорке1пё na podiu nefekne nic, co by mohlo
vladnouci pfedstavitele ohrozit nebo popudit. Nikdo totiz
386
nebude kousat do ruky, ktera ho zivi. A pokud kamera zabi'ra
publikum, budou vsichni lide v sale пасЕепё tieskat, proto-
ze na sebe necht^i negativne upozornovat. Pfedstavte si, ze
znama, socialne angazovana a politicky korektni zpevacka
bude mit projev, v пётг nas bude nabadat, abychom vsichni
byli к uprchlikum mill a abychom celili „pravicovym nasilni-
kum“ nebo aktivitam politicke strany AfD (=Alternativa pro
Ыётеско). Kdybyste byl v publiku a zacal byste se nesou-
Ыаэпё projevovat (nebo byste jenom netleskal a kamera by
si vas vsimla), окатгкё by se to objevilo ve vecernich zpra-
vach a oznacili by vas za nacistu... Lide z branze by se vam
zacali vyhybat, nedostal byste zadnou praci a byl byste tim
poznamenany na cely zivot... Jestlize na podiu nejaky kra-
sorecnik hovofi о tom, co se dobre posloucha, tak byt' by to
bylo na hony vzdalene геа1кё, vsichni budou nadse^ tieskat.
Pfetvafujete-li se takto po dloulte roky, розШрпё se doko-
nale vzdah'te od reality a jiz nic nevnimate. Nebudete mit
nikdy odlisny nazor, protoze se budete stykat jen se stej^
smyslejicimi lidmi, budete zit v neskutec^m svёtё a budete
se maximal^ snazit, aby to tak zustalo.
Moderator: Jes^ jednou tedy: pokud jim feknete, ze se nad
1ёта1ет musite zamyslet, znamena to, ze о пёт pfemyslite.
Jestlize ale musite о vёci je^ pfemyslet, nezastavate jas-
пё levicovё stanovisko. Proto radёji feknete do medii, ze jsi
levicovy, po^vadz stfed neexistuje. Jste bud’ levicovy, anebo
jste nacista.
Herec: Muzete ze sebe samozfejnw udёlat hlupaka, coz
vёtsina итё1сй velmi dobre umi.
Jak se to dela?
Herec: Jednoduse feknete, ze se о politiku nezajimate.
Nebo pouzijete оЬеспё formulace, pfipad^ odvedete
pozornost ze soucasnosti citovanim velkych spisovatelu.
387
Anebo zacnete delat vtipky - taky muzete vypnhret пёсо
banalniho, co s veci nema vubec nic spolecneho, ale dobfe
to zni. Vas protejsek musi byt zmaten. №ktefi herci jsou
v tom velmi dobfi a ma to vzdy priznivy ohlas.
Moderator: Mam zkusenost, ze kdyz hovorim s 1ёгпко lid-
mi mezi ctyfma ocima, casto vse vypada йр!пё jinak. Do
mikrofonu papouskuji nazor televizni ci rozhlasovё stani-
ce, v soukromi vsak casto zastavaji „politicky nekorektni“
nazory.
Herec: РгоЫёт je, ze v Ыётески nemuzete svoje роНйскё
stanovisko otevfe^ vyjadfit.
Moderator: A v n^dii'ch jiz tuplem ne. Pfed пёкоИка lety
jsem vystoupil ve volebnim sotu jistё пасюпа!пё oriento-
vane strany, jelikoz to zadny ze znamych hlasatelu пес^ё!
dёlat. Dobra, dnes bych to mozna jiz neudёlal, ale tato
strana тё solids zaplatila a svuj hlas jsem trochu рогтё-
nil, aby тё hned nepoznali - to jsem si alespon myslel.
Herec: Pfiznej se, ze jsi ty penize potfeboval.
Moderator: Ano, ale tehdy jsem si myslel, ze uvedeny text
neni horsi nez teze CSU (=Krest'ansko-socidlni unie Bavor-
ska), a tak jsem to udёlal. Kdyby ovsem ^kdy vyslo najevo,
ze jsem v onom sotu mluvil, mohl bych to rovnou zabalit.
Ve skutecnosti тё nektefi poznali a byl jsem dotazovan,
zda se s nazory teto strany a s jejim programem identifi-
kuji. Vzdy jsem se nqakym zpusobem vymluvil, ze mode-
ruji takё koncerty nebo pfedstaveni, aniz bych tusil, cim
se гйсаэГпёпё osoby zabyvaji. §ef firmy, pro kterou jsem
pracoval, mi fekl, ze by тё jinak vyhodil.
Jestlize moderuji otvirani шжёЬо obchodniho domu
s nabytkem, takё se neptam, zda je nabytek vyroben dёtmi
388
v zemich tfetiho зуё1а nebo zda se к jeho уугоЬё pouzivaji
1гор1скё dfeviny. Musite byt bud' pohotovy, nebo je nutne
drzet si od obsahu akce odstup.
Vente, ze je Til Schweiger(=nemecky herec a rezi-
ser, v roce 2015 kritizoval obcany demonstrujici proti
uprchlikum a doporucil je zavrit pres noc do vezeni, aby
se zamysleli nad tim, co dёlaj^) skutecne pfesvedceny
о tom, co fika о uprchlicich?
Herec: Ano, уёпт tomu.
Hudebnik: Takoveto slunickafe ale najdete take v hudeb-
ni branzi. №ktefi prominenti se neustale vyslovuji ve
ргозрёсЬ uprchliku a cizincu. Dёje se tak casto z cistd
komercnich duvodu, aby se mohli znovu objevit v televizi,
respektive aby se vubec mohli mihnout v mediich. йзрёзт
hudebnici se pohybuji sem a tam mezi studiem, pfepravni-
mi vozidly, koncertnimi saly a vecirky. ^adneho uprchlika
z blizkosti nevidёli а о се1ё zalezitosti vёd^ pouze to, co
znaji ze zprav.
Herec: Na гак^ё osobnich zkusenosti ze sve byvale bran-
ze к tomu mohu uvest, ze mnozi to delaji i v йгкёт kruhu
z cistdho pfesvёdcen^. Pokud jste totiz итё1ес, musite byt
„levicovy". „Pravice“ znamena sosactvi. Теска.
Moderator: Znam пё^егё celebrity, kterd se takto cho-
vaji jen kvuli риЬПсКё, protoze to funguje. Znam ale 1акё
unrelce a producenty, z nichz pfi soukromych hovorech
vyzafuje rozpolcenost. Jste s nimi sice v soukromi, ale
oni maji strach z toho, ze by se пё^егё jejich nepoho-
dlne vyjadfeni mohlo objevit na vefejnosti. Po ctvrtem
pivu sice mohou byt trochu otevfe^jsi, Ьёгпё se to
vsak nestava. Mohu fici, ze mezi moderatory a hlasateli
nemam zad^ho pfitele. Casto se sice schazime a vypi-
389
jeme i пё]акои tu sklenicku, ale о opravdove pfatelstvi se
гогЬодпё nejedna.
Herec: Ano, souhlasim, ze existuji пёк1еп, u nichz ma
с1оуёк pocit, ze to dёlaj^ jen kvuli риЬИскё. Napfiklad
pani	ИеИМё na to, ze jeji pfitomnost v mediich
a jeji йэрёсЬ vyplyvaji jen z toho, ze je jeji manzel jednim
z nejvёts^ch medialnich podnikatelu v nasi zemi, muzete
tuto damu pfi pozdnich pfedstavenich vidёt pod vlivem
alkoholu. Chova se naprosto asocial a napadnё, к тёпё
znamym kolegum je nevraziva, ale kazdym rokem navstivi
пёк1егои zemi ve tfetim зуё1ё a angazuje se ve ргозрёсЬ
znevyhod^nych osob. A protoze jejimu manzelovi pat-
fi ndkterd noviny, neni zadna nahoda, ze ji na cestach
doprovazeji fotografovd a novinafi a referuji vefejnosti
о jeji angazovanosti...
To v§e zni velmi povrchne a unavne. Jak to clovek muze
natrvalo vydrzet?
Moderator (snreje se): Divite se je^ tomu, ze vёtsina z шпё1-
cu bere drogy? Ve stfizlivem stavu se to neda vydrzet.
Herec: Povazuji to za unavnd take kvuli tomu, ze vёtsina
kulturnich pracovniku se chova jinak nez lide v ekonomic-
kych oborech nebo v normalnich profesich. Mnoha vёcem
nedokazou рогогитёС po^vadz jsou jinak nastaveni;
jsou vёtsinou mnohem citlivejsi nez normalni оЬсапё a ziji
ve zcela jinem svёtё, alespon dusev^. Jinak by se z nich
pfece nemohli stat herci. Mnozi z nich jsou зки1еспё naiv-
ni. Protoze jsou ale tak znami, casto se jich v nejrйznёjs^ch
pofadech ptaji moderatofi na jejich postoje к politickym
ci hospodafskym tematum. Miva to katastrofalny dopad,
ponёvadz dotazovani nemaji о pfislusnd problematice
ani ропёй' a mluvi ^kdy naproste nesmysly. Je to casto
opravdu neunosne, protoze jsou dotlaceni do ulohy vefej-
390
ne autority, kterou ale nejsou. Malo z nich ma odvahu fict:
„Tomu nerozumim, k tomu se nemohu vyjddrit“ proto-
ze maji strach, ze by vypadali hloupe. Navic cht6ji vsem
ukazat, jak jsou угЬё!ап1. Proto papouskuji to, co vycetli
z novinovych fejetonu. Podle mdho nazoru jsou tito lidd
узеоЬеспё pfecenovani a nadhodnocovani роЬоЬпё jako
fotbalisti. Jak jiz bylo feceno, politika i n^dia je casto jen
vyuzivaji pro зуё гатёгу, coz si dotycni уёгётои ani neu-
v6domi, nebot: jsou jesitni a miluji kazdou formu pozor-
nosti.
Kratce jste zminoval, ze jsou falsovany hudebni zebficky.
Jak se to dela?
Hudebnik: Svoje nahravky, at’jsou to CD nebo ji^ гуикоуё
nosice, si totiz muzete koupit sam. Pokud za urcitou dobu
prodate dvacet tisic singlu, dostanete se do cela. Drive to
bylo ctyficet tisic prodanych kusu, dnes je to ale pouze
dvacet tisic, nebot' se pisnicky pfehravaji 1акё s pomoci
iTunes ci jinych aplikaci. Uvedu tedy na trh зуё nahravky,
ktere ро!ё sam zakoupim. Так se dostanu do cela zebficku
a moje pisnicky se budou hrat v radiu.
Vi se о tom?
Hudebnik: V hudebni branzi о tom vi kazdy, jen spotfe-
bitel (rozumej: rozhlasovy posluchac) nevi nic. Interpret!
s nejv6tsi kupni silou jsou vzdy na prvnim гт^ё. Pokud
ma пёкЬо moznost zakoupit jeden milion svych CD, pak
se zcela jiste dostane na prvni misto. A kdo je na prvnim
mist6, muze samozfejn^ ziskat поуё smlouvy apod. Snad-
no zjistite, ze je to casto BHH v*c к tomu nebudu uva-
dёt... Mimochodem пёк1егё tyto praktiky jiz byly odhaleny.
Muzete si к tomu пёсо vygooglovat. Vlastni singly se naku-
puji teprve od devadesatych let. Ve Spojenych statech je to
о пёсо tezsi, pon6vadz s ohledem na pocet obyvatel tam
391
musite nakoupit ponekud v6tsi pocet svych singlu. A lide
z GEMY (GEMA=Organizace na ochranu autorskych prav)
proti tomu vubec neprotestuji: byli by hloupi, kdyby protes-
tovali, nebot' z kazdeho prodaneho ci zakoupeneho singlu
inkasuji penize. GEM A je tedy dalsi organizace, ktera kasiru-
je rekolikrat. Pfed desitkami let jste musel v Nemecku pro-
dat mnohem vetsi pocet singlu - tehdy jsme тёН jeSte velke
hity. Byla to hudba, kterou muzete klidne poslouchat i dnes.
Soucasne pisnicky jsou spise kvileni a jsou dost nesnesitel-
пё. Titul odezni jen kratce a uz je zase pryc. Dnesni ,,hity“
vydrzi maximal^ sest tydnu a pak se pfestanou hrat. Casto
se ale na hudebni зсёпё prosadi remake starsich йврёзпусЬ
hitu ze sedmdesatych nebo osmdesatych let.
Proc tomu tak je? Jsou interpret! natolik neschopni, ze
nedokazou vytvofit nic vlastniho?
Hudebnik: Za prve jiz neexistuji zadni opravdovi hudeb-
nici, respektive hudebni skupiny. Anebo znate кготё
skupiny jako U2, Bon Jovi nebo Scorpions jeste nejakou,
jim podobnou? Za druhe diky modern! technice muzete
snadno sam ve studiu vytvofit hit. A za tfeti jsou poslu-
chaci tak otrli, ze jiz ЬидЬё nerozunr^ji nebo ani rozun^t
necht6ji.
Herec: Formuloval bych to jinak: az do osmdesatych let
jsme тёП kazde desetileti hudbu, ktera pfedstavova-
la revoluci proti generaci rodicu. Od padesatych az do
konce osmdesatych let v зоЬё hudba vzdy nesla revoluci.
Koncem osmdesatych let se pak objevily rap a hiphop, jez
pfetrvaly az do poloviny devadesatych let. A od te doby
nic, vubec nic! Devadesata leta se nesla ve znameni klu-
bu, v nichz se nahle stali l^zdami diskzokejove, a nikoliv
skutecni hudebnici, a kde se jenom mixovalo a falsovalo.
Nema to zadnou dusi, zadny obsah. V soucasne dobё jiz
nikdo nedёla hudbu, jako ji dfive dёlala skupina Pink Floyd,
392
jejiz р(зпё jsou dlouhe osm minut nebo mohou byt i delsi
a texty byly krome toho kriticke a davaly smysl.
Hudebm'k: Ano, v soucasnosti se jiz fakticky nic nekom-
ponuje, nebot' naklady jsou pfilis vysoke a lide to uz ani
neumqi. Tezko dnes najdete hudebnika, jenz by гпё1 jed-
nak chut a jednak talent к tomu, aby vse perfekt^ zahral.
V dnesni pocitacove dobё chtejf mit posluchaci vse per-
ГекГпё гаЬгапё, coz jim maloktery hudebm'k dokaze splnit.
Podivejte se napfiklad na Uda Lindenberga. Myshs si, ze
by шё1 v зоиГёг! supertalentu u Dietera Bohlena se svym
chraplakem sanci? Vysmali by se mu a poslali by ho domu.
Lide, ci spise hudebnici, ktefi maji nёjakou osobitost a kte-
fi пёсо dovedou, nejsou zadouci. Dnes musite byt hladky
jako vajicko a musite ЬегсЬуЬпё zpivat. A proc? Po^vadz
producenti jiz nemaji cas, aby z vas dokazali vytahnout
kazdy ton a aby s vami doopravdy pracovali. Maji casto jiz
pfedpfipravene songy a hledaji vhodneho kandidata/ku,
ktery by тё1 s pisnickou na trhu йзрёсЬ. Так to chodi. Jde
jen о prachy. Jedine саз1еспё seriozni castingove televiznf
vysilani je pofad The voice of Germany, protoze tam stale
jes^ posuzuji kandidaty nezavisle na jejich vzhledu. Ales-
pon v prvnich kolech teto зоиГёге tomu tak bylo, pote se
ale i to zacalo тёпк. Nejde о talenty, nybrz о penize.
Herec: V oblasti herectvi je to totez. Az do devadesatych
let pusobilo v televizi i ve filmu mnoho excentriku a zaji-
mavych typu. Dnes vladne „neskodny“ ргйтёг, chlapici
vysoci 1,75 centimetru, tmavovlasi а ргйтёгпё vypadajici,
ktefi smeji provest i пё]акои tu blaznivinu. Ale opravdove
charaktery s ostrymi hranami a vlastnim nazorem dnes uz
nenajdou praci. Myslite si, ze by dnes Klaus Kinski udёlal
капёги?
Hudebnik: Kde jsou firmy produkujici zvukove nosice, jako
je Ariola nebo EMI? Existuje jiz pouze Sony, kteremu patfi
393
veskera moc. Pokud nemate smlouvu se Sony, na йзрёсЬ
zapomente. Ostatm'm firmam totiz na to chybi potfebna
„masinerie". Nebo Herbert Gronemeyer? Domnivate se,
ze by mohl dnes tak, jak a о cem zpiva, ziskat vyhodnou
smlouvu? Hudba se v soucasnosti dela jen pro скжёка
z davu, pouze pro ,,hloupe“ lidi. Hudba je prece inteligent-
ni a lide musi byt inteligentni, aby ji porozumeli. Proto уё1-
sina inteligentnich lidi, ktefi о muzice пёсо vёd^, poslou-
cha klasickou hudbu. А ргоё? Protoze teto hudbё rozun^ji
a chapou ji; spatfuji v ni logiku. Vedi, kdy maji nastoupit
housle, kdy bude hrat symfonicky orchestr apod. Podob^
je tomu i и filmove hudby, и takzvanych soundtracku. Tam
existuje dynamicka hudba, ktera muze byt rychlejsi, nebo
pomalejsi - ci take hlasitejsi, nebo tissi. Vnimaji to pouze
lide, ktefi jsou ve svem zarr^stnani йзрёзт, jsou to stabil-
ni osobnosti a funguje jim mozek.
Moderator: Pfes^ tak! Uniformni hudbu z radia poslou-
chate tak tfi тёзт'се a pak dost. Podob^ je tomu гоупёг
и rozhlasovych hlasatelu a moderatoru. Fenske (ci тигзкё)
hlasy v rozhlase jsou na sto procent vyir^nitelne. Tvrdim,
ze kazdy moderator bez pfinresi dialektu v hlase muze
snadno pfestoupit z rozhlasove stanice Antenne Bayern do
03, aniz by si toho posluchaci vubec vsimli. А ргоё? Jelikoz
maji media zajem pouze о lidi, ktefi jsou kdykoli уутёпке!-
ni. Davno jiz nejsou zada^ atypicke hlasy, jako meli Elmar
Horig nebo Manfred Sexauer, jiz je^ patfili к rozhlaso-
vym osobnostem. Ргоё uz takoveto hlasy nejsou zapotfe-
bi? Po^vadz by posluchac mohl zacit byt na moderatorovi
zavisly a mohl by si fict: „Moderator Heinz Schmitt se mi
libi, toho budu poslouchat kazde rdno v osm.“ Pak by progra-
movi sefove ztratili svoji moc nad programy. Par takovych
lidi stale je^ existuje, a to zejmena v rannim vysilani. Jsou
to opravdove osobnosti. Ale и odpoledniho vysilani je to jiz
кагЗор^пё tak, ze Ize hlasatele kdykoliv vyn^nit. Rozhla-
sovi sefove potfebuji lidi, ktefi se daji snadno vynrenit.
394
Hudebnik: Rozhlasove stanice hraji stale stejnou hudebni
omacku. Nikoho uz nezajima, co by cht61i slyset poslucha-
ci; jde pouze о to, co se nejlepe uchyti na trhu a co vydё-
la nejvic репёг, a to prostfednictvim narodni i regionalni
reklamy.
Ze sveho punkoveho obdobi znam jednu divku, ktera
pozdeji pracovala pro jisty casopis pro mladez, jehoz
nazev zde radeji nebudu uvadet. Tento magazin publiku-
je ve stotisicovem nakladu hudebni zebficky. Ta divka mi
tehdy vypravela, ze jsou tyto zebficky sestavovany velmi
kreativne...
Moderator: Ano, jsou to samozfejn^ jejich vlastni zeb-
ficky. Mohli bychom sami vytvofit zebficek (napfiklad
Jana van Helsinga) a sami si urcit, ktera pisnicka bude
na prvnim гш^ё. Nemohu fict, zda za to pfislusnd caso-
pisy dostavaji nёjakё penize, ale итё1с1 se samozfejn^
snazi byt s casopisem zadobfe. Hudebnik muze pozvat
nёjakёho redaktora na obёd, pf^padnё muze casopisu
poskytnout exkluzivni rozhovor. Pote zase zacne v zeb-
ficku stoupat. V radiu je tomu trochu jinak. Existuje tam
takzvany hudebni vyzkum. V rozhlase nehraji jedinou
pisnicku, ktera nebyla stokrat otestovana nejrйznёjs^mi
agenturami, na пёг vsak с1оуёк pfimo nenarazi. Jsou to
agentury, ktere poslouchaji pisnicky pfed jejich uvede-
nim a podavaji pak stanici sve hodnoceni. Nic, co agen-
tura stoprocent^ neotestuje, nebudou v rozhlase nikdy
hrat. Tyto agentury stoji snad nad vsemi rozhlasovymi
stanicemi. Pokud vas takovato agentura neotestuje,
nemate sanci dostat se do vysilani a nikdy vas nebudou
hrat. Mozna existuji vyjimky, ale узеоЬеспё se to dёje
ргауё takto.
A co kdybych nektere rozhlasove stanici poslal svoje
vlastni CD?
395
Moderator:... tak si ho nikdo neposlechne. U velkych roz-
hlasovych stanic, ktere znam, nehraji to, co by si poslu-
chaci pfali slyset, nybrz kousky, о nichz rozhoduji jini -
гттёпё agentury.
Vsiml jsem i soucasnych hracu fotbalove bundesligy. Kdyz
poskytuji interview, zni to od vsech naprosto stej^.
Moderator: Vsichni pfece maji stejne trenery. V rozhlase
maji pani Yvonne Malak, ktera koucuje kazdeho modera-
tora i kazdou rozhlasovou stanici, a proto vsechny roz-
hlasove stanice v Ыётески zneji stej^. Hraci bundesligy
se nejprve nauci na nikoho se nedivat. Uz jste toho ^kdy
vsiml? Divaji se vsude kolem sebe, jen ne do kamery nebo
na с^ёка, ktery s nimi dёla rozhovor.
Mluvili jsme о manipulaci s hudebnimi zebricky. Je to
stejne i и filmu?
Herec: To nevim, ale mohu uvest cosi velmi га]1'тауёЬо:
existuji zname televiznf kvoty sledovanosti, podle nichz se
posuzuje, kolik milionu divaku тёк» йdajnё sledovat napfi-
klad serial Misto cinu apod. Mohu jen potvrdit, co vam
fekne kazdy producent, s nimz budete mluvit: „Jestlize mi
privedete cloveka, ktery md doma tu krabicku, s niz se sci-
taji hlasy divdkii, dam vam hodn# penez!' Nikdo z branze
se totiz dosud nesetkal s с1оуёкет, jenz by takovou scitaci
krabicku тёк
Tuto krabicku та оАсш1пё mit рё1 tisic domacnosti
v Ыётески, ktere jsou ctyfiadvacet hodin pod kontrolou
a v niz se zaznamenava kazdy sledovany televiznf pro-
gram. Na гак^ё 1ёсЫо udaju se propocita podil sledova-
nosti v cele zemi a pak se podle toho ротёпце, kolik bude
stat reklama mezi jednotlivymi pofady. To znamena: cim
vyssi je kvota sledovanosti, tim vynosnejsi je reklama a tim
396
je take konkretni pofad obliber^jsi u jeho tvurcu i u tele-
vizni stanice, ktera ho vysi'la. Kvota tedy vzdy vychazi
z pfedb6znych vysledku. Matematici ovsem upozornuji na
skutecnost, ze predbezne vysledky vzdy obsahuji urcitou
nepfesnost, ktera muze dosahovat az пёкоПка procent.
Moderator: Navic plati, ze cim mens! je televizni stanice,
tim vice se ji vyse uvedena nepfesnost tyka.
A jak se to pfesne men?
Herec: To v zasadё nikdo nevi, po^vadz GfK (=Institut pro
vyzkum trhu), ktery se tim zabyva, rozdal йdajnё рё1 tisic
digitalnich krabicek do рёй tisic domacnosti, jez maji byt
udaj^ v ramci Ыётеска reprezentativni. Pokud ale кготё
GfK nikdo nevi, kde se tyto krabicky nachazeji, nemuze
to ani nikdo ргоуёпС Muzeme ale mit pochybnosti о tom,
ze je to се1ё reprezentativni, protoze kdo si jen tak necha
nahlizet ^jakou firmou ctyf iadvacet hodin Зеппё do зуё-
ho soukromi? Pokud nemate financni ргоЫёту a mate
urcite vzdёlan^, игсйё vam nebude po chuti, aby ^kdo
nepfetrz^ sledoval vase televizni zvyklosti, ze? Jestli-
ze ma ^kdo trochu radikaMjsi ci po^kud neobvyklejsi
nazory, игскё se pfece nenecha jen tak sledovat. Krabicku
si spise necha instalovat ten, kdo пи1пё potfebuje penize
nebo snad chce mit pocit, ze je dulezity.
Lze to nejak provent?
Herec: О ci vid ne je to jestd tajnejsi nez tajne. Zajimave je
ovsem toto: jestlize vim, ze jsou moje televizni navyky nepfe-
trz^ sledovany, nebudu pak mit sklony к tomu, ze se pfi-
zpusobim узеоЬеспёти роШскёти a spolecenskemu kon-
senzu, a tedy ze se budu chovat tak, jak si myslim, ze by to
тё1о byt spravnd? Kazdy, kdo je zkouman a vi о tom, pfece
vzdy пёсо pfedstira...
397
Proc nedate vyzvu pfes internet, abyste zjistili, kdo ma
takovou krabicku doma?
Herec: Tito lide se nesmi pfihlasit, podepisuji totiz smlou-
vu, ze to nesmqi udёlat. Je to podobne, jako byste vyzval
tajne agenty, aby se и vas hlasili...
Jak je pak tedy mozne tvrdit, ze zapasy N6mecka na fot-
balovem mistrovstvi sveta sledovalo tolik milionu lidi?
Herec: Samozfejn^ ze pfesna cisla nikdo nevi. Jedna se
о pouhy propocet na zaklad6 vyhodnoceni peti tisic dato-
vych krabicek. Nemuzeme ani zda divaci fotbal
зки1еспё рогогпё sleduji, nebo je televize jen tak zapnu-
ta v pozadi, zatimco ti lide dёlaj^ пёсо zcela jineho. Jsou
lide, ktefi maji televizi ри&ёпои cely den, aby se neciti-
li озатёИ. A dalsi zase и televize spi... Nap^navёjs^ je ale
tato otazka: kdo mi fekne, zda neni mozne, ze televizni
stanice podplati GfK, aby vybral domacnosti, ktere pfed-
поз1пё sleduji konkretni televizni kanal, pravdёpodobnё
ten s nejvyssim rozpoctem? Anebo kdo muze vyloucit,
ze GfK nemuze jednotlive testovaci osoby pfin^t к tomu,
aby sledovaly castёji urcite pofady na urcitych televiznich
stanicich nebo aby alespon pfedstiraly, ze je sleduji? Kdyz
se v roce 2013 ve Svycarsku уутёпПа firma, ktera tam do
te doby ргоуаЬё1а pruzkumy sledovanosti, lisily se kvoty
патёгепё novou firmou od starych udaju az о 20 %!
Nikdo tedy nevi, zda шгадёпа cisla 8ки1еспё odpovidaji
skutecnosti, anebo zda Ыётс! ve skutecnosti nesleduji
пёсо йр1пё jineho, nez uvE^ji televizni stanice. Presto
televizni stanice neustale argumentuji tim, ze publikum
nechce konkretni pofad, pпpadnё nas naopak s pomoci
kvot pfesvёdcuj^ о tom, ze je urcite vysilani velmi oblibe-
ne. Ale je jedno, s kym se о tom bavim - kazdy dnes nada-
va na to, jake hlouposti v televizi Ьёг1, coz se zjis^nymi
statistikami prece vubec nekoresponduje! V konecnem
398
dusledku je to tedy tak, ze televiznf stanice neslouzi zaba-
vd, ale jsou pouhym medialnim prostorem pro reklamy.
Moderator: Falsovany jsou take kvoty v rozhlase. Dnes mi
volal jisty medialni analytik kvuli nёjakё anketd a ja jsem
mu vysvdtlil, ze sam pusobim v medialni oblasti a ze mu
nemohu poskytnout zadne гогишпё odpovёdi, ktere by
se tykaly medialni analyzy. Zavolaji vam a pokouseji se
zjistit vase posluchadskd zvyklosti. Udaje, ktere ziska-
te od ndktere rozhlasove stanice a ktere se tykaji poctu
jeji posluchacu, jsou ПЬоуо1пё manipulovatelne. Jedna se
о to: dim vic mate posluchacu - nazyva se to netto hod-
nota hodinove poslechovosti - tim vic dostanete репёг za
celostatnd uvaddne reklamni spoty, nebot' dim vic poslu-
chacu oslovite, о to vic musi napfiklad mlekarensky gigant
Muller Milch zaplatit za jeden reklamni spot. Tim TKP pla-
ti za kazddho posluchace, ktery toto vysilani posloucha
(=Tausend-Kontakt-Preis=cislo udavajici nutnou pendzni
castku, jez je potfebna na to, aby reklama v jakemkoliv
mddiu /pfimo/ oslovila tisic ctenafu, posluchacu nebo
divaku; v anglictind takd zkratky CPM a TAI - poznamka
redakce).
Zavolaji vam tedy a zeptaji se, jake vysilani poslouchate
rano od 6 do 8 hodin, jake od 8 do 12 hodin a tak podobnd.
„Kterou stanici poslouchate deset minut a kterou pul hodi-
ny? Co je pro Vas z hudebniho hlediska nejpodstatnejsi?“
Ziskane udaje si muze kazda rozhlasova stanice interpre-
tovat tak, ze bude pusobit jako vitdz ankety. U medialni
analyzy totiz neni nikdo porazeny. Za ucast na medialni
analyze plati rozhlasove stanice velkd penize - v principu
se jedna о ndjaky institut pro vyzkum vefejndho mindni
ci telefonni spolecnost, ktera provadi medialni analyzy.
A tato analyza urci rozhlasovou stanici s nejvdtsim pfi-
rustkem posluchacu. Konkretni stanice pak muze tvrdit:
„V porovndni s lonskym rokem jsme ziskali nejvic novych
399
posluchacu!“ Dalsi rozhlasova stanice na to bude reagovat
slovy: „Jsme absolutni mtezove, protoze jsme prisli о nej-
тёпё posluchacu“ Jinarozhlasova stanice sebude chlubit:
„Ne, ne, my jsme vitezove, porwvadz nas tide poslouchaji
v ргйтёги nejdёle“ Jeste jina stanice bude tvrdit: „Vyhrdli
jsme my, jelikoz si nas kazdou hodinu naladi tri tisice lidi“
apod. Udaje z medialni analyzy Ize tedy pfekroutit (=inter-
pretovat) tak, aby to pro konkretni medium bylo vyhodne?.
Herec: Navic ani nemate jistotu, zda гуеге]пёпё udaje
vubec souhlasi. Nevite ani, zda dotazniky nevyplnovali
jejich vlastni pracovnici.
Moderator: Nebo se podivejte na zemske medialni ufady,
ktere pfid61uji vysilaci frekvence. Velkou cast volnych frek-
venci v Bavorsku ziska tak jako tak^|^^. Ani neni potfeba
se о пё uchazet. Polozil jsem si jiz rovrez otazku, jak bych
mohl sam provozovat rozhlasovou stanici. Muzete s tim
zacit, ze do toho vrazite hodn6 репёг - tedy pokud chcete
vysilat na frekvenci UKW (=velmi kratke vlny). Nemam ted' na
mysli internetove ani satelitni radio, ale 8ки1еёпё vysilani na
velmi kratkych vlnach. Musel bych se zucastnit vefejne sou-
teze na шю1пёпои frekvenci, ktera je рг^ё dostupna. Zem-
sky medialni ufad vam ji pak sdёl^ a podle poptavky zahaji
f izeni. Pochybuji о tom, ze stanice	зктеёпё po
svem vysilani takovou poptavku, ze by v kazdem zemskem
okrese ziskala minimal^ patnact ruznych frekvenci.
Aha, tak takhle to u nas chodi. Zmenime tema: vypra-
vel jste mi zajimavou historku. Jiz mnoho let se pratelite
s jednim z nejuspesnejsich filmovych hudebnich produ-
centu, jenz patri v Hollywoodu к nejvlivnejsim. Jmeno
uvadet nebudu...
Hudebnik: Ano, jednou vecer mi zavolal а з1ёгоуа1 si, ze
je znechuceny, po^vadz nejen v Hollywoodu, ale vubec
400
v cele branzi filmove hudby „vladne urcitd ,klika‘ a vsem
jde jen о penize".
Herec: Neni to uplne nespravne konstatovani, ale z meho
pohledu se to vyhybajadru veci. Skutecnosti je, ze v Holly-
woodu hraji шпё1ескё aspekty stale mens! roli a vsem
fakticky a doopravdy jde jen о penize. Mnozi velci unrelci
touto situaci trpi, po^vadz о vsem rozhoduji pouze pfed-
stavitete kapitalu, takzvani suits, jak jim fikaji v Holly woo-
du, a tedy Мё, ktefi nerozumeji filmu ani игпёт, ale pra-
cuji jen s holymi cisly.
Hudebnik: At’ uz je to, jak chce, producent mi 1акё fekl,
ze i honorafe jsou v Hollywoodu stale nizsi. ОзоЬпё ho to
asi tolik neboli, muze to ale vadit lidem, ktefi tam puso-
bi v ramci svёho hlavniho zan^stnani - tyka se to samo-
zfejnw rovnez hercu. Existuje пёкоИк velkych hercu, ktefi
vy^lavaji slusny balik; ostatni jsou ale placeni neval^.
Herec: V Ыётески je to je^ mnohem horsi. Platy hercu
jsou v soucasnosti mimofad^ spatne. Kazdy fotbalista si
vydёla stokrat tolik. Ale 1акё dalsi odvёtv^, jako napfiklad
maskёf i nebo vyrobci kostymu, museji pocitat s vyraznym
snizovanim platu. Vetsina hercu nemuze ze spatnych gazi
vubec vyzit a musi vedle toho dёlat пёсо j^ho. №ktefi
s herectvim skonci tak jako ja. Navenek se ovsem vsich-
ni snazi zachovat dekorum. Itehaji od jednoho cerveneho
koberce к druhemu, aby se pfi recepcich a bufetech moh-
li dosyta najist. Ale i na tёchto rautech se dnes jiz setfi.
Pfitom si musime uvёdomit, ze vefejnopravni ntedia, kte-
ra maji prsty vsude, zanrestnavaji tficet tisic pracovniku
s pevnou pracovni smlouvou a neznamy pocet lidi na volne
noze. Je to ta nejvёts^ samoobsluha, kterou znam. Z roz-
hlasovych a televiznich poplatku maji 1,5 miliardy euro
zisku. Co s 1ётко репёг! dёlaj^, je ve hvёzdach - mozna je
investuji nёkde na financnich trzich, copak ja vim? Redak-
401
tori dostavaji госпё pres 80 000 euro, a jes^ si stdzuji,
jak jsou spatite placeni. Intendanti si vydёlaj^ dokonce vice
nez 300 000 euro госпё. A naopak kreativci, ktefi naplnu-
ji program svym usilim a talentem a dotvafeji charakter
pfislus^ stanice, jsou obvykle az na пёкоПк malo vyjimek
honorovani velmi spatne. Уёгёта hercu nevydёlava ani
desetinu toho, co ma intendant.
Jestlize ale pusobite v branzi dlouho, nemuzete ziskat
svuj podil take z opakovanych poradil (=tantiemu)?
Herec: To je bohuzel mylna pfedstava. V Мётески
a Rakousku jsou totiz vsechny gaze takzva^ Buy Out,
cili jednorazove, a s jednorazovou gazi take postupujete
vsechna svoje prava producentovi, televiznf ci rozhlasove
stanici, coz je и nas casto totez, po^vadz kazdy film je
spolufinancovan televiznimi репёг! a vёtsina velkych pro-
dukcnich firem jsou dcefine spolecnosti vefejnopravnich
stanic. Muzete jako herec hrat v йзрёэпёт filmu, ktery
se ЬёЬет let opakova^ stokrat vysila, ale nedostanete
za to ani cent navic. Diky (i) vasemu vykonu stanice skrze
pochybnd udaje ziskavaji stale nove a nove pfijmy z rekla-
my. Z tёchto репёг ale nemaji nic ani herci, ani kamerama-
ni, ani nikdo jiny. Navic se dnes nataci тёпё filmu nez dffv,
a mnohe snimky se tak v programu opakuji castёji. А novd
natocene filmy take vznikaji za kratsi dobu a jsou nataceny
na тёпё mistech, nez jak tomu bylo и filmu v minulosti.
Co se drive natacelo tri dny, natoci se dnes za jediny den.
I z tohoto pohledu proto herci dnes obdrzi pouhou deseti-
nu z toho, co dostavali dfiv.
Co znamena „driv"?
Herec: РпЬПгпё pfed deseti nebo patnacti lety. Zlomem
bylo zavedeni euro, pak se vsechno гтёт1о. К prvni
redukci doslo v roce 2000 a к dalsi hned za dva roky po
402
zavedeni euro. Denni gaze byly tehdy tfikrat az ctyfikrat
vyssi nez dnes. Drive herec hlavni postavy jed^ z epizod
televizniho serialu absolvoval p6t az deset natacecich dnu,
dnes ma к dispozici pouhy jeden ci maximal^ dva natace-
ci dny, navic dostava za den vyraznё тёпё nez v minulosti.
Pfitom se dnes pracuje dёle nez dfiv. Vyjimkou neni dva-
nact az ctrnact hodin nataceni. Je to uz jen vykof istovani.
Nemuze byt jednou z pricin take Youtube, kde muze byt
dnes kazdy tak trochu hercem?
Herec: Ne, jde jen о penize. Stanice poznaly, ze mohou
zatlacit na kreativce, a drsnym zpusobem to take pro-
vadeji, nebot herci, 8сёпапз1ё, тазкёп a pfedstavitete
dalsich profesi nedovedou ekonomicky myslet. Tito Мё
byli jiz roky brani na hul, aniz by se proti tomu dokaza-
li jakkoliv branit. Televize kazdoroc^ vydavaji stale vice
репёг na sport, ale na filmy maji stale тёпё prostfedku.
Stanice Deutsche Welle ma pfitom rozpocet ve vysi пёко-
lika set milionu, aby mohla vysilat po celem svёtё ve vsech
moznych jazycich a snazila se v zahranici zprostfedkovat
obraz Иётеска, ktery ma s moji pfedstavou о nasi zemi
jen malo зро1еспёЬо. Rozsifuji nazory vlady jako oficial-
ni nazory пётескусЬ obcanu a kazdy пётеску danovy
poplatnik za to musi zaplatit. Vidite, jak stanice rozhazuji
miliardy euro, vynakladaji stovky milionu na fotbalovou
bundesligu, пёкоНк stovek milionu na zahranicni vysilani,
dalsi stovky milionu na duchody spolupracovniku, ale my
herci bychom тёН pokud mozno jej^ platit za to, ze smi-
me vystoupit nejakem pofadu...
A jak je to s ochotniky, kteri se objevuji v pofadu Soudky-
ne Barbara Salesch? Nemeni se vase honor&fe i diky tomu?
Herec: Ne, to je пёсо ji^ho - to nejsou skutecni herci,
pouze ochotnici. Ale samozfejnw i tyto typy pofadu zabi-
403
raji vysilaci cas, nebot se daji produkovat velmi 1еупё.
A udajn6 je sleduje mnozstvi lidi. Proto tu mame stale vic
reality show a stale тёпё kvalitnich filmu.
Ochotnickymi herci je prece obsazovano mnoho poradu.
Herec: Ano, ale stale je^ existuji i normal™ serialy. Herci
vsak kazdorocne dostavaji тёпё а тёпё репёг. Kazdy rok
se jim rozpocet о пёкоПк procent zkracuje, ackoliv pf ijmy
stanic z vynucenych rozhlasovych a televiznich poplatku
neustale rostou.
Hudebnik: Vite о tom, ze vefejnopravni media maji tfi-
setclenny orchestr, kteremu kazdy тёзю plati za hud-
bu, adkoliv ji mozna nikdo nepotfebuje? Tato hudba se
pak vysila ^kdy v nocnich hodinach na stanici Bayern
4 nebo ]тё podob^. Mozna se tento orchestr takё podili
na rekterych rozhlasovych hrach produkovanych vefej-
nopravnimi stanicemi.
Konec nahravky
Shrnuti:
Lide z tohoto interview sice nejsou whistlebloweri v kla-
sickem slova smyslu, presto nam vsak odhalili novd a bri-
zantni skutecnosti, kterd jen dokazuji, jak se nase spolec-
nost тёт. 7тёпП se druh hudby, chovani producentu,
divaku i posluchacu. Nevim, jak je tomu u vas, ale ja mam
ЬёЬ, ktere v hudbd i v televizi konzumuji ргезпё to, о сет
byla fee. Chtel bych svd potomky informovat о tom, co
se ve skutecnosti na hudebni ci televizni зсёпё odehrava
a jakd podvody se Ьё1ар se vsemi temi ЬуёгЬ1скагт a pro-
minenty. Pfal bych si, aby se moje dёti dokazaly s 1ётко
medialnimi triky vyrovnat a aby si ujasnily, co budou jako
divaci konzumovat, jak tyto pofady vznikaji a jaka je za
404
tim giganticka masinerie. Ocividn6 nedochazi к manipu-
lacim pouze u тёгеш emisi ze strany vyrobcu automo-
bilu nebo u zjistovani oblibenosti jednotlivych automo-
bilovych znacek ze strany autoklubu, ale manipuluje se
take s hudebnimi zebficky a televiznimi kvotami. Nicemu
ovsem nepomuze, jestlize nad tim budeme jen nafikat.
Tyto manipulace by тё1у byt zvefejnovany, pranyfovany
a napravovany.
Je pro тё absolute nepochopitelnd, ze se v hudebni bran-
zi toleruje tak giganticka konzumace drog. Bylo by pfe-
ce jednoduche zajit ph уе1кёт rockovdm koncertu nebo
jindm pfedstaveni za podium a provest tam dukladnou
prohlidku. To se ale nedёje. Proc?
Rapids se zhorsila take kvalita пётескё televize. Neni se
сети divit, protoze herci maji tak mizernd platy. Zijeme
v pokryteckem svёtё, v пётг se divaci a posluchaci necha-
vaji oslnovat interprety lidove hudby, ktefi snad и sebe
doma svou vlastni muziku ani neposlouchaji. О tom vsem
bychom meli pfemyslet a podle toho upravit i sve konzu-
mentske zvyklosti.
405
Mimozemst’ane, nebo
cestovatele v case?
Svobodny zednar
vysvetluje tajne uceni!
406
Gordon H. je Jihoafrican, ktery pracoval jako informatik
v ruznych bezpecnostnich firmach a jehoz tchan je zed-
nafem 33. з1ирпё skotskeho ritu. Gordona znam od roku
2012 а кготё pfatelskych vztahu jsme propojeni take
obchodnimi vazbami, nebot’ jsme зро1еспё investovali do
jisteho energetickeho projektu v Pretorii. Mezi zednafe
patfi take Gordonuv pretorijsky obchodni partner a jeho
otec byl mistrem loze ve Witbanku (=od roku 2006 se toto
jihoafricke nresto nazyva eMalahleni). Gordon zna nejen
moje knihy о tajnych spolecnostech, nybrz je take velmi
зес1ё1у v 1ёта1и svobodneho zednafstvi. S obchodnim
partnerem vedou vzrusene diskuse о svёtovё politice
a dalsich aktualnich 1ёта1есЬ. Ja jsem se tentokrat neza-
jimal о zednafske rity a jejich vёrouku, nebot’ tuto pro-
blematiku dostatecnё objasnil vysoce postaveny zednar
skotskeho ritu v moji knize Tajne spolecnosti - vdlka svo-
bodnych zedndru* Zednar, s nimz je Gordon v obchodnim
kontaktu, mu totiz vypravёl ротёгпё divokё historky na
tema UFO. Poprosil jsem Gordona, aby se v teto souvis-
losti pokusil vyzvёdёt co nejvic, a on mi nakonec о vsem
referoval dne 12. 11. 2015 pres Skype (nahravku anglicky
vedeneho rozhovoru mam к dispozici).
Gordone, povezte mi, jake insiderske informace a vedo-
mosti jste se dozvedel od tohoto zednafe.
Co mi tento с^ёк povidal, тё1о svuj smysl s ohledem na
nasi minulost, pfitomnost i budoucnost. Popisoval mi, jak
se jihoafricka vlada podili na ruznych akcich, ktere maji
vsechny stejny зтёг, respektive stejny cil...
Mate na mysli svetovladu?
V urcitem smyslu ano; muj kolega to ale nevidi tak negativ-
пё, jak to mozna interpretuji пёкГеп konspiracni teoretici.
Hovofil о budoucnosti, v niz budou lide zit na jinych plane-
407
tach - роскэЬпё, jako je tomu ve filmove а komiksovd serii
Buck Rogers (=neohrozeny hrdina americke sci-fi). Blizime
se na Zemi к uskutec^ni utopicke spolecnosti, v niz bude
о kazddho clovdka postarano, nikdo nebude 1грё1 hladem
a kazdy najde ve spolecnosti svd misto.
Ze se bude mit dobre kazdy, prece fikaji vsichni utopis-
te...
Ano, to vim. Ale zpusob, jakym to popisoval, na тё jak-
si zapusobil. Jednalo se о udalosti z nasi minulosti, kterd
ovlivnuji i budoucnost. Uvedl, ze lide pozoruji гйгпё уёс1,
ale nerozumeji jejich poselstvi. Hovofil о уёсесЬ, napfi-
klad о monumentech, ktere se nachazeji pfimo pfed nasi-
ma ocima, nebo о tom, co je evidentni.
Zeptal se тё take, proc jsme dosud nebyli pfimo kontakto-
vani mimozemst’any. Pfitom mimozemstand jiz dfive nava-
zali kontakty s vladami nebo pfistali v blizkosti vojenskych
objektu - proc? Samozfejmd existuji i zpravy о unosech lidi
mimozemst’any apod. Zednaf se ale domniva, ze ve skutec-
nosti navazali mimozemst’ane mnohem vic kontaktu s vla-
dami a s ruznymi institucemi nez s takzvanymi obycejnymi
lidmi.
To ma asi nejaky duvod...
Pfesnd tak. A on mi jej vysvdtlil: my lide hledame neustale
komplikovana feseni, ackoliv existuji ta jednoducha. Rekl
mi, ze Erich von Daniken ve svych knihach popsal a zobrazil
podivuhodne postavy z planiny Nazca. A Vy, Jane, jste psal
о lidech, ktefi v himalajskych jeskynich vegetuji stovky let
ve stavu samadhi. Podle jeho nazoru to spolu souvisi a do
sebe zapada. A souvisi s tim i anexe Tibetu Cinou. Ukazoval
mi, jak jsou vsechny tyto udalosti, к nimz doslo na nejruz-
ndjsich mistech nasi planety, vzajemnd propojeny.
408
Jaka je jeho teorie, respektive vysvetleni?
Napfiklad Jizrri Amerika je misto, kde se nachazi pfevaz-
na cast зуё1оуусЬ zasob mineralo a tyto mineraly se tam
i tezi. МёН bychom se take zamyslet nad tim, jak v soucas-
nosti zachazime s pfirodnimi zdroji a jak daleko jsme tech-
nologicky pokrocili. Tu a tam nachazime гйгпё (pro nas
zahadre) artefakty jako napfiklad maly pocitac z ozubenych
koi nalezeny ve Stfedozemnim mofi; та1ё hodiny vykopa-
пё v jednom cinskem dole i dalsi pfednrety, ktere nejsme
schopni zafadit, nebot' nezapadaji do nasich casovych kon-
struktu. Jsou to vsechno pfednrety, jez lezely ukryty tisice
let, ale ktere pochazeji ze dnesni doby - jak je to тогпё?
Nebo napfiklad stavby v Baalbeku, Egyptё, Jizni Americe ci
Indii, и nichz neni zadny с!оуёк schopen уузуёШ, jak byly
vybudovany. Zednaf tvrdi, ze v budoucnu bude lidstvo kvuli
technologickemu pokroku potfebovat i spotfebovavat stale
уёгё! mnozstvi surovin. Pokud bychom v budoucnosti nebyli
z jakychkoliv duvodu schopni navs^vovat jute planety a tezit
tyto suroviny tam (napfiklad kvuli radiacnim pasum kolem
7етё, pfilis velkym vzdalenostem, ргоЫётйт s transpor-
tem gigantickych 1ёгеЬтсЬ pfistroju...), zbyde nam jenjedi-
na moznost, jak se к nerostnemu bohatstvi dostat: cestovat
zpatky v case a tёzit suroviny v minulosti nasi гетё.
To by davalo smysl...
Musime vychazet z toho, ze lidstvo budoucnosti bude
зсЬорпё cestovat v case. Cestovani v case se jiz ostat^
uskutecnilo v ramci Filadelfskeho experiments, v roce 1943
a v ramci Projektu Montauk v roce 1983. Lze tedy vychazet
z toho, ze tato technika bude za dvё эГё ci рёГ set let jeste
mnohem pokrocilejsi.
Pak bychom si рпгогепё тёП polozit take otazku, ktere
casovё obdobi by bylo nejvhodnejsi zvolit jako cil nasi ces-
409
ty. Byl by to rok 1950, nebo 2014? Ne? A proc ne? Protoze
je 7етё v techto letech prilis zalidnena a neposkytuje pro
1ёгЬи surovin dostatecny klid. Cesta v case povede tedy
zfejnre az do obdobi kolem roku рё1 tisic pfed nasim leto-
poctem, ponёvadz vime, ze v td dobё se v 1ёс1М:о oblastech
na Zemi nevyskytovali zadni lidd. Je to doba, ve ktere bude
mozne provaddt nejruzndjsf aktivity, aniz bychom zasahli
do vyvoje lidstva. Jestlize by se tam totiz lide z budouc-
nosti setkali s lidmi z minulosti, mohli by tim zmdnit cely
historicky vyvoj. Proto cesta v case povede do takoveho
obdobi, v ndmz bude mozne nerosty nerusend vytdzit
a odvdzt do budoucnosti, kde budou nutnd potfebnd.
To je zajimave. Asi nevite, о сет jsem psal ve sve nedav-
no vydane knize. Cituji:
„Redaktor casopisu UFO Magazine Bill Birnes vedi rozho-
vor s admirdlem George Hooverem, jenz pracoval v ndmof-
ni zpravodajske sluzbe americkeho ndmofnictva a zemfel
v roce 1998. Jednalo se о takzvany Roswellsky incident,
kdy v cervenci 1947 doslo k Udajne havdrii neidentijiko-
vatelneho letajiciho objektu (=UFO), pficemz minimdlne
jeden z pasaieru kosmicke lodi - velky asi 1,20 m a huma-
noidniho vzhledu - tuto havdrii udajne prezil. О teto udd-
losti psalo mnoho ufologu a tomuto tematu se venoval take
Hollywood. Z tohoto hlediska proto povazuji za dulezitou
vypoved' admirdla Hoovera, nebot' prindsi zcela novou
verzi vysvetleni Roswellskeho incidentu. Admiral rekl
B. Bimesovi, ze ,se jedna о nejvetsi tajemstvi NASA, nebot'
ndvstevnici z Roswellu jsme byli MY sami z budoucnosti1.
Udajne se jednalo о cestovatele v case, nikoliv о mimozem-
st'any. Nejvetsim tajemstvim vsak nebyla skutecnost, ze
existuji cesty i cestovatele v case, nybrz to byly ,schopnosti
a moc vedomi* techto cestovatelu. Armdde nahnalo strach
zjisteni, ceho jsou lide schopni. Admiral Hoover redakto-
rovi dale vysvetlil, ze jsou tyto informace ,velmi vyrazne
410
potlacovdny*, nebot' kdybychom vedeli, jak mocni dooprav-
dy jsme a jak mocni muzeme ve skutecnosti byt, mohl by
,kolem nds vypuknout chaos4, coz nelze pripustit. Moh-
li bychom si svoji realitu upravit tak, jak bychom chteli,
a to zpusobem - coz je redlne -jakym se tide z budoucnosti
naucili nalezt pfistup k temto neuveritelnym moznostem,
k nimz patfi take cestovdni v case.
Dalsim svedkem pddu letajiciho objektu v Roswellu byl
nekdejsi spolupracovnik Pentagonu a plukovnik ve vysluz-
be Philip Corso, ktery ve sve knize The Day After Roswell
popisuje zkoumdni zficene kosmicke lodi a jejich technolo-
gii. Lod' posilovala vedomi pilota i jeho schopnost cestovat
v case a byt zdroven na nekolika mistech najednou. Zna~
mend to tedy, ze schopnosti kosmicke lodi byly ve skutec-
nosti propojeny s vedomim techto bytosti. A tyto bytosti,
tito piloti, jsme byli MY - my tide! My z (nasi) budoucnos-
ti!«(io)
Neni to zajimave?
Urcite. A zednar mi рак rekl: „Ted’ ddvej pozor. Videl jsi
film о mimozemst’anech na History Channel, v nemz se
pojedndvd о starych pamdtkdch v Machu Picchu, v Egypte
a о jihoamerickych pyramidach?“ Jedna se vetsinou о obfi
stavby, о nichz si mnoho lidi mysli, ze byly sveho casu
vybudovany mimozemsfany, ktefi pak Zemi zase opustili.
Kdybychom ale meli v budoucnu technologic, jak takove
stavby postavit, a zaroven bychom byli schopni cestovat
z budoucnosti do minulosti, davalo to by vse najednou
smysl. Zrovna dnes jsme si prohlizeli obrazky tisicitu-
novych bloku v Baalbeku nebo giganticke zulovd kvadry
v Egyptё, jejichz hranyjsou vytvarovany s takou pfesnosti,
ze se mezi пё nevejde ani ziletka. Muselo to byt vyrobe-
no technologii, ktera bud’ nepochazi z tohoto svёta, anebo
neni z teto doby. Rozumite mi?
411
Samozfejme. To by potvrzovalo nejen moje a Stefano-
vo zjisteni, ale take poznatky vedcu, jako je Christo-
pher Dunn nebo Herrmann Waldhauser, podle nichz
byly pyramidy technicka zafizeni. A v tajnych komorach
pyramid byly nalezeny ruzne pfistroje, ktere si privlast-
nili zednari...
Je to tak.
A nemusi к tomu dojit v pfilis vzdalene budoucnosti. Sim
jsem nejen vydal prvni dve knihy о projektu Montauk
v nemeckem jazyce, ale setkal jsem se take s obema pfe-
zivsimi z Filadelfskeho experimentu Al Bielekem a Dunca-
nem Cameronem, a navic rovnez s Prestonem Nicholsem
z Projektu Montauk na zakladne Montauk na Long Islandu
v New Yorku. V techto knihach se popisuje, jak byl v roce
1943 americky torpedoborec USS Eldridge omylem presu-
nut v case i v prostoru. Na zaklade teto pfihody se pak
zacalo cilene pracovat na zdokonaleni potfebne tech-
nologic a na zakladne Montauk byla zfizena stanice pro
cestovani v case, odkud vyrazely expedice na cesty v case
a zkoumala se minulost i budoucnost. Al Bielek a Dun-
can se mimochodem dostali az do roku 2137 a stravili
tam jeden mesic. Popisovali, co se tam odehravalo, jake-
ho stupne vyvoje (jsme na Zemi) dosahli a cetli tam i his-
toricke knihy. Z tohoto duvodu (jak uvadime uz vyse) je
docela mozne, ze se u nekterych navstevniku, ktefi к nam
pfileteli na letajicich taiinch, nejednalo о mimozemsfany,
ale о (pozemske) cestovatele v case. Krome tohoto faktu
mela podle vypovedi pozorovatelu vetsina pilotu techto
letounu lidskou podobu.
Faktem je, ze nikdo z techto navstevniku к nam nepri-
chazi bezduvodne. Pfichazeji, ponevadz potfebuji surovi-
ny. Podivame-li se na stare sumerske spisky nebo zazna-
my z jizni Afriky, opakovane se v nich mluvi о tom, jak
412
„bohoveM cosi tezili v dolech. A mate pravdu: dodnes zde
nepfistal ani jediny mimozemstan, ktery by se nam pred-
stavil. Ocividn£ к tomu nemaji zadny duvod. A proc vlast-
ne mimozemsiane uzaviraji kontrakty s vladami - jak to
popisuji nektefi whistleblowefi? Protoze песо potfebuji!
Urcite to ale nemohou byt technologic, ponevadz v tech
jsou о velky kus pfed nami. Mohou to tedy byt pouze
suroviny nerostneho typu nebo suroviny lidskeho typu,
rozumejte - genetika.
Asi pfed dvaceti lety jsem se na frankfurtskem letisti
setkal s burskym clenem jihoafricke tajne sluzby, jenz mi
vypravel dva napinave pfibehy. Prvni z nich: jako dite zil
se svymi rodici na jiste velke usedlosti. Jednoho odpole-
dne byl na zahrade se svou cemosskou chuvou. Najednou
se z nebe snesla kosmicka lod' doutnikoveho tvaru a pfi-
stala kousek od domu. Z lodi vystoupil clovek, jehoz Bur
popsal takto: „Mel biondate vlasy a ty nejmodfejsi oci, jake
jsem kdy videl? Chuva s kfikem utekla a blondyn mavnu-
tim ruky vybidl burskeho chlapce, aby sei к nemu. Bur
si ale bohuzel jiz nepamatuje, co mu nebesky navstevnik
povidal.
Druhy pfibeh je jeste napinavejsi. Bursky tajny agent
znal jisteho chovatele dobytka, jemuz patfily velke roz-
sahle pozemky, a proto jezdil na obhlidky svych pozem-
ku na koni. Jednoho odpoledne prave kontroloval stav
plotu kolem svych pozemku, kdyz tu nahle uvidel letajici
talif, ktery postal nedaleko od neho. Lehi si a pozoro-
val, jak z talife vystupuji male humanoidni bytosti a maji
namifeno do docasne vyschleho jezirka, odkud se pak
zfejme dostaly do nektere podzemni jeskyne. Farmaf
cekal na miste nekolik hodin a videl, jak se bytosti vra-
ceji s nakladem surovin a mineralu, vse nakladaji do lodi
a zase odletaji pryc. Vzdy se tedy jedna о suroviny, ktere
tyto bytosti evidentne potfebuji.
413
Mohu uvest jeste pribeh pravnika, s nimz jsem se
setkal v devadesatych letech v Texasu a ktery tvrdil, ze
na pozemku rodiny Rockefelleru pristaly plazi bytos-
ti s kufry plnymi penez, urcenymi na nejaky vymenny
obchod. Take v tomto pripade se pravdepodobne jednalo
о suroviny.
Musi tedy existovat nejaky kontrakt mezi temito
navstevniky a vladnoucimi rodinami, iluminaty a ruzny-
mi vladami tohoto sveta. A Vy, respektive Vas zednaf-
sky pfitel, mate pravdu v tom, ze stoji za zamysleni, proc
tyto bytosti (v utajeni) kontaktuji jen vlady nebo elitni
rodiny a nepristavaji na Zemi verejnd.
Mozna nechtdji (ci nemohou) pfistat, pondvadz jsou to
(alespon ndktefi z nich) cestovateld v case, jiz nemohou
zasahovat do nasi doby, ani kdyby chtdli.
Co Vam Vas kamar&d zednar jeste vypravel?
Jestlize se podivame na vyvoj lidstva v poslednich tfech
stech letech a polozime si otazku, kam se dostaneme za
dalsi tri tisice let (z hlediska technologii i genetiky), muze-
me vychazet z toho, ze fyzickou praci pfevezmou za clo-
vёka stroje - s nejvdtsi pravddpodobnosti roboti. Zna-
mena to, ze v ргйЬёЬи generaci dojde к рготёпё nasich
tdl. A pokud se zamyslime nad vypovddi admirala Hoove-
ra, podle niz byli ucastniky Roswellskdho incidentu lidd
z budoucnosti, Ize to povazovat za docela moznd. Nase
genetika se muze zmdnit a my budeme mozna v budouc-
nosti vypadat jako sedi mimozemst'and s velikanskyma
ocima a velkym mozkem, pondvadz budeme vice myslet
а тёпё pracovat.
Vzpomente si jeste jednou na admiralovu zpravu. Tyto
bytosti ridi letajicf talire svymi myslenkami - museji
414
Obr. 26-27: Nahore je videt zaber na pfisne strezenou Oblast 51 v aroe-
rickem state Nevada. Whistleblower Bob Lazar i dalsi lide tvrdi, ze ..sedi“
uzavreli dohodu s americkou vladou: mohou volne provad£t pokusy na
lidech a na oplatku dodavaji Spojenym statum ruzne technologic. Nemo-
hou to ale byt nasi potomci?
415
tedy disponovat gigantickymi mentalnimi silami. Maji
take vetsi hlavy, protoze mene pracuji, ale disponuji vet-
si mentalni silou. Meni se rovnez jejich tela. To vse dava
smysl.
Tyto bytosti (i kdybychom to vlastr^ byli my z budoucnos-
ti) vsak maji jisty geneticky problem - jen si je prohldd-
nete! Mohly by totiz mit zajem о to, aby si z nas odebraly
kvalitni genetickou vybavu, aby ji pak odvezly lidem do
budoucnosti.
Gordone, je take otazka, zda Vam zednar sdeloval svuj
osobni nazor, anebo se jedna о to, co se traduje v jeho
16zi, pripadne na urcitem stupni jeho loze?
To je vskutku zajimava otazka, protoze kdyz mi tohle
vsechno уургауё! a ja jsem сЬгё! vёdёt stale vic, rekl mi:
„Zeptej se sam sebe, oc ve vsech tajnych spolecnostech
vlastne jde. Jaky je jejich zdkladni postoj, jejich zdkladni
vedeni a co presne chteji dёlat?u Rekl, ze гатёгет neni to,
aby se setkavali zrali muzi a pfemysleli о tom, co provest
s jejich репёг!, a aby к tomu navic tfeba praktikovali sexu-
alni orgie. Vlady i specialni technologic jsou kontrolovany
1ётко lozemi. Uvedl: „Co myslis, proc vynalezci ze zemi
tretiho sveta nezustdvaji ve sve vlasti, ale mizeji do zdpad-
nich zemi? A proc гйгпё koncerny zahrnuji tyto vynalezce
penezi, aby tak mohly sklizet ovoce jejich dusevniho usili?
Tito tide totiz presne vedi, kam nastoupend cesta povede
a kde skonci. Jednoduse se pripravuji na to, co se md stdt.“
Tito lide tedy vedi, ze dojde к pnrodnim katastrofam
a dal&im udalostem, a proto se pripravuji na to, aby pfe-
zili. A pfezit bude тогпё jen s odpovidajici technologii...
Muj pf itel zednar se domniva, ze v dalsich sto letech (nebo
jej^ Ьё1е) bude dochazet к valkam, nebot tak Ize vydёlat
416
velkd penize. A teprve рак se vse zmdni а lidd se budou
rychle vyvijet smdrem, ktery popisuji jako Budoucnost
Bucka Rogerse - a tedy realizovanou utopii.
Rad bych zde kratce zminil whistleblowerku Karen
Hudes. Nevim, zda jsme jiz spolu о tom hovofili. Je to
dama, ktera sveho casu pracovala pro Mezindrodni meno-
vy fond a tvrdi, ze na Zemi existuje dalsi druh, takzvani
dlouholebi, kteri jsou popisovani jako blondati a vysoci.
Nekteri zastupci tohoto druhu by se na Zemi meli jes-
te stale vyskytovat. I zde se nabizi otazka, co jsou tyto
bytosti doopravdy zac. Jsou to mimozem§tand, nebo to
jsou lide pochazejici z budoucnosti, kteri zustali v minu-
losti, aby se zde rozvijeli paralelne s na§im lidstvem
a stali se jakousi rasou strazcu? Anebo se dokonce jed-
na о sdfy vsech tajnych spolecnosti? Tito dlouholebi se
maji udajne zdrzovat ve Vatikanu a se svymi vejcovitymi
hlavami nevychazeji na verejnost bez zvlastni pokryvky
hlavy - ponejvic asi s tiarou, a tedy s pokryvkou hlavy,
jez je pro Vatikan typicka...
Muze to tak byt, ja о tom ale nevim. Zeptam se na to svd-
ho kamarada zednafe. Musime si skutecnd polozit otaz-
ku, co tito dlouholebi spolecnd s Vatikanem a s mocnymi
iluminatskymi rodinami provaddji. To by totiz mohlo byt
skutecnd tajemstvi lozi. Existuje urcita skupina - at’ jiz
to jsou mimozemst'and, cestovateld v case nebo jiny lid-
sky druh - ktera si z nasi planety odebira, co potfebuje,
a proto takd uzavfela kontrakty s ruznymi vladami. Jiz
dlouha staleti, ba dokonce mozna i tisicileti, jde о to, aby
si zde tyto bytosti/lidd mohli nadale odcerpavat surovi-
ny, pficemz je uplnd jedno, kdo je na Zemi u moci, jakaje
forma vlady apod. Tato skupina ma samozfejmd zajem na
ustaveni novdho svdtovdho fadu, a tedy na ustaveni svd-
tovlady s absolutni kontrolou, aby v tdto cinnosti mohla
zcela nerusend pokracovat.
417
Skutecnosti je, ze behem poslednich staleti ovladaly
tezbu surovin stale stejne rodiny. Ani po svetovych val-
kach se na tom nic nezmenilo. Diamanty, zlato a dalsi
komodity patfi stale stejnym rodinam jako pfed dve-
ma sty lety. Svet se navenek meni, zeme se sjednocuji
v ramci EU, OSN ci NATO, ale tyto rodiny a struktura
Vatikanu zustavaji zachovany. Je opravdu zajimave to
pozorovat.
Onen zednar mi je^ fekl, ze bychom si гпёН prostudo-
vat Henochuv pfibeh ze Stareho zdkona. To, co se о tom
pise v ВгЫг, je jen maly zlomek се!ёЬо Henochova рп'Ьё-
hu. Kompletni text ma okolo tri tisic stran a je tlustsi nez
cela Bible. Proc byly tyto informace z Bible vynaty? Co tam
bylo, respektive co je tam uvedeno, co lide nesmeji vёdёt?
Henoch byl ten, jehoz si Buh vzal - do kosmicke lodi!
гттёпу zednaf mi licil, ze Vatikan s touto iluminatskou
strukturou pracuje, ba ze je dokonce pfimo jeji soucasti.
Уузуёйоуа! mi to nasledov^: Henochuv рпЬёЬ byl takfi-
kajic zacatkem modernich technologii a take moderniho
mysleni, mediciny, architektury, vёdy a kultury.
Muj pritel se domniva, ze my z budoucnosti, ktefi se
budeme vracet do vlastni minulosti, abychom tam 1ёгЬ
li suroviny a mozna tam 1акё sklizeli ovoce nebo obili,
abychom tak svuj svёt je^ 1ёре zajistili, se ale nedo-
staneme dal ve svёm vyvoji a budeme se fakticky tocit
v kruhu. Proto bylo Henochovi dano vёdёn^ - a to niko-
liv od mimozemsfanu nebo andёlй, nybrz od nas samych
z budoucnosti - abychom sami mohli nastartovat svuj
evolucni proces. Katolicka cirkev, rozun^j Vatikan,
i iluminati cl^ji tento proces kontrolovat. Так to vsak
rozhodl nebylo zamysleno. Toto vёdёn^ bylo urceno
nam vsem. My (lide) z budoucnosti jsme je tehdy chteli
poskytnout vsem.
418
Pak by tedy dnes mel prijit nekdo, aby nam dal, co nam
vlastne patri - nebo snad ne?
Mozna jsou tito lide (ci bytosti) 1акё ргезуёбсеш о tom,
ze nas museji kontrolovat, respektive ze museji mit toto
уёдёш' pro kontrolou, jinak by vypukl chaos.
To je nesmysl. Stacilo by to jen lidem spravne vysvetlit.
Jane, znate obfi stopu v Transvaalu?
Ano, znam.
Jestlize si prohtednete tuto stopu nebo takd obri kostry
nedavno па1егепё v Iraku, musite se ptat, proc se vyznam-
na biblicka mista nachazeji v пе)уё1з1сЬ valecnych zonach
lidstva - v Izraeli, na Blizkdm vychode a v oblasti byvateho
Sumeru. Je to nahoda? Так to rozhodne ne! A proc tam vla-
da nikoho nepusti a nikomu neumozni svobodny pohyb?
Americane zacali po obsazeni Bagdadu v roce 2003 pro-
hledavat stara chramova mista a pak je znicili. Je to
oblast, kde tisice let zili a tezili suroviny takzvani anun-
пакогё - oznacovani za prastara bozstva. Bylo to misto,
kde se podle sumerskych spisku zrodil Homo sapiens.
A v tamejsich dolech se jist£ musi nachazet mnozstvi
materialu zanechanych anunnaky.
Podobne je tomu s jeskynemi v Himalaji a s bytostmi,
ktere se v nich nachazeji ve stavu samadhi. Tyto bytos-
ti v sobe nesou stalete ved6ni. Je to duvod, proc Cinane
obsadili Tibet? Tyto bytosti totiz predstavuji nebezpeci
pro hloupost!
Ano, vidim to takd tak. Jen se podivejte, co vse vycha-
zi z Hollywoodu. Jsou to stale vёts^ nesmysly. Filmy jsou
419
drazsi a drazsi, byvaji prospikovane ruznymi radoby efek-
ty, ale оЬзаЪоуё jsou zoufale prazdne. Nezprostfedkova-
vaji zadne poselstvi. Lide - pfedevsim mladez - jsou jejich
sledovanim jen pfipravovani о cas.
U vseho si с1оуёк musi polozit stejnou otazku: co kdyby?
A podivat se na celkovy obraz. Podle тёЬо nazoru dava
уургауёт onoho zednafe smysl. Pokud budou skutecne
v budoucnu сИуЬё1 zdroje a my je budeme potfebovat,
abychom pfezili, co pak budeme dёlat? Zbyde nam zfejnte
jen tato moznost.
V teto souvislosti nesmime zapomenout na celosvetove
budovanou gigantickou sit podzemnich mest, kterd jsou
navzajem propojena tunely. Jedno podzemni m£sto se
take nachazi v jihoafrickem Transvaalu.
Ano, vim о tom. Tato n^sta jsou budovana, aby v nich
mohl byt pfeckan Armageddon.
A zeptal jste se sv£ho zednarskdho pritele, zda к temto
myslenkam a nazorum dospel sam, anebo zda je ziskal
ze sve Idze?
Ano. Potvrdil, ze je ma ze sve loze.
Vidim, ze za Vami budu muset zaletet, abych se о vsem
dozvedel jeste vic. Gordone, dekuji mnohokrat za tyto
uvodni informace. Jsem presvedceny, ze na uvedenych
historkach песо je. Otazka zni, ktera posadka UFO je
z budoucnosti, kdo patri к pozemskym vojakum, kdo je
rissky Nemec ci mimozemstan. Je to cele komplexni;
stejne jako sam zivot. Ale zajiste se к tomu jeste dosta-
neme.
игскё!
420
Pro mnohe z vas mozna zasla tato kapitola az pnlis dale-
ko. Uvedena tvrzeni ovsem podporuji i vyjadreni zmino-
vanych americkych vojaku, kteri jsou о spravnosti 1ёс1М:о
faktii реупё pfesvёdceni. Muj nazor je, ze bychom тёИ
uvedenou myslenku i nadale sledovat. Uvidime, co bude
v nejblizsi dobё о tёto problematice zvefej^no.
421
Doslov
422
Mile ctenafky a mill ctenafi,
jaky muzeme nyni ucinit гауёг z informaci, jez bychom se
bez рпзрёш whistlebloweru zfejnw vubec пе<1огуё(1ёН?
Vim, ze na naSi р!апе1ё casto dochazi ke strasnym uda-
lostem. Existuji agitatofi, ktere bychom mohli - pokud by
петёИ lidskou podobu - oznacit za zrudy. Jen ve valkach
v Kongu a ve Rwandё, ktere byly rozpoutany jen a pouze
kvuli surovinam, zahynulo пёкоНк milionu lidi. Ukazuje to,
jakjisti ,,podnikatele“ bez jakychkoliv skrupuli a bez spet-
ky svёdom^ prosazuji svoje cile. Ano, v konecnem dusledku
jsou asi vsechny valky - s vyjimkou nabozenskych valek -
vedeny z ekonomickych duvodu, a to kvuli горё a dalsim
surovinovym zdrojum nebo kvuli snaze hospodafsky zni-
cit konkurencni staty.
Na druhe з1гапё ovsem prohlaseni Zbigniewa Brzezinske-
ho z CFR (=Council on Foreign Relations=Rada pro mezi-
ndrodni vztahy, Z. Brzezinski zemrel v kvetnu 2017) z roku
2010 jas^ ukazuje, ze iluminati jsou se svym planem na
nastoleni svёtovlady ve velkem skluzu - pokud к tomu
vubec jes^ ^kdy ma dojit.(11)
Jako duvod tohoto skluzu Brzezinski oznacil „globalni poli-
ticke probuzeni“ lidi, ktefi se snazi zabranit iluminatskym
cilum. Od svycarskeho pfislusnika tajne sluzby jsme se
dozvёdёli, ze u vsech mocnosti existuji vysoce postave-
ni armadni cinitele, ktefi v ^kterych pfipadech odmitaji
plnit rozkazy. V Ыётески vychazeji obycejni lide do ulic
a demonstruji, vznikla dokonce nova politicka strana. Je
jedno, co si о teto nove stran6 myslime, faktem zustava, ze
dokazala zapouzdfene пётескё politicke prostfedi uvest
do varu. To v roce 2010 nikdo nepovazoval za mozne.
К poznatku, ze se svёt doposud znamych ,,zemi“ pfen^nil
na ,,narody“, resp. firmy, bych сЬгё! uvest nasledujici: Je
423
dulezite si иуёйотк, ze mocipani usiluji о ustaveni noveho
зуё1оуёЬо fadu, zalozeneho na ргаупё-екопопйску-Ьуго-
kraticke konstrukci vychazejici z obchodniho prava. To
je dobre vёdёt. Zdali ale zijeme ve „firemnim konstruktu“
nebo v пё]акёт ,,kartelu“ ci jak se to je&£ muze nazyvat,
povazuji za spise druhofade. Vsichni jsme duse, ktere se
svobod^ rozhodly, ze budou zit v tomto case a na teto
planetё. Byli jsme vrzeni do teto hry a nyni poznavame,
co se zde odehrava a kdo za tim stoji. Tento system ale
nebude mit dlouheho trvani - mam na mysli novy зуёГо-
vy rad. I kdyby se prosadily jeho ruzne projekty, muze se
jiz zitra vsechno otocit. Vse je гтёпке!пё. Nemusime se
prilis zabyvat otazkami statni pfislusnosti, neni to zase
az tak dulezite. Такё ja sam mam zluty prukaz (=autor
vlastni пётеску pas a obcansky prukaz, пета ale pru-
kaz о пётескё statni prislusnosti). Ale muj zivot jde dal,
budu jes^ hod^ cestovat a nasbiram mnoho jedinecnych
zazitku. Proto je v копеспёт dusledku Ihostejne, zdali
budu mit s sebou obcansky prukaz ci rodny list s narodni
pfislusnosti nebo cokoliv jineho. To vse se jiz zitra muze
zase гтёпк.
Jak jsme z rozhovoru s lekafem, ktery pusobil ve Rwandё,
zjistili, existuje v Йески podzemni hnuti zasahujici az do
vojenske oblasti. Takova hnuti maji pusobit i v Rakousku,
Ыётески, Dansku, Svedsku a Anglii - a samozfejme take
v dalsich zemich. Znam generaly bundeswehru, ktefi maji
nasi vlady pine zuby, podobne jako soudci, pravnici nebo
policiste. Jiz zitra muze byt vsechno jinak. Jiz zitra muze
dojit ke vzpoufe nebo к odepfeni vykonani duleziteho roz-
kazu. Vime, zdali ^jaky (пётеску nebo v jine zemi) politik
neceka na sanci, aby ргауё toto mohl uctelat, protoze je
dobfe seznameny se skutecnou situaci a ma po ruce kon-
kretni feseni problemu? Proto bychom петёН utracet nas
drahocenny cas zkoumanim ^jakych dokumentu nebo
sifenim katastrofickych scenafu. Pokud ov§em chcete,
424
klidne si dulez^ dokumenty obstarejte, ale pak se prosim
znovu divejte kupfedu!
МотепШпё se odehrava пезпн'гпё mnoho уёсь I ja sam
jsem v poslednich tfech letech zazil naprosto пеиуёгйе1пё
pfihody. V roce 2012 jsem se ocitl v hluboke dusevni kri-
zi tykajici se mych publikaci i moji озуё1оуё prace. Nevidёl
jsem v tom jiz zadny smysl. Kdyz jsem vsak odvratil svoji
pozornost od cetnych negativnich udalosti, znovu se vёdo-
тё oddal toku zivota a koncentroval se na to, co lezi pfimo
pfede mnou, zacaly se dit vskutku podivuhod^ уёсг Do
meho zivota vstoupili йр1пё novi lide - a vysledkem toho
byla i tato kniha.
№kdy staci гтёпк uhel pohledu. Podivejme se napfiklad
na takzvanou „uprchlickou krizi“, kterou ^ktefi autofi
nazyvaji „migracni zbrani". Inu, pokud se vratim do teta
2015 a vzpomenu si na to, о сет se bavili lide v nasi ves-
nici, jednalo se casto о dovolenou nebo о utkani a vyhry
Bayernu Mnichov, pfipad^ о nova silikonova prsa jiste
sousedky a podobne, spise nedulez^ klipky. Pokud se ale
dnes, tedy 9.1. 2016, kdyz sedim v lyzafske oblasti Hoch-
gurgl v Tyrolsku a pisi tyto fadky, dam s kymkoliv do feci,
окатгкё dojde na 1ёта1а „рго!ЬапёЬо tisku", „podёlanё
vlady", роНйскё strany A/D (=Alternativa pro Ыётеско)
- a je pfitom йр1пё jedno, zdali oslovim pokladni v super-
marketu, hoteloveho cisnika nebo navs^vnika Ьо1е1оуё-
ho baru. Ыётес - a v tomto pf^padё takё skutecny Evro-
pan - se najednou probouzi a zacina byt politicky bdёly.
Dёje se toho и nas hod^ а veci se копеспё dostavaji do
pohybu. Povazuji to za velmi napinave. Jestlize jdu s nej-
mladsim synem na fotbalovy turnaj a dam se do hovoru
s ostatnimi - jinak spise apolitickymi - otci, stodi se nas
rozhovor ihned na politiku. А ро<1пё1 к tomu nevychazi
ode mne! To by se v roce 2015 stat nemohlo. Такё jste si
toho vsimli?
425
Уёдопм lidi se тёш'. Zpocatku se с1оуёк nad soucasny-
mi ротёгу rozciluje. Ale lide v nasem kulturnim prosto-
ru jsou znami tim, ze rychle zacinaji hledat nova feseni.
A tato reseni najdeme! Dulezite je, abychom se spojili
а уутёпоуаН si nazory s ostatnimi - se sousedy, s obec-
nim zastupitelstvem, s lidmi v okoli - a samozfejme takё
pres internet. №ktefi v nasem okoli zakladaji obcanskou
domobranu. Vsichni samozfejme doufame, ze tyto jednot-
ky nebudou nikdy nasazeny, ale lide se davaji dohromady,
setkavaji se, znovu spolu hovofi, misto toho aby jen tak
sedёli pfed televizi nebo se zabyvali svymi smartphony.
S lidmi se zacina пёсо dit. Od konzumu pfechazeji do
akce, nenechaji se jiz ovlivnovat mainstreamovymi medii
a materialnimi statky, ale zacinaji se obracet к tomu, co je
podstatne.
Takze: dёlejme jasna rozhodnuti a realizujme je. Bojovat
proti stavajicimu zastaralemu systemu nepovazuji za dobry
napad. ирптпё feceno, nemam ani chut’ zabyvat se starymi
иттёпупн muzi а (пёк1егугт) шт'пёпупп zenami. Na to je
muj cas pfilis drahocenny.
Povim vam, oc se vyplati bojovat. Informoval jsem о tom
nejen ve svych dfivejsich knihach, ale 1акё v teto publika-
ci jste se mohli dozvёdёt о jistem vynalezci, ktery pfed-
lozil navrh feseni, jak zkonstruovat nezavisly energeticky
generator nebo auto na vodni pohon. Jestlize budeme mit
konkretni feseni - a to росЬорке1пё nejen ve vyse гттё-
ne zalezitosti - muzeme vsechny stare zahofkte kreatury
s jejich tajnymi lozemi, bankovnimi imperii a satanistickymi
kluby poslat к certu. Chcete s timto zkorumpovanym sys-
temem bojovat a hadat se kvuli nejakym paragrafum, ane-
bo je vasim гатёгет vyrazit na piny plyn do budoucnosti
s konkretnimi myslenkami a napady? Iluminati nas stovky
let vodili za nos, drzeli nam cukratka pfed nosem, f idili nas
a vedli nas. V soucasnosti se karta obraci. Nyni jsme to my,
426
kdo posouva kupfedu поуё technologic a nove spolecenske
Mohl bych zde jeste uvest dalsi informace о ruznych
vynalezech a myslenkach, nemam vsak zajem uvadet jejich
tvurce v nebezpeci. Muzete mi ale уёгк: v soucasnos-
ti dochazi к партауёти се1озуё1оуёти vyvoji, kteremu
nebudou iluminati stacit a na пётг si vylamou zuby.
гатёгте se jeste na jiny aspekt. V moji posledni publi-
kaci * Nez si prozenes hlavou kulku, pfecti si tuto knihu!
jsem pfinesl rozhovor s jistym mladym muzem, jehoz jsem
zminoval uz v roce 1998 ve зуё knize Deti noveho tisicile-
ti a ktery ma jiz od зуёЬо detstvi jasnovideckё schopnos-
ti. Znamena to, ze vnima energie a bytosti, ktere уёгёЬ
na lidi neregistruje, a komunikuje s nimi. Vidi takё duchy
zemfelych. Уургауё! mi, ze to, co od зуёЬо dёtstv^ гге1е!пё
pocifuje a pozoruje, se za poslednich deset let, ale Ыаупё
od roku 2012 radikalne тёт. Tyto procesy se odehravaji
nejen na poli duchovnim a dusevnim, ale takё na Гугюкё
urovni. Nektef i mluvi о valce v astralni dimenzi, dalsi zase
о zintenziv^ni obou sil, зуёНусЬ i temnych.
Nadёji vzbuzuji takё zpravy ruznych terapeutu pojednava-
jici о jedinecnych a zcasti alternativnich tecebnych meto-
dach. Tyto terapie jsou jiz tady, jsou jen potlacovany! Neni
tomu tak, ze bychom vse museli novё objevit ci vynatezt,
ono je to jiz к dispozici! Potfebujeme to jen dostat na vefej-
nost. A к tomu nam muze poslouzit i moc internetu a nej-
ruznejsi moznosti tёto sft£, pfispiva к tomu rov^z mnoho
mensich i vёts^ch nakladatelstvi, ktere se tёmto 1ёпШйт
vёnuj^ a davaji tak pfislusnym autorum moznost pfedstavit
jejich poznatky a jedinec^ 1ёсеЬпё metody vefejnosti.
Inu, co bychom тёИ dёlat? Uklidit si ve vlastnim гпю1ё,
v ге^тё, na pracovisti, ve зуё vyz^ a ve зуёт stra-
427
vovani, ale pfedevsim v nasich myslenkach. Misto aby-
chom vybouchli, drzme se radqi zpatky, vystoupejme
v myslenkach nahoru a podivejme se na vse s odstu-
pem seshora. УуЬпёте se jakymkoliv emocim, pocitum
strachu nebo nalepkovani druhych a zaujn^me pozi-
ci (nehodnoticiho, nezaujateho) pozorovatele. To nam
umozni rozhodovat se neutralneji, ale take c^levёdomёji.
V zadnem pf^padё bychom take петёН zapominat na
nase duchovni vedeni, at jiz to je nas osobni andёl straz-
ny, jehoz ma kazdy u sebe, anebo зуёйё blahodarne sily,
ktere nas podporuji pfi nasi cinnosti, davaji nam ideje
a napady a odstranuji z cesty pfekazky. V teto knize se
о nich pfilis nepsalo, bylo to ale hlavnim tematem meho
posledniho dila. МёИ bychom si byt vzdy vёdomi toho, ze
NIKDY nejsme sami!
Tolik pro dnesek. Sbiram jiz material к druhemu dilu
a jsem si jisty, ze se v reakci na tuto knihu ozvou i dalsi
„whistleblowefi“. Тёз1т se na vas, nebot lide jsou zrali pro
pravdu!
V tomto smyslu vas зМеспё zdravim.
Vas

428
429
Obr. 28: Jste zde skutecne proto, abyste delali tohle?
430
Toto zobrazeni pochazi od Daniela Prinze. Je jednodu-
che, ale vzdy na тё ucinkuje ve chvili, kdyz pfemyslim
о tom, proc jsem na tuto planetu vlastne pfiSel. Vsichni
jsme kosmicke bytosti, ktere si zvolily toto zvlastni mis-
to v nekonecnem poctu planet ve vesmiru, abychom zde
nasbiraly nove zkusenosti a mohly rozvijet svoje talenty
a vlohy. Marne giganticke moznosti, ktere v nas klokotaji
a chteji byt prozivany. Ale deje se tomu tak ve skutecnosti?
Neplytvame nas drahocenny cas na spise nedulezite уёй?
Jakmile si mredomime, ze MY jsme kapitany nasich vlast-
nich zivotu, тёК bychom uchopit kormidlo реупё do ruky
a urcit sami novy kurz nasi budoucnosti. Ucini-li to kazdy
clovek za sebe, kousek po kousku tak гтёт'те a upravime
svёt podle nasich pfedstav!
431
Jan van Helsing
Jan Udo Holey alias Jan van Helsing (nar. 1967) je autorem
mnoha knih literatury faktu a majitelem vydavatelstvi
Amadeus Verlag. Od roku 1985 акНупё cestuje a navstivil
тпоЬё гетё. Pfi svych vypravach do USA, Egypta, Jizni
Ameriky, Afriky a Asie ucinil гйгпё objevy, ktere zpochy-
bnuji nas Mosviceny“ pohled na svёt. Na svych cestach se
take setkal se zajimavymi osobnostmi z prostfedi tajnych
sluzeb, s templafskymi rytifi i svobodnymi zednafi a take
s lidmi, ktefi patfi к okultnim spolecnostem. Tato setkani
a vynwna nazoru a vёdomost^ nakonec vedly к tomu, ze
v roce 1993 napsal svoji prvni knihu о tajnych spolecnos-
tech (Geheimgesellschaften und ihre Macht im 20. Jahr-
hundert=Tajw spolecnosti a jejich moc ve 20. stoleti), ktera
se ЬёЬет dvou let stala bestsellerem: dodnes se prodalo
pfes sto tisic exemplafu a byla pfelozena do osmi jazyku.
V roce 1995 vydal autor druhy dil, jehoz obsah ale vypro-
vokoval hektickou reakci и ruznych zajmovych skupin ve
Svycarsku a v Кётески. V Кётески nasled^ ргоЬёЬ-
la nejvёts^ konfiskace knih po roce 1945 a titul byl ufady
zabaven z duvodu ,,ochrany“ obyvatelstva pfed vybusnymi
vysledky van Helsingovych zji^ni.
1е&ё йspёsnёjs^ pak byla publikace Ruce pryc od teto kni-
hy, ktera vysla v куё1пи 2004 a ocivid^ zasahla aktual-
пё bolavou Achillovu patu spolecnosti, nebot’ se doposud
prodalo vice nez dvё з!ё tisic jejich vytisku.
Van Helsing dokazal ve svych (prozatim celkem sedm-
nacti) knihach nejen s velkym pfedstihem pfedpovidat
politicky a hospodafsky vyvoj, ale byl schopen 1акё
згогитке1пё objasnit, jakymi cestami sncmruje зуё1
к novemu зуёШуёти fadu: cilenou manipulaci global-
niho terorismu, udajnym bojem proti пёти a sledova-
nim obcanu.
432
V roce 2007 vstoupil s vlastni televiznf stanici (www.secret.
tv) i do Штоуё branze. Jeho hrany dokumentarni film Lez
о Cheopsove pyramide, ktery vytvofil spolu se Stefanem
Erdmannem, тё1 velky uspech. Zacatkem roku 2010 sta-
nici secret.tv prodal spolecnosti nexworld.TV, aby se mohl
venovat novym tematum a projektum.
Kontakt: www.amadeus-verlag.coni
433
Stefan Erdmann
Badatel, ktereho zajimaji pyramidy, a autor literatury fak-
tu Stefan Erdmann (nar. v roce 1966 v Hannoveru) zahajil
koncem osmdesatych let vlastni soukromy vyzkum formou
rozsahleho setfeni a nekolika vyprav za poznanim puvodu
a historic svёtovёho fenomenu pyramid. Sledoval take stopy
celosvёtovё kultury stavitelu pyramid v pfeddynastickem
obdobi, о jejiz existenci byl pfesvёdёen. Stfedobodem jeho
prace se od роё&ки stala stavba pyramid ve starovёkёm
Egypte se zamefenim na Velkou (=Cheopsovu=Chufuovu)
pyramidu v Gize. Diky svemu zkoumani v letech 2006/2007,
prov&tenemu take s pomoci laboratornich analyz vzorku
bahna a hornin ve Freseniove institutu v Drazd’anech, Erd-
mann vёdecky dokazal, ze do dolni ёазН Velke pyramidy
pfitekala dlouhou dobu takzvanym Herodotovym kana-
lem voda z Nilu. Erdmann vychazi z toho, ze Velka pyrami-
da byla puvodu vybudovana jako technicka stavba, v niz
hrala central™ roli voda. ВёЬет svych zkoumani v letech
2007/2008 objevil na krycich tramech kralovske hrob-
ky ve Velke ругагтЬё i pravidelne ёегпё ,,jazycky“. V roce
2013 vyvolali Erdmann a doktor Dominique Gorlitz svymi
senzadnimi objevy ve Velke ругагтЬё celosvёtovё zna-
my Cheopsuv skandal (=oba ругагтЬо^оуё byli dokonce
egyptskymi ufady trest^ stihani za udaj^ poskozeni fara-
onovy kartuSe s hieroglyfy).
Erdmann jiz pfed deseti lety publikoval mimofad^ vybu-
§пё dvojdil^ роИйскё dilo pod nazvem Banky, chleb
a bomby a jako spoluautor se podilel na knihach Politicky
nekorektni a Hitler prezil v Argentine.
V ramci resersi pro svoji knihu Tajna akta о Arse umluvy se
Erdmann setkal se zastupci ruznych lozovych зро1еёеп-
stvi a objevil spojeni mezi templafi, svobodnymi zednafi,
cisterciaky a spo^nosti Thule. Podafilo se mu take ziskat
434
dosud nepublikovane a tfaskave informace, ktere se tykaji
nejen bajne Atlantidy a celosvetove pyramidove kultury,
ale jejichz stopa vede pfimo do soucasne svetove politiky.
Kontakt: s.erdmann-forschung@t-online.de
nebo web: www.erdmann-forschung.de
Jan van Helsing a Stefan Erdmann
435
Bibliografie
1.	Erdmann, Stefan; Gorlitz, Dominique: „Das Cheops-
Projekt“ (=Projekt Cheops). Nakladatelstvi Kopp, 2015;
Erdmann, Stefan; Gorlitz, Dominique: „Das Cheops-Projekt-
DVDM). Nakladatelstvi Kopp
2.	rollingstone.com/politics/news/snowden-and-green-
wald-the-men-who-leaked-the-secrets-20131204?page=4
3.	„Telecom Insider: Everyone is Wiretapped!*4
(=Insider z Telecomu: Kazdy je odposlouchavan!)
https://youtu.be/GS6qwY9VJLE
„Michael Calls in About Israeli Telecom Company Convers
and There Spy System** (=0 sledovacim systemu izraelskeho
Telecomu) https://youtu.be/IuHEX8JeHZk
„iPhone, Blackberry and Gmail users are all screwed -
A must watch video*4 (=Video о spiclovani obcanu) https://
youtu.be/pMOYWRYaB c
www.chip.de/news/Handynetz-hat-fiese-Luecke-Handy-
gespraeche-koennen-abgehoert-werden 75092648.html
(=Jak mohou byt odposlouchavany mobilni telefony)
www.golem.de/news/direkt-zur-cia-bnd-soll-deutsche-
telefonate-in-die-usa-geroutet-haben-1509~116141.html
(=BND pfedavala odposlouchavan telefonaty prime CIA)
Tipy, jak se branit proti odposlechu vlastniho mobilniho
telefonu: http://de.mwikihow.com/Erkennen-ob-das-
eigene-Telefon-abgehoert-wird
4.	Jan van Helsing & Co.: Politisch unkorrekt (=Politicky
nekorektni). Nakladatelstvi Amadeus, 2012, strany 243-268
5.	Thomas P. M. Barnett: The Pentagon’s New Map (=Nova
тара Pentagonu). Nakladatelstvi Berkley Books, New
York, 2004
Thomas P. M. Barnett: Blueprint for Action (=Akcni plan).
436
Nakladatelstvi Berkley Books, New York, 2005
6.	Video: „Barbara Lerner Spectre calls for destruction
of Christian European ethnic societies" (=Barbara Lerner
Spectre vyzyva к destrukci kfest’anskych evropskych
etnickych skupin).
www.youtube.com/watch?v=MFEOqAiofMQ
7.	UNO-Botschafter (=Velvyslanec pfi OSN):
www.krone.at/Nachrichten/-Story-267689www.julienews.it/notizia/dal-mondo/il-rappresentante-
congolese-dellonug-duro-contro-alcuni-africani-residenti
-in-italia/206125 dal-mondo 2.html
8.	https://de.wikipedia.org/wiki/Rastatter_Prozesse
9.	Daniel Prinz: Wenn das die Deutschen wiissten...
(=Kdyby to jen №mci vedeli...). Nakladatelstvi Amadeus,
2014, strana 170
10.	Jan van Helsing: Bevor Du Dich erschiesst, lies dieses
Buch! (=Nez si prozenes hlavu kulkou, pfecti si tuto
knihu!). Nakladatelstvi Amadeus, 2015, strana 353
11.	CFR Meeting: Zbigniew Brzezinski Fears The Global
Awakening (=Zbigniew Brzezinski ma strach z globalniho
probuzeni).
www.youtube.com/watch?v=HEHsUojUgzk
Poznamka: cisla stran se vztahuji na puvodni vydani
437
Zdroje obrazku
1.	Soukromy archiv Jana van Helsinga
2.	Soukromy archiv Jana van Helsinga
3.	Soukromy archiv Jana van Helsinga
4.	Soukromy archiv Jana van Helsinga
5.	Soukromy archiv Stefana Erdmanna
6.	http://joconrad.de/bilder/ZollPolizei.JPG
7.	Dr. Mike S.
8.	Soukromy archiv Stefana Erdmanna
9.	Viz (3)
10.	www.mysteriousworld.com
11.	https://pranarupa.files.wordpress.com/2014/05/star
-child-and -human-skulls-l.jpg
12.	www.wikipedia.de
13.	www.bibliotecapleyades.net
14.	https://thespiritscience.net/wp-content/
uploads/2015/ll/e4.jpg
15.	www.atlantisawake.com/modern-genetic-remnant-
elongated-heads.jpg
16.	https://i.ytimg.com/vi/xT8DwjbgBMc/hqdefault.jpg
17.	Jorg W.
18.	www.desert-greening.com
19.	Adam Jakob
20.https://upload.wikimedia.org/wikipedia/common-
s/7/7c/Fritz_Koenig_Denkmal_fuer_die_Opfer_des_
Olympiaattentats_1972_1995_Olympiapark-2.jpg
21.	https://de.wikipedia.org/wiki/Xewkija
22.	htpps://upload.wikipedia.org/wikipedia/commons/c/
cl/Washington_Monument_Dusk_Jan_2006.jpg
23.	Adam Jakob (Erich Neumann)
24.	Adam Jakob (Erich Neumann)
25.	Soukromy archiv Jana van Helsinga
26.	http://vignettel.wikia.nocookie.net/metalgear
/images/a/a4/Area_51.jpg/revision/latest?cb=
20090710100354
438
27.	http://vignette4.wikia.nocookie.net/alienfilm/
images/e/ee/Grey_Alien_Head.jpg/revision/latest?cb
=20130501012734
28.	Daniel Prinz: Wenn das die Deutschen wiissten...
(z knihy „Kdyby to jen Nemci vёdёli...“).
Nakladatelstvi Amadeus, 2014, strana 259
439
v ANCH BOOKS vyslo
kdo se boji *
Smrti?
Jan van Helsing
Jan van Hets.ng
Kdo se boji Smrti?
Interview
s AndSlem transformace
KaZdy z nds se s ni alespob dvakrdt v Zivotd setkd. Toltekove
fikajr, ie krddi stale s nami za levyrn ramenem a je nadim nej-
mocnejdim pruvodcem
Autor Jan van Helsing pfeZil dvd autonehody, ktere ho pfivedly
do je]i bezprostredni blizkosti.
Fascinovany jejim zjevem a pfedevdim prodchnut nesmirnou
zvddavosti se bdhem ndsledujicich dvou let pokoudel navazat s ni kontakt. V prosinci
2004 se mu to podarilo.. V jedinednem interview fxMoZil energii, kterou my nazyvdme
Smrt, 222 otdzek: Kdo jsi? Kam odnddid dude? Co ci'ttd. kdyZ vyzveddd dudi vraha? Jak
vypadd druhy svdt? Jsi nesmrtelny? Videl jsi Boha? Existuje peklo? Kdo vlddne svdtu?
Komu slouZi ilumindti? Kdy pfijde Antikrist? Co vid о Jezidi? Co je smyslem Zivota? Je smrt
nevyhnutelnd? Jakd budoucnost dekd lidstvo? Jaky smysl md nemoc? Jak byl zdravy
a dt’astny?...
Odpovedi bytosti, kterd od poddtku stvofeni nepfebyvala ve fyzickem tdle a sama si fikd
Andel promdny, pfesahuji „pozemske" vnimdni svdta.
jazyk: cestina, slovenstina
Jan van Helsing
UUCP PRYc
op mo why!
Ruce pryc od teto knihy !
Jistd se zeptdte: „Prod bych nemdl tuto knihu brdt do rukou?
Je jeji titul jen promydlenou reklamni strategii?" Sotva. MoZnd
nevite, Ze dvd knihy autora byli v Nemdcku a ve Svycarsku kvuli
jejich bnzantnim obsahum zakdzane. Tato kniha se zabyvd zd-
hadnymi pfirodnimi jevy a roll „tajnych spoledenstev" ve svdtd.
Jestlize se zajimdte se о joosiedni tajemstvi tohoto sveta a touzi-
te se je dozveddt prime od Zivota - je to VA$E kniha!
jazyk: Cestina
CHCETE ZIT VE LZI A ILUZI?
Americky whistleblower Edward Snowden zverejml v roce 2013 neoficialni dokumenty
о ruznych sledovacich systdmech amerlckych tajnych sluzeb. Vetsma z vas zna
i Juliana Assange, mluvciho whlstleblowerske platfocmy Wikileaks, jez st data za сП
zpristupnit obcanum utajovane dokumenty. Oba odvazlivci museli pozadat о azyl v za-
hranici - prvni v Moskve, druhy v Londyne. protoze jim hroztlo trestm stiham pro udajne
vyzrazeni statniho tajemstvi. Nemeli byt potrestam za to, ze by sirili nepravdy nebo
Izi — nikoliv: mocipam se rozhodli potrestat je za to, ze zverejnili fakta, о tom, ze jsme
vsichni sledovam a spiclovani svymi vladaml a jejich tajnymi sluzbami.
Zvolili jsme si sve predstavitele proto, aby nas spiclovalP Prece jsme jim dali svoje
hlasy, aby zastupovali a prosazovall naSe zajmy, aby nas ochranovah a dbah о to, aby-
chom neutrpeli zadnou skodu! Nebude to spise tak, ze vetsma nasich predstavitelu
slouzi vlastnd zcela jlnym zajmiim’
Autori Jan van Helsmg a Stefan Erdmann interviewovall v teto knize sestnact whistle-
blowerii, kteri odhaluji vrcholne zajimave skutecnosti a souvlslostl mimo jine u nasle-
dqjicich tdmat:
Co se skutecne deje v nemeckych zanzemch pro azylanty9
Je Nemecko suverenni? Je Spolkova republika Nemecko stat, nebo firma?
Co je geomanticke vedeni valky’
Co provadi tajne odddleni svycarske armady ask) 3229
V Idkarstvi jsou potlacovany nejen attemativni terapie ale dokonce i nektere terapie kiasic-
ke medidny!
Existuje skutecne tajny bankovni trading?
Jak setri velke koncemy a soclalni organizace dane vytvafenim nadacP
Demonstranti v Hongkongu v roce 2014 byli zaplacem!
Valky ve Rwande a Kongu byly vyprovokovany kvuli surovinovym zdrojum!
Proc mohou ve filmu a v rozhlase pusobit pouze „salonnt levtcaci*'’
Jak ziskavaji tajne sluzby udaje od mobilnrch operatora?
Syn vlivneho ilummata odhaluje pozadi prvni i drahe svetove valky.
Vysoce postaveny zednar skotskeho rrtu mluvi о UFO a cestovam v case
Zijeme v dobe nove reality -1 kdyz to mnohym nebude po chuti.