/
Tags: casopis strojírenství automobilový průmysl
Year: 1975
Text
Nas minitest: MARINA 1300 1800
Motocyklove novinky pro letosni rok
ZETOR 8045 s pohonem vsech koi
Cr 25 Pininfarina
Vysledky III. karosarske $О1Кёге
C A S О Г I S CESKOSLOVEN&kEHO AUTOMOBILOVtHO PROMYSLU • R О C N I К XIX * CENA К C S 4,—
CESTUJTE ZA SPORTEM SPOLEHLIVYM VOZEM Z AUTOBAZARU PODNIKU KLENOTY
21’75
Casopis CeskoslovenskGho automobilovEho prumyslu •
ROCNlK XIX
OBSAH
Kratce i celiho sviic ...................4
Uvodnik................................ S
III. korosorskd soutii ••••••••• 6
ZETOR 8045 » pohonem vie ch koi .... 10
Nos minilast: 2* MORRIS Merino • . 12
ROMAN v CSSR............................17
Molocyklova novinky pro latoini rok . • 18
Cr 25 Pininfarina.........................30
Farm stroj SAAB-SCANIA pro silnicni vo-
zidla ..................................22
FIAT 131 Mirafiori........................24
SEAT 133 — storonov* prekvapeni s moto-
rem vzadu ....................., 27
Bitter Diplomat CD........................30
Abarth Pininfarina 030 — genarolni zkouika 32
POCHER — automobilka mdlo xnamd . . 33
Slrudne i a i no my...............34
Teorie automobilu: aerodynamiko void
formule 1 .......•••••35
Seznam testa о typovych listii....36
Z historic: TATRA M (1935)....... 39
TECHNICAL MONTHLY OF THE FEDERAL MINISTRY OF GENERAL ENGINEERING. PUBLISHED BY PUBLISHERS OF TECHNICAL LITERATURE.
PRAHA. EDITORIAL OFFICES: SPALENA 51, 113 02 PRAHA 1. CZECHOSLOVAKIA. SUBSCRIPTIONS SHOULD BE ADDRESSED TO ..ART I A". VE
SMECKACH 30, 110 00 PRAHA 1
IN THIS ISSUE
The ZETOR M45 Tractor with 4-wboel Drive 10
Our Minitest: 2X MORRIS Marina • . 12
ROMAN in Czechoslovakia ...... 17
New Motorcycles lor 1975 ................... 18
Cr 25 Pininfarina............................20
The SAAB-SCANIA Steam Engine for Road
Vehicles .........................22
FIAT 131 Mirafiori.........................24
SEAT 133 — an Old Rear-engined Novelty 27
Bitter Diplomat CD.........................30
Abarth Pininforina 030 —• the Final
Rehearsal..................................32
POCHER — a Little Known Automobile
Works......................................33
Leaves ol History:
TATRA 80 (1935)........................... 39
MONATLICHE FACHZEITSCHRIFT DES FEDERALMINISTERIUMS FUR ALLGEMEINEN MASCHINENBAU. HERAUSGEGEBEN VOM VERLAG
TECHNISCHER LITERATUR, PRAHA, REDAKTION: 113 02 PRAHA 1. SPALENA 51, TSCHECHOSLOWAKEI. ZU BEZIEHEN DURCH ..ARTIA", 110 00
PRAHA 1, VE SMECKACH 30
AUS DEM INHALT
ZETOR 8045 mit Antrleb dvr ch allo REder 10
Unser Minitest: 2X MORRIS Marina . . 12
ROMAN in der CSSR........................17
Motorrad-Neuhoiton fflr das hourige Jahr . 18
Cr 25 Pininfarina .................... 20
Dampfmaschino SAAB-SCANIA fUr Sbassen-
fohrieuge ............ 22
FIAT 131 Mirafiori...........24
SEAT 133 — erne all-noue Uberraschung
mit Motor hinlen............27
Bitter Diplomat CD ..........30
Abarth Pininfarlna 030 — GeneraIprOfung 32
POCHER — eine wenig bekannto Au to mo-
bilfabrik ............................. • 33
Aus dor Geschichte:
TATRA 80 (1935)........................... 39
Журнал федерального министерства всеобщего машиносгроения, издает ежемесячно Издательство технической ли-
тературы, Прага. Редакция: SpMenfi 31, 113 02 Praha 1, Ceskosloveusko. Подписную плату принимает „Artia**, Ve
SmeCkuch 30, ПО 00 Praha 1.
В ЭТОМ НОМЕРЕ
Трактор ЗЕТОР 8045 с приводом
на 4 колеса...................10
Наше мннинспытание: 2 X МОР*
РИС Марина....................12
РОМАН в Чехословакии ... 17
Новинки подготовленные завода-
ми на 1975 год................18
Цр 25 Пининфарина.............20
Паровая машина СААБ-СКАН ИЯ
для автомобилей.............22
$ИАТ 131 Мирафиори .... 24
СЕАТ 133 — устаревший сюрприз
с задним расположением дви-
гателя .....................27
Биттер Дипломат CD............30
Абарг Пининфарина 030 — гене-
ральная репе:еция...........32
ПОКЭР — мало известный авто-
мобильный завод.............33
Страницы из истории:
ТАТРА 80 (1935)............ 39
Rocnik 19, 4. 2, unor 1975
Vyddvo federdlni ministerstvo
vseobecneho strojirenstvi
те spoluprdci s Ceskoslovenskymi
automobilovymi idvody,
generalnim reditelstvim Praha
v SNTL, Nakladatelstvi
technicke literatury, n. p.(
Praha 1, Spalena ulice i. 51.
Redakce: 113 02 Praha 1,
Spalena ulice 4. 51,
tel. 29 63 51, 29 44 41, 29 33 48.
Sefredaktor Ing. Milan Jozif,
zdstupce sefredaktora R. Mayerova.
Graf, uprava Vlast. Forejt a Milan Srb.
Na obdlce prdee Z. Zdarila
z III. karosdrskd souteze.
Rozsiruje Postovni a novinovd iluiba.
Informace о predplatnem podd
a objedndvky prijimd kazdd poita
i dorucovatel, objedndvky do zahranici
vyrizuje PNS - list?. expedice a dovoz
tisku Praha, odd. vyvoz tisku, Praha 1,
Jindfisskd 14. — Vychazi 12 X ro4ne.
Cena jednotliveho 6isla Kes 4,—,
predplatne na cely rok Kes 48,—.
Ctyrikrdt rocne vychazi omezeny
ndklod s odbornou prilohou
Slavbo automobilu.
Cena vytisku s prilohou Kes 7,—,
predplatne na cely rok Kes 60,—.
Tiskne Stdtni tiskarno, n. p., zdvod 3,
Praha 1, lungmannova 15.
© SNTL — nakladatelstvi
technickd literatury 1974
REDAKCNI RADA: ING. JOSEF LEFLER (pledseda), STANISLAV CISAR, ING. MILAN GALIA, PROF. DR. ING. BOLESLAV HANZELKA, ING. STA-
NISLAV JANURA, ING. VLADIMIR KEPPERT, VIKTOR KORECKV, ING. LADISLAV NASTOUPIL, ING. STANISLAV PELIKAN, CSc., PROF. ING.
JAN PtTRANEK. FRANTISEK POKORNIK, ING. ARTUR PRASEK, ING. JAN SAPAK, CSc.. ING MIROSLAV STEINER, CSc.. Dr. VLADIMIR TESAR.
PLK. ING. ZDENEK VOTAVA. ING. MIROSLAV ZAVORA, FRANTISEK BARTONEK, ING. MILAN JOZIF.
HlltE' ififfl
1
32 MILIARD KCs ROCNIHO OBRATU
MILION AUTOMOBILE PRODANVCH OBYVATELSTVU
PRODEJ NAKLADN1CH A UZlTKOVYCH AUTOMOBILE
45 PRODEJEN OSOBNICH AUTOMOBILE
250 PRODEJEN MOTOCYKLE
95 OPRAVEN MOTOROVYCH VOZIDEL
VYSTAVBA SITE PRODEJNICH SERVISE PO CELeM
UZEMI REPUBLIKY
PREPRAVA AUTOMOBILE 253 VLASTNlMI ZELEZNlCNIMI
VAGONY A 12 SILNiCNIMI PREPRAVNiKY
budovAni zelezniCnIch pRekladiST pro dovoz
MOTOROVYCH VOZIDEL
VYSTAVBA AUTOMATICKY RIZENE SITE CENTRALNiCH
SKLADO
2
autoGlci
svedky castych nehod. Naklady na opravy landauru,
kocaru a jinych vozidel byvaly znacne.
Bylo kolo, ale nebylo
HAVARIJNi POJISTENI,
ktere dnes fidicum pomaha.
CESKA STATNI POJISTOVNA
з
Nizozemsko
Holandska automobilka DAP se sfdlem v Eindhovenu je
vdhlasna svou vyrobou nokladnich automobild, tahaiA
I autobusA nejrAzndjii ton6ie a velikosti, stejnd jako ma-
Ivmi osobnimi vozy s automatickym prevodem Variomatic.
Dosud se na jejim akciovem kapitalu podilela 33 %
svedskd automobilka Volvo, od 1. ledno 1975 teak svuj
podil zvyiila na 75 % a prevzala tak flzeni holandske
spolednosti zcela do svych rukou. Predpoklada se, ze
bude postupnd redukovat spolecne skupiny vyrobniho
programu a zavede uzsi specialized vyroby v oboru na-
kladnich vozu a autobusu.
SSSR
Sovdtsky svaz je nejvdtsim odberatelem na?ieh motocvklu.
Podle dlouhodobveh kontraktd rodnd vyvazime do SSSR
ca 60 tis. motocykld Jawa a poiitd se, ze toto mnozstvi
v pristich letech vzroste na 70 tis. stroid. Do ostatnlch
zemi sveta vyvoiime asi 20 tis. motocvklu roind a mezi
nase prestizni trhy patri napr. take USA.
Spojene kralovstvi
V poslednich letech si ve svdtd ziskavaji stale vdtii ob-
libu vozy kombi. Souvisi to mj. s rustem tzv. vikendovd
a sportovni oktivity, ale tomuto vyvoji vychazeji vstric i vy-
robci, jejichi „steilny" uz zdaleka nep’ipominoii dodAv-
kovd vozy pades6tvch let. Pro ilustraci ndkolik disel z Velkd
Britanie. V r. 1955 se tarn prodalo 17 tis. vozu kombi,
tj. jeden na 30 osohnich vo-0. V r. 1971 to brio ui
97,7 tis. kombi, v r. 1972 tenter 160 tis. a v r. 1973 pFes
205 tis. vozd kombi, coz znamenalo vdii ostotnim osob-
nim vozdm podil 1 :8. Lonske statistiky zatim nejsou
к dispozici, ale prudky vzrdst odbytu se zitejnte udrzel.
NSR
Jak zndmo, zapalovaci svicko path' к nejnamahandiiim
souddstem motorovdho vozidla a prate isolator pFeii-
md tetiinu jeji nomahy. Napr. jeho ipteko se po sp'rltdni
studendho motoru zdhy ohFeje na teplotu kolem 800 ”C,
zatfmeo jeho vndisi konec mdie byt v zinte ieitd pod
bodem mratu; nehledd к pdsoheni kyselin a dalllch agre-
sivnich latek v neineprizniteiiieh teolotnich rezimeeh je
isolator wstaven tlakdm ai 12 кр'ет’ a pritom musl po
cete stovky hodin zarufovat spolehlivou funkel svlfky,
ktera ddvd kaidou vteFinu v prunteru ca 40 jisker. Neni
proto divu, ze na elektrodv a zeimdna na i’oldtor svifkv
se kladou mimo’odnd vysokd pozadavky. Vvvojove oddSteni
spofefnosti Motorcra’t. filidlkv Fordovy evropske oobofky,
ohldsilo novou keramlckou hmotu pro vyrobu Izoldtoru za-
polovocich sviiek, zoloienou na bdri kysl'fnlku hlinitdho.
Ro’sahte pokusy a fivotnostni zkoulky prokozaly kvality
note hmoty, kterou pry tvrdosti predii jen diomant.
Velka Britanie
Palivovd krize spolu s tiiivou hospoddFskou situoci jeste
moend povzbudila onu vieobeenou vlastnost Britd, neprd-
vem pFipisovanou jen ohrvatelstvu skotskd fdsti souostrovi.
Jednou z akei vyvolanych tdmito okolnostmi byla zvloitni
soutdz spotreby pro novinare: zdstupci fy Reliant, kterd
vyrdbi ityFmistnd trikofkv Robin, dali к dispozici ste pFed-
vadici vozy a vyhlasili slogan „60 mil na galon* (tj.
4,7 1'100 km; Britote meh’ spotrebu v milich na aal.,
mpg; 1 mile = 1,609 km, 1 aal. = 4.546 I). Prihtdsilo
se 68 odbornych novindFO. kteFi dosahli vvsledku od 51
az po 86 mpg (tj. 5 53 az 3.27 1 100 kml). PrOnterna
spotreba viech uiastniku cinila 64,3 mpg (4,39 M100 km).
Robin ma vodou chlazeny ityrvdfcovv hlinikovy motor
748 cm3, ctv'stupnovou pFevodovku a tridverovou osobni
nebo dodavkovou laminatovou karoterii, s niz dosahuje
mazimdlni rychlosti pres 120 km/h.
Braiilie
Index rozvoje brazilskiho automobiloveho prOmysIu je nej-
vitsi na svete. Toho vyuzivaji zahraniini koncerny a v mire
odpovidajici podminkdm kladenym brazilskou vladou in-
vestuji co nejvice do stavby novych vyrobnich zdvodu.
Jednim z prikladft je britsky koncern CAV, vyrabijici pri-
sluienstvi, jehoi poboika Joseph Lucas Ltd. zdvojndsobila
sve dosavadni investice v Brazilii a Lucas do Brasil stavi
nedaleko Soo Paula nakladem 5 mil. Lstg. navy zdvod
na vyrobu rotacnich ierpadel, vstrikovacich trysek a iis-
tidu vzduchu pro zented&lske stroje a ndkladni vozy.
Girling, patrici rovnez spolecnosti Lucas, ma uz tri roky
30% podil fy Varga, vyrabejici 35 % hodnoty celkote vy-
roby brzdovych zarizeni v Brazilii. 2e nejde о mate objemy
vyroby, to potvrzuje mnozstvi 600 tis. indukinich civek,
ktere ui Lucas rocnd v Brazilii vyrdbi a ktere tvoii polo-
vinu celkove produkce civek v zemi. Ve spojeni se spolei-
nosti Acumuladores Vulcanic, nejtetsim domacim vyrobcem
akumulatoru, zavddi Lucas v Jizni Americe vyrobu svych
nejnotejsich lehkych akumulatoru * polypropylenovych
pouzdrech.
Francie
Podle zpravy fy Du Pont je na jednom voze Citroen GS
co 24 kg elastomerii, tj. 2,7% vahy ceteho vozu, a na
vitsim voze DS ca 32 kg, tedy rovnez 2,7 %. (Pro porov-
nani: pred 50 lety byly na beinem voze jeden az dva kg
pryzovych soucdstek, pricemz pneumatiky se do zddneho
z uvedenych iidajii nezapocitdvaji.) Dily vystavend pirso-
beni mineralnich oleju, mazadel a ruznych tekutin, teplo-
tam az do 140 °C a trvalemu namahani ohybem jsou
z neoprenu. Tesndni oken, dvefi, penove tisnici profily
a jine soudasti, ktere bdzne neprichdzeji do styku s oleji,
jsou ze synteticte pryie Nordel, kterd mimorddnd odoldva
udinkum povitrnosti — zejmdna kysliku, ozonu a ultra-
fialovemu zdreni — zachovavd si pruznost a vzdoruje
starnuti.
NSR
B6hem dvou rokit vyroby, od listopadu 1972 sjelo z vy-
robniho pdsu automobilky Opel v Riisselsheimu 50 tisic
vozu Rekord 2100 D. Jejich mimorddni hospoddrny naftovy
motor, ktery ddvd ze sveho objemu 2,1 I vykon 60 k (44 kW),
je vysledkem osmi let prace a zkousek vyvojoteho od-
deleni Opel; zabudovany v modifikovanem voze Opel GT
a doplndny turbodmychadlem postavil v r. 1973 ve sve
tride 20 mezindrodnich a svetovych rekordu. Zhruba 85 %
vyrobenych vozu Rekord Diesel se vyvdii a jejich cela
vyrobni kapacita byla i v nejtezsich obdobich palivove
krize stale plnd vytezovana. Krome nizke spotreby vdedi
Rekord 2100 D za sve obchodni uspdchy tez dobre urovni
vyrobni kvality i snadne opravitelnosli, rysum charakte-
ristickym pro vJechny vozy teto znadky, nehlede к atrak-
tivnimu vzhledu karosdrie, vybaveni interieru i jizdnim
vlastnostem vozu Opel Rekord, ktere se od konce 60. let
vyrazne zlepsily nad prurner konkurence.
Ceny III. karosdrske soutdze
S pfihlednutim к poctu, urovni a hodnoceni praci v jed-
notlivych kategoriich ocenili poradotele nejlepsi soutezni
prispevky la к to:
Kat. A — zvlditni cena 300,— K4s. Kat. В — 1. cena
1 700,— Kds, 2. cena neudilena, 3. ceno 1 000,— K6s,
4. cena 800,— K6s, 5. cena 500,— K&. Kat. C — 1. a 1
cena neudelena, tri 2. ceny a 1 400,— K<Ss, 4. cena
700,— Kis, 5. cena 650,— K6s. 6. a 7. cena d 250,— K6s.
Kat. D — 1, cena 2 000,— K6s, 2. cena 1 300,— K6s,
3. cena 1 000,— Kis, 4. ceno 700,— Kis, 5. cena 600,—
Kis, 6. cena 500,— Kis.
Zvldstni ceny: za nejlepe vypracovany model 400,— Kes,
za nejorigindlnejsi resent 400,— Kes a za nejlepe zpra-
covanou technickou dokumentaci 400,— Kis. Mimoradna
cena 300,— Kes byla na zadost Bratislavskych automo-
bilovych zdvodu udelena Petru Kordovskemu (15 roku) za
zdahle zpracovani tematu skrinoveho vozu.
Poradotele rozesloli ocenenym ucastnikiim poukazky pri-
sluSnych hodnot pro ndkup zbozi v obch. domech PRIOR.
Viichni uiastnici souteze obdrii pozornost od agentury
MADE IN... a fy AGIP.
4
: . .iff
(DfiQO
Ceskoslovensky automobilovy prumysl vjubilejnim roce1975
Vyznomne 27. vyroci unoroveho vitezstvi noseho procujiciho
lidu nod reokci, ktere v tomto mesici oslavujeme, je sou-
cosne vhodnou pFilezitosti pripomenout si, ze prove Onor
1948 otevrel cestu к mohutnemu rozvoji nasi socialisticke
ekonomiky, opirajicimu se о tvurZi iniciativu lidu a velke
pracovni uspdchy predevsim v oblasti budovdni vyspeleho
ceskoslovenskdho prumyslu. V nem jedno z pFednich mist
zaujimd rozvoj automobiloveho priimyslu jako noseho nej-
vatsiho strojirenskeho odvetvi.
Procujici automobiloveho prumyslu vstoupili do letoJniho
roku s cestne splnenymi sociolistickymi zavazky a s pre-
krocenymi ukoly roku 1974 i dosavadnich ctyf let pateho
petileteho pldnu ve vsech rozhodujicich objemovych i kva-
litativnich ukazotelich pFi vysokych tempech rustu. Tyto
uspesne vysledky jsou charokteristickym dokladem trvale
dynamiky rozvoje automobiloveho prumyslu. О tom svedci
zvldsf vyrozne tempo rustu od r. 1965, kdy doslo к orga-
nizacnimu soustfeddni vsech podniku a organized auto-
mobile veho prumyslu do trustu Ceskoslovenske automobi-
love zdvody, Praha.
Za uplynulych deset let vzrostla prumyslova produkce ve
srovnatelnych cendch proti r. 1964 no 245% a predstavuje
za toto obdobi celkovy objem 182 miliard Kes.
Z hlavnich vyrobku se zvysila nejvice vyroba osobnich outo-
mobilu, a to no ctyrndsobek a dosdhla celkove poctu
1 319 540 kusu. Ndkladni automobily vzrostly na 188%
pri celkovem poctu 233 820 kusu, autobusu bylo vyrobeno
22 067 a dosazeno indexu 144 %.
Mimorddno pozornost se venovala vyrobe ndhradnich dilu
osobnich a ndklodnich automobilu, ktera se zvysila na
206 % a dosahla za toto obdobi mimo doddvky pFislu-
senstvi pro ndhradni potrebu celkoveho objemu 11,5 mi-
liordy Kes. Tato vysokd tempo rustu vyroby se projevila
pFiznive v kryti potreb ndrodniho hospoddFstvi.
Nejvdtsiho ndrustu dosdhly doddvky pro trzni fondy, a to na
437%, coz pFineslo jiz v r. 1973 plnd uspokojeni poptdvky
po osobnich automobilech о odstraneni poFadnikoveho
systdmu. Doddvky pro investice vzrostly na 283% a pri-
spely vyznamne к modernizoci tuzemskeho vozoveho parku
a zhospodarneni doprovy. Vyrozne ndrusty doddvek pro
vyvoz do SZ na 288 % о do KS na 217% jsou doprovo-
zeny stdlym zlepsovdnim devizove vynosnosti a znomenaji
velky prinos pro zajijtdni bilanci zahranicniho obchodu.
Rozvoj vyrobne technickd zdkladny se projevil v moder-
nizaci a rekonstrukei rady provozu a zovodu 1 v budovdni
novych kapacit Tim byly soucosne odstianeny dFivdjsi dis-
proporce v souddstkove zakladne о vyrobe pFislusenstvi
motorovych vozidel proti potrebdm finolistu. Pri tom se
resilo toke zlepJovdni ochrany a bezpecnosti prace i so-
clalnich a zdravotnich podminek pracujicich. Cilevedomd
vyuFivdni vsech kapacit se p'ojevilo ve zvysene vyteznosti
zdkladnich fondu. ktera za obdobi 10 let vzrostla na 120%.
Soustavna pece venovand vddeckotechnickemu rozvoji, za-
vedeni Fady novych a modernizoce existujicich vyrobku
prinesly sve ovoce ve zvyJeni technicke urovne, vykonu,
zivotnosti о kvality a tim i technickoekonomickych para-
metru v provozu. Dokladem toho jsou i vynikajici sportovni
uspechy nasich vyrobku, automobilu Skoda i motocyklu
Jawa a CZ v mezindrodnich zdvodech a soutezich.
Vyrazne se rozJIFila i prohloubila a ddle se rozviji spolu-
prace se zememi RVHP zejmeno v rdmei mezinarodni so-
cialistickd ekonomicke integrace. Osobni automobily Skoda
patri ve vsech socialistickych stdtech к nejoblibeneisim
a ne|rozKFenejsim, stejne iako motocykly Jawa v SSSR.
U ndklodnich automobilu Tatra, ktere isou trvale vvsoce
zddane, jsme dosahli speclalizace vyroby v romci RVHP
a budujeme ka pacify potrebne pro zvyseni vyroby s vyuzi-
tim dveru Mezinarodni investicni banky v Moskve.
U vozO Skoda-LIAZ se dlouholetd spoluprdee s PIR v do-
dovkdeh autobusovych podvozkd v tdto petiletce rozsiFila
na siroce zaloFenou vzaiemnou kooperaci s BLR s kom-
pletact tichto automobilu v zdvode Madaro v Sumenu.
N. p. Autopal Novv Jicin ie dodavatelem svetelnd techniky
pro osobni vozy VAZ Ziquli. Clzkd dlouhodobd spoluprdee
ve vyvoji a vyrobe osobnich automobilu mezl CSSR a NDR.
kterd se v soucasne dobd pFipravuje, je hlavnim rysem
Feienf dalsiho rozvoje motorizace v obou zemich. Krome
toho existuje Fade dohod se sociolistickymi staty о spe-
cialized vyroby souZdsti, montaznfch skupin a automobi-
le vdho pFislusenstvi. Toto dale se rozvfjejlcf spoluprdee
v rdmei RVHP vytvari pro nas automobilovy prumysl pFi-
znivou perspektivu dalsiho dynamickeho rozvoje.
Trvala pozornost venovand efektivnosti vyroby se projevuje
piedevsim ve stdlem zvysovdni produktivity prace, ktera
kryje uvedene ndriisty vyroby z vice nei 90%, a ddle ve
snizovdni ndkladu a rustu zisku jako syntetickeho ukaza-
tele hospoddrske cinnosti. Za uvedend obdobi deseti let
vyprodukoval trust CM. 22,774 mid. Kes zisku о na doni
z obratu odvedl 38,7 mid. Kes do stdtniho rozpoctu.
Dosazene vysledky svedci soucasnd a pFednostech inte-
grace vyrobne technicke zdklodny automobiloveho prumys-
lu vcetne vyzkumneho ustavu, projektove a inzenyrske
organizace a odbytoveho podniku Mototechna v jedne
vyrobne hospoddFske jednotce, podobne jako je tomu
1 v sousednich socialistickych stdtech.
S takovouto uspesnou bilanci vysledku spolecne prace
vstupuji tedy procujici automobiloveho prumyslu do roku
1975, jimi dovrii plneni pdteho petileteho pldnu. LetoFni
pianovane ukoly opdt chorakterizuje vysokd dynamika a
ndrocnost, zejmena v kvalitativnich ukazotelich.
Ve vyrobd dojde к narustu о vice nez 1,5 miliardy Kes,
coz odpovidd trendu 6 %, z toho na Slovensku 8,4 %.
Vyrobime napr. 174 000 osobnich automobilu, 34 100 nd-
kladnich automobilu, 2 250 autobusO a za 3,65 mid. Kes
ndhradnich dilu motorovych vozidel. V realizaci produkce
dosahnou nejvetsiho narustu podobni jako v r. 1974 do-
ddvky pro trzni fondy, a to о 10,2%. Doddvky pro vyvoz
vzrostou na 109,4% a doddvky pro investice na 106,6%.
Uvedene ukoly bude nutnd zajiifovat s minimdlnim nd-
riistem poctu pracovnikO urfenym pFedevsim pro nove
nebo rozvojove kapacity a oblast sluzeb, takze ve vetsine
podniku se bude prirustek vyroby kryt temeF vyhradne
rustem produktivity prace. V oblasti efektivnosti vyroby
jsou zoloieny ndroine ukoly ve snizovdni ndkladu a tvorbe
zisku, ktere budou vyzadovat uplatneni nejvyiir hospodor-
nosti ve vsech oblastech hospoddFskd Zinnosti i cilevedomd
zamdFeni a realizaci potFebnych technickoorganizacnich
opatFeni podle pldnu komplexni socialisticke racionalizace.
V oblasti technickeho rozvoje budou v tomto roce vreholit
prace na pri'prave vyroby noveho modernizovaneho outo-
mobilu Skoda typu S 105 a S 120 s motorem 1 050 a
1 200 cm3 tak. aby se do konce roku vyrobila ovSFovaci
serie a vytvorily se potrebnd predpoklady к prechodu na
seriovou vyrobu v r. 1976. U ndklodnich automobilu Tatra
typu T 148 a T 813 ndktere dalsi upravy zvyii aktivni bez-
pednost ve smyslu vyhldiky FMD c. 32/72, zejmdna zlepse-
nim brzdovdho systemu a jeho propojenim na pripojena
vozidla. V r. 1975 nabehne seriovd vyroba dvou novych
typu silnicnich ndklodnich automobilu Skoda-LIAZ, a to
noveho tohace navesO LIAZ S 100.45 s preplnovanym festi-
vdlcovym naftovym motorem о vykonu 288 к a novdho
valnikoveho vozu LIAZ S 100.05, kterd jsou prvnimi dvema
typy z nove Fady v ramcl Inovadniho programu n. p. LIAZ.
Na zvyfeni bezpecnosti jsou zamereny i uoravy autobusu
Fady SM. SL a SO vyrdbdnych v n. p. KAROSA. К tech-
nickym zlepsenim dojde i u motocyklu CZ a Jawa.
Splneni pldnu roku 1975 spolu s dosaFenou skutecnosti
za obdobi 1971—74 bude znamenat vyrazne prekrocenf
ukolu pate petlletky v prevozne vetiind ukazatelu. V prO-
myslove produkei bude vyrobeno zboFi navic za 2,37 mid.
Kes, coF znameno proti rozplsu pdtileteho pldnu vyHi tem-
po о 4,5 %. Z hlavnich vyrobku dosahnou nejvdtiiho pFe-
kroceni osobni automobily, о to о vice nez 26 tis. kusd.
V soulodu se smernicemi XIV. sjezdu KSC к pdtdmu peti-
letemu pldnu se podle pFijatych usneseni pFedsednictva
vlddy CSSR rychle rozviji I vyrobne technickd zakladna
automobiloveho prumyslu na Slovensku. To se projevuje
jok v dosazenych tempech rustu vyroby, ktere isou nad
prumerem cele VHJ, tak i v zavedeni findlni vyroby nd-
kterych typd osobnich i ndklodnich automobilu v sloven-
skych podnicfch a zdvodech.
Jsem presvedZen, ze pracuiici automobiloveho prumyslu
vyvinou opet nejvyssi usili pri zajisfovani ndroenveh ukolu
letosniho pldnu, jejich uspdFndho splneni a pFekrofeni.
abv ve smyslu usneseni listooadoveho plendrnlho zasedani
CIV KSC svou pracf pFispeli к naplneni smdrnic pateho
pdtlletdho planu pro dalit rozvoj nasi soclalistickd spolec-
nosti a tim i к ddstoine oslave 30. vyrodi osvobozeni noJi
vlasti Sovetskou armddou.
Dr. Vladimir Tesar, ekonomicky reditel CAZ
aitoiiiitt
5
Так, /ак mladou gene root teorettcky i
prakttcky ptlpravtme к samastat nt prdel,
tak se ftudou о budoucnosti leSlt otdzky
spolebnostt.
Dr. OustSv HusAk
1. ta/emntk Osrtednltio Ufjtioru
KomuntsttckC st ran у Ceskoslovenska
... )e to prdvi primyslovy design, ktery
must ustlovat о krdsu a harmonlt hdskiho
ilvota, spolefnostt a prostfedl. )e nutni,
aby dries deslgneft mnohem vic net kdykoh
dune zkoumalt reafitu soutasneho Ilvota
lidstva z hledtska teho budouctch potteb.
Tsutorr.u Nomiyama
predseda pttpravneho vffboru в. kongresu
metlndrodnl orqanlzace pro prUrnyslovy
design tsCID
III. karosARskA
SOUTEZ
Kdyz se temer pred puldruhym rokem
v redakci Automobilu sesla z podnetu
bratislavskych Technickych nowin prvni
iizkd pracovni poroda о tom, jak po-
kracovat v nostoupend tradici dvou
rocnikй karosdrskych soutezi, zdver byl
jednoznacny. Povazovoli jsme zo nasi
povinnost dot predeviim mladym pri-
lezitost, aby prokdzali sve tvurci schop-
nosti, uplatnili nastrddane vedomosti
a predstavili nove vlastni ndzory о
myslenky, neobvykle a nezatizene praxi
ani konvenci. Vzdyf prove mezi mla-
dyrni ctendri naiich dvou casopisu by
meli byt lide, kteri se budou podilet
na vyvoji automobilu pro pristi gene
race. Navrhovdnim jejich tvaru i —
rekneme obytnosti pak nemdlo pri-
spdji к vytvdfeni zivotniho prostredi.
Jejich konstrukci pak pomohou stanovit
budouci miru bezpecnosti na nasich
silnicich I ulicich. Proc by si tedy uz
dnes v nejsirsim zapase nemohli vy-
slouzit prvni ostruhy? A proc by si
v daliich rocnicich soutdze nemeli zvy-
sovat vlastni naroky I kvalitu? A na-
konec bylo take jiste, ze pruzkum urov-
ne ucastniku nebude bez zajimavosti
ani pro nase automobilky; mj. take
v tomto smdru vysledek preddil nase
ocekdvdni,
Ndsledovala pripravo propozic, jedndni
se vsemi odbornymi institucemi, ktere
by о soutez mohly mit zdjem a presne
pred rokem jsme akci vyhfdsili (viz
Automobil 2 *74 a TN i. 5/74). Ne-
odvdzili jsme se pouzit po.mu karo-
sdrskd soutez — zddl se v nasich omo-
tdrskych podminkach prilii honosny —
a rozhodli jsme se pro zdrienlivejsi
ndzev soutez v navrhovani karoserii.
Bohatsi о zkusenost z 97 doslych praci
73 autoru jsme dnes presvedceni, ze
tak velkd skromnost a shovivavost ne-
byla na miste.
Ve ctrndctidlenne porotd byli zastou-
peni vytvarnici a odbornicl z nasich
automobilek, vyzkumnych ustavu, od-
bornych a vysokych skol, z institutu
prumysloveho designu a ovsem I oba
poradotele. Hlediska poroty byla vli-
vem velmi rozdilnych zdjmu jednotli-
vych clenu iasto velmi rozpornd, coz
byl ovsem nds zdmer. Vzhledem к po-
Ing. KAMIL PROCHA7KA — Technicke noviny
Ing. MILAN JOZIF — Automobil
sldni souteze a ndrokCim, ktere bylo
mozno na jeji ucastniky kldst. previa-
dali porotci vytvarneho zamereni; je-
jich eventudlni extremni ndzory mela
usmernovat mensinovd skupina prak-
tiku, zkuienych karosaru. Kaida z ka-
tegorii se posuzovala somostatne a
vzdy po diskusi ndsledovala individu-
al™ bodovdni: kazdy porotce mel po-
die svych hledlsek stanovit poradi prv-
nich peti souteznich praci, ktere potom
dostaly 15, 10, 6, 3 a 1 bod. Southern
vsech bodij jednotlivych praci se sta-
novilo celkove poradi v jednotlivych
kategoriich. Progresivni system bodo-
vdni mel zarucit, aby prdce hodnocena
trebo jedinym porotcem na prednim
miste nemohla byt zastinena praci na-
vrzenou jen na priimerne poradi, zato
vicekrat.
I kdyz prostudovat a posoudit 97 sou-
teznich prispevku je prdce hodna Sy-
sifo, ukol poroty — predevsim diky jeji
nevsedni svedomitosti a odpovednosti,
byl nakonec jestd obtiznejsi a proble-
matictdjii, nez se vubec zddlo Prestoze
parametry souteznich praci jsme dost
presne vymezili, pristupy к jejich re-
5eni byly nakonec tak nesourode. ze
vylucovaly moznost objektivniho porov-
ndvani. Nesourodost spocivalo prede-
vsim v tom, ze prdce byly bud progre-
sivni, ale technicky neredlne a estetic-
ky problematicke, nebo naopak kon-
vendni a neprilis zajimave. zoto prak-
ticke a uskutecnitelnd. Vzdjemne od-
stupnovdni potom bylo sporne. Proto
take napriklad v kategorii C rozhodla
porota jeste pfed souctem vsech bodij
о udeleni tri druhych cen namisto prvni
az tfeti ceny; kupodivu i vysledky sii-
tdni potom malym rozdilem bodii po-
tvrdily oprdvndnost tohoto rozhodnuti.
V kategorii В naopak neudelila vubec
druhou cenu, nebot vyspelost celkove-
ho reseni vitezneho ndvrhu Radka Krchy
mela od daliich praci mimorddny od-
stup, bez ohledu na to. ze autor ne-
dodrzel predepsane meritko modelu.
(Jeho zdCivodnenou zddost о povoleni
vyjimky porota zvdzila a vyhovelo ji.)
Tvarove i technicke reseni tohoto mo-
delu bylo rovnez vyjimecne. Pfekraco-
valo vyhody moznosti meritka 1 :10
proti meritku 1:15 ostatnich modelu
V» srovndni s nimi takovym zpusobem,
ze mu porota priznala jeste rvldstni
cenu za nejlepe vypracovany model.
Dalsi dve zvldstni ceny poroty za nej-
origindlnejsi reseni a za nejlepe zpra-
covanou technickou dokumentaci ziskal
jedmy projekt kompaktniho dtyrmistne-
ho vozu Bikupe, ktery vypracoval ing.
Milan Klejch. Pri obou hlasovdnich
zustal na druhem mistd ndvrh nekon-
vencniho dvoumistndho sportovniho vo-
zu (autor Peter Chudy, Bratislava).
V kategorii A dosel sice jen jeden
prispevek. od trindctileteho Petra Sie-
berta z Mostu, ktery si vsak presto
zaslouiil zvldstni cenu za osobite tvurci
reseni a dobre tvarove zvladnuti za-
dandho ukolu, neovlivnene oni kon-
vencnim pojetim automobilu, ani sou-
tezni praci starsiho bratra, sedmndcti-
leteho Petra Sieberta (viz 4. misto
v kat. B). Zde rddi pripomindme, ze
svym provedenim prevdznd cast mode-
lu opravdu odpovidola ucelu souteze,
kterd nevyzadovalo detailne provede-
nou hracku, ale predevsim kompozicni
zpracovani prostoru.
Nakonec jen v kategorii D byly ude-
leny tri ceny v rddnem poradi, i kdyz
zejmena tom porotci sediveli pfi игбо-
vdni „svych" peti nejlepsich praci,
protoze nesourodost pojeti prispevku
byla umocnena volnosti zaddni teto
kategorie a jejich rozdilnd kvalita i zpu-
sob zpracovani vyplyvaly proto i z jeji
pritazlivosti.
Lonsky rocnik nasi karosdrske souteze
prinesl fadu pouceni i cennych zkuse-
nosti, z nichi budeme vychozet pri
stonoveni podminek pristich rocniku.
Nejvyznamndjsi jsou dve okolnosti:
predevsim poznatek, ze soutdzici vse-
obecne splnuji mnohem vyssi naroky,
nez jsme se zatim odvdzili kldst, a za
druhe, ze nasi vyrobci projevili pro sou-
tez takovd pochopeni, na jake obvykle
nejsme zvykli. Porotci — vedouci pred-
stovitele automobilek ve svem oboru
— totiz byli prekvapeni kvalitni urovni
zpracovani podstatne cdsti souteznich
praci, nektere z nich si dokonce vy-
zddali ke studiu a pro pristi rodnr'ky
prislibili vytvoreni hmotnych stimuli) pro
6
aitoeo
Vitezny novrh katcgorie 8, model R. Krchy
NA OBALCE
ty prace, ktere budou v uzsim vztahu
к jejich vlastnim ukolum.
Neni mozne ani ucelne jmenovat kaz-
deho z 73 ucastniku souteze. Vsem de-
kujeme za peel a svedomitost, s niz
sv6 prispevky pripravovali — spraved-
live jsme ji ocenovali pri studiu kazde
prace. Uvadime alesport absolutni po-
radi tech soutezfcich, ktefi byli hod-
noceni nekterym z porotcii na prvnich
prtti mistech, i kdyz uznani by si za-
sluhovala jeste rada dalsich praci.
Vsem clenum poroty jsme vdecni za
zdjem, obetavost a svedomitost, klerou
pri posuzovani jednotlivych praci v Bra-
tislava projevili a dekujeme take Ge-
neralnimu feditelstvi CAZ, AZNP, Tatre,
Bratislavskym automobilovym zavodum,
Ustavu pro vyzkum motorovych vozidel
v Praze, Institutu pro prumyslovy de-
sign, Vysoke skole umeleckopriimyslove
v Gottwaldovd, bratislavskdmu nakla-
datelstvi Prdca i SNTL - Nakladatelstvi
technicke literatury v Praze za to, ze
nam svou podporou umoznily pripravu
a uskutecneni, popf. zdarne vyhodno-
ceni a zakonceni cele souteze.
CLENOVE POROTY III. KAROSARSKE SOUTR2E
Dr. IMRICH BORSKV, CSc.. VUHPCHP, BRATISLAVA Dr. IOOR DIDOV, IPD BRATISLAVA Ing. MILAN JOZIF, AUTOMOBIL
- SNTL Ale. molir VACLAV KASIK, IPD PRAHA Doc. VACLAV KAUTMAN, VSVU BRATISLAVA ZDENEK KEJVAL, koro-
sor-lechnolog Ing. JIRI KRAMEK, GR CAZ PRAHA Ing. IVAN MICIK, BAZ, n. p. BRATISLAVA Ak. arch. PAVEL MIK-
SIK, BRATISLAVA Ing. KAMIL PROCHAZKA, TECHNICKE NOVINY. BRATISLAVA Ak. roch. PAVEL SKARKA, VSUP GOTT-
WALDOV Ing. MILAN VACEK, UVMV PRAHA VLASTMIL VYBORNY, TATRA KOPRIVNICE Dipl. tech. JAN 2ACEK, WZ AZNP
Kat. poF. autor prdee bodu
A — (jedina prace) Petr Siebert, Most
В — (celkem 16 praci)
1. Radek Krcha, Moravsky Pisek-Bienec 195
2. neudeleno
3. Josef Patmy, Liberec 79
4. Jill Siebert, Most 42
9. Jaromir Vai onto, Bilovec 37
6. Vladimir Okdli, Bratislava 22
7. Marek Tomilek. Pedky, okr. Nymburk 18
8. Milan Klizan, Partizansk*
9. Jan Jindro, Praha 2
11. Jan Vedral, Jistebsko, okr. Jablonec
n/N.
C —• (celkem 35 praci)
1. noudtleno
2. Ladislav Kynzl, Malobratrice и Ml.
Boleslavi 61
2. Jaroslav Vrbata, Kostelee n/Orl. 51
NEJEN TVAR
Pri studiu jednotlivych soutiznich prod jsme
byll iasto pr eleva pan I hloubkou od bo my ch
znolosti I technlckych ndrokti na vozidlo,
kterd projevovali ve velkd mire I souttilci
v kategoril B. tedy od 16 do 20 let. I kdyz
rada myilenek a prvku treba nebyla vzdy
technlcky zee I a vhodnd, sv£d£ila о tom, s Jckou
dukladnostl a zdjmem, ba mnohdy odvahou
Feilll mnozi autoFI svOj ukol. Pravda, bylo ne-
mdlo praci. ktere byly zFejmt Inspirovdny oxi*
stujfcfml typy vozu nebo zndmtjjlch karosaFskych
studif: I takovA prace vsak mily svou hodnotu.
xejmena pokud byly tvarovd vyvozene a vhod
r.ym rvovym zpusobem v sob& sludovoly rOzne
praktickd vlastnosti a myilenky. treba ui dfive
znami.
Zamerne jsme v propozldch zduroznovali za-
klcdni bezpednostni ndroky, dokonce vietni
pozadovaneho zdkjuzu pFednfch 1 zadnich nd*
rarniku. Presto byla pFijemnym pFekvapenim,
jak dusledne vitsina pFispivkO respektovala
PORADI A HODNOCENI BODOVANVCH
2. Peter Chudy, Bratislava
3. neudtleno
4. Peter КеГтоп. Koiice
3. Vaclav Jeiek, Olomouc
6. Ing. Ladislav Costek, Pov. Bystrica
7. Ing. arch. Ivan Hojsilt, Bratislava
8. Duian Burak. Kosice
9. Ctirad Kune, Uhersko Hradiitd 31
10. Lubomir Hropko, Bratislava 30
11. Jon Dvofdk, Praha 3 19
12. Andrej Sloboda, Bratislava
13. Milan Dubrova, Trnava
14. Martin Vybomy. Praha
13. Milan Lodr, Plzen
D — (celkem 45 praci)
1. Ing. Milan Klejch, Vysoke Myto 113
2. Zdenek ZdaFil, Olomouc 66
3. Adam Mcigut, 2ilina 46
•
nejen nejpfisnijil ze souSasnych poJadavku
bezpefnosti, ale 6osto I jeji perspektlvni
hlediska.
PASIVNI BEZPECNOST
Z kategorle В uvedme napF. z price R. Krchy
podrobnd rozpro'.ovond tFistuphovd deformafcni
z6ny vpFcdu i vzodu (I. prufnd, II. mekka de-
fer mace plecbu bez naruleni funkce vozidlo.
III. krltlckd deformace zachovdvojicf Jon tuhy
prostor kabiny); tento ndvrh vytvdri pFedpoklad
pro preziti pfipoutan6 posad ky jeiti pri
rychlostl ndrazu kolem 80 km/h a odpovfdo
i narokdm bezpecnostnich projektA ESV. Dalii
re^ln6 a dobro promyllend, I kdyz technolo*
gicky pravd6podobne velmi naroend konstrukce
z teze kategorle po^ftd 1 automatickym vysou-
vinlm bezpecnostm'ho nd rain I ku o) pri jizde
nad 5 km/h. tokze pri parkovani se dllka
vozu zmonJuje о 300 mm (dosavadni americke
projekty pootoly jen s vitilm vysunutim Ыкх-
PRACI
43 4. Peter Chudy, Bratislava 26
5. Ing. arch. Ivan Hojsik, Bratislava 24
38 8. Ctirad Kune, Uherske Hradiiti 20
36 7. okad. arch. Miroslav Stepdnek 16
35 8. Jaroslav Vrbata. Kostelee nod Orlici 16
35 9. Zdenek Kohlert, Nove Misto n/Me-
34 tuji 15
10. О. I. Judin, Leningrad
11. svob. Josef Hrazdiro, Most
12. Alois Malin, Krolupy n/Vlt.
13. Ing. Valdemar Gramel, Brno
14. Karel Вера, Proha 6
15. Rostislav Andrejkovic, 2ilina
16. Milan Cernak, Zvolen
17. Ing. Ladislav Cdslek, Pov. Bystrica
18. Jiri Hdjek, Vyikov
19. Jan Jindro, Praha 2
20. Ing. Josef Svojger, Praha 2
21. Jan Kolinek, Praha 8
nych bezpetnostnfch ndraznikO pFi jizdd mimo
mftsto). Naproti tomu oviem v soutdii ncchy-
beli ani fantostd a naivnf snИкоте: napr. jiny
ufestnik, at mnohem ttarlf, navrhuje v kate*
gorli D technlcky zee la absurdni reieni vy*
souvadch ndraznfku, kterd maji zachytil na
drdze 180 mm jeitft v 60 km/h ndraz vozu bei
deformace karoscrie.
Rode pFispevku rcslla ndraznik zabudovany
v mekkd 8dsti pfide a zdde z pruind plcsticke
hmoty v barve karos^rie (jak uz ma nikolik
americkych vozii, kupr. Corvette. Pontiac aj.).
Vitezny ndvrh kotegorie В napr. к tomu pFedpo-
klada mj. I hladko kryty sdrulenych celnich
svfttlometu z mekkeho, ale otfruvxdorndho
organickeho skla, ost/ikovand a stirant spo-
lecne s predniml blika£l.
Nckollkrdt se vyskytly take bezpecnostni po
suvne dvere a la Plninfarinovo Sigma, jedny
dokonce iiroke 1 200 mm, a S»gmu ndm pri-
pomntla I rOznd FeLeni ochranncho zakluzu
motoru s pFevodovkou pod kabinu.
BIltBEM
7
Kupodivu nejeden prisptvek tprdvni resil i
zdkiuz ndhrodniho kola (samozrejme mimo
nddri), kt ere podle poslodm'ch poznatku pro
svou velkou tuhost nemo prejimat delormcini
funkci.
Zpevndnd boky vozu patrily rovnez к beznym
rysdm novrhd; v nekolika pri pa dech byly vy-
boveny jeste ochrannymi liitaml pFipevndnyml
vymennym zpdsobem к zpevnene dasti.
Ohnlvzdornd stdny odelujici motor nebo nddrz
od kabiny nebyly vzdcnosti podobnd Jako
ruzne ndvrhy dvoupldifovych di plosbckych
bezpednostnich nddrlf.
Mezi nekonvendni detaUy vlfmcjlci si posivni
bezpecnosti patrily ndvrhy mckkehc palstdrc-
vdni zadni stdny pfednfch opdradel, mdkkych
ochrannych blokii vpFedu chrdnfdch nohy Fl-
dl£e о spolujezdco nebo „pomocny** vzduchovy
polstdr rozlozeny pri nehodd na delnfm skle,
takze neobtdzuje beztok pfipoutanou posadku
a jen v krojnfm pFfpadd rtlumf naroz hlavy
na dclni sklo.
AKTIVNI BEZPECNOST
Ac v propozicich vyslovno nenarokovand, pro*
jevovala se v soutdinfch pfispdvcich jeltd
vyrozndjl nei bezpetnost pasivni.
Predevsim typicke byly velke zasklend plochy
vStSiny koroserii, v ndkterych pFipadech ai na
ukor bezpecne tuhosti strechy. zarucujid dobry
vyhled viemi smery. Prehlednuti* mfcly brdnlt
takd velke plochy koncovych a brzdovych svitel
a vyskylla se I jejlch dvouiarovkovd uspord-
ddni. Problem jejich znecisfovdnf blatem
resili nekteri bud ofoukavdnim bodnfml „spoi-
lery“, svisAymi kriddlky tvoru spoileru, usmftr-
dujidmi proud&nf vhodnym zpusobcm (ucin-
nest techto zari'zeni ovum Ize objektivni hod-
notit jen ve vdtrndm tunelu), nebo proudem
vzduchu Ifzenym spollerem nad zadni hranou
st techy, ktery тс I chranit take zadni okno
typu kombi a Jim podobnych pted usozovdntm
necistot. Kupodivu zdoleko ne viichni pama-
tovali na to, ze I blikade mu si byt co nejvitsi
(velkd svltlci plocha lope upoutd a pritom ne
oslftuje), ze musi zasahovat az do boku (pokud
mozno oba — predni i zadni) a zejmena
vp?edu by mdly byt co nejvys (alespon na
urovni sv&tlometd), aby se ani v nejhustlim
provozu nadaly prchlednout ve vnitrnfm zpit-
nem zrcatku. Prehlddnuti mdl zabrdnit take
jeden bezpecnostni ndraznfk z pryze v sig nd Ini
svitivft dervene barve.
Stiroce sv^tlometu patrily к beznemu vybavenl
tdmdF viech ndvrhu a objevilo se i niktera
jejlch pdvodni resenL Tdmer bez vfjimky ovsem
autoFI pocftali se spolednym zakrytim zdvoje-
nych hlavnich svdtlometd. popr. vdetnd bllkacd.
Take pro tento udel mnozi ptedpokladali vyvoj
novych prdhlednych plastickych hmot, nekteri
s nimi dokonce poditali I pro bezpednostnl
boini okna.
Jcdcn prispdvek ui »stavil" na bezpecnostnlch
pneumatikdeh Dunlop Denovo, ktete nevyza*
dujf rezervu (viz Automobil t. 5/’73). a obje-
vity sc i jind podobnd ndvrhy, predpokladajicl
sirii uplatndni novych progresivnlch konstrukei.
Jiny ndvrh ptedpoklddal zavedeni xvlditniho
maldho „majddku* uprostred masky automobi-
lu. ktery by svym blikdnim upozornoval protl-
jedouci hdide ui i ddlky na smdr naii jizdy;
zejmena v hustsim provozu by se potom ne-
mohlo stat, ze by nds ndkdo omylcm povazovol
za predjizddjlcf vozldlo. jedouci stejnym sm4-
rem nomisto za protijedouci. Tokovd zaFizeni
by jlstd zabranilo rade krltlckych situaci,
ovsem je pom£rnfc snadno nahraditaln6 jinyrn,
prosts im a moind I zfetelnejsim zpusobem,
ktery je bizny uz radu let ve Skandinavii a
zocina se stale vice uplottiovat i v rade jinych
xemil jizdou s rozsviconymi potkdvaciml sv$tly
i za dne (to by m&la byt alespoA pri jizde
proti rokreoeni, popf. jind kolond vozidel nebo
v desti ci polmoumem dnu pro kazd^ho zku-
seneho ridiie somoztejmosti).
Velkou pozornost prdvem venova I i mnozi v£-
trani vozu, pfedevfim jeho bezpruvanovd vy-
mene. Objevilo se odsdvdni pod spoilerem
v zodni hron4 sttechy. v jlnem pfipadi tarn
byl nomisto spoileru ndporovy lapac vzduchu,
ktery vyuzival vznikldbo proudini к ejektoro
v£mu odvdtrdvdni interleru. Podobnd prukop-
nickd teSenf jsou ovsem bcz acrodynamickych
zkousck velmi nejista. Napr. ndporovl vstupy
vet r a ci ho vzduchu vit&zndho mode I и skuplny В
jsou pr6v4 v oblasti hranicc pretlaku a podtla-
ku a pravdepodobnejsi tam uz bude podtlok.
Jeden z ndvrhu mol nap?, kromi dvourychlost-
niho p/ivodniho vitrdku dokonce tokd dvou-
rychlostni vitro к pro odsdvdni vzduchu z ka-
biny. zduvodneny potrebou co nej rovnomSrnfcj-
liho proud^nf vzduchu v kabind. Napr. podle
vyzkumu fy BMW vsok pohoda prostredi zdvisi
prove na vbodnd nerovnomdrnostl tohoto
proudeni, kterd md byt kolem oken a mezi
sedodly maxim6lnl, avia к v prostoru hlcv
cestujicich tdmd? nulove (viz tez Automobil
t. Д/’73).
Ziejmy vllv vflteho vdtraciho systemu nolich
nejroziirenijsich vozu se projevil v nfzkych
narocich na bezpruvonovy plivod cerstvcho
vzduchu: s tolik potrebnym olukovdnim Fidide
sm§rovatelnym proudem nevytdp&ndho iSerstve-
ho vzduchu mimo rozvod vitrdnl vyhFivocim
systemem jsme se v soutiznich pracich setkali
jen zfidka, s jeho dtyFmi tryskaml v phstrojove
desce, pop?, s dollfm pFivodem к no ham pred-
n»ch cestujicich uf vubac ne.
Pozadavek p/ijemndho a hyglenickeho cesto-
vani viok mnozi ve svych ndvrzich zakotvili
vyslovnym urdenim prodysnych textilnich potahu
sedadel. Take „prccoviiti’ ridide se vtnovala
zpravidla znaend pozornost: onatomickc navrhy
resent volantu, radlcich pak a vsech ovldda-
cich prvkii jevlly rdzne stupne vyspdlosti. ole
vlechny bez vyjimky potvrzovaly zdjem a snahu.
Prchledne usporddand pFistrojove desky vyba-
vene vsim potFebnym, ale jen v nejnutndjsi
mile, take nebyly vzccnosti; mnohde se к naif
radosti dokonce vyslovnd zduraznovaly osved
dene velkoploche kontrolky, ktere i ve dne
Vievo oahote Sagitta, navrh J. Patmdbo (k
cena kat B), vpravo prvni se t?» nejlepiich
v kat- C, fesini L. Kynxla; dale vykres J. Vrbc
»V «huMho • kel. C.
dobre upoutaji a pritom v noci neruli pozor-
nost. Vyskytly se ovlem I ph'pady .prckontrol-
kovdnf** — io by infekce z vozu Citroen!
Mezi navrhy se dokonce objevily i kontrolky
max. otadek, zatiieni zodnf ndpravy a tlaku
vzduchu v pneumatlkdch.
К Interldru I к aktlvni bezpecnosti potri jeltd
zmfnko о slunecnich clonach. Kupodivu vdtilna
technickych zprdv zddrazhovalo I takovou
samozlejmost. jako jojich vyklapdnf do stran
a pripadalo nom jen, ze jeitd chybi pripo-
minka, aby jejich pohybu nevadilo zpdtnd
xredtko . . . A via к takd odtud jeden nekon-
vendni ndpad z prdee Karla Repy z Prahy 6:
no mist о don barevny plyn, ktery by sc vpous-
til do homf klfnovitd mezery mezi specidlnd
reiend dvojltd delnf sklo. Zvysovdnim tlaku by
plyn pronikal stale niz a tlumil by jas pro-
chdzejfcf delnim sklem. Pri snilenf tlaku by se
plyn vytlacil zpdt. Autor poznamenavd, ze
prindp by zrejmd vy I a do vol jeste sJozity vy-
8
autoMffl
voj. I kdyz by slunecni clonu zfejm4 v iddndm
pHpadd do cel a nabradit nemohl, hod not i me
vtipnost tohoto dotallu.
OSTATNI MYSLENKY
S tvarovym deslgnem vozu uzee souvisi jeho
aerodynomicke reseni. Tuto xkulenost potvrdilo
nikolik praci turner profesiondlnim zpusobem.
Svedcily о tom rttzni u6eln4 spoilery i reseni
vstupu vzduchu pro vftrdni о chlazeni; ty
druhe byly dasto pod predm'm ndraznikem,
*e spolecnosti otvorO pro chlazem' prednich
brzd — ani na to se nezapominalo! U hod-
notnejsich praci se vyrozne projevila tendence
ustupovdni vz hl edove strdnky vuii jeho funkci
a podminkdm dobr£ udrzby. Mnohd, zprovidta
tvarove „vyspelejsi** voxy byly nopr. zccla bez
chromovanych dilu. i kdyj samozFejme nechy-
bely ani „poxldtkov4* navrhy blystici se chro-
mem a lesklymi <listaml. Velmi jsme ocenili,
ze rado autoru uz nepocitala ani s ozdobnymi
poklicerri koi — a to nejen u pseudospor
tovnich tvaru disku. Mimochodcm. mexl prok-
tickyml d rob no st ml usnadAujicimi udxbu se
objevila I vymenc vsech idrovek xevnitf vozu,
bez snimdni svitidel.
Projevilo se zee Io zrejmfc, ze trcti (popF. pdle)
dve/e vzadu uz path’ к dobr£mu tdnu zejmdna
tarn. kde jde о nejlepsi vyuilti prostoru, ne-
hlede к jejich funkcl nouzov^ho vyprosfovaciho
otvoru, do jde-1 i к nejhorjimu. Dobra trad ice
voz& Skoda MB s jejich systemem skldp$ni
zadnich scdadel se pFitom uplanila nejen
xde, ale I u nikterych ndvrhd s konveninlm
zavazadlovym prostorem, a to systemem znd*
тут x vozu Saab 99, kdc Ize zavazadelnik
prodloubt of к prednim sedadlum. Jeden
z autoru dokonce uvddi и sv4ho ndvrhu iisla
pdlky sice snizuji pevnost kabiny pri prevrd-
cent vozu. Jsou viok beznd. V jednom pripade
polokombi se dokonce nod xava xad Io v*'m
prostorem no mis to pevne odklddaci d.skj
objevila skladnd lamelova roleta. Zojimovym,
i kdyz snod prilii drahym detailem byly taU
dvoudilne pdt4 dvefe: bezne se otviro jen
jejich vetsi horn! dll, pH nokldddnf tezsich
nebo roxmirn&jiich predm&td via к Ize jeitft
sklopit kratky dil, xv4tiit tim vstupni prufex
a sou^osni snizit prah zavazadelniku.
Zvldstnosti bylo xodni sedadlo jednobo nd*
vrhu, vxdor pomerne dzkemu rozchodu voxu
primo tvarovond pro tri cestujici.
V souvistosti se zrejmym vzrdstem obliby uni-
verzdlnich Feleni a take univerzdlniho posldnl
korosdrie nds upoutalo I navrhovani somocin-
ne pneumaticke zarizeni pro uddovdni kon-
stantni vysky zddt, doplrtovand ze zdsobniku
a pracujici s otevrenym systemem obihu;
zdsobnik s max. tlokem okolo 5 kp/cm2 by
bylo mozno doplnovat z vfctilny kompresorG
u cerpacich stanic.
Pozoruhodnd byla рё£е nekterych ucastnikfi
wut&ze a protikoroxnl ochronu vozu primo
vo vyrobi. V jednom pripadd dokonce autor
s ohledem na xacbovdnf zarudenych bexpei
nostnich vlostnosti karosdrio prodepisuje vypl-
neni vsech dutln pftnovou hmotou obschujief
inhibitor Icoroze. PFekvopenl v soutezi zpuso-
bily pFfsp^vky V. Jezka z Olomouce. naxvane
UNICA I a II: dvoudve?ovd resp. ctyrdverove
кагоьёНе, ktere maji zadni horni cost kabiny
vdetn4 zoskleni dvojitou о upravenou tak, ze
v pfipade potreby stad jeji vysunutl dozadu,
nod zavazadlovy prostor, a vznikna kombl.
Cold ope race svym principem pon^kud pripo-
Tento strueny prurez 97 sout&znimi procemi
pHndllme proto, ie jinak bychom autordm
zustall dluzni spldtku za to, co do svych praci
invcstovali. Spoustu veci zde uvedenych —
j*st^ vitllnu — podminky souteze vubec ne-
vyiadovoly. ala soutizici je vlozili do svych
praci nebo do technickych xprdv $ takovou
p4d, Herd si zaslouii, aby jejich myslenky
nezustaly utajeny. A protoze lonsky rodnik
souteze — jak doufdme — nebyl poslednl,
mohou se tyto ityfl strdnky stat zdkladem.
na ntmi za^nou stavdt ucastnici rocniku
priitich.
mind napr. sejmuti pevnd st Fee by vozu VW-
tdm^f neuveritelnd: zavazadelnik objemu 730
Nohofe nejlepii prdce soutdie. Bikupe 1,5 I
bag. M KlejcNr - viUm кос D (fez viz Auto-
mobil 4. 12/*74), dole jeho novrh kupe s mo*
•orem opdt ncpHd, ale nod zadni napravou.
Druhe misto v kot. D ziskol novrh Z. Zdafila:
jeho nekonvendnd feiend pdtimiztne anivendlni
vozidlo je na obdlce a v kresbdch vprevo
dole. Tleti cena как D potli tvarovdmu feiem
sportovniho sedonu Alla (prdce A. Maiguta,
viz totogrefie nahofe na stxdnce).
Sportevni kupe s odkldptci stiechou a zaeou-
vac Im „nouzovym vychodem" v ibdi je lajimcvy
pHspdvek, ktery do kot. D zastal P. Chudy.
jeho jind prdce v kat. C byla hodnocena jakо
tioti no 2. cenu.
artiWfi
9
V ZKL Brno vyvlnuli dalSi kolovfe
traktory unifikovan6 fady vySiich ta-
hovjch trid (UR II): Zetor 8045
Crystal a Zetor 12045 Crystal. Jsou t<
traktory s pohonem obou nfiprav. vy
soce unifikovan6 se zhkladntm typem
traktoru t£to fady Z 8011 Crystal a
vykonnejSim traktorem Fady Z 12011,
jehoi ov6Fovaci serie se vyrobila
v roce 1973.
UN1FIKOVANA ЙЛОЛ KOLOVtCH TRAKTOK0
ZETOR UR II
Univerzdlnl traktor Zetor 8011 a traktor
s pfedni hnact ngpravou Zetor BOAS, oba
se Ctyfvaicovym motorem о vykonu ca 80 к
(во kWJ.
UniverzAlnl traktor Zetor 12O11 a traktor
s pfednl hnact ndpravou Zetor 12045, oba
se Sestivhlcovym motorem о vykonu ca 120 к
190 ktV|.
Zetor 18045 s pfed.it hnact nApravou a pfe
plhovanym 9estiv81covym motoretn о vykonu
ca 150 к (110 kW), zatlm ve vyvoji.
NeizdsadnJJSfm pftnosem vySSi unlflkovanS
fady Je modern! koncepfni resent traktord
a jejich jednotlivych skuptn a velml dobra
vfkonnost I univerzAlnost pfi spln&nt znat-
hi ndrofnych poZadavkO na bezpeCnost a
hygienu prace. pfcdcvSim tbmito vlastnostml
se podle nhzoru zahranICnich zkuSeben I
svUtovfch odbornfch iasoplsft traktory UR
II tad! tnezi SpiCkovd vyrobky svdho druhu
na svbtO. Prvni z fady Zetor Crystal BO11
byl na zaiAtku roku 1989 na odboma vy
stavi v PafiFi hodnocen jako nejldpe vybave
ny traktor, ktery zahajuje take novou 6ru
V dosignu a bezpednostl traktorO. Podle
technlcky vyspCIhho feSeni bezpeCnoetnl
kablny UR II byla upravena I meztndrodnl
metodika OECD pro zkouSky kabin traktoru,
ktегй drive nep<>Citala a kabinami uloZenyml
na silentbloctch; toto nove pokrokovt fe-
Seni je £s, patentem.
BezpeCnostni kabina pro traktory Z 8011,
Z BO45 a Z 12011 plnd vyhovftla pfi rizovd
pevnostni zkouSce ve st4-.nl zkuiebnt ve
Svedsku a platnostl rovnM pro vSechny
tlenskfi zem6 OECD. Traktor Z 8011 vyhovil
take velml pfisnd zkouSce hluku. pfiCeml
dosalenymi vysledky dokonce pfedfil vSech
ny dosud mStenO traktory v tbto zkufebng.
Koncepfni f eSen I traktorO UR II z bledtsek
bvzpednosti a hygieny рейсе inspirovalo
konkurenCnl zahranifnl vyrobce |napf. Re-
nault, Volvo, Valmet) к nisledovdnl ve vy-
voji svych nuvych typfl traktorfi s vyuZitlm
ts. patentu.
U pffleiitostl tradiitnf volby ,,finsk4ho stroje
roku’, flmi se za rok 1971 stal traktor
Valmet 502, napsal v odborndm tisku z6-
stupce tovdmy Valmet tnimo (ini: „OtevfenS
pfizndvAme, lo jit v roce 1969 byl naStm
vzorem nejnovSjSl model traktoru Zetor.
Crystal soil. Poznali jsme, le je pokroko-
vijii a museli jsme nfico podniknout, aby-
Nohel* Zetor Crystal 8045 .
no Meiindrodnim tlrojtran-
rteoi velelrhu v Hme
Fred pledni napravou je
>av4i«ne rovoii pre nyiani
odhere,
Uptoslled je detail pehd
nene pledm rtapravy t bleu*
bevym hlidelem a pohled
na pfednl kola a rei
vodovku s dilerencidlem.
V prove je interior kablny
>m4rvm lldiiova vyhledu a
idbdr sedadkr AerelaMic
• obema fodicimi pdkami.
chom ve vyvoji nezflstali pozadu*. D41e se
uvSdl, 2e to byly pfedevSim pokrokovb
konstrukfnt a technologies pfednosti trak-
toru Z 8011. kterf vzbudlly pozomost kon-
struktdrk (Irmy Valmet.
Ani v ZKL v5ak se pokrok nezastavil a loni
se na mezindrodnlm strojirenskdm veletrhu
v Brnd pfedslavll Zetor 8045 s pfednl hnacl
ndpravuu, jeden z loftsk6 ovCfovaci sArie.
Vzadu na obdlce ptmasimc rentgonovy obra-
zek tohoto reprezentanta naSich brndn-
skych traktoru a pohonem vSech koi a takti
si ho dnes podrobnSji poplkcme.
Kolovy traktor z 8045 |e urteny к tabu a
pohoau strojd v zameddlskem a lesnim hos
poddfstvi, v dopravR, stavebnietvt a pril-
tnyslu; Ize ho v provozu zapojovat se viemi
strojl, n&fadlm a pMvdsy. urdenyrai pro jeho
tfldu. Je bezrkmovd samonoand konstrukce.
jejimz zSkladem jo ityfvaicovy naftovy mo-
tor s pfimym vstMkem pallva, pohSnSjict
obd nApravy. Kabina zarufuje fidICI vyhled
do vSech stran. Traktor ma servoflzeni, ko-
toufove brzdy uzavfenaho typu, pln8 nezdvis-
lou hydraullcky ovlddanou spojku vyvodo-
vbho hffdele pro pohon pfi 540 a lOQOot/mln,
rftm pro upevnQni ndfadi. hydraullckd zve-
dact zaflzeni s tfibodovym zdvisom II. ka
tegorie die iso, zdv^sy die doporuCenl ISO
a RVHP a dttlSi vybaveni.
Bez zdvdsnych zaflzeni je 3 945 mm dlouhy,
pfi standardnim rozchodu zadnlch koi
1 500 mm je bea zivaZi Sirokf 1 930 mm a
jeho nejvStSi vytka a kabinou mSfi 2 485 mm.
M& svitlou vyiku 420 mm, rozvor 2 385 mm,
rozchod pfednich koi 1 630 mm a rozchod
zadnlch koi 1500 mm. Taii&te je 850 mm
nad zemi a bocni staticka stabilita pfi
standardnim rozchodu a hmolnosti 4150 kg
dosahuje 41 • 25*. Vpfedu jsou pneumatiky
11,2/10 24, vzadu 18,9/14 34 Hodnoty vndjgiho
obrysovdho a stopovhho ргОгайги zatkdeni
— 11,650 rasp. 11,125 m — jsou mSfenA podle
CSN 30 0552, tj. s pohonem pouze zadnt
ndpravy a pflbrzdfnlm jejlho vnltfnlho
kola.
Traktor Z 8045 bez ndplni ve standardnim
vybaveni, s hydraulickym zaflzentm a servo-
mechanismy, ale bez kablny a bez zvl&Stniho
pfIsluiensivI vS2( 3 650 kg. pfifetnf tlakovS
sila pfednl ndpravy Hint 1 550 kp a zadni
nkpravy 2 100 kp.
to
autoffl]
Pohotovostni hmotnost traktoru s hydrau-
lickjm zvedacim zaHzenim, se servomecha-
nism?, s kabinou a drubnym zvlaCtnim pff
sluAensivim Je 4 150 kg (tlakovd sila pfodni
nApravy 1740, zadni 2 410 kpj.vCetnA viech
zdvait pfedni nApravy a se zAvaiim zadnlch
k'jl 5 030 kg (tlakovA slly niprav 2 310,
rasp. 2 720 kp|. NAdri pojme 90 1 paliva.
Motor — typ Zetor 8001 — Je Atyfdoby fa-
dovy CtyfvAlec s rozvodem OHV, vznAtov?
s pflmym vstfikem paliva. chlazenf kapali
non. MA vrtAni 110 a zdvih 120 mm, stu-
ped komprese 17 a Jmenovlty QCelovy vykon
(die CSN 09 0014 ) 75 к (55 kW) pH 2 200
ot/mln; mArnA spotfeba paliva pH jmeno-
vitAm vykonu jo 185 g/kh. VstHkovaci Cor-
padlo PP 4M85 Pla doplnAna mechanickym
regulAtorem RV1M pracuje se vstHkovacim
Пакет 180 + 3 kp/cm2 (15,7 + 0,3 MPa).
Motor bez prislulenstvi vdii 480 kg.
Palivo se dopravuje pistovym dopravnlm
Cerpadlem s hrubym pfedCistiCom z nAdrie
pies dvoustupAovy Cist id paliva do vstliko-
vaciho Cerpadla.
ClstiC vzduchu (typ VTCP 330) je dvoustup-
novy — 1. stupefl: muiticykton s ejektoro-
v?m odsAvAnim neCistot, 2. stupeh: jemny
CistiC s filtradnl papirovou vloikou.
MazAni je tlakovA a rozstfikovaci. Mazaci
souprava se sklAdA ze zubovAho Cerpadla
s rogulaCnim ventilem tlaku ole)e a odstfe-
nivAho plnoprfltokovAho distlde s obtoko-
vym ventilem.
Chlazeni motoru mA dva okruhy: ve spolef
nd hlavA valcfl je nuceny obeh chladici
kapaliny. v bloku motoru cirkuluje chladici
kapallna okolo vlodenych vAleA termosilo-
novyirt zpAsobem. Regulace teploty je auto-
matickA termostatem nebo clonou pled
chladiCem, ovlAdanou z mis:» HdiCe.
Spoulted |12 V) mA vfkon 4 к (3 kW). SpouA-
tfini studenfeho mo’oru pH teplotAch do
—10 °C usnadfiuje pHdavnA automaticky ovIA-
donA spouStdcl dAvka vstlikovaciho Cerpadla
pracujici pH mmifa flhlu pfedvstMku.
Zdrojem eiektrickA eoergie Jsou dva 12 V
akumulAtory 8 N 100 о celkovA kapacitA
200 Ah, umlstAne pod podlahou po obu stra-
nded traktoru ve skflnich uzavfenych vikem,
a alternator s regulAtorem 14 V/35 A.
Spojka pfevodnAho Astroji jo jednokotou-
CovA. suchA, s lepenym obloienim a prtimA-
rent lamely 325 mm.
MechanickA pfevodovka se Slkmym ozube-
nim ve stAldm zAbAru mA Ctyfi pfevodovA
stupnA, reduktor s pfevodem 2,917 a rever
zadni soukoli. taklu poskytuje 2X4 rych-
losti vpfed a 4 vzad. Razcni |O mechanickd.
dvAma pikami na podlaze: po pravA strand
sedaCky se Cadi Ctyfrychlostni pfevodovka
a pled sedaCkou silniCni a redukovany pre
vod a zpAtny ЬёЬ. PH Jmenovltych otACkAch
auto
motoru 2 200 ot/min a tidinndm polotnAru
zadnlch pneumatik 745 mm dosahuje Zetor
8045 na zAkladni pfevod tAchto slhildnich
rychlosti (v km/h J: I — 8,92; II — 10,91;
III — 17,34; IV — 24,88; se zapnutym reduk-
torem (ve steJnAm poladi) 2,37 — 3,74 —
5.94 — 8.48 km/h a pH jizdA vzad 3,25 —
5,11 — 8,13 — 11,57 km/h. Traktor je vy-
baven JeStd nasoblCem momentu, hydraullcky
zapinan/m planetovym pfevodem umistAn?tn
v prostoru pfevodovA skHnA pfed vlastnf
pfevodovkou. NAsobUJ momentu umo2Auje
zmAnu vSech pfevodov/ch stuphfl v pomAru
1,34 bez vypnuti spojky, tj. bez pferuAsni
plenosu toCivdho momentu na hnaci kola
traktoru.
SkHA rozvodovky napojend na skHA plevo-
dovky obsahujo kuZoiov? pievod 4.84 Isptrd-
lov6 ozubeni) s diferencidlem. kotouCovd
brzdy, mechanlckou uzdvdrku dlteranctdlu,
spojku v/vodovdho hHdeie a mSHd ImpulsO
automatickdho reguiaCniho systdmu hydrau-
lickdho zvedaciho zalizeni.
V prostoru rozvodovky je umistdna takd
vicelamelovd spojka pro zaplndni pohernu
predni napravy. pohdndnd Celnim ozubenym
plevodem (1,21) pies vloZend kolo od pas-
torku ku2ek>vdho plevodu zadni ndpravy.
Ovldd6 se hydraulicky a triflic se zapinat
I za jlzdy. s diferenciaiem pfedni napravy
ji spojuje kloubovy hHdel. Pfedni pohon
se zapojuje vytalenlm bowdenu tdhla roz
VBdflfle. umistCnCho v 5ikm6 stfine po leve
strand sedadla HdiCe. Na rozvodovku je
pHpevnSno |est6 vfko hydrauliky, v nJ mi
je uiozen hridel zvedacich ramen a porov-
navaC impulsil. Na zadni stAnA rozvodovky
)e tain6 zaHzeni.
Zadni polondpravy jsou pHrubatni upevnflny
к rozvodovce a jsou v nieh uloiena Celni
planetova soukoli s plevodem 5.4. UnakeCe
satelitfl jsou spojeny s hnacimi koly.
Spojka vyvodovdho hHdeie je mokra, vice-
lamelovA s hydraultckym ovldddnim a hy-
draullckou brzdou. Ovlddaci paCka je vlevo
pod volantem. Tlakovy otej pro spojku vy-
vodoveho hHdeie a nAsobtC toflvAho mo-
ntentu dod.ivd samostatnd Cerpadlo о vykonu
23 l/min pH pletlaku 10—14 kp/cm: (1 —
1,-lMPal. Rozvad&J tohoto samostatnAho hy-
draulickhho okruhu se sklAdd z regulafniho
ventilu a dvou ovlddacich ioupdtck. Je
umlstAn v hornlm viku pfevodovky a slouii
к ovlAdani spojky vyvodovdho hHdeie a
ndsobiCe momentu. Odpadovt) olej z regu-
laCniho ventilu make ndsobid a pies jemny
CistlC odtdka na soukoli stataho plevodu
ve skrini rozvodovky.
vykon se od motoru na zadni vyvodovy
hHdel ptenaAi dvAma zpAsoby: bud a dflle
Celnim prevodem. nebo pHmo od kllkovAho
hHdeie motoru na zvIAStni ob|edndvku
jo mozno do traktoru zamontovat pohon
zavisifho vyvodovaho hHdeie pies pfe-
vodovku; potom jsou otdCky vyvodovSho
hridele zdvisld na zalazenych pie-
vodovych stupnfch v nliSim rychlostnim
rozsahu a pH zpitefntch rychlostech a tak6
pH zalazenl nasobife se otaCky vyvodovdho
hHdeie u kiidb rychlosti sniil v pomAru
plevodu ndsoblAe (1,34).
No2ni brzdy a ruCni brzda jsou kotouCovA,
suchA a jejich kuliCkovy rozpArny mocha
nlsmus mA posllovacl tlCinek. OviadAni no2-
nich brzd |e dvoupedAlovA, hydraullcko-
mechanickA se dvAma hlavnitni brzdovymi
vAlcl a vyrovnAvafem tlaku. Brzdy jsou di-
menzoviny tak, aby ubrzdily traktor pH
JtzdA ze svahu I do svahu о sklonu ZS *.
Pro jfzdu na siinlcl je nutno spojit oba
peddly zdpadkou. OvlAdani ruCni brzdy Je
mechanickA s vyrovnivaCem brzdndho dim-
ku na obou kolech.
HydraulickA servo fizeni jo monoblokovA
v jednom tAlese s vlastnl plevodkou II-
zeni a je umistAno v konzole nesoucl stle-
dovy Cep vykyvnA pledni ndpravy. Omezeni
rejdu plednich koi Je pHmo v hydraulic-
kem servomechanismu. Zdrojem tlakovAho
oleje je hydraulickA Cerpadlo, jehoi pohon
Je uspoiadan tak, 2e vyluCuje tnolnost pie-
ruSeni doddvky oleje, pokud bAti motor
traktoru. sila na volantu pH pracujicim
servoHzen! Je v rozmezi 2 al 10 kp. Spojo-
vact tyC fizeni je pled nApravou.
Pledni hnaci ndprava jo tuM. vykyvnA
ulolenS na stledovAm Cepu v konzole pledni
nApravy. V tAlese pledni nApravy je kuAe-
lovy plevod s dlferenclAlem, odkud se po-
11-ri I.fi-tt.i’.i (tv.:jityrr-. klouty M pfedni kola
traktoru, v jejichi hlavich jsou opAt plane-
tovA koncovA plevody, podobnA jako u zadni
nApravy. Pfcvod kukelovdho soukoli je 2,83
a planetovy 5,18. DiferenciAl pfedni nApravy
nemA mechanickou uzAvirku.
HydraulickA zvedaci znllzenl udrluje v pra-
covni poloze, zvedA a spouAti zemAdelskA
nAladl nebo automaticky reguluje pracovni
polohu zemAdAlskAho nesenAho nebo polo
nesenAlio ndfadi podle volby druhu regulace.
Ridl se dvAma hlavnlmi ovlddaclmi pAkami
u pAkou volby druhu regulace. Do soupravy
hydraulickdho rcgulainlho zaHzeni nAleZl
hydraulickA zvedaci zaHzeni, porovnAvaA
tmpulsA, ovlAdAni hydrauliky, rozvadAC.
filtry a potrubl, zubjve Cerpadlo, tlibodov?
zAvAs a mAHC impulsA.
Podle druhu Ize volit regulaci polohovou
(ndladi se automaticky udrluje v libovolnA
naatavenA vySce). stlovou (ndtadi se udrluje
pod stAlou a volit elnou talnou silou, napf.
podle hloubky orby), smISenou (vhodnA
kctnblnace pfedchozich dvou systAmA) a
tlakovou (ndfadl se automaticky nadlehfuje
vollteinou silou, Ciml se zvyAuje zatilenl
hnaci nApravy).
HydraulickA zvedaci zaHzeni traktoru Z 8045
je proti Zetoru 8011 doplnAno pridavnym
paralelnim vnAjAim hydraullckfm vAlcem.
ktery umolAuje zvySeni zvedacich sll. Pro
zptesnAni a ukltdnAni rogulaCnfch рос hod fl
mA hydraulickA zaHzeni navfc jednoplstovA
mikroflerpadlo, pohAnAnA vjstfednikem na
pbcdnlm konci vyvodovAho hHdeie. Mlkrofer-
padlo nasdvA olej z pfetlakovA vAtve mazdni
nflsobiCe toHvAho momentu a Jeho vytlak
Je pHpojen na t&ieso Skrtlclho ventilu
hydrauliky v mistA pfevodu do pracovnich
vAicA. V neutrAlni poloze ramen tHbodovA-
ho zAvAsu se celA dodAvka oleje z tnlkro-
cerpadla vede pres rozvad&A do odpadu.
VnAjSi zAvbsnA zaHzeni tvoH tfibodovf zA-
vAs, jeho! rozmAry, rozsah pohybu i pfipo-
jovact miry odpovidaji dottorufenim RVHP
a ISO pro druhou kategorll zemAdAlskAho
nAradi.
TechnickA data hydraulickAho zvedaciho
zaHzeni: max. pracovni tlak 150 atp (14,8
MPa I, mnolstvi oleje dodAvanAho Cerpadlem
33 1/min. tnnolstvf oleje dodAvanAho mikro-
Aerpadlem 2—4 1/min, vertikainl zvedaci
sila na konci spodnich tAhel zAvAsu 3 400 kp.
Pro talent dvounApravovfch pHvAsh |e
urden sklopny zAvAs, pro pnpojovAnl zemA-
dAlskych strojfl a nAfadi vykyvne tAhlo.
Na zvlAAtni pfAnl )e molno traktor vybavtt
zAvAscm pro lednonApravovy pHvfs a tai-
nou liltou; dovolenA svtslA zaHzeni zAvAsu
pro JednonApravov/ ptlvAs je 1 500 kp. Pro
brzddni pHvAsA, nAvfsfi a zcmAdAlskych i
jinych strojA jsou tvaktory Zetor vybaveny
vzduchotlakovym brzdiclm zaMzenitn a kom-
presorem, popf. plniCetn vzduchu.
pneumaticky odpirovanA sedadlo HdiCe do-
voluje stejnA statickA propArovAnl, nezA-
visle na vAze HdiCe (Hdl se vAtStm nebo
menSim nahuitSnim stlaCenAho vzduchu do
pruiici Jednotky). Sedadlo mA paralelogra-
movy zAvAs, je stavitelnA horizontAlnA do
tH poloh, mflkce polAtAfovanA. vybavenA
opArkou pro zdda a bezpeCnostnimi pAsy.
Na zvIASnt pfAnl je doplnAno poloautoma-
tickym posouvanim na kuUCkovAm vedent,
s aretaci ovlAdanou z mista HdiCe.
Kabina traktoru je I podle nAzoru konkuren-
Cntch odbomlkd funkCne a estetteky na
vysokA Arovni. jejf rAm z uzavfenych pro-
IDA je odolny vACt nadmArnym detormaclm
pH pfevrAcent traktoru. RozmArnA okna
z bezpeCnostniho skla umoiftuji dobry vy-
hled vAernl smAry. Kabina Je vy ba vena dvA-
Dokontent па str. Зв
VZADU NA OBAlCE
11
Nabldka znaCek koncernu British Leyland je nynl
pfehlednfljfli: populdrni Mini, dfive Austin/Morris,
je nynl samostatnou znaCkou — pouze Mini. VfltSi
vozy s pohonem pfednlch koi se ted nazyvaji
Austin — typ 1100/1300 a v minimdlnlch poctech
doddvany typ Maxi 1500/1750. Morris vyrdbfll dfive
stejnfl typy jako Austin, dnes v§ak se soustfedll jen
na modelovou tadu Morris Marina. О jejlm vzniku
informoval Automobil v Cislech 7 а 91'71, v Clsle
lO/'Zl pfinesl podrobny popis.
Z technickflho hlediska jsou nynl Austin a Morris
podivni pfibuzni: Austin s motorem napfiC a poho-
nem pfednlch koi byl svdho Casu prflkopnlkem novo
epochy v konstrukci osobnlch automobilfl a je 1 dnes
pokrokovy, Morris Marina naproti tomu vychdzi
z konstrukCnlch prlncipfl pfedvCerejska. ProC tedy
vubec vznikla Marina? OdpovAcf je celkem jednodu-
chd: britske vozy s pfednim pohonem nejsou pflzni-
vfl fefleny z hlediska oprav a jsou 1 pro vyrobce nd-
kladne. Rovnfl2 rflzne druhy pftjcoven, vlastnlct ve
Spojenflm krdlovstvl 40 % vozfl, po2adujl levnfl, ne-
ndroCnfl vozy. „BritStl AmeriCanfl“ — Ford, GM
(Vauxhall) a Chrysler (Hillman/Sunbeam) — sta-
vflji jednoduchfl automobily a dobyvaji s nlml trhy:
British Leyland tedy musel v konkurenCnim boji
sahnout po stejnych zbranlch a v rekordnfl krdtkdm
case dvou a pfll let pflpravll do vyroby novy typ,
zcela vyboCujicl z dosavadnl vyrobni fady: Marinu,
vflz klaslckfl koncepce s podflinfl uloienym moto-
rem vpfedu a s tuhou pohdnflnou zadni ndpravou.
Pro urychlenl vyvoje a zmenflenl starostl s dfltsky-
mi nemocemi, nevyhnutelnymi u ka2deho novflho
typu vozidla, pou2ili konstruktflfi Marlny fadu
flstrojl, pfedevSlm motorfl, z j!2 dlouho vyrdbflnych
vozfl Austin a Morris. Vflz se doddvd s karosflriemi
sedan, kupfl a kombl, ddle jsou к dispozici tfi dru-
hy motorfl — 1 300 cm3 (57 к DIN/42 kW), 1 800 cm3
(78 k/57,5 kW) a dvoukarburdtorovy 1 800 cm3 (87 к/
/64 kW); pfevodovka je bud Ctyfstupflovd mecha-
nickd, nebo automatickd Borg-Warner. Vozy, zvldfltfl
ve zkousene verzi Super, jsou velmi dobre vybave-
ny: kromfl jinflho majl IflZkovou flpravu sedadel,
textilni koberce, vyhfivanfl zadni sklo, dvoustupflo-
vfl stirace s elektrickym ostfikovaCem, zpfltnfl
svfltlomety, dvouokruhove brzdy s posilovacem
(vpfedu kotoudovfl), alterndtor, radialni pneumati-
ky, tfi zrcdtka (vnitfni sklopnfl proti oslnflni), tfi
popelniky, elektricky zapalovafl a vflSdCky.
Mflli jsme prlleZitost testovat kupe s motorem
1 300 cm3 a sedan s motorem 1 800 cm3. Nenl dlvu,
2e nds hlavni zajem se soustfedll na dflvody, proC
se tyto z technickflho hlediska celkem nezajimavfl
vozy v Anglli 1 jlnde ротёгпё dobfe proddvajl.
Vnfljsl tvary karosflril obou modelfl jsou velmi jed-
noduchfl, jedinou ndpadnou okrasou jsou zajimavfl
fesenfl ozdobnfl pokllce koi.
Dvoudvefovy vflz se spiyvavou zddi se podafilo jeho
tvflrcflm za cenu stylistickych 1 praktickych flstupkfl
vyroblt pou2itfm maximdinfl mo2nflho poCtu dllfl ze
sedanu. Diky tomu nakonec kupfl nenl dra2§i ne2
zdkladnl model, jak je obvyklfl, ale naopak: ku pri-
kladu ve Svycarsku se model ,,Coup6“ proddvd
levnflji о 500 frankfl ne2 sedan. Nutno ov§em do-
dat, 2e pod pojmem kupfl si vfltflinou pfedstavujeme
vflz se StfhlejSf zddi, zatimco Marina md v tflchto
partilch do subtilnosti rozhodnfl daleko.
12
auto r
(i-dnnduche. nenapadnd (vary charakterUu|ici uha modely. Oidobiia
mfilka chladlie iMabctlstovi-k mil svixle tebro. ounnAcUstovek
vodoroint. Oba mtidely ma|l mohulnd dimenznv.ine odsAvact tltr-
blny v zadmch sloupcicli: odsdvdni u kupd podpnraji i vyklopnA
«adni nkna (oblitnb zaviralrlni). и kupd piisobi urtitou nc|ed-
nolnostl chromovany ram zadnibo okna a lakovanf pfrdniho nkna.
Zadni dvete sedanu maji .ditske" pojlstky. Art-lace ulevfenych
d«H pracovala spolehllvd.
Snaha о zjednoduSenl vyroby vedla konstruktdry
Mariny al к tomu, 2e dveFe modelu kupe jsou shod-
nd s pfednlmi dvefml sedanu, co2 je neobvykld.
Sir§I dveFe by zlepSlly pFIstup к zadnlm sedadlftm
кирё. PFednl sedadla se v§ak skldpgji celd, co2
pflstup usnadnuje; je ov§em nutno ddt pozor, aby
ndm sklopend sedadlo nespadlo celou svou vahou
samovolnd na nohu. Tdhlo odjiStujlcl skldpgnd se-
dadlo se ovlddd zezadu velmi оЬШпё, je v§ak dobfe
pFistupnd pro obsluhu zvenku.
Interidr vozidla je prostorny a diky тёккё ko2en-
ce potahu sedadel 1 daloundnl, vzhledem se bl!2fcf
pravd k£i2i, pflsobl Utulnym dojmern. Ko2enka —
1 na omak pFijemnd — je v5ak bohu2el velmi §pat-
nd prodysnd; pondkud lep§l byla ko2enka s imitacl
hrubfi textilni vazby na ddsti sedadek u sedanu.
PFednl sedadla кирё jsou zavdSena na kllkovdm zfi-
v6su, tak2e pFl posouvdnl se zdrovefi naklfipl. Za
cenu dost obti2n6 obsluhy tato konstrukce umo2ftu-
je jednoduchd reSeni skldpSnl celdho sedadla a ddle
dovoluje snadno podle potfeby pfemistit sedadlo
dlouhodobd dopfedu (viz obr.J. U sedanu Jsou se-
dadla ukotvenS v bd2nych vodicfch HStdch. Са1оипё-
nf je pFljemnd tvarovand, u pfednlch sedadel by-
chom vsak uvltall vysSl opdradla — zadni jsou
о 80 mm dels!. Interidr skytS vzadu uspokojlvy
prostor pro dvd dcspdte osoby. Sifka zadniho se-
dadla 1 320 mm ve vy§i ramen a dovolend zat!2enl
vozidla umo2iiuje dopravu i tfi pasa26rfl; pohodll
krajnlch osob je vSak omezeno podbdhy blatnlkfl,
osoby sedicl upnostfed tunelem kloubovdho hfldele.
PFekvapujlcf, zvldstd u modelu кирё, je mlsto pro
nohy — mezi pfednlm opdradlem a zadnlm sedakem
zb^vfi 230 al 330 mm; и sedanu je to 140 a2 320 mm
(pFednl sedadlo je mo2no posunout vice dozadu].
Volny prostor nad hlavaml je vzadu maiy, zvldStd
и modelu кирё. Podle rozmdrovdho nSdrtku je roz-
dll jen 10 mm, av§ak и кирё se J12 pFi pfirozend po-
loze hlavy projevuje spiyvavd zfidf vozidla.
Pocitu pohodll FldlCe vySSl postavy pondkud vadl
nlzko umlstdny volant a maid vzddlenost peddlft od
sedadky, tak2e Fidid musl seddt s pravou nohou
(kterd je stdle v cinnosti) vychyienou do strany a
nepFirozend ohnutou v ко!епё, co2 pfi del§l cestd
unavuje. Ostatnl ovladade, oznadend zfetelnymi
symboly, jsou z ergonomlckdho hlediska FeSeny
velmi dobFe. Nejd&le21tdj§l z nlch jsou soustfeddny
ve dvou dostatednd tuhych pdCkdch pod volantem
maldho ргйтёги s bohatg daloundnymi rameny a
dobfe padnouclho do rukou. V levd pddce je ovld-
ddnl pongkud diskrdtnl akustlckd houkadky —
и кирё zmdFeno 88 dB(A) — ddle svdtelnd hou-
kadky, ovldddnl tlumenych a dfilkovych svdtel a bll-
каёй; prvni odpor pFi vychyienl рйёку ЬИкаёй slou-
21 ke krdtkodobdmu bllkdnl (malidkost, pfljemnd
napf. pFl pFeJ12d3nl do vedlejilho Jlzdnlho pruhuj,
pfi dalsim stladenl zdstdvajl ЬИкаёе zapnuty a vy-
pinajf se bud samodlnnd pFi vdtSlm zpdtndm pohybu
volantu, nebo гиёпё. Pravd рёёка ovlddd stladenlm
ostfikovad a vychyienlm stirace: nahoru jeden dvoj-
zdvih (pddka se po uvolndnl vracl do vfchozl po-
lohy), do 1ft dve rychlosti stlrdnl. Pro je§tg snadndjgi
ovldddnl mohly byt оЬё рёёку umlstdny Ы12 к vo-
lantu. V panelu pod pflstrojovou deskou jsou dalSl
ovladade: vlevo vyplnaC svdtel, tdhlo sytide (pooto-
denlm je mo2no tdhlo zajistit v libovolnd poloze),
splnad varovnych svdtel a kontrolka funkce obou
okruhfl brzd (v souladu s pfedpisem se тй2ете vy-
klopenlm kontrolky pfesvdddlt о sprdvnd funkcl 2d-
rovky); vpravo jsou pddky topenl a vetrdnl, vypl-
nad jednorychlostnlho vdtrdku, elektricky zapalovaC
a kontrolka varovnych svdtel. Pfistroje a kontrolnl
svdtla jsou soustfeddna do dvou kruhovych pflstro-
jfi, sedan byl vybaven tFetlm pFistrojem — otddko-
тёгет. Rychlomgr кирё mdl odchylku +4,0 a2
—2,5 %, sedanu +12,5 % a2 +9,4 %. Pfistroje Jsou
dobfe stindny nendpadnym daloundnym Stltkem.
Klldek zapalovdnl a zdmku fizenl Je zapuStdn do
tdlesa sloupku pod volantem. vyhled z vozidla do-
pfedu a do stran Je velmi dobry, Sikmo dozadu Je
и obou typfi, zvlSStd v§ak и кирё, omezen Sirokymi
sloupky stfechy. Pfi zaparkovfinl vozidla usnadftujl
odhad rozmdrQ pFldd vozidla hrany na blatnlcfch;
и кирё nenl samozfejmd viddt konec spiyvavd zfidd.
Celkovd pfiznivy dcjem z interidru Mariny podpo-
ruje i pedlivd dllenskd zpracovdni a za jizdy dobrd
odhludndnl (и кирё zmdfena hlasitost hluku 42,
и sedanu 40 sone OD).
Oba motory se v rflznych vykonovych varlantdch
objevily u2 v Fadd starSlch typft obou znadek Austin
i Morris. Ostatnd take rozmdry vdlcfl, litrovy vykon,
rozvod OHV, tfikrSt ulo2eny kllkovy hfldel, lltlno-
vd hlava 1 blok vdlcO nds pFesvgdCuJl о stdfl moto-
гй. PFesto v§ak nejsou Spatnd. Oba maji klldny ЬёЬ
bez vibracl a jsou velmi рги2пё, umo2ftujl zrychlo-
vat na Ctyfku u2 z rychlosti asl 25 km/h. To je
ovgem ddno i vybornymi vlastnostmi polospddovych
airtDEjofiOL
13
— konstrukce vozidla zamerend
no nenarocnost oprav,
iidrzby a provozu
— bohate zdkladni vybaveni
— pruine matory s klidnym bihem
— lehke h'zeni, zajitfujici moly
prumer zotdieni
— objemny zavazadlovy prostor
— zaviieni koi nezarulujici
dobrou stabilitu vozidla,
xejmena ve spojeni s motorem
1 800 cm3
— nepfesne iizeni
— crtlrvost na bocni vitr
— nizko umisleny volant
— mala iicinnost synchronixace
razeni prevodu
karburdtorft SU s jehlou a Soupdtkem, ktere jistfe
pfispflly 1 к tomu, 2e ovgfovand кирё (sedan nebyl
тёгеп) splnilo limity pfedpisu о Skodlivych exhala-
cich. Temperament — navzdory dlouhflmu zdvihu
pistfl — nalOzajf motory al ve vfitSich otdfikdch.
Dynamickd parametry a spotfeby paliva obou vozfl
jsou v tabuice.
Akcelerace zde uvddfinfi byly zmflfeny pfi vytddeni
motorfl do 6 000 ot/min (oznaCenych na otflCkomflru
sedanu jako maximdlne povolenfl), pfi ni2§ich otdC-
kdch byly Casy delsi.
Akcelerace kupfl s motorem 1300 cm’ odpovidajl
ргйтёгпут cestovnlm vozidlflm sv6 kategorle;
s hodnotami skuteCnych sportovnich kupfl je ovsem
nelze srovndvat. Zato гтёГепй maximfllnf rychlost
143,5 km/h svfldCi о dobrych aerodynamickych
vlastnostech karosflrie (projevujiclch se i malym
aerodynamic kym hlukemj. Osmndctistovka v seda-
nu dflvala Marinfl bohate rezervy vykonu na akce-
leraci, rovnez maximalni rychlost 159,0 km/h je vice
ne2 dostatefinS; mnozi spoluflCastnici sllniCniho pro-
vozu jsou pak zfetelnfl pfekvapeni, kdy2 jlm angllc-
ky solidnS vyhlf2ejici karosfirie ukazuje zfld.
Spotfeba benzinu Super obou modelfl je pfijatelna,
и sedanu byly az do ustdlenfl rychlostl 120 km/h do-
konce гтёГепу ni2si spotfeby ne2 и кирё s men§Im
motorem. Na okruhu USMD jelo kupfl za 8,5 1/100 km
pfi ргйтёгпё rychlosti 85 km/h, pfi ostrfl jfzdfl bez
ohledu na spotfebu za 11,2 1/100 km pfi ргйтёги
93 km/h. Sedan, mflfeny v nepfiznlvejSich provoz-
nich podminkflch, тё1 spotfebu 9,7 1/100 km pfi ргй-
тёгпё rychlostl 82 km/h a 11,7 1/100 km pfi ргй-
тёгпё rychlosti 88 km/h.
Spojky obou vozfl zabiraly jemne na dostateCne
dlouhfl drdze pedalu, obsluha peddlu je neunavujici.
Pfevodovky jsou vhodnfl odstupftovdny, pfi vytdCeni
motoru do 6 000 ot/min dosahuje кирё na jednotlivfl
rychlostni stupne 42, 72 a 105 km/h. Sedan se sil-
nfljsim motorem mfi men§i stilly pfevod a takfl ,,del-
§i“ stupne, tak2e dosahuje 52, 90 a 130 km/h. Razeni
рёкои na podlaze Je lehkfl a pfesn6, obtiZne se fadi
pouze zpdteCka: ruka nataZenS od tela musi JeStfi
povytflhnout pfes pojistku fadici рйки. U obou vozfl
byla brzy nedostateCne flClnnfl synchronizace 3. a
4. rychlosti, и sedanu byla nadmerne ЫиСпё dvojka.
Kola Mariny jsou zave§ena al pfilis jednodu§e.
14
аиШшзшСЯО
Vpfedu byla pou2ita oprdsend konstrukce z povdleC-
neho Morrise Minora (horn! jednoduchd rameno Je
zdroveh pdkou tlumice pdrovdni, spodni jednoduchd
se Slkmou vzpfirou ptisobi na poddlnou zkrutnou tyC
— viz Automobil C. 101’71]-, vzadu je tuhd ndprava
s poddlnymi, pouze dvoulistovyml pery a vyraznft
Slkmo ulo2enymi teleskopickyml tlumiCi pdrovdni.
Zde byla snaha о jednoduchost zfetelnfi pfehndna
— vysledkem jsou nebezpeCnd jizdni vlastnostl vo-
zidla, zejmdna ve spojenl se sflnfijSim motorem —
vn6j5i obrysovy je jen 10,3 m. Ve vztahu к vozidlu
Ize fizeni hodnotlt jako nedotdClvd.
Brzdy byly тёгепу na lehCim modelu кирё, sedan
md stejnd iistroji brzd. PlnS zati2en6 vozidlo zastavi
z rychlosti 80 km/h na 37,4 m. Po2adavek na nouzo-
v6 brzdSni ze stejnd rychlosti splfiuje bezpeCnS
pfednl okruh brzd (64,6 m), zadnf okruh jako и fa-
dy jlnych vozidel nesplfiuje (104,2 ia, 6s. pfedpls
po2aduje 93,4 m); za nouzovou brzdu je vsak mo2no
pova2ovat ruCni brzdu (brzdnd drdha 82,5 m). RuCni
Na str. 14 je pracovni prostor tiditr. snadnu zamtnitelny panel
nad volantein umuzAufe pouiit dvou n*bo Iftprvkovou pfistrojovou
drxku. Teratf ce!A deska j<? f.ernA daloundna. po stranAch j*ou
^oiArovatelnd vydrchy «tudentho vrdnchu, pod deskou je v ccle
Alfee IntrrlAru praktickA udklAdaci dcska. OvIAdAnl kapoty tAhlrm
scale vpravo — dtdiclvi brltskAho pravo«trann6ho Mzeni — je pro
, „кол IlnentAInlho** Hdlfie nrpohodlne. Pod tAhlem jr pojixtkovk
«ktinka se dvAma nAbradalmi pojbtkanH ve vlfiku. SchrAnka ptrd
apolo|ezdc«*fli |e uxamykatelnA, bohuiel se obtiinA tavirala a
naopak samovolnA otvfrala. UspoFAdAni pedAIA umoiAuje xoufasnt
oilAdAni brzdy a plynu. Prostor okolo ruCni brzdy тех! aedadly
|e Mtisndny. Ffij riant kobcrcc bukle s pryiov^m zesilrnim и pedAIA
|*ou nevyjima trine, col xhoriujr udribu
FrMIvA propracovanc detail? karostrie: bezpetne ovIAdAni жАткй
dvrpi (nvnltF se xAmek xajiifuje ptekloperhn svislaho Menu
vpfedu). poddajne kllCky stahovAni okrn a pohodlnA lokelni
«рАгу. sloullci sArovrft jako madia.
ZavAAeni ptedmhu vdadla modelu кире. PAka 1 ovIAdA ро&ш a
naklApAni sedadla, lAblo 2 odjiitujr ramrk 3 celAhu sedadla
DriAk 4 je ruuino nluclt do polohy $, a tak celd xedadlo posunoul
doprrdu
Zavazadlovy prostor je
objrmny — 470 dm' и kupr
(na obrAiku) a 5зо dm3
и sedanu Zrjmena и кирё
vlak ролекиd znesnaddu^e
phstupnost uzkr viko;
prah je pFiznivA niiky.
Nabradm koto je dobre
pHstupnr, ratio by vtak byl
c<patГепо krytem. Zavaxadla
mohou byi poftkozena
ntkolika irouby a matlcemi,
vystupu|tcfmi zo /adm st Ал у
ten Je vyrazng rychlejsi ne2 podvozek. Ji2 na po-
nSkud hcrSlch vozovkHch zdd vozu nekontrolovanfi
uskakuje, korekce nepfiliS pfesnjrm, spi§e „gumo-
vym“ Hzenlm Jsou nejistfe. Zejm6na na pra2sk6
dlaibfi s vystupujlcimi kolejemi jsme pocltill Casto
i pfi pffm6 jtzdS, jak mfilo тёте vfiz v rukou a pfi
navSdfinl vozidla tfeba do „esidka" ve vysehrad-
skem tunelu se v zAkonem povolene rychlosti
50 km/h dostavovaly pocity, jake pravdgpodobnfi
proSiva jezdec na rodeu. Pfipocteme ll je§t6 cltll-
vost na boCnl vitr, je zfejmS stablllta Marlny jejlm
nejslabSlm Cldnkem, co2 je jlstfi z hlediska aktivni
bezpeCnosti zdva2nd. Pfltom mont42 nepfillS ndklad-
пёЬо stabilizfitoru vpfedu by asi zlepsila alespoii
ponfikud jizdnl vlastnostl, tak jako zfetelnfi po-
mohla mont£2 radiSlnlch pneumatik, zejm6na nizko-
profilovjrch Michelin и sedanu. PCrovdnf je na
dobrych silnicich vcelku pohodlna, nectnosti se pro-
jevi na horSich vozovkfich s krStkyml nerovnostmi:
тёккё p6rov3ni dosedd Casto na dorazy a do vozu
se pfendSejl hludnd rdzy. Hfebenovd flzenf md dv6
pfednosti: se Ctyfmi otSCkaml mezi rejdy je velmi
lehkd a umo2huje vozidlu mal? ргйтёг zatdCeni —
CflJ
brzda ale nesplfiuje pfisny Cs. pfedpls udr2et vo-
zidlo pfi ovlddacl site 40 kp ze svahu i do svahu
30 % (udr21 do svahu 22,5 %, ze svahu 23,1 %). Po-
kles tiClnnosti zahMtych provoznich brzd je podle
metodiky Cs. pfedpisu jen 6 %. Subjektlvnfi jsou
brzdy velmi pfljemnd, davkovdni tiGlnku je jemnd.
Pouze obCas se projevi jev, zavinSny zav6Senim zad-
nfch koi — odlehdend a rozkmftand listovd pera
dovoll poskakovdni zadni ndpravy pfi brzdgni.
Celd konstrukce svou jednoduchost! a pou2itim ji2
osvCdCenych skupin ddvd pfedpoklad nadprflmfirne
2ivotnostl vozidla. Oba vzorky nenajely ve zkuseb-
nim provozu v CSMD takovy poCet kilometrii, ktery
by potvrdil uvedeny pfedpoklad, jsou v§ak zndmy
napfiklad vysledky dlouhodobdho testu tfindctl-
stovky кирё, uskuteCn6ndho anglickym Casoplsem
Autocar na 48 000 mil (ca 77 tis. km), jedinymi po-
ruchami zde byla praskld pojistka na hfideli pfevo-
dovky, znemo2ftujicl fazeni jedniCky a dvojky pfi
stavu 15 800 km a spojka, kterd ,,ode§la“ pfi 44 400
km; spojky tfindctistovek byly mezltim sjednoceny
se spojkami osmndctlstovek.
15
Muturovf prostor iHaAcfblovky (osmndciislovka je temtr shodna|.
Ptlbtupnost pre udrioYacich a setlzovacjch ukonech |e prikladnu
Nh pHtne sttnt nad muturem je spinaC ooltdajici xlgnalixaci
puruchy jednoho i okruhu brxrt ShraCe pohani ohrbny bride!
<>d mutorku na levem pndbthu. Hladina elektrolytu %? tnndnu
k'.ntruluje prutilednym plaitem akumal&toru. Prakticky detail:
ndklnpend xAtka plnlciho otvuru oleje nemiite spadnout nn zem,
|c upevnftna na lanku z plasticke hmoly.
Roxnidrove nacrtky |v xavoree jsou uvedeny ndllfinft hodnoty
kut sedanu), miry v mm. A (nexatlteny sndik) rihj (920i; В —
В30 (846); С — 450; D — 4И; Е - 5Э0 F - 610; G — 310; Н -
ХМ; 1 — 230 at 330 [140 ах 3201; | (Mtedni hodnota) — 410;
К — 170; L — 1040 at 1190 (1040 at 11901; М — 1040 al 1140
11040 OZ 11М|; к - 490 (510): О — 070 [1040|; Р — 1088; 01 —
530; 02 — 1190; К (na sedadle) — 1360; 5 (ее vyii loklul — 1330:
1 (ее vyli loktiaj — 13ЗД; U (ve vyii ramen) — 1330; V | ve «01
rtmen) — 1321; W — 2438; X (nezalii.l — 1406 (1435); V - 1841
111.46); 2 — 4143 (4219); AA — 630 (AB — 670).
Alec Issigonis, tvflrce jin£ho vozidla koncernu Bri-
tish Leyland, legendSrniho Mini, sv6ho Casu pro-
hldsil s jlstou davkou litostl, 2e doby, kdy automo-
bil navrhovali a vyrfibgli technici, Jsou nenfivratnS
pryC, ze nyni jsou vozy J12 jen produktem kalknlace.
Marinu mti2eme oznaClt za typlckou pfedstavitelku
teto nove skoly. Sv6mu majitell poskytne uspokojl-
v6 prostorny a pohodlny interidr, je пепйгоСпй na
ddrZbu 1 v provozu. NemflZeme v§ak oCekdvat to, co
jsou schopna poskytnout vozidla vyuZivajici souCas-
nych technickych moZnosti — pfedevSim bezpeC-
nSj§i jizdni vlastnosti, fl6eln6]Si vyuZltl obestav6n6-
ho prostoru a vlastnosti, kter6 Ize shrnout pod
pojem radost z jizdy.
TABULKA NAMERENVCH H0DN0T
MORRIS MARINA 1,3 KUPE 1.0 SEDAN
maximAInf rychlost |km/k) 143.9 159,9
akcelerace )s) s pfcfazovanitn rychlostnich slupnd 0 al SO km/h S.6 4,0
1 al И km/h 12.5 6,7
0 ai 100 km/h 20,2 13,6
a ai 12a km/h 34.8 19,7
o al 140 km/h — 32,0
1 km s pevnym startem 40.0 39.4
bez pfefazovdni rychlostnich stupdd 111 — 50 ai SO km 'h 7.3 6,0
IV — 50 ai 8li km h 9,9 0.1
spotfeba paliva |l/180 km) pfi ustAIend rychlosti 40 km/h 0.7
HO km/h 7.0 6,3
Ml km/h 7,6 7,6
100 km/h 9.1 8.5
120 km/h П.7 11,3
140 km/h 19Д 16.0
MORRIS MARINA 1,3 KUPE (1,8 SEDAN)
ZAKLADNt TECHNICKE CDAJE
PMlsedadlove kupa (sedan I klasickp knncepee s motorem umistk-
nym podelnf vpfedu a s pohonem zadnich koi.
MOTOR — kapalinon chlazeny fadovf Styfvdlee; rozvod OHV,
puhon fetfzem, rovnobczne venlily; 1275 (1798) cal, 0 70.111 X
81,21 (0 80.2 X 81,3 mm|; stuped komprese 8.1 (1.0). benzin Super;
57 (71) к DIN («2 (17,5) kW( pfi 5 500 ( 5 1001 ot/mln. 44,8 (43.4)
к DIN |M (32) kW)/I; 9.5 (13,5) kpm DIN (93 (112) Nm| pH 2 450
(2 900) ot/mln; lltluiivy bluk ( hleva vdlcd, 3 hlavni lozlska;
plnoprdtokovy ftlstlf oleje, ndpld ole|e 4,0 (4.S) I; polospidovy
karburfitor SU US 4 (HS 5), ciatld vzduchu s papirovou vloikou;
sivifky champion N 0 Y; akumulStnr 12 V/44 ( 55) Ah, altemttnr
475 W; napln uzavfenfho systemu chlazeni 4,3 (5,1) I.
PREVODNE CSTHOJI — tucM, hydrauilcky ovladand jednokolou-
Cov4 spojka a talifovou pruzinuu; Ctyfstupdova zcela synchroni-
zuvani pfevodovka; I — 3.412 (3,111); 11 — 2.112 (1.920); HI —
1.4» (1.307); IV — 1.9; Z — 3.753 ( 3,422); fazenl na podlaze;
dvondllny klonbovy hfidel; rozvodovka s hypoldnfm ozubenlm,
pfevod 4,111 (3.B3S).
P0DV0ZER — bezrdmovd konstrukce; vpfedu nezavisle zavOtenii
kola, hornl jednoduche ramenn je zdroved pakou pistovcho tlu
aide perovdnl. spodnl |ednoduche ramcno )n zdroveh p&kou podfl-
no zkrutne Iy6e perovkni a )e vedeno Sikmuu vzpdroo. vzadu luhk
ndprava vedoni podetn^ml llstovyml pery, teleskoplcke tlumlfe
pdrovani: pfevodka fizenl s ozubenou tyii, celkovy pfevod 27.0.
rnezi rojdy 4 oldcky volantu; dvouokruhove prnvozni brzdy s pod-
tlakovym posilovacem, vpfedu kotoufovf 0 248.4 mm, vzadu
bubuovA 0 203 mm: luechanickd rufnl brzda na zadni kola; radi-
alni pneumatlky 145 SR 13 (1S5-7II SR 13).
MIRY A HMOTNOSTI — rozmiry viz ndfrtek; rozchod koi vpredn
1 vzadu 1321 mm. svdtld vfika Izatli.) 148 1140) am; vnijil 0
zatacenf obrysovy/ztopovf 10.3/9.5 m; zavazadlovj prostor 470
(530) dm3; nddrz 52 ); pohotovostni/celkovb haotaost 075/1 270
1925/1 330) kg. z toho na pfednl ndpravu 54/47 ( 57,ПО) H.
PROVOZNl CDAJE — maxlmdlni rychlost 143,5 (159.0) km/h; rych-
lost pfi 1 1ИШ ot,'min motoro na IV. stuped 25.8 (29.1) km/h;
zrychleni z 0 na KM km/h za 20.2 (13.9) s, 1 km s pevnym startcm
za 48,0 (35,4) s; pohutovostni vykonovd hmotnost 15.3 (11.81 ke/k
DIN; zdkladnf spotfeba paliva podle CSN 30 0510 9.2 (9.1) 1/100 km
pfi rychlosti S3 (100) km/h; vymdna oleje v motoru po 10 MM km.
16
artiDBQOG
Ing. SVATOPtUK TYBL
OSTAV SILN1CNI A ME5T5K6 DOPRAVY
Mohutny rozvoj automobiloveho prumyslu elenskych zemi RVHP se
nevyhnul ani Rumunske socialisticke republice. Vyroba silnicnich
motorovych vozidel v socialistickych zemich prudce stoupa, pri iemi
se ubira zhruba dvema smery. Jednak rozvijenim vyroby vlastnich
typu motorovych vozidel (Tatra, Skoda, Moskvii, GAZ, IFA W 50
apod.), jednak vyrobou typu v ramci licencnich dohod VAZ-2iguli,
Polsky Fiat, Avia-Saviem, Berliet Jelcz apod.).
Rumunsky automobilovy prflmysl zvolil druhf
srr.6r о v oboru ndklodnich automobile so
zameril no vyrobu ПсепбпГЬо typu Roman.
V peti pismenech jeho ndzvu se objovuje
zkrdcend zeme vyroby (Romania) I nazev flrmy
poskytujlci llcenci. M.A.N. NdModni automo-
bily Roman tvofi celou typo you Fadu, v jo-
jif vyrobe pFevIddd vicendpravovo verze v tzv.
zdkladnim rumunskdm provedenf. Ту to typy
ndklodnich automobilu (Roman 12.135, 19.135,
19.215) pFedstcvujf tfindprovevy ndklodni auto-
mobil v provedoni 6X4 6I 6X6 s motorem
о vykonu 135 nebo 215 к (100. resp. 160 kW)
a s pomernd nlzkou tlakavou silou naprav
(max. 2X7 000 kp). Jsou to tedy ndklodni
automobily urdene к provozu na mene unosnych
komunikacich. Podobne typy vozidel zvlditi
s motorem о vykonu 135 к (100 kW) se viak
jiz v nabizenem sortlmentu znadky M.A.N.
TECHNICK? POPIS HLAVNICH SKUPIN
Motor D 797-05 (diagram 1)
Ctyrdoby vzndtovy radovy iestlvdlec s ph’mym
vstfikem paliva (spalavaci prostor v pistu,
system M-Verfohren), rozvod OHV. zdvihovy
objem 5 438 cm3 (0 102 X 112 mm). PFI stupnl
komprese 18 davd 135 к DIN (100 kW) pri
3 000 ot/mln a max. todivy moment 37 kpm
(360 Nm) pri 1 700 ot/min. Chlazeni motoru
je kapolinove s nucenym obehem, s cerpadlam
a termostatem. Mazdni je tlakovd, obeznd se
zubovym cerpadlem s hrubym ilstidem, s chia*
didem oleje a jemnym plneprutokovym cistidem
oleje s celulozovou vloikou. VstHkovaci 6er-
pedlo C.A.V. (licence RSR-Mefin) je rotaSnl.
Motor D 2156 HMN8-RABA
Ctyrdoby vzndtovy radovy sestivdlec s pflmym
vstfikem paliva (spalovoci prostor v pistu,
system HM-Verfahren), rozvod OHV, zdvihovy
objem 10 344 cm3 (0 121 X 150 mm). Pfi st.
komprese 17 ddvd 215 к DIN (160 kW) pFI 2 200
ot/min. a 76 kpm (745 Nm) pfi 1 400 ot/mln.
Chlazeni i mazdnl jako u D 797-06. Vstrikovoci
derpadlo Bosch je fodovd a je nepojend na
mazacl system motoru.
Spojka
Jed nokoto udovd, sucha s kapalinovym ovldda-
nfm; prOmdr kotoude je 310 mm. tloustko
oblozeni je 3,5 mm.
nevyskytujl. Rumunske vozy tedy zrejm£ sou-
casne vhodne doplnuji vyrobnl program zd-
kladnlch Fad vozidel M.A.N. s nimiz maji
naprosto snodne hlavni skupiny (n6provy.
motor, kolove jednotky, prevodovky, pfisluicn-
stvl a pod.) a majl moznost obchodnd pro-
niknout do zajmovd sfery firmy M.A..N.
Nyni se v rdmei dvou — nebo vlcostrannych
dohod ilenskych statO RVHP dovdzejl vozy
Roman I do CSSR. V roce 1974 zafialy do-
ddvky stredotondinfho ndkladniho automobilu
Roman 8.135 F (valnlk) a 8.135 FK (skldp&
4X2), ktery odpovidd typovd zdkladnimu ru-
munsWmu provedenl. Na pozadavek cs. silni£ni
outo mo bi love dopravy vznikl odvozeny dvound-
pravovy stredni nd id ad n I automobil s rdmovym
podvozkem, krdtkou trambusovou budkou, se
zadni hnaci ndpravou (systdm M.A.N.) s mo-
torem D 797-05 (vznStovy lesllvdlac 135 к
Pfevodovka
AK 5 — 35 (pro typ 8.135) — petistupnova
mechanickd s koly ve staldm zdberu (1-7,650;
11-4.030; IU-2,260; IV-1,420; V-1,00; Z 6.860);
fadlcl p6ka na sloupku pod volontem. AK 6 —
80 (pro typ 19.215) — sestistupAovd mechanickd
s koly ve stdldm zdbiru (1-6.07; 11-3.50; 111*2,12;
IV-1,40; V-1.00; VI-0,71; Z-5,71); ve spojeni
s pridavnou pfevodovkou GV 80 (pfevody 1,00
a 1,26) mfiie mlt 12 rychlostnlch stupnO vpfed
a 2 pro jizdu vzad.
Podvczek
Na lisovandm febrinovcm rdmu je vpfedu
(pfed ndpravou) motor v bloku se spojkou
a pfevodovkou.
Tuho, kovona. nerozvidlena pfedni ndprava je
Fldid; md pod6lnd 11 so va nd pulellptlckd pera,
pridavne dute pryzove pruzici elementy, ka-
polinovd teleskopickd tlumiie a stabilizator.
Provoznf kolovd brzda je bubnovd, ко poll novo.
Rizeni je u typu 8.135 snekove typu Gemmer
s pfevodem 28.4:1, u typu 19.215 monoblokovd
kapallnovi typu ZF.
Tuha zadni ndprova je hnaci, sklddand (typu
MAN) se samostotnym nosnym mostem a od-
delenymi hnacimi hHdel! koi, s rozvodovkou
s jednostunavym stdlym prevodem (kuielovy
prevod Gleason) a stdlym pfevodem v kolech
(100 kW) a s pdtistuphoYOu pfevodovkou ZF
typu AK 5-35. Na podvozku je valnikovd plo-
iina s oblouky a plachtou. Tento valnfkovy
outomobll md oz no den I Roman 8.135 F, md
celkovou hmotnost 12 100 kg a uziteeny naklcd
(podle CSN 30 0030) 6 660 kg.
No zkrdcenem podvozku s rozvorem 3 100 mm
je upevnena celokovovd skldpdci plosina se
zvedacim zolizenim (1 teleskopicky zvedorl
voice). Skldpecl ndkladnl outomobll md tvpove
oznadenl Roman 8.135 FK a pfi celkove hmot-
nosti 12 180 kg je jeho uiitedny ndklod
6 430 kg.
Hlavni technickd udaje ndklodnich automobilO
Roman doddvanych do CSSR v letech 1974—75,
popf. zkouienych vzorkO, jsou uvedeny v ta-
buice 1.
(celni ozubend kola). Staly pfevod ndprovy
je 7,12 (max. ry ch lost 81.0 km/h); no pFdni
Ize mlt rvlditd и skldpdce 8.135 FK stdly
pfevod 8.11 (max. rychlost 68.0 km/h); rozvo-
dovka md uzdvirku dlferencidlu. Pdravdni
poddlnyml llstovyml pOleliptickymi pery md
progreslvnl charokteristiku. Provozni brzda ie
bubnovd, vzduchotlakovd.
U typu 19.215 je pohdndna dvoundprava stej-
ne konstrukce (typ HD 1 045) s mezindpravovym
diferencidlem s uzdvdrkou о stdlym pfevodem
8,11.
Provoznf brzda je dvouokruhovd, kombinovond
vzduchokapalinova syst6mu Knorr. Pro 1. okruh
pusobici na zadni ndpravu (u typu 19.215 na
dvojndpravu) je vzduchotlokovd, pro 2. okruh
pusobici no pfedni ndpravu je kapollnovd so
vzduchovym cvldddnlm. Nouzovd brzda pOsobi
na jeden z okruhu provozni brzdy. Portovacl
brzda je prulinovd (Federspoichor) a pdsobi
na kola zadni ndpravy pomod dvoukomorovych
vzduchovych brzdovych vdlcu; ovlddd se rudni.
Odlehiovoci motorovd, vyfukovd brzda se ovld-
dd pneumaticky. Kola maji u typu 8.135 plochy
rdfek 7,00 — 20 s pneumatikami Danubiona
9.00 —20, 14 PR s unosnosti 2 350 kp pfi rych-
losti 100 km/h; na zadni ndpravd je dvojitd
montdl pneumatlk.
Dokoateni na str. 38
automlO
17
PRO LETOSNI
Mezi vyrobci automobilu panuje vzity a dobry obydej,
pfedstavit modely pro pristi „sezonu" jeste pred zacdtkem
nastavajiciho roku a tim si pripravit urcit6 predpoklady
pro lepsi odbyt a prodejni uspech. Nejinak je tomu i mezi
jejich dvoukolymi pribuznymi. Motocykl, ktory ani zdoleko
neprohral svuj souboj о prizen publika s automobilem,
je v soucasnem, stale jeste trvajicim nedostatku benzinu
ve velke vyhode. I tzv. velke motocyklove motory nespotfe-
buji ani zdaleka tolik palivo jako priimerny cestovni auto-
mobil, a tak zdjem о jednostopd motorola vozidla, kterd
navic poskytuji moznost bezprostfedniho sportovniho vyuziti
a navratu к pfirode, nejevi klesajici tendenci. Spis naopak!
A tento pohyb sm&rem vzhuru se snazi zachytit a podporit
i vyrobci motocyklu. Proto rovnez pred koncem roku pred-
stavuji stroje, ktere maji v ndsledujicim obdobi hdjit jejich
barvy na svetovych trzich. Jednou z poslednich prilezitosti
v roce к predvedeni novych nebo zlepsenych modelu je
Parizsky autosalon, ktery se loni uskutecnil poddtkem fijna
a jehoz nedilnou souddsti je i bohata motocyklova expo-
zice. Jaka tedy byla a co ve sve motocyklov6 66sti uka-
zala lonska Pariz?
Predevsim dve veci, ktere padnou do oka na prvni pohled
— naprostou prevahu japonskych vyrobcu a zvyseny zdjem
a velkoobjemove motocykly. Prvni skutednost je dobre zna-
ma jiz nekolik let, presto vzdy znovu prekvapi kvalita
i nabizeny sortiment vyrobkii, nesoucich znacky Honda,
Yamaha, Suzuki nebo Kawasaki. Japonske firmy nejen ze
dovedou vytezit maximum na poli reklamy ze sportovnich
uspechu svych stroju, ale dovedou take zajemci, ktereho
reklama pfitahne, nabidnout temer vse, co si mdie pod
pojmem motocykl pfedstavit. Rozsah vyroby vsak neni pri-
tom samoucelny. Odbyt kazddho typu je peclive sledovdn
a podle nej zpdtne fizena vyroba. Japonci ani v tomto
smdru zfejme nic neponechdvoji ndhode.
ROK
Druhym „prekvapenim" je rostoucf zdjem о motocykly,
jejichz motory maji zdvihovy objem kolem jednoho litru.
A nejen zdjem vefejnosti a motoristii, ale i zdjem vyrobcu,
kteri se snazi vyuzit tento trend к zlepseni svych leckdy
posramocenych financnich bilanci. At je vsak duvod jaky-
koli, faktem zustdvd, ze se loni objevily dva zcela nove
„litry" (Guzzi V 1000 a Honda Gold Wing) a ?ada vyrobcu
zvetsila zdvihovy objem motoru nekterych osvedcenych typO
(Ducati 860 aj.). Po technicke strdnce jsou tyto motocykly
zajimavi zejmena tim, jak se jejich konstrukterum podarilo
zvlddnout umisteni motoru do rdmu, prenos vykonu na
zadni kolo, celkovou hmotnost, ale hlavne jizdni vlastnosti.
О prvnich i uvedenych problems se Ize presvedcit pohle-
dem, resp. vdzenim, posledni vsak zustdvd otevfeny az do
okamiiku provereni vlastnosti v provozu na silnlci. Moto-
cykl, jehoi hmotnost pfesahuje ctvrt tuny, nelze jiste po-
klddat za lehky a snadno ovladatelny a s jeho zastavenim
budou potize i pres pouziti tri kotoucovych brzd.
Vzhledem к zvysujicim se objemum motoru a zejmena
к obrovskemu rustu mnozstvi motocyklй jsou jejich kon-
struktdri nuceni zabyvat se i exhalacemi. Na tyto probldmy
je, obrazne fedeno, „das a misto" prove и velkych moto-
cyklu. Nejenom proto, ze vyprodukuji vice ikodlivin, ale
zejmdna proto, ze ubytek vykonu, temer vzdy spojeny
s „ozdravenim" vyfukovych plynd, nenl и nich tak ozehavy.
Pres celkem optimistickd prognozy vyrobcu I obchodniku
s motocykly se Ize domnivat, ze letosni rok prinese neje-
nom uspechy, ale I rodu problemu, ktere je nutno neod-
kladne resit, at uz jsou spojeny s cenami poliva nnbo
distotou zivotniho prostredi. —al
1, Z. HONDA ГКО GOLD WING
** pohoni kapahnou chlotenym plochym dlyhidlcom. Viton» «died jv
72 mm, xdvih 61,4 mm, idvlhovy objem W cm Vykon motoru ma
pi efcracoval hod not и 80 к (60 hW). KapalinOYy chladici okruh je
vyba«en eleHricky pohandnym iritrdltcm . Vykcn od pibitupnowc
ptavodovky plendii na iadn« holo kloubovy hndel. Celkovd dilka
2 285 mm, hmotnost 259 kg. Pfedpoklddond nepdtii rychlost 230 km h.
1 KAWASAKI KZ 400
pfcdstavujo novou generac* v konstrukei jednoitopovych mo tor ory ch
varidel. Jep <*tyldoby dvouvdloc о vykonu 31 к (23 kW) ph 9 000 ot min
je vybavea pfidavnym vyveiowdnim, ktere sndujo vibrace motoru
« celeho motocyklu tejmOno ph vylirch otaikdeh. Dvo рот оспе
hridcle so lavaiim, otacejici so proti smyslu otodeni klikoveho
hitdele vyrovnovoji pohyby pohdneciho iistroji, zpiisobeno setrvac-
nymi о odstfedivym’ si I от i v kllkov4m mochonisrnu. Motor jo lake
vyboven ,,odvitr6rume klikove skhnd, tokie plyny pron<knuvit kolom
ptstii jsou odsavony rpet pred karburdtor, dimi se sniiuje podil
ikodlivin ve vytukovych plynech.
18
autom^
4. MOTOR DUCATI 840
vxnikl zvdtlenim vrtbm vidiicoveho dvouedlce «7SO" i 84 no 84 mm.
PH zachovdnt xdvihu 74 mm je vfsledny xdvlbovy objem М2 cm3.
Voice sviroji uhel 90' о vodkave hr ide I e v hlovoch jsou pobandny
pfevodnymi hrideli. О vyk^xw je prozatim zndmo pouze to. ze nej<
vdtii hodnotu by mil dotohmrot pH 7 500 ol mip. Prevodovka jo
petistupnova, podobna pho u ostatnich .velkych" Ducati. Hmotnost
196 kg a nejvfrtii predpoklodcno rychlosl pFes 200 km/h doplAuji al
doposud rnome udoje tohoto nespornS estoticky 1 technicky xojima-
veho motocyklu.
5. HERCULES WANKEL 2000
jit z/ejm4 pfekonai viechny ddtskd nemoci о byla zahajena jeho
sdriovd vyroba. Motor je jednorotorovy Wankel Fichte I & Sachs
a vykonu 24 к (19 kW) pH 6 500 el min, chlazeny vzduchem a nasd-
vaneu smdsi. Todivy moment vyrobce neuvadi. Jeho prubdh v xdvislostl
no otodkcch nebude xiejmd prilii „plochy"; nasvedluje tomu i poai'ti
sostistupnove pFevodovky. Motor je vy boron eloktrickym spouilidem.
Ncjvdtii rychlost и do wo no vyrobcem jo 140 km/h. Mezi posledni
iminy, he kterym doilo jii tdsnd pied zahcjenim seriovd vyroby,
potFi take kotoulora brzda pFedniho kola a nosid zavazadel za
$«dad I em. (UspoFodam motoru viz Automobil i. 7 74.)
4. LAVERDA 250 2T СНОП
je pandkud netyp>ckym piedstovitelem tribo vyrobce, jak objemem,
tak pracovnim cyklem motoru. Dvoudoby jednovalec md vrtdni i zdvih
68 mm. xdvihovy objem 244,9 cm3 a vykon 24 k (19 kW) pH 7 600
otmln. Karburdlor Dell'Orta 0 12, mazani smisi 1:24 a xdvojend
elektronicke zapolordni Botch. Vyraini sport or m chore kt er celeha
stroje je podtrien pouiitim p6tistuphov4 pFevodovky, pFedni telesko-
picke vidlice Coriani, bn do vy mt bubny i mogndtia a hmotnoiti 1C8 kg.
7, 6, 9. SUZUKI RE 5 ROTARY
je doll» s4riov4 vyrabeny motocykl s motorem Wankel, tentokrdt ze
zemi vychdzejiciho slunce — Japonska. Kapalinou chlaxenf jedno*
rotorovy motor SOO cm‘i ma vykon 65 к (46 kW) pFl 6 500 of min.
Vnijii pldif motoru je chlaxen kapalinou s nucenym obehem pres
chladid » termostaticky sptnanym elektrickym vdtrakem, mi trek pistu
je chloxen olejem. PHistuphovd prevodovta, dvojita kotoucovd brzda
pFedniho kola, hmotnost 250 kg. NejvMii rychlost uddvond vyrobcem
je pFes 190 km'h. Neobvykle reienf pHstrojovj ltd vdlcoviho tvaru
obschuje rychlomir s poditoc< kilometrb (vietni denniuo), otatkomdr,
ukazatcl stavu paliva, indikdtor tarozeniho prevodoveho stupni
о lest kontrolnich svitilon. PrOhledny kryt prrstrojO Ize odsunout
smirem dopFedu.
10. 11. MOTO GUZZI V 1000 l-CONVERT
je zapmavy predevsim svym pievodnym ustrojim. ktere tvoFi vicelome
loro suchd spojka pouiivcnd pause pH speultini, hydrodynomicky
minid momentCi Fichte I 4 Sachs (obr. 11), dvoustupdovd prevodovka
s vpomalym* a .rychlym" pievodem a kioubovy spa jovcci hiidel.
Vidlicovf dvouvdlec md vrtdni a zdvih 0 M X 76 mm, xdvihovy objem
949 cm’ a vykon 71 к (52 kW) pH 6 SOO of mln, TH kotoucovd bndy
(dvO na pFedmm hole) jsou vzajemni propojeny tak. ie no ini poke
ovlbdd zadni a pFedni levo и brxdu a patkc na Fiditkach pravou
predni brzdu. Provedenl na obrdxku, doplntwd proti zdkladnimu typu
pomocnymi svitlomety, radicstanici a sirkncu, objedncla v podtu
2 000 kusu omorickb policie.
12. YAMAHA 80 CHAFFY
je protipdlem velhoobjemovych motocykIO dosahujicich rychlosti pies
200 km/h. Md тзtor о zdvihovem objemu 84 cm\ itylstupAovou ple-
vodovku a dosahuje rychlosti 75 km h. Je urten pro cesiu do zamist
nani a ro ndkupy, к cemui ho Ize doplnit objemnfm kolem v predni
dost!. ZdaFile estetickd Feieni nepotloduje funkdnost, klera je u tohoto
typu vozidla no prvmm mtrtk. Ovlddam usncdAuje i nizko cel к ova
hmotnost 55 kg. V dohledne dobe md byt tento moly motocykl
vybaven somodinnym pFevednym ustrojim.
К zaddtkum projektu Cr 25 se musime vrdtit do roku
1970, kdy u pfilezitosti turinskeho autosalonu spo-
lecnost Pininfarina oznamila ukonceni studie svdho
aerodynamickeho tunelu a pocatek jeho stavby.
Podle planu si presne po dvou letech — opet pri
autosalonu — mohli novinari na podzim 1972 pro-
hlednout dokonceny tunel. Nasledovalo jeste jeho
laboratorni zarizeni a kalibrovdni a konednd zjara
1973 zacal tunel vydelovat penize. Byl postaven tak,
aby se v nem mohla zkouset motorova vozidla ve
skute£ne velikosti a svou prostorovou kapacitou se
stal nejvetsim v Itdlii, takze о nej maji zajem i lo-
denice, stavebni prumysl a rada daliich financne
zajimavych odvetvi.
KromS ,,obchodniho“ programu vsok Pininfarina pra-
cuje i na vlastnim studijnim zamdru: hleda nejvy-
hodnejsi konccpce maleho, stredniho a velkeho
automobilu. Vysledky v prvnich dvou kategoriich
jsou zati'm prisne tajne, protoze Pininfarina nene-
chal sve nove moznosti lezet ladem a podili se na
vsech zkousenych prototyped! vyrobnich firem i jako
poradce ve veci designu. Soucasnd energeticka krize
mu ovsem take iene vodu na mlyn, protoze noroky
na nizkou spotfebu samozfejme uzce souviseji
s udnnym aerodynamickym fesenim celeho vozidla.
Kategorie velkych vozu vsok je po tdto strdnce vol-
nejsi a tak Pininfarina po 18 mesicich dnnosti tu-
nelu pfedstavil loni v Turine jeho prvni ryzi ovoce,
rekneme extrokt aerodynomiky, svuj projekt Cr 25.
Zakladem se stal motor s podvozkem Ferrari; podle
viech zndmek je to plochy dvandctivdlec v klasic-
kem usporadani vpredu, pohdnejici zadni napravu.
Vnejsi tvory vozu vcetne veskereho proudeni
uvnitf karoserie byly presne stanoveny s ohledem
na vlivy aerodynomiky, aby se co nejvice zamezilo
odtrhovdni proudnic obtekajiciho i protekajiciho
vzduchu a vzniku turbulence. Uplatnily se pri tom
nove zpusoby reseni ruznych spoju, sklonu a proniku
ploch karoserie a nemaly vliv na vysledek m6 take
naprosto hladke zakryti celeho spodku vozidla. Pod-
mi'nkou zcela souvisle plochy povrchu byla i pevna
sklo, proto je vuz vybaven zvldsf udinnym klimati-
zainim zarizenim.
О kvalitach aerodynamickych vlastnosti vozu ovsem
nerozhoduje Jen delni odpor, ale take jeho stobilita
v bocnim vetru. Te bylo dosazeno vyrazne konvex-
nimi krivkami pficnych profilu karoserie a ovsem
i tokovym rozvrzenim jejich proporci, aby stfedisko
tlaku bodniho vetru bylo az za tezistem celeho vozu.
Pri vetsich rychlostech, s nimiz se u vozu t6to tridy
musi pocitat, vzrusta primarni dulezitost vlivu vztlaku
na bezpecne jizdni vlastnosti. Peclivym vyvojem tvaru
projektu Cr25 a vhodnym uplatnenim spoileru vpre-
du i vzadu se dosdhlo negativni hodnoty celkoveho
soudinitele vztlaku pusobiciho na obd napravy,
C2 = — 0,093.
V prvnich fdzich aerodynamickych vyzkumu se ovsem
pracovalo jen s meniimi modely, aby se mohla
sndze a rychleji hledat sprdvnd reseni. Teprve po-
zdeji, v druhe fdzi se pracovalo s modelem 1 :1.
Pro posouzeni uvadime prehled hlavnich rozmeru
vozu Cr25: rozvor 2 700 mm, rozchod vpredu 1 620,
vzadu 1 580 mm, celkova delka 4 800 mm, sirka
1 920 mm a vyska 1 180 mm.
Vybaveni interidru odpovida svym duslednym bez-
pecnostnim fesenim celkovemu pojeti vozu, jehoz
nekonvencni futuristicke rysy podtrhuji tvurci volbou
Jednau x mnoSa voxu j*ou
pridavnc ceroclynamicfce brvdy xovt*
ione v urovni ladni napravy. Samo-
cinne se vyk>opr, johmile se tidi€
dothne peda'u brxdy v rychlosli
vyiii net stcnovend met. leva hlapkc
se ohrirc navic elefctricky, nexdvisle
na brrdach, protoie xakryvo take
hrdlo nodrie paliva, bexpedne ulo-
iene nad xodni napravou. Podobny
patentovany princip otvird take dve-
re i xvenci pri jedirsem doteku, ide
ovsem pracu)e eloMroaika.
20
airtDza®
Tun«l Pininfarinc je pychou italskeho prumyslu. Pros I у jim nejen automo-
bl lore studio, ole v jeho proudu vzduchu se dotvdfoly i Hole a detail'
ravodnich motocyklu MV-Agusto, Herd loni ziskcly mistrovsky titul, vznikaly
ide tvary bobu i lyicfskeho vybaveni pro italskd repreientanty, Irtafi si ide
dokonce hledali i aerodynamicky ncjulclnejsi drieni te»a pro sjezdove dis-
cipline Cole zarizcni via к vxnrklo predevsim pro automobily. Proto zde
Pininforino z povd/eni Ito like h© ministerstva dopravy pHprovuje beipetnostrH
Mudii, pH nil md posuzovct udinky si I nebo bod mb© v4tru na smirovou
stobilitu ruinych tvaru karosdrii. Scmozfejme se zde tribily i tvcry xdvodnich
a sportovnich vozu. nap?. Ferrari F-1 a skupiny 5, prototype Abarth 027 a take
konkurendm Bertonovy Loeicie Strotos. Unikatmmi moinostmi tunelu nepohrdli
ani о st a tn i ndvrhaii, ani automobilky pfipravujici novo lypy.
Cr 25 me sve neviodni charakteristicke tvcry a rysy, ktere ho odliiuji od
viech о s la tn i ch vozO Uto tfidy, vyrdbknych kdeholi nc svitd. О t no deni Cr 25
md svou logiku: vniklo i dosoieni hodnoty soudmilele odporu podilneha
proudini (Coefliciente di Resistenxa) c 0,254, coi jo vfsledek zasluhujici
vуsokeho technickeh© uzndni. Dokozujo vyznom vitmeho tune I и pro presne
vedecke xkoumbni ргоЫётй sowvisejieich s rychlost', bezpednosti, hospodar*
nosti a lake komfoetem jildy. Vedouci pre corn I ci fy Pininfarina к tomu
jeitfc dodoraji, fe prdv£ projekt Cr 25 prokazal, ie tune I je i zdrojem insplrace
v pokroku tvorovani a ve vyvoji uriovonem prisni funkdnimi poladavky.
Z hlediska tvaru je pro Cr 25 cnarakteristicky mimefodde niiky, rychlf profit,
zvyrazntny sirokуm ochrcnnym obvodovym pasem 1 p4nov4 pryie о progre-
sivni hustate. Novmkou jo uplatnom lohoto obvodoveho pa»u vpredu nejen
jako ndrainiku, ale take jako zdvojendho spoileru zvyiujiciho pfitlak predni
digitdlnich pristroju: objcvujici se cislice informuji
pfesndji nez pohybujici se ru€icka otackomeru nebo
rychlomeru.
I kdyz nadeje na obchodni uspech takoveho vozu
jsou nepochybne male, jako aerodynamickd studie
prinesl projekt Cr25 vynikajici souhrnny vysledek
i radu velmi cennych dilcich poznatku. Napr. jeho
tvar kabiny pozname nejen v Abarthovd prototypu
030 (viz str. 32), ale i v pripravovandm кирё Fiat
X 1/20, a podobne uplatneni najde moznd vetsina
dalsich detailu. Ovsemze mnoho vlastnosti vozu Cr 25
by se zmenilo uz pri pouhem namontovani zakonem
pozadovanych vnejsich zpetnych zrcatek nebo la-
pacu blata za koly, ale z akademle ved do vyrob-
niho z6vodu bylo vldycky nejmene pres ulici. A tody
slo predevsim о komplex vedeckych poznatku. kj
napravy a pr iv6d4pcih© vzduch к chlad«c>. Otvory pro vstup chladiciho
vzduchu jsou prob meiefe spoileru a pod nmi; viduch i coleho pro мог и
motoru odchdzi tremi lirokymi idbromi, ktere jsou ph mo to vyklopnymi
hlavmmi sv4t*omety a zasahuji pres celou idi pr»d4. Umisteni obrysovych
Svktel a zejmena wn4rovych ЬЧкосй ve shrytu pod pryiovym spoil erem by
oviem v prazi z hlediska bezpecnosti rozhadne nevyhovovalo
Krivka strechy zaiirto via sine и zakladny velmi rozmerneho delnihc sklo
se sferickou kiivosti. Herd se prove и spodni hreny skla z uerodyncmickych
duvodu obroct a plynule navoxuje na p loch и kapoty. Jediny stfedovy st rad
je ui и Pininformy obvyklf; svym leienim brani nadzvedevoni a jinym ruiivym
vlivum proudini ph vysokych rychlostech.
Sliecho v profilu piechcui do dvou stcbiiiiacnich ploch, ktere usmernuji obte-
kajici viduch. Na konei je spojuje pevry spoiler, ktery ma dva ukoly:
zvyiuje pfitlak na zadni nopravu a zlepiuje ротёгу odtrhovdni proudnic
od zdde, Jimi sniiuje tvrbulenci a celkovy odpor vzduchu.
Osnava dvojitych otvoru ve vysokych prazich zabezpecuje proud4ni chladiciho
vzduchu kolem vyfukovebo potrubi vedencho uvnitf nosnych podelniku a usti«
ciho na keide strong v koncovem prolisu prohu pled icdnim kolem. Chladici
ucinek zv^tiuji rotm4m4jii otvory pfivodu vzduchu v pfednim podbehu, vy*
ujrvojici proudeni zpusobovanc rotaci prednich koi. Predstovw tichto otvoru
a celch© perforovaneho prahoveho nosniku po jedine fepne kemponi na
naiich silnicich je oviem rdrcujici, i kdyf jinde bude nedmeme znecisteni
techto ezponovonych a nepristupnych partii zrejme jen otazkou
4asu. Snad nerezavejici plech vyfvku о odnimatelne prahy by
problem mohly vyfeid.
Fodelne umistim vyfuku umoihwje sniieni podlchy i sedodel
a tim lepii vyuziti interieru. Vyustim vyfuku po stranach xvkt-
iuje take zavazodlovy prostor, ktery je novic rbeven nahrad-
niho kola: viiz md totii ui perspektivni bezpecnostni pneumc-
tiky Pirelli (viz tei Automcbil 4. Ш □) nuke ho trojuhelnikoveho
prurezu, jejichi da Hi vyhodou je vitii prostor pro konstrukei
brzd о zov^ieni koi. Disky pro tyto pneumatiky tvarovalo
rovntz fa Pininforina, a to velmi idarile.
teiD&flO
21
Noboie j« СаИесгй demontovany parni jedno-
volec s ollernetivou pistu s krouiky (detail
vpravo) na ikuiebntm stoyanu; tkouieji se i
pi sty bei kreviku.
Dele je uspafddani parniho genet otoru a
stroje: 1 — vstup chlodlciho viduchu do kon-
denidtonj; 2 — kondorudbor; 3 — pomocny
jodnovdlcovy porni stroj; 4 — dynamo; 5 —
cerpadlo paliva, 6 — dmychadlo; 7 — izolace;
8 — napajeci derpadlc. • — speuitid; 10 —
okumuldlor; 11 — parni generator; 12 —
vyslup spalin; 13 — vyh/ivoni prostoru kabiny;
14 — diferencial; 15 — hlavni parni stroj;
16 vymonik vytopiciho okruhu; 17 — loxeA
kondenzace; 18 — vyslup chlodiciba vzduchu.
Shutedni гост i st ini jednotlivych ustroji: 1 —
hlavru parni stroj; 2 — parni geneiotor; 3 —
kondenzator chlaxeny vzduchem; 4 — laxeA bon-
denzatoru.
HUWr
Pri hledani cest, jak nahradit nynejsi spalovaci motor po*
uzivany v silnicnich vozidlech hnaci jednotkou тёпе skodli*
vou z hlediska znecist'ovani ovzdusi se ponejvice sleduje
moznost uplatneni elektromobilu, zatimco parni pohon se
zkoumd v daleko skromnejiim meiitku. V USA experimen-
tuje s parnimi pohony nekolik firem a vyvojove prace jsou
vesmes financovdny z prostredku Uradu pro ochranu zi-
votniho orostredf Jde о tyto podniky: Lear Motor Corpo-
ration, Tnermo Electro, Scientific Energy Systems a Aerojet
Liquid Rocket Corporation. Zatim se nedosdhlo vysledku,
ktere by naznaiovaly redlne perspektivy brzkeho uplatneni
v praxi. V Exrope se az do nedavna otazce vyvoje parniho
stroje pro motorova vozidla vdnovala pozornost jen vice-
тёпё teoretickd. Nyni se vsak touto otazkou zabyvaji,
pokud je znamo, dve vyznamne automobilky, a to koncern
British Leyland a svedska automobilka Saab-Scania.
О vysledcich dosazenych ve Velkd Britanii neni zatim
mnoho znamo. Naproti tomu Saab ozndmil, ze se podarilo
zkonstruovat parni stroj vyhovujici vsem specifickym poza-
davkum, jake jsou kladeny na pohonnou jednotku silnic-
niho vozidla. Svedove pritom zddrazduji, ze chabe vysledky
amcrickych konstrukteru vyplyvaji hlavne z jejich neschop-
nosti odpoutat se v koncepci a konstrukci parniho stroje
od konvendnich reseni. Je zajimave, ze i v USA byly vy-
hody svedske koncepce objektivne uzndny a na konferenci,
jez se konala v Ann Arbor v roce 1973 byl svedsky projekt
odborniky zmineneho uradu pro ochranu zivotniho prostre-
di oznacen jako vynikajici. Svedsky stroj se diametrdlne
lisi od tradicni predstavy parniho stroje. Je to axidlni
devitivdlec reseny tak, ze pisty pusobi bezprostrednd na
..yvnou desku a ziskany tocivy moment se zase bezpro-
stredne prendii krdtkym hridelem a ozubenym soukolim
na hnaci napravu (experimentalni vozidlo md pohon pred-
nich koi). V rozvodnem ustroji se pouzivd rotacniho sou-
pdtka. Zkouseji se dva druhy pistil: s krouzky i bez krouz-
ku. Vyrobce uvddi, ze parni stroj instalovany ve voze Saab
99 ddva maximalni vykon 250 к (185 kW) pri 50% admisi
a pri rychlosti vozidla 150 km h md 3 000 ot/min. Prekva-
puje nepatrna hmotnost motoru — podle informaci uvol-
ndnych automobilkou Saab je to pouhych 25 kg. Krome
tohoto hlavniho hnaciho parniho stroje je zde jeste dalsi
miniaturni jednovdlcovy parni stroj pohanejici vsechna po-
mocnd zarizeni, tj. cerpadlo paliva, napajeci derpadlo,
generator, kompresor atd. Nutnost pouzivat dvou parnich
stroju je ddna tim, ze otalky hlavniho motoru jsou pro-
menlive, zatimco u pomocneho jsou konstantni.
Diky priznivemu prubehu tocivdho momentu a charakteru
parniho motoru odpado pfevodovka a cele ustroji pohonu
je maximdlne kompaktni, protoze hridel kyvne desky prime
pohdni rozvodovku s diferencialem, odkud se prenasi mo-
ment jiz na hnaci hridele koi.
Zajirnavy je parni generator (o parnim kotli zde pri nej-
autoMEdffi
4
Nobore j« tfubkovy generotor о ukoiko jeho trubkoveho elements
(kotouce), prtbhled pomim strojem rtetni prendieni jeho pohonu a
retloieny г о trod rotodnrm ioupdtkew. Dole je princip konstrukее
a scheme dnnesli kondeniatoru: 1 — vzduch; 2 — paro; 3 — voda.
lepsi villi a ucte к tradici nelzc mluvit). Md tvar bubnu,
v nemz jsou nad sebou uspordddny kotouce sestavene ze
spirdlove stocenych ocelovych trubek о priimeru 1 mm.
V generdtoru je celkem 120 takovych kotoucu, mezi nimiz
je vzdy ponechana mezera 1 mm. Trubky ve spirale jsou
spojeny tvrdym pajenim, takze kotouc se nemuze defor-
movat. Trubkami protekd voda, mezerami mezi kotouci
pak spaliny a ponevadz stydnd plocha mezi obdma medii
je velmi znacnd, dochdzi к rychlemu ohrevu vody. Uvedeni
parniho straje do obehu je otdzkou nekolika mdlo vterin.
Je to dano rychlosti, s jakou v generdtoru probihd zmena
vody v paru. Zde od vstupu do vystupu uplyne jen
5 vterin. Stroj pracuje v uzavrenem cyklu, tj. s kondenzaci,
jez je resena jako kombinace vodni Idznd a trubkoveho
vymdniku chlazeneho nucenym proudem vzduchu doddva-
neho tlacnym ventilatorem.
Konstrukce hordkij v ohnisti parniho generdtoru umoinuje
pouzivani ruznych druhu kapalnych paliv, popf. plynu.
Spalovaci podminky se reguluji zmenou pomeru vzduchu
к palivu. Parametry pdry jsou: 350 aC, 100 kp/cm2. Teplota
spalin odchdzejicich z ohniite je pri cdstecnem vykonu
jen 80 °C, pri plnem pak ca 250 °C.
К vyhrivdni vozu je do obehu pdry zarazen jeste vymenik,
v nemz para pred kondenzaci ohrivd cirkulujici vodu.
Pracovnici automobilky Saab uvadeji, ze byla diikladnd
zkoumdna moznost pouziti jinych medii nez vody, ze vsak
voda se ukdzala jako nejlepsi. Proti zamrznuti je system
chrdndn velmi dukladnou tepelnou izolaci (voda se ne-
v;pousti, ponevadz jeji obeh je uzavren) a krome toho
jeste automatickym spoustecim ustrojim ovladanym termo-
statem, ktere pri poklesu teploty pod pripustnou mez uvede
v cinnost na krdtkou dobu parni generator. Tim se voda
ohreje. Toto periodicke automatizovane spousteni slouzi
zdroven к dobijeni akumuldtoru. Spotreba paliva na udr-
zovdni nezbytne teploty je pry velmi mala a pri teplote
okoli —20 3C nepresahuje ca 2 I mesicne.
Vyhod pripisovanych nove konstrukci je mnoho. Patri sem:
nezdvadnost spalin, zjednoduseni prevodneho ustroji nd-
sledkem odpadnuti spojky a prevodovky, plnd hodnota
tnciveho momentu pri libovolnych otdckach stroje od nuly
az do maxima, okamzitd reakce na pohyby ovlddaciho
peddlu, spusteni studeneho motoru behem nekolika vterin
a tepleho okamzitd, bezhlucnost, odstrandni jakychkoli
vibraci a maid hmotnost. Pokud jde о spotrebu paliva,
je na silnici stejnd jako u vozidla se spalovacim motorem,
ve mdstd pak podstatne nizsi. Pres vsechny tyto klady ne-
poklddd Saab dosazene vysledky za postadujici к rozhod-
nuti о event, vyrobe a oznacil popsany prototyp jen za
jeden z kroku ke konecnemu reseni, jei si vyzddd jeste
nemdlo casu.
23
Reprezentant automobilky Fiat v nizsi stfedni tfid6, znAmy Fiat 124,
mA za sebou skuteCng OspASnou karieru. Od dubna 1966 se jen v sa-
motng ItAlil postavilo na dva milldny tAchto hranatfch, dCelnych vozu
klasickA koncepce a dalSi statisfcn jich nadAle proud! z bran automo-
bilek v jin^ch zemich v licenci. VSechno ale mS svftj konec a kdyZ
v poalednich mAsicich poklesla prodejnl Cisla do Cervendbo pole, do-
stal povel к rychlgmu nAstupu naslednik. Je jim opAt vilz s motorem
v pridi a s pohAnenou zadni nApravou, Fiat 131 Mirafiori.
ji prolisy, do kterych se mohou pfi
menslch kollzich vtlaCit nArazniky a2
do hloubky 60 mm, aniZ se poSkodt
karosArie. Za pfiplatek se dostanou
1 nArazniky s prufnyml dorazy, ktere
zachytt beze skody a vratnA nAraz do
rychlosti 5 km/h.
Vytky о nedostateCnA ochranA proti
korozi si automobilka Fiat zfejmA
vzala к srdci. Navfc к bAZnym pro-
stfedkAm zabrahujicim rezivAnl (nA-
tfiry a zavoskovAnl duty ch prostor)
тё Fiat 131 zespod tluslou Cernou
vrstvu PVC, protaZenou a2 20 cm na-
horu к nAraznfkfim a spodnim hra-
nAm dveff. Nenf to sice zvlASf dhled-
nA, ale jistS praktickA а tiCelnA. VZdyt
prAvA prahy pode dvefmi, nejvfce
omilanA piskem a kaminky, byvaji
prvym mistem, kterA rez napadA, ne-
jen zevnitf, ale 1 zvenku.
Po dlouhA fade modelQ, kterA se mu-
sely spokojit jen s Cislem, pySni se
nejnovAjSi navic romantickym jmA-
nem, shodnym s nAzvem mista turln-
skAho zAkladniho zAvodu automobilky
(mirafiori — krAsnA kvAtina). ProC ta
zmSna? Zlf jazykovA tvrdf, Ze pry se
ltdS od Flata jiZ sami nemohll vyznat
ve sv6m modelovAm CiselnAm kddu.
Automobilka vSak pftsuzuje modelo-
vAmu jmfinu zAsadni obrat v celAm
pojoti automobilh Fiat. Zatimco dosud
se jeji jmAno spojovalo s vozy lehkfi
stavby jiZniho temperamentu a2
nervozity se sklonem ke krAtkovA-
kosti, jsou nyni nejpou2ivanAj8imi slo-
vy turinskych robustnost, bezpeCnost,
tivotnost, nenArofinost, hospodArnost
a spolehlivost. Fiat 131 Mirafiori se
zdA byt dokladem, Ze nejde jen о
reklamni slogan. 1 kdyZ se zflstalo pfi
klasickA koncepci, kterou копебпё
mnoho automobilovych odbornikfl po-
klAdA 1 ve veku pfednfch pohonfl za
nejlepSi, Ize zde najft vice neZ dost
novAho v detailu, zejmAna co do ra-
clonaltzace vyroby, snadnA obsluhy a
bezpeCnost! konstrukce.
Na prvy pohled neni Mirafiori nijak
nApadny. ProtAhiy Cerny obdAInlk
masky chladlCe, hranatAjSl pfftf, stup-
hovlta zAd, vSe pflpominA vAtSiho
Flata 132, ktery sAm tAZ neni ZAdnym
vyiupkem m6dniho stylingu. Stojedna-
tflcitka je jen asi о 10 cm kratSl,
о пёсо niZSl a diky snfZenAmu ponto-
nu i bohatSImu proskleni vypadA pro-
tAhlejl. Proti nahrazovanAmu krablco-
vltAmu Fiatu 124 nabizi v§ak bezespo-
ru vice elegance 1 vice uZiteCnAho
prostoru. MA о sedm cetimetrO v6tSi
rozvor, je о 20 cm delSi a asi о 2 cm
SirSi, InterlCr zfskal na mfrAch pro
kolena i pro lokty cestujicich napfed-
nich 1 zadnich sedadlech. PfiznivAjSi
vymAru mA 1 zavazadelnik, ceiych
400 dm3, a pritom jeho dAlku omezuje
nddr2 paliva umistCnA za zadnim орё-
radlem nad nApravou, ktera pojme
50 1 benzinu.
Pfi vyvoji karosArie hrAla podstatnou
roli bezpeCnost konstrukce. ZvlAStni
pozornost se vCnovala celkovd tuhostl
kabiny; podlahovA skupina a stfecha
spolu se sloupky se spojujf v uzavfe-
ny rAm svafeny ze solidnich profilft,
dvefe (sou ve vySi pontonu opatfeny
vyztuhaml proti nfirazu ze strany,
pfld i zAd tvofl йС1ппё deformaCnl
z6ny. Blatnfky a tela pfidfi 1 zAdfi ma-
Special se zvnti|fcku рохлЛ zr|mrne ptdle
tlyf kruhotfch xvftllomtitu, ochrdiiiit oxdob
nr* Hlty na bocich a iihledn#|fiich rbfkCi.
Pa hi rd zezadu na [rhn Ctyfdvrfuvou fenl
prutruxuje nexvykle ftlenile, zato plnchou
velkoryse reicni sdrulenfch kuncovjch
KarosArie se vyrAbi ve tfech varian-
tAch; dvoudvefovA, CtyfdvefovA a
kombi s pAtymi dvefmi v zAdi. Spolu
se dvema nabizenymi motory, 1 300 a
1 600 cm3, a se dvAma druhy sAriove
vybavy, standardnl a speciAlnl, Cini
souCln moZnych sAriovych verzi dva-
nAct; ve skuteCnosti je jich jen jede-
nAct, protoZe kombi 1300 cm3 se do-
dAvA jen ve standardnl vybavA.
Dole |r Flat 131 Mirafiori ve dvondvHovt!
verzl a standardnim vybaveni м obdelnlkci
timi sitflomety
24
Nove pojeti automobilCi Fiat se nej-
lepe zrcadlf ve volbe a konstrukci mo-
toru. Nesdhlo se zde po nSkterfim
z hotovych sfiriovych motorfl, ktere
zfejm6 nesplhovaly kladenS kritCria
robustnostl, pru2nosti, hospoddrnosti
1 tichosti b6hu. Zdkladem novS vyvl-
nutfl pohonnfl jednotky se sice stal
blok fadovdho CtyFvdlce z vfltSfho mo-
delu Fiat 132 s pSti lozisky klikov6ho
hffdele, v8e kolem vsak znovu proSlo
vyvojovymi dflnami. VaCkovy bfldel
Interior Miratiari pusohi velmi luxusmm
<1o|mem. xvlilt* v provedrni Special s lit*
kau potalenymi dobfr ivarovanymi sedadly
PHstrojovd desks Special mi hranaU pf«
stroje; vpravo pod ai je viddt panel ,.Cen-
trSly*" elektrlckeho phsluienM vi %p virmi
pojislkami a relAovymi spinaci. Dole jsou
standardni polkruhove pfistroje.
Pruhled vozem Flat 131 Mirafiori zobrazujici
tiAzornft polohu vtcch dilu prozradi i ni
ktcrfc nedosiatnky. jako napHklad kolmo
vyfukoveho potrubl propletene nipravou a
.vyhfivajicP pallt^voa n^dri vloienau za
zadni aperadio. Zadni tuhii nAprava je P"
cl elne vrdrna ctyfmi ramen у a pfiCne pan*
hardsknu tyiH, prohnutou okolo rozvodovky.
U leveho krajniha podclneho ramene je
vloten omezovaC (idinku brzd zadnich koi
reagujlci na xatiteni.
je vlo2en po strane v bloku a pohflni
se ozubenym Femenem. Fiat pou2ivd
ozubeny Temen jLZ od roku 1968, ten-
tokrdt se vSak tento novy konstrukfini
prvek poprvfi objevuje ve spojenl
s rozvodem OHV. NovS tvarovanfl vy-
sokd ventilovd zdvihdtka pracujt
s krdtkymi ventllovyml tyCkumi. No-
v6 jsou t62 spalovaci prostory v hla-
ve z lehkfl slitiny se zlepflenym viFe-
nfm smesl, sni2ujicim nfiroky na antl-
detonaCni vlastnosti benzlnu a zabez-
peflujicim jeho lepsi prohoFeni. Stupefl
komprese se tak pFi zachovflni okta-
novflho ndroku 1 Cistoty exhalaci mohl
zvySIt na 9,2 (Fiat 132 mJ 8,91 ve
prospflch шегпёЬо vykonu i spotFeby.
Oba motory, jak tfinflctistovka tak
Sestnfictistovka, jsou temer shodne, a2
na vrtSni vfllcfl, Casovfini ventlld, prh-
тёг vyfukovdho ventllu a karburdtor.
Oba dosahujl nejvySSfho vykonu pH
5 400 ot/min (85 a 75 k, resp. 47,8 a
55,2 kW) a vrcholu kFivky toflvdho
momentu о hodnote 10.4 a 12,6 kpm
(102 a 124 Nm| рП 3 000 ot/mln. Pro
zeme s velkym rozdflem cen nizkci-
oktanovdho a vysokooktanovdho ben-
zlnu se pFipravuje slabSl verze tFi-
ndctlstovky se stupnem komprese jen
7,8 a vykonem 55 к (40,5 kW).
Oba motory maji tichy, kultlvovany
ЬёЬ, ktery se dobfe shoduje s kom-
fortnim charakterem Fiata 131. jizda
zejm6na s tfindctlstovkovyml varlan-
tami nebudo vSak 2ddnym sportovnfm
zdiltkem; vidyf Mirafiori vd2i dfky
sv4 robustnl stavbd t(5m6F 1 000 kg a
celkovy vihovy vykon pouhych asi
0.08 k/kg (0,045 kW/kg) nesllbuje zd-
zraky.
Sfiriovd dtyfstuphov4 pFevodovka je
na rozdil od motoru pFevzata beze
гтёп z Fiata 132, kde se dobFe osvSd-
Ci la a ziskala sympatle hlavnS pfes-
nym, lehce b62icim Fazenim. Petistup-
fiovd pFevodovka doddvand za pfipla-
tek je zcela novd a montuje se na-
misto drive pou2ivan6 Ctyrstupiiove
prevodovky s dodatefnC pripojenym
,,rychlob62nym stupnem” zndmym
rovn62 z Fiatfl 132. V souvislostl
s charakterem a jlzdnfmi vlastnostml
tvpu 131 Mirafiori jde jako obvykle
Zajimavym drtailrm motoru jr pah on var
koveho hMdele ozabrnytt rrmenem coz ne
byvd u rozvodu OHV btlnc.
25
u cestovnich vozfl spiSe о „flsporny*
net rychiy pfevodovy stupefl, ktery
sn(2i poCet otflflck motoru pH jlzdfl po
dfllniclch a SetM motor 1 paltvo.
Podvozek se zflvflsem McPherson
s pHCnym stablltzAtorem vpfedu a
zadni pevnou nflpravou vedenou Ctyf-
mi podfllnymi rameny a Panhardskou
tyCI neni jistfl Mdnou novinkou. Obfl
nflpravy jsou pflrovflny vinutymi pru-
ilnami s hydraulickymi teleskopicky-
mt tlumifi s velmi „mflkkou” celkovou
charakteristikou. Spolu s vySSI hmot-
nostf vozu a peClivym vyladflnim pro-
pfljflujl vSak tyto konstrukflni prvky
vozu Mlrafiorl jizdni komfort pro
,,tvrdfl“ vychovanfl pHznivce znaCky
Flat jistfl pfekvapivy. Pflrovflni flCin-
nfl pohlcuje nerovnosti vozovky a je
velmi pHjemnfl, i kdy2 — jak jinak —
nedosahuje co do plavnostl kvalit
francouzskfl konkurence. Naproti to-
mu vsak zde nenl komfort vykoupen
nedostatky v chovflni vozu pH Jtzdfl
za bflZnych podtninek. Fiat 131 patfi
ко skuplnfl automobilfl mlrnfl nedo-
tflHvych, kterfl nepfekvapi fidifle
v kritickych situacich 2fldnou zfllud-
nostl. Jen v rychiych stfidavych vlfi-
sonkilch odvfldi vflz daft mflkkosti svfl-
ho pflrovflni; stflvfl se trochu tflfko-
pfldnym a ztrflci na smflrovfl stability.
V2dyf koneCnfl non! ani urCen к rych-
le sportovnf jizdfl, jak potvrzuje i ne-
pffliS lehkobMnfl fizenl ozubenou ty-
Ci. Zato se pro bezpeflnost fidifle lo-
rn! hfidel volantu ve dvou kloubech
a pro jeho pohodli se dfl poloha vo-
lantu co do vyiky dokonce nastavit
kotouCem pod pflstrotovou deskou.
Po mnohflm zlobeni s kotouflovymi
brzdaml na vfiech fltyfech kolech
(rychlfl ztrflta iiflinnosti ruCni brzdy]
rozhodla se automobilka Fiat u Ml-
rafiori pro nflvrat к bubnflm na zadnt
ndpravfl. Samozfejmostl je dvouokru-
hovy hydraulicky systflm s oddflleny-
mi okruhy pfednl a zadni nflpravy,
ktery pracuje s posilovafiem a ome-
Motor itmti cm3 v podelntm fern, u lest
nirtbtoTky neibpvfi raisto pro p Hit ok
chlndicl kapnliny meal vfilcl.
Pfttaf ret mvturein xobrazujc mi mo fine
I spalovicl prostor: hlava prilrhA svou tftvt!
к pixtu. Plyny, ktere ndtud pH kom
pres I ..vyxiteli*. podpoh vIFenl »mesl
Dole |r ptediii пйргпма typo McPherson
s jednnduchymi kovanymi rummy uxtavrny-
ml pHtnfm stablllz£turem.
zovaflem flflinku zadnfch bubnovych
brzd reagujfcim na zatt2anl vozu. Na
kola so sflrlovfl montujl pneumatikv
155 SR 13.
Jako vSechny Fiatv patfi i Mlrafiori
к pomflrnfl Stfldfe vybavenym vozflm
J12 ve standardnl verzi. Interior, vZdy
vhodnfl ladflny к barvfl vozu, se chlu-
bi dobfe tvarovanyml 1 polStflfovany-
mi sedadly. VSe, co patfi к fizeni vo-
zu. je rozmistflno v dosahu fidifle ,,na
svflm mistfl", tak2e se citite ve voze
dokonale doma (12 po nflkolika minu-
tfleh jizdy. Luxusnf tfln interlflru vSak
ruSi levnfl pflsobici pfistrojovfl deska
standardnl verze s pfllkruhovymi Cf-
selniky rychlomflru, teplomflru a pali-
vomflru, krytyml vysoko vystupujiclm
Stftkem. Pfistroje jsou sice dobfe Ci-
telnfl a jejich sklo neoslfluje, pfesto
vSak neize zcela zanedbat i ryze
estettekd hlediska. Ve verzi Special je
to jiZ lepSI; tfi Ctvercovfl oddfllenfl
pfistroje s kruhovymi Ciselniky odpo-
vidaji bflZnym poZadavkflm a pfi sjed-
noceni vyroby by jistfl standardnl vy-
bavu pffliS neprodraZily. Pohodlnfl a
logicky se ovlddajt pflCky vyhfivdni a
vfltriini vozu. Velkfl pohyblivfl mHZky
po stranach a pod pHstrojovou des-
kou umoZfluji pfesnfl rozvSdflt tepiy
1 Cerstvy vzduch podle pfdnf posddky.
VnfljSim rozliSovacim znakem stan-
dards verze Fiata 131 jsou obdfllni-
kov6 svfltlomety v masce chladiCe,
Special mfl namlsto nlch dtyfl kru-
hovfl svfltlomety a navic pryZi vylo-
2eny stfedni dil nflraznikfl, postran-
nl ozdobnfl liSty, matovfl Cernfl stira-
Ce, chromovanfl rdmeflky oken, ozdob-
nfljfli rdfky a Cetnfl drobnosti zuSlech-
tujici interlflr.
Za pfiplatek Ize mit JiZ zminflnou pfl-
tistupflovou pfevodovku, popfipadfl
automatickou pfevodovku (jen pro
1600 cm3), svorny diferencifll, disky
koi odlltfl z lehkflho kovu, elektrlcky
vyhfivanfl zadnl sklo, koufovfl skla
v oknech, stfechu pota2enou ffllii
z plasticke hmoty, klimatizaci, otflfl-
komflr, sedadla s opflrkou hlavy a |l-
nfl prvky automobilovflho pfepychu.
Dokonfeni na str. 37
26
SEAT
133
STARONOVE
PfcEKVAPENf
S MOTOREM
VZADU
Svou obchodni politiku feii giganticky koncern Fiat skuteAnA velkoryse,
pfestoie opravdu AspAinA jsou jan jeho slabSi objemovA kategorie. Tykadly
jeho vyvojovych zamerd byly donodAvna jen avantgardni vyrobky poboCne
firmy Autobianchi, к nimi od roku 1972 pfibyla jestA Lancia Beta. Naopak
tlCdici a pokraCovateli tradic opuitfinfch turinskou matefskou automobilkou
jsou zatim dva evropsti v^robci: jugoslAvska Zastava a ApanAlsky Seat. Oba
rAvody ai dtistid vyrdbCly mj. oblfbenA Aestistovky s motorem vzadu. Seat
navic take osmsetpadesatku, dokonce i ve AtyfdveFovA karoserii. Zastava se
rnzhodla pro vyrobu uspeSne stoosmadvacitky ve specialnl pAtidveFovA karo-
serii, kterd se jako model 1100 od lonska dovaij take do CSSR. MohutnAjAf
Seat vSak byl nyni poveren vyrobnu novAho a zcela neAekaneho mode-
lu 133, ktery jc soufiAsti fiatske fady, prime navazujici na oblibenou a po
nekud zastaralou osmsetpadesatku a pfedevSim presnA zapadajici do mezery.
ktera v dneinim vyrobnim programu Fiatu vznikla mezi typy 12B a 127. je
to pfekvapeni tim vAtAi, ze Splonai ui odhalila zkouSky fiatskAho malAhu
vzduchem chlazeneho dvnuvalce a la 128, ukrytAho vpfedu a pohAnejiciho
pfedni nApravu. ZejmAna v soufasne depresivni odbytovA situaci na auto-
mobilovAra trhu vAak miile znamenat konvenAni levny a hotpodAraf maiy
v£us se zarukou spolehlivosti vAt&i nadAji na AspA4ny odbyt, nei sebepokro-
kov&ji Feseny а nAroAnA vjbavenf nakladnejsi automobil teze kategorie.
|ist£ze izc tezko porovnavat maloti osmsetpadesatku tfeba jen s vozem na
spodni hranici nitSi stfedni tiidy, pfesto vSak pojeti tAto italsko-SpanAlske
inodernizace zavedeneho levuAho vozu s motorem vzadu mA2e byt pro nds
zajitnavym podobenstvim.
Svflj povAledny vehlas i ekonomickou pozici zalo2il Fiat
na hromadnA vfrobS malA Sestistovky — v tehde|§lch
mAfitkAch vrcholnA racionallzovand vyrobA, к ni2 pfipo-
jil pozdAji pAtistovku a о radio prostornAjSf osmset-
padesAtku. Po SestnActi letech ilspAAnA produkce pfene-
chal dalSi vyrobu Sestlstovky nAkterym svym poboAkAm,
v r. 1971 doplnil vyrobu osmsetpadesAtky vAtSlm typem
127 (viz Automobil С. 6/71, C. 4/'72 a 6. 2/73) a о dva
roky podAji malou pAtistovku typem 128 [viz Automobil
d. 2/73 а б. 5Г74]. Mezi оЬёта novtnkami sice nezbylo
2AdnA volnA typovA Cislo, zato znaCnA mezera na trhu,
ktenou Flat zapinoval stAle osmsetpadesAtkou — zprvu
vlastni, pozdAji z pokradujici ApanAlskA vyroby SEAT 850.
Pfesto2e osmsetpadesAtka se objevila teprve v r. 1964
(tedy stejnA jako naSe Skoda MB), diky svA tvarovA pfi-
buznostl s оЬёта opuAtAnymi typy dnes u2 pflsobi po-
nAkud anachronicky. Navic pro ni pfinASeji vzrflstajici
nAroky bezpeCnostnich pfedplsO v FadA dovA2e)icich zeml
stAle vAtSi probiAmy. V TurinA se tedy rozhodl! pro jeji
nAhradu novym modelem, ktery dostal typovA Cislo z fa-
dy Flatfl, 1 kdy2 se nakonec pod matefskou znaCkou ne-
bude vyrAbAt.
Rozhodnuti о koncepfinim uspofAdAni typu 133 bylo JlstO
velml slo2it£. Na jednA stranA flspASnA zkuAenosti s pfed-
nim pohonem i jeho kladny vyznain pro jizdni vlastnosti
vozu, na druhA stranA racionAlnt ilvahy о nl2Sich vyrob-
nich nAkladech dstroji pohonu vzadu I о zavedenA vy-
гоЬё a osvAdCenA konstrukei detailfl osmsetpadesAtky,
kterA nakonec pfevA2ily. V tlsku se dokonce objevil
1 argument obhajujici oprAvnAnost motoru vzadu и velml
maiych objemfl, kde pfevodovka se snadno vejde pod
zadni sedadla a kde celA dstroji pohonu pfedstavuje po-
mArnA mon§i podil celkovA hmotnosti vozu. Jde ovSem
splA о obhajobu zachovAni koncepce obou nejmenSIch
z rodu Fiatd ne2 c odborny fakt hodny dftvAry. StaCf jen
vzpomenout, jak ochotnA se vSecky Fiaty s motorem
vzadu — vCetnA novA stoSestadvacStky — v kritickych
podmlnkAch na hranici adheze otACeji Aelem vzad.
SystAm nAvaznostl na zavedeny vyrobni typ, ktery se
silnA projevil u2 v pfipadA Fiatu 126, se и vozu Seat 133
uplatnil jcStA ddslednAjL VAtSlna mechanickych sou-
AAstf Fiatu 850 se zachovala bez nejmenSi zmAny a zfl-
staly dokonce 1 zdkladnf rozmAry, rozvor a rozchod obou
nAprav vCetnA koi a diagonAlnich pneumatik, nohledA
к motoru, ktery je tAmAf beze zbytku shodny s pdvod-
ni osmsetpadesAtkou. Zcela pfepracovanA je ovSem karo-
sArie, ktera nyni nejen2e vyraznA pflpominA svou pfi-
buznost к typflm 126 1 127, ale pfedevjim odpovidA nej-
Seal 133 nrzapfe. fe vxelel же lihnfe faku Fiat 128 a 127.
Flestaie |eho karoxerie. pro*lA а Ьгж uxdab, na prbRi puhled
pHpomina itavebnlcl ¥jruiira|ict dilft nbou uvrdrnych typu.
je ve skuteCnostl lecela nova, vyvtnaia « ohledem na хрНаМпй
nAroky ba Her и v jich akuuiek. Sv у mi rosmftry xapadA typ 133 ргеяпё
meat, 128 a 127. PHbu<no*i ж nimi |aku by nainatoval i jrmnf
vyitutujict prnliff tAhnouci re pfedni hlatnik kr klicr dvrti.
Zaamunlt* se podaHlo maskovat motor vxadu; ж profile bn prn-
xrazuje jen mirnA tvAltenf sadni pPevis a ovlem teiadn viko
к vtfracfmi ntvory
27
novSjSlm vysledkflm barlArovych zkouSek a ostatnlch
bezpeCnostnlch vyzkumfl matefskflho koncernu. V zahra-
nlCnim tisku se objevily ponflkud ukvapenS zflvSry, 2e
karosArte vozu 133 je pouhou modifikaci Flatu 128. Ve
skuteCnostl je svymi vnSjSfml гогтёгу mnohem bliZSi
typu 127, s nlm2 cel? vflz sdlll I tAmflf shodnou hmot-
nost. Okolnost, 2e Seat 133, аё о tAm6f 80 mm kratSl a
о 100 mm nl23f ne2 Fiat 127, vA21 se stejnfm motorem
a jednoduSSim vybavenlm о pouhych 10 kg тёпё, svedCi
о dflkladnosti konstrukce karosArie, diktovanA poZadavky
bezpeCncstl. jde zfejmfl о vAhovou daft, kterou vflz s mo-
torem vzadu must zaplatit, mA-li vyhovflt barlflrovym
zkouSkflm. Pfitom je Seat 133 cenou neceiych 100 tis.
peset stflle о 20 % levnfljSi ne2 Fiat 127.
Seat 133 se vyrAbi ve dvou vjkonnostnlch verztch, kterd
se list jen stupnflm komprese. S jeho hodnotou 9,0 (ben-
ztn min. 95 OCVM) dosahuje znAmA osmsetpadesAtka
(843 cm3, S3 85 X 63,5 mm) 37 к pfi 5 000 ot/min, za-
tfmco pH 8,0 se spokojt s 85 oktany (tedy 1 s naSim
benzlnem Normal) a dAvA pfltom 34 к dokonce u2 od
4 500 ot/min. Jak znAmo stejny motor s prodlouZenym
zdvihem zvfltSujlclm objem na 903 cm3 [0 65 X 68 mm
a 47 к pfi 6 250 ot/mln), ktery роЬАпё! u nAs гпАтё
typy Flat 850 Special а кирё 850 Sport, se nakonec obje-
vll vpfedu napflC pfed роЬАпёпои pfednt nfipravou
flspASnAho Flatu 127.
TakA pfevodnA flstroji osmsetpadcsAtky zflstAvA beze
zmflny, vCetnA Siroce odstupflovanA pfevodovky a pfe-
vodu v rozvodovce, jeho2 hodnota 4,625 je nl28t ne2 pfe-
vod Fiatu 127 (4,692). S pflvodnlmi diagonAlnlml pneu-
matlkaml 5,50—12 vychflzi take celkovA zpfevodovflnl
mZSl a tedy rychlost vozu 22.6 km/h pfi 1 000 ot/min mo-
toru je vySSi neZ и Fiatu 127 (22,1 km/h). Spolu s menSI
Celnf plochou to svSdCi ve prospflch dnes po2adovan4
hospodfimosti vozu, zfejmfl vSak za cenu citelnS horSich
dynamickych vlastnosti. UvAdflnA max. rychlost 125 km/h
odpovldA prAvfl otACkAm vykonovfl SplSky silnAjSt verze;
slabSi vflz md jet 120 km/h. Prvni mimotovArnI zkuSe-
nosti naznacujl, 2e cestovnt spotfeba by тё1а byt pod
7 1/100 km a pfi uspornA jlzdA se mfl2e velmi pfiblfZlt
hranlc! Sestl lltrfl, tedy maid stoSestadvatftce. Pfitom
nAdr2 paliva mA stejny objem jako и Flatu 127, tak2e
dojezd tohoto malAho vozu rozhodnfl гпаёпё pfekroCl
400 km. Kupodlvu z osmsetpadcsAtky se zachovalo
i umlstfinl hrdla nAdr2e, kterA nent prAvfl nejbezpednejSI,
nebof pHmo pod nfm je horkA vyfukovA potrubl motoru
a v sousedstvi rozdSlovaC.
BliZSi pop Is mechanlckych CAstI vozu najdete и obrAzkfl
a v tabuice zAkladnlch technickych fldajfl. Jak6 jsou
vSak jeho obytnA a u2itnfl parametry? Podle nAzoru tech,
kteff тёИ moZnost se s novym typem 133 svAzt, je mezi
vozy levnymi a hospodArnymi v provozu pfekvaplvfl pro-
storny. Jeho pfednl sedadla sice poskytujl dostatek pro-
storu jen fidifii stfednlho vzrflstu (kdo chce Setfit, zfejmfl
nesml 21t na vysokA noze), zato vzadu zbyvA dost mtsta
pro kolena. Dvefe Jsou tak Stroke, 2e umo2flujl nastoupe-
nl dozadu 1 bez sklopenl pfedntch sedadel. VnfijSl Sitka
1430 mm je pffjemtiA v hustflm mAstskdm provozu a pfl-
tom dobfe a pohodlnfl tvanovanA pfednl sedadla posky-
tujl velkou vzAjemnou vzdAlenost InteriAr je prosty a
iiCelny a zdA se, 2e svym vybavenlm pfipomlnA starou
osmsetpadesAtku asi stejnA jako pflstrojovA deska a
volant, kterd zflstaly takrka beze гтёпу. Sedadla pfed-
vAdScich vozfl тё!а potahy z hrubS tkanfi lAtky; nenl-li
to vyjlmka nebo zvlAStnost vynucenA klimatlckymi pod-
minkami vyrAbfijlcl гетё, znamenA to prott ko2ence pod-
stanfl zvySenl hygieny cestovAnl.
PflznivA hodnocenl nlzkfl hluSnosti ve voze Ize zfejmfl
pfipsat takA na vrub dlagonAlnlm pneumatlkAm, ktere
jsou dnes u2 zejmAna и vozu tohoto typu anachronlsmem,
nebot jsou dalSim handicapcm jeho jlzdnlch vlastnosti.
Standardnl zavedenl radiAlnlch pneumatik, kterfl jsou
dnes u2 na vSech ostatnich typech Flatfl vCetnS male
stoSestadvacltky, vSak Ize zfejmS ofiekAvat v krAtkA dobfl.
TakA aerodynamicky hluk vSak je nlzky, co2 svAdCl
1 о йёШпёт proudnicovAm feSenl karosArle. Motor je pry
odhluCnflny ротёгпё dobfe, avSak pfesto neklamnA pro-
zrazuje koncepci pohonu.
Zavazadlovy prostor, Achillova pata vStSiny vozfl s mo-
torem vzadu, zde kupodivu jeStO nemA vlko s vodorovny-
mi dAliciml spArami (jako и Fiatu 126 nebo и vozu
Renault 8, vyjimeCnfi flspASnAho starSiho feSonl koncepce
s motorem vzadu), ale svlslA jako и starA osmsetpade-
sAtky, kterou mimochodem celA pfld nemAlo pfipomlnA
a jen Celni panel s obdAlnlkovyml svStlomety )1 Аё1А
jinou tvAf. NAbradnf kolo stojl v pfldi kolmo ke smflru
jlzdy a za nim zbyvA nemnoho mlsta na zavazadla; drob-
пё vflci Ize ovSem odlo2it JeStfl na praktickou Sirokou
poliflku pod pflstrojovou deskou a na ploSinu za zadnlml
sedadly. Pod odklApflcl podlahou zavazadelnlku je pfi-
stup к akumulAtoru, hlavnimu brzdovflmu vAlci a к pfe-
vodce Hzenl.
Jlzdnf vlastnosti vozu jsou hodnoceny jako zcela bez-
реёпё, v zatAflkAch se naklflnl mlnlmAlnfl a bylo pry
nutno vynalo2it velkA flslll, aby Seat 133 projevil svou
ptetACivost. Na kvalltnlch vozovkAch bylo 1 Hzenl citll-
v6 a pfesnA, kupodlvu je nijak neovlivfloval ani stfednfl
sllny boCnl vltr. Pouze na Spatnych cestflch se projevo-
val kratSl rozvor vozu 1 jeho vfltSi moment setrvaCnost!
kolem svlslA osy a jen neustAiyml korekcemi se nechal
udrZet v pflmflm smeru. Vcelku vSak si HdlC na Seat 133
snadno zvykne a cestovnl rychlost kolem 110 km/h po-
va2uje za pfljemnou, klidnou a neunavujlcl ani pH
dlouhych jlzdAch.
Na zAvOr se vratme jeStfl к vyrobnl polltice koncernu
Flat. Rozhodl-li se pfedat svflj staronovy typ 133 к vy-
hradni vyrobft svA SpanAlskA fllifllce, tedy zfejmA proto,
ie ho povaZuje jen za doplflujlcl Clen svA vyrobnl fadv.
28
auto/iOO
za hospodArnA kompromisni teieni vynucenA sltuacl na
trhu a zpMsnfinf-mi normami bezpeCnostl. Seat pro
tento Afel podstatnA zvyjil svA vfrobnt kapaclty v barce-
lonskAm zdvodu a zprvu se poCltA s 400 vozy toboto
typu za den, pozdAjl mA produkce vzrflst a2 na 600 kusfi.
Typ 133 копеёпё nahradil vyrobu vozu Seat 600; starA
dobra Sestlstovka tedy zatim pokraCuje u2 jen v jugo-
slAvskA ZastavA. Seat 850 viak v BarcclonA dAle sjtZdl
z pAsfl a stejnA jako novA stotMatficltka je urCen pFede-
vSlm na vfvoz, aby podle potFeby doplftoval vJbAr vf-
robku turlnskAho mateFskAho koncernu. (Podle posled-
nich zprAv vSak reakce na evropsk^ch trzlch zdaleka
nesplnila ofekAvAnl — pozn. red.) Dokontent na str. 37
Rejdovy Cep pfednl nApravy vede nahofe dvojltk kyvne rameno
lichobAlnikoveho tvaru a dole pAtillete pfltnr pern se zdvojenfm
hnivnim lletem, ktere je na roidll od Fiati I2H podepfeno pouze
uprostfed a nrnS tedy vlastni atahlllzaCni uMnek: proto byly
ui pfednl nApravy oamsetpadesAtek vybaveny torznlm pficnym
viablllzAtorem ktery ze dnchoval I и noveho Scale KotouAove
brzdy vpfedu jsou |en г drakiim provedeni. Standardnl (con bub
novA brzdy na viech koleck. Dlouhy leleskcipicky flutntc procbAzt
htimlm kyvnym rantenem a je dole upevnen ihruba upruslfcd
predtii tdhllce.
Take zadni nkprava (na obr. dole) je dAvArnd znAma nailoi (la-
lAfAm. jell ponAkud krAlkA tro|AhelnlkovA ramena a velmi tikmou
ovou kyvAni vrdou kola, jsou odpdrovAna vinutymi prutlnaml a
vpejena rrivnAi pfiCnym toranim ktablllzAtorem. Teleskoplcky
tlumU kmtlA je ot za bnacim hfidelem: ten |e vybaven dvArna
• IrjnobAinymi klouby a v hlavA kola je ulofen auvnA, lakie pfe-
niil jen todlvy moment « rozvodovky
Preztole motor inalAvA a osmzetpadesAlkou xhodnf. pfiztup
к ndmu se neporovatolnA slepkll. Vie od karburAtoru smArern
kupfedu v*ak etale vyiaduje velml tikovne roce a speclAlal nAfadi.
Vlevo nabofe je hrdlo nAdrte paliva. vpravo espanznl nAdtihka
urovfeneho chladlclbo systrmu cbarakterlztlcky tfUuklskovy fa
dovf AtyfvAlec Flat (SO « rozvodetn OHV a • jodnoduelifm epAdu
vy™ karburAtorem pflpomlnAme |eilA jeho pfiAnym fezem
note je pobled do oievfenAho zavasadlovebo provtoru v pfldi
artafnM
29
Vypadd trochu jako Maserati, je vSak
о tfetlnu levndjSI a nepochdzi jako
vdtSina exotickych vozii z Itaiie: sta-
vi se ve Stuttgartu v karosdrnd Baur
a nese honosnd jmdno Bitter Diplo-
mat CD. Za svd Clstfi tvary vdddl sty
listOin automobilky Opel, za svdj zrod
pak Erlchu Bitterovl, byvaldmu cyklls-
tickdmu a pozddji automobllovdmu
zdvodnikovi, ktery se po ndkterych
nedspdSich s prodejem italskych
exkluzivnich automobllO rozhodl tvo-
Fit a proddvat automobily podle svych
vlastnlch pFedstav.
DAleZitd zkusenosti pro svfij zimdr
ziskal jako 561 spolednostl Rallye
Bitter, ktera se zabfvala prodejem
vozii Abarth, pozddji pak dovozem
dobrodru2ndho automobilu Intermec-
canica z Itdlie do NSR. Prdvd zde po-
znal dskali spojenfi se zflrukou a
servisem u vozii уугйЬёпусЬ v pfi 115
raaiych sdrllch a nepffzeii nespokoje-
nfch zSkaznlkil. Z td2ce zaplacenfch
poznatkfi uzrdla koncepce stavby
exotickfiho, mimofiidndho automobilu,
jeho2 provoz by se v§ak tdSil vyho-
ddm sdriovdho vyrobku. Podle ni by
podvozek a motor mdl pochdzet
z osvdddendho luxusniho a vykonndho
vozu vyrdbdndho ve vdtSfch sdrlich,
se stoprocentnd zajiStdnymi slu2bami
hustd servisni site svdtozndmd auto-
mobilky. Mlmofadnost pak must vozu
propdjCit tvary karosdrle, peCllvost
zpracovdnl 1 vybavy a vzdjemnd sou-
hra v3ech prvkti konstrukce.
Diky dobrym vztahtim к automobllce
Opel vyzndla volba podvozku ve pro-
spdch Sasi Opel Diplomat s osmivaico-
Bitter CD je exkluihmi automobil na podeotku
serlovebo vozu Opel Diplomat. Jeho idanllv*
itolske linle jsou dilam styllstO automoblUty
Opel.
vym vidllcovym motorem Chevrolet,
rovnd2 pfibuznym z rodiny GM. Obro-
vity motor о objemu 5,41 poskytuje
vSern zakaznlkdm firmy Bitter vice
net dostatedny ndskok pfed konku-
rendnimi vyrobky charakteru Merce-
des Benz SLC nebo BMW Coupd. Po-
zoruhodny neni ani tak vykon moto-
ru 230 ks, ale zejmdna jeho todivy
moment 43,3 kpm pfi 3 000 ot/mlnl
Spolu s motorem pfevzal Bitter
i hydrodynamicky mdnid momentu
s tfistupfiovou automatickou pfevo-
dovkou.
Provozni vlastnosti vozu Bitter CD
prokazuji, 2e volba byla sprdvnd. Kdo
mdl stdsti se v ndm projet, obdivuje
se podivuhodnd tichosti bdhu stroje
za v3ech provoznich re2imd. Po sp-
Sldpnutf plynu zatladi setrvadnd sila
posddku do sedadel, ani? se rCkst sll
pod kapotou projevi znatelndjSim zvu-
kem nebo vibraci. Jen rudldka otfidko-
mdru prozradi, jak se motor dlnl. Pro
milovniky velkopistovych strojd je
pak pravou hudbou bdh naprdzdno.
Ka2dd dtveflce vdlcd chrli dozadu
vytukovd plyny samostatnym potru-
bim s tlchym pfedenim, kterd jen
svym hlubokym tdnem naznaduje, ko-
lik kont je pfipraveno к trysku о nd-
kollk metrfl vpfedu. Ze dtyf vyfuko-
vych koncovek pod zddi vSak pracuji
jen dvd, druhd dvd jsou „slepd”, pouze
pro oko.
Podvozek automobilu Opel Diplomat
(viz Automobil C. 51'69] naStdsti stadi
na vykon motoru. Pfedni kola jsou
zavdSena tdmdf klasicky na pdrech
pfidnych ramen, vzadu vede kola nd-
prava de Dijon, spojujici do hodnot-
ndho kompromisu vyhody konstantni
stopy tuhd ndpravy s pomdrnd nizkou
neodpdrovanou hmotou, charakterls-
tlckou splSe pro nezdvisld pdrovdni.
Vpfedu a vzadu jsou samozfejmd vi-
nutd pru2iny doplndnd plynovyml tele-
skopickymi tlumidi a pfldnd stabill-
zfitory.
U modernich automobilft bez nosndho
Mmu je konstrukce nesdriovd nd-
stavby tvrdym ofi§kem. Karosdrie se
zadlehuje do toku sllokfivek nosnych
sil, je zdkladem celkovd tuhosti vozu.
Pfi ndvrhu ndstavby Bitter CD na po-
dlahovou ddst Diplomata musel proto
pomocl elektronicky podftad, ktery
vyhledal krltlckd mista vyfadujici ze-
sileni. Diky jemu je karosdrle velml
tuhd. 2ddn4 jeji ddst nepdsobi kfohce,
t62k6 Sirokd dvefe sedi stdle pfesnd
ve svych rfimcch — neklamnd zname-
30
autD33QQD
ni solidnosti stavby. Te2 veliky otvor
vika zavazadelniku, u ttidvefovych
konstrukcl Casto zdroj vlbracl a pa-
zvukO, zde netrpi podobnyml lie-
dostatky.
Nejen podvozek a pohon vozu Bitter
CD m&2e pfi tidrfbC a opravdch tC2it
z pflbuzenstvl sCrioveho modelu Opel
Diplomat. T62 interidr a vfbava vozu,
kllky, pdCky, pfistroje, servomotory,
svCtla a mnoho dalSlho pochdzi
z arzendlu RQsselsheimu. Presto je vy-
bava kabiny na vysost luxusni, zejmfe-
na diky krdsnym, hlubokym sedadlflm
potafenym mCkkfm velurem nebo za
pfiplatek pravou k02i. Na pfednlch
sedadlech se sedl jako v nejrychlc]
Slch sportovnich vozech, nlzko, v z4-
klonu, s noharna hluboko v tunelu
podCl krytu pfevodovky. Leva noha
vSak najde misto pedAlu spojky jen
opffrku, proto2e — jak jsme uvedli —
Bitter CD se doddvd jen s automatic-
kou pfevodovkou. Jejl pracovnl re2im
se voli pdkou na stfednl konzole, tak
vysokC, 2e mQ2e slouZtt jako opCradlo
lokte. Pohled na Cernou pristrojovou
desku potfiSt ka2dCho HdiCe se srdeem
letce; tolik je zde krdsnych pffstrojfl,
kontrolnich svCtel, tlaCitek a pdk. Ту
dfile2itg samozfejmC v zornSm poll a
dosahu pfipoutandho fldtfie. Okna se
ovlddaji elektrteky, za jizdy vSak zft-
stdvaji zavfena. О vCtrAnt se stara
Pohled z ptaci perspektivy odholi zejmena roz-
mernost skleninebo vika xavaiadalniku. Pod
jeho podlohou je skryto skid da ci na hradni
kolo. Zavaiadelnik se do zatdhnout vodorovnou
koienou roletkou.
Luxusni interior vozu Bitter; sedadla jsou po*
taiona pravou kuii, pristrojova desk a bohate.
ale uftolnA vybavona. Na stfodni konzole pdka
voli&e outomatickd prevodovky в linedrni kuli-
SOU| pred ni mrizka vydechu klimatiicce.
BITTER CD MH
ZAKLADNt
TECHNICKE
ODAJE
Luiuxnf ttytmistne vykonne
xportovni кирё klusickk кои
серее в motorem VS na strlo-
vtm podvoxku vozu Opel Diplo-
mat.
MOTOR — tlyFdoby kapallnou
chluxeny vidllcuvy uxmlvAlcc
5 354 cm' OHV (0 1S1.8XS2.B
nun); stnpefi kumprese 1S.S; vf
коп 230 к 1189 kW) pt! 4 70S ol
min, loftivy moment 43,S к pm
(427 Nmi pH 3 ООО Bi 3 200 i>(
min. pftt loiisek klikoveho hh
dele, vuftkovy hfidcl uprositrd v
bluku mulnru. piihanftny Feld
rein, dvujity pustupnj' sp&duvy
karburhlor, llakove obfthove ma
xAoi в ftistlftem v hlavnim
proudu. dva Irrmoxlsticky Hxr-
nft vfttrSky chloxeni, akumulS-
tor 12 V/55 Ah. alternator.
PREVODNE CstrojI — hydro
dynamickf mftnift mumentu a
tHstupftovA aulumatlckA ptevo
dovka (I — 2.4S; 11 — 1.48;
111 — 1.B; Z — 2.OBI; stSty
pfrvod v roxvodovce 2,71.
PODVOZEK — pfedni kola nexa
vtsle lavfttena na liehubftiniko
vych polondpravAch, vlautr
pruliny, stabilizator; vzadu nA
prava de Dijon se dvfttna podel-
nymt a |ednim trojdhelnikovym
ramenem, vinute pruliny, ata
bilixOtor, plynove tlumifte luni
td; pfevodka fizrnl в oblha
jicimi kullftkaml, dvouokruhove
hydraulicke brzdy a poiilova-
ft rm, umezovaft brzdftni zadni
naprzvy. rucni mechanlcki
brxda na zadnich ко lech; pneu-
matiky 215/70 VR 14.
MIRY A HMOTNOST! — rozvor 2 BM mn, rozchod 1 534/1 530 mm. vnftjil ruzmSry 4 М3 X
1 285 mm; poholovustni hmotnost 1 775 kg; nddri paliva SO I.
PROVOZNI ODAJE — nejvyftii rychlost 213 km/h; irychleni ж klidu an 4Q km/h жа 2.S s.
na M km/h жа B.S a. na 100 km/h za IS a; spotfeba 18.4 11Ю km (Super!.
klimatizace, и kabiny s tak rozrngr-
nym zasklenim v 16t6 nezbytnti. Na-
rozdil od ЬёЗпусЪ sportovnich кирё
sedl ve voze Bitter pohodln£ 1 cestu-
jfei na zadnich sedadlech, zviaste
kdy2 pfi jizde ve Ctyfech ti vpfedu
jen maio pfikrfi nohy a posunou se-
dadlo vpfed. Tdz zavazadelnik v zadi
vozu, pod obrovsk^m sklen6nfm zdfi-
cim vikem, staCi sv?mi 350 dm1 (тё-
feno do v^Se spodni hrany zadniho
okna) Ьё2пут poiadavkQm. Protl zv6-
davym pohlodQm Ize kr?t ndklad ko-
2enou roletkou.
Pfes pfevahu sferiovfch dilO neni
Bitter CD 2ddnym „plechovfm zflzra-
kem“ s ргйтёгпут! jfzdnimi vlast-
nostmi. Jeho podvozek ostatne к tomu
ani neddvd pfedpoklady. VSechny
testy uvefejiiovanfi v zahraniCnich ёа-
soplsech se shoduji ve chvAle jeho
provoznich kvalit, hbitosti a spolehll-
vosti. Pohodli, jistota, souhra vSecli
konstrukSnich prvk& d6U z jizdy z&-
2itek, kter? zatlaCi do pozadi i hlu-
boky dojem z nddhernfch linii karo-
sdrle. Za to vSe pry vdefii vflz sv6mu
tv Or ci Erichu Bitterovi, ktery osobnfi,
se zkuSenostmi automobilovfiho z&-
vodnika, prozkouSel na nesfetnych
kilometrech vysoky pofiet konstrukC-
nfch variant vSech dQle2itych detailCi.
Mnoho ргоЫётй pflnesla napfiklad
volba tlumiCft pdrovAni, kter6 jsou
и t62kych sportovnich vozQ v2dy
zdrojem poti21. Zde musela pomocl
speciaini konstrukcl zndmd firma Bil-
stein. Povedly se i kotouCovd brzdy
s vnitfnim chlazenim. kterd spolehlive
zpomall rychiy, Гё2ку vdz za v§ech
podminek bez ndznaku nepfijemndho
sldbnutf йё!пки. VQz je зтёгоуё vzor-
пё stabllnl, v plynule proji2denych
rychiych zatafikach mlrnfi nedotdCivy.
StaCi vSak pfiilApnout plyn a rezerva
sily v motoru dovoli pfejit do kon-
trolovanfi pfetaCivosti. Pfesndmu kon-
taktu s vozem v§ak pfi ostfejsich ma-
n6vrech vadi posilovaC fizeni, jinak
ovSern и tak t£2k£ho a luxusniho vozu
ste2i postradateiny. Bi’ter CD je spi§e
ne2 v ostrych rychiych zatdCkach
,,doma“ na ddlnicich; копеёпё ani ne-
ni игёеп pro pravy automobilovy
sport. Teprve v oblasti nejvyssich
rychlosti se doslova ,,ozve“ sdriovy
podvozek. Zadni ndprava zadne zprvu
mirne, s rostoucim pfesahem ruCICky
гусЫотёги pfes hodnotu 200 km/h
stale hlasiteji bruCet. ,,Dvoustovka“
bez ргоЫётй vSak vStSlnfi FidiCfl bo-
hate stadi.
Bitter CD je jiste nddherny automobil,
ktery si vSak m02e dopfdt jen hrstka
nejbohatSich. V2dy( jeho cena odpo-
vid3 рНЫ12пё osmlndsobku ceny vozu
Skoda 100 na z£padoneineckdm trhu.
Dosud si jej koupllo jen asl 80 zd-
kaznikO, zatfmeo tisice ostatnfch se
test na podstatne skromnejSi vOz
z nabidky automobilky Opel, na maiy
Kadett. —W—
automM
31
vAlcfl, to se teprve ukA2e. Mo2nostl
je vic, jak naznafuje sAm Carlo
Abarth, ktery kromA „nulatflcltky”
nedAvno vypustil jeStA jeden proto-
typ, Fiat Abarth X 1/9. TentokrAt
ovSem s pomocl Bertonovou a s tado-
vym AtyfvAlcem z typu 132 napfiA.
Koncepce podvozkA obou prototype,
zdA se, nebude daleko od sAriovAho
Fiatu X 1/9: vpfedu i vzadu vzpAry
McPherson (vpfedu zkrAcenA), dole
vedenA Slkmymi rameny. Navlc maji
oba vozy vpfedu i vzadu torzni stabl-
HzAtory. S vyjlmkou jednoduchych
zadnich kotouAA Abartha X 1/9 jsou
vScchny ostatnf brzdy s vnitfnim chla-
zenlm a u prototypu 030 se dokonce
uvAdt, 2e tfmeny pfednlch i zadnich
kotouCA maji po Atyfech brzdovfch
vAleficlch. Oba prototypy maji pry2o-
vA bezpeCnostnl nAdr2e z F-l s obje-
mem 85 litrfl. Ostatni jejich zAkladnl
ddaje jsou v tabuice na str. 39.
—vk—
Linic stfechy prototypu 030 plipominO nejen
pHpravovnnc xportovni kupe Fiat X 1/20,
ale 1 projrkt Cr 25 a tak neklamnO potvrxuje
xvuj piivocl z do mu Plnlnfarinova. Z&kladein
karosArie je samonusnf’ skelet z (uh^ch
Bltichovych vyliakO, vfiechny nekonstrukcm
Utl karoserie jsou viak kvull Ospofe vOhy
z hliniku nebo z laminfltu. V pHdl zakon-
dene spoil erem pfcchnxrjicim ai kr kolum.
jsou otvory pro n&porovA chlazenf pfednich
brzd; mezi svAtloraely je hlavni vstup vzdu-
chu pro mutorovf prostor. ktery se vede
dozadu rozraernym stredovym tunrlem. Nd-
porovy lapad nad sltechou s pfckrapivA
malym vstupnim prufezem pMvcdi vxduch
pro чаш a к chladiCi oleje. otvory pred
zadnimi koly so chladi zadni brzdy a rovndl
prostor motoru. Vystup vzduchu ud prcdnich
brzd je ve vyklenutem proFilu prrdnihu blat
nik'i, zezadu a od motoru se oh tat У vxduch
udvadi mrizkuu nad vytaky.
Dole je Fiat Abarth X 1/9 я upravenym dvou
vadkuvym motorem typu 132 a x nftporovou
komorou, nad nim dva pnhlcdy na maxku-
vany prctot/p kupe Fiat X 1/20 s Pininfa-
riauvxkuu s»rechou.
ABARTH-PIN IN FAR I NA 030
GENERALNI
ZKOU§KA
Nebyva zvykem, aby vyrobce formAtu
Fiata pfedstavoval svAj pfipravovany
model nejprve na zAvodnf tratl v su-
per pfevleku sportovniho prototypu.
V pfipadA Abarthovy ,jmlatflcltky“
[tzn. 30. prototyp vyvlnuty Abarthem)
vSak udinil vyjimku, z n!2 vy§lo
Ioccos najevo.
Napriklad skuteCnost. 2e svou pfizefi
Fiat stAle rovnomArnA rozdAluje mezi
oba historlckA karosAfskA domy Turl-
na. Jak znAmo, sympatlcky dvoumlst-
ny spider X 1/9 (viz Automobil 6. 3/
1'73) s upravenym motorem Fiat 128
Rally (1300 cm3) napriC pfed zadni
nApravou je dllem Bertonovym. TAmAf
souAasnA s tlmto splderem se vSak
zaAaly objevovat takA SpionA2nt
snlmky verze kupA, kterA snad mA
mit oznaCeni X 1/20. Nynl se formy
tohoto kupA (navzdory „maskovAnr
v nabubfelych tvarech sportovniho
prototypu) prozradily pod oznaAenlm
Abrath Pininfarlna. Abarth „1а<11Г mo-
tor a podvozek, Pininfarlna tomu pfi-
zpAsobil karoserii — samozfejmA 2e
ne Bertonovu ani Giugiarovu.... Na
novAm llatskAm kupA X 1/20 tedy bu-
de Pinlnfarlnovo korunovanA ,.f“.
Tvary prototypu (zejmAna jeho pfidA)
nejsou sice nijak lAkavA, avSak vzhle-
dem к tomu, 2e Pininfarlna mA svhj
vlastni aerodynamicky tunel a tnoc
dobfe ho vyu21vA, mQZerne na to vzit
jed, 2e ka2dA „pfiAlsnutl** by si vyzA-
dalo „kousek копё“ na zvygeny odpor
vzduchu. Pfesto snad alespoil chaotic-
kA usporAdAni svAtlometd s blikaCl
mohlo vypadat jlnak...
Abarth tedy ,,ladil“. Nikoli vSak sto-
osmadvacltku vzadu napflC, ale sto-
tficitku umistAnou podAlnA pfed zad
nl nApravou. Stavba tohoto vldlicovA-
ho AestivAlce je sice pomArnA krAtkA,
ale pfesto jako modifikace namlsto
pflfinAho motoru by se neveAla. ZdA
se tedy, 2e X 1/20 bude mit podAlny
motor. Bude-li to pflmo derivace sto-
tficftky, nebo snad 1 celA fade Ctyf-
automobilka
тё1о
zncimci
Turin md povest italskeho automobi-
loveho centra, protoze je zde mezi ra-
dou meniich vyrobcu a prednich svi-
tovych karosdrskych firem take Fiat,
jeden z nejvetsich evropskych automo-
bilovych koncernii, dale vyznamne auto-
mobilove muzeum a take sidlo nejvetsi
pobocky klubu sberatelii modelu auto-
mobilu Club delle Quattroruotine. A
prove v tomto meste md take svou
vyrobu dnes jiz svetove mama „Auto-
mobilka'' Pocher S.p.A. Na rozdil od
Fiatu nebo Pininfariny vsak neproslulo
oni vyrabenym mnozstvim automobilu,
cni nebyvalou ladnosti jejich tvaru, ale
spis — rekneme — vhodnd zvolenym
mentkem.
Popularitu ziskaly firme Pocher, ktera
iidajne zamestndvd jen nekolik desitek
zamestnancu, dokonale modely a sta-
vebnice modelu, a predevsim jejich
pozoruhodne provedeni. Pocher je totiz
vyrabi ve vetsim meritku zmenseni nez
ostatni vyrobci. Zvolil 1:8a prove tato
velikost umoznuje velmi detailni pro-
pracovani kazdeho modelu podle vy-
kresove dokumentace, ktera se ziskdvd
prime z archivu prislusne automobilky,
popr. z nektereho muzea. Aby kon-
strukteri mohli v klidu prostudovat a
prohlednout veskere detoily, opatril si
vyrobce jeste skutecne vozy, a to opet
z muzedlnich sbirek nebo od soukro-
mych vlastniku. Jiz prvni model — byl
to vuz Fiat 130 HP, ktery zvit&zil v roce
1907 v zdvode Grand Prix de France
— zpiisobil v automobilovem modelor-
stvi senzaci. Nasledoval populdrni spi-
der Alfa Romeo 8C — 2300 Monza a
tretim vyrabenym typem byl Rolls Royce
Phantom II, kupe z roku 1932.
Posledni novinkou firmy Pocher je mo-
del vozu Mercedes 500 К z roku 1935,
kabriolet, jehoz motor 7,9 I byl vybaven
kompresorem. Podle udaju firmy Mer-
cedes byly vyrobeny jen dva vozy
s timto silnym motorem, a to pro cleny
rodiny parizskeho cinoveho magndta
Patino. Seriove vyrdbel Mercedes vozy
v tomto provedeni s motorem о obje-
mu vale u 4 980 cm3.
Konstrukterum i „karosdium” fy Pocher
se podarilo pri priprave vyroby modelu
tohoto vozu v meritku 1 :8 opet zacho-
vat celou radu tvarovych i funkcnich
detailu, ktere charakterizuji skutecne
vozidlo v mire u jinych modelu zdaleka
neobvykte. Je to samozrejme predeviim
vzhled karoserie a podrobne propraco-
van, interior, ale take kiizi calounene
oteviraci dvere s fungujicimi klikami
a zdmky, pohyblive zaveseni koi vcetne
perovdni nebo skutecne vyplety paprs-
kovych kol. Model md volant, kterym
Ize ovlddat rizeni predni napravy, vy-
pinace svetlometu a smerovek na pri-
strojove desce a fungujici brzdy ovla-
dane noznim peddiem i rucni pdkou.
Take strechu modelu Ize natdhnout a
vypnout. Do nevsednich podrobnosti
je vypracovdn takd pohybujici se motor
vcetne prislusenstvi a procujici prevo-
dovka, rozvodovka i diferencidl. Ostatni
soucasti jsou presnd tvarove upraveny,
takze temer dokonale napodobuji sku-
tecne soucasti vozidla. Lecos muzeme
posoudit i z obrdzku.
Pohled pod kopotu
potfl к Mjpta«v*ddv4j.
Um l sejmura hlavo od-
halu|t dokonce i otvory
pro prAtok chladici
kapollny a koidf derail
od mtltky a idtfry chia-
d!4e oi po col* pit.
UiHenetei je tok *4mf.
io м oni nechce v4ZH,
io |de о mlnlokurku.
Mercedes JOO К roku
IMS • mklltku 1 :1 je
no fokogrofii li noro-
toinooi od tkukobioho
voiu. Jo Io >iak |on
polovltka modelu • je|l
druM drone je ifdeti
odlltnwtd, oby bylo el-
det kontlrukce cole
.«uporli ratty*.
Nekteri detoily talou-
nkni a pllrtrejov* deyky
ui neklamnd prorradl,
ie Ide о model, ole
prohlidko rtrojaltkfch
detoilO — tfeba lor on I
о plovodovky tnovu
odhah nedekanou ples-
nosl.
Samoln* kolo md v prd-
miru necelfdi 10 cm,
ale je vypleteno rkvteZ-
nymi droty SO zdvitem
a „nyplom*.
Stavebnice teto opravdu spickove funkc-
ni makety md vice nez dva tisice sou-
cdsti z ruznych materialu, predevsim
z mosaznych slitin a z cistd mosazi,
ddle z medi, oceli, hliniku, zeleza, kii-
ze, plastickych hmot a samozrejme i ze
dreva, pryze ci skla. Jsou uiozeny v cis-
lovanych sdfcich a oznaceny souhlasne
s podrobnym pldnkem a ndvodem.
Na rozdil od zndmych slepovacich sou-
prav z plastickych hmot — tzv. kitd —
je stabva modelu tohoto druhu jiz dru-
hem strojnickeho a modeldrskeho umo-
ni, ktere vyiaduje jak sirsi technicke
znalosti a zkusenosti, tak trpelivost
i rukodelnou dovednost. Prace je take
casove ndroindjii a modelaf-amaler
stavi tento model treba i cely rok.
Popularita automobiloveho modeldrstvi
stale stoupa a firma Pocher prodava
rocne do celeho sveta vice nez 100 000
stavebnic a take tisice sestavenych mo-
delu adjustovanych v mahagonovych
prosklenych vitrinach. Neni jiz bez kon-
kurence. Podobne provedeni modelii,
aviak v meritku 1 : 12, vyrabi take svy-
carskd firma FULGUREX SA z Lausan-
ne. Napr. jeji sestivdlcovy model vozu
Bentley z roku 1930 stoji 2 300,— ivy-
carskych franku.
DANIEL TITERA
айоши
S3
teleso pristavajici
na pozemku automobilky Ford v Anglii
neni nezndmou kosmickou lodi, ale za-
jimavym zarizenim, ktere automaticky
zdsobuje montdzni linku drobndjiimi
dily a navic slouzi jako maly mezi-
sklad, vyrovndvajici nepravidelnosti
v behu vyroby. Zastavi-li se p6s, zari-
zeni je schopno po urditou dobu po-
hlcovat soucastky prichdzejici z vyrob-
ni dilny; naopak pri preruieni doddv-
ky dilu napdji bez prestavky pas ze
svych zdsob. Je pozoruhodne, ze toto
pokrokove zarizeni je dilem ucnovskd-
ho stfediska automobilky Ford. Na
obrazku se prove piekladd jefabem
pri doprave na misto urceni.
na zkusebni drdze
automobilky BMW byl neddvno dokon-
cen usek vyhrazeny zkouskam pasivni
bezpecnosti konstrukce. Jednou jeho
ddsti je preklopnd drdha, na ktere se
overuje tuhost kabiny. Tezce zkouseny
BMW 525 na obrazku se napriklad
dvaapulkrat otocil kolem sve podelne
osy, nez se zastavil v teto neobvykld
poloze. Kabina zustala netknutd, vse-
chny dvefe se daly bez obtizi otevrit
a merici figuriny bleskurychle „zachra-
nit“. Kdo pojede se zapnutymi a fdd-
ne utazenymi bezpecnostnimi pdsy, md
tedy i pri takoveto nehode nadeji vy-
vdznout bez vdznejsiho zrandni.
Cobalt MG
je zahranicnim prostredkem, ktery pry
podstatne prodlouzi zivotnost drahych,
ale prilis rychle stdrnoucich automo-
bilovych akumuldtoru. Jde о prisadu
do kyseliny, ktera ma zabranovat ko-
rozi a sulfataci v akumuldtorovych cldn-
cich. Prisada chrdni nove, uzdravuje
star si a dokonce pry ozivuje i che-
micky mrtve akumuldtory. Pokud se
Cobalt MG pouzije hned u noveho
akumuldtoru, vzroste pry jeho iivot-
nost о 50 % I Jde jen о to, neni-li
novy prostredek jen ndsledovnikem
onech jiz drive nabizenych ozivovacu
akumuldtoru, kterd zpodatku docasne
zvyJily jeho kapacitu, zakrdtko se vsak
dostavil definitivni kolaps. Ohlasy v od-
bornem tisku nicmdne zatim ^otvrzuji
pravdivost slov vyrobce.
kdyz dublinsky nejexkluzivnejsi
obchodni dum Brown, Thomas 4 Co.
porddal prehlidku posledni italske md-
dy, bylo rozhodnuto vystavit i кирё
Ford Granada Ghia. Vyvstal vsak ne-
cekany problem; кирё bylo о 23 cm
sirsi nez dvefe do obchodu. Vie vyre-
iily povdstne svaly Iru — vuz byl po
demontdzi koi preklopen na bok a
protazen dvermi ai na sve misto. Ndv-
stevnici prehlidky se pak nestacili di-
vit, jak se vuz dostal do vystavni sine;
vznikaly dokonce povesti, ze ho tam
mechanic! italske karosdrny Ghia smon-
tovali na miste jako lod' v lahvi.
dvousty motor
Ford V8 formule 1 prejimd Colin Chap-
man (vlevo), vedouci tymu Lotus, z ru-
kou Keitha Duckwortha, seta firmy Cos-
worth Engineering. Z tvdri zdri spo-
kojenost na obou strandch. Jak by ne;
trilitrovy Ford Cosworth V8 se od 6asu
sveho prveho vitdzstvi ve voze Ji ma
Clarka v roce 1967 stal nejdspesnejsim
motorem v historii zavodu formule 1
(viz tez Automobil t. 1/’75, str. 31).
Mistry sveta se s jeho pomoci stall
Graham Hill (1968), Jochen Rindt
(1970), Jackie Stewart (1969, 1971 a
1973) a Emerson Fittipaldi (1972 a
1974). Motor se montuje do vozu JPS
Lotus, Tyrrell, McLaren, Brabham, March,
UOP Shadow, Surtees, Iso-Marlboro,
Ensign, Trojan, Hesketh, Lola a Token.
V posledni verzi ddva motor Ford Cos-
worth vykon 470 к pri 10 700 ot/min.
leskle listy
s matove cernym pryzovym pdsem ve
svem stfedu patri dnes к vybave luxus-
nich variant tdm£r vsech drazsich auto-
mobilu. Tyto ozdobnd listy, pokud jsou
oviem upevneny v nejsirsim miste ka-
roserie, nejsou samoucelne. Chrdni bo-
ky vozu pred poskozenim neopatrnym
sousedem v parkovisti, v garazi i v sil-
nicnim provozu. Proto se v zahranici
objevuji na trhu podobne listy z plas-
ticke hmoty, a to dokonce samolepici,
ktere si snadno muze zdkaznik tvaro-
vat a pripevnit sdm. Lista proddvana
pod nazvem Chromflex pry netrpi ko-
rozi, sndii beze skod prach, bldto
i myti vozu a zcela spolehlive drzi.
34
autoiiEftflO
AERODYNAMIKA
vozd
FORMULE 1
Dokonbent z mlnuliho bisla
Pfchled о vellkosti pfednich i zadnich
pFitlaCnych ploch i jejich ACinku
z hlediska pFitlaCng sily, vzduSnflho
odporu a pohlcenflho vykonu u vozfl
F-l v roce I960 byl uveden v Auto-
mobilu C. 31'69 na str. 20—21.
Zminflnfl fldaje doplflujeme о ngkterg
da!31, jak byly zjlStCny na modelu
vozu F-l s pfitlaCnou plochou obdgl-
nikoveho pfldorysu. Sifka plochy (roz-
m6r ve smflru pflfing osy vozidla) byla
shodnfl s Sifkou vozu vCetng koi, jejl
hloubka (rozmflr ve smgru podding
osy vozidla) se rovnala tfetlnS Silky.
Floeha byla umlstgna nad zadni nfl-
pravou podle obr. 3 v minulgm Cisle.
MCFcni (5) ukflzala, ze pflvodni vztlak
vozidla bez „kfidla", ktery odpovidal
souCiniteli Ci = 0,113, se pou21tlm pfl-
tlaCnfl plochy zmgnll v pfitlak odpo-
vidajici souCiniteli C, = —0,35. Dflle
bylo konstatovflno, ie pfitlak se zvCt-
Suje s rostouci vzdfllenosti pfitlaCng
ZavisloM sooclBliele hotni ally с, na йЫа
▼fklonu relatlvniho proudu vzduchu r v
vozu F-l ptidlr. (SK
pine — vGz в pfitlaCnou plochou. ftftrkovan*
Ъгж pritlafn* plurhv.
5
Zlvbluvt wuCinitelv zatAClvCha moments
:m na 6blu vfklonu relatlvniho proudu
vzduchu * u void F-l podle |5|:
pine — vftx в pfltlatnou plochou ЭДгкатасР
— «loch*
plochy od zemg (kOta hit v obr. 3).
zfejmfl v dflsledku zmenSujici se Inter-
ference mezi plochou a vozldlem. Po
suvem pfiCng plochy vpfed se pfitlaC-
nfl sila zmenSuje.
Pou2itl tflchto pfltlaCnych ploch mfllo
nepfiznlvfl dflsledky nejen ve zvgtSeni
odporu vzduchu v prflmCru pflbll2ng
о 30 %, ale 1 ve zvgtSeni boCnl sily
pfi vyklonflnl relatlvniho proudu vzdu-
chu ze smgru rovnob&ingho s podfll-
nou rovinou soumflmosti vozu (jlzda
v boCnim vfltru). ZvlflSt nepfiznlvg
bylo zvgtSeni zatflCivflho momentu,
kter? za uvedenych podminek jizdy
vytflCi vozidlo z pfimfiho smCru.
Pfedstavu о zvgtSeni boCnl sily vozu
s pfitlaCnym „kfidlem" a bez ngho
dflvfl diagram na obr. 4, z nSho2 je
zfejmo, ie souCinltel boCnl sily u vozu
s „kfidlem" je vStSi о 25 ч- 100 %,
v prflmgru asi о 40 •+• 50 %.
Z dlagramu na obr. 5 je zPejmfl. 2e
zvgtSeni zatflClvCho momentu je u vo-
zu s „kfidlem" v mflfengm rozsahu
vfltSf о 120 •+• 175 %, v prflmgru as!
о 150 %, tj. 2,5krflt.
V dflsledku ngkolika havflrif, kterfi
byly zpflsobeny uvolnCnlm zflvgsfl pfi-
tlaCnych ploch, a v dflsledku zhorSe-
ng smflrovg stability vozfl v boCnim
vgtru zakflzala CSI FIA v kvfltnu 1969
dalSi pouSivflni „kfidel". To vedlo
projektanty к nflvrhu klinovltgho tva-
ru karoserle s minimfllni vySkou vpfe-
du a s postupnym zvfltSovfinim vySky
smgrem vzad. Jinym dflsledkem ome-
zenl v konstrukcl pfltlaCnych ploch
bylo jednak umtstflni boCnich nfldr2t
paliva do krytfl ve tvaru obrflcenflho
leteckgho kfldla (March 701 z r. 1970),
jednak vytvofen! boCnlch nfldrfl ve
tvaru nlzkych kllnfl s ostrou hranou
vpfedu [napf. Matra-Stmca MS 120
z roku 1970).
Nynl jsou povolenfl pouze pfitlaCng
plochy, kterg jsou nedllnou, pevnou
Cflstf vozidla, nesmi byt u zadnich
ploch SirSi ne2 1100 mm a sml sahat
nejvySe 800 mm nad nejniiSl bod od-
pgrovanfl hmotv vozidla [14].
OCinek pfltlaCnych ploch se zvySuje
jejich umlstCnlm co nejdflle za zadni
nflpravu. Tim se dosahuje toho. 2e
svislfl, pfftlaCnfl sloSka wzduSng sily
pflsobl at za osou zadnich koi, takie
pfitlaCuje zadni nflpravu nejen svou
silou, ale 1 flCinkem kloplvgho mo-
mentu podobng, jak bylo ukflzflno
v minulgm Cisle na obr. 3 pro klopivy
moment od vodorovng slo2ky. Ten
ovSem pflsobi v tomto pflpadfl takg.
Regulace pfitlaCnflho flCLnku se docl-
luje stavitelnyml kfidCIky na odtoko-
vg (zadni) hrang pfltlaCnych ploch
(viz napf. obr. 1 mln. Cisla).
VYUZlTt NAPORU vzduchu
Relatlvniho proudu vzduchu okolo vo-
zidla pfi jizdC se jli dlouho vyuttvfl
к chlazenl ngkterych konstrukCnich
skupln automobile. Setkali jsme se
s nlm napf. J12 u pfedvaieCnych zg-
vodnich vozfl pfi chlazenl motoru, ole-
je a brzd, ale 1 u ngkterych sgrlovych
cestovnlch automobllfl, napf. pfi vod-
nlm chlazenl dvoudobych motorfl na-
5ich vozfl Z 4 s pfednlm pohonem, vy-
rflbgnych bez vgtrflku od roku 1933
v brn&nskfl Zbrojovce.
TEORIE Ш
А1П0М0В1Ш Ll
U soudobych vozfl F-l se ngporu vzdu-
chu vSeobecng vyu2ivfl к chlazenl mo-
torfl prostfednietvim vodnich chladiCfl,
umlstgnych vgtSinou 5ikmo v nizkg
pfldi vozidla, ale I po stranfleh vozu
vedle fldlCe (Lotus 72, March 711,
Surtees TS 9, McLaren M 23. UOP
Shadow aj.). ChladiCe motorovgho a
pfevodovgho oleje byvaji rovn62 vy-
staveny proudu vzduchu, obyCejng
usmSrflovangho vodlclml plechy u zad-
ni pfitlaCng plochy. Takg kotouCovg
brzdy jsou chlazeny proudem vzduchu,
к jeho2 pflvodu a odtoku Casto slou2i
zvlfiStni otvory, lapaCe a vedenl. Pfi-
klad vedeni ngporovgho vzduchu ke
dvgma chladiCflm v pfldi a ke kotou-
Covym brzdflm v kolech jsme uvedll
v Automobllu 6. 61'73 na str. 38.
Od zaCfltku sedmdesfltych let se velml
rozSifilo vyuZivflni nflporovgho vzdu-
chu takg к lepSlmu plngnl motorfl.
Rychlost nfiporovgho vzduchu zachy-
covanflho dlfuzgrem nad hlavou jezdee
se v dolnf, uklldflovaci Cflstl nflporo-
vg komory mCni v tlak, ktery pfizntvC
ovliviiuje pln&nl motoru a jeho obje-
movou fldlnnost.
Pfi stanovenf vellkosti „pfeplnfini" do-
sa2engho tlmto zpflsobem je tfeba vy-
chdzet z Bernoulllho rovnlce о stSlg
vellkosti soufltu statlckgho a dynamic-
kgho tlaku v proudlcl tekutlng, tj.
Pn + q = Pc — konst.
Vellkost dynamlckflho tlaku
p
q ------o2 [N/m2] pro rflznou rych-
lost je zfejmfl z pfipojeng tabulky,
v nI2 je pro nflzornost a snazSi srov-
nfl.nl uveden v poslednim sloupcl 1 dy-
namicky tlak v atmosfgrflch.
Z tabulky je patrno, 2e dynamlcky
tlak je ve srovnflnl s Пакет atmosfg-
rlckym velmi maiy, nebof a2 pfi rych-
lostl 144 km/h dosahuje hodnoty 1 se-
tiny atmosfgry a teprve pfi rychlosti
6
K'Aouruv# кuЖиге n* Уегемг! F-t t - 1574
autoell
35
pbes 320 km/h, jfZ soudoM vozy F-l
dosahujf v zdvodb jon vyjlmeinft, CIni
5 setin atmosfdry.
Dynamicity tlak vzduchu pri ruznc rychlosti
rychloet dynamick? tlak
(«/»! tkm/h| (N/rn’l |kp/cta>|
4C 144 0.010
bO 210 2 200 0,022
AD 3 910 0,040
90 324 4 ЧОЛ e nso
100 IM В 12Ю 0.002
IM 453 BOO 4.100
Je tedy zfejm6, 2e zvySeni vykonu nd-
porovym plnfinfm motoril nemfiie byt
u soudobych vozfl F-l nljak vyznamnC
anl v pflpadS, 2e by se podaMlo pte
mCnlt colon klnctickou cnergil proud!
clho vzduchu ve staticky tlak (tento
pledpoklad je ostatnfi velml nepravdg-
podobny vzhledem к ohybu proudu
vzduchu a vzhledem ke skuteCnostl,
ie rychlost proudhni v dolnl Mstl nA-
porovA komory neni nulovA). Zda se
vSak, le pfi znaCne vyrovnanosti vy-
konfl soudobych motorft (450 480 k)
a vzhledem к tomu, le vdtSlna znaCek
pou21vd tAho? motoru (Ford-Cos-
worth], je 1 ten to maiy pNnos vita-
ny. VyznamnSjdt z hlediska vykonu
motoru je pravdSpodobnd skuteCnost,
le ndporovfi komora odstranila dff-
vbjSf nepHznivy stav, kdy relativnl
proud vzduchu okolo motoru nebyl ni-
jak usmArhovAn. V okolf vstupu do
saclch potrubf bylo proto proudAnt
znaCnC neuspolAdand, takie motor na-
sdval vzduch ze silnA rozvifenA, vy-
soce turbulentni oblasti. PlnAni moto-
ru se navic zhorSovalo tim. ze v sl-
tuaci, kdy je osa saclho hrdla karbu-
rAtoru kolmd кв smAru zAkladnlho re-
lativnlbo vzduSnAho proudu, je sta-
ticky tlak v mlstA vstupu do saclch
hrdel stiffen ve srovnAnl s celkovym
tlakem о tlak dynamlcky, teoretlcky
tedy al о hodnoty uvedenA v tabuice.
UkAzkou automobilu F-l konstruova-
ndho podle nAkterych prlnclpQ tivede-
nych v tomto pojednAnl, tj. s CAsteA-
nym zakrytim pfednlch koi, zadni sta-
billzaCnf (ptltlaCnou] plochou s na-
stavltelnymt ktldAlky za zadni nApra-
vou a s nAporovou komorou, je napt
Tyrrell-Ford 005, vftz mlstra svSta F-l
v roce 1973 Jackie Stewarta, znAzor-
nAny na 3. strAnce barevnA obAlky
Automobilu ff. 101'72.
Prof. Dr. Ing. Boleslav Hanzelka
LITERATURA
ПI potthoff. J.: Lufwlderstand und Auf
tried modern ar Kraftfahrzeuge. Road
Vehicle Aerodynamics. Proceedings ot
the First Symposium on Road vehicle
Aerodynamics, 8.—7. n i9t!9 The city
University. London Е.С.1.
|2|
|3|
l«)
[51
[d]
PI
(8|
l»l
110)
HU
U2|
[13)
(tij
ROMANI: Aerodynamique do la voiture
do course. Viz liter. (1).
stollery. j, L. - Burns, w. K.: Forces
on Bodie* in the Presence ot the
Ground. Viz liter, [tj.
MORELLI, A : Aerodynamic Action on
an Automobile Wheel. Viz liter. |1).
set BOR — RYLSKI, A. ).: Negative Lift
Devices on Racing Cars. Viz liter. (1|.
PININFARINA, S.: Sigma Grand Prix,
Sicurezza sulle autuvetture da compe-
tizlone. Giornala ed attt della ,,Asso-
clazlone Technica Automohili" 1970,
Г. 7, str. 352—360.
ROMBERG, CHIANESE, LAJOIE: Aerody-
namics of Race Cars in Drafting and
Passing Situations. SAE Paper No
710213. Automotive Engineering Con-
gress, 11.—15. 1. 1971, Detroit.
HAUSMAN. J.: Fohled zpfit a nejbliHI
budoucnost. Motoristlcita soucasnost
3/71, С. 1, str. 17—20.
CIMAL'REK, ).: Ponnulo 1 v krizi?
Kvftty 1971, C. 7. str. 30—31.
HAUSMAN, J.: Techntka zdvodnich
automobile, MotorlstlckA souJasnost
3/71. A- 5. str. 17—2d.
EBERHORST. R. E.r Geschichte und
Konstruktion der Auto-Unlon-Renn-
wagen. 2. Tell. Automobll-Revua iMt),
c. 17.
IARAY, P.: Zur Aerodynamik dor Ronn-
wagen. ATZ rod. 38. ft, 5>'193S, str. 425—
435.
SCHMID, C.: Luftwiderstand von Kraft-
fahrzeugen — Model iversuche und
Wirklichkeit. ATZ rod. 39, t. 17/18M,
Str. 425—435
PAUER, V.: Bezpednoet pro F 1. Auto-
mobil 1973. d. 5, str. 40.
SEZNAM TESTU A TYPOVYCH LISTCiHH
TESTY
Babette — minitest (11/*72)
В lemma — minitest (12/*71)
BMW R 60 S (11,/*70)
BMW 520i (>/*74)
BMW 1600-2 (10/71)
BMW 2000 Touring (3,’73)
BMW 2500 (1/70)
CITROEN GS - minitest (9/71)
CITROEN GS — minitest (6,"72)
DACIA t300 (4/72)
EMA 1 — elektromabil (10/70)
FIAT 125p (2/72)
FIAT 127 — minitest (4/72)
FIAT 12» (9/71)
FIAT 128 SL 1300 (0,r72)
FIAT 128 SL 1300 — cena to 1 km
(12/73)
FIAT 132 (4/73)
FORD Capri 1700 GT (47*70)
FORD Cortina CXL (3/72)
CHRYSLER 2L (1/74)
VOLHA GAZ 24 — minitest (4/71)
HILLMAN Imp. Sport 875 cm3 -
minitest (2/70)
HONDA ST 70 - minitost (12/74)
MAZDA Cosmo Sport — minitest
(6/49)
MINI — minitest (11/74)
MORRIS Marina 1,3 a 1.0 (2/75)
MOSKVIC 408 — minitest (2/'49)
MOSKVIC 412 (11/72)
OPEL Admiral 1969 — minitest
(5 '69)
Polski FIAT 125p model 74 (10/
74)
Polski FIAT 125p/1300 pa 11 600
km (1/75)
Polski FIAT 126p — minitest (5/
74)
RENAULT 5 П — mini test (10/72)
RENAULT 6TL -minitort (2/71)
RENAULT 12 Tl (7/70)
RENAULT 15 TL о 15 TS (8/74)
RENAULT 16 TS — minitest (11/
•69)
SAAB 99 (12/70)
SKODA MBX — minitest (1,'W)
SKODA Super Sport (1/72)
SKODA 100/110 L (8 '69)
SKODA 110 R (8'70)
SKODA 110 L Rotlye a SKODA
110 R — minitest (5/71)
SKODA 120 S (5/*72)
SKODA 120 5 (1/73)
SKODA 1203 minibus (3'70)
TATRA 613 (10,'73)
TRABANT 1972 - minitest (12/
71)
VAZ 2101 (Т8Л7Т)
VAZ 2102 — Ziguli kombi — mi
nitest (2/'7S)
VAZ 2103 (11/73)
VOLKSWAGEN 1300 Automatic
(12,'«9)
autonosMD
TYPOVfi L1STY
BARKAS — doddv. vflz (11/ЧН)
BARKAS В 1000 (10/*84)
BMW R 50/5, 80/5. 75/5 (11/70)
BMW 2000 (2/'O7)
BMW 2002 |7/'68|
BMW 2500/2800 (l/'70)
CITROEN C3/CS 1220 (2/*?4)
CZ 125 453/05, 175 450,«5. 250
455/05 (ll/'83)
6Z 125. typ 478 a CZ ITS. typ
477 [4/73)
CZ 175 1125) typ 450 (453)
18/01)
CEZETA 501/DI, 501/3 (l/'Ol)
DACIA 1300 (8/*72)
OAF « (4/'69)
FIAT 124 (l/‘88[
FIAT 125p 12ГТ2]
FIAT 126 о Polski FIAT 128p
15/741
FIAT 127 |2/'73)
FIAT 128 («ГТО)
FIAT 500 ( 2/'в9)
FIAT 600 (10/60)
FIAT 600 D |7/'65)
FIAT 850 [7/-6O)
FORD Anglia (10/‘в1)
FORD Capri 1300 ( 4/'70|
FORD consul Cortina (3/'85)
FORD Cortina 1300 a 1000 (3/72)
GARANT 30 K, 32 (10/'6Z)
HILLMAN imp. (2/70)
HILLMAN Minx Hla (2/61)
IFA F9 (3/81)
IKARUS 55 ( 8/83|
(AWA 28 — moped Babntta
(8/72)
(AWA 59/05 (4/63)
IAWA 259/01 Automatic (Э/вв)
1AWA CZ 175, (AWA CZ 125,
|AWA 50 — Moped (7/60)
JAWA CZ 250, JAWA CZ 350,
(AWA 555 ( 5/60)
IAWA 250. 559/02. 350. 354/06
(2/63)
IAWA 35O/B34-4 (3/74)
JAWA SOB OHC (5/'81)
JAWA 623-01 a 633-01 (9/'71|
LAURIN 4 KLEMENT (B/’64)
liaz Skoda too mtc s — Lux
(7/73)
MANET S 100 (5/61)
MANET S 100-01/A (2/'64l
MERCEDES 200/200 D (5/86)
MERCEDES BENZ 150 SE (7/74)
MOSKVIC 407/1 (11/60)
MOSKVIC 408 (l/'66) (11/67)
MOSKVIC 412 (11/72)
NORTON ES 2 (3/04)
P 70 Kombi (а/'в!)
NSU Ro (9/'вв)
POBEDA M 20 (4/61)
PRAGA S5T (9/82)
PRAGA V3S (4/62)
RENAULT 4CV (Я/'вО)
RENAULT 4 (1123) (7/'69)
RENAULT В (2/71)
RENAULT 8, 1130 ( 7/64)
RENAULT 12 (7/70)
RENAULT 18 (11/681
ROBUR LO 2500 (12/83(
SAAB 99 (1/71)
S1MCA Aronde 1300 (7/61)
S1MCA 1300 (11/65)
SIMCA 1301 S/15O1 S (11/74)
STAD10N S 11 (1/81)
STAD10N S 22 18/911
SKODA 706 RT, RTS (8/62)
SKODA MOO MB (1/65 J
Skoda moo мвх (п/*вб|
SKODA IlOO MB de Luxe (3/’68)
Skoda 100/110 i a no r |5/7ij
Skoda 1200 (e/eoi
Skoda 1203 (м/вэ)
SKODA Felicia (2/80)
SKODA Octavia, Octavia Super
(4/'60)
SKODA Octavia. Combi. Octavia
Touring Sport (1/64)
TATRA 111 R, S 2 (Z/’62:
TATRA 138 S 1. S 3 (12/'62)
TATRA 603 (9/60)
TATRA 805 (6/82)
TATRAN 125 ( 9/'65)
TRABANT 600/601 (11/64)
TRABANT 601 (1/67)
VAZ 2101 (11/71)
VELOREX (5/65)
VW 1200, 1300. 1500 (12/69)
VOLHA M 21 L. M 21 К (8/61)
VOLHA GAZ 24 (4/71)
WARTBURG (3/60)
WARTBURG 1000 (4/'64)
WARTBURG MOO-353 ( 5/'67)
WARTBURG Tourist (5/68)
ZETOR 50 Super (9/'63)
ZETOR 3011 (3/831
36
autoTiijMj
FIAT 131 MIRAFIORI ZAKLADNI TECHNICS UDAJE
Dokontent ze str. 26
VznikA tak nepFebernfl stupnice dal-
§fch „subvariant*4, kterfl sice ponfikud
kompllkujf montAfc, ale povzbuzujf
prodej.
Zatfm se bude Fiat 131 Mirafiori vy-
rflbflt v poCtu as! 1000 kusfl dennfl,
do jara 1975 se md tempo zrychllt
о dalSlch 200 vozfl. Pro rok 1976 se
chystfl varianta s naftovfm motorem,
kterfl by pFl dneSnf popularity nafto-
vfch osobnfch autoinobilfl mohla dflle
stupflovat vyrobnf fllsla Odbyt by ne-
musel vdznout, vidyt Flat 131 se pFos
novfl, solldnfljJf pojetf stavby a bo-
VOz niiii sliedni tfidy, klaslc-
ke kcncepce, ce Iakov ova »a-
monosnd keros* rie dvoudve-
Fovd, dtyFdverovd a kombl.
MOTOR — Fadovy kapalinou
thloxeny dtyFvdlec altar. 1300
a 1600; pitkrat uloienf kllko-
hridel; rozvod OHV, pohon
radkortlto hfidole ozubenym
iemenem; tlakort ob&hovo
maxdni s distidem v hlavnim
proudu, mechonicfc6 derpadlo
paliva; alternator 530 W.
akumulator 12V/45 Ah;
I 297,4 cm3 (0 76 X 71.5 mm)
— stupe A komprese 7,8 (popF.
9.2), rfken 55 (65) к 140.3
(44) kW| pfi 5 400 ot min,
lolivf moment 10.2 kpm (100
Nm) pH 2 700 olmin fl0.4
(kpm (102) Nm) pF! 3 0001,
stledni plstovd rychlost pFi
imenovitfch otfldkdch 12,9 m/k
1 545 cm3 (0 14 X 71,5 mm)
— st. kompr. 9,2; 75 к pFi
5 400 ot mln, 12,6 kpm (12,4
Nm) pFi 3 000 ot/min.
PREVODNl OSTROJI - |ed-
nokotoudova tfeci spojka;
р!пё synehronixovona dtyr-
stupnova pFevodovka, Faieni
pdkou na pod I axe (I - 3,667;
II - 2,1; III . 1,361; IV - 1.0;
Z - 3,526), io pfiplatek pkti-
stupAova pFevodovka (I
3,612; II - 2,043; III * 1,357;
IV • 1,0; V . 0,870; Z • 3,244);
stoly pFevod v zadni n6pra-
v6 4,1 (1 300) a 3,9 (1 600).
PODVOZEK — vpfedu zarts
McPherson s jednoduchymi
pFidnymi ramcny vcdcnyml
pFidnfm stabilizdtorom; vxodu
tuba ndprava vedend drtma
poddtnymi, drtma iikmyml a
jednim pfidnym ramcnem
(panherdska tyd); vinute pru-
ilny, hydraullckd toleskopickd
tlumide; Fiteni hfebenovd;
brad у vpfedu kotoudort, vxa-
du bubnort, dva hydraullckA
okruhy na jednotlirt napravy,
rudni brzda mechanickd na
zadni kola; radialni pneu-
mo t iky 155 SR 13.
MIRY A HMOTNOSTI - rox-
vor 2 490 mm, rozchod 1 372/
1 315 mm; vndjii miry 4 234
X 1 632 X 1 400 mm; pohoto-
vostnf hmotnosl 965 kg, uii-
teeno zaliieni 400 ко; zava-
xadelnik 400 dm3, nadri
paliva 50 I.
JlZDNl YYKONY — (udaje
v poFadi 55 к - 65 к - 75
к): nejvyHi rychlost 140 —
150 — 160 km/h; zrychleni
z klidu na 100 km h za 19,0
— 16,2 — 12,8 s; spotfeba
paliva pFIblizni 10 ai 11 I/
100 km.
hatost vybavy гай i nadflle proddvat
za velmi pfiznfvfl ceny, pro automo-
bllku Fiat tradlCnt. V kaidflm pfipadfl
bude Mirafiori — Krflsnfl kvfltlna —
ostnatym bodlflkem pro konkurenci
typu Opel Kadett a Ascona. Ford
Escort, Cortina a Taunus I dalif.
—tn—
Hfidrl volanta ie (oral ve dvno klonbecb.
Tala |eho konstrnkce ainadda|e Frienf. ob
vykld dosud |en и void vyMlcb cenovfeh
tfid: puvulroim kaioute pod pMatro|ovou
deskou si Fldit mflic volant vfikave aavia-
vlt do ne|pohndla<1<l polnby. feho Ltatenlm
ie volant upevni a ia|l«ll ve tvotend polo».
(Alien! se ovieni ovlidd neptetriltd, I pH
povolenem kotondl.)
Za pHplatek » raonlufe ..amnrickf* ndras-
nik a pryiovynl doraty v idvdxech, kterd
vrnlnC aachycnfl poeav pH ftelnim ndraiu
do rychloail S km/Ъ. Ztklaa a«l e cm dovoll
prolls v pHdl a blatnlclch ipalu < prytovy-
ml okraji nirainlku.
SEAT 133
DokonCeni ze str. 29
Flat u2 mnohokrdt prokSzal, 2e je mlstrem raclonfilnfch
stavebnic, ptiCemJ vyuiivd shodnych skupln a celkd
I и vozfl rflznfch koncepcl. Nenl tedy vyloufleno, 2e
novfl vyrobnl kapacity Seatu pro typ 133 bude moXnfl
zflhy snadno pfestavflt tteba na montA2 vozfl s pfedtilm
pohonem. Jejich souCasnfl rozSffeni, vysokfl ndklady na
zavedenl novfl karosflrle i cely jeji jlstfl nljak levny
vyvoj, to vSe svfldfli spiS ve prospfleh domnflnky. le mo-
tor vzadu jeStfl nefekl svfl posledni slovo. I kdyt tento
nflzor rozhodnfl nemfl technickfl zdflvodnflnl, zdfl se. 2e
i samotnfl hospodflfskfl hledisko je dost! siinfl к jeho
potvrzetif. —Id—
SEAT 133 zAkladnI technickE udaje
Malf ftyFmistny rtx s motorem
vzadu a s dvoudveFovou celoko-
vovou karortrii.
MOTOR — kapalinou chlazeny
Fodovf ityFvdlec s rozvodem OHV
(dvojity vdleAovy Fetfx) a tFeml
hl. lolisky; 843 cm1 (0 65 X 63,5
mm); pfi stupni komprese 9 a
ndroku 92 okt. (VM) ddvd 37 к
DIN (27,2 kW) pfi 3 000 ot/mln a
5,6 kpm (53 Nm) pF! 3 400 ot/min;
м st. kompr. I (15 okt.) 34 к
(25 kW) pfi 4 800 ot/min a 9,5
kpm (54 Nm) pFl 3 250 at'min;
Jednoduchf spddovy karburator
Weber, 0 dlfut, 30 mm; dynamo
12 V‘230 W, akumuldtor 34 Ah;
spoultH 630 W.
PREVODNE OSTROJI — meeba-
nicky ovlddana sucha jednoko*
touEova spojka 0 160 mm s to-
IflFovu pruiinou; ttyfstupAovb
zcela synchronliovand tFihridelo-
vo pFevodovka (I > 3,636; II •
2,055; III - 1,409; IV - 0,963;
Z - 3,615); rozvodovka 8 37 z
(4,625) s kuielovym diferencialom;
hncci hfidele s drtma stejno*
btinymi klouby.
PODVOZEK — vpfedu lichoMi
nikovt polondpravy s pFiEnfm
listovym perem, torznlm stabili*
zotorem a teloskopickymi tlumidi;
vzadu trojiihelnikovd ramena за
iikmou о so и kyvdni, vinuto pru>
iiny, torzni stobilizdlor a telesko-
picke tlumlEo; fixeni se Jnekovym
pfevodem, 0 volantu 380 mm
(2,8 ot. mezi rejdy, pfevod 1x13);
dvouokrubove hydraullcki bubno-
rt brady (0 185 mm), za pfipla*
tek vpfedu kotoudort; rudni me-
chanlckd na zadni koto; pneu
diagorsdlni 5,50 X 12.
MIRY A HMOTNOSTI - vnAjii
3 392 X 1 421 X 1 328 mm; rorvor
2 027, rozchod 1191/1215 mm;
iifka kabiny v loktech vpF. 1 176/
vi. 1 170 mm; 0 raiddeni 9,6 m;
nddri 30 I; pohot. hmotnost 690
kg, eelkovd 1 010 kg (zatiieni
ndprav 402/606 kp); max, hmot-
nost pFivEsu 590 kg.
PROVOZNI VLASTNOSTI - max.
123 km/h (slabJi vena 120); pFl
1 000 ot mln na IV - 22.6 km'h;
0 - 100 km.'h za 32,3 s; 0 - 1000 m
za 44 s; max. stoupavost 30 4,
norm, spat/eba 6,9 1'100 km.
аикйоК"
37
DoltonZenl se str. 11
ma boCnltnt avefml a zadntm vyklopnym
okneni. ro spojeni s podlahou a blatnlky
vytvofi pevnf a t&sny celek uloienf na
samonosnft konstrukcl traktoru v sllentblo-
clch. TlmseznaenO zentezi pronlkAni chvOnl,
vlbracl a bluku do kablny. V Idtd umo2-
ftufl vltrOni otvirateinO boln! okna, pootvi-
ratntni dvcfo, zvedaci stfecha a zadni
vpklopn. oknc, pro zunnl obdobl mMe bft
v kabl-'Л teplovodnf topenl о vykonu ca
2 2» kral/h (dodOvA se jako zvlAStni pH-
sluSenstvl), kterA take roztnrazuje pfednl
okno. Do zadni Cast! kablny |e molno mon-
tova! sedadlo pro spolujezdce. Kabina je
dale vybavuna vnltfniin osvOtlcnim, elek-
’Нскрт pi'ednitn a zadntm stiraCem a dv8m.i
zpAtnymi venkovnfmt zrcetky. Na zvlAStni
pFAni so budo doddvat rada dalilch doplitkii
a vybavy traktoru, zvySujicIch jeitS vice
univerzAlnost jeho pouilti, hczpoinost a
hygtenu price aj.
vykcnnost traktoru Z ‘ 00-15 dokazuje dia-
gram talnpch vykonfl a rychlostl na jednot-
llv. pFevody a prokluzy v zAvtslastl na
ta2nl site. Tyto velitiny se твГПу na beto-
Tohovy «ikon (P), rychlost (v) a proklut (5)
v zovislosti no taino sila (T) traktoru Z 0045
nc betonove droie pit souiinitell odheze co
0,73 о hmotnost! traktoru 5 MO kg.
novi drAze в pomlrnO nlzkym koeflcientem
pMlnsvostl n - ca 0,73. Diagram ukazuje
vysokou tahovou ddlnnost traktoru v roz-
mezl pracovntch rychlosti 5—11 knt/h a
v rozsahu tainych ail od 1 800 do 3 SOO kp
pH vysckAm stupnl zapinSni potencillnl
charaktertstlky klivkamt uhovych vykonft.
V praxi potvrdily velmi dobrou vykonnost
traktoru Z ВД45 v orbfi porovnAvacf zkouSky
se znhranifnlmi traktory stejnO koncopco,
z nlchi vyJel Zetor volmi OspiHnA (viz tab).
Jeho abiolutnl I relation! vltSi vykonnost
prokAzal parametr mirnllio vykonu (m3 h|.
tj. mnolstvl obrdccnd pCidy za hodlnu
Traktory ИЙ ll v rozntezi vykonO od 00 к
do 150 к (во a2 110 kW) tnohly vznlknout
jen dlky svl vysoke unitikacl se zAkladnim
typem tlto fady, Zetorem 8011 Crystal. Vy-
vljely se pro stejnd vyrobni zaMzenl a za-
vAdAji se postupnd podlo moinosti vyroby.
Ddslodnou racionalizaci konstrukce 1 tech-
r.ologie se tak podafilo dosAhnout ротвгпА
znaCne levnych vyrobkii ve srovnanl s kon-
kurencl. V dalSim rozvojl jejich vyroby se
uplatnl takO mezlnlrodni hospodltskl in-
tegraco zomi RVHP. Traktory UR 11 se budou
i v budoucnu vyrdbi’. ve spoluprAct so ZM
Ursus (PLRI na zAkladA spoleCnych plant!
technickeho rozvoje. Do tlto spoluprAce
pMstoupll dalSi partner, rumunsky vprobce
traktorO UTB v BraSovO. ktery bude podle
nail konstrukint dokumontace zajiitovat
vyrobu pFodnicb hnacich nAprav pro trak-
tory Cft II a traktor Zetor 8745.
Ing. Jaroslav Filer
ZKL Brno — Vjtkuinng istav traktorU
TABDLK4 TYPICKtCH VYSbEDKC jEDNR
Z POROVNAVAClCH ZKOUSEK
SE ZAHRANlCNtMl VVROBKY
Typ traktoru Z 8045 MF 188 ilsty Cas v orbd (mini 32.050 44,104)
vykon na vfvud. htidell |k|/|kW| 8Q3S 3/41,9 spotfeha patlva |kg| 7Л72 0.S3
drub pnuilllho pluhu 5PN +30 4PN 30 m8rny vykon jml/tij 2 325 1 558
(5 radllc хбЬёг l.S in) 4 radllcc zAbdr 1.2 m) ргйшйгпа rychlost orby (km/h) 8.45 5.75
tpracovand ploche (ml) 5 187 9 883 ploiny vykon (ba/hj 8,988 0,880
ргйтйгпА hlouba orby (eml 24.1 22,5 xpotteba pallva (Ifhaj 18,48 18,57
ubracenl p8da |n>5] 1 242 1 142 odpor pddy |kp/cml| ca 0,8 ca 0.0
ROMAN
VCSSR
DokoMenl xe str. 17
Jmenovi!6 nopeli el. spotreblSO |e 24 V, dva akumulotory 1/ V/88 Ah,
alternator 24 V 590 W, dva hlavni svillomety obdelnikov4ho tvaru se
Idrovkornt 24 V.55/50 W a Obtain! svftilny pro vnejsi osvetlenl Jsou opatFe-
ny bomologodn! znackou .E".
Kobina ridiS# jt celokovovd, dvoumfatnd, trambusoveho tvaru, sklopnd.
!• umlslina pred predm* ndpravou, tcklo umoJAuJe velml pohodlnd nastu-
povdn!. Meti sedadly fidice a spolujezdce Je neodnlmatelny kryt motoru
tepclne a xvukove dobfe izolovany. Pfedni nedilen4 klenuti sklo umoinuje
velml dobry vyhled z vozidla. Zp£tny vyhlod dvema zpitnfml xredtky
na obou dvefich budky splAuje pffsn^ pfedplsy vyhl. FMD £. 32'72. Vy-
tdpenl Je teplovodni s plynulou regulod, v£troni stabavacfml okny ve
dverieh, vyklopnau ventllaci ve stFeie, pop?, vitrdkem topenl.' Dvcurycb-
lostni st irate se t?cmi stlroclmi ramenky, ostfikovai ielniho skla a vyba-
-enl I umfstftnf viech kontrolntch pristrojfi a ovlddo£u v dosahu Fidi£e
pflspfvajl ke zvysend provozni bozpacnosli.
ROZMCROVE, VAHOV8 A JIZDNI PARAMETRY VOZIDEL ROMAN
Typ 8.133 F 8.135 FK 19.215 FK
provedeni valnik skldpW SI sklop« SI
uspofodoni rvdprov 4 X 2 4 X Z « X 4
typ motoru D 797-05 D 797-05 D 2154
HMN0-
KABA
rozmiry |mm|
colkovo delko 7 340 5 910 7 310
n.jvetii iirlra 2 500 2 500 2 W0
vyika (nexatil.) 3 030 2 095 3 043
rorvor 4 000 3 too 3 095 •
1 310
lotna plocha; delka 5 300 3 490 4 420
li№a 2 200 2 310 2 300
vyiko botnic wo 500 1 100
(ndstavcu) (400)
vyika plachty 1 800 — —
hmotnosti [kg|
pohotovostnl 5 440 5 750 10 DOO
c.lkovd 12 100 12 IM 22 000
ihetnf ndklad
(vd. obsluhy) «550 «430 12 000
dovolend hmotnost
pHvtsu 7 250 ——
Ito.flclent uiitkovostl 1.22 1,12 1 (20
jizdni a vykonora
pa ro me try
max. rychlost |km/h] 81,0 01,0 (50,0) • M.O
nejmenii prlmir
tatdeeni (ml 17.» 13,4 17.2
max. stupavost [%| 30,0 30.0 И.0
mirny vykon |k/t]
vozidlo IM 11.1 9,70
souprava 7,0 —
zdkladni spotieba 21,3 21,3
podle CSN (0,1)-)
") plati pro pfevod v zadni ndprenre 8.11
38
airtunrrlMn
ABARTH-PININFARINA 030
P0R0VNAN1 HLAVNICH TECHNICKYCH ODAjO ABARTH X PS A IU0
prototyp Abarth X 1/9 Abarth 030
motor uspofaddni objem |cmS| ftXzdvlh [mm| stupefl komprese vykon DIN |k(( (kWj) | ot/min] tod. mom. (kpmHiNmlHot/mlnj rozvod hl. loilska karburdtory (pocet) svifcky alternator |V)/|A) ptevudovka kola vpredu vzadu 0kotouca lirid [mm| fizeni otd£ck v rejdn stop. 0 latdienl |m| rozmdry |mmj: rozvor roichod vpf./viadu celk. delka celk. Sifka vyika (bez ndpor. komory) objem zavazadel. |dm3| pohot. hmot. |kg| vykunovd hmot. IksAlt ikg/kWI) rychlosti [km/U) mailmdlni pfi 1 oihi ot/mln muturn na IV/V fndovy clytvdlec 132 napfl£ pfed zadni ndpravou 1 7Si 84 X 78.2 И.4 200(147)/U 000 2O,3(1M)/B 000 2 OHC (ozub. h^menl 5 Weber 48 IDF (2) Champion G 58 R 12/53 p£(lstupftov6 185-70X13 185—70X13 250 hfebenovt 3 10 2 202 1 388/1 380 3 676 1 ем 1 100 »D 750 3.7 (5,1) 2211 22,7/27,1 vidlicovf ietlivilec 130 podfilnft pfed zadni ndpravou 3 481 102 X 71 10,8 29S(220|l'*6 600 331323,8)/4 aim 2X1 OHC (ozub. femen) 4 Weber 48 IDF (3| Champion N 80 Y 12/3S pfitistophovA SOO-20.00X13 12.8—23.00X13 285 nFpbrnavt 18 2 2S6 1 918/1 5<№ 3 620 1 Я4П 1 123 IM 910 M (4.3| 290 28,43/32.48
Hmotnost 47 kg
PFipojka plynu */, ”
DODAvA
Bezpetnoslni
RADIATOR
6R 2
je игёеп к vytapSni garaii
a regulainich stanic. Lze jej
mstalovat na podtahu nebo
i nad podlahou. Proto je
opatfen prichytkou к upev-
nSni do zdi.
TECHNOMAT
OBCHODNl OODtltNl 4
VjlCH KRAJSKtCM zAvooO
OPRAVA: • tabulca t. 4 Pfshledu nikterjch modelu uitoii automobi-
lave produkce (Automobil 2. 12 74, str. 34) byl u.clejnin ch,bny udaj
spatfeby votu Tatra 603-3. Namiito 15 I 100 km ma byt hodnota
12,5 1/100 km. Prosime itenale, aby omluvili toto nedopatrenl. Dikujome.
Kodak cr
KopfivnickA automobilka Tatra patfl mezi slavnA prii-
kopnlky ovropskuho automobilismu. Svoji slAvu si zlska-
la zejmena velml progresfvni konstrukci automobilft vy-
havenych vzduchem chlazenymi motnry. Od poCAtku via к
podnik nepferuill soubHnou vyvojovou v^robnl fadu
velkych osobnich automobilft s vodou chlazenymi me-
tory, jejicht vyroba byla ukontena teprve bezprostfednd
pfed druhou svdtovou vAikou. Vrcholnym reprezentan-
tem a sou'asnA modelem, kterym tovnrna uzavfola fadu
TATRA 80 (1935)
osobnich automobilft s vodou chlazenytu motorem, je
Tatra typu 80. je to zdroveft nejluxusnAj&i model, urCeny
mj. take pro stAtni reprezcntaci.
Tatra 80 se vyrAbftla od roku 1930 (prvnl vuz byl vysta
ven toho roku na autosalftnenh v Pafiii a v l.ondynA)
a do roku 1938 bylo zhotoveuo celkem 22 kusft tohoto
typu a dalSi tfi zftstaly jako rezerva pro nAhradnl sou-
CAsti. jeji vidlicovy dvanActivftiec (V12/650) 5 990 cm1
(0 75 X 113 mm) s modifikovanym rozvodem SV a
auto: IflE
39
stupnim komprese 5,2 dosahoval 110 al 120 к pH 3 000
ot min. Jeho konstrukce byla vedena snahou о nejtiUi
№h a nejvfitil pruinost. ZvIAitnosti je vAlcovd dosedaci
plocha mezi hlavami a bloky vAlcA, kterA umoiAovala
potfebne sklonAni ventilA (55° к ose vdlcu | pohdnAnych
jedinym vatkovym hfldelem uprostfed. Klikovy hfidel jo
v nsmi kluznjch loilskAch a dva spAdovA karburitory
Zenith Invers 30 DV 1 maji mechanlckd Cerpadlo paliva.
ZapalovAni je bateriovA Bosch 12 V s jednou soustavou
sviCek a samostatn^m rozdAlnvaCem pro kaidou fade
valcfl; pofadi zapalovAni je 1, 12. 5, 8, 3. 10. 8, 7, 2, 11,
4, 9. ObAh kapaliny v chladicim systAmu podporuje vod-
nf Serpadlo. SnchA tfeci lamelovA spojka mA tlumici pru-
iiny. PFevodovka je CtyfstupAovA, mechanickA se stAiym
zdbArem koi; trojka je pflinj zAbir, fttyfka byla Feiena
jako rychlobih.
Totivy moment se pfenaii bezkloubovfm spojovacfm hfl-
delem uvnitF pAtefove roury — u vozA Tatra obvykiym
— pfes rozvodovku (pfevod 4,33) a Coin! diterenciAl
charakterlstickymi kyvadlovyml polonApravami na zadni
kola; zadni nAprava je odpArovanA dvima Ctvrtelipticky-
mi pery zakotvenymi iikrno na sam6m koncl skFinA rox-
vodovky. Vpfedu jsou polonApravy, kde dvA nad sebou
umistenA ramena tvoFi paralelogram, col je z hlediska
kinematickAho dodnes optimAlnl feieni. Konce pNCnAho
listovdhu pera se opirajl о born! ramena. PodAlnA jsou
kola vedena pArem kovanych suvnych vzpAr. Hydraulic-
ky brzdovf systAm je dvouokruhovy typu ATE-Lockheed
a pdsobi na viechna CtyH kola. Pneumatiky maji rozznAr
17 X 50. MaximAlnl rychlost vozu |e 140 km/h, hmot-
nost 2 400 kg a spotfeba paliva 25 —30 1 100 km.
Na podvozek s nAstavn^m pAtefov^m rAmem о hmot-
nostl 1 600 kg se montnvaly Ctyf ai AestlsedadlovA karo-
sArie rAznAho typu; nejvfce bylo iastisedadlovych limn-
ztn (12 ks), ale existovala 1 CtyfsedadlovA llmuzina, dva
AestimtstnA kabrinlety, CtyFI sportovnl CtyFmistnA kabrio-
lety a maiy podet vozA mil speclAlni zakAzkovA karo-
serie kupf. od firmy Sodomka z VysokAho Myta. NAkterA
vozy mAIy I kola Rudge & Whitworth s centrAlni matici
a draiAnym vypletem.
Do tAhoi velmi robustniho podvozku, bez jakychkoli dal
itch Aprav se montoval v pomArni vAtiim poCtu takA
Fadovy AestivAlec OHC objemu 3,4 a 3.8 I, Cirni vznikl typ
70 a 70a. Vozu v puvodnim provedeni typu 70 (0 80 X
X 113 min, 80 к | bylo vyrobeno celkem padesAt a v Apra-
vA 70a s vrtAnlm zvAtSenym о 5 mm a vykonem 70 к pfi
3 600 ot/min bylo vyrobeno 70 ks. Proti typu 80 byly
tyto vozy asl о 20 % levnfijii.
VpravdA vrcholnym a nejluxusnAjiim vozcm typovA fady
,,o s m d a s A t e k“ je automobil Tatra 80 nesouci vyrob-
nl Cislo 15 588 s motorem Cislo 112 024, vyrobeny v roce
1935. Tento vAz, canny exponAt pralskAho NArodnlho
technickAho mnzea v Prate, does pfiniii Automobil
v kresbAch V. Zapadlika. Byl urCen Jako vlAdnl vozidlo
a by] poullvAn tehdejii hlavou stAtu. Z vyrobniho podnl-
ku v Kopfivnicl byl vAz dodAn dne 30. 8. 1935 s urfientm
pro SprAvu dumu presidents republlky, Praha Hradfany.
KarosArie tohoto vozu je v provedeni landaulet (jedinA
svAho druhu), CtyfdveFovA, iestisedadlovA, s pHCnou
skleninou stinou oddAIujict prostor FidiCe od kabiny
cestujlcich. CAst stfechy nad FidiCem je odklopnA smA-
rem dozadn kolem CepA nad pevnou skleninou pFepAl-
kou. Zadni CAst stfechy nad kabinou cestujlcich je sklop-
nA a sklAdacl. podobnA jako u kabrioletu.
Tento pozoruhodny technicky exponAt NTM. ktery vAm
pFedstavujeme v dneinich kresbAch, je dokiimentem ne-
jen bohatych vyrobnich tradic nail proslulA automo-
bilky TATRA, n. p„ Kopfivnice. ale 1 dokladem zruCnostl
naiicb dilnlkA a tvArCl schopnosti konstruktArA. Do
sblrkovAho fondu NArodnlho technickAho muzea byl pfe-
dAn dne 22. 7. 1957 x garAie praiskAbo hradu po krAtko-
dobAm deponovAni v Beneiovi u Prahy. Ve stAIA expozici
automobilA v dopravni hale NArodnlho technickAho
muzea na LetnA tvoFi vyznamny ClAnek vyvoje velko-
objemovych osobnlch automobilA CeskoslovenskA vyroby.
ZdendA: Bauer, NTM, kresby Vdclau Zapadllk
40
1ШЯ
TATRA 80 2 г. 1935
auto жш]
(»ii str. 10)
nm