PRIRUCKA
PRO VOJÍNY
I
Díl I.
Část všeobec ná.
Sestavil škpt.Bohuslav Kohout, ilustroval
por. v záloze ing. Štěpán Andrýsek, šrtm.
Karel Gabriel a pplk. Otto Matoušek.
VYSOKÉ MÝTO 1936.
Vlastním nákladem. Vytiskl Josef Doležal, červený Kostelec.
Reprodukce výřezů speciální mapy byla povoh.jnr.
Vojenským zeměpisným úslavem.
President Osvc >ditet.
PhDr. Torná! Garrigue Masaryk se narodil dne 7.
března 1850 v Hodoníně na Moravě. Gymnasium studoval
nejprve v Brně. Po maturitní zkoušce vykonané r. 1872
na akademickém gymnasiu ve Vídni vstoupil na vídeň-
skou universitu, kdež nabyl doktorátu a stal se docentem
filosofie. Roku 1882 byl povolán na českou universitu do
Prahy. Roku 1891 zvolen poslancem do říšské rady, roku
1892 vyslán též do sněmu království Českého, avšak již
roku 1893 se obou mandátu vzdal. Poslaneckou svoji čin-
nost obnovil r. 1907, kdy byl vyslán do říšské rady za
valašská města (Meziříčí, Vsetín atd.). Ke konci r. 1914
opustil Rakousko-Uhersko a sta! se vůdcem čs. revoluč-
ního zahraničního hnutí. Byl předsedou Cs. národní rady
se sídlem v Paříži a tím i hlavou čs. zahraničního vojska.
V r. 1917 přibyl do Ruska, kdež pokračoval v organisaci
čs. zahraničního odboje. V r. 1918 odjel přes Ameriku do
Paříže, kde po úspěšných diplomatických jednáních byla
z dřívější Cs. národní rady ustavena dne 14. října 1918
„československá prozatímní vláda«, jejímž se stal presi-
dentem. Dne 21. prosince 1918 se vrátil do Prahy jako
první president osvobozené Československé republiky. Čtyři-
kráte za sebou zvelen presidentem, vzdal se 14. prosince
1935 svého úřadu, aby ve věku 86 let odešel do soukromí.
Vrchní velitel branné moci
Dr. Edvard Beneš narodil se dne 28. května 1884
v Kcžlanech na Krdovicku. Pc maturitní zkoušce vykonané
v r. 1904 na gymnasiu na Král. Vinohradech studoval v Pa-
říži, v Londýně a v Berlíně a r. 1908 byl prohlášen dokto-
rem práv na universitě v Dijonu, Nato vrátil se do Prahy,
studoval dále filosofii, v r. 1909 stal se doktorem filosofie
a v r. 1913 docentem sociologie na pražské universitě.
V r- 1915 založil lajný spolek Malíři a následoval pak
Masaryka za. hranice, kde s ním spolupracoval v odboji.
Stal se sekretářem Československé národní rady a v »Česko-
slovenské prozatímní vládě« byl ministrem zahraničních věcí;
úřad ten vykonával nepřetržitě až do svého povolání na
nejvyšší úřad ve státě. V r. 1921—22 byl také předsedou
vlády čs. republiky. Ve Společnosti národů zastával řadu
čelných funkcí a v r. 1924 a 1935 byl i jejím předsedou.
18. prosince 1935 z vůle národa byl povolán na úřad pre-
sidenta republiky a stal se vrchním velitelem její branné
moci. —
Předmluva
Tato kniha shrnuje a vykládá ustanovení a zásady ze
všech oborů vojenského výcviku, pokud se týkají vojína.
Díl I (Část všeobecná) jest určen pro vojíny všech zbraní
a služeb; díl II (Vojín v bojí) a díl III (Vojín na koni)
vyjde později. Všechny tři díly budou vydány také slo-
venský a přeloženy i do jazyků menšinových národností,
obývajících v Československé republice.
Tálo kniha Jest určena pro vojína. Dnes, kdy jsou zdo-
konaleny a rozmnoženy zbraně, jichž vojín používá, jest
jeho výcvik velmi obsáhlý a mnohostranný. Krátká doba
služební je pak na újmu jakosti výcviku. Je ledy naší po-
vinností využiti všech prostředků, zvláště pak vojínovy
gramotnosti, aby se jeho výcvik co nejvíce prohloubil
a zdokonalil.
Tato kniha jest vojínovou učebnicí: dovoluje mu, aby
se na výcvik připravil, aby jej sledoval a dobře pochopil
a aby si ve volné chvíli probranou látku zopakoval a
prohloubil.
Jest vojínovým rádcem: v ní najde vojín pokyny,
jak se má chovat ve službě i mimo ni, v kasárnách, na
vycházce i na dovolené, v činné službě i v záloze a jak
ve válce.
Jest vojínovi vzorem: ukazuje mu, jaký má býti a
kterými cestami se má bráti, aby čestně vyplnil svou nej-
vyšší a nejkrásnější občanskou povinnost.
Účelem Jejím je při nynější krátké služební době
urychlit, zdokonalil a prohloubit výcvik mužstva, nahradit
nedostávající se cvičitele i tlumočníky a přispět tak k vý-
chově čestného vojína, zdatného obránce republiky a lak
těžce a tolikerými obětmi dobyté svobody.
a konec konců může tato kniha — podle skromného
mínění autorova — posloužit dobře i předvojenské vý-
chově naší mládeže a v některých oddílech dáít potřebné
poučení i širokým vrstvám obyvatelstva.
Literaturu, které jsem při sestavování této knihy použil,
uvádím vzadu.
Ve Vysokém Mýtě 28. října 1933.
Bohuslav Kohout,
štábní kapitán jezdeckého pluku 9.
Účel branné moci.
československá branná moc Jest povolána k tomu, aby
hájila trvání, celistvosti a svobody republiky Českosloven-
ské proti nepřátelům zevnějším, Jakož I pomáhala při udr-
žováni pořádku a bezpečnosti uvnitř státu. Může Jí býfi
též použito k pomocným službám při pohromách, ohrožu-
jících život a majetek.
Přísaha.
„Přisaháme při všem, co jest nám sváto, a , v plné
shodě se svým svědomím a přesvědčením, že budeme po*
slušní presidenta a vlády republiky Československé a všech
svých velitelů, presidentem a vládou ustanovených; při*
saháme, že budeme bez odmluvy plnili jejich nařízeni vždy
a všude, I v nebezpečí, bez váháni a odporu, že svých
vojsk neopustíme, ale i životy své ochotně dáme na ochra-
nu vlasti a za jeji svobodu; přisaháme, že budeme druh
druha milovali, k sobě věrně stáži, v nebezpečí se ne-
opouštěli, ale až do konce se bránit! tak, jak nám káže
mužná čest a vědomí povinnosti občanských. Tak přisa-
háme*. —
Vlastenectví.
>(Vkládáme /a ncjvvtU ch.uHi.skou povinnos;
v\stoupili s veškerou mučí proti cizímu vr
Ifelri. k’.rrý by chtít /pustošili naši zcini.<
A. BcbcI.
Jsme již láci, že $i neumíme vážili toho, co máme;
pravou cenu všeho poznáme leprvc, když to ztratíme.
Když jsi vyrostl a octl ses ve světě, jsa odkázán sám
na sebe, vzpomínáš často na světničku, kde ses narodil,
na hlas své matky, která Ji zpívala nad kolébkou, na sou-
rozence, s kterými sis hrával, na školu, do které jsi chodil -
na svůj domov a na celé své bezstarostné mládí.
Když tě osud zanese za hranice do ciziny, do země
třebas bohatší a krásnější, kde se ti vede možná i lépe
než doma, poznáš přece, co je to vlast, co je to rodná
půda a jak sladký je jazyk mateřský.
Kustí legionáři na magistrále.
Viš, co je to tvá vlast?
Je to tvá domovina, tvůj
jazyk mateřský, tvá země,
tvůj stál, život tvého ná-
roda, jeho snažení, jeho
minulost, jeho budoucnost,
jeho sláva a svoboda.
Je však jeho svoboda
zajištěna?
Ne, není, nikdo ji také
nemůže zajistit, vyjma tebe.
Ano, jenom fy, uvédo*
mélý voják, prodchnutý
láskou k vlasti, můžeš za-
bezpečit svobodu svého
státu.
Láska k vlasti, len nejušlechlilejší a nejpřirozenějŠi
lidský cil, hluboká láska k rodné půdě a úcta k jejím
zákonům činí tě schopným největších obětí při vykoná
vání tvých povinností.
Vždy té povznáší vědomi, že tvá poslušnost, věrnost.
11
vytrvalost a obéfovnost jsou v prospěch státního celku,
jehož zájmům podřizuješ svoje zájmy.
Poznej svou vlast a její minulostí
Cti a chraň vždy státní vlajku a státní znak, které
jsou zevním znamením státní svrchovanosti!
Své vlastenectví však neprojevuj jen slovy, ale pře-
devším činy: v míru nezištnou prací k zvelebení a roz-
květu vlasti, za války obětovností k jejímu zabezpečení.
Tvým nepřítelem je každý, kdo ukládá o tvou vlast,
o její svobodu a o nezávislost tvého státuI
Čestný vojín.
>Snrrt ncnl horU. než nečestný Život. ktrn
kazí jak . . . vlastní duSi. tak i du<i bližního..
T. G. Masaryk.
Stejnokroj jsi oblekl proto, abys nejen v míru, ale
zvláště ve válce poznal své druhy a své velitele.
Jak posuzuje veřejnost
civilistu -
a jak vojáka:
•Ten dnes přebral!*
•Od kteréhopak je pluku? •
•je to jezdec!*
>.l/e to dnes máme hezké
vojtko - a stojí tolik peníz}*
12
Na límci máš výložky své zbraně a číslo svého pluku.
Oblókneš-li stejnokroj, nejsi už »Josef Novák«, nýbrž jsi
vojinem svého pluku. Nosí! stejnokroj, výložky a číslo
pluku, jako mnoho tvých představených a tvých druhu.
Podle tvého chováni a tvých činů budou .lidé chválili
anebo haněli tvůj pluk, tvou zbraň a vůbec celou armádu.
Jak posuzuje veřejnost
civilistu -	a jak vojáka:
»/ dnes se najde dobrý
člověk! •
• í o mátne hodné vojáky!*
•Od kteréhopak je pluku?-
Dne 2$. června tozf spadl čtyřletý Antonín Kracík
v Plzni do Radbuzy u byl by utonul, kdyby nebyl kolem
jdoucí vojín proň skočil do vody a kdyby ho nebyl za-
chránil. Vojín odevzdal dítě stráži: své jméno odepře! udati,
zdůrazniv, že konal jen svou povinnost.
(Podle •ftrasrství* tyif.)
Takový čin je ke cti celé armáděl
Stejnokroj té zavazuje, abys zůstal vždy mužem svr-
(. Kované čestným.
Jako čestný muž poslouchej vždy a všude zákonů
mravních, které jsou li vštípeny do srdce a které se li
pko hlas své doni i ozývají v každé chvíli života:
Mlltij dobro, nenáviď zlo!
Miluj pravdu a nenáviď leží
Nikomu nečiň zlo a zlo zamezuji
Haj pravdy a sám nikdy nelži I
Buď mravný: varuj se hrubství, sprostých slov a řeči,
nósilnictví, opilství, nočních toulek a lehkomyslných dluhů;
pomáhej, aby tylo neřesti byly ze života vůbec vymýceny.
Mluvíš-li o ženě, mluv o ní lak, jako bys mluvil o své
vlastní matce.
Buď poctivý: jednej vždy a za všech okolnosti stejně -
jednej vždy lak, jako by na tebe hleděl představený,
klorého sis vybral za vzor; jsi-li si jist, že by tvůj čin
schválil, jednáš jistě dobře.
Jako čestný muž dbej, aby tvé jméno zůstalo vždy
čisté — ale měj v úctě i čest druhých.
Jestliže tě někdo obviní z nečestného jednání, braň
se, ale ne pěstí, nýbrž předepsanou cestou stížnosti; podle
okolností podej žádost o stíhaní svému přímému před-
stavenému. Osoby, které nejsou v činné službě vojenské,
žaluj 14 příslušného soudu.
Nebuď vsak nemírně citlivý; výcvik vojína není hra-
čka, naopak je to práce velmi odpovědná, těžká a tvrdá
a — důležitá. Výcvik a celý život na vojně jest už ta-
kový, že představenému mnohdy nezbývá, než aby ti
přísně vytkl anebo aby tě i přísně pokáral, neuděláš-li
něco pořádně a nejsi-li dosti pozorný. V rukavičkách by
to daleko nedošlo, a ty také nejsi z perníku. Snad budeš
musil snésli i mnohé drsné slovo, kterého představený —
zajisté boz urážlivého úmyslu — v zápalu služby použije.
Příklady:
1) Při nástupu k výcviku zapo'mněl sis vžiti mošnu a
pozoruješ to teprve v řadě na chodbě. Vrátíš se rychle do
světnice a při chvatném strojení rozbiješ okno, které jest
vedle tvého lůžka. Po návratu ze cvičení vyšetřuje velitel
světnice, kdo rozbil okno. Když se ti ona nehoda stala.
14
nebyl nikdo ve světnici; snadno bys mohl svou vinu popři ti.
Vil vsak, že nezjistí-li se vinník, že musí veškeré mužstvo
světnice škodu nahradit. Ale ty neváháš ani okamžik a
hlásíš, že jsi okno rozbil, nebol neumíš lhát a také nedo-
volíš, aby někdo trpěl tvou vinou; jsi čestný muž.
2) Tvým druhůsn se ztrácejí různé věci: pasta na čištěni,
pečivá a jiné poživatiny, kuřivo a také peníze. Pátráte po
té strace, hlásíte případy veliteli, vyšetřuje se, ale marně.
Náhodou přistihneš jednoho z druhu, jak se sklání nad
kufrem tvého přítele, jak drží jeho tobolku, bere z ní peníze
a strká si je do kapsy. Muž ten jedná nečestně. Tvou po-
vinností jest hlásit: to představeným. Musíš chránit čest
stejnokroje a čest svých druhu!
}) l/elitel tvé čety ti několikrát vytkl závady v ústroji.
Také dnes te při nástupu plísní, že nemáš obuv v pořádku.
Myslíš, že neprávem: vždy! střevíc byl ráno jesle dobrý,
ale při nástupu sis jej roztrhl u vchodu o škrabák. Před-
stavený tvé námitky nepřipustí a opětuje svou výtku.
Ty, nejsa si védo'm viny, neseš těžko ty výtky, ale cítíš se
bezmocným: krev se ti valí do hlavy, nejraději bys všeho
nechal — ztrácíš zájem, chul, opravdovost...
Opanuj se v takových chvílích!
Svede-li tč domnělé osobní příkoři s cesty poctivého
plstěni povinností, jsi opravdu nespolehlivým vojí-
nem. Pevný charakter se stikdy a ničím nedá otřást — a ty
přece máš pevný charakter!
Nejlépe se ospravedlníš, budeŠ-li nadále s dvojnásobnou
přesností a pečlivostí vykonávali své povinnosti; představený
dříve stého později pozná, že jsi dobrým vojínem, a uzná,
ie t: křivdil; nebol i představený se mříže mýlili.
15
Kázeň.
•Také demokratická armml.i Zadá vojenski-
kázně, ale kázně, nikoli mrtvého ;>os!ušcn-
stvi. nýbrž kázně, vyplývající z přesvědčeni,
že konáte svou pravou občanskou povinnost
k svému státu.«
T. G. Masaryk.
Umíš dobře střílet, jsi odvážný a statečný, chytrý i
vzdělaný, ale přes to ještě nejsi dobrým vojákem, ne-
umíš-li poslouchat
Bez kázně nemáš ceny, jednotka bez kázně jest
horda, ne vojsko.
Abys mohl se svými druhy jiti za společným cilem,
musí zde někdo býli, kdo vaše úsilí jednotí, kdo vás
vede. A to jsou vaši představení.
Svrchovaná vůle národa prostřednictvím ústavních Činí*
telů stanovila zákony, které zmocňují tvé představené,
aby ti rozkazovali, tobě pak nařizují, abys jich byl po-
slušen, představenému pak daly moc, aby tě k poslušnosti
přinutil, nepodřídíš>li se dobrovolně.
Nejsi-li před nepřítelem poslušen svého velitele, pro*
viňuješ se proti státu, ohrožuješ svobodu a štěstí všech
ostatních spoluobčanů, a tu zákon ukládá všem tvým veli-
telům, aby tě jako škůdce a nepřítele celku podle okol-
nosti j na místě skolili.
Jenže poslušnost ze strachu před trestem je ponižující
a tebe, svobodného občana, který svou vlast miluje, ne-
důstojná. Ty vědomě podřizuješ svou vůli vůli vyšší; hrdě
a bez omezení se dáváš do služeb celku a jsi přesvěd-
čen, že to je čin lidsky dobrý a krásný.
Ale tím, že se lak ochotně podřizuješ, neprokazuješ
žádnou úsluhu osobě, která ti rozkazuje. Posloucháš prostě
zákona lak, jako tvůj velitel, který je také poslušen zá-
kona, když ti rozkazuje, nebof on ti musí rozkazovali.
10
Zkouika kázní
v míru —	a ve válce.
V míru se ovšem většinou poslouchá lehce. Těžší je
snad věc, když vykonání některého rozkazu vyžaduje od
tebe určitého sebezapření. Zato železné vůle k zachováni
kázně potřebuješ ve válce, kdy smrt kosí tvé druhy, kdy
hlad, žízeň a únava podlamují tvé tělo a pud sebezacho-
vání, skrytý na dně tvé duše, tě nabádá, abys uhnul
s cesty povinnosti.
Jenže ty jsi čestný voják a dobrý občan, proto ne-
uhneš a poslechneš, děj se co děj.
Příklady:
i) Po zaměstnání odcházíš na vycházku a Povinné se.
hlásí s u dozorčího desátníka. Službu tu zastává dnes mladý
tvobodník, tvůj dobrý známý z domova. Upozorní té na
nedostatky ve výstroji a vrátí te s rozkazem, aby sis vy
čistil a spravil plást. Je ti to velice nemilé, již proto, že
más schůzku, kterou tím zmeškáš, ale pres to se opanuješ,
pozdravu svobodníka a vrátíš se, abys vytčené nedostatky
napravil. Konec konců uznáš, že svobodník má pravdu a že
koná ;<•»» svou povinnost. Jsi ukázněný.
17
2} Pii jízdárenském výcviku jsi spadl $ konč, jak se
stává i nejle psímu jezdci. Ty ses vsak pořádně uhodil a bolí
té noha, Velitel čety ti rozkazuje, abys chytil konč a na-
sedl. Zatneš zuby, potlačíš bolest, vyskočíš do sedla a jezdíš
dále. 7ak se učíš sebe přemáháni a kázni, i když to bolí.
;) Za cvičení. Dlouhý, namáhavý poched. Konečně v 16
bod. odpočinek v osadě. Unaveni a hladoví hledáte něco
na zub. Přijede třen a je dán rozkaz vydávali stravu. Vse
spěchá ke kuchyním. Sotva vsak několik nutili dostalo po-
lévku, velí sc tvé rotě ^Nastoupil!* —	r.\ - »Dc
zbraně!*. Nikdo neví, proč, ale nikdo sc na to ani
n e t á ž e , nebo! nelze každý rozkaz odůvodňovat:. A tah
několika přímím nezbylo než polévku vylili a tvá rota na-
stupuje ve vzorném pořádku — nebo! je to rota ukáz-
něná - a pochoduje dále. Jsi hrdý, že pííslusís k tak
dobré rotě!
.f) Eskadrona urazila již 50 km, vtáhne do osady a se-
sedá k oddechu, ale vtom zazní povel k nasednuti a k dal-
šímu pochodu: eskadrona dostala rozkaz, aby obsadila dů-
ležitý bod, který jc vzdálen asi S km. Prší, a to lak upřímně,
že za několik minut jste všichni promoklí, ale jedete cestou
necestou dále. Konečné jste a cíle a sesedáte k pěšímu boji;
velitel vydává rozkazy. Tu přichází posel: je dán povel
k nasednuti, k shromážděni, a touž cestou se vracíte nazpět.
Cestou stále prší a pršet asi nepřestane. Vrátíte se do osady,
kterou jste před několika hodinami opustili. Jest dán rozkaz,
abyste se ubytovali, ale vy nacházíte vsc vž obsazeno jinými
oddíly, i táboříte v té nepohodě pod sirým nebem. Nikdo
sc netáže, proč ten ^zbytečný* pochod u dešti — v jezdec-
kém boji sc situace rychle mění a vyžaduje často bez od-
kladu /měnu disposic. Dobrý vtip zahání mrzutou náladu
a hřeje.
Dobré jsou podobné »zdléžkávací« zkoušky, nebof je-
nom ta jednotka, jejíž kázeň v míru nic nezviklá, obstojí
ve válce.
Družnost
>V kasárnách cnáme .<e nlvHii V praveni
vojenském kamarádství .
T. G Mxviryk
Na vojnu přicházíš jako nováček. Z věcí vojenských
neumíš vůbec nic. U setniny se podrobíš prvému výcviku:
učíš se stáli (»Pozor!«, »Pohovl«), chodili (»Po-
chodem v chodl«), zdravili, mluvili atd.
Pol prolévaný společně
od časného rána do pozd-
ního večera stmelí té
$ tvými druhy. Vzájemnou
podporou usnadňujete si
plněni svých povinnosti.
•}scm taft unaven, že sotva
stojím.*
»l>cj sem pusku, vyčistí:/:
ti ji.*
Ncúnavnost vašich cvičifelů je příčinou, že tvrdou vý-
chovou vyrůstáte ve vojíny.
Dopracujete se prvního společného úspěchu.
Ale Ivůj úspěch je také úspěchem tvého cvičilele i
tvého velilule, nebof všichni s chutí a láskou pracujete
o ipotnčnó věci.
19
Vojenský život má ne-
jen své strasti, ale i své
radosti, které, jsouce pro-
žívány společné, tě pojí
s tvými druhy v těsné a
pevné přátelství.
Po ukončení prvního
výcviku se cítíš u své
setniny jako doma. Veli-
tel setniny je rozvážný,
zkušený a spravedlivý
muž, který o všem rozho-
duje: pečuje o své pod-
řízené, řídi výcvik, stará se o výzbroj a výstroj, dozírá na
zásobeni a na výplatu náležitostí, uděluje dovolené, chválí
i trestá. Při tom mu pomáhají velitelé čet, účetní a výkonný.
Dobře znáš svého velitele setniny a ostatní své předsta-
vené, důvěřuješ jim a podporuješ je vždy v konání služby.
Na pochodech a při cvičeních poznáš blíže i oslatni
poddůstojníky a mužstvo své setniny. Vzájemná podpora
ve vykonávání těžké služby i veselé, zážitky, na něž je
vojenský život bohat, prohlubují vaše družné vztahy.
»Dej mi piúku — a na.
napij ;e/<
Poznáš, že jediným cílem
selninu dobře na válku.
výcviku je připravili tebe
Raduje? se z každého
úspěchu, který získá tvá
selnina nebo její přísluš-
níci — tvoji druhové.
•Víléz je od naft eika-
drony!*
Konečně se cílíš mezi svými druhy šťasten a tvá set-
nina je li druhým domovem, se kterým se jen nerad
loučíš a na nějž vždy s hrdostí vzpomínáš.
-Sloužil jičm u nejlepii
'••Iv Mitefdíbo pluku-'
>.\’ás poručík íC nevrátil
z hlídky - jdu ho hledat.*
-Počkej, požádám, abych
unčl liti f teboHl*
Á dojde-li jednou k válce, spojí tě s tvými druhy fen
nejpevnější tmel přátelství — společně prolitá krev. Jako
čestný voják podáš v boji svým druhům důkaz své odda-
nosti jak jim, lak i společné věci.
Příklady:
f) Tvííj druh je potlukou svetmee. Přijela ho navštívit
matka. Rád by_ si s r.í vyšel, musí vlak přinést palivo, za-
topit, obstarat svítivo a vodit, l im se zdrží asi hodinu. Ty
také pospícháš na vycházku a jsi již ustrojen. Vida vsak
druha v tísni, nabídne} se, že s povolením velitele světnice
ho zastaneš ve službě posluhy.
a) Při řadovém výcviku šeptáš cosi svému druhu, v řadu
se vsak nesmí mluvit, ani je-li *Pohovl*. Velitel čety velí
»Pozor!* a ostře vytýká tvesnu druhu přestupek, kterého ses
ty dopustil. Tvůj druh nehne ani brvou — ty rovněž ne —
neboť jest *Pozor!<.
Zu oddechu se vsak odebereš k veliteli Čety a hlásís mu.
že ty jsi to mluvil, neboť nepřipustíš, aby tvůj druh pykal
za tebe.
j) Byl jsi v strážní službě. Vrátiv se shledá}, že kdosi
použil tvých vycházkových bot. které jsi zanechal pod
lůžkem vyčištěny, a že jsou zamazány. Pátrá} a zjistís, že
si v nich vysel jeden z tvých druhu, který je znám svou
nedbalostí. Vytkneš mu to a žádáš, aby ti je vycídil. On
se zdráhá a pak ti je odevzdá spatné vyčištěny. To jest
nedostatek družnosti.
Po nějaké době se tentýž druh dovolává tvé družnosti
a žádá té. abys mu půjči! svou vycházkovou bluzu. Byl
bys spatným druhem, kdybys mu vyhověl a tak ho podpo-
roval v jeho nedbalosti. Odpovíš mu: »Más zrovna takový
stejnokroj jako já. Není li v pořádku, vyčisti si jej a přišij
si knoflíky — na to mas tolik času jako každý jiný. Mou
bluzu nedostaneš!*
4) Mel jsi dovolenou pres večerku, vrací} se a jdeš se
do stáje k vodovodu jesté napít vody. Vidíš, že tvůj druh,
stájný, usnul. Budíš ho, ale on, rozespalý, se nemůže pro-
22
brat. Slyšíš kroky -• asi některý z přehlížejících dozorčích
orgánu; bude-li tvůj druh přistižen, že spí, bude pohnán
k odpovídání. Úchopu vedro a vchrstncs mu trochu vody
do tváře. Hubuje sice, ale vyskočí.
Po odchodu dozorčího orgánu mu ovsem důkladné do-
mluvíš. To je družnost.
$} Jsi v službě dozorčího vojína. lzc j hod. se vrací
domu jeden z tvých druhu: mel dovolenou přes večerku,
překročil ji o 1 hodinu a žádá tě ve jménu družnosti, abys
ho neudával. Od paví s mu: »Jscm v službě a musím to
hlásit; ty jsi ten, kdo projevuje nedostatek družnosti tím,
že mě svádís, abych nekonal svou povinnost! *
doma děti —
půjdu za tebe!*
6) 7.a války v poli.
Tvůj druh má odjeti za
dva dny na dovolenou a
teší se na shledanou se
svou rodinou. Právé je
určen na noční hlídku. Je
tc odvážný chlapík, již
mnoho podobných nebez-
pečí má za sebou, dnes
vsak prohodí: * Přece bych
jenom rád uviděl své děti!*
Jdeí a prosí s velitele, aby
tc místo tvého druha za-
řadil do hlídky. To je
pravá družnost!
Vzácným příkladem družnosti, která i v míru přináší
v obéf nejcennější statek — zdraví a krev, budiž li tento
příklad:
7) V dubnu 192S přivezli do divisní nemocnice v Te-
rezíne v< jína Urbana, který už bezmála vykrvácel a kte-
rého podle lékařského úsudku mohla zachránit jen cizí krev.
Vojín Karel Novotný instrukčního praporu, který jako
rekonvalescent dlel v nemocnici, nabídl se k tomu dobro-
volně, dojat jsa osudem nemastného druha, kterého blíže ani
23
neznaly a poskytl mu potřebnou krev. Jeho obilovnost byla
vsak marná, vojín Urban nakonec své ráně přece jen
podlehl. Zemský vojenský velitel vyslovil vojínu Novotnému
/a teho obctovnost pochvalu.
(Padle * Našeho vojska* z r. tyzS.)
Statečnost.
>Bcx píCsvřHěvrií it ideje nebud< :e chrabrý
ini, 1 sktbsf človckt kd\Ý tnťi ideu, ríl určitý,
thncilc býh silný a vbrahrytn v nrlHV.pc-či,<
T. G. Masaryk.
V tvém srdci — jako v srdci každého muže — drťme
odvaha.
Provozuje? nějaký sport? Líbí so ti rohování, kopané,
jízda na lyžích anebo jízda na koni? Vyber si svůj sport
a věnuj se mu zcela. Zná? ten blahý pocit, když změříš
svou překypující sílu a poznáš, co umíš a co můžeš? Hledej
její Uč se riskovat! Uč se chtít! Uč se být odvážnými
Použij k tomu každé příležitosti, která se ti na vojně tak
hojné naskýtá: tělocviku, překonávání překážek, střelby,
vrhaní granátu, plavání, jízdy na koni a na lyžích — a
uvidíš, jak tvoje odvaha postupně poroste. A selkáš-li se
napoprvé s nezdarem, neochabuj, nýbrž vytrvej a s hou-
ževnatosti a s novou chutí začni znova.
Odvahy potřebuješ v životě v každém povolání —
odvážná hlava klobouku dobude a odvážnému štěstí přeje.
Jen pro odvážné je ve světě místoI A odvahy po-
třebuje obzvláště voják I
Ale vedle odvahy chováš v sobě také lásku k životu
a ta tě bude někdy pudit k sebezachování. Ty však jsi
voják statečný a čestný a víš dobře, že přede vším je po*
vlnnostl
Proto, byf se ti i někdy, v rozhodné chvíli, nedostá-
valo snad odvahy, máš na mysli vždy blaho státu a bu-
doucnost národa; přemůže? pak v sobě ton temný strach,
24
zvítězíš nad sebou a jdeš statečně vstříc každému ne*
bezpečí, věda dobře, že obětuješ-li se, nebude tvá oběť
marná.
Statečný: »Musím ho za-
chránit!*
Zbabělec: »To já umím
lépe plavat, ale dnes bych
tam nelezl.*
Odvážný: *Jsem zvědav,
jak to s námi dnes dopadne!*
Statečný: »M ustrne vpřed!*
Zbabělec: »Zdstaňme ra-
ději zde, je nám tu dobře!*
Povinnosti a ideálem mravného a čestného vojáka Jest:
mravně a čestně žiti, službu konat! dobře a ukázněně, v boji
statečně bojovat!, a budc-ll chtít! osud, za vlast čestně
umírali.
Vzpomínka na zbabělce bude provázena navždy klet-
bou dělí, matek a všech, kterým svou zbabělostí připra-
vili smutný život a utrpení poroby třeba na staletí.
Příklady:
i) Jsi stájným. K vybírání trusu jsi použil vidlí urče-
ných jenom ke kydáni hnoje. Jenže kun kopl a vidlemi se
poranil. Bojíš se potrestáni a proto nehodu nehlásíš. Když bylo
poranění objeveno, věc se vyšetřuje. Zapíráš, že nevis, jak
se mohl zranit. Lžeš, aby ses vyhnul trestu — jednáš
zbaběle.
25
i) jezdecká hlídka přijela k řece. Most je stržen, brod
ani plavidlo není nablízku. Velitel hlídky vjede s koněm
do vody a plave na druhou stranu. Ty jsi spatný plavec
a nevíš, jak se tvůj kurt ve vodě chová, ještě nikdy jsi
neplaval s koněm a ve výstroji a ani sám bys nehnel odvahu
řeku přeplavat. Tvou povinností je vsak následovali všude
<vého velitele. Nehneš brvou. Předepsaným způsobem si při-
pravíš výstroj a odhodlané vjedeš za velitelem do vody, jsi
statečný.
l} Sedíš se svými druhy v úkrytu v zákopu. Nepřátelské
dělostřelectvo praží do úseku, rána dopadá za ranou a pe-
kelné dunění a nepřetržité otřesy země splývají vjedno.
Vzduch je prosycen kouřem, prachem a výpary. Hlava olo-
věně těžká, v uších a v mozku vře ti divá turbina a cosi
svírá hrdlo.
Četa jest již dlouho bez spojení. Velitel píše hlášení a
hledá, po kom by je odeslal. Hlavou ti bleskne myšlenka:
»Zkus to!' Hlásíš se dobrovolné. Jsi odvážný.
4)	V útoku následuješ slepě svého velitele. Víš, že je
to nezbytné — a chceš zvítězil! Ostatní pozornost věnuješ
nepříteli: pozoruješ a střílíš; na více nemáš času. Jsi s 1 a -
t e č n ý.
Jsi zařaděn v pracovní rotě. Noc co noc nosíš deštěm
střel druhům do zákopu ostnatý drát a hrubé otesané klády.
Jsi statečný.
Jsi řtdičem nákladního auta. Každou noc dovážíš svým
druhům do přední linie zásoby a střelivo. Je to těžký úkol,
prs > plést i se tam po hustě postřelovaných cestách, zatara-
sených a posetých granátovými jamami. Jsi statečný.
Jsi dělníkem v polní pekárně; v tc se ustavičně pracuje,
aby zásobila všechny tvé druhy bojující v zákopech. 7.a
leteckého útoku, když pumy dopadaly, zůstal jsi klidste na
svém místě a pracoval jsi dále. Jsi statečný.
s)	Na bojišti stená raněný druh: vylezeš ze zákopu
a odtáhneš ho deštěm kulí do zákopů. Jsi statečný.
Ale nejen ve válce, nýbrž i v míru jest hodné příle-
žitosti, kdy můžeš svou statečností prokázali druhému
26
cenné služby. Co jest ušlechtilejšího než nasadili svůj
vlastni život pro život bližního?
6)	Vojín Alois Plechata automobil, oddílu dělostřelectva
ve Čtyřech Dvorech zpozoroval dne 3. května tpž$, že se na
řece Malsi převrhla lodka se čtyřmi osobami. Nedbaje zra-
zování okolostojících skočil oblečen po hlavě s mostu do
řeky. Potopiv se vylovil prvního muže a položil ho přes obrá-
cenou lodku; potom uchopil pod vodou dívku, která byla j>ž
v bezvědomí, plavat s ní i f ’m proti proudu a odevzdal ji
do jiné obsazené lodky. Při zachraňování třetí osoby musil
topící sc děvce, které se ho křečovité chytlo, omráčit ranou
pěstí mezi oči a pak ji dopravil na mělčinu u břehu, kamz
doplaval později i se čtvrtým tonoucím, kterého nasel pod
vodou jen podle rozvířené hladiny. Hrdinným činem do-
kázal vojín Plechata, že i v míru lze býti statečným. 7.a to
se mu dostalo nejvyssího vyznamenání, kterého může v míru
vojín dosíci: pochvalného uznáni ministerstva národní obrany.
y) V květnu 192$ vypukl ve Velkém Berezném na Pod-
karpatské Rusi ve stavení rolnice Kateřiny Fiizerové cheh,
a že byla vichřice, zachvátil ihned celé stavení a stáje. Ha-
šení sc zúčastnili také vojáci odvodní keřmise, která právě
dlela v Berezném. Jeden z nich, slyse naříkat vdovu,
že v hořícím stavení spí její pětiměsíční dítě, vnikl odvážné
do hořící světnice a s nasazením života vynesl děvčátko
dýmem již omdlelé, a ač byl popálen jak v obličeji, tak
i n.t rukcu, zúčastnil se dále záchranných prací.
(Oba příklady podle * Bratrství* 192$.)
Vzděláni.
»Kusůrna pro vás mají hýl školou. Skalou
pn» \ r'hiniosfí vujviskc, ivš.tk /úroveň pro
včdrimnsií užitečné pro vuAe povoláni v ne
vojenském živote*
T. G. Masaryk.
Vódóní jo moci
Clm vire vis, lim jsi lepším vojákem d tím účinněji
nmloi slou/ih vlmli.
27
Proto se pilně uč všemu, čeho potřebuje! k plnění
vojenských povinností. Sleduj bedlivě vše, čemu jsi vy-
učován, a snaž se, abys tomu porozuměl a aby sis to
trvale vštípil v paměf. Využij každé chvíle k opakování.
Vezmi často do ruky tuto knihu, vyhledej si příslušnou
kapitolu a znovu si ji pročítej.
Vojenská služba ne-
přeruší však vývoj tvých
všeobecných vědomostí.
Volných chvil najdeš na
vojně dost a dost. Využij
jich řádným způsobem
v prospěch cetku i k pro-
spěchu svému vlastnímu.
V zátiší je čítárna.
Choď do ní co nejčastě-
ji Jsou tam různé časo-
pisy; z nich se dovíš o
současných událostech a
dočteš se mnoha poučných věcí.
V zátiší je knihovna. Vypůjčuj si z ní a čti pilně.
Využij každé volné chvíle ke čtení — dobrá kniha je
tvým nejlepším přítelem a učitelem, dobrý spisovatel je
tvým dobrodincem.
Vzdělávej se pro život! Nemrhej volný čas, kterého
máš na vojně dosti! Hodina práce denně — a naučíš se
cizímu jazykuI Jen chtěj! Najdi si druha Němce anebo
Maďara a uč se od nich! A uč je také!
V posádkách bývají v měsících lednu až březnu
vzdělávací kursy zemědělské anebo živnostensko-průmy-
slové. Choď do nich, jsou-li z tvého oborul
Choď do divadlo, do poučných přednášek, do vý-
stav, do museí, do koncertů! Všímej si oznameníl
Vzdělávej se nejen vědomostmi, ale i ušlechtilou zá-
bavou! V zátiší i na hřišti, na výletech i o národních
slavnostech najdeš k tomu hodně příležitostil
Využij každé příležitosti k tomu, abys co nejvíce roz-
šířil svůj duševní obzor.
28
Vojin v boji.
• Voják iná vclk^ posláni mravní; j<? stále
na stráži a jc první povolán. aby v pHpadé
nebezpečí položil život zn stát a jeho
ideál v. <
T. G. Masaryk
Válka je posledním proslřcdkem, kterým se vlast
chrání před porobou a záhubou.
Ve válce spočívá blaho vlasti plně v tvých rukou; jak
vznešený je tvůj úkoll
Proto vstupuj do boje s pevným
musíš zvítězit! Přesvědčení to nechf v
dočasný neúspěch.
přesvědčením, že
tobě nezviklá ani
»7’o draho zaplatíte!'
Vstupuj do boje s pev-
nou důvěrou ve svého
velitele! Jedinec, i kdyby
bojoval sebe obětovněji,
nedopracuje se nikdy ú-
spěchu, bojuje-li na vlast-
ni vrub. Jen účelná sou-
činnost všech vodě k ví-
tězství. Proto vede boj
jedna hlava. Vede jej po-
dle promyšleného plánu
a nehazarduje s lidskými
životy. I tvůj velitel pod-
léhá vyšším rozkazům a
odpovídá za jejich prove-
dení. Proto uposlechni bez
váháni každého jeho rozkazu a každého jeho pokynu,
hle-ll kupředu, následuj ho, byf bylo nebezpečí sebe
vélll. Připoj se k němu a haj ho a braň ho, přejde-li ne-
přilni k zteči.
29
Padne-li tvůj velitel, pokračuj v útoku i bez něho
d pomsti ho; útočí-li nepřítel, bojuj vedle svého mrtvého
velitele tak, jako by byl živ. Padne-li velitel, převezme
velení nejstarši poddůstojník, a není-li ho, chop se velení
ty. nejslaločnčjši vojíni
I v nejnebezpečnějších situacích bojuj se zápalem a
houževnatostí. Využij v pravý čas a všude toho, čemu ses
naučil.
Neopouštěj ani svého druha, ani svého velitele a
chraň je, jsou-li přímo napadeni. Nedopusť, aby padlí
ať živi či mrtvi do rukou nepřítele,
K zajatému nepříteli se chovej Šetrně. Mezi raněnými
nečiň rozdílu, ať je to vlastní druh anebo nepřítel, a do-
voluje-li to boj, poskytni jim pomoci.
V družnosti jo síla!
Proto každá jednotka, kte-
rá byla odražena anebo
rozprášena, musí se ihned
shromáždili na místě na-
před označeném anebo
na znamení k lomu dané
tak, aby mohla opět za-
sáhnout do boje. Není-li
přítomen důstojník, rol-
mislr ani poddůstojník,
převezmi veleni ty, nej-
odhodlanějši vojín.
Jsl-li odeslán z boje zpět
s hlášením, pro střelivo, se
zajatci anebo za jiným účelem a splniš-li své posláni, po-
spěš co nejrychleji za svou jednotkou. Zbloudíš-li na bo-
jišti, připoj se k nejbližsí jednotce, s kterou se potkáš,
přihlas se u jejího velitele a bojuj s ní. Při nejbližsí příle-
žitosti se snaž vrátit k své jednotce Před odchodem $i
však vyžádej od velitele cizí části potvrzeni o lom, jak ses
choval.
•.Wí niilj povel! Obsadí-
me tento násep!*
30
Zbabělec: »Udě!ám
tomu konec!*
Statečný: »Zastře!ím
každého, kdo by tc chtěl
vzdáli!*
Zbabělost a zbůjnictvl.
Kdo v rozhodném oka-
mžiku projeví zbabělost
af řečí nebo lim, že zbra-
ně nebo střelivo odhodí,
poslušnost odepře, boje
se vzdaluje nebo se chy-
stá z boje utéci, nebo se
dopouští plenění, buď ja-
ko zbabělec anebo zbůj-
ník velitelem, a je-li tře-
ba, i jiným zasahujícím
představeným anebo na
jeho rozkaz k odstrašují-
címu přikladu před tváři
vojska na místě skolen.
Zbabělec, třeba jen
lehce raněn, zradí své ka-
marády a opustí je v roz-
hodné chvíli.
Jsi čestný vojín;
i raněn bojuj tak dlouho,
dokud más sílu ovládali ja-
koukoli zbraň!
31
Vzdáleni z boje. 2 boje se nesmí nikdo svémocně
vzdálil kromě raněných, kteří jsou k boji nezpůsobilí.
Používáš-li příležitosti, aby ses vzdálil, může ti býl
vytčena zbabělost Proto se nenabízej veliteli, že dopro-
vodíš zajatce anebo raněné; čekej, až tě velitel sám k to-
mu určí. Po skončení toho úkolu se vrať co nejrychleji
k své jednotce.
Jsi-li lehce raněn, obvaž se a pokračuj v bojil
Zbabělec vzdá se bez
boje.
Jsi čestný vojín. Te-
prve když jsi boje nescho-
pen, pokus se uniknouti za-
jetí.
Zajetí. Kdo se bez krajního odporu nechá zajmouti,
jodná hanebně a nečestně.
Učiň vše možné, aby tě nepřítel nezajali
Podle úkolu, který dostaneš, bojuj na svém místě tak
dlouho, jak toho úkol vyžaduje. Nevzdávej se, ani když
tě nepřítel obklíčí anebo i překročí. Mluvi-li tvoji dru-
hová o vzdání, okřikni je. Jsi-li bez střeliva, nemusíš se
jnšfě vzdávat, vždyť máš ještě bodák a pušku I Jen jsi-li
těžce raněn, můžeš se čestně octnouti v rukou nepřítelel
A potká-li tě už to neštěstí, že padneš do rukou ne-
přítele, chovej se při výslechu tak, jak je uvedeno v ka-
pitole »V zajetí«.
V zajeti je pak tvou povinnosti poslouchali svého spo-
luzajafého představeného anebo vyššího a podporovali ho.
Představený.
Jak již víš (viz slaf »Kázeň«), jest úkolem tvých před-
stavených vésti tebe a tvé druhy za společným cílem.
Představeným jest vojenská osoba, které přísluší právo
udílet rozkazy.
1.	Vrchním velitelem veškeré branné moci jest presi-
dent republiky. Jemu za armádu odpovídá ministr národní
obrany, po dobu války pak hlavní velitel operujících armád;
tomu podléhají velitelé armád, těm jsou podřízeni velitelé
sborů, těm velitelé divisí, těm velitelé brigád, těm velitelé
pluků, těm velitelé oddílů, těm velitelé selnin, těm velitelé
čel, těm velitelé družstev a velitelům družstev konečně
jsou podřízeni jednotliví vojíni.
Velitelé, kteři jsou ti z nich představeni, mají ti právo
rozkazovat - neboť tak jest armáda organizačně rozčleněna.
2.	Ale služební předpisy nařizují, že musíš poslouchat
i jiných představených:
ve světnici je tvým představeným velitel světnice;
v	posádce je tvým představeným velitel posádky;
v	táboře je podobně tvým představeným velitel tábora;
v dozorčí službě jsi dozorčím vojínem; tvým předsta-
veným je dozorčí desátník, dozorčí rotmislr oddílu, kasární
dozorčí důstojník, dozorčí důstojník pluku a posádkový do-
zorčí důstojník.
3.	Casio jsi rozkazem buď někam poslán anebo přidě-
len některému vojenskému orgánu, abys vykonal určitý
úkon; po tu dobu je tvým představeným len, komu jsi
přidělen.
Přiklad: Civilním povoláním jsi tesař. Rozkazem velitele
setniny jsi komandován na posádkovou střelnici, abys tam
33
jako řemeslník něco opravil. Po dobu té práce je tvým před-
staveným správce posádkové střelnice.
Podřízený jesl fen, komu mé představený právo udílel
rozkazy.
Vyžil jesl každá vojenská osoba vůči všem, kdo jsou
hodností nižší.
Služebné starším jest z vojenských osob stejné hodnosti
a) ten, kdo patří k stavovské skupiné přednější;
b) v stejné stavovské skupině ten, kdo jest v hodnosti
déle.*)
Rozeznáváme stavovské skupiny zbraní a slu-
žeb; jsou uvedeny v předp. A-l-1, příI. 11.
Příklady:
i) Jsi vojínem telegrafního vojska; při odběru se setkáš
s vojínem pomocného zdravotnictva; jsi služebně starší, nebot
vojín pomocného zdravotnictva patří do jedné ze stavovských
skupin služeb.
i) Nastoupil jsi do vojenské služby. Vůči vojínům, kteří
jsou v druhém služebním roce, jsi služebně mladší, nebof
oni jsou v hodnosti déle. Rovněž záložníci, kteří v létě při-
jdou na cvičení, budou z téhož důvodu služebně starší nez ty.
Každý vyšil a služebně starší se může kdykoli stát!
tvým představeným, jakmile se ujme rozkazování na vlastní
odpovědnost; dává-li ti ledy vyšší jakýkoli rozkaz, musíš
ho uposlechnout! jako každého svého představeného, ne-
bof udíleje li rozkaz, stává se vyšší (služebně starší) tvým
představeným na vlastní odpovídání.
Každému představenému jest vymezena určitá pravo-
moc a přísluší mu rozhodovat v určitých služebních věcech.
Proto předneseš každé hlášení a každou prosbu slu-
žebním postupem všem svým představeným, počínaje zdola
od nejnižšího až k tomu představenému, kterému přísluší
právo o věci rozhodnout.
) Upraveno pro potřebu vojína. Přesné ustanovení viz
předp. A-l-1, čl. 46.
34
Přiklad: Chceš dostat propuštěnou. Prosbu o ni předneseš
veliteli světnice, veliteli družstva a četaři. Nenamítají-li ře-
čeni nic proti tornu, požádáš dozorčího desátníka, aby tě za-
psal k raportu. Velitel čety se dozví o tvé prosbě, když na-
hlédne do knihy ranního hlášení. Prosbu pak předneseš u ra-
portu veliteli setniny, který jest povolán, aby o ní rozhodl.
Styk s představeným.
Svým představeným, vyšším a služebné starším jsi
v službé i mimo službu povinen prokazovat náležitou úctu.
Je ti zakázáno je pomlouvat, jejich jednáni krilisovaf anebo
Zdvořilým a skromným
jednáním vůči představe-
ným dokazuješ, že jsi byl
dobře vychován jak doma,
tak i na vojně.
Otevři představenému
dveře, vidíš-li ho vcházeli
do světnice; pomoz mu
obléci anebo svléci plášť;
potkáš-li ho na úzkých
schodech anebo na chod-
bě, zastav se a ustup stra-
nou; v eleklric. poullč. drá-
ze anebo v autobuse mu
je dokonce zesměšňoval.
nabídni své misto; zvedni mu věc, která mu upadla; jdeš-li
nebo jedeš-li s představeným, jdi nebo jeď po jeho levé
straně; koně drž vždy o hlavu zpět; buď skromný a netlač
se nikdy k představenému; na úzkém chodníku nebo na
pěšině ustup s cesty; jdeš-li s představeným po takové
cestě a je-li *po levé straně zeď, jdi mimo chodník, třeba
po pravé straně představeného.
Jedeš-li na koni a chceŠ-li představeného nebo vyššího
na koni předejeti, pros ho dříve o dovolení: »Pane plu-
kovníku, vojín Josef Novák prosí t. dcvcLní, aby směl pře-
dejeti.* Ale v poli a při cvičení, jsi-li pátračem anebo
poslem, ho o ně nežádej, nýbrž ho prostě předjeď.
35
Představeného oslovuj vždy slovem »pane« a připoj
jeho hodnost. Představenému vždy vykej, Mluví-li, neskákej
mu nikdy do řeči. Táže-li se tě na něco, odpovídej stručně,
jasně, hlasitě a zřetelně. Přeruši li tě v řeči, přestaň ihned
mluvit. Máš-li dojem, že ti představený špatně rozuměl,
neváhej ho na tu okolnost upozornit: »Pane poručíku} pro-
sím, ta věc se má tak a tak,« Řeč svou ukonči co nejdříve;
obnov ji jen na vyzvání představeného. Sám nikdy neza-
čínej rozhovor. Nevřš-li, máš-li po ukončení rozhovoru ode-
jiti, taž se: »Máte ještě nějaké rozkazy, pane majore?*
Volá-li tě představený, odeber se k němu poklusem,
na koni cvalem, staň tři kroky čelem k němu, pozdrav,
a když jsi připažil anebo uchopil pravicí opět otěž, hlas se:
»Pane kapitáne, vcjín ]osej Novák hlásí se k rozkazu!«
Stůj pak v postoji tak dlouho,, dokud ti představený ne-
nařídí »Pohov!«. Po skončení služebního styku s předsta-
veným pozdrav znovu, udělej čelem vzad a vzdal se hbitým
krokem, na koni cvalem. Máš-li pušku, pozdrav polohou
»K poctě zbraň« a po hlášení ji dej k noze.
Jsi—li volán k představenému do světnice, očisti si nej-
prve boty, a nemáš-li pusku, sejmi čepici; pak zaklepej
(není-li ovšem na dveřích nápis » N e k 1 e p a tl«), vstup,
staň u dveří v postoji »Pozor!« a čekej, až představený
k tobě vzhlédne nebo tě osloví, a pak se hlas.
Představenému ruku nepodávej. Představený ji podává
podřízenému. Učiní-li tak, je to vzácný projev uznání anebo
díku.
Je-li představený náhodou tvým dobrým přítelem, cho-
vej se k němu v službě se zvláštní odměřeností, skromností
a vážností. V službě mu nikdy netykej.
Je-li představený na koni, přistup k němu na tři kroky;
koně se neboj! Sesedá-!i představený, uchop koně pravou
rukou za pravou lícnici, levou za třmenový řemen a táhni
řemen silně dolů, aby se sedlo nepohnulo.
Máš-li provádět koně, vytáhni vzhůru třmeny, sejmi
stíhlové otěže, uchop je pravou rukou pod bra-
36
dou asi píď pod přezka-
mi tak, aby ukazováček
byl mezi oběma otěžemi,
a konec ofěží vlož rov-
né! do pravé ruky. Jdi
po levé straně koně, ale
na koně se nedívej; kůň
půjde za tebou. Prováděj
ho stranou od představe-
ného na volném prostran-
ství tak, abys představeného
viděl anebo ho slyšel, kdyby
tě volal. Za horka postav ko-
ně, není-li zpocen, do stínu.
Nasedá-li představený
na koně, postav koně na
vhodné místo tak, aby
představený nestál při na-
sedání v blátě anebo aby
nestál níže než kůň. Otěž
pak polož koni na krk tak,
aby visela stejně po obou
stranách; když kůň stojí
klidně, uchop ho pravou
rukou za lícnici jako při
sesedání, levou však za
můstek třmenu a třmen
tlač silně dolů. Když před-
stavený nasedne, dej mu třmen na nohu lak, aby řemen
nebyl stočen.
Je-li představený v občanském oděvu, chovej se k němu
právě tak, jako kdyby byl v stejnokroji.
Hovoříš-li živě se svými druhy a blíží-lí se představený,
zmlkněte, anebo pokračujte v rozmluvě tichým hlasem.
Vstoupí-li představený do hostince, zanechte hlučné zábavy,
zpěvu, hry na hudební nástroje (na harmoniku, arisfon, gra-
mofon a pod.).
37
Pozdrav.
Předepsanou poctu jsi povinen vzdáli
1.	presidentu republiky anebo jeho náměstku,
2.	státní vlajce, je-li nesena v čele průvodu, anebo jdeš-li
kolem místa, kde se slavnostně vztyčuje,
3.	po dobu slavnostního přednesu státní hymny,
4.	hlavám cizích států,
5.	praporům, praporcům a standartám branné moci,
6.	všem představeným a vyšším branné moci i četnictva,
7. strážím stojícím ve zbrani a strážným,
8. ostatkům Neznámého vojína, jdeš-li kolem místa, kde jsou
uloženy, anebo navšlivíš-li toto místo a když odcházíš,
9. legionářům, jsou-li v úplném legionářském stejnokroji,
10. při pohřbech, když je kotem tebe nesena rakev se
zemřelým.
Mimoto jsi povinen zdravili vojíny služebně starší; je fo
projev družnosti a dobrého ducha ve vojsku, zdraví-li se
vojíni navzájem.
Při pozdravu se nikdy neukláněj] Je to tvé právo a tvoje
výsada, zdravili svého představeného mužným pohledem
do očí.	W H
Zdravitl jsi povinen jenom tenkrát, je-li představený
blíže než 30 kroků. S pozdravem započni pět kroků před
představeným a ukonči jej
dva kroky za ním.
Předcházíš-li představe-
ného, začni pozdrav na
stejné úrovni s ním a ukonči
jej po dvou krocích.
Na místě:
a) nemáš-ll na hlavě po-
krývku a jsi—tl bez puš-
ky, postav se do po-
zoru čelem k vyššímu
a Mecf mu mužně do
oťí. Jestliže se vyšší
pohybuje, sledu i ho
pohledem a otáčej za
38
ním přirozené hlavu, dokud tě dva kroky nepřejde;
b) máš-ll na hlavě pokrývku, postav se do pozoru, po*
hládni na vyššího, zdvihni živě a nejkratší cestou pra-
vou ruku k pravé straně pokrývky tak, aby se konec
ukazováčku a prostředního prstu dotkl konce štítku přílby
anebo dolního okraje čepice nad spánkem. Ruka je při
tom v prodloužení předloktí napolo obrácena dlaní vpřed,
pasty jsou semknuty a napjaty, záloktí je v přirozené po-
loze rovně vpřed. Pozdravuješ-ii představeného, který
stojí, připaž hbitě po třech vteřinách.
Za pochodu:
a)	nemáš-ll na hlavě po-
krývku, otoč živě hla-
vu k představenému,
jdi pružným krokem se
vztyčenou hlavou a vy-
pjatými prsy;
b)	máš-li na hlavě pokrýv-
ku, pohlédni na před-
staveného a zdvihni
pravou ruku lak, jako
na míslě. Po dobu po-
zdravu přidrž otevřenou
levou rukou bodák.
39
S puškou:
a)	na místě se postav Čelem k vyššímu do pozoru, hleď
mu mužni do očí a pušku nech v základní poloze, ve
které právě je;
b)	za pochodu zdrav jen živým otočením hlavy; pušku
nech v základní poloze, ve které právě Je;
c)	s puškou na zádech zdrav, jako bys byl bez pušky.
Šavli uchop před pozdravem levou rukou mezi oběma
nosnými kroužky tak, aby koš přiléhal vzadu ku předloktí
a ostří aby bylo obráceno vpřed. Máš-li plášť, uchop
šavli zároveň $ pláštěm. Když pozdrav ukončíš, nes šavli
zase pohodlně.
Na koni zdrav tak ja-
ko pěšky. Před pozdra-
vem vlož pravou otěž do
lově ruky.
V místnosti.
Vsfoupíš-K do místnosti
bez pušky anobo s puškou
na zádech, sejmi čepici;
přílbu nesnímej; pušku, ne-
ní-II na zádech, drž v po-
nosu. Jsl-li ve službě stráž-
ní, čepici nesnímej.
Když vstoupíš do míst-
nosti, postav se klidně
stranou ode dveří do po-
zoru čelem k vyššímu. Čepici drž u předního ohybu dýn-
kem vpřed. Jsi-li s přilbou beze zbraně anebo v strážni
službě, pozdrav rukou. Potom čekej a hlas se, až tě
představený vyzve.
Vsfoupí-ll důstojník anebo rohnlstr do světnice, učeb-
ny, kuchyně anebo stáje (a pod.), zvolá len, kdo ho spatří
nejdříve, »Pozorl« Každý se obrátí, jak a kde právě jest,
do pozoru čelem k příchozímu. Nemocni, kteří musí ležet
na lůžku, a mužstvo, jež jest svlečeno a Jemuž bylo do-
voleno odpočívali na lůžku, nevstávají. Velitel anebo slu-
40
žebně nejstarší jde tomu, kdo vstoupil, vstříc a hlásí se.
Ostatní stojí v pozoru, dokud nebyl dán povel k pohovu.
Při Jeho odchodu zvolá velitel anebo služebně nejstarší
opět »Pozor!«, nehlásí se však již.
Ve stáji při krmení, strojení, odstrojování a vyvádění
koní ze stáje, a od večerky do budíčku vůbec v žádné
místnosti se nevolá »Pozor!«
Jsi—li zaměstnán v kanceláři, povstaň, zaujmi na dobu
tří vteřin postoj »Pozor« čelem k představenému nebo vyš- ,
Šímu a hleď mu při tom do očí; při opětovném vstupu
téhož velitele pozdrav neopakuj.
Sedíš-Ji v hledišti divadla, kina a pod., pozdrav sedě:
na dobu tří vteřin napřim horní Část těla a obrať hlavu
k představenému anebo vyššímu a hleď mu do očí.
V Jiné veřejné místnosti a v hromadných veřejných
vozidlech (v tramvaji, autobuse, ve vlaku a pod.) povstaň,
zdravíš-li důstojníka anebo rotmistra; poddůstojníka zdrav
sedě.
Za zvláštních okolností.
Vedeldl koně, jedeš4| na kole anebo' řídB-lt spřežení,
zdrav otočením hlavy; můžeš však upustil od pozdravu,
jestliže celá tvá pozornost musí se soustředil k tomu, aby
ses vyvaroval nehody.
41
Řidič motorového vozidla za jízdy vůbec nezdraví.
Nesešil něco v obou rukou, zdrav otočením hlavy.
Nesešdi něco v pravici nebo pod kteroukoli paži anebo
kouříš-|l, přendej před pozdravem předmět anebo ciga-
retu do levé ruky a levici při pozdravu připaž. Nemůžeš-li
předmět, který nesel v pravé ruce, převzíli do levé, zdrav
levicí podobně, jako se zdraví pravicí.
Trubač s trubkou na zádech zdraví jako každý jiný
vojín. Médi trubku právě v ruce, zdraví obratem hlavy.
Za jízdy na voze, v autě a pod. zdrav sedě.
Jsi-li, když se blíží představený, ve společnosti svých
druhů, upozorni je o zdravte zároveň,
DoprovázfŠ-ll ženu a podporuješ-!! ji, vyprosí rámě,
blíží-ll se představený, a zdrav pravou rukou.
Pracujeldl (skládášdi potraviny, krmivo, perel-li prá-
dlo, zametáŠ-ll dvůr, kydáš-lt hnůj a pod.), af v kasárnách
anebo mimo ně, nezdrav.
Na promenádách a jiných veřejných místech zdrav
jednu a touž osobu jen jedenkrát.
Střllíš-ll na střelnici anebo ležíš-li při bojovém vý-
cviku, poctu nevzdávej.
42
Představeného v občanském odivu zdrav lak, Jako by
byl v stejnokroji.
Jsi—íí nemocen anebo ra-
něn, zdrav, dovoluje-ll ti
to zdravotní stav.
Strážný zdraví důstojníky
pohybem »K pocti zbraň!«
-ostatní postojemwPoaorla
Eskorty a strážní u věz-
ňů poctu nevzdávají.
V kostele při nábožen-
ských obřadech, v po-
hřebních a jiných průvo-
dech nezdrav.
Rozkaz a Jeho plnění.
Každý podřízený musí vykonali rozkaz, který dostane,
bez podmínky, ochotni, v pravý čas a seč je.
Rozkaz je li zákonem uloženou povinností, které se
zhostíš jenom tím, že ji vyplníš; před nepřítelem je tvým
osudem: žiješ, jen jestliže jej splníš.
Bez podmínky: hladový, žíznivý, nevyspalý, vyčer-
paný; nemocný I raněný, v dešti a v blátě, za vedra
anebo zimy, v pekle palby, v plynu, s maskou anebo bez
ní, neohlížeje se na nic jdeš, abys vyplnil rozkaz.
Ochotni, v mužném postoji, jsa hrd na důvěru, kterou
v tebe a tvou kázeň má představený, přijmeš jeho roz-
kaz, byt jeho provedení bylo sebe těžší a nebezpeč-
nější, a statečně jej vykonáš; neuvažuješ, zdali jo právě
43
správné, že došlo na tebe, starost o to ponechá! svému
představenému.
V pravý čas, ihned, bez zastávky a bez oddechu,
anebo v stanovenou dobu, přesné na vteřinu, ne dříve,
ne později, vykoná! rozkaz.
Je-li ti nařízeno - zvláitě před nepřítelem - vykonat
rozkaz v určitou hodinu, nezapomeň si vyžádat od před-
staveného přesný čas a nařiď sl hodinky.
Seč jsou tvé síly —• vynaloží! veškeru svou energii
duševní i tělesnou, a Je-li potřeba, vystupňuje! Ji do kraj-
nosll; obezřele překonává! překážky, statečně se vrhá!
v nebezpečí, abys dosáhl cíle rozkazem vytčeného.
Rozkazu neuposlechne! Jen tehdy,
1.	jestliže zjevně odporuje službě anebo povinné věrnosti;
2.	žádá-ll čin, ve kterém zřejmě poznává! zločin anebo
přečin;
3.	dá-li ti jej (jako strážnému) představený neprávem
(viz příklad 3).
Ale musí! vždy dobře rozvážit, než odepře! upo-
slechnout rozkazu, a učiní!-li tak, musí! o lom ihned podat
hlášení svému nejbližšímu představenému.
Příklady:
i)	Zastupuje! velitele stráže, který M na obhlídku. Ve
z.jo hod. se do kasáren vrací velitel tvého družstva, odevzdává
ti dovolenku přes večerku a rozkazuje ti, abys potvrdit, že
se navrátil, jak mil dovoleno, ve i bod.
Rozkaz ten zřejmě odporuje službě. Neuposlechne! ho
a případ hlásí! veliteli stráže.
ž) Na cvičeni jste ubytováni v osadě. Velitel bytu tě
posílá, abys, až se setmí, ukradl v sousedním statku slepici,
že si ji pak připravíte.
V rozkaze zřejmě poznává! přečin (krádež); odepře!
ho poslechnouti a oznámil to ihned veliteli družstva.
44
i) V noci stojíš jako strážný u skladiště. Přehlíží ti po-
sádkový dozorčí důstojník a táže se ti, máš-li nabitu pusku.
Odpoví? mu, že ano. Přistoupí a rozkazuje ti, abys mu
pusku vydal, že se přesvědčí.
Ty dobře víí, Že jako strážný nesmíš pusku nikomu vy-
dali, ani představenému. Neuposlechneš rozkazu a jednáš
správní.
Voláš ihned velitele stráže a hlásíš mu, že jsi odepřel
uposlechnouti rozkazu dozorčího důstojníka.
Námitky můžeš pléd vykonáním rozkazu přednést!
jen tehdy,
1. jestliže podle tvého přesvědčení nutně toho žádá pro-
spěch služby, anebo
2. jestliže vykonáni rozkazu stojí v cestě nepřekonatelná
překážka, o které víš a kterou představený nezná.
. Neuzná-lí představený oprávněnost tvého upootomění,
musíš rozkaz bez dalších námitek vykonat.
Příklady:
i) V poU. Jsi jezdecká spojka. Právě jsi dodal veliteli
praporu rozkaz od velitele pluku. Cestou ztratil tvůj kůň
podkovu. Velitel praporu odesílá po tobě zpit hlášení a na-
řizuje ti, abys je dodal cvalem.
Pojedeš-li na neokovaném koni, snadno si poškodí roh
a stane se pak na delší dobu k jízdě nezpůsobilým. Hlásíš
proto veliteli praporu, že kůň je bez podkovv. Velitel
praporu však trvá na tom, abys jel cvalem a dodal hlášení
co nejrychleji. Nenamítáš dále nic a rozkaz vykonáš; je věcí
velitele praporu, zdali je hlášení tak důležité, aby stálo
třebas koni.
z) Velitel hlídkv ti odesílá s hlášením a rozkáže ti,
abys použil co nejkratši cesty ’a u Nové Vsi přebrodil
řeku. Jsi z toho kraje a víš, že po regulaci řeky se nelze
přes starý brod přebrodit a že se v tom místě přes řeku
nedostaneš.
Jde o nepřekonatelnou překážku, kterou představený
nezná, a proto je tvou povinností, abys ho na to upozornil.
45
Dostal jsi rozkaz a plníš Joj. Tu narazíš na na pře-
konatelnou překážku, o které tvůj představený
nevěděl a kterou ani nemohl předvídat, když li ten rozkaz
dával. Stojíš před ní a nemáš ani Času, ani možností, ani
příležitosti, aby sis vyžádal nový rozkaz, a vidíš, že by
doslovným vykonáním starého rozkazu vznikla zřejmá ško-
da. Rozhodni tedy sám podle svého nejlepšího vědomi
a svědomí a podle svého úkolu jednej co možná v duchu
rozkazu, který jsi doslal.
Za své jednání však přejímáš veškeru odpovědnost
a jsi povinen hlásit svému představenému co nejdříve
způsob, jakým jsi rozkaz vykonal, jakož i okolnosti, které
té k tomu přiměly.
Přiklad; Jsi spojka a jedeš s důležitým hlášením; cestou
se ti rozkulhá kůň a je k dalšímu pochodu neschopen.
Hlášeni musíš odevzdat stůj co stáj co nejdříve. V okolí
není žádného vojska. Proto odevzdáš kané v nejbližší obci
obecnímu úřadu a dáš si to potvrdit, žádáš, aby ti půjčili
jiného koné, kolo anebo povoz. Nedostaneš-li to, pokračuješ
v cesti pilky anebo autem, které zastavíš, a hledíš do-
stihnout nejbližší vojenské jednotky. Tam zase žádáš koné
anebo kolo. Používáš nejbližšího a nejrychlejšího dopravního
Prostředku, který jen můžeš sehnat, a snažíš se vůbec, abys
co nejdříve dpsahl cíle.
Jakmile se vrátíš k své jednotce, hlásíš veliteli, jak jsi
naložil s kaném a jak jsi vykonal cestu.
Jestliže ti jiný představený svým zakročením zne-
možňuje vykonat rozkaz, který jsi dříve dosial,
hlas mu, jaký rozkaz vykonáváš a od koho. Trvá-li i po-
tom na tom, abys vyplnil jeho rozkaz, uposlechni. Hlas
však co nejdříve představenému, který ti dal původní roz-
kaz, že jsi jej nemohl vykonat.
Přiklad: Jest odpočinek. Velitel sctniny té urcd vzduš-
ným pozorovatelem. Ale kolem jdoucí velitel oddílu ti volá
k sobe a nařizuje ti, abys dodal hlášení veliteli pluku.
Tím ti bude znemožněno vykonávat rozkaz, který ti dal
předtím velitel setniny. Hlásíš proto veliteli oddílu, že máš
46
úlohu vzdušného pozorovatele. Trvá-li velitel oddílu i pak
na tom, obyt udělal, co ti nařizuje, neotálej. Musil vsak
o tom zpravit velitele setniny, a to bud osobné, je-li nablíz-
ku, nebo prostřednictvím jiného vojína, anebo mu to ko-
nečné blásis až po návratu.
Prosba a stížnost.
S prosbou se obracej na své představené a přednes
jl služebním postupem lomu z nich, který je povolán o ní
rozhodoval.
Co je služební postup, čteš na sír. 34, Prosbu obyčejné
přednášíš veliteli setniny; nevyhoví-li tvé prosbě nebo ne-
mtíže-li jí vyhovět, předneseš ji veliteli oddílu, a nevyho-
ví-li jí ani ten, můžeš s ní jiti nejdále k veliteli pluku.
Pflklad: Jsi zařaděn k setniné, která jest odloučeni uby-
tována v okolí posádky. V zimě bys rád chodil do země-
dělského kursu, zřízeného v posádce pluku. Prosil u raportu
velitele setniny o přemístění k jiné setniné, která je v po-
sádce, aby ti tak byla umožněna nerušená návštěva kursu.
Velitel setniny tvé prosbě nevyhoví, poněvadž jenom velitel
pluku má právo přemístit vojína k jiné setniné, ale před-
vede té k raportu k veliteli oddílu, a nenamítá-li ten nic
proti tvé žádosti, předvede tě k veliteli pluku.
Zamitne-li velitel pluku tvou žádost, musil se s jeho
rozhodnutím spokojit.
Tvrdošíjně opětovat odmítnuté prosby Je zapověděno.
Příslušníkům vojska jest dovoleno obracet se v soukromých
věcech k presidentu republiky písemné anebo ústně pří osobním
slyšení; ma-li prosba vstah k službě, musí žadatel služebním po-
stupem o ni uvědomit velitele svého útvaru.
Chceš-li o něco prosit společně s několika druhy, zvol*
te si dva zástupce, a to takové, kteří mají z vás nejvyšší
hodnost anebo jsou služebně nejstarší, a ti za vás slu-
žebním postupem prosbu přednesou.
Příklad: Smluvil ses s druhy ze světnice, že v neděli
podniknete společný výlet, abyste poznali okolí posádky.
47
Chcete se vrátit vlakem v 22 hod. Prosbu o dovolení k opu-
štění posádky a o dovoleni pres večerku přednese svobod-
nik - velitel světnice - a nejstarší vojín služebním postupem
u raportu velitele setniny.
Stitnost.
Bylo-li ti ukřivděno, máš právo si stěžovat.
Stížnost smíš přednáší přímo u raportu velitele set-
niny, aniž Jsi nucen dodržoval služební postup. Přednes ji
teprve druhý den poté, kdy ti bylo ukřivděno, ale nej*
později do tří dnů ode dne, kdy se ti stala křivda. Nemú-
ŽeŠ-li stížnost z jakýchkoli důvodů přednést! u raportu (jsa
služebné vzdálen a pod.), ohlas ji důstojníku nebo rol-
mistru nejblíže ti představenému.
Sfěžuješ-li si na zlé nakládání anebo týrání, může! se
i mimo report obrátit přímo k veliteli setniny.
Na obdržený rozkaz si můžeš stěžovat teprve tehdy,
až jej vykonáš, ale nejpozději do tří následujících dní.
Na kázeňský hrest si můžeš stěžovat buď Ihned, jak-
mile je ti oznámen, anebo nejpozdějí do tří dnů u před-
staveného, který 11 jej uložil.
Společnou stížnost několika osob do téže věci lze
přednést jen dvěma zástupci nejvyššími anebo nejslaršími.
Trestné Jest
vznésti stížnost jiným způsobem, než jak je předepsáno;
nedodrželi stanovenou lhůtu;
vědomě anebo z lehkomyslnosti vznésti stížnost a doklá-
dali ji nepravdivými údaji;
věsti ze svévole, přes opětovné poučení, dále stížnost,
která byla uznána za neodůvodněnou;
naváděli jiné k svévolným stížnostem.
Nepokládej však každé drsnější slovo, které snad tvé-
mu cvičiteli v služební horlivosti pří výcviku z úst vyletí
a které často sám svou liknavostí zavlníš, hned za křivdu.
Nebuď nemírně chtivý — vojna potřebuje odhodlaných
a tvrdých mužů.
48
Obydli.
Kasárno jsou ti po dobu vojenské služby druhým do-
movem, ve kterém nejen konáš těžký výcvik a podrobuje!
se tuhé kázni, ale kde také poznáváš své druhy e prožíváš
s nimi veselé chvíle vojenského života.
Toto důvěrné spolužiti žádá však od tebe, abys měl
vždy co největší ohled na své druhy, neboť kdyby si
v kasárnách a ve světnici dělal každý, co by chtěl, stal
by se vám všem společný život brzy nesnesitelným. Pa-
matuj si to a nečiň druhému, co by tobě samému bylo
nemilé.
často se vyskytují jednotlivci, kteří svým hrubým cho-
váním i hrubou řečí urážejí cit většiny spolubydlících.
Takovým se obyčejně nedostává faktu a výchovy z domu.
Je na tobě, aby ses spolu s ostatními druhy příkladem,
poučením a i rozhodným slovem opřel' každé podobné
výstřednosti.
Když pak přijdou na vojnu tvoji mladší druhové (no-
váčci), uč je dobrým příkladem podřizovat se nezbytným
základním pravidlům slušnosti a pořádku.
V kasárnách zachovávej co možná ticho; nekřič, ne-
bouchej dveřmi. Zvlášt úzkostlivě zachovávej ticho, vra-
cíš-li se po večerce z dovolené; je to tvoje povinnost
vůči druhům.
Zpívej jen takové písně, jaké by ses neostýchal zpívat
doma před svou matkou.
Neznečišťuj stěny a kasárenské zařízení, nepohazuj
papíry, oharicy a zbytky potravin.
Neplivej na podlahu — k tomu máš ve světnici i na
chodbě plivátka,
Setři majetku a zařízení, které náleží státu anebo pluku,
a pamatuj, Že není určeno jen pro tebe, nýbrž i pro
mnohé tvé druhy, kteří slouží zároveě $ tebou anebo
přijdou po tobě.
49
"Nepořádek a nekázeň.
Jaký duch panuje uvnitř
kasáren, to poznáš pí na
jejich zevnějšku.
Z oken nevyhazuj a nevytévej žádných zbytků, ne-
věše) v nich prádlo ani výstroj. Nepokřikuj z oken na ko-
lemjdoucí; díváš-li se z okna, bud vždy ustrojen. Otevřená
okna upevni, za prudkého větru je zavři. Za rozbitá okna
ručíš spolu se svými druhy.
Nekuř v učebnách, v tělocvičně, na půdě ani v stáji;
je fo bez výjimky zakázáno.
V nových kasárnách, kde jsou již zvláštní místnosti
pro denní pobyt mužstva, je zakázáno kouřit v ložnicích.
V kasárnách, kde podobných místností není, smí se ve
světnici kouřit jen do 20 hod. Po této hodině se musí
světnice řádně vyvětrat. Od 20 hod. do budíčku se v ní
už nesmí kouřit.
Záchody udržuj v řádné čistotě; je to tvá povinnost
vůči druhům. Po použití záchodu spusf vždy vodu; není-li
to záchod splachovací, zakryj otvor. Po použití záchodu
umyj si vždy ruce.
Potřebu vykonávej vždy jenom na záchodě.
Do záchodu nevhazuj věci, které by mohly ucpat od-
padovou rouru.
50
Jsi-li určen k čištění záchodu, oblec si pracovní oděv.
V záchodě umyj vodou a kartáčem sedadla a opláchni
podlahu. Když práci ukončíš, umyj si důkladně vodou
a mýdlem ruce.
V kuchyni buď vzorná čistota. Kuchyňská nádob!
9 stoly af se myji denně. Kde je podlaho dřevěná, musí
se mýíl dvakrát týdně, kde je betonová, denně.
Odpadky třeba ihned spálit anebo je co nejdříve od-
nést na místo pro ně určené; jinak lákají do kuchyně hmyz.
Přístup do kuchyně jest osobám v ni nezaměstnaným
zakázán.
Vstup do kasáren jest dovolen jenom osobám, která
jsou tam ubytovány; ostatním osobám může velitel kasá-
ren vydat průkazku opravňující k vstupu do nich. Je-li
toho nutně třeba, může vstup do kasáren dovolili výji-
mečně i kasární dozorčí důstojník.
Příklady:
t) Navštíví ti otec a chce se podívat, jak to nyní na
vojnl vypadá; sloužil také před třiceti lety a má na vojnu
d^bré vzpomínky.
Porad mu tedy, aby požádal velitele kasáren o dovo-
lení k vstupu dovnitř, a ukaž mu, kde je jeho kancelář.
a) Jsi strážným u vchodu do kasáren. Do kasáren chce
vstoupit civilní osoba,. Vyzveš ji, aby předložila povolení
z vstupu. Ndmá je a ty ji tedy neopustíš. Civilista se však
domáhá vstupu, poukazuje, že je pokrývačem a že je po-
slán spravit střechu, ale že velitel kasáren není přítomen.
Jak se zachováš?
Dáš pokrývače dovést ke kasárnímu dozorčímu důstoj-
níku, aby o vlci rozhodl.
Pořádek ve svStnlcl.
Dbej spolu se svými druhy, aby vaše světnice byla
u setníny nejúpravnější a vždy nejlépe uspořádána. Přes
svou jednoduchost prozrazuje na první pohled pořádkem
a Čistotou, že její obyvatelé jsou vojíni spokojení a ukáz-
něni, mající radost ze života.
51
Velitelem světnice jest poddůstojník hodnosti nejvyšš*
(nejsfaríí) anebo schopný vojín, který jest ve světnici uby-
tován; ten jest odpověden za kázeň, pořádek a čistotu v ní.
Velitel světnice ti přidělí lůžko. Chceš-li být ubytován
vedle svého přítele, požádej velitele světnice, aby ti
lůžko zaměnil.
Své lůžko udržuj v největší čistotě, lůžkových sou*
částí pečlivě Setři. Když je ti to nařízeno, řádně je vy*
klepej a vyvětrej.
Po budíčku ustel lůžko takto:
Vsuň pravou ruku do rozparku slamnfku, načechrej
a pěkně v něm urovnej slámu, pak Jej polož rozparkem
dolů a uprav jej.
Podhlavník ulož k hlavám lůžka a řádně slož při-
krývku i prostěradla, aby měly rozměr podhlavníku.
V zimě, když mál tři přikrývky, polož jednu dospodu, na ni
prostěradla a pak další dvě přikrývky. Ochranná pokrývka
je svinuta a uložena za podhlavníkem.
Ve dne na lůžko nelehej, Jen když je to po cvičení
zvláště dovoleno. Ale pak si zuj nejprve obuv a na lůžko
prostři ochrannou pokrývku.
Přechovávat v slamníku a lůžku věci jest zakázáno.
Než světnici opustíš, srov-
nej na polici I na vě-
šáku řádně svůj výstroj,
úklid veškeré své věci a
uzamkni kufřík.
Zbraně, střelivo a vý-
stroj musíš mít! tak ulo-
ženy, abys je měl vždy
po ruce, abys je i po-
tmě rychle nalezl a aby
ses při poplachu rychle
usfrojH. Při tom dbej to-
hoto pořádku:
52
1. Všeobecně:
Puška a technické náčiní (vyjma lopatku a topůrek) má
zásadné viset na věšáku na chodbě; nefee-li je tam umí-
stit, jsou ve světnici na věšáku pro výstroj. Vlevo od hřebu
je jméno majetníkovo a číslo pušky. Jest zakázáno stavět
ji ke zdi, protože se tím jak puška, tak zeď může snadno
poškodit.
Věšák na výstroj má několik kolíků. Na prostředním
visí torba (tlumok). Vedle ní jsou s jedné strany sumky
s opaskem a bodákem anebo pistole (u dvojitých lůžek
na straně vnitřní), s druhé strany je vespod ručník, na
něm plášť, obrácený podšívkou dovnitř a stažený řemenem,
dále (u trubače) trubka a navrchu je pHIbó, připjatá pod-
bradníkem k železu věšáku.
Oděv, kterého mužstvo právě nepoužívá, se srovná
pěkně na polici: dole kalhoty, na nich blůzy. Čepice se
složí uprostřed a položí na podhlavník lvíčkem vzhůru,
vnitřkem dozadu.
Vedle oděvu se na polici postaví jídelní nádobí (u dvo-
za ním maska.
V hlavách lůžka se po-
věsí mošna, pod ní visi
lopatka anebo topůrek.
V mošně je pobil láhev
a chléb. Chléb však ne-
ukládej ke kartáčům ane-
bo jiným čisticím prostřed-
kům a polní' láhev měj
vždy řádně vymytu.
Obuv se postaví v hla-
vách pod lůžko podpatky
ke stěně.
V nohách uprostřed pod
lůžkem je kufřík, v něm
jsou kartáče na obuv a na výstroj.
jitých lůžek na straně vnitřní),
53
2. U Jezdectva:
Uprostřed věšáku m vý-
stroj se pověsí jezdecká
torba.
Přes plášf visi vědro.
Pytlík na oves se uloží
na polici pod kalhoty.
Na polici vedle mlsky je
sekyrka.
Obročnlce s náčiním
k člžtění se pověsí v hla-
vách lůžka při stěně.
3. U dělostřelectva:
Sumky anebo pouzdro s pistoli se připnou připínacími
řemínky uprostřed nad torbu k železu věžáku.
♦
Kufřík chová tvé malé poklady. Je v něm vše, co sis
přivezl z domu: fotografie, korespondence, knížky, zápis-
ník, dopisní papíry a všechny drobnosti, které li připomí-
nají tvé drahé. Máš v něm také uschováno prádlo a jídlo,
které ti pošlou z domu. Udržuj jej proto ve vzorné čistotě
a pořádku. Nemívej v něm dlouho špinavé prádlo, to
odevzdej co nejdříve pradleně.
Kufřík měj vždy Fádně uzamčen a klíček nos u sebe.
Peníze a hodinky v něm neschovávej, měj je rovněž u sebe.
Jest zakázáno přechovávali v kufrech cenné věci; svádí to
slabé povahy na scestí. Máš-li větší částku, požádej veli-
tele setniny, aby ti ji uschoval.
Na noc obraf slamník a ustel lůžko. K nohám před
lůžko poslav boty, nad ně pod slamník pověs onuce. Bluzu
a kalhoty slož na polici a navrch na ně polož čepici.
54
Světnice se čisti jednou týdně, obyčejně v sobolu od-
poledne. Myje se podlaha, okna, dveře, stoly, lavice,
lůžková prkna a police.
Podlaha se vydrhne mokrým pískem a ten se pak
smete. Poléval podlahu vodou jest zakázáno.
Budíček a večerka.
BUDÍČEK je znamení, že musíš vstát a připravit se
k dennímu zaměstnání.
Troubí jej trubač stráže, v létě v 5, v zimě v 6 ho-
din; u jízdních zbrani obyčejně o hodinu dříve. V neděli
a ve svátek se troubí všude o hodinu později než obvykle.
V čas potřeby bývá budíček nařízen na hodinu ještě
časnější.
VEČERKA je znamení, Že se máš navrátit do kasáren.
Jsi-li na vycházce, pamatuj, kolik času potřebuješ k ná-
vratu, a vraf se tak, abys došel do kasáren dříve, než se
troubí večerka. Slyšíš-li (roubení cestou, pak pospěš, abys
dostihl kasáren dřivé, než se signál dotroubí.
Pfekročíš-ll večerku, dokazuješ, že nejsi vojákem přes-
ným a že tvoji představeni nemohou na tebe vždy spo-
lehnout.
Stane-li se li někdy, že se opozdíš, ukaž, že jsi alespoň
voják poctivý. Jdi a ohlas svůj opožděný návrat, mužně
doznej u raporlu veliteli, co tě zdrželo, a slib, že se to
nebude opakovali. Ale nelez přes zecf anebo oknem. To
jest muže nedůstojno. Budeš-li na této cestě přistižen,
budeš přísně potrestán.
Večerku troubí trubač stráže v zimě v létě v 21 hodin,
v sobolu a večer před svátkem o hodinu později. Velitel
pluku může nařídit večerku na dobu časnější.
55
časnější večerky se laké používá jako znamení k oka-
mžitému návratu všeho mužstva do kasáren. Proto slyšíš-li
ji troubH v nezvyklou hodinu, pospěl ihned do kasáren,
i kdybys mál pro ten don dovolenou pře* večerku.
Dovolenou přes večerku ti udílí velitel setniny. Proto
chceš-li jiti do divadla, do koncertu nebo do jiné zábavy,
chceš-li delší dobu pobýti s otcem, který tě přijel na-
vštívit, žádej u raportu o dovolenou přes večerku. Udělí-li
ti jl velitel, vydá ti o tom písemné potvrzení. To odevzdej
při návratu veliteli stráže anebo dozorčímu orgánu.
Vojínům, kteří výhody dovolené přes večerku zneužívají (k noč-
ním toulkám, hýření a pod.) anebo kteří nejsou dostatečné spoleh-
liví (nepřesnost při návratu, návrat nedovolenou cestou a pod.),
tnůže býtl odňata možnost dovoleni to obdržet, a to buď na Čas
anebo I trvalo, a nékdy jl může velitel pluku na určitou dobu
odníti i veškerému podřízenému mužstvu.
Jsi-H jmenován střelcem z pušky, z kulometu, úder-
níkem, dÚovodem anebo telegrafistou, můžeš - ale ne-
musíš - dostat stálé povolení pobýti venku pře* večerku
o hodinu déle.
M-lí jmenován sBelcem I. třídy anebo úderníkem 1. ffídy
anebo jsí-li spolehlivým odhadcem vzdáleností, můžeš do-
stat povolení pobýti venku o dvě hodiny déle; máš-H
doslat několik odměn, může ti být udělena jen jedna,
a to odměna vyšší.
Važ si takové výhody. Jest vyznamenáním a projevem
velké důvěry, kterou v tebe mají tvoji představení. Zkla-
meš-li je (budel-li trestán vězením kasárním anebo těžším
treslem), odejme se ti tato výhoda, a to buď na určitou
dobu anebo navždy.
56
Raport a denní rozkaz.
U reportu vyřizuje velitel s podřízenými služební věci,
které vyžadují osobního Setření: 'přijímá služební hlášení,
prosby a stížností, rozhoduje o dotazech, vyšetřuje, udílí
pochvaly a důtky, ukládá tresty a nařizuje, čeho je třeba
k správnému vykonávání služby.
U reportu selniny musí býtí přítomno mužstvo dozorčí
služby, které službu odevzdává i které ji přijímá.
Dozorčí
desátník oolín	Velitel Hladit Výkonný
hlásí odevzdání služby Stížnost selniny důstojník rotmistr
desátník oojín	k reportu
hlásí přvozdí služby
Jdeš-li — z jakéhokoli důvodu — k reportu, prohlédni
si v předvečer svůj ústroj, ve kterém se máš k reportu
dostavit, řádné Jej vyčistí, a je-li třeba, posprav.
Hlas se u všech představených služebním postupem
(viz str. 34), o to nejen když jdeš k reportu $ prosbou,
ale i přejímáŠ-li službu anebo jskli k reportu určen. Tedy
vždy. Výjimečné nedodržíš 'služebního postupu, předná-
. šíWi Stížnost (víz str. 48); hlas jenom dozorčímu desátníku,
že jdeš k reportu se stížností, a stížnost samu přednos až
u reportu veliteli.
Tvoji představení, jimž se služebním postupem hlásíš,
musí nejenom vědět o tvé véci, nýbrž musí se přesvědčit
I o bezvadnosti tvého ústroje o tvého chování, neboť jsou
za obojí věc odpovědni.
57
Veliteli světnice, veliteli družstva i četaři přednes hlá-
šení večer před reportem, neboť ráno ti k tomu nezbude
dost češu. Ráno se hles dozorčímu desátníku a ten 16 za-
pilo k reportu.
Denním rozkazem tě velí
velitel setniny do služby
dozorčí, hotovostní anebo
slájnl, velí tě k zvláštním
úkonům, nařizuje všechno,
co se týká výcviku a za-
městnání, oznamuje po-
chvaly, trasty a nařizuje
vše, čeho je třeba k řád-
nému chodu služby.
K rozkazu se musíš vždy
dostavil, i kdybys byl prá-
vě jinak zaměstnán.
U rozkazu dávej dobrý pozor, abys postřehl vše, co
se tebe týká. Jsi-li v službě dozorčího vojína,
sleduj vže, co se nařizuje na dobu tvé služby, a je-ti za-
potřebí, zapiš si to, abys mohl vydatně podporovat do-
zorčího desátníka ve vykonávání služby. Nepřítomným dru-
hům otznam, co bylo rozkazem všeobecně i jim zvláště
nařízeno.
Denní rozkaz se čte v služebním jazyku, a je-li třeba,
tlumočí se ti do jazyka mateřského.
Vycházka.
Po vyhlášení denního rozkazu a v neděli a o svátcích
je volná vycházka, jestliže lomu nebrání důležité a ne-
odkladné úkony.
Vycházky použij k svému zotaveni a vzděláni: pod-
' nřkej vycházky do okolí posádky, diod do čítáren, divadel,
koncertů, museí a poznej místní pamětihodnosti. V zátiší
pluku si vypůjč průvodce po městě a okolí a v něm si
vyhledej, co by tě zajímalo.
Odcházeje z kasáren hlas odchod veliteli světnice, če-
taři a dozorčímu desátníkovi. Je-li velitel světnice 1 četař
nepřítomen, stačí, ohíásíš-li svůj odchod jenom dozorčímu
desátníkovi. U brány té přehlíží strážný; ten má povinnost
té vrátit, nejsí-lí řádně ustrojen.
' Na vycházku buď oblečen čistě, podle předpisu, a měj
vždy bodák. Dbej svého zevnějšku nejenom k vůlí sobě,
ale i k vůli svým druhům, svému pluku, své zbrani a k vůli
celé armádě. Podle tvého zevnějšku bude občanstvo po*
sužovat armádu. A nejen podle zevnějšku, ale i podle
tvého chování.
Chove] se proto všude, na ulici i ve veřejných místno-
stech, tak, jak se na ukázněného vojina a slušného občana
patří. Uvědom si, že stejnokroj, který nosíš, tě odlišuje od
ostatních občanů.
Chováš-ii se Špatně v občanském oděvu, nikdo si tě
nevšimne; v stejnokroji tě však posuzuje každý: bývalý
voják, nevoják, příslušník cizího státu, vyzvědač, každému
jsi nápadný, každý si činí o tobě — a tím o celé armádě —
svůj úsudek (viz kapitolu »Cestný vojín«,$tr. 12). Proto dbej,
aby ten soud dopadl co nejlépe. Pamatuj, že první věci
je tvůj zevnějšek o druhou tvé chováni, zvláště vůči před-
staveným. Zdrav proto vždy a všude své představené
a vyšší i své druhy, a to tak, jak ses tomu učil. Vynuf sl
úctu veřejnosti svou kázní; ledabyiostí, úmyslnou nedba-
lostí a vůbec každým neslušným chováním se sám odsuzuješ.
Nekázeň je počátkem porážky.
Jen ukázněná armáda zvítězí.
59
K obtenOm se chove) vždy zdvořile, ale odměřeně.
S neznámými lidmi se nepouHěj do dlouhých řečíjzvláště
nemluv nikdy s nikým, ani se známým a tím méně s pa-
známým, ba ve veřejnosti ani se svými druhy , o věcech
vojenských. Jest jednak mnoho věcí — jako v rodině —
které z kasáren nepatří na veřejnost, a jednak vfi I takové
věci, které nesmí vědět příslušník cizího státu (viz kapi-
tolu ^Ochrana plod vyzvědačstvhn«), a proto si ukládej
vždycky na veřejnosti v rozhovorech o vojenských dávkách
neývělší zdržonjivod, anebo nejlépe — o vojenské službě
vůbec nemluv,
Hoyofí-ll se o něčem ve společnosti (v hostinci, v že-
lezničním voze a jinde), raději vlče poslouchej a méně
mluv; svěj názor prones mužně a zastávej jej, ale druhým
jej nevnucuj; věz, že na touž věc možno správně pohlížet!
s různého hlediska. Pamatuj $1, že ten, kdo mnoho mluví,
snadno prozradí svou nevědomost, mělkost anebo pošetl-
fost.
K ženám a Ir starým li-
dem se chovej zvláště
zdvořile. Nech je jiti po
pravé straně, doj Jim před-
nos! při vstupování do
místnosti, pomoz jim na
dráze, pH jízdě autobusem,
elektrickou drahou, při
vstupováni do vozu 1 při
vystupování, ženě, hlavně
když má na ruce dítě, na-
bídni ve voze své místo.
Podej ženě anebo starci
zavazadlo, a je-li zapo-
třebí, pomoz jim Je néstl. Pomáhat! slabým jest mužná
ctnost a zdobí zvtáitě vojína.
Nedělej nic, co by bylo na škodu tvému zdrav! a tvé-
mu dobrému jménu. Vyhýbe) se pochybným ženám a vy-
křičeným místnostem. Ty spolu s nemírným požíváním alko-
holu tě okrádají o tělesnou sílu, zbavují tě vědomí mravní
éO
odpovědnosti a jsou příčinou. že nestočíš se svými příjmy;
mnohého lehkomyslníka svedly již no scestí, ba i k zločinu.
Opilý vojín zvláště poškozuje dobré jméno vojska.
Proto je tvou povinnosti jek k pluku a k <amádě, tak
k druhu, abys zakročí! zavčas všude, kde vidíš, že se ne-
mírné požívá alkohol. Při tom dbej těchto pravidel:
1.	Jdoš-ll už do hostince, nepij nikdy těžké lihoviny.
2.	Nepij nikdy na lačný žaludek.
3.	Pij jen tolik, kolik nezbytno k ukojeni žízné.
4.	Pije-li tvůj druh přes míru, máj ho k odchodu.
5.	Opilého druha neopusť. Hledej vhodný způsob, jak
bys ho -nenápadné, ale jisté dopravil do kasáren.
Rn tom dosáhneš vždy vlče po -dobrém než po zlém.
Chytře ho přemlouvej, použij vhodné lsti, na př. navrhni,
že půjdete jinam, anebo předstírej nedostatek peněz, únavu
a pod., nepoužívej však násilí. Tvůj zásah do véd nesmi
nikdy ve veřejnosti vzbudit více pozornosti než chováni
opilcovo.
Ježto sl opilec není vědom svých činů, snadno se při
styku s představeným dopustí přečinů anebo I zločinů proti
káenl, které pak mají pro něho zhoubné následky. Proto
odved, jo-li to možné, opilého druha nenápadně z blízkosti
představených.
Nemrhej vzácný čas — nehřej v kertyl Užij živote
rozumně i
Střež se sporů a hádek jak se svými druhy — af již
příslušníky tvého pluku anebo jiného tělesa — tek i s oso-
bami dvHnfanf.
Byl-li jsi hrubě uražen anebo napaden, zltsf osobu
uražeče nebo útočníka. Je-li to osoba vojenská, zjM ji
pomocí známých vojínů; je-li přítomen představený anebo
vyšší, požádej ho o radu; civilní osobu dej zjistit stráž-
níkem nebo čétníkem anebo důvěryhodnou osobou civilní,
na př. pořadatelem zábavy. Příhodu hlas u reportu veliteli
setnlny a požádej ho o radu, jak se máš zachovat.
Jsl-li ohrožen, braň se, ale nikdy neútočl Ohroženého
druha neopouštěj, braň ho, ale sám nikoho nenapadej; spor
hleď ukončit co nejdříve a do) zjlatH útočníky.
61
Jsi*ll ohrožen na životě, máš právo použit k sobe*
obráni zbraně.
Každého vyzváni civilního bezpečnostního orgánu, kle*
rý Je v službě, Jsi povinen uposlechnout.
J$l-li zatčen (představeným, vyšším, stráží, hlídkou, cel-
níkem, civilním bezpečnostním orgánem)) nesmíš se protivil.
Můžeš si vlak po zatčení stěžoval, domníváš*!! se,- že
k zatčení nebylo dostatečného důvodu.
O každé příhodě, pří které Jsi byl .zastaven nebo
zjištěn zakročujícím představeným anebo policii anebo
při níž jsi by! zapleten do rvačky a pod., pode) co nej-
dříve hlášeni svému veliteli setniny.
Návrat do kasáren ohlas těm •představeným, kterým jsi
povinen hlásil odchod. Vrážfí-lí se po večerce, hlas se do-
zorčímu orgánu oddílu {kasáren) a dozorčímu orgánu
setniny.
VycMika pFod denním rozkazem.
Před denním rozkazem (před ukončením odpoledního
zaměstnání) nesmí nikdo, vyjímaje služební pochůzky, ode*
jWí x kasáren.
Po+řebuješ-li lak učinit z nutných důvodů, na př. na*
vštíví-ll tě rodiče a jen králce se zdrží, potfebuješ-li vy*
hledal zubního lékaře a pod., vyžádal st povolení u re-
portu i nemáš-ll k tomu již čas, požádej o ně některého
z důstojníků setniny, za jejich nepřítomnosti výkonného
roámislra ar\ebo nejslaršího poddůstojníka; povolení obdržíš
písemně. Vycházíš-li z kasáren v době zaměstnání, jsi po*
vinen bez vyzvání se prokázat písemným povolením do*
zorčímu orgánu u brány kasáren.
Dovolená.
ft*dn* dovolen*.
Jsi-li pilný, spolehlivý, svědomitý a ukázněný a Jsl-li
mimoto dobře vycvičen, může fl býlí v Jednom vojenském
roce udělena řádná dovolená v nejvylší celkové výměře
8 dní. *
62
Řádná dovolená se uděluje v obdobích, v nichž to
služební poměry dovolují, hlavni o svátcích vánočních a
 velikonočních.
Nepoučí je-li jí nikdo, anebo nedost aMi ji za dobu
svá presenční služby, užije se jí na konec jako úhrady
pro případ, že by některý služební den by! neprávem za-
meškal a musil jej nahradit.
Řádnou dovolenou nemůže doslat!
, vojenská osoba v náhradní záloze v době pětlměsíčnfho
výcviku;
vojenská osoba v záloze, konající cvičeni ve zbrani (slu-
žební);	i I • I
vojenská osoba v nemocničním ošetřováni;
vojenská osoba do míst, v nichž Jsou tou dobou zjištěny
nakažlivá nemoci;
vojenská osoba, která jest neukázněná, nespolehlivá, která
se samovolní vzdálila od sváho útvaru, neodůvodněně
překročila dovolenou anebo při cestě na dovolenou
zneužila jízdních výhod.
Zvttitnl dovolena.
Zvláštní dovolenou můžeš dostat na dobu nejnúlnější
potřeby, nejvýše však na dobu 8 dní, mášdi k tomu důvody:
xodlnaá, na př. pohřeb rodičů nebo sourozenců anebo
Jejich těžká onemocnění;
existenční, na př. aby sis před odchodem z činná služby
opatři! zaměstnání, abys vykonal odbornou zkoušku a p.;
soukromá, na př. převzetí dědictví, předvolání k soudu a p.
K sportovním anebo kulturním tčelům uděluje se do-
volená zcela výjimečně.
V nezbytných případech může zvláštní dovolenou zem-
ská vojenské velitelství udělili na dobu 14 dní.
Žádos! o takovou dovolenou musíš ddožtt průkazy.
Dovolená taková Jde na vrub řádných dovolených.
Jsi-li v nemocničním ošetřování, může II velitel ústavu,
Jo-H toho obzvlášf naléhavě třeba, udělit zvláštní dovo-
lenou, nejvíce však 4 dny.
NeoJ dovoleno spojovali zvláštní dovolanou s dovolenou řád-
non za' Um účelem, áby bylo mužstvu hrazeno jízdná a byly po*
voleny cestovní dní.
Msfatm v záloze, koeejictau cvičeni ve zbrani* může m
udělit zvUitnl dovoleni na dobu nejnutnějii potřeby, nejdéle
viak na 8 dni, na př. při úmrtí rodičů, nebo kdyi vyhoří a pod.
PMeluinicl náhradní zálohy, konající pčthněsíčnj vojenský vý-
cvik, mohou v případech nezbytné nutných dostat zviáMnl dovolenou
do tří dnů.
Mrovotnl dovolen*.
Zdravotní dovolaná se uděluje mužstvu, které pro po-
ruchu zdraví je dočasně služby neschopno a nepotře-
buje lěčení v nemocnici Uděluje se* jen na vojenské lé-
kařské vysvědčení. Vojín, který dostal .zdravotní dovolenou,
nemůže dostat v iémže pololetí řádnou dovolenou.
2édé-li o to dovolenec, může se mu povolMi chodit
na zdravotní dovolené v občanském obleku.
Zemfcdltsk* dovolen*.
Zemědělskou dovolenou mohou dostat samostatní ze-
mědělci, nájemci zemědělských usedlostí anebo synové,
bratří a vnuci samostatných zemědělců, neschopných k prá-
ci anebo k dozoru.
Samostatní zemědělci anebo nájemci usedlostí před-
kládají sami písemnou žádost o zemědělskou dovole-
nou u raporhi sefnlny, za ostatní žádají příbuzní, jimž
hospodářství náleží, a žádost, potvrzenou obecním úřadem,
předloží velitelství vojskového tělesa.
Zemědělskou dovolenou může vojín dostat na jaře,
v létě a na podzim: na zemědělské a řádné dovolené ne-
smí vojín v jednom pololetí dlíti déle než dohromady tři
neděle.
Nastane-li trvale nepříznivé počasí, může dovolenec,
ale len jednou, dovolenou přeruHt a před jejím uplynu-
tím se vrátil k svému vojskovému tělesu. Vykáže-H se po-
tvrzením obecního (městského) úřadu (notáře), že* dovo-
lenou. přerulll pro nepříznivé počasí, může se mu povolH,
aby její zbytek nastoupil ještě v tom období.
Zemědělské dovolené se neprodJužu jí.
No zemědělské dovolené musí vojín nosit občan-
ský oblek.
Dovolené do ciziny.
ChceJ-fl žádnou, evlášfní anebo zdravotní dovolenou
64
trávil v dztně, přednes u raportu prosbu o její povotení
nejméně tři nedělo před žádaným nástupem. Musil také
prokázat, že máš potřebné peníze na zapravení Jízdného
do místa dovolané i zpět.
Tvá žádost se musí předložit zemskému vojenskému
velitelství, které o ní rozhodne.
Bude-ti toho milně třeba, vydá li tvůj velitel takové
povolení telegraficky. Výdaje za telegram musil
n nadít.
Cestovní pes li vydá pasový úřad, v jehož obvodu je
tvá posádka. Pasová visa si opatř podle platných úmluv se
státem, jímž vede cesta anebo kam cestuje?, Porad se o. té
véd se svým velitelem setniny.
Do džiny smí? cestovat Jen v občanském odévu.
Prosbu o dovolenou
přednes osobně služebním postupem tomu veliteli, který
jest oprávněn ti ji udělH.
Dovolenou uděluje:
do dvou dní velitel seánlny;
do čtyř dní velitel oddílu;
nad čtyři dny velitel vojskového tělesa.
Žádáž-li o dovolenou delší než osm dní (o zvláštní
dovolenou), předlož žádost písemně a kolkuj jl pětikoru-
novým kolkem; prosbu o zvláštní dovolenou dolož vždy
doklady. Je-li žádost kolkována, kolkuj i každý doklad
jednokorunovým kolkem.
Prodloužení dovolené.
Dovolená so neprodlužuje, můžeš o to žádat jen vý-
jimečně (při úmrtí člena rodiny, po požáru rodného domu
a pod.). Takovouto náležitě doloženou žádost (viz kapitolu
eVojenské písemnosti«, vzor 3) pošli skrze místní vo-
jenské velitelství, a není-li v místě tvého pobytu posádka,
pošli ji přimo tomu velitelství, které ti udělilo původní
dovolenou.
Žádost tu předlož tak, aby tě její vyřízení mohlo dojiti
ještě před uplynutím původní dovolené a aby ses mohl
65
ještě včas vrátit, kdyby ti prodloužení nebylo povoleno.
Nedojde-ll tě včas vyřízení, nastup do služby.
Je-li toho neodkladně třeba (na př, při úmrtí), smíš
žádost podal telegraficky. V takovýchto případech je
nejbližší vojenská velitelství oprávněno prodloužit ti do-
volenou o ÍH dni; obrať se proto se svou prosbou na ně,
a vyhoví-li se ti, žádej, aby ti povolení bylo potvrzeno na
dovolence.
Cestovní dni.
Na cestovní dni nemáš nárok, můžeš je však dostat,
ale jen při řádná dovolená, je-li hlavní místo pobytu na
dovolená vzdáleno více než 150 km; do 400 km můžeš
dostat dva, do 600 km tři a nad 600 km čtyři cestovní dni
na jízdu lam i zpět. Je-li řádná dovolená udělena na
dvakrát, příslušej! cestovní dni jen při jedná.
Dovolenka.	*
Dovolenka jest úřední průkaz, že jsi dostal dovolenou
a že máš právo dlHi na dovolená.
Ztratíš-li dovolenku, žádej ihned veMehtví, která ti ji
vydalo, o vydání nově dovolenky, žádost pošli skrze vo-
jenská' místní velitelství, a nejsi-li v místě posádky, přímo.
Použití rychlíku.
O povolení, abys směl použiti rychlíku, můžeš žádat
jen při dokázaném těžkám onemocnění nejbližších pHbuz-
ných (otce, matky, ženy, dětí nebo sourozenců) anebo
v jiných nutných případech, ověřených doklady. Toto po-
volení platí jen pro jízdu do hlavního místa dovolená,
nikoli však pro jízdu opět, a jest na dovolence zvláště vy-
značeno.
Hlášení dovolenců.
V místě, kde dlíš na dovoleně dále než 24 hodin, jsi
povinen během 24 hodin po svém příchodu hlásit osobně
v úředních hodinách svůj příchod, Nepobudeš-li tam dále
než 8 dní, hlas $ příchodem zároveň odchod. PobudeŠ-li
však děla než 8 dní, hlas odchod 24 hodin před tím, než
odejdeš.
66
Nla i le 1
u vojenského místního velitele;
v misii, kde je část útvaru, Ic němuž nálež!!, také u je-
jího velitele;
v mister kdo není posádky, u velitele četnlcké stanice;
v miste, kdo není ani posádky, ani četnictva, u starosty
obce, na Slovensku a v Podkarpatské Rusi u obecního
anebo obvodního notáře.
Každé hlášení příchodu a odchodu musí býlí .na do-
volence potvrzeno!
Příklady:
i)	V tvém rodném mé sté jen posádkou prapor pichoty
a jedna eskadrona tvého pluku; velitel praporu jest posád-
kovým velitehbn. Přicházíš na dovolenou a hlásíš se
a) u posádkového velitele a
h) u velitele eskadrony svého pluku.
Setkáš se vak se svým přítelem, který slouží u jiného
jezdeckého pluku a dlí zde také na dovolené. Ten se hlásil
jen u posádkového velitele, nebot zdejší eskadrona jest částí
jezdeckého pluku jemu cizího.
2)	Přišel-li jsi domd
 a) na propušténou, nehlásíš se vdbec, nebot se
doma nezdrzTs celých 24 hodin;
b) na sedmide n ní řádnou dovolenou, hlásíš
do 24 hodin po příjezdu příchod a zároveň i odchod;
c) na čtrnáctidenní zvláštní dovolenou,
hlásíš po příjezdu jen příchod; odchod hlas 24 hodin před
svým odjezdem.
V cizině hlas svůj příchod do mísla pobytu- do 48
hodin příslušnému vojenskému attaché Cs. republiky; je-li
attaché v místě, hlas se osobně, není-li, písemně.
Jsi-ll ve státe, kde není zřízen úřad našeho vojenského
attaché, hlas svůj pobyl písemně nejbllžšímu příslušnému
zastupitelskému úřadu Čs. republiky (konsufátu).
Před odjezdem na dovolenou se obrať na svého veli-
tele setniny, aby tě o. těchto věcech poučil.
67
Chování na dovolené.
Dovolenou může! kdykoli pferužlf a vrátit se k svému
útvaru; pak se ti počítá jen doba, kterou jsi na dovolené
skutečné strávil,
Jsi-li povolán, dostav se podle povolávacího rozkazu!
Je-li nařízena mobfllsace. anebo povolání pHslužnlkú
zálohy k výjlmo&né činné službě v míru, navrať se ihned
ksvé setnlně!	Je-li ti zabráněno vrá-
tit se zavčas na své slu*
žební ' místo příčinami,
které nezávisí na tvé vůli,
jako jsou na př. živelní
pohromy, dopravní kata-
strofy anebo pomehy
/ pravidelné dopravě, jsl-
-II zadržen sláfaími úřady
při vypuknuti nakažlivých
nemoci- a pod., vyžádej
si u nejbližllho vojenské-
ho anebo jiného státního
nebo veřej, úřadu, na př.
u úřadu dopravního, o tom náleŽHé potvrzení,
Pro neodůvodněné překročení dovolené budeS
potrestán a podle okolností musH zameškanou dobu nahradit.
Přrdloí Ukařtkí vyfvedČtní,\
Onemocníi-R na dovo-
lené, můžel se vrátH
k -svému útvaru, Jsi-li viak
dopravy neschopen, hlas
to neprodlené skrze vo-
jenské místní velitelství
svému veliteli selnlny; -ne-
ni-H v místě tvéhó pobytu
posádka, hlas to přímo.
K Máčení tomu přilož lé-
kařské vysvědčeni, a to
vysvědčení vojenského lé-
kaře, js,*Íl v místě posád-
ky, jinak vysvědčení lé-
68
kate státního. Ve vysvědčeni nechť le výslovně uve-
deno, že jsi dopravy neschopen a jak dlouho ten ífav po-
trvá. Jakmile je ti h> jen poněkud možné, vrať se k své
satnlněl
Prepiiitln*.
Jsi-li ukázněný, ve službě spolehlivý, při výcviku po-
zorný a tělesně zdatný, můžeš prosit velitele setalny, aby
•ti na naděli anebo na svátek udělil propuštěnou. Takovéto
jednodenní dovolená uděluje se na vzdálenost nejvýše
50 km a nečítá se na vrub řádné dovolené.
Úřední průkaz o propuštění je propustka; tu dostane!
v den před propuštěnou po ukončeni odpoledního zaměst-
nání; potom může! hned opustit kasáme.
Navrátil se musí! o 24. hodině toho dne, pro který ti
byla propuštěná udělena.
Na propustku nemá! při jízdě drahou nárok na snížení
Jízdného.
Poplach a požár.
Poplachem sc jednotce nafixujo bojová hotovost. Zna>
není Z poplachu se dává polnici signálem >Poplach!«, ranami z dč),
světelnými poplašnými znameními a pod. Signál polnicí přejímají
a dále rozšiřuji trakaři všech slráti a hotovosti.
Jakmtie uslyší! znamení k poplacha, spěchej do ka-
sáren! Oblec co nejiyohlejl cvičební ústroj, uchop zbraně
a nastup na nástupišti.
Jsi-li v dozorčí službě, pečuj/ aby všichni důstojníci
'a rohnistři tvé sotnlny byli o poplachu hned zpraveni,
a je-li třeba (za nepokojů), aby Je doprovodily do kasáren
hlídky.	*
Zvláštní podrobná nařízení pro poplach obsahuje po-
plachový řád Ivé selnlny, který je vyvěšen ne přístupném
mMě..
Polěr.
Vualkne-U v obvodu posádky poěár. odebere se hotovost k po-
iářUtl, udriuje tam volnou cestu pro stříkačky a povozy s vodou.
69
zabraňuje návalu lidi a nepořidkům a zfistana tam i pa požáru,
aby udržovala pořádek.
Vzniknc-U požár v kaaáraáeh anebo jst>a-lS požárem ohroženy
kasárny, dá ae signál »Požární poplach!*.
Nastup se všemi součástkami ústroje, která ti byly svá*
feny, I se svými zavazadly. Vypukne*1i požár v té části
kasáren, kde jsi ubytován, nečekej na další rozkazy a po*
spáš ne seřadiště své setniny. .
>si-li ošetřovatelem koní anebo má-!i je tvá setnina
v počtu, starej se, abys je co nejdříve vyvedl v bezpečí,
I kdybys musil své vlastni věci a výstroj nechat ne místě.
Ze stáje vyveď nejenom koně, kteří jsou ti svěřeni, ale
I koně druhů nepřítomných.
Nechce*!! kůft v noci z hořící stáje ven do tmy, zakryj
mu oči kusem oděvu anebo zástěrou. OdváŽeš-ll Je jenom
a chceŠ-li je ze stáje vyhnat, zvětšíš tím jen jejich zděšení
• v nastalém zmatku se většina koní buď zmrzačí anebo
uhoří.
Jestliže hoří poblíž stáje, i když není stáj leště přímo
požárem ohrožena, jen koně nesedlej o nauzdl a pak je
vyvoď.
Jsl-ll určen k tomu, abys pomáhal hasit, vynalož vše*
chno ústtí na záchranu státního majetku z hořících anebo
ohrožených budov.
Býváš však určen k hašení a k záchranným pracím
i tehdy, když státní majetek není přímo ohrožen. Pak po-
moz svým bližním! Je to nejenom tvou lidskou, ale i vo-
jenskou zákonitou povinností. Věz, že tvoje skutky |sou
pak ke cil celé armáděl
Mlklad:
Dne J. kvétha 192$ vypukl v Trebišove na Slovensku
požár a tak rychle se Siřil, že v několika minutách bylo
asi tco budov v jednom ohni. Vojáci 10. hraničářského pra*
póru se s opravdovou brdinnosti vrhali do vlamend a za-
chraríovali udské životy i majetek postižených. Jen jejich
statečnost a obétovriost byla příčinou, že neubořelo několik
dětí. — A tak i v míru chrání vojáci Čestní životy a ma-
jetek občaná.	(Podle >Bratrství* 192}.)
70
Stejnokroj.
Stejnokroj neoblékáš proto, aby ses nějak vyvyšoval
nad ostatní občany, nýbrž proto, abys jak v míru, tak
l va válce poznal snadno své druhy a své velitel* a abys
moM hbité sledovali jejich rozkazy a pokyny.
Buď hrd — a můžeš jím právem být —• na svěj lat,
který smíš nosit jako obránce republikyI
*’ Cti však svůj stejnokroji
Dbej jeho čistoty a bezvadnosti)
Chovej se v něm vždy důstojně!
Podle hodnostních odznaků (ďktlnkd] rozeznáš vyšší.
Hodnostní odznaky se nosí na Čepicích a na ramenních
páskách. Generálové je nosi na rukávech. (Vlče přílohu,
t a 2.)
Podle barvy výložků rozeznáš, ke které stavovské' sku-
,'ptaě ta neb ona vojenská osoba přísluší. Týž účel mají
vedle výložků límcové odznaky. (Viz přílohu 3 a 4.)
’ Piloti a letečtí pozorovatelé nosí odznaky na blůze
ha pravé straně prsou. (Viz přílohu 5.)
v' Mužstvo, které vynikto ve střeleckém anebo jiném vý-
cviku, jest poděleno odznaky, které nosí na blůze na
Můrce uprostřed levé náprsní kapsy.
Erárnl oděv dostaneš po příchodu k setnině. Měj jej
Vždy čistý a šetři ho, aby se ho mohlo i v budoucnosti.
Upotřebil. Uvědom si, že není jen pro tebe, nýbrž že po
wém odchodu budou Jej nosit druhové, kteří přijdou po
fabě, Uvědom si, že stojí velké peníze, které třeba právě
tvůj otec těžce vydělal a na daních státu odvedl.
Maličkosti Sl oprav sám; jda-ii o větší opravy, popros,K
aby ti to udělali v správkáňně.
Na každou součástku oděvu přišij lístek se svým jmé*
Mm a dbej, aby jméno na něm bylo vždy čitelné.-
Neměě o své újmě střih erámlho oděvu; jednak musíš
fa píešlíí sám platil, jednak budeš za poškození oděvu
' trostán a podle okolností jej třeba, zaplatíš celý.
71
Rádně opatruj oděv a výstroj, který ti byl svěřen.
ZtvatB*U něco, hned to hlas. Ztracenou součástku musíš tak
jako tak zaplatit a mimo to bude! trestán, neohlásíš-H hned
ztrátu,
Každý z tvých druhů dostal týž oděv a týž výstroj.
Proto nepů)čuj nikomu vlet, které ti byly svěřeny! Tím bys
jen podporoval nedbalé druhy o nepořádek.
Znečištěný odiv nej-
prve vyklepej důtkami ne-
bo rákoskou a pak Jo) vy-
kartáčuj žíněným kartáčem;
mokrý oděv dej dříve úpl-
ně vyschnout. K čištění ne-
používej hdí ani rýžových
kartáčů; tím oděv trpí a
předčasně se opotřebuje.
Oděv klepejte vždy dva:
jeden je) drž a druhý jej
klepej. Ke kartáčování roz-
lož oděv na stůl anebo jej
zavěs.
Ca« od Času oděv vyper; obzvláště nestrp, aby límec
anebo podšívka byly Špinavé, Per teplou vodou a mýdlem.
Mastné skvrny vyčlsf benzinem, skvrny od olejových
barev terpentýnem, dehtové máslem. Na oděv ©okapaný
svíčkou polož ssael papír a polom je) přežehli horkou
žehličkou.
Jakmile se zuje!, očisti vždy obuv; za deltě, sněhu
o v sychravém počasí 'Ji nejprve osuš a pak JI namásf
tukem. Vlhkou obuv nesuš nikdy blízko kamen, nebo
ztvrdne a třeba se i připálí. Za příznivého počasí ji ale-
spoň Jednou týdně namasf. Rozpuštěný tuk vtírej do ní
dlaní. Vlhkou obuv nemasf!
Obuv takto konzervovaná nehpí nepohodou, Je měkká
o poddajná a přizpůsobí se snadno noze.
Nejlepším konservačeím prostředkem je živočišný tuk,
zvaný degras. Potřebný tuk sJ opatřuješ ze žoldu.
72
Prádkk
Při nastoupení Činné služby dostane! dvě soupravy
prádla a mimo to ješfé jeden pár onucí a vždy po sedmi
měsících dostanei daHí soupravu. Po dobu tvá služby
oviem zůstává prádlo majetkem vojenská správy, nesmí?
Je tedy svévolné potkodtf, ani je darovat, mi prodat. Po-
nechá se li vtok, až budeš propouštěn z Stoná služby.
Ha vycházku múlež nosit vfostní odiv předepsaného
tvaru a úoravy ze sukna nebo z česané pHxe, vlastni
dlouhé kalhoty bez lemovky, hnědá kožené rukavice, bílý
nákrčník a vlastní hnědý kožený opasek.
Nosit nepředepsané odznaky, soukenné podložky na
ramermkh paskách atd. se zakazuje.
ale v způsobu, jak no til
stejnokroji
Elegance nezÁlelt ye Hři-
bu a v jakosti Útky —
Ale jednoduchost, čistota a bezvadné chování platí
více než střih a česaná přízel
Vystříhej se malicherného fintění: je nevkusné nosit
dlouhé vyčnívající manžely, vysoko frčící nákrčníky a ře-
tízky viskl z náprsní kapsy*
Zakazuje se.nosit rozepjatý plálf a rozepjaíý límec
u blůzy nebo u pláiié. Rovněž není dovoleno chodit v ob-
vodu posádky bez pokrývky na hlavě.
73
Bodák s opaskem odkládej jenom ve vojenských ubi-
kacích, v soukromých místnostech, při sportu a při tanci.
Peněžní náležitosti a strava.
Náležitosti pentžnt.
Tvá »pravldelná« denní peněžní náležitost Je žold
1.50 Kč. Nárok na něj počíná dnem nastoupení do Činně
služby a končí dnem odchodu z ní, 2old se vyplácí po-
zadu, a to každého 16. a posledního v měsíci.
Za dobu ztrávenou v oíetfovánf ve vojenská nebo
v občanská nemocnici náleží ti nemocniční denní žold
0.25 Kč.
Po dobu kázeňského (restu na svobodě přislutí ti
vězeňský denní žold 25 hal.
Jsi-ll na řádné nebo zdravotní dovolené, náleží ti pra-
videlný denní žold.
Po dobu trvalé dovolené nenáleží li žádné náležitosti.
Překročím výměru své dovolené neoprávněně nebo
neodůvodněně opožděným návratem, ztrácí! nárok na
vežkeré náležitosti za dobu, o kletou Jsi dovolenou pře-
kročil, e to bez újmy následků trestních anebo kázeňských.
Jízdné na dovolenou ti hradí vojenská správa nejvýJe
dvakrát za celou dobu prasenční služby, Jedei-li dále než
100 km, a to:
a)	při řádné dovolené, Jsi-li spolehlivý a ukázněný, do
místa, odkud Jsi nastoupil do presenční. služby; chcaJ-Ii
do jiného místa, musí! prokázat (potvrzením obecního
úřadu anebo četnictva), že tam bydlí tvoji příbuzní,
tvojí bývalí zaměstnavatelé a p.
b)	při zvláštní dovolené z rodinných důvodů, ona-
mocni-li anebo zemře-li někdo z tvých nejbližlích pří-
buzných;
c)	při zdravotní dovolené, 
74
Tvé vedlejií náležtiortl jsou tyto:
1) prt služebních cestách náleží ti mimo jízdné a náhradu za
přechodné^ ubytování také příplatek k stravnému ve
. výměře 6 Kč denně, nebyia-li li poskytnuta hotová strava, a
coalovni přídavek 2 Kč, zlsávíš-li na cestě alespoň
8 hodin; tento přídavek ti náleží ve výměre poloviční, trvala*li
služební cesta méně než 8 hodin, nejméně však 4 hodiny;
2> Odeháriš-li do zálohy po splněni povinnosti k zákonitě prescnčnj
službě nebo po vykonáni pětimésíčalho vojenského výcviku
anebo jsi-li propuštěn x činné služby po vykonání cvičeni ve
zbrani (služebního) anebo odeházlš-li na trvalou dowotatou, pří-
slušejí ti na cestu z posádky do místa bydliště, nejdále však
na hranice Československé republiky tyto náležitosti; jízdné,
přídavek pří cestě po železnici na vzdálenost od 15u
do 400 km 12 Kč, do 600 km 18 KČ a tiad 600 ilcm 34 Kč. a
přídavek při cestě pěšky na vzdálenost od 10 do 20 km
6 Kč, do 40 km 12 Kč a nad 40 kin 18 Kč;
3) po dobu dočasného přiděleni, kdy ti nemůže hýli poskytnuta
notová otrava, ti náleží stravně a příplatek k rttwvnésnu
ve výměře 6 Kč a přídavek za dočasné přiděleni ve vý-
měře 2 Kč;
4) při poehedeeb • cvičeních, při nichž je útvar déle než 48 hodin
mimo stálou posádku a pochoduje nebo cvičí alespoň -8 hodin
denně, ti náleží za každý den přídavek 1 Kč;
3) při asistencích ti náleží přídavek 1 Kč denně počítajíc od
odchodu z kasáren do návratu do nich; při zvláště namáhavých
výkonech pomocných asistencí může být tento přídavek zvýšen
až do 3 Kč;
6)	pracovní přídavek až do výše 2 KČ denně může býti přiznán
a vypiácen podle zvláštních ustanoveni;
7)	zvýšení stravného o 10 až 40% bývá povolováno při pochodech
a cvičeních mimo posádku, při manévrech a při asistencích;
8)	polní přídavek ve výši 1 Kč denní náleží mužstvu konajícímu
službu u útvarů armády v poli;
0) zápolní přídavek ve výší 50 h denně náleží mužstvu konajícímu
Službu u útvarů v zápoli.
Hleď vystačit se svými -skrovnými příjmy. Zbytečně
neutrácej, kupu) jen takové věd, kterých nezbytně potře-
buje!. Nikdy nevydávej poslední peníz. Hleď, abys měl
vždy ušetřenu malou hotovost. To lze, i když z domu ne-
dostaneš ani haléře - jsou vojáci, kteří $1 na vojně zaše*
tmi peníze; kdo šetří, ušetří!
- Varu) se dluhů a svým kamarádům peněz nepůjčuj.
Tlm bys jim jenom umožnil nešetrnosf e rozhazování peněz.
75
Ha dluh nic nakupuj!
Nekupuj nic. na splátky, hlavni ne od obchodních
agentů e podomních obchodníků, kteří ti vyhledají v ka-
sárnách anebo té zMiavl na ulici a nabízejí II různé zboží,
Jako hodinky, knihy, -hrací nástroje, losy a pod. Takových
obchodů se varují Stane! se snadno obilí podvodníka)
anebo koupí! zboží mini cenné a dokonce nepotřebné,
anebo konečné na sebe uvalí! 'brkni závazných splátek,
třebaže ti bude později těžko nebo I nemožno Je platit,
Proto se dříve, než podobný obchod uzavřel, porad s ve-
litelem setniny. Totéž učiň, dříve než uzavře! pojistku nebo
podepíiel směnku.
Strava*
Vojenské správa H dává chléb a hotovou stravu. . Za
války ti dává také kuřivo. Strava se skládá obyčejné ze
snídaně, oběda a večeře.
• Na nákup a přípravu stravy jést určeno stravné, t. j. určitý
peníz pro muže a den. Za tento peníz nakupuje proviantní důstoj-
ník potraviny a x tich se pak připravuje strava.
K příprav! otravy odleží denně každému muži:
k snídani; 1 kávové konsorva;
k obědu: 200 t hovězího masa a
200 g mouky anebo.
ISO g luštěnin, krupice, rýže anebo
800 g bramborů a 200 g zelí, k tomu cibule, sůl, tuk -*
zelenina;	>
k večeři: ICO g hovězího mase, nebo 100 g luštěnin anebo 200 g
bramborů, a 1 kávová konserva.
 Chleba náleží muži 700 g denně. Některým vojínům dávka
chleba nestačí, avšak mnozí ji zase nespotřebují. Proto, kde to
dovolují poměry, vydává se chléb společné a přiděluje se ho
tolik, kolik ho, mužstvo sní.
Stravní hospodařeni řídí a za kontroly stravní komise obsta-
rává hospodářská správa; stravní komise se skláďá z před*
sedy, z důstojníka zdravotnictva, důstojníka hospodářské správy
a z velitelů aetnin; voli se do ní od každého oddílu 2 muži.
- Stravní komise se schůzi jednou za měsíc, pečuje, aby se po-
traviny nakupovaly co nejvýhodnřji, sestavuje jídelní lístky a jedná
o všech důležitých věcech týkajících se stravováni.
Nemůže-ll li býlí poskytnula hptová strava, obyčejně
obdrží! stravné (viz »VedleJ5í náležitostí* odstavec 3).
76
Po dobu zdravotní dovoláni ti místo stravy
a chleba přísluší stravovací paušál 3. Kč denní.
Na řádné anebo zvláštní dovolané a na pro-
puštěni nemáš nároku ani na stravné, ani na stravo-
vací paušál.
Ubytovaní a ubytovací potřaby.
Vojenská správa ubytuje vojsko společně v kasárnách
a dává mu veškeré zařízení a ubytovací potřeby.
Ale Často jste ubytováni jednotlivě u osob občan-
ských, kjaré jsou pak povinny opatřit vám mimo čistý noc-
leh tiž osvětlení a otop a poskytnout vám možnost po-
věsili si výstroj a zbraň.
Za to jim platí vojenská správa za osobu a den 16
haléřů. .
Lůžkové slámy tl náleží na první náplň 30 kg,
<k craplnění stamntku měsíčné 3 kg.
Palivo: k vaření stravy.ti náleží denně 0.5 kg měk. dříví.
Topivo: k vytápění místností náleží
denně na 1 muže 1 kg měkkého dříví.
Péče o zdrávi.
Zdraví je tvým nejcennějším staříkem a-proto je Ivou
povinností, aby sis je co nejdéle uchoval.
O nakažlivých nemocuch*
Tvé zdraví má mnoho nepřátel jak z říše živočišné,
tak rostlinné. Nejvíce je ohrožují bakterie. Jsou to malé
rostlinky, které tl vnikají do těla a působí v něm většinu
nemoci.
Bakterie -najdeš všude, ale nejvíce bujejí v nečistotě
a špíně: v prachu; v chrchlích a výkalech, nemocných,
v zkažených potravinich, v hnijících věcech, ve zdechli-
nách, v hnisajících ranách aid.; žijí na podlaze a. na zemi,
lpi • na prachu a vznášejí se s ním ve vzduchu a usazují
H na nábytek, na polraviny arfd. Síří je také mouchy,
které sedají na výkaly a na zdechliny, pak na tebe, na
77
pokrmy, které poživě!, a na předfněiy, které bečet do
rukou; přená!! Je i jiný hmyz a Jejích nóslllelem Jo i sám
člověk.
Tyto nepřátele svého zdraví vdechuje! v rozvířeném
prachu, polyká! jo $ jídlem a vodou, vnáJÍ! $1 Je do ů»f
znečistěnou rukou, cizím příborem, sklenicí, cigaretou, pá-
rátkem, tužkou anebo Jiným předmětem, který strká! ze
zvyku do úst, přijímá! Je polibkem, vnikají li do otevře-
ných ran dotykem a vzduchem, do krve kousnutím (vJI,
mouchou, komárem, psem), do pohlavního ústroje pohlav-
ním stykem.
Namoci šířené bakteriemi nazýváme nemocml nakaiilrýuiL —
Hlavni z těchto nemocí Jsou:
BHšní tyf} vniká do těla ústy, píenáši se nečistýma rukama,
nečistým ovocem, nešvařeným mlékem, nedosti čisti připravenými
saláty a znečištěnou vodou. Bakterie se rozmnožují ve střevech
a z těla ae vylučuji stolici a močem.
Oplavlee; dostává se do těla a Mři se podobná Jako tyf; vy-
značuje se krvavými hlenovými stolicemi.
Cholera: Stři se podobné jako tyf, hlavni v době válek.
Záškrt: přenáší se dotykem * nemocným; bakterie se usazuji
a rozmnožuji v hrdla nemocného.
Spála; Míří se podobné jako záškrt; nemocný může býti zdro-
jem nákazy i několik neděl polom, když přestala horečka.
Nakažlivý zánět mozkových blan (strnuti lije); jest vejmi ne-
bezpečné. Bakterie se vylučuji výměškem z úst a nosu a touto
cestou také vnikají do této.
Tuberkuloea; je to nejrozšířenější nemoc vůbec. Její bakterie
se mohou usadit, ve všech Částech- těla. Nejčastěji postihují pilce.
Vylučuji se hleny při kašli a v stolici.
Neštovice; jsou zhoubná kožní nemoc. Očkování poskytuje
ochranu $ lot, a i mnohem déle.
Skvrntvka (skvrnitý tyt); přenášejí ji vši.
Chřipka; vniká do těla nosem a Ušty: její bacily jsou v chr-
chlích a nosním hlenu.
Ráže; vzniká nakažením třebas i nepatrných ran anebo odě-
rek. Bacil vnikne do rány a šiří se do okoli-
Ztrnutí ranné (tetanus) Jest velmi nebezpečná nemoc. Bacil
je v hlíně anebo v trusu a vnikne do rány při poranění (často hře-
bem. vidlemi, trnem, střepinou, třískou, střelou a pod.),
8néf sleidnná (uhlák) jest velmi nebezpečná nemoc koni, ho-
vězího dobytka a jiných zvířat. Bakterie jsou v trosu anebo v hni-
7$
sn ran; do fHt lidského vnikají sebe nepairočili oděrkou nebo
trhlinou v kůii anebo pclivénim masa z nemocného dobytka.
VaxhHvka; Mři w podobným způsobem jako sněť slozinná.
VztekUaaj vniki do těla kousnutím pw nebo jiného nemoc-
ného zvířete.
Chraft se pléd nakažlivými nemoemt! Dbe| těchto
pravidel:
1.	Buď slřídmý v jídle, v piti a v kouřeni! Nestřídmost
snižuje schopnost odolávafi nákazám: nestřídmý Člo-
věk jo sl sám nepřítelem.
2.	Dbej Čistoty! Příslušná pravidla viz níže,
3.	Hlas se nemocen, jakmile na sobě pozoruješ příznaky
onemocnění. Hlas onemocnění svých druhů, kteří se
sami nehlásí a nemoc zatajují.
♦. Všímej sl poučení lékaWI
Dodržuj veškerá vydaná nařízení a zákazy 1
5, DesMflktij sl roce  oděv, který přišel do styku $ ne-
mocným člověkem anebo zvířetem. DesInfikuje se hor-
kem, vařením anebo parou, omýváním desinfekčními
prostředky anebo ponořením do desinfekčních roz-
toků. Desinfekční prostředky Jsou odorif, lysol, lysifol
a pod.; taká vápenné mléko (1 dli hašeného vápna
a 3 díly vody), Jenže to se nesmí dostat do očí!
6, Dej se očkovet proti neštovicím a tyfu, a je-li nebez-
pečí, též proti jiným nemocem.
Pravidla Čistoty.
1.	Myj sl denně po budíčku ruce, obličej a celou horní
Dolovinu těla mýdlem a studenou vodou; zvláŠf peč-
livě si umývej mýdlem krk a ruce až po loket. Myj se
po každém návralu ze cvičení a kdykoli se JqpotíŠl
Myj se v tekoucí čisté voděl Není redno, aby se ně-
kolik osob mylo v jedné vodě.
79
Zanedbaný chrup pdfobi PečujeMi denní o sv&j
bolert a ftojí bodni peníz. chrup, uietHÍ ri zdraví
i peníze.
w
2,	Vypiachuj sl ústa ráno I večer pitnou vodou, ráno
si oihf zuby kartáčkem o pastou! Neděláš-ll to, hniji
tl maži zuby zbytky potravin, v tich se množ! bakte-
rie a ty ti ničí zuby. Vodo, která není pitná, nehodí
se ani k mytí 6st.
3.	Koupe) >6 nejméně jednou xa Čtrnáct dni. Celé tálo
sl myj nejméně jednou týdně!
4.	Přádto méft nejméně jednou týdně! Zpotíl-li se, měň
je častěji!
5,	Vlasy nos přistřiženy podle předpisu I Dlouhé vlasy
dodávají muži zženštilého vzhledu, vojákovi nesluiejí
a Jsou po zdravotní stránce nevýhodné.
6.	Nehty měj krátce přistřiženy o udržuj je v čistotě!
7.	Jez jenom svým příborem I
Před jídlem sl umyj ruce!
Jídelní nádobí a příbor umyj po jídle řádně v pitné
vodě; myješ-li je v teplé vodě z kuchyně, alespoň
je pHnou vodou vypláóhnll
Nepožívej jídlo zkažené, znečistěné a takové, které
tí upadlo I
ao
Uschovávej chléb, poživatiny a příbory felc, aby byly
uchráněny před prachem a před mouchami.
Lžíci nanos v holínce ani v ovlnovačcel
8.	jert ze svého nádobí! Nikdy napij přímo za spo-
lačné konve na vodu a neštip, aby z ni Jiní plil.
9.	Nedávej do úst prstyl Neolizuj je při obracení IWů
V knize anebo pn počítání penězi
10.	Choď pravidelné M záchodl Zvykni sl chodN no vel*
kou síranu hned ráno po budíčku. Oba), abys záchod
nijak neznečWH. Po každém použití záchodu sl umyj
ruce. Konat potřebu mhno záchody (na dvoře, ne hno-
JHIi a pod.) je zakázáno.
11.	Neštip hmyzí Zvláilé vel jest nebezpečná; jest nositel*
kou choroboplodného zárodku skvrnlvky a jiných na-
kažlivých nemocí. DosfaneJ-!l náhodou vil, hles to,
aby se tl mohlo od nich pomoci. Pozomječ-ll, že ně-
který z tvých druhů jo zavUven a že to nehlásí, ohlas
to sám.
12.	Naplij m podlahu a nedovol, aby tvoji druhové volné
plívali I Slina nebo chrchel nemocného obsahuje spou-
 stu bacilů; když uschne, bakterie so s prachem rozvíří
ve vzduchu a ty je vdechuje!. Nekalil volné, nýbrž
přidržuj sl pří kalil před ústy kapesník.
13.	Větre) a zametej jizbu tak, jak sos učil. (Viz kapitolu
aPosluha svétnicea.) .
Pohlavní nemoci.
Nemoci tylo se přenálejl pohlavním stykem. Jestliže
se králce po souloži dosínfikujei, zničí! bakterie, které
mé! snad na těle, a uchrání! se nákazy.
Protylakční skřínka jest u každé setniny, v každých
kasárnách, každému snadno přístupna a jest v ní návod
k použití. NeopomW ji použiti po každé souloži, avíak
pamatuj sl, že tato ochrana není dosti spolehlivá I
»Nojlep!i ochranou před nákazou chorobami pohlav-
ními jest úplné zřeknutí so styku poldavnlho, což, kk bylo
dokázáno, zdraví Ikodllvo není, avíak předpokládá silnou
vůli každého jednotlivce. Mladý muž musí zůstali zdráv
o čist, aby mohl s klidem předstoupli] před svou budoucí
91
ženu čistou a zdravou, aby mohl zplodHf zdravě polom*
sávo a zafožiti lak zdravou rodinu, jež jest základem státu.
Varujte se alkoholu, neboť v opojen! alkoholickém se
člověk dopouští činů, kterých by jinak .nikdy* nespěchal.
Byl jsem svědkem, když vojín, nakazivší se jakousi choro-
bou pohlavní, žaloval na sobe: nKdybych nebyl býval
opilý, nebyl bych se ničeho dopustil a byl bych nyní
zdrávi* Pozdě byoha honili. Jiný zase udáví, Že byl
k prostitutce zaveden svými kamarády. Proto «e varujte
lehkomyslných kamarádů ú sami nebuďte lehkomyslní!
Vyhýbejte* se stykům s lehkými Ženštinami, neboť přinesou
vám jen hoře a bolesti. Řekne-li která, že je zdráva, no*
v ě M e, neboť pravdu vám nikdy nelekne, někdy ani sa*
ma neví, že jest nemocná a přenáší evoji chorobu nově*
domky na jiné.**)
Pohlavní nemoci Jsou:
Měkký vřed, oblevující sp 2 až 10 dní po souloží, často spo-
jený s velmi bolestivým hnisavým zánětem Iláz třlselných. Bakterie
se. výmětu jí z vředu nemocného a vniknou tt do tála ranou * tře-
bas f nepatrnou, neviditelnou oděrkou. Dá se vidy úplné vyléčit.
Kapavka ae objevuje rovné! 3 a! 18 dni po souloži * bývíi
Často spojena se zánětem nadvarlat. co! mívá v zápětí neplodnost.
Léčeni je často vejmi zdlouhavé. Bacily jsou v hnisu nemocné sliz-
niee. Bývíe přeneseny do oka způsobují zánět spojivky, jenž může
končit í oslepnutím. Nemocný kapavkou mřj proto dva ručníky: je-
den na obličej, druhý na ruee.
PHjlee neboli syfilis se přenáší podobným způsobem jako
měkký vřed, objevuje se však teprve v třetím až Šestém týdnu po
souloži. Je sice vyléčitelná, léčeni je  však zdlouhavé a nesmí se
zanedbat, sice so nemoc protáhne a projeví se třeba po letech
v jiné formě, jako vysycháni míchy, paralysa. nemoci oční, jaternr
a pod.
Vleehny pohlavní nemori ae dají vyléčit, podrobi-li se nemocný
savčaa důkladnému lékařskému léčeni. Proto jo povinností každého
vojína, aby Ihned hlásil své onemocněni, jakmile na svém pohlav-
ním ústroji zpozoruje nějakou podezřelou změnu. Zatajovat pohlavní
nemoc. Je trestné!
SouložMi nemocný dříve, než jest úplné vyléčen, a nakazbli
Jinou osobu, dopustí se tím zločinu těžkého ublížení na těle. Trest
za to jest až 8 měsíců tuhého vězeni.
ByMI jsi pohlavně nemocen. ncMulaŽ dříve, ne! ti to lékař
výslovně dovolí Nevstupuj do manželství (ani po letech), dokud
se neporadíš a odborným lékařem.
*f Skpt, dr. J. Kohoušek: nPohlovní choroby a ochrana
před nknl.a
82
Zbfákani lidé se inadno
nachladí.
Otazuj se! To je nejfepfí
ochrana před nachlazením.
Ochrana pFad nachlazením.
ísl-ll uhřát — nepij chladných nápojů,
— nepřevlékej jo,
— nelehej si na chladnou anebo vlhkou'
zemi,
— -nevstupuj do vody,
nýbrž nejprve se náležitě ochlaď.
Rovněž jsi-li rozpálen, se -po koupeli dobře ochlad,
dřivé než vyjdeš z lázni!
Jdoš-li v noci na záchod, oblec si plášť a,obuj trepky!
Převlékni promoklé šatstvo, obuv i prádlo, a nelze-i!
to učinit, pohybuj se, dokud neuschneš.
PéCa o nohy.
Zvláštní péči věnuj svým nohám.
Hleď uchovat v dobrém stavu obuv a dbej, aby byla
vždy v pořádku. Většina otlačenin nohou vzniká t tvrdé
83
obuvi, která nabyla dobře tukem konservována, nebo
z obuvi, která Jo buď přHiŠ tlená nebo přílH volná,
Dbej, aby n ti nohy naporafllly! Rána na noxo se
těžko hojí a snadno se znečisti. Proto udržuj nohy ve vzor-
né čistotě a denní, obzvláště na pochodu, sl je myji
Podfuteš-ll za pochodu na noze bolest, prohlédni sí
bolavé mmo, natři si je tukem anebo vaselinou, přilož
na né čistou vetu, vyrovnej záhyb onuce, aby té netlačila;
a je»ll příčinou tvrdá bota, natři j| tukem.
Puchýře naproptchuj na pochodu, nýbrž až po něm.
Hlas každé, i .sebe měnil poraněni na noze a dej sl.
je ošetřit zdravotním personálem.
Zanedbané otlačeniny rády zhnlsají a působí li pak
vážné onemocněni. Mozoly, kuří oka, zarostlé nehty a po-
ceni nohou jsou následek nedostatečné péče o nohy.
Poceni nohou vzniká xanédbéním Čistoty, nošením ne-
čistých ponožek a . onucí. Nemocná noha se neobyčejné
potí a zapáchá. Pocení zamezíš, koupáš-ll si denně nohy
v studené vodě fbecr mýdla), vysoušíš-li obuv na sluncí
a sffldái-li denně onuce a ponožky. Nemůžeš-ll sl pomoci,
obrať se o radu na lékaře,
OnomocaM.
OňemocnK-li, hlas to veliteli světnice a dozorčímu
desátníkovi. Ten tě zaznamená k lékařské prohlídce. Až
do ní zůstaneš ve světnici, a je-ll potřebo, na lůžku.
Při náhlém onemocnění se povolá nejbližší vojenský
lékař, a nenř-41 nablízku, lékař občanský.
V stanovenou dobu tě dozorčí desátník představí lé-
kaři. Jsi-li těžce nemocen anebo chůze neschopen, zůsta-
neš na lůžku. Lékař lě navštíví <na loži a nařídí, čeho je
třeba.
Lékařské prohlídka se koná v ošetřovně chorých. Vo-
jfcrf, kteří nepotřebují zvláštního ošetřování v nemocnicí,
se ponechají v ošetřovně, Zde jsou pod lékařským dozo-
rem a jsou ošetřováni zdravotním personálem.
Uzdravení hlas služebním postupem veliteli setnlny.
84
První pomoc.
Při úrazu nebo neitiMI zavolej Ihned létalo anebo
zdravotní personál. Do jejich příchodu se starej o posti'
ženéhor doel vlak, abys mu neodborným zákrokem ježte
více neulkodit
Mdloba.
Bezvědomému sejmi výstroj a opasek, rozepni mu Husu a ko-
šili a uvolni mu kalhoty a spodky. Je-li bledý, polo! ho tak,
aby hlava byla co nejníže. Je-li v obličeji zarudlý (nával krve
do hlavy), podlož mu hlavu, Obličej, krk a prsa mu omývej stu-
denou vodou, k nosu mu přilož látek smočený v octě nebo čpavku, ci-
buli anebo křen. Při hluboké mdlobě mu tři látky smočenými v le-
dové vodě údy, dlaně a chodidla. Nedýchá-li, zaveď umělé dýchání
a prováděj ie vytrvale jednu až dvě hodiny. Zakázáno je liti uo bez-
vědomého^teKutlay. Teprve když přijde k sobě, podej mu teplou
zrnkovou kávu anebo caj s rumem. Zvracl-li, nedávej mu nic.
Utopení.
Utopenci prohlédni ústa;
Jsou-li zanesená bahnem ne-
bo ptákem, vyčíst tnu je. Pak
mu vylej z plic vodm polo!
si utopence břichem přes ko-
leno a klepej mu lehce na
záda mezi lopatky, anebo ho.
polož hlavou dolů na naklo-
něné prkno nebo lavici nebo
na hráz rybníka, otevři mu
teta, vytáhni jazyk a mírně
tlač na hrudnik. Kdyi voda
vyteče a utopenec nedýchá,
zaveď umělé dýcháni.
Zardoukni a obHsof.
Nešťastníka uřisni a opatrně slož na zemi, aby se pádem ne-
poraniL Vyprosí ho ihned z Míčky, svlékni ho a zaveď umělé
dýchání.
Zasypáni.
Postiženého co nejrychleji vyhrab; při tom měj pozor, aby
se nafi nesesula nová vrstva země anebo abys ho nezranil nářa-
dím, kterým pracuješ. Vyčíst mu ukazováčkem ústa a hrdlo, a Je-li
zasypaný bez vědomi, prováděj umělé dýchání. Pak ho prohlédni,
nemé-li něco zlomeno.
Popáleni.
Hořl-11 na postiženém laty, poruč mu, af si hned lehne a at
se váli; sám naň naházej přikrývky a laty, abys odusil ©heft.. Pak
85
laty polej dobře vodou. rozřež je a opatrně jo sejmi; nesvlékej jol
Je-U popáleno vétli část téla, viol postiženého do vlahé lázně- Na
popáleninu přilož vazelínu noho bllek anebo látek nasáklý lněným
dojem, omlženým třeba s vápennou vodou.
ZmnmiiL
Zmrzlého zanes opatrně do chladné světnice. Měj pozor, aby
se ntu při dopravě nezlomily nebo neulomily údy) Rozpárej a svlec
s něho žat. Udy tři sněhem, pak zmrzlého zabal do studených pro-
stěradel a čekej, až tělo rozmrzno. Bije-li srdce, zaveď umělé dý-
cháni. Otopll-li se tálo, tři je vlněným suknem.
Při částečném zmrznuti a omrzuuU tři omrzlé údy sněhem tak
dlouho, až zčervenají, a pak ulož onu zlého tak, aby mel postižené
údy htdné vysoko-
Omrzlé mláto se prozradí zbělením a sám je poznál, když ti-
přestane bolet a nemáž v něm citu. Tři je ihned sněhem.
Před pochodem z* mrazu si potři uli, noa a tváře vaselinou.
Omrzliny na nohou, které mohou věsti 1 k ztrátě prstů nebo
nohy, vznikají za mrazu, je-li obuv mokrá anebo těsná, mebo též,
le-ll těsná ponožka, jsou-lt přilil utaženy ovinovačky nebo podvlé-
kačky a jsou-li těsné holanicc, takže brání oběhu krve. Proto nos
obuv volnou a suchou a nebraň ničím oběhu krve v nohou. Těsné
rukavice také nechrání ruce před omrznutítn.
Otrava plynem.
Lidi otrávené svítiplynem anebo plynem z kamen vynes co nej-
rychloji. z místnosti na čerstvý vzduch. Při vstupu do místnosti
zadrž dech; v místnosti naplněné svítiplynem nerozsvécttj; pak otevři
okna nebo je něčím rozbij a otráveného rychle vynes. Nedýchá-li.
zaveď umělé dýcháni; je-li srdce slabé, tři srdeční krajinu suknem
namočeným do octa, obličej potírej studenou vodou a doj otráve-
nému přičichnout k octu nebo čpavku.
Toho, kdo byl otráven při plynovém útoku, odnes co nejrych-
teji ze zamořeného místa a doprav ho k lékaři.
UlflmuU amlfí.
Ránu rozřízni tak, aby z ni hodně tekla krev; jed vyssávej
ústy len tenkrát, mál-H rty a ústa naprosto zdravé; co vyssajeS. vy-
plij. Jinak se yydáváž nebezpečí otravy! Postiženému dávej v malých
dávkách píli silné lihové nápoje. Doprúv ho co nejrychleji k lékaři.
Uchraň ho zbytečného pohybul
Opat a úžeh.
Dochází k němu často na pochodech za vysoké teploty, je-li
dusno a nenl-lí co plti. Postižený v obličeji rudne o modrá, pře-
stane se potit, kůži má nápadně herkou, lep rychlý. Nemocný se
potácí, hučí mu v užlch, má mžitky před očima a .tlak nn pr<on.
Dones ho do stinu, uvolni mu vSechno Šatstvo, polévej ho atu-
deuou vodou, ovívej, doj mu plti jakýkoli nápoj! Přestane-]! dýchat,
zaveď umělé dýcháni, tři kůži a neustálým rozhovorem zabraň, aby
neusnul.
ChceŽ-li se chránili před úpalem a úžehem, jdi večer před na-
máhavým pochodem zavčas spát, nepij aul za. pochodu sni večer
86
před Um lihovin, nipij co pfvd odchodem kávy nebo vody * vemni
s sebou zásobo nápoje.
Psdoocnlce.
Pcstižcného doprav do ústrani, ulož ho na zemi na 'slámu
nebo na přikrývky (ne na lůžko), daleko' od předmítů, o která by
s« mohl zranit. Prohlédni mu data, xda nemá Jazyk mezi zuby:
má-li, rozevři mu zuby dřeveným klínem a jazyk vsuli dovnitř. 1
Zaťaté pisti neotvírej. Béhem záchvatu máj pozor, aby se postižený
neuhodil; ale Jinak nedélej nic, nýbrž ponech ho sobč saroétmr. Po
záchvatu mu dej napit vody a přilož mu na hlavu ledový obklad.
O záchvatu a ním nemluv, neboť takový nešťastník jest obyčejní-
popudlivý.
Zranění.
Je-li poraněný v bezvědonrií, zaveď nejprve oživovad
pokusy (viz »Mdloba«) a polom, krvád-ll přfíli, pokus se
krev zaslavit; slabé krvácení neSkodí, neboř vytékající krev
ČWÍ rénu, sráží se o sama tvoří obvaz; na ránu přilož čistou
vatu, o Je-ll poraněna, končetina, zvedni ji; možno-ll, stlač
tepnu (palcem na místě mezi ranou a srdcem), a nešlačt-R
ani to, rénu podvaž; za obvaz užij lil, pryžové hadice, ře-
mene, látku nebo jiných podobných věcí, na tepnu přilož
kámen, kapesní nůž, jablko a pod., obvaz stoč bodákem,
klíčem anebo tyčí a drž jo) lok dlouho, až krvácení pře-
stane. Rukou se rány nedotýkej. Je-ll velmi znečIHěňa, vy-
pláchni JI svařenou vodou anebo z nouze aspoň čistou
vodou s přísadou desinfekční látky (lysolu, subJímáfu
a pod.). Ha konec přilož na ránu obvaz.
Kapesní obvaz se skládá z oblnadla a z obvazového
polštářku. Chcei-li jej přiložit, roztrhni obal, uchop na
místě označeném modrým křížkem oběma rukama obmadlo,
otevři obvaz, přilož Jej na ránu a upevní obinadlem. Ob-
vazu se nedotýkejl
Při poranění břicha se raněnému nesmí vůbec nic dál
pHI.
Zlomenina.
Obnaž poraněnou končetinu, opatrně ji zvedni, tahem
ji narovnej a přilož na ni podpůrný obvaz: nejprve obaly
(vatu, Šátky, mech, seno), pak dláhy (pravítka, lepenku,
dyhy, prkénka, kůru se stromu, hole, větve) a konečně obi-
87
nadto. Podpůrný obvaz jed jenom k upevnénf končetiny
na dobu dopravy. Při zlomentrié jedni nohy možno k tomu
v nouzi 4 použil I druhé, zdravé nohy.
Podpůrní obvazy.
Nouzová nosítka.
PH zlomení klíční kosti ohni ruku v lokti a co možné
pevné jl přivaž k hrudníku.
Při otevřených zlomeninách zadav nejprve krvácení,
obvaž ránu (viz aZmnénítc) a teprve potom přilož podpůrný
obvaz,
Vymknutí.
Vymknutou končetinu podepři. Ruku zavěs na Mlék
kolem krku. Jsou-ll v pohmožděném kloubu velké bolesti,
přilož chladný obvaz.
Doprava raniných áez nosítek.
Doprava.
Zraněného doprav co nejrychlejl na oletřovnu, na
obvezllté nebo k lékaři, kde se mu dostane konečného
ošetření. Doprava na nosítkách bude česlo svízelná, ba
nikdy I nemožná (v zákopech): nikdy není zase nosítek.
Proto bude nutno ranénéno pženétfi v rukou anebo na
nosítkách nouzových.
Na králkou vzdálenost přenes raněného v náručí nebo
na zádech.
Umítá dýeháoí.
Bezvědomému podlol pod hrudník svazek Šatstva. vytáhni
a přival mu Šátkem jazyk, kleku! mu o délku chodidla ta hlavu,
uchop ho za lokty tak. aby tvůj palec byl v ohM feho lokte, tvůj
ukazovátek a prostředni prst obfimal jeho předloktí pod loktem
a čtvrtý a pátý prst nad loktem. Pak dělej dýchací pohyby (pat*
aěct za strnutu) ve dvoa dobách:

Vdeeh <1. doba):	Výdech (2. doba):
rychlým rozpálením a	rosta*	rychlým pohybem	přenes oba
žanftn lokti od sobe	přiveď	lokty na přední a	zevní slm*
ruce do vzpažení šikmo	vzhůru	nu hrudníku (na	prsní bra-
a..yaad tak, aby se lokty do*	dávky) a hrudník	stlač shora
tkly zemí; vydři 3 vteřiny.	dovnitř; vydři 2 vteřiny.
M4&-11 pomocníka. klekněte vedle bezvědomého obličeji k sobě,
vzdáleni jsouce od něho na dvě chodidla. Uchopte každý jednou
nikou paži těsně pod loktem -a druhou těsně nad kloubem zkpestním.
..............  '""".........,M| F'	.................
Výdech:	Vdech:
přitlačte paže v lokti ohnuté rozpalte do lítaného vzpažo
Ir hrudníku: vydrite 3 vteř. ní; vydržte 2 vteřiny.
Dávej povel, aby pohyby byly souměrné a děly se najednou.
Umělé dýchání třeba Často provádět až 3 hodiny, ba l déle.
90
Kázeňský řád.
Koná) řádně své povinnosti!
Varuj se trastu!
Budef«ll trestán, nebudeš povýšeni Nedostaneš ďovo-
tenoul Budeš-li kdy žádali do jakékoli státní služby, bude
brána v úvahu tvá zachovalo*!.
Vedla všeobecných povinností k společnosti a k státu,
jimiž jest vázán každý občan, mát k státu jako voják ještě
zvláttní povinnosti, plynoucí z vojenského poměru. Jsi po-
vinen podřídit svou Vůli vůli představených, podrobit se
služebnímu pořádku, konat řádně jednotlivé služební úko-
ny, y boji se chove! statečně afd. To jsou tvé vojenské
povinnosti.
Nesplnění těchto povinností jest buď vojenským zlo-
činem nebo vojenským přečhtem anebo kázeňským pře-
stupkem.
Vojenským soudům přísluší trestat vojenské zločiny
a vojenské přečiny.
Představeným, kterým je svěřena kázeňská pravomoc,
přísluší trestat přestupky kázeňské; někdy může však před-
stavený trestat i některé vojenské přečlwy.
Kázeňské přestupky se promlčí (t. j. nemůžeš za ně
býti trestán) po uplynutí tří měsíců, nebyfo-li promlčení
přerušeno zahájením kroků potřebných ke kázeňskému
nebo soudnímu potrestání.
Kázeňské. tresty jsou:
Dfttky: ůstni nebo písemná.
Pořádkové tresty;
pdnítj možnosti dostat dovoleni přes večerku,
uložení povinntsti vrátit se v určenon hodinu před yečerkcu
do kasáren a pak Jíž nevycházet,
uloženi - kasárních prací anebo služeb mltno střídu, nejdéle
.viak do třiceti dní;
vyloučeni z pHžti řádné dovolené-
•Tresty na svobod?;
kasární vžxeoi (do 80 dni).
vířeni po službč (dn 30 dni).
prr-stá • samovazba (do il dni).
zostřená satncvazba (do 21 dni).
91
S trezlom kasárního vězeni mdlo být spojen tre»t ka&ámich
prací anebo služeb mimo střídu. Vyloučeni g příští řádná dovolené
se může spojit s kterýmkoli jiným Kázeňským trestán.
Výkon trestá.
Vojín potrestaný kasárním vězením nesmi mimo služba opustit
kasárny (ubytovací místo nebo budovu), ani navštívit hostinské
místnosti uvnitř kasáren (vojenské zátiší, markytánstvi, výčep) a je
se povinen hlásit na místě k tomu stanoveném, kdykoli so osoby
potrestané kasárním vězením svolávají k nástupu.
Vojín potrestaný vězením po službě «e v době mimo
službu (i v noci) zavře do společného včteni; tam nesmí kouřit,
smi Met jen na holém látku bez slamtrtkn a přikrývat se jeo
jednou přikrývkou.
Vojín potrestaný prou tou samovazbou je zatřen ne*
přetrlitS sám ve vězeňské místnosti, nesmí kouřit, smi ležet jen
na holém látku bez slamnlku a přikrývat se jen Jednou přikrývkou.
.Zostřená samovazba Jo samovazba prostá, Je a ni
viak dva dn! v týdnu spojen pást o chlebě a vodě a ob den za-
temnění vězeňské místnosti.
Trošty na svobodě nejsou krátili než 24 hodin. Potrestaní
nesměli ve vězeni nosit poboční zbraň, vyznamenáni ani čestné
odznaky.
Vězeň se musí před nastoupením troštu e během trastu jed*
nou týdně podrobit zdravotní prohlídce.
Trvá-lí trest samovazby déle než tři dni, povoluje se vězni
denně hodinová procházka.
Míra kázeňské pravomoci.
Velitel vojskového tělesa má právo uložil kterýkoli
kázeňský trest v nejvyiti výměře.
Velitel oddílu může ukládat všecky trošty, ale trest samo-
vazby Jen do 14 dni. Velitel odloučeného oddílu mážo trestat Jako
velitel vojskového tělesa.
Velitel setniny mále ukládat vlečky trošty, trest samo*
vazby viak toliko do 7 dní. Velitel Odloučené setniny může trestat
jako velitel oddílu.
Velíte! transportu. Je-li to důstojník anebo roímlstr.
může trestat jako velitel setniny; poddůstojník kasárním vězením
a vězením po službě do 3 dni.	*
Velitel odloučené jednotky mstili než sotnina smí trestat Jako
velitel transportu.
Dočasný odklad trestn může ze služebních anebo Jiných váž-
ných důvodů povolit představený, který trest uložil.
Podmínečný odklad tresta může povolit představený tenkrát,
když odsouzený nebyl Jcltě trestán a když Je naděje, že w
l bez odpykáni troštu polspží. Jestliže se však potrestaný během
zkušební doby dopustí Jiného proviněni, za které je znova po*
trestán, musí sl odpykat i onen první trest
Prominent trest může i důležitých důvodů představený, hetorý
Jej uložil, jakož i každý vyžil představný.
92
Trest «• vymel*,
a) byHl vojín iraatán j*n jedno*, t to v prvé polovici
služby — po ukončení činné služby;
b)	byl-li vojín Ireslán jen jednou, a k> v druhé polovici
služby — po uplynuti dvou let od jeho odpykání;
c)	byl-li vojín Iresfán několikrát — po uplynuti pěli lol
od odpykání posledního Irestu;
d)	byí-fl vojín trestán a doeáhHi prominutí trestu — je-
hož vykonání mu bylo podmínečně odloženo — jest-
liže se po stanovenou dobu Žádné choval;
o) byl-ll vojín trestán a sW-li se důstojníkem;
0 byl-li trestán, staMI se roimlstrem a nedopusliMi se po
další dvě léta žádného trestného činu;
g) byl-li trastzrušen;
h) byWi trestán kázeňsky a byl-li později pro tentýž Sn
dodatečně zavedeným trestním řízením odsouzen;
ch) povolll-ll výmaz trestu (trastů) ministr národní obrany.
O výmez trastu v případech a, b, c, f musí potre-
staný žádali
Ptíklad:
Před propuštěním z éimé služby byl jsi po prvé potre-
stán. Byl jsi tedy trestán jen jednou, a to v druhé polovici
služby. Když nastoupli k prvnímu cvičeni ve zbrani, t. j.
za dvl léta, žádej u raportu o výmaz trestu. Výmazem se
stáváš opit kázeňsky Zachovalým.
Stížnost na uložený kézeftaký treii mále potrestaný přednést
buď Ihned pří oznámení trestu anebo nejpozdějí do tři dni u před*
staveného, který trest uložil. Podání stížnosti nemá v sipétí od-
klad trestu, trošt se musí nastoupit, ala představený jej mále
odložit al do vyřízeni stížnosti. Stížnost na učiněné rozhodnuli
se může vést! až k veliteli vojskového tělesa (útvaru na roveft
postaveného).
Ulolil-li osobě mužstva trčet sám velitel vojskového télesa
něho nopodléhá-li představený, který trest uložil, veliteli vojskového
tělesa, rozhoduje o stížnosti’ s koneénou platnosti přímý před-
stavený toho, kdo ulolil trest.
93
Účast ve veřejném a
spolkovém životě.
Volební prbvo*
Vojenská služba nežádá od tebe, abys změnil své
přesvědčení národnostní, náboženské ani polilické, ele ne-
dovoluje 11 také, abys své přesvědčení vnucoval druhým.
.Mál a musil býti pledeviim hltem a mečem republiky,
Aby byla ve vojsku žádoucí jednota a kázeň, nemál
proto, pokud nosil vojenský stejnokroj, volebního práva
a nesmíl býti politicky činný.
Ofpst ve spolcích.
Může! se stál členem spolků, které mají za účel pě-
stoval vědy, umění, sport anebo pořádat uílechtllé zá-
bavy a jejichž členství bylo ministerstvem národní obrany
výslovně povoleno. Vstoupení do lékových spolků ne-
musí! hlázltl vojenskému představenému. .
Národ rozvrácený třídní
nenávistí a stranickými
bop. se stane kořistí nepří-
tele a upadne v porobu.
94
Jen sjednocený národ u-
brárů svou vlast a uhájí si
svobodu.
Néktaré spolky, v níchi ministerstva národní obrany povolila
členství: Československá obec sokolská a vtechny spolky pro té-
lesnou výchovu a sport; vgechny spolky pčstuiítí vedu a uméní;
Jednota hasičská; spolky nábosendcéw&obročumé; spolky čisté
zábavní, Jako spolky divadelních ochotníku. Šachové a filatelistická
spolky atd.; spolky společenské; spolky. Canstické; Křesťanské sdru-
ženi mladých mufů YMCA; kluby Jezdecké a dostihové; Spolek
k sehrané zvířat; Masarykova liga proti tubsrkuloee; Cs. národní
svaz střelecký; amatérské spolky fotografické; Masaryková letecká
liga; Liga nekuřáků; spolky esperantské; Ústřední matice gkolaká;
Volná tnyilenka československá; viechny spolky pro chov a pésténf
zvířat v CSR.; Svaz ozbrojených Jednot; Krematorium, spolek pro
pohřbi váni ohném; radiokluby v CSR.; selské jízdy v CSR. atd.
ChceJ-ll viole vstoupH do jiného spolku, dotaž $o
svého představeného, zda Jest v nim členství povoleno;
nenf-lir jsi povinen hlásit u reportu ústné svůj úmysl ve*
titelí své setnlny a předložit spolkové stanovy.
Vštěpovat do spolků s polHkkou činnosti a do spolků
tejných Je zakázáno.
Vefojné účinkováni ti může býti povoleno při umě-
leckých vzdělávacích, tělovýchovných anebo zábavních, ale
nevýdělečných představeních a veřejných podnicích. Povo-
lení ti udělí posádkový velitel. Vyžádej sř je zavčas slu-
žebním postupem. Prosbu o to přednes u raportu veltfeli
selniny. Hrát v divadelních představeních a filmech ve vo-
jenském stejnokroji Je zakázáno,
Oěasl pH politických projevech*
Vyhni a!
Zúčastnit se slavnosti
a projevů poWtckého rá-
zu a demonstraci která
by se mohly z takových
projevů vyvinout, Jo ti co
nejpHsnějl zakázáno.
Rovněž není dovolena
účast při davnoslech, kte-
ré by byty na úkor dů-
stojnosti branné moci.
95
Účast vu veFaJntai tisku.
Pokud Jsi v čtanáb.dužbě, nesmí! býtl Ml vydáváte*
tem, sni denem redakce politického listu.
O věcech vojenských nesmí! ve veřejném tisku psát
způsobem, který by se příčil kázní a vojenským zájmům;
rovněž tak nesmít potírat, zlehčovat anebo uvádět v po*
směch vydané rozkazy, -nařízeni a výnosy.
Nesmít tiskem napadal čest svých představených ani
druhů. Užívali k takovýmto útokům anonymity je zbaMlé
• nečestné; k tomu so nesmí! nikdy anížn.
Byly-li o tobě v tisku uveřejněny zprávy nesprávné
a chcel-ll uveřejnit soukromou věcnou opravu, požádej
o svolení zemského vojenského volWele. žádost polli pří*
mo, Její opis pfodlož u raportu volHell setniny.
Za mobttbacó a války je tl zakázáno dávat veřejnému
Hsku Jakékoli správy.
Obranu proti apltad.
PoíHkkým stranám, které to a naí&n státem myslí '
dobře, záleží na tom, aby stát mál dobrou armádu.
Proto se stýkej jen s lidmi, kteří v tobě rádi vidi
dobrého, zdatného a ukázněného vojína, který dl své
představené a poslouchá jejich rozkazů.
Naproti tomu měj se na pozoru před každým, kdo
jeví nápadný zájem o na!i armádu, vyptává se příli! na
její poměry, mluví nepříznivě nebo hanlivě o branné po*
VBmórfi, o vojenském zřízení, o tvých představených
a o kázni a kdo ti zašívá do duto nespokojenost. To jesl ,
obyčejně první pokus "vnitřních nepřátel naleho státu, aby
se tl přiblížili. Takovýto člověk pak hledí, aby tě svedl
s cesty tvé povinnosti, hledí vnést! do armády nekázeň,
vzpouru a rozklad; najde! ho jak v tetě občanském, tak
v stejnokroji, setká! se s ním v kasárnách, v hostinci I na
dráze. Takovéto rozkladné práci čel tím, že zdánlivě mlčky
souhlasí! s jeho názory, ale jakmile mál v ruce aspoň
nějaké usvědčující doklady, ohlásí! to svému volHell.
96
Casio, zvláifě v dobi voleb anebo demonstraci, bu-
dou $e ti nabízet letáky a dopraví se podloudná I do
kasáren. Přechovávat lakové tiskopisy protistátního ob-
sahu jest zakázáno. Najdel-li podobný leták, odevzdej jej
ihned veliteli své setniny.
Vnutí-li se tl leták na ulici, přesvědč se rychle o jeho
obsahu, a je-li protistátní, sleduj osobu, která ti jej dala,
a dej ji zatknout.
Vojenské písemnosti.
PFedkládái-li nijakou prosbu nebo hlášení písemné,
pii stručné a jasné. Je věc samozřejmá, že vJa, co v hlá-
íení uvádH, je naprostá pravda.
Použij předepsaného papíru rozměru 210X297 mm.
PopíleJ-ll jen stránku, použij púlarchu, pópíJaJ-ll jich více
nebo připojil-!! přílohy, vezmi arch celý.
Záhlaví napij do levého rohu nahoru a uved v něm
svou hodnost, jméno a příjmení, své kmenové téleso a po-
dle okolností I služební, přidělení.
Datum napij do pravého rohu nahoru.
Adresu napij v pravé polovici archu nahoře. PIJ tak,
jak jest uvedeno ve vzorech.
Text piJ tak, abys co nejvíce využil papíru, ale .při
tom úhledně. První řádek plí asi v ledně třeNně listu od
horního okraje. První slovo každého nového odstavce
počni 35 mm, každý jiný řádek 25 mm od levého okraje.
Nedopísuj až na konec řádku, nýbrž přestaň asi 10 mm
od kraje.
Vyneoh zbytečnosti, zvfáitě dlouhé úvody. Užívej
krátkých vět a řaď je souvisle za sebou. Vystříhej se
dlouhých souvětí, umělých obratů a zbytečných zdvoři-
lostí. PH pravopisně správně, zrelelně a vojenskou for-
mou. Cizích slov zbytečně neužívej,
Podpli se*v pravé polovic] stránky pod textem; mezi
texlem a podpisem vynech řádek.
Na obálka napil králce adresu. ZdvoWlosfl a tlluly
vynech.
V telegramu nepiš záhlaví. Napil adresu a pak Ihned
text. Tečky a čárky vynech, jinak je platfi.
Vzor 1.
Obálka,
Péíí pluk 30 >Aloise Jiráska*.
í
Vysoké Mýte.
98
Vzor 2.
Hláiuní dovolence o xlráté dovolenky a žádost o novou.
(Viz kapitolu »Dovolená«f sir. 66.)
Vojín Jaroslav Svoboda.	I
dracoonský Plufc t, 1. Mkadroaa.
Víc: Ztráta dovolenky,	!
hláiení.
VyscdcA, 3, listopad 1033.
Draflounský pluk 9,
Vysoké Mýto,
Hlásím, ie Jsem dne 2. t. m. cestob na dovo-
lenou ztratil náprsní tobolku s dovolenkou a legi-
timaci. Prosím, aby ml byla vydána jiná dovolenka.
Dovolenou Jsem dostal od 2. do 9. t. tn. do obre
Vysoké, okres a Železnlřnf stanice Brody.
!	Vojín Jaroslav Svoboda.
99
pt • pfotfloHton! dovolené.
.JttpHolu »bovolená«, str. 65-)
t Badi.
f. 1. rota,
ouleni dovolené.
Novů Ves. 2. leden 1933.
Hraničářský prapor 2,
Trutnov,
Prosím o prodlouženi dovolené o sedm dal
od* 0. do 12. t. m. '
Důvod: Můj otec, majitel usedlosti čp. 170
sdr, včera vyhořel a celá rodina jo ber přlstřaM.
. Chci otci vypomoci v nejnutnřjšl úpravě staveni.
Vojín František Budil.
Telegrafická žádost o prodlouženi dovolená.
(Viz kapitolu »Dovofená«, sir. 65.)
Poplatky	|	Kč | h ▼ hotovosti	í	 ve znám.	1	j	 kredit.	‘	]	Druh	Instradován ’lp- Jrelegram io b	re-cvW- 1—.	L 	, i	1	Doprí vedeni čís. dne-mčšíce 1	ivll na : pracovoím mlsté čts. v hodin
		do	podpis
přijal	. 				
Adresní úřad	Podací úřad । č. ÍPořctílov	Sadby 1	i 1	i	i Siuutal ádsje>smžr depraty	
Výplato! známky	Pláte čitelné Tr iitno v (místo učení, telegrafní stanice, třeba-li zemč) Hraničářský prapor dvč Prosím sedmldeoní prodloužení otec vyhořel tři povolila vysokomýtaká posádka	B díl		
Odesílatel:' vojín Bodli Nová Ves			
Víti I.
HlHMlé ocMilAlenl vojína v záloze u obecního úladu
(Vis kapitolu nVojfn v záloze«.)
ImmI Brulka. vojta ▼ xAL
Věc: Odbitími,
i pHfoha,
Velká. 8. srpca 1933.
Městský úřad.
Start Mřirto.
Hlásím, řo jmm se dno 5. t. m. přestěhoval do
obce Velké.
PředeHý měsíc jsem si odeSel hledat práci
a svou rodinu jsem zanechal v Starém Místí. Mil
jsem v úmyslu, že ao dřívo anebo později k nl
vrátím. Podařilo se mi vjak zjskati zde trvalé za-
městnáni. Proto se má rodina přestěhovala za
mnou. Nebylo mi možno, abych so pro ni vrátil
a odhlásil.
Připojuji vojenskou knížku a prosím, aby mi
byla potvrzena a vrácena.
Vojín v zál. Josef HruJksu
102
Vwr i,
žádost o pteloženl cvičeni
(Viz kapitolu »Vojin v záloze«.)
I.......................................................
Vojín * zál. PrantBek Nevátu
píši pink 3B >A. l.«
Včc: íádost!“' CVÍČ’n1’	Lány, *feicn 1933'
1 příloha.
Náhradní prapor
-	p&ího pluku 30 »AI. Jiráska^,
VyMké Mýto.
Svoláváním lístkem ze dne 15. t. m. byl jsem
povolán na cvičení v mčsíci srpnu. Prosím o po
volen! vykonali je v mísící dubnu anebo květnu t. r.
Jsem majitelem malé zemědělské usedlosti. Vei-
kcré hospodářské práce konám sám se svou ženou.
V srpnu je doba Žní o mimo lo čekáme v tom mě'
sici rodinu. Jest tedy má přítomnost v tu dobu
doma nezbytná.
Přikládám vojenskou knížku.
Vojín v zál. Front. Novák.

103
Posluha světnice.
Velitel světnice určí z vojínů v ní ubytovaných den-
ně jednoho za posluhu světnice. Dnes dcÁlo na tebe.
Služby se ujmi v sta-
novenou hodinu (obyčej-
ně po obědě) a od svého
předchůdce převezmi po-
dle seznamu připevněné-
ho na vnitřní straně dveří
zařízení světnice; přesvědč
se pak o pořádku, např.
zda popel z kamen jo
vynesen, zdali jé lampa
vyčištěna, a konečně zji-
sti, zda okenní tabulene-
isou poškozeny. Pak jdi
nlásH veliteli světnice, že
jsi službu převzal, jakož I závady, které jsi zjistil.
Před nástupem k odpolednímu zaměstnání zamet
světnici a doj jl rychle do pořádku.
Met vždy při otevřených oknech, a to opatrně a jen
tehdy, když tvoji druhové opustili světnici. Necnof nikdy
na sucho, nýbrž buď namočeným koštětem nebo ha-
drem anebo navlhčenými pilinami. Počni mést! v oken
104
b konči u dveří. Při tom věnuj zvláštní péči podlaze pod
lůžky a u kamen a všem koutům.
i-- Světnici opusť poslední, uzamkni JI a klíč odevzdej
ne stanovené místo.
V stanovenou dobu odebeř svítivo a topivo, připrav
lampy a zatop. Štípat dříví a tlouci uhlí smíš Jenom na
dvoře anebo ve sklepě, ne vlak ve světnici ani na chodbě.
Zatápěj v kamnech dřívím, které Jsi rozštípal na tenké
louče, a drobným uhlím. Nikdy nepolévej topivo lihem
ani petrolejem, neboť tím vydáváš sebe I druhé v ne*
bezpečí ohni.
Top tak, aby do večerky oheň v kamnech vyhasl.
Dbej, aby po celý don, zvláště po obědě, po večeři
a na noc • byla v nádobě na pitnou vodo čerstvá voda.
Konev na vodu udržuj v úzkostlivé čistotě. Z konve Jest
dovoleno vodu fen nalévat, nikoli nabírat- anebo z ní
dokonce píli, neboť tím se jen šiří nakažlivé nemoci.
Starej se, aby v umyvadle byla po celý den čistá
Voda; špinavou vynášej, Okolí umyvadel udržuj v suchu.
PHváfke naplňuj čistou vodou a popelníky vyprazdňuj
třikrát denně: ráno, v poledne a večer. Po čištění pH-
Vátek umyj $1 vždy mýdlem ruce!
Před večerkou vyvětrej řádně světnici, udus v ka-
mnech zbytek ohně, řádně uzavři dvířka a popelník
e v stanovenou hodinu zhas světlo.
Ráno vslaň první, nebo tě Čeká hodně práce. Proto
požádej dozorčího vojína, aby tě vzbudil několik mi-
?»ut před budíčkem. Ihned po budíčku — v zimě, když
£vojl druzi odejdou k zaměstnání — otevři okna, vyčisf
fiomna a zameť světnici.
ř Větrej dobře, tak dlouho, až se úplně vymění vzduch,
& pak zavři, aby světnice — v zimě — zbytečně navy-
áljydla. V létě můžeš větrat déle, i několik hodin. Okna
ijíech otevřena jen na Jedné straně světnice.
. Potom odnes na smetiště smetí a popel, vynes z umy-
vadel špinavou vodu a dobře Je opláchni, otři .prach
£a kamnech, dolech, lavicích, oknech a dveřích, nanos
panrivá pitné vody a vody do umyvadel, vyčfsť pllvááke,
lampu — a na konec sl umyj Fádně rucel
t05
Jako posluha se zúčastníš veškerého výcviku; osvo-
bozen jsi jen od ranní půlhodinky. Po rozkaze, když jsi
zařídil vše potřebné ve světnici, můžeš iHi <na vycházku;
ale musíš se včas vrátit, abys před večerkou výkone! vše.
co ti přísluší.
Stájný.
Jsi ve službě stájného.
Tvou povinností jest udržovat v stáji pořádek a či-
stotu, zvláště tehdy, když ostatní vojíni nejsou v ní za-
městnáni. Do služby nastupuješ pravidelně v poledne. Její
převzetí hlásíš dozorčímu desátníkovi stáje a ten — spolu
s dozorčím vojínem stájo — jo po dobu této tvé služby
tvým přímým představeným. On také určí střídání stáj-
ných během dne a přikáže tl jinou práci, když ostatní
mužstvo setniny je v stáji zaměstnáno, V noci se střídají
sřájní ve 24 hod.
Ustrojen můžeš býti pohodlně, to jest bez opasku,
v pracovním oděvu. Ale buď vždy obul, neboť kůň by ti
mohl šlápnout na nohu, a kdybys, byl bos, těžko tě zranit.
Větrej podle pokynů velitele stáje anebo dozorčího
desátníka stáje. Při otvírání oken dbej těchto pravidel:
Je-ll vítr, otevři je na straně, která je odvrácena od
větru.
106
Za bezvětří: v zimě anebo- za chladného počasí na
straně sluneční; v I é! ě na drané odvrácené od slunce.
Za velkých veder a při bezvětří můžeš otevřít na
obou stranách. Nejlépe se větrá, když koná nejsou v stáji.
Trus odklízej ihned, a to jak ze stání, tak ze stáje,
jednak aby se sláma zbytečné neznečišťovala, jednak aby
se nekazil vzduch v stáji; na to mál vidle, buď dřevěné
nebo železné, na konci zakulacené, aby se jimi kůň ne-
poranil, dva měnil truhlíky, ve kterých trus odnášíš, a jeden
velký před vchodem do stáje, do něhož jej skládáš. Dříve
než trus odklízíš, zavolej na koně, abys ho nepřekvapil
a kůň se nelekl.
Moč chytej do hrotků a hned ji odnes.
Propláchni častěji vodou odtoky.
Koně měj stálena očíchI
Musíš vědět o všem, co
se během tvé služby s ni-
mi v stáji děje. Musil je
neustále pozorovat, bránit
jejich nezpůsobům a dbát,
aby se neporanill. Nedo-
vol, aby se tlačili na pře-
pážky, aby se kousali ane-
bo sl stahovali ohlávky.
Pozofujel-ll něco podob-
ného, okřikni je. Přesvědč
se často, zdali je ohlávka
správně navlečena; není-li, musíš ji opravit, aby ti kůň
nevyběhl. Vybéhne-li, vezmi ohlávku a bliž se klidné
k němu, podej mu kousek sena nebo slámy, navlec mu
ohlávku a zaveď ho do stáni. Ale neplač ho a do stání
ho nenadháněj,. neboť v běhu se snadno smekne a upad-
ne, nebo ti vběhne k jinému koni o oba se pak pokopou.
Každou změnu v chování koně, jeho onemocnění
. 'anebo poranění hlas ihned dozorčímu desátníkovi stáje
'anebo veliteli stáje.
Nemocné koně ošetřuj podle návodu rofmistra pod-
kováte.
107
I
Podle potřeby koni napoj, zvláltě dví hodiny po
večerním krmení. Prázdné vedra naplň Ihned vodou, aby
se odrazila.
Spadlé přepážky ihned oprav.
Kdykoli jo toho potřebí, zamet Ihned chodbu stáje;
zvfálfě po každém krmení, po ČHtění koní, po vyvedení
jich anebo po jejich návratu. Před zametením zemí do-
statečně pokrop, aby se neprHllo. Se stropu a z koutů
*maf pavučiny.
Lampy mě) v čistotě, ČM je ráno. Svítivo odebírej,
jak Jest nařízeno.
V noci zachovávej v stáji naprosté ticho, abys zby-
tečně nerulll koně ze spánku. Z téhož důvodu omez
.osvětlení na nojmenií nezbytnou míru, ale světlo měl
vždycky poholověl Trus odklízej jenom od koně, který
stojí, ležícího narvi.
V noci tl není dovoleno usednout, nebol snadno bys
usnul. UsneJ.jl ve službě sfájného, dokazuje!, Že se nelze
na tebe Spolehnout; jsi pak trestán a nedostane se tl vý-
hod, které jsou odměnou vojínu řádnému za to, že po-
ctivé koná *siužbu.
Vzdálit sp za stáje smí! jenom se svolením dozorčích
orgánů stáje. Nejsou-li přítomni a Je-li toho nutně třeba,
smí! stáj opustit jen tenkrát, zasfoupr-li tě někdo ve službě,
neboř koně nesměji zůstat bez dozoru.
Vstoupí-ll do stáje důstojník anebo roimistr, Mas se
mu slovy: »Pane poručíku, vojín Novotný se hUsí jako
stÁjný první baterie; dva koní nemocni*
Dozorčí vojín.
Dozorčí službo konají:
u setniny dozorčí desátník a dororčt vojín;
u oddíln dozorčí rotmistr oddílu.
u ssmostatnébo neb odloučeného oddílu dozorčí důstojník oddílu;
u pluku dozorčí důstojník pluku,
v kasárnách, kdo jest ubytován nejmánč oddíl, kasární do*
mrčí důstojník; službu to může zastávat dozorčí rotmistr anebo
doK.rřl důstojník oddán;
v každé posádce posádkový dozorčí důstojník.
108
Dne* koná? službu dozorčího vojíne. S dozorčím de-
sátníkem hlásil u reportu velitele setniny převzetí služby.
Dozorčí desátník nastoupí službu při rozdílení stráží. Ty
ho očekáváš v obvodu soánlny a hlásil se mu. Jakmile se
vrátí. Denního zaměstnání mimo kasárny se nezúčastníte;
v kasárnách se ho zúčastníte, jen pokud to dovolí služba.
Po celou dobu služby, musíte býti oblečeni v předepsaném
ústroji, s poboční zbraní a se služebním odznakem.
Jako dozorčí vojín podporuj dozorčího desátníka ve
vlech jeho ikonách • zastupuj ho v Jeho neptlfomnoill.
Jsi určen, abys vykonával především služební pochlzky.
V noci koná! službu od 1J0 bod. Před budíčkem vzbuď
zavčas dozorčího desátníka, aby se mohl upravit (umýt)
a o budíčku budit
Povinnosti doxordho dnvMidka.
Dozorčí desátník m odebere ihned po budíčku do svétnic set'
nlny, vzbudí velitele svčtnie a t! své podřízené mužstvo, Při tom
si zapíše, kdo je nemocen a kdo jest určen anebo se hlásí k ra-
>Pune desátníku, vojín *Pane majore, vojín Jo*
. Josef Neváb hlásí, že je sef Novák hlásí, u druhé
. budíček! t	roty dva lehce nemocni.*
portu, * hlásí jo výkonnému rotmistrovi. Pak odevzdá dozorčímu
rotmistrovi (důstojníkovi) oddílu ranní hlášení, určené velitelství
oddílu, a hlásí jeho rozkazy a nařízeni výkonnému rotmistrovi.
Vyžádá si od četařů mužstvo, jehož potřebuje k úUidu a €U-
109
tíní obvodu přikázaného setnině, a dozírá. aby se ty práce fádně
vykonaly. ’
Když Mtnlna odejde za svým zaméstuánim, přesvědčí se. jsou-)i
světnice dobře uzamčeny, a Míče odevzdá na obvyklé místo.
V určenou hodinu předvede ehoré mužstvo lékaři, hlásí těžce
nemocné, které má lékař navštívit, a předloží mu záznam o cho-
rvcb. Po lékařské prohlídce a po zapsáni lékařských nálezů odevzdá
záznam v kanceláři setniny. Dbá. aby mužstvo, které nebylo uznáno
.nemocným, bylo zaměstnáno podle rozkazu velitele setniny.
Dozorčí desátník odpovídá za to, že mužstvo určené k pracím
a k cvičení nastoupl dochvilné na určeném shromaždišti a ze ku-
chaři budou míti zavčas připravenu stravu. Dbá, aby se strava
správné rozdílela, aby se pro nepřítomné udržela teplá a aby ji
doslalo i mužstvo vo vězení.
Shromáždi mužstvo určené k raportu, prohlédne je a předvede
výkonnému rotmistroví.
Dé nastoupit mužstvu komandovanému k odběrům a k jiným
zvláštním úkonům, prohlédne jeho ústroj a' odvede jo včas na
shromaždiště.
Dozorčí desátník jest přítomen vyhlášení denního rozkazu,
sleduje pozorně všecko, co se týká jeho služby, a dodá rozkaz těm
důstojníKům setniny, kteří nebyli při jebo vyhlášeni.
K obzvláštním povinnostem dozorčího desátníka nálež! dbát
ve dne v noci toho. Aby v celém obvodě jeho setniny byl zacho-
váván pořádek a čistota. Proto netrpí, aby mužstvo porušovalo ka-
sární řád, a je-li třeba, vyžádá sl v té příčině zakročení velitelů
světnic anebo četařů.
U dozorčího desátníka se
Mást mužstvo při odchodu na
vycházku a při návratu z ní
(viz kapitolu »Vycházka«. str.
5S). Dozorčí desátník pečlivé
prohlédne ústroj vycházejících,
aby byl čistý a podle před-
pisu.
Dozírá, aby potrestané
mužstvo bylo v obvodu set-
ninv. a na daný signál před-
vede mužstvo potrestané ka-
sárním vězením kasárnímu do-
zorčímu důstojníkovi.
Vstoupi-li do obvodu set-
niny některý z vytšlch do-
zorčích orgánů anebo důstoj-
ník, hlásí se mu slovy: »Pane
kapitáne, svobodnik Kučera se
hlásí jako dozorčí desátník
druhé baterioc a doprovází ho
v obvodu setniny.
Po večerce prohlédne světnice a přesvědčí so, není-U někdo
z mužstva bez dovoleni nepřítomen. Musí vědět přesně o každém
UO
neplRoznném, zda ie ve službě anebo na dovoleně* anebo vzdálil-li
se. Dále se přesvéuči, je li všude klid, je-li ubalen oheň a zhašeno
svitlo v kuchyních i ve “světnicích a jsou-Ji okna uzavřena anebo
připevněna (zvláště v umyvárnách, na záchodech, na chodbách
a na schodištích). Výsledek prohlídky oznámí pří večerním raportu
dozorčímu orgánu a výkonnému rotmistrovi; neni-lí výkonný rot-
mistr přítomen, oznámí mu to při Jeho příchodu anebo při ranním
raportu.
Zvláštní nepředvídané události hlásí ihned veliteli setniny
anebo nejvyftimu přítomnému důstojníka, rotmistrovj anebo pod-
důstojníku setniny. dozorčímu důstojníku (rotmistrovi) oddílu a ka-
sáren. V naléhavých vtcech dá — podle svého rozumu — nejnut-
néjši rozkazy a později to hlásí představeným dozorčím orgánům.
Při poplachu převozme až do příchodu vyššího vedeni setniny
a stará so především, oby velíte!, důstojníci a rotmislři setniny
byli o poplachu co nejdříve zpravenu
* Na příslušný signál odebeře se bez odkladu na shromaždtšlč
dozorčích orgánů.
V nad koná službu dn 1.3ř) bnd., při čemž bdí nad klidem,
pořádkem a bezpečím celého obvodu sestány.
Vypukne-li v obvodu setniny v noci oheň, vzbudí co nel-
rychleji mužstvo. Než převezme veleni nejstarší přítomný před-
stavený. zařídí vše. čeho. je třeba k uhašeni obné. Hlásí to pak
kasárnímu * dozorčímu důstojníkovi a dozorčímu rolmistru oddílu
a zpraví o tom 1 důstojníky a rotmistry setniny.
Dozorčí desátník nestrp! v obvodu setniny nepovolané osoby.
Překročl-li občanská anebo cizí osoba obvod setniny. požaduje od
ni průkaz, opravňujíc! ji ke vstupu (povolení od velitele kasáren
anebo od kasárního dozorčího orgánu); nemá-ll jej, vykáže ji
s kasáren a hlásí příhodu představenému dozorčímu orgánu.
Při kaatonování nebo táboření vykonává dozorčí desátník svou
službu v celém obvodu setniny tak, jako v kasárnách. S buzením '
však nečeká, až se troubí budíček, nýbrž počne budit tak. aby
v stanovenou hodinu anebo při troubení budil už v poslední ubikaci
Dozorčí vojín stáje.
U selnin. které máji v počtu koně, koná se nutno službu uve-
denou v předcházející stati jošté služba dozorčího desátníka stáje
a dozorčího vojína stáje.
Dnes konáš službu dozorčího vojína stáje. S dozorčím
desátníkem stáje hlásíš u raportu velitele setniny převzetí
služby. Službu nastoupíte po návratu dozorčího desátníků
od rozdílení stráží. Po celou dobu služby jste oblečeni tak,
jako dozorčí desátník e dozorčí vojín.
111
Jako dozorčí vojín stáje podporuj dozorčího desátníka
stáje a zastupuj ho v jeho nepřítomností, V noci kanál
službu od 130 hod. do rána.
Dozor# deaátnik stáje jest přímý představený stájných. Stájní
mu hlásí nástup do služby; dozorci desátník stáje dohlíží na jejích
činnost, urči jim střídu služby a zaměstnáni v době, kdy mužstvu
čistí v stáji koná nebo výstroj.
Přejímaje službu od sváno předchůdce, přesvědčí se podle
seznamu, který vW v stáji, o úplnosti stájnfho Mříženi. Zjištěné
nedostatky hlásí' veliteli stáje a výkonnému rotmistrovi.
Dozorčí desátník stáje 30 stará o pořádek v stájích .a o čistotu
na dvoře. Bdi nad ošetřováním, krmením a čištěním koní. One*
ra oc n í -1 i <kúft. zpraví o tom nejenom jeho ošetřovatele, nýbrž
i zvěrolékaře (rotmistra podkováře), výkonného rotmistra a velitele
sctniny.
Dbá. aby se stáje řádnč
vítraly. aby v nich byl klid
a ticho a aby se v nich ne-
kouřilo.
Vykáže zo stáje cizí oso-
by. které tam nemají co po-
hledávat.
Vstoupl*Ii do stáje dů-
stojník. hlásí se mu slovy:
>Pane nadporučíku. syobodník
Pokorný se hlásí jako dozorčí
desátník stáje třetí eskadrony:
dva koně nemocni!«
V noci koná dozorčí de-
sátník stáje službu do 1.30
hcd.. po něm až do rána do-
zorčí vojín stáje.
Po budíčku hlásí dozorčí desátník stáje dozorčímu desátníkovi
setoiny veškeré události, které se mu v službě přihodily.
Ráno, v ustanovenou hodinu, dones zvěrolékaři (rot*
mistru podkováři) záznam o chorých koních, a kdy# v nám
poznamená, čeho je potřebí, odevzdej záznam v kanceláři.
Příklady:
/) Jsi výslužbě dozorčího vojína stáje; jsou dvČ hodiny.
Stájný si stěžuje na nevolnost. Na první pohled vidlí, ze
mi horečka. Vystřídej ho: obrat se na dozorčího vojína; ten
strčí jiného vojína, aby převzal za nemocného službu.
2) Jako dozorčí vojín stáje pozoruješ v noci, že jeden
káň jest neklidný; potí se, ohlíží se po břichu, léhá si a válí
se. Jsou to příznaky koliky. Nafid stájnhnu, aby nenechal
112
koni lehnout a se válet. Potom vzbwt dozorčího desátníka
stáje, ošetřovatele koni a velitele stáje. Pak pospls pro rot-
mistra podkováte, a je-li zapotřebí, i pro výkonného rotmistra.
Strážný.
V strážní službě v míru se připravuje! m strážní službu
pléd nepřítelem.
Ukaž, jak svědomitě konáš své povinnosti, jak jsi ukáz-
něn a jak umH samostatně usuzovat o jednat.
V strážní službě musíš býti proniknu! vědomím o její
důležitosti, musíš míli na paměti ustanovení, kterým ses
uíil, a rotzkazy, které jsi dostal, a konali všechny své po-
vinnosti co nójsvědomitěji.
Buď if vědom —- zvtóšřě před nepřítelem — těžkých
následků, které by mělo v zápětí zanedbání tvých povin-
nosti. Pamatuj, že, jsa strážným. Uřežeš stát 1
Nekázeň.	Dobře.
ledne] rázně, odměřeně a rozhodně, ne ledabyle, ne-
dbale anebo lhostejně!
Stráž ae skládá x velitele, závodčího a x muŽxtva; nikdy má
' i trubače. Na strážního stojícího ve- dne i v noci připadají tři,
; na strážného stojícího jen v noci dva tnuli. V cnenžlch stráži za-
vádí velitel sám.
Stráž jest úplně vyxbrejeaa a opatřena strážným střelivem, za
obyčejných poméró bez polního nářadí a bez mošny.
113
Zbrafi jest ve válce a za neklidných poměrů nabita. V míru,
není-li jinak nařízeno, nabíjejí jen vězeňští strážní uvnitř vězníce.
Všichni strážní mají však sumku otevřenu.
Stráže se střídají obyčejná no 24 hodinách. V ustanovenou
hodinu se na určeném místě koná rozdílení stráži, ke kterému se
doslaví veškerá slrážo a dozorčí orgány, počínaje dozorčím desátní-
kem. Pří tom vydá nejvyššl přítomný nešla.
Hesla (zvolán! a oh]ss> jsou k tomu, aby se hlídky, slrážo
anebo jednotlivci vespolek poznali, zejména v noci a za mlhy.
Zvolání je slovo na vojně běžné, obyčejně pojmenováni
některé části ústroje.
Ohlas je jméno země, ntésla, řeky, hory a podobné.
Obé slova mají stejná začáteční písmena.
Přiklad: čepice, Čáslav.
Hesla jsou přísné služební tajemství. Vyzrazeni jich nepovo-
lané osobě je zločinem.
Trestné činy v strážní službě se stihají obzvláště přísně, neboť
strážní služba v míru je připraven na strážní službu ve válce; proto
je třeba, aby ses jl naučil vykonávat se vš! opravdovostí. Ve válce
střeží přece stráž Životy mnoha druhů a blaho a svobodu celého
státu. Od okamžiku, kdy byla strážím vydána hesla, podléhají stráže
ustanovením vojenského trestního zákona. Každé porušeni povinnosti
jest pak zločinem anebo přoělnem porušení povinností v strážní
službě-
Pflkltd: Strážný vstoupí na Stanovišti do budky,
opře se a sune. Dopustil se tížkiho zločinu. Přistihne~li ho
velitel stráže, zatkne ho, odevzdá setniní a žádá o náhradu.
Na druhé straně tě však chrání, jsi-ll v strážní službě, zákon
lim, že jako zločin anebo přečin stíhá každé zprotivení se stráži nebo
strážnému a neúctu k nim.
Přečin.
Dobře.
114
: Na strážafci musit šachovat klid, pořádek a čistotu. Je přísná
zapovédftno pořádat tam pitky, hrát v karty, jakož i vše, co by
mohlo míti škodlivý vliv na pohotovost stráže a býti na újmu je-
jlmtt úkolu.
Cizím osobám je vstup na strážnicí přísná zakázán.
Opustit strážnici smíš jen sc svolením svého velitele; ne-
smíš so však vzdálit do zátiší noho do markytánství ani do hostince.
Po celou dobu strážní služby mušli zůstat úplné oblečen a vy-
strojen; na strážnici stníJ jenom odložit torbu, sundat s hlavy po-
krývku n mezi večerkou a budíčkem, dovoli-li ti velitel stráže
ulehnout, smíš rozepnout límec u blůzy. Čtvrtina mužstva dli ne-
ustále u zbrani.
Zíoiín.
Dobte.
115
 •
fy nesmíš pHiímat. V nutných případech, na př.
flBUju tjeófiekávaně rodiče a podobně, vypros si na relšteli
MMyrtftní, aby* směl s nimi pohovořit před strážnici. Leč ani
• IBM dlouho trvat
< sWi'oa*fu»ttfe do abraně k poctě anebo 2 jiného důvodu,
JTJWpMWe >Návčstný«, str. 12$.
ÚtehBMt od večerky do budíčku dovolí třetině mužstva velitel
to bývá ta směna strážných, která byla právě
ttrdlAÍ pravidla jsou vyvěšena na strážnici. Pročti si je pečlivě
>t*kii^ltaykoli máš čas.
Strážní se střídají zpravidla po dvou hodinách, ale
za velikého mrazu každou hodinu o za aviáŠf krutého mrazu
každou půlhodinu. Když Je třeba, nařídí velitel stráže obléci
plášf, kožich, strážní boty a pod.
Dochází na tebe, abys vystřídal strážného. Uprav si
zavčas svůj výstroj. Na rozkaz velitele stráže nastoupí?,
před závodčího, který té odvede k vystřídání. Na stano-
višti nastup vedle starého strážného. Starý strážný ti vy-
svitli tvé zvláštní povinnosti (všeobecné povinnosti stráž-
ného musíš znát) a závodčí připojí k tomu své poučení.
Dobře sl vše zapamatuj a na vyzváni závodčího to opakuji
Pak fi závodčí označí místo, 11a němž se máš pohybovat,
a je-li toho zapotřebí, oznámí ti zvolání. Otevři sumku!
MáJ-H mítl zbraň nabitu, na rozkaz závodčího JI nabiji
116
PMin.	"Dobře.
Jako strážný sl nesmi! dovolit žádné pohodil ani úlovu
o musí! se vystřihat vloho, co znemožňuje nebo zmenšuje
tvou bdělost. Zejména nesmí! kouřit, Jist, pít, posadit se
anebo ulehnout Spát a opíjet se Jest zakázáiM pod nej-
ptlsňéjflmf trasty.	v
Putku nos s nasazeným bodákem na řemeni nebo na
rameni; slojí!-ll, můžeš vžil putku k noze.
Zbraň nesmi! nikdy dáli z ruky, ani si jl nesmi! dál
kýmkoli vzíti. Kdyby ii při přehlídce dozorčí důstojník
anebo velitel stráže nařídil, abys mu zbraň vydal, odepři
lak učinit.
Nesmí! dovolil, aby k tobé kdokoli přistoupil. Nesmi!
se dáli s nikým do řeči. Na krátké dolezy odpověz, jinak
odkaž každého, kdo od tebe nňco žádá, na velitele stráže.
Představeným a vyšším jsi povinen dáti žádané vysvětleni.
Rozkazy smS pHJÍipat Jen od velitele své stráže, od zá-
vodčího anebo od poddůstojníka z počtu stráže, Jinak od
nikoho.
Přiklad:
Jsi stráiným w skladišti střeliva. Za noci ti přebit#
posádkový dcvorčí důstojník.
117
Když jsi zvolal »Vdno!*, přibližuje se přehlížející k to&é.
Ale ty nesmíš dovolit, aby nikdo přistoupil až k tobč.
Proto ustupuj tak, abys zdstal od přehlížejícího vzdálen ale-
spoří tři kroky, ale abys nevyšel z místa, na kterém se máš
pohybovat. Přehlížející ti rozkazuje, abys mu vydal pušku,
ze se přesvědčí, je-li nabita. Ty víh že nesmíš dáli zbraň z ruky.
Odpověz: ^Hlásím, Že pušku mám (anebo nemám) nabitu.
Podle předpisu ji však nesmím dáli z ruky!* Pusku nevydej
a nenech si ji vžiti. Přehlížející ti nařizuje, abys pušku na-
bil. Ty však víš, že rozkazy fndš přijímat jen od velitele
stráže. Odpověz: »Hlásím,ze podle předpisu smím přijímat
rozkazy jen od velitele stráže anebo od závodčího!*
V blízkém okolí netrp znečišťování, shluk lidi ani jiné
nedovolené věcí, a kde je to zakázáno, ani fotografování.
Nemůžeš-li sám zjed-
nat pořádek anebo pozo-
mjes-H 'něco, co nutno
hlásMi, onemocní!’!! náhle
nebo nebyl-h jsi včas vy-
střídán, zavolej závodčího,
třebas skrz strážné, kteří
jsou nablízku. Není-li to
možno, požádej mimo-
jdoucí, aby o tom zpravili
veWele stráže.
V případech obzvlá-
ště důležitých, jako fe
nutná okamžitá pomoc,
anebo musi-Ji nezbytně
zakročili stráž a nemúžeš-
-li se jí dovolal, ámíl jed-
nou anebo někdikrá! vysffeltt na poplach do vzduchu,
musí! vlak pušku držel tak, aby střela letěla co nejdále,
to jest asi pod úhlem 45’, a. v lakovém směru, aby pří
dopadu padla mimo obydlená místa.
★Fotografovat zakázáno —
vyčkejte příchodu velitele
Přiklad:
Dne 2$. listopadu 1924 po 22. bod. vypukl v Trutnově
118
*a Krifblici požár. V ofin
Tajovský, který stál »skla-
diité díl, oddílu 2j4 na
stráži, spatřil ihned vzni-
kající oheň a pozoroval,
že v místí nikdo nevěnuje
požáru pozornost. Stano-
višti strážního bylo na od-
lehlém místí, takže se ne-
mohl stráže dovolat. Vy-
střelil tudíž na poplach,
upozornil velitele stráže, na
místo požáru byla vyslána
hotovost a té se podařilo
oheň omezit. Samostatné rozhodnutí vojákovo zamezilo tak
veliké neltístí.	(Podle ^Bratrství* 1924.)
Za kruté nepohody se můžeš ukrýt! v Strážní budce,
musíš však při tom zbyslflt svou pozornost Vyžaduje-'!! to
tvé povinnost nebo bezpečnost anebo máš-I| vzdáli poctu,
musíš budku opusfH.
* Špatné.	Dobic,
Zatýkali a zadržovat! isi oprávněn anebo* povinen
v mezích vytčených v příslušné kapitole na str, 137,
119
Zbrani použiti Jsi oprávněn a povinen v případech
uvedených v příslušné kapitole na str, 133,
Do pokladny a skladiště smíš vpustil jenom osoby,
které jsou podle strážních pravidel k tomu oprávněny a
jsou doprovázeny velitelem stráže.
Příklad:
Do muničního skladi-
ště, kde stoffi jako strážný,
přichází zbrojní důstojník
se zbrojířem. Znáš důstoj-
níka í zbrojíte, avšak ne-
vpustil je dovnitř, dokud
nejsou doprovázeni velitt-
lem stráže.
U skladiště, garáže a
hangáru nesmíš dovolit,
aby někdo v nebezpečná
blízkosti kouřil, chodH s
»Kouření je zakázáno!<	nechráněným světlem, roz«
dělával oheft anebo gffiteL
U skladišť benzinu, tfaskavín a u pracháren platí
tento zákaz v okruhu 100 kroků.
ZJBfovánl.
jestliže nerozeznáš blížící se osobu pouhým okem,
musíš zjistit, kdo to je. Za nebezpečných poměrů zjišťuj
to vždycky, i ve dne. Zjišťované osoby přezkoumávej,
zvláště před nepřítelem, velmi opatrně a důkladně. Hlav-
ní pozornost věnuj jejich zevnějšku, oděvu a jejich mluvě.
Zjišťuješ-fi hesly, dělej to tak tiše, aby heslo nikdo nepo-
volaný neslyšel.
V míru, není-li naříízeno nic jiného, zjišťuji za noci
strážní u pracháren a u skladišť třaskavin, střeliva a lehce
hořlavých látek všechny blížící se osoby.
120
lak se xjlžfuje bez hesel. 
Máš-li zjistit osobu,
která se k tobě blíží, zvo-
lej na přiměřenou vzděla-
nost: »Stůjl Kdo tamta a
zaujmi podoj k palbě se
zdviženým ústím a zavře-
nou pojistkou.
Příchozího se >nech při-
blížil vždy co nejvíce, lak,
abys ho viděl a abys ro-
zeznal, co dělá. Tím ho
překvapil, sám pak ve tmě
zůstaneš nepozorován.
Dostaneš-li uspokojující odpověď, zavolej »VelnoI«r
a dej putku do obyčejné polohy; pozoruj vlak mlmojdou-
cího dála.
Nedostanei-U odpovědí anebo dostaneJ-Ii odpověď
nedostačující, není-li viak příčin k podezření, nallo do-
tčené osobě, aby se vzdálila.
Jsou-li okolnosti nebezpečné a počíná-ll si příchozí
podezřele, zadrž ho a volej velitele stráže.
Napadite*4| tě příchozí, užij zbraně podle ustanoveni
v příslušná kapitole na sír. 133.
Zjišťované hlídky, obhlídky a přehlížející představení
ti musí nejprve oznámit,, kdo jsou. Pak teprve, nesnál-lt
pochybností, volej: »Votnoí«
Příklad:	• *
Stojíš jako strážný u skladiště a máš nařízeno ziiítovat
v noci bez hesel. Za tu dobu přešlo několik osob; dostáváš
od nich na zvolání; »Stdj! Kdo tam?* tyto odpovČdi;
a) » Dozorčí desátník druhé eskadrony. Jdu do stáje
chorých koní.*
Odpovéd ta jest uspokojující. Zvolej: »Volno!»
b) »Alc — jdu se projít,*
Odpooid ta je sice nedostatečná, poznáváš však vojen-
Ul
skou otfoáa a nemáš ddvodá k podezření. Vel tedy:
•čelem vzad!* a sleduj tu osobu, až se vzdálí.
c) Jiná osoba. Na zavolání se nezastaví a bez odpo-
vědi se vzdáli. Když pak opakuje * na jiném místě pokus se
přiblížit a na zvolám »Stáj!* opět neuposlechne, pokus se
ji zadržet, neopouštěj však inísto, které ti bylo vykázáno.
Není-li to možné, volej velitele stráže a mas mu, co se
událo.
Jak se zjHfuje hesly.
Hesly zjišťuj:
a) zdá-li se ti přicházející osoba podezřelou,
b) před nepřítelem vždy,
c) Je-li zvláště nařízeno zjišťovat hesly hlídky, obhlídky
a přehlížející představeně.
Zjištění prováděj takto:
Příchozího zadav slovy: »StAJ! Kdo lamla
Když se ohlásí, vyzvi ho slovem: aVpfedla, aby se
přiblížil.
Polom ho opět zastav zavoláním: »Sfůji«
Žádej pak zvolání.
Udá-ll je příchozí správně, propusť ho slovem:»Volnoh
Je-li zvolání nesprávně nebo nedost aneš-li je vůbec,
zadrž zjišťovaného do příchodu velitele a alarmuj stráž.
Přiklad:
Stojíš v noci u skladiště střeliva poblíž střelnice. Máš
nařízeno zjišťovat přehlížející představeni hesly. Podle skla-
diště vede k střelnici cesta. Přicházející osoby zjištuješ takto;
' o) P/ytf příchozí.
•Stáj! Kao tamř*
•Posádkový dozorci důstojník!*
•Vpřed!* Příchozí se přibližuje. Když jest asi na vzdá-
lenost deseti kroků, vel:
• •St&j!*, a když se příchozí zastaví, taž se:
•Zvolání!* Příchozí odpoví:
•Torba!* Zvolání je správně, vel: •Volno!*
b)	Přichází druhá osoba.
•Stáj! Kdo tand*
^Dozorce střelnice! • To ti postačuje. Zjistovati hesly
mil jenom dozorčí orgány. Proto ho propustíš: »Volno!*
c)	Pozoruje}, že se přibližuje třetí osoba; kouří doutník.
Zastavil ji proto na vzdálenost co možná nejv&sí:
»Sttlj! Kdo tam?*
*Jsem truhlář ze střelnice, vracím se z vycházky.*
To ti rovněž staří. Nařídil jenom:
»Zhaste doutník!*, a když se tak stane, propustil ho:
•Volnol*
d)	Blíži se Čtvrtá osoba.
•Stáj! Kdo tam?*
Příchozí se zastaví a táže se: »Kudy se jde do Džbá-
nova?* Příchozí ti není podezřelý. Dej mu krátká vysvžtlení
a vyzvi ho, aby se vzdálil.
ZJHfujeí-li hlídku, smí na tvou výzvu »Vpfed!« vy-
kročí! toliko Jedna osoba, a to velitel hlídky. Přibllžuje-li
se jich více, vel. opět: »Stújt« a potom: aYelltel vpřed!*
Takto vzdává strážný	a tak rotmistrdm a pod-,
poctu ddstojníkňm —	důstojníkům.
Poctu vzdávej -nejen vlem osobém, kterým jest jí stráž
povinna (viz sfr. 127), nýbrž i vlem představeným a vytším:
dtatojnflcúm pohybem »K poctě zbraňl*,
123
rotmMrtm a. poddAstojnlktas posfojam »Pozorl« a
obratem hlavy; týmž způsobem na pozdrav odpovídej.
Od večerky do bedičku poctu nevzdávej, nýbrž za-
ujmi toliko postoj wPoíorl*.
Jde-li okolo pohřeb anebo náboženský průvod a do-
volu je-li ti to -služba, zaujmi postoj »Pozori«.
VystNdtal.
Blfží-ll se vystřídání, odebef se na místo, na které Jsi
byl zaveden. Když vedle lebe nastoupí nový strážný, vy-
svitl: mu na vyzvání závodčího* krátce své zvláštní úkoly.
.Na konec dodej, co se ti ve službě strážného přihodilo
a jaká pozorování jsi učinil.
Když -nový strážný nabíjí zbraň, schraň  náboje.
Strážný ve věznici.
VéMů&tl strážní a stráže věnuji svrchovanou pozornost tomu,
aby nikdo » vřrií ZMuprchL
Klíte od věznice má velitel stráže nstavíěně u sebo. Byl-H ode.
vzdán do věznice nový vteeA. odebere mu velitel stráže všecky ne-
bezpečně nástroje a předměty, kterými by mohl ulkodil na životě
nebo na zdrav! buď sobě nebo druhému anebo si umožnit útěk,
pak peníze, cenně věci a listiny (dopisy).
Nejaou-Ii vězni nebezpečni, statí střící jen vchod do vězeni,
jaou-li to viak nebezpeční zločinci anebo lide vzpurní, je třeba,
zvláště uelzo-li jo pozorovat zvenčí, postavit k nim do vězení stráž-
ného a — obzvláště v noci — fádně je spoutat. V tom případě se
musí v noci ve vězení svítit.
Vizftám je zakázáno dorozumívat se písemně fmotákyl) anebo
odesílat dopisy. Nesmí se jim trpět hluk, nepořádek ani žádné
výstřednosti. Jo-li a troštem spojen pást o chlebě a vodě, nesmí se
jim podat žádná jiná strava, a obzvláště se jim nesmi dovolit
kouřit. Je zakázáno s vězni mluvit.
Propuilěn smí býtl vězeli jen na písemný rozkaz velitele k tomu
oprtvotatho,
Potřebnie-li vězeň opustit vězeňskou místnost, musí býtl vždy
doprovázen jedním, nebezpečný zločinec dvěma muži.
Jako ítrážný ve véxalcl nesmí? vězně vy-
pustit bez svoleni velitele stráže nebo závodčího.
StojíHi « dveří ne chodbě, stoupni si k okénku ve
dveřích a""pazoruj jím ivézně a vše, co Je ti podezřelé,
hlas veliteli.
124
pokřikoval) na kolemjdoucí,
méně poškodili mříže.
Chodfš-ll pod okny věznice, bedlivě je pozoruj a no*
dopusť, aby je vězňové poškozovali nebo cokoli z nich
vyhazovali na ulici, ani aby hovořili s kýmkoli venku nebo
Rovněž nestrp, aby sebe
Stojíš-li ve vězeňské
místnosti, máš pušku na-
bitu. Podav se vedle dvo-
ří, pozoruj bystře vězné
a nedopusť, aby se tl
mohli přiblížil. S vězni ne-
mluv a také nedovol, aby
se dorozumívali s někým
venku. Stane-ll se něco
zvláštního nebo pozoru-
ješ-ll ve vězení nějakou
podezřelou vadu, zavolej
ihned velitele stráže.
Poctu nevzdávej I
V ostatních věcech platí pro tebe všeobecná usta-
novení předešlé kapitoly »Strážný«,
O. použití zbraně víz příslušnou kapitolu na sir. 133.
Vzorem, lak plnit povinností ve strážní službě, buď ti
světlý pHktao vojína Klsse;
V noci z »f. na z6. září tyxy pohniti se o útěk z o/o-
mouckého vojenského vezení mnohonásobný tupit a vrah
Lecián, který také později pykal za tvé těžké zločiny smrtí
provazem. Spolu t ním chtěl utéci druhý nebezpečný lapit
Kalpařík. Na chodbě narazili prchající zločinci na stráž-
ného, vojína F.Kisse pěšího pusku 6. Přepadli ho zezadu
a snažili se mu vyrvat jednak pusku, jednak klič od mříže,
která uzavírala schodišti.
Vojín Kiss, třebaže byl několikrát bodnut do tváře a
střelen do břicha, odolával stateční oběma lupitňm, nedbaje
svého těžkého zranění, až přivolal pomoc.
Vojín F. Potiská, který stál na stráži v přízemí věz-
nice, spěchal, byv upozorněn výstřelem, na místo činu a
palbou zdržel lupiče, dokud nepřišla pomoc.
125
Vojín Kiss svému zranění ticc podlehl, avšak svou
hrdinností a neohrožeností, $ níž neváhal dáli v obit život,
jen aby splnil povinnost, která mu byla jako strážnému
uložena, zůstane navždy vzordm vojáka českotlov, armády,
Za toto statečné chování vyslovil velitel 7. divíte obě-
ma vojínům pochvalné uznání, Kiss, který byl na památku
povýšen na desátníka, byl se vší. poctou pohřben na ftjtní
útraty, ministr národní obrany věnoval jeho starým rodi-
čům čestný dar a president republiky dal na jeho hrobě
zbudovat pomník, který má potomstvu trvale připomínat
iestný čin udatného vojína.
(Podle f Našeho vojska* z r. 1927.)
Návěstný.
r
Jeli potřeba, urči velitel stráže jednoho muže ta návčstného.
Povinnosti návfstného je zavolat Mráž do zbraní, ohlásit příchod
osob oprávněných ke vstupu do strážnice a jiné věci.
Ústroj návřstného jo stejný jako ústroj strážného, nemá
všsk pušku. Kávéstuý stojí před strážnici nebo na určeném rnisté,
rpiavídla u vchodu do budovy, a střídá se tak jako strážný.
Jsi-li určen za návěstného, pečuj o to, aby stráž na-
byla picím překvapena, a volej p, vždy mohutným hla-
sem, zavčas do zbraně, tak aby milá dosti času v po-
řádku nastoupit Stop-li již stráž ve zbrani a vyskytne-P
se nový důvod k nastoupení, nevole) již »Do zbránil*.
(U některých sfráží dává návistný signál »Do zbraně!«
zvonkem.)
Všímej si bedlivě okolí strážnice a nestrp, aby je
nikdo znečistil. Rovněž nestrp, aby se lidé shlukovali
poblíž strážnice,
Pozoruješ-ll, že $e v blízkosti strážnice ruší veřefná
bezpečnost anebo zákonitý pořádek, zavolej velitele strá-
že; uslyšíš-li poblíž strážnice stfllet, oznam fo veliteli stráže.
Přiklad:
Jako návěstný před kasární budovou pozoruješ, že
z protějšího hostince vychází několik osob a že se mezi nimi
strhla rvačka. Nerozeznáváš, jsou-li to vojíni či cváilistě —
126
je večer a tma •— ale upozorníš na to velitele itriie,
Strái nastupuje <to
zbrani k poctě:
i)	presidentu repitMiky (pre-
sidentovu náměstku).
2)	při vztyčení a snímáni
státní vlajky na objektu,
v níJUŽ je stráž,
3)	-hlavám crzích. států,
4)	pr»i>0rům. priMtorcům a
standartám branné moci.
5)	při slwvnostnícih příleži-
tostech:
- předsedovi vlády, xaslu-
puje-li .presidenta repu-
bliky. .
— předsedům poslanecké
xnfcmovny a senátu, za-
st-upujl-lí Národní shro-
máždéní,
— předsedovi vlády,
— ministrům, zástupujícfan prwid<nt:i republiky nebo vládu,
zástupcům cílích států,
6)	ministru národní obrany,
7)	generálům a'velitelům brígfrd, kteří atejsou generály (-třen však
• jen stráže útvaru, které jsou jim podřízeny).
X) ozbrojeným vojen«kýn» útvarům * vedeným důstojníkem a vo-
jensltývn pohřebním průvodům,
!J) veliteli pohádky,
10) ^véUleli vojskového tůlesa {vnitřní stráže jeho tčtesu),
tl) veliteli kasáren (stráž jeho kasáren).
Příchod hodnostářů uvedených za i). 8, 5. a ů) oznámí za-
včas stráži představený velitel.
Od večerky do budíčku stráž k pecU nenastupuje.
Jde-ll kolem stráže pohřeb, zdraví příslušnici stráže, meška-
jící mimo strážniel, předepsaným způsobem; jde-li mimo nábo-
ženský průvod a pod., stojí příslušníci stráže v pozoru.
Mtao vídávání poety nastupuje stráž do zbrang ješt?
1)	při příchodu představeného dozorčího důstojníka,
2)	když se bliti stráž určená k vystřídání,
3)	vzníkne-ll nablízku stráže oheň,
4)'je-li dáno znamení na poplach,
5) vždy, kdykoli toho vyžaduje bezpečnost stráže, zvIáStč zá ne-
pokojů.
V Uehte případech nastoupí strdi do sbraač 1 ▼ noci. Vyjma
nastoupení k poetů a při příchodu dozorčího důstojníka nastupuje
stráž vidy úplné, ustrojena.
Přikladl
Kolem hlavni strÁíe jde v 23 bod. velitel potádky.
pozdŽji potddkový dozorčí ddttoywt.
127
/si návistný.
Voláš veliteli posádky »Do zbrani!*?
Nikoli, nebol od večerky do budíčku se k pocti
nenastupxje.
Voláš »Do zbrani!* posádkovému dozorčímu důstojníků!
Ano, nebal. při příchodu představeného dozorčího
důstojníka musí stráž nastoupit i v noci.
. Sfojíš~li jako návésfný kasárenské stráže u Vchodu do .
kasáren, bývá li obyčejná sválena doxorči služba u vcho-
de, Dohlížej proto na ústroj vojínů, kteří opoušféjí ka-
sárna; kdo není ustrojen podle ptodpbu, toho jsi po-
vinen vrátit.
»Dnes je vycházka v piá- »Máte povaleni k vstu-
híchl Vralte sel*	pul*
Od každého, kdo odchází z kasáren pléd ukofláMÍm
zamésteání, jsi povinen požadovat písemný průkaz, o po-
volení k vycházce.
Nepovolané osoby do kasáren nevpoušféjl Od vojen-
ských osob, které nepatří k útvarům ubytovaným v ka-
sárnách, a ode všech osob civilních žádej u vchodu prů-
kaz opravňující je k vstupů do -kasáren, vydaný velHelem
kasáren. Je-li toho naléhavé třeba, může vstup do* kasá-
ren dovolit kasárenský dozorčí důstojník.
198
Jako dozorčí orgán u vchodu do zbraně nenestupuj,
nýbrž zůstaň na svém misii; jde-li vyšší nebo předsta-
vený kolem tebe, zdrav předepsaným způsobem, avšak
nehlas sel
Hotovost.
Hotovost má za úkol vysílat asistence a hlídky, v ne-
předvídaných případech zesilovafi stráže anebo vysílali
nové stráže.
Jsi-li v hotovostní sjužbě, bud* stále přípraven, abys
mohl ja.k ve dne, tak v noci co nejrychleji vytrhnout.
. Ústroj tvůj je stejný jako ústroj stráži.
Je ti dovoleno každé pohodlí, ale v noci nesmíš svléci
kalhoty.
Do služby nastupuješ při rozdílení stráží. Dá-ll se signál
k nástupu hotovosti anebo znamení na poplach, odebeř
se co nejrychtejí na určené nástupiště.
Zastřená hotovost znamená, že důstojnici, roUnktři a muž-
stvo hotovosti jsou ve dne v noci úplná vystrcjenl a podle okol-
ností též vyzbrojeni, koré osedláni u ustrojeni, ale bez uzdy; pod-
břiínlky jsou povoleny; krmi se po skupinách.
Je-li nařízena hotovost celé posádky, nesmíš odejiti
z kasáren bez svolení velileje. Jsl-ll v městě a vyzve-íi
té hlídka k návratu do kasáren, pospěš co nejrychleji zpět.
Eskorta.
Eskorta doprovází včznč anebo zatčené tsoby. Jednoho zatče-
ného eskorlujl jeden anebo dva vojíni.
Jsi-Ji určen sám anebo ještě s jiným vojínem za
eskortu, uvědom si řádně své povinnosti.
Před odchodem dostaneš osobní popis Oskortovaného,
potřebné údaje a doklady, a je-li zapotřebí, i pouta.
Věci pro tebe zvláště důležitou jest, abys věděl, není-li
eskortovaný nebezpečný zločinec.
Je-li zapotřebí, nasaď bodák. Eskortuješ-lí na koni,
las šavli. Pušku nabij jen tenkrát, eskoriuješ-ll nebezpéč-
129
něho zločince anebo nařídilli to velitel, který tě poslal
Nabíjej vždy před eskortovaným.
Nedovol eskortovanému, aby se s kýmkoli stýkal, af
ůsfně anebo jinak: bdi, aby mu nebyly podstrčeny pe-
níze, spisy nebo' zbraně, Sám smíš s eskoriovaným vést
hovory jen služební. Od okamžiku, kdy se ti odevzdá, jsi
taft odpověden a nesmíš ho ani na chvilku opustil
Před odchodem odejmi eskortovanému vše, čím by
tě mohl napadnout. Připomeň mu důrazně, Že ho spoutáš
anebo že užiješ násilí, zprotivili se; pokusili se o útěk,
Že po něm střelíš.
Cestou jdi eskorlovaným; vedele-B ho dva, jděte
za ním oba. Pn dopravě na voze musíš jet na vore s ním.
V osadách a v městech, v blízkosti obydlí a zvláště
v noci zbystři pozornosti živým ulicím a všem místům,
kde je příležitost k útěku, se vyhni.
Poctu nevzdávej.
Čekálli pil dopravě železnici delší čas na stanici na
odjezd vlaku, vyžádej si od přednosty stanice zvláštní
místnost. V čekárnách, je-fl v nich obecenstvo, neprodlé-
vej! Ve vlaku sl sedni k dveřím nebo k oknu kupě, nej-
raději zvláštního; na chodbě nestůjl
Při oskortováhí nákladním automobilem sed na kraji
nebo v rohu vozu; eskortovaný af. sedí vidy uprostřed.
I když jde za svou
potřebou, jdi s nimi
Je-li eskortovaný ne-
bezpečný zločinec anebp
je-li podezřelý z útěku,
můžeš ho spoutat železy,
a nemáš-li je, aspoň pro-
vazy.
Dá-li se eskortovaný,
označený za nebezpečné-
ho zločince, na útěk, po-
kus se ho jakýmkoli, způ-
sobem zadržet; nenf-ll to
možné, zvolej naft: »St4jt
|3Q
nebo střelíml* — a neuposlechne-li, sltell Kdyby vJak
střelba ohrožovala také Jiné lidi, nesmí? střílel; ale ne-
přestaň ho pronásledovat.
Není-li eskorfovaný označen za nebezpečného zlo-
čince, nesmí? použít zbraně k jeho zadržení. Jinak platí
o použití z brané ustanovení obsažené v kapitole »Po-
užití zbraněu, str. 133.
PodaH-ll se ©škodovanému uprchnout, zprav o tom
ihned nejbližsí posádkové velitelství, četnictvo a obecní
úřad.
Mtklad:
Eskortuješ zbčha do vojenského tábora, který je né-
kolik kilometrů vzdálen.
Nabíjel zbrafá
Nikoli, neboť zbíb není nebezpečný zločinec. Máš-li
zbraň nabít, nařizuje ostatní velitel, který tl odesílá.
Zběh se pokusí o útčk.
Smis stříleli
Nikoli, nebot zbčb není nebezpečný zločinec. Hledíš
ho tedy dohonit a voláš na lidi pracující na poli, aby utí-
kajícího, zadrželi.
Když zběha dopadneš, spoutej mu vpředu ruce (řetč-
zem, provazem, řemenem a pod.), aby ti znovu neutekl;
spoutej ho tak, aby mu ruce vadily co nejvíce v útčku.
Asistence.
Pomocné aalslonce.
Pomocná vojenská asistence Jest oddíl pfídčiený veřejným
úřadům jako pomoc při pohromách ohrožujících život, sdravf
a majetek občanů.
Jak se čestní vojáci I v míru dovedou obětovat ze
své spoluobčany a jak za ně často nasadí i vlastní Život,
ukazují tyto příklady:
'Roku 1927 počátkem července byly severní Čechy po-
stiženy zhoubnými průtržemi mračen.
Na telegrafickou žádost okresního úřadu v Ústí n. L.
131
vyslala velitelství j: divise dne i O.- července ve 3 hodiny
z Terezína asistenční oddíl soo muž# do SchBnwaldu a od-
díl 40 muž# do Telnic. Pozdíii byl Ještě vyslán oddíl 40
vojín# do Dobkovic. V tich obcích řadila vodní smrst nej-
zhoubněji. U Schonwaldu konal cvičení hraničářský prapor
1 a ten ze svého popudu přispěl ohrozeným také rychle
na pomoc.
Vojíni se zúčastnili záchranných prací s nasazením
vlastního života. V noci, ve které byl Scbdnwald překvapen
ohromnou vodní záplavou,- se vrhli do zatopených domů,
vynášeli ženy, děti, peníze, nábytek, vyváděli dobytek a tak
pracovali celou noc, třebaže Jim hrozilo nebezpečí, jednak
že se utopí, jednak že se nachladí, když byli stale ve vodě,
která jim sahala až po prsa. Zvláště se vyznamenali svo-
bodníci Vít a Koudela, kteří zachránili celou rodinu koláře
Ritscbla, jehož d&m byl brzo potom vodou úplně poddmlet
a odplaven. Při tom byl svoboaník Koudela stržen proudem,
a jen $ vynaložením posledních sil vyvázl životem. Vojín
Král vynesl ze zatopeného domu Boletou stařenu Jehnelo-
vou a čoletou Blumentritovou. Zachráněním lidských život#
sc dále vyznamenali vojíni Stcmbera, Pospíšil a Rcilich.
(Podle ^Bratrství* 1927.)
Ozbrojené asistence*
PM nepokojích, když k udržení zákonitého pořádku a bez-
pečnosti c.sob a majetku nepostačují sily policie a četnictva, užívá
se ozbrojených asistenci vojenských.
Za použiti ozbrojené asistence jsou odpovčdní přítomní před-
stavitelé politických úřadů. Asistence je chrání a dodává jejich
nařízením potřebného dárazu.
Ukázněná a řádné vystrojeni i vyzbrojená jednotka a vojen-
sky strohým chováním často již svým vystoupením zchladl horké
hlavy davu.
Při asřstencč chove; se vážni e odměřeně, vůči ob-
čanstvu zdvořile, ale zdrženlivě, buď rázný, odhodlaný,
a je-li ffeba, I Ivrdý.
S občanstvem se nepouštěj do důvěrných hovorů
a nevyjednávej s ním. K tomu jsou političtí úředníci.
Nenech se ojedinělými výzvami ani pekllkam strhnout!
k nerozválnoafem.
132
Zbraně použij Jenom na rozkaz svého velitele!
Velitel asistence rozkáŽo použiti zbraně zpravidla jen na M
dost zmocněného představitele politického úřadu. Neni-h však tento
orgán přítomen anebo je-li mu znemožněno projevit svou vlili tak,
jak by za těch okolnosti bylo třeba, a podnikno-K srotivši se dav
útok na číkoli život, lék, svobodu tiebo majetek, mohou asistence,
použit zbianč o své vůli. Bci svoleni anebo v&vty představitele
politického úřadu může asistence použit zbraně, střílj-li ío na ni
nebo je-li ohrožována ozbrojeným útokem anebo je-li ohrožena její
akční volnost.
Před každým zakročením zbraněmi vyzve představitel politic-
kého úřadu srocený dav. aby se rozešel. B.vlo-li jeho vyzvání
marné, útočí cbyčojnč nejprve jezdectvo, protože je svým rychlým
pohybem schopno vyklidit ulici, aniž potřebuje užit zbrani. Nenl-li
právě při ruce, útočí pěchoto. a to pokud možno nejprve s na-
sazeným bodákem: teprve nestači-h to, užije zbraně střelné. Před
zakročením zbraní předchází znamení polnici.
Dá-li «« rozkaz k palbě, použij zbraně! Vezmi si na
mušku nejnebezpečnější z provinilců anebo štváče. Ovšem
vůdcové a štváči — zpravidla ti největší zbabělci — te
drží opatrně vzadu. Slkf po nich!
Setři neozbrojených žen, dětí o sfarcúl
Obranou nesmíš poškodit osoby při útoku nezúčast-
něná. Hrozí-li však nebezpečí přímo tvému životu, můžeš
užít svých zbraní beze všech ohledů.
Nikdy, ani kdybys byl odkázán sám na sobe a byl
tísněn se všech stran, nesmíš tak poklesnout, že by ses
odhodlat zbraň odhodit. Čestný voják se brání I proti
přesile, až se stane boje neschopným. Složití Zbraň bez
boje Jest Jednáni bezectné!
Dál-ll se však odzbrojit anebo zajmout a nebránfš-
-li se ze všech sil anebo bránfš-li se jen chabě a <na oko,
budeš soudně stihán,
Použiti zbraně.
Je-li zatčení anebo zadrženi vlnntko (podle kap. »Za-
fýkáni a zadržováníu, str. 137) nemožné, jsi jako strážný,
hlídka, obchůzko nebo eskorta oprávněn užili zbraně
proti tomu,
133
1)	kdo té útokem nebezpečné ohrožuje nebo té násilni
zraní,
2)	kdo tě přes napomenutí i dále hrubé uráží,
3)	kdo byl tebou zatčen (zadržen) anebo kdo l» byl
k přísnému střežení Jeko nebezpečný zločinec ode-
vzdán a pokusí se o útěk, třeba by se násilni nepro-
tivil, a pfas tvé varovné zvolání se nezastaví a jinak
ho zadrželi nelze,
4)	ikdo se v místech ohrožených nepřítelem učiní pode-
zřelým, nedá na tvé voláni uspokojivé odpovědi a dá
se na útěk.
V míru a za normálních poměrů užij především bodné
nebo sečné zbrani, Izo-ti tím dosíci žádaného účelu;
v případech uvedených za 2) a 3) nesmíš užiti střelné
zbrani tehdy, je-li tím ohrožen život jiných osob,
Za zadrženou anebo zatčenou pokládej zjišťovanou
osobu Jenom tenkrát, když jsi Ji skutečné dostal do své
moci, na př. uchopil-li jsi jl, přlnutll-li jsi ji do polohy
»K zornila anebo podrobilo-!! se ti dobrovolné.
Použiti zbrani proti zatčenému anebo zadrženému
podle tohoto článku Jsi oprávněn jenom tehdy, Jestliže Jsi
v jeho počínání nebo Jednání spatřil alespoň pokus spá-
chali nebezpečný zločin (jako jest na př. sabotáž, vy-
zvidačsfví, zničení objektu, který střežíš, nikdy I vloupání,
na př. do pracháren, do skladů střeliva nebo zbraní
a pod.).
Híklady k 1);
a)	Jsi strážným u skladiště. Za soumraku se na tebe
sápe neznámý člověk a ohrožuje tě holí, To jest útok.
Halí lze taki zabiti, lest to tedy nebezpečný útok.
Na zadrženi nebo zatčeni útočníkovo nelze ani pomyslit,
nebol stráž jest velmi vzdálena. Jsi tedy oprávněn
použiti zbrani. Útočník jest jen jeden a má hůl. Vypo-
řádáš se s nim tedy snadno nasazeným bodákem.
Útočník ustoupí, ale v' zápětí se vrací a vystřelí po
tobě z pistole. To jest jiný způsob útoku, daleko nebez-
pečnější, nebot proti pistoli bys bodákem mnoho nezmohl.
Použij tedy pusky a střílej po něm taká.
134
b)	Jsi na témž místi, V noci jdou kolem dva výrostci,
zpozoruji ti a provokuji té. Na tvou výzvu, aby se vzdá-
lili, ustoupí za stromy a zasypou té kamením. To jest
útok. Jeden kámen tí zasáhl do tyáře a krev se ti řine
po skráni. Jsi tedy zranín násilní. Stráž, na niž jsi
zvonil, nepřichází, jest hodní vzdálena. Není ti tedy možno
útočníky zadržet, i použiješ zbránil Bodáku použít
nemůžeš, nebol se nesmíš se svého místa vzdálit. Proto
střílej!
Příklad k 2|: *
Jsi strážným u skladiště. Jsou nepokoje. Přiblíží se
k tobě několik výrostků a hrubí ti spílá. Zadržíš jednoho,
vtláčíš ho do kouta a zvoníš na stráž. Kolem tebe se však
shlukne dav lidí, dotírá na tebe a jejich hrubí nadávky se
přes tvé napomínání. jen stupňují. Použij zbraní —
bodáku. Střílet nefmfá, je to na ulici,ne v polích, snadno
bys mohl zasáhnout osobu nezúčastněnou. Střílet bys mohl
jenom tenkrát, kdyby střelbou nebyly ohroženy osoby ne-
zúčastněné, na příklad kdyby to bylo v polích.
Když dav ustoupí, nepronásleduješ jej, nýbrž zůstaneš
podle své povinnosti na svém stanovišti a vyčkáš příchodu
stráže.	.	. . .
Ale stráž nepřichází. Vtom padne z davu rána z pistole
a střela se ti odrazí, ode zdi právě nad hlavou. Jsi tedy
útokem nebezpečni ohrožen. Tu můžeš, nehledě na nic,
použít pušky a střílet na útočníky.
Příklady k 3J:
a)	Jsi strážným u skladišti střeliva. Přistihneš dví
osoby, že se vloupaly dovnitř. Jednu z meh zadržíš, druhá
prchne. Zadrženému pohrozíš zastřelením, pokusí-li se o
útěk anebo zprotiví-H se ti, a voláš stráž.
Zadržíš tedy osobu, kterou jsi přistihl při ne-
bezpečném zločinu.
Zadržený tě náhle prudce odstrčí a dá se na útek.
Voláš: *Stůj, nebo střelím!*. Prchající se však nezastaví.
Jsi oprávněn použiti zbraní. Bodáku použít
nemůžeš, nebol se nesmíš vzdálit se svého stanoviště. Tedy
135
střílej, ne*f-H ve imim palby nikdo nezúčastněný, koho
byt mohl zasáhnout.
ItfHIblI, miř dobfel Neproslaví se Jednotka, které utí- .
kaji zločinci.
b)	e?en i** °P** u t0b° skladišti strážným. V noci
přistihneš u něho osobu, která se dá před tebou na útek.
rotí) za prchajícím »Stúj!< — a když te nezastaví, do-
konce »Stuj, nebo střelím!* Ale onen človék utíká dále.
Smít po nim střelit!
Ve válce ano, ale v minu v tomto připadl nikoli, nebol
jednak jsi tu osobu ještě ani nezadržel, ani jsi ji nezatkl
(t. j. nebněl jsi ji ve. své
moci), a jednak ani nevil,
co ta osoba u skladišti
vpravdě chtéla a lze-li v
její přítomnosti u něho tri-
dčt již nebezpečný zločin.
Příklad k 4):
Je válka. Jsi vedetou.
Pozoruješ osobu, která se '
k tobi blíži, Voláš >Stúj!'
Osoba se obrátí a prchal
Zastřel ji!
Zbraně používej jen lek dlouho, dokud nedosáhneš
toho, proč jsi jí použil. Nestřílej dále, když se prchající
zločinec při první ráně zastaví, zvedne ruce a vzdá se.
Nestřílej na osoby, které tě urážely, Myž se po první
ráně dají na útěk.
Zbraně použiti Jest nejen tvé právo, ale I tvé povki-
nostf .	•	|
Budeš odpovídat! ze zločinu anebo přečinu porušení
povinností, jestliže nebezpečný • zločinec, který tl byl
odevzdán k střežení, ti uprchne a ty nepoužiješ k jeho
zadržení své zbraně, ačkoli to můžeš učinit bez ohrožení
druhých, anebo jestliže srocený dav 1( vyrve zbraň, aniž
se jí pokusil bránit.
136
Rozvaž co nejrychleji, které zbraně použiješ — ale
jen nebuď nerozhodný! Je vždy lépe, zakročíš-li v pravý
čas energicky, než abys svou nerozhodností a strachem
před odpovědností nechal zlo růsti.
Zatýkáni a zadržováni.
Vojenské stráže, strážní a hlídky rňají právo zatýkali
anebo zadržovali vojenské osoby v činné službě. Mimo
níže uvedené případy není vlak dovoleno zatýkal,a je
lo trestné.
Jako strážný (hlídka) Jsi povinen zatknout! vojenskou
osobu v činné službě,
1) kterou přistihneš při zločinu (zalkni ji za všech okol-
ností),
2) kterou přistihneš pft závažném ptačinu,
neznáMl jl a nemůžeš-li její totožnost spolehlivě zjistit.
Je-li nebezpečí, že by se útěkem vyhnula trestnímu
stíhání,
jo-11 nebezpečí, že by v trestném jednání pokračovala
nebo trestný čin opětovala anebo žo by trestný čin,
jímž hrozila, opravdu také vykonala,
je-li nebezpečí, že by hleděla působením na svědky
nebo znalce anebo zahlazením slop stíhání ztížili ne-
bo znemožnili, anebo když již hleděla působil na
svědky,
je-li zatčení třeba z důvodů zachování vojenské kázně,
zejména, když pachatel neuposlechl tvého služebního
rozkazu, když tě pohaněl anebo když na tebe ná*
sMně dorážel.
Přistlhneš-ll za jiných okolností vojenskou osobu v čin-
né službě pří závažném přecinu, mál sice právo ji za-
tknout!, avšak není lo tvoje povinnost.
Zatčeni vykonej slovy: »Ve jménu zákona vát zatýkám!*
• počine] sl při tom s potřebnou rázností, ale co možná
137
»Ve jménu zákona vát
zatýkám!*
nenápadní. Protiví-li se tl
zatýkaný, vyžádej «l oka-
mžití podporu u velitele
stráže, od kolem jdoucího
mužstva anebo stráže bez-
pečnostní. Násilí užij Jen
tehdy, když je to nezbyt-
ná. Zbraně používej po-
dle zásad uvedených v pře-
Ueílé kapHole.
Zatčenému odehni zbraň
a odevzdej ho velHell strá-
že; jsi-li na hlídce, ode-
vzdej ho nejbližSÍ vojen-
ské stráži.
. Příčbiu a bližlí okolností zatčení hlas podrobné svému
veliteli stráže a orgánu, kterému zatčeného odevzdává!.
Odevzdávál-li ho někomu jinému než veliteli své stráže,
vyžádej si o tom od něho potvrzení.
Příklady;
i) Jako strážný jsi přistihl svobodrdka, který se vlou-
pal do skladiště. Přistihl jsi ho při z l oč i nu, proto je
tvou povinnosti ho zatknout, třebas je vyšším. Ty jsi
ve službě strážného!
Zatřeni vykonej slovy: *Ve jménu zákona vis zatý-
kám!*. Má-li svobodník zbraň, odejmi mu ji a zavolej ve-
litele stráže.	*.
IZzpírá-li se ti zatřený,
použij násilí: uchop ho za rameno a vtlač ho do strážní
budky nebo do kouta anebo ho přitiskni ke zdi; dtočí-li
na tebe, použij zbrani podle ustanoveni uvedených v pře-
dešlé kapitole;
volej sut kolem jdoucí mužstvo, aby ti pomohlo.
z) Při požáru té postaví velitel hotovosti jako stráž-
ného k vynesenému majetku. Zde přistihneš vojína, který
chce odcizili prádlo — ledy při pře činu. Neznáš ho-
138
Vyzveš bo, aby se ti legitimoval. Pachatel hrubým způ-
sobem odepře tak učinit.
Přistihl jsi ho, při přečinu a nemizsl zjistit
jeho osobnost. Proto jsi povinen ho zatknout.
Jako strážný Jsi povinen zadržet* vojenské osoby
v činné službě, které Jsi ske nepřistlM při zločinu nul
pil závažném přečinu, ale které Jsou t lakového Jednáni
podezřelé, je-íl tu některý z těchto důvodů:
a) nenf-li totožnost osoby pachatelovy známa a nelzeJI
JI spolehlivě zjistU, nebo
b)	je-li nebezpečí/ žo by se pachatel útěkem vyhnul trest-
nímu stíháni, nebo
c)	ie-li nebezpečí, že by pachatel v trestném Jednání po-
kračoval, trestný čin opětoval, nebo
d)	je-11 nebezpečí, že by pachatel hleděl působením na
svědky nebo znalce anebo zahlazením stop stiháni
ztížil anebo je znemožnit.
Zadrží? je týmž způsobem a naložil s nimi právě lek,
jako se zatčeným, jenže nepoužiješ rčení: »Ve jménu
zákona vás zatýkám l«. Je tedy mezi zatčením a zadržením
rozdíl jen formální.
Příklad:
Jsi strážným před kasárnami. Je noc. Do kasáren spěchá
vojín, kterého pronásledují dva občané. IT vchodu bo do-
honí.. Občané Žádají, abys utíkajícího zadržel, a udávají, že
při rvačce zranil težce jednoho muže. .
Ty jsi vojína při činu nepřislíbí, proto bo ne-
můžeš zatknout, ale zadržíš ho a odtvzdáí ho
veliteli stráže.
Dále, mál právo zadrželi, předvéstl a zjistit! kterou-
koli vojenskou osobu v činné službě. Je-li toho potřebí,
aby sis zajistil nerulené a řádné vykonáváni své služby.
Přiklad:
Jsi návéstnym a zároveň dozorčím orgánem u vchodu
do kasáren. Od vojína, který před ukončeném odpoledního
zaměstnání vychází z kasáren, požaduješ, aby se ti vy-
kázal písemným povolením. Ten ti vlak hrubé odbude.
139
Pustíš-li ho bez průkazu, dopustíš se porušení povin-
ností. Proto ho zadržíš a dáš ho předvést veliteli stráže
a tak si zabezpečíš řádné vykonávání své služby.
Ani zatčeni, ani zajlržani nesii ještě vazbou. Postižený se <lrii
ve váženi Jen tak dlouho,, dokud o nám nerozhodne Jeho před-
stavený anebo posádkový velitel.
Zadržováni občanských osob*
Jako strážný (hlídka) jsi oprávněn zadrželi občanskou
osobu,
t) pfhHhnel-ll jl pil zločinu nebo pil uějakéffi 'závažném
přečtou anebo (na upozornění očitého svědka) hned
po takovém činu a nemůže-li jl zadrželi čotnhc ani bez-
pečnostní orgán civilní;
2) ehová*ll se k (obě způsobem, který tě opravňuje po-
uliti zbraně (viz ustanoveni v předešlé kapitole);
3) neuposlechna-ll tvých pokynů o je-li zadržení nutné,
aby se odvrátilo nebezpečí ohrožující něčí život anebo
majetek, střežený předmět aneb účel strážní služby
vůbec.
V případech méně závažných postačí, zjldíš-li nepo-
chybně zadrženého.
Zadrženou osobu odevzdej hned veliteli stráže. Jsl-ll
velitelem hlídky, odevzdej zadrženého četnictvu nebo
bezpečnostním orgánům civilním a hlas jim, proč Jsi ho
zadržel a za kterých okolností došlo k jeho zadržení,
Příklad:
Jr: strážným a máš za úkol nedovolit přístup na polní
střelnici. Dvakrát jsi v tom zabránil žení, která se opřtóvní
—• na dvou rázných místech —* pokoušela dostat do uzavřené
části lesa. Přistihneš ji po třetí.
Je nebezpečí, že žena bude zranína nebo dokonce za-
bita, dostane-li se do lesa, — a ty ji nemůžeš stále hlídat.
Proto ji zadržíš a při nejbližsí příležitosti ji odevzdáš ve-
liteli stráže nebo závodčímu, když přijde na obhlídku, anebo
požádáš velitele kolem jdoucího oddílu, aby ji eskortoval
k veliteli stráže.
%
140
Puška vz. 24.
Puška vz. 24 jest opakovačka s pevným zásobovacím
zařízením. Pojme 5 nábojů, které se nabíjejí páskovým zá-
sobníkem. Při výstřelu je mechanismus uzamčen válcovi-
tým závěrem, opatřeným dvěma uzamykackni ozuby.
Hlavní Části pušky /sou: hlaveň, miřidla, závěr, pou-
zdro, spušfadlo, schránka $ podavačem, pažba a nad-
pažbí, kování.
MlavM « palba.
Hlavě*.
Hlaveň je nejdúležitějŠi část pušky. Je to vrtaná ko-
vová trubka s pevným pláštěm. Vývrt má čtyři pole a
čtyři rýhy/zatáčející se napravo. Průměr vývrtu mezi poli
— ráže — je 7.92 mm. Vpředu hlavně jest ústí, v jeji
zadní části je nábojní komora. V té dochází k výstřelu;
střele se dostane rychlosti a cestou vývrtem otáčivého po-
hybu, -nutného k lomu, aby se siřela za letu vzduchem
nepřevracela.
Hlaveň se od ústí ke komoře postupně zesiluje.
Vpředu je -na hlaveň nasunut a náletován prstenec
mušky, vzadu je základna hladí.
141

šroubek k prstenci
muška	mušky
prstenec k mušce
stiskátko stavftka
sUskátko atavítka
atavítko
pružinky stlskitka
klapkový kolíček
Muška je zasazena do prstence. Její správná poloha
Jest označena nasfřelovací značkou.
Hledí se skládá z několika součásti.
Na klapce je navlečeno stavítko, které můžeš pomocí
sílskátek posouvali po stupnici od 3 do 20, t. j. pro vzdá-
lenost od 300 m do 2000 m. Klapka je otáčivé připevněna
k základné bledl o může se zvednout anebo snížit. Do
základny jsou vsazeny a perem k ní připevněny sáAky,
na jejichž okrajích spočívá sfavttko.
142
XAvtr.
úderník
údemfková zpruha úderníkovi matice
kroužek vyiahovače
vytahoval
uzávěra
pojistka
čípek uzávěry
zpruha uzávěry
Závěr zasouvá náboj do náboj ní komory, uzamyká
komoru, rozněcuje zápalku a vytahuje a vyhazuje vystře-
lenou nábojnici.
Klika je»i opatřena držadlem a hlavou; uzavírá hlaveň*
143
jakmile její dva ozuby zapadnou do výběru v pouzdře. '
Ke klice Je kroužkem vytabovače otáčivě připevněn
vytahovač. Vytahuje nábojnice z hlavně.
Úderník je zakončen zápalníkem, jimž rozněcuje zá--
pálky. Prstencový nákružek má vpředu dva výběžky, které
zapadají do výběrů v klice a znemožňují výstřel, dokud
není závěr uzamčen.
Úderníkové matice zachycuje předním ozubem o spou-
šťový ozub; jí se natahuje úderník.
Úderníkovi zpruha je navlečena na úderník a tlačí
jej kupředu.
Uzávěra má .lůžko pro pojistku a pro Čípek uzávěry
a spojuje ostatní součástky závěru s klikou.
Cípek uzávěry udržuje uzávěru v její poloze.
Pojistka, otočená napravo,, pušku zajišťuje, to jest, je-li
puška nabita, zamezuje spuštění a otevření závěru; je-li •
pojistka v kolmé poloze, můžeš klikou otáčet, nemůžeš
však spustit; tak ji postav, chceš-li vyjmout a rozebrat
závěr; otočíš-íi pojistku nalevo, můžeš klikou otáčet i
střílet.
Pouzdro se zádrlkou a vyhazovačem.
Pouzdro chová závěr a spolu $ ním uzavírá hlaveň.
144
Hlava pouzdra má podélné drážky, ústící do drážek
příčných? v nich se pohybují uzamykací ozuby kliky,
Nábojlště je vespod vybráno.
Mftífek má drážku pro lištu kliky, drážku pro pojistný
ozub, výřez pro zasunuti zásobníku, vybrání pro ozub
zádržky a pro vyhazovač.
Výběžek pouzdra má otvor pro spoušťový ozub.
Zádfžka omezuje pohyb závěru. Je přišroubována
k výstupku.
Vyhazovač: při úplném otevření závěru vystoupí lůž-
kem pro dno nábojnice a vyhodí ji. Je přišroubován k zá-
držce a spolu $ ní je připevněn k pouzdru a llačen perem
zádržky.
SpuIfadlC'
spoušťová pružinka
spoušťová páka
pákový kolíček
Spušfadlo zachycuje a vypouští úderníkovou matici
s úderníkem. Skládá se z několika součástí.
Spoušťová páka s pákovým kolíčkem: její spoušťový
ozub vyčnívá otvorem ve výběžku pouzdra.
Spoušť vybíhá Jazýčkem do lučíku; Jest otáčivě na-
sazena na spoušťovém koMčktt.
Spoušťová pružinka tlačí na spoušťovou páku.
145
SchrMw a podavač.
sebránka
deska podavače sebrénková
pružinka
přední
spojovací
šroub
fl čípek
J schránky
přední
slavíci šroubek
pero podavače
zíužovaeí
zadní
spojovací
irottb
schránkový
kolíček
dno
zadní šroubek etavčcí
Schránko chová podavač a ívofí zásobovací Ostrojí
pušky. Vzadu vybíhá v lučík, který chrání spoušťový jo*
zýček.
Podavač se skládá ze dna schránky, z pera a desky
podavače.
146
XovteL
hond objímka
matice ztužovadla
šroub k
botce 1
záchyt
přidržovač objímky '
kolíček zšebytu dolní objímka
šroub k dolní
šrouby k poutkovč
deštičce
botka
značkovací deštička
Šroub k botce
ztužovačKo
přední
poatkový
uýt
objímce
přední poutkový
b svorník
přední pontková matice
přední poetko
zadat poutko
šroubek k značkovací
deštičce
pouíkovš deštička
poutkový
£ ložisko vyfčráku
střední poutkový
svorník
«—0
střední poutkovl •
matice
střední
poutko
střední poutkový nýt
vyíčrák
Pažba a nadpažbl.
Pažba chrání kovové části pušky před poškozením a
umožňuje při střelbě opření pušky o rameno. Na pažbě
rozeznáváme předek a střed pažby, krk a hlaviště.
Nadpažbí kryje hlaveň svrchu.
Kováni.
Kování jednak spojuje jednotlivé části pušky nebo
je chrání před poškozením, jednak se na ně zavěšuje
řemen.
Bodák vz. 24.
Bodák je zbraní bodnou i sečnou. Je-li nasazen na
pušku, síává se zbraní čisté bodnou. Má čepel, příčku
o jílec. Hlavička jílce jo provrtána pro vyfěrák. V ni je
také stískátko s ozubem.
V pochvě jest obúslek s vložkou.
14X
činnost puSky.
Závěr uzavřeme flakem dlaně pravé ruky na držadlo
kliky. Pří tom vypadne zásobník.
Hoření náboj se zachytl klikou a zasune do nábojní
komory. Obruba nábojnice se prt tom vsune pod drápek
vytahovaČe.
Když závěr dokonči pohyb vpřed, otočíme kliku na-
pravo, při čemž klika postoupí jesle málo kupředu a za-
sune náboj úplně* do nábojní komory. Přední ozub úder-
níkové matice zachytí o spoušťový ozub, lakže se matice
zastaví a úderníkové zpruha se úplné stlačí. Ozuby kliky
jsou v příčných drážkách a uzamykají dokonale nábojní
komoru.
Spouštění provádíme flakem na spoušťový jazýček.
Tento tlak přenese spoušť na zadní konec spoušťové páky,
čímž se sniži ozub spoušťové páky a uvolní ozub úder-
níkové matice.
Výstřel. Úderník jest úderníkovou zpruhou vržen prud-
ce kupředu a udeří na zápalku. Tímto úderem se vznítí
v zápalce třaskavina a zapálí prach; ten 5hoří, promění
se v plyny a vývrlem hlavně vytlačí ven střelu.
Vytažení a vyhozeni nábojnice. Otvíráme-lí závěr, při-
jdou ozuby z příčných drážek do podélných o drápek vy-
tahovače táhne nábojnici z nábojní komory. Krátce před
tím, než se ukonči zpětný pohyb závěru, vystoupí vyha-
zovač výřezem v přední části kliky, narazí na dno ná-
bojnice a směrem napravo ji vyhodí z pouzdra.
Rozbíráni a skládáni pušky*
Rozbírat $miš jenom závěr a vyjmout smíš jenom dno
podavače. Jinak nesmíš na pušce otáčet žádným šroubem.
Dbej, aby se rozbírané části neznečistily nebo neza-
měnily $ jinými. Klaď je proto pohromadě na hadřík.
149
Rozbírání závěru.
Postav pojistku do kolmé polohy, otevři závěr, palcem
levice odtáhni nalevo zádržku a vytáhni z pouzdra závin
Závěr uchop levicí a palcem stlač čípek uzávěry; pra-
vou rukou vyšroubuj uzávěru.
Úderník opři hrotem kolmo v důlku zlužovadla, levou
rukou stlač dolů uzávěru a při lom opírej palec o kři-
délko pojistky, až výstupek lišty úderníkové matice vy-
stoupí z výřezu v uzávěře. Pak otoč pravicí o 90 stupňů
úderníkovou malici a sejmi ji s úderníku.' Povoluj tlaku
úderníkové zpruhy a sejmi i uzávěru. Zpruhu svlékni
s úderníku.
Otoč napravo pojistku a vyjmi ji z uzávěry.
Zatlač do lůžka čípek uzávěry, až se jeho válcovitý
výběžek octne proti přerušení v drážce, a otoč jej. Zpru-
Žlnka je) vytlačí z uzávěry.
Vyfahovač odděluj od kliky, jen je-li nutno: šroubo-
vákem vyzvedni jeho hlavu a otoč jej, až zakryje oválné
otvory v klice. Tlakem kupředu sesutí jej s výběžků krouž-
ku vytahovače. Snímali kroužek nesmíš.
Vynětí dna podavače.
Stlač hrotem střely, zašpičatělým koncem kolíčku nebo
hlavou vyfěráku čípek schránky, dno posuň směrem k lu-
číku a vyjmi je.
Skládání závěru.
Na výběžky kroužku vytahovače nasaď vytahovač, jeho
hlavu stlač směrem do kliky a vytahovač posun nazad tak,
aby jeho lišta přišla do výše drážky v klice; pak jej otoč,
až lišta zapadne do drážky.
Úderníkovou zpruhu navlékni na úderník, úderník
zasuň do vývrtu v uzávěře, nasaď pojistku a otoč křidélko
do kolmé polohy. Úderník opři v důlku zfužovadla, a opí-
raje se palcem o křidélko pojistky, stlač uzávěru. Pravou
rukou nasaď úderníkovou matici, otoč ji tak, aby lišta při-
ISO
ila proti vybrání v uzávěře, a povol Háku úderníkové
zpruhy.
Do lůžka v uzávěře vlož zpruhu, nasaď čípak a stlač
jej, až jeho výstupek přijde proti přeražení, pak jej otoč,
aby zapadl výstupkem do drážky.
Zašroubuj uzávěru do kliky, a to tak hluboko, až její
čípek zaskočí do vybrání na zadním konci kliky. Při tom
dbej, aby uzávěra byla úplně dožtoubováM.
Polom natoč vytahovat, a to tak, aby přesně kryl
pravý uzamykací ozub, a celý závěr vlož do pouzdra.
Zasazení dna podavače.
/
Vlož podavač s perem do schránky a jeho dno stlač
lehce oběma palci, aby IlJfa na předním konci byla přesně
proti vybrání v přední části schránky; pak dno zatlač úplně
a posuň je vpřed, až uvnitř cosi cvakne,* to čípek schránky
zapadl správně do otvoru v jejím dně.
NasadO dno nesprávně, snadno vypadne. Zkus, zda
se ti je nepodaří oběma palci zase posunout nazad. Ne-
stano-ii se to, je dno vloženo správně.
Kulomet vz. 25.
Charakteristika.
Kulomet vz. 26 je zbraň samočinná; má pevnou, vzdu-,
'chem chlazenou hlaveň; tlak plynů působí po výstřelu
na píst, vyhazuje vystřelenou nábojnici a opět nabíjí
kulomet.
Teoretická rychlost palby jest asi 600. praktická asi
200 ran za minutu.
Hlavní části kulometu jsou: úplná hlaveň, úplné
pouzdro závěru, závěr, spuŠfadlo. pažba, podstavec. Dále
náloží ke kulometu zásobník, potřeby a výstroj.
101
Úplné Maveff.
Hlaveň je z oceli a je dlouhá 602 mm. Uvnitř vývrfu
jsou 4 pole a 4 rýhy, tvořící pravý závit. Ráž je 7.92 mm.
Vzadu je vývrf rozšířen v nábojní komoru. Při ústí dole
jest oválný otvor, jímž proudí plyny do plynového ná-
sadce a do pístoví .trubice.
Zevně má hlaveň po celé délce chladicí žebra. Ústí
je opatřeno závitem pro tlumič. Vzadu jsou přerušovaná
žebra a jimi se hlaveň spojuje s pouzdrem závěru.
Vpředu na hlavni je nasazen plynový násadec. V nim
jo provdán spojovací kanálek, kterým se odvádějí plyny
do pístové trubice. Nahoře vybíhá násadec v nosič, na
kterém jo nasazena muška a její chranítko.
Tlumič je našroubován na ústí hlavni a je upevněn
pojistkou.
Obojek hlavni má raménko s rukojetí, kterou lze hla-
veň rychle vysunout a zasunout a kulomet v boji přemístit.
Úplné pouzdro zévéru.
Pouzdro závěru nese hlaveň a vede závěr. Vpředu
má lůžko hlavni a hfavňové svorky. Uprostřed je nábo-
jišfě; jeho přední stěna* tvoří záchyt pro ozub zásobníku.
Pod nábojřštim jsou dvě lišty, na >kferé dosedá zásobník.
Zadní stěna nábojilti tvoří ložisko pro vyhazovač a záchyt
zásobníku a vybíhá v můstek, pod nímž je lůžko opěrky
závorníku.
Vpředu na spodní části pouzdra je lůžko se závitem
pro pístovou trubic], na vrchní ploše je jazýček k vedení
hlavni. Uvnitř jsou drážky pro dno. pouzdra a pro Ušty
nosiče závorníku, v pravé straně pro napínací táhlo.
V levé straně pouzdra je lůžko pro pouzdro hledí.
Dole po obou stranách jsou dvě zesilovací žebra, v pra-
vém vybrání pro napínací táhlo se záchytem pro napínací
kliku.
K úplnému pouzdru závěru náleží tyto samostatné sou-
části:
192
1)	Pistovi trubice, kíérá je zašroubována v pouzdře
xávěru a je zajištěna pojistníkem. Vpředu mi zářez pro
plynový násadec a několik zesilovacích žeber Ve středu
podpědca hlavně spolu s nákružkem tvoří lůžko pro ob*
jímku pístové trubice. Na dvou místech je trubice zesílena
a má otvory pro unikání plynů.
2)	HlavAová spojka, spojující pomocí přerušovaných
žeber hlaveň s pouzdrem závěru; má západku a pojlitník
s pružinkou a závrtkem.
3)	Záchytka zásobníku, přidržující zásobník v nábo-
jištl; je zasazena na vyhazovat! a tvoří narážku pro dno
nábojnice. Pod můstkem vyhazovače jest opěrka závorníkv.
4)	Hledí je bubínková a skládá se z několika součástí;
jsou to:
Pouzdro hledí, které je na levé straně pouzdra zá-
věru zasunuto do lůžka a upevněno šroubem; vnější jeho
strana tvoří lůžko točífka, které má okénko pro stupnici.
Klapka; ta má tři raménka, na dlouhým je zářez hledí.
Zpruha s vodítkem Usnadňuje navrácení klapky do
původní polohy.
VáčkovHý hHdelík, který omezuje otáčivý pohyb a nese
ločíiko hledí.
Točtfko hledí, které má na vnitřní straně vruby, do
nichž zapadá západka, udržující klapku v dané poloze; na
vnitřním jeho obvodu je stupnice od 200 m do 1500 m.
5)	Napínací klika, jíž užíváme k ručnímu opakování.
Jo nasazena na napínacím láHu, jež je vedeno v drážkách
pouzdra závěru a předním koncem zachycuje za ozub
nosiče závorníku.
6)	Víčko pouzdra, které uzavírá nahoře pouzdro závěru.
7)	Dno pouzdra, které uzavírá pouzdro dole; vzadu
má výhozné okénko, v drážkách smykáíko s deštičkou,
upevněné západkou.
8)	2 pouzdrové čepy, spojující pouzdro závěru
s pouzdrem spušfadla.
IW
Závěr mé dosel součástí; jsou tor*
Plst, dutý, na fřech místech zesílený, vpředu s pístovou
hlavicí. $ nosičem xévomiku je spojen závitem a upev-
něn kolikem.
Nosit závorníku, který je v přední části vybrán, aby
nábojnice mohly prooadávah Má na každé stráni Hltu
pro vedení v drážkách pouzdra, dále dvě Hity k vedení
závorníku a dva unéšed ozuby, kterými zabírá za ozuby
závorníku. Vzadu má můstek, po kterém klouže a zvedá
se zévomík. Můstek je zakončen hranolovltým výstupkem,
který při uzavírání závěru naráží na úderník. Vespod má
vybrání pro spoušťovou páku.
Závomík, který má lůžko pro úderník a úderníkovou
zpruhu, v .přední sténá lůžko pro dno nábojnice' a otvor
pro zápalník. Vpředu dole má dvě Čelisti s drážkami pro
vedení na nosiči, mezi nimi lůžko pro vytahovat, opěrku
a zpruhu opěrky. Vespod má dva unášací ozuby, do kte-
rýcn zabírají ozuby nosiče závorníku. Na vrchní ploše je
zasouvat nábojů.
Úderník, jenž Je vpředu zúžen v zápalník, vzadu ze*
sílen a má vybrání pro kolík.
Úderníkové zpruha, které je navlečena na úderníku.
Vytahovat, jenž jest uložen v lůžku vespod závorníku
a je přidržován opěrkou vyfahovaČe a její zpruhou. Vpředu
má drápek k zachycení obruby dna nábojnice.
Spuiťacifo.
SpuJfadlo má tvío součásti:
1)	Pouzdro spušťadla, uzavírající dole a vzadu pouzdro
závěru. Vpředu má lůžko z pryžovou odrážkou, ve dně
otvor pro spoušť; dále má vybrání pro ostatní součásti
spušťadla. Dole vybíhá v lučík, na pravé straně má drážku
pro napínací táhlo, vzadu vyúsťuje v trubkovou matki pro
trubku předsuvné zpruhy. Trubková matko je lůžkem pro
nárazník a nárazníkovou zpruhu a je na ní nasazena paž-
ba. Dole je připevněna výztuha pažblčky s pažblčkw,
1$4
2)	Spoušť; já to dvojramenná páka, uloženi v pouzdře
spušfadla otáčivě kolem spoušťového čípku; v původní
poloze Jest udržováno rozpěrkou.
3)	Rozpěrka je v lůžku přerušovače; jo pružena roz-
pěrnou zpruhou a omezována omezovacim kolíčkem (onw-
rovníčkem).
4)	WerašovaČ, jenž má tři raménka; předním Je spojen
pomocí kolíčku k přerušovači se spouští, vrchní tvoří lo-
žisko pro pojistku, zadní je zakončeno dvoustranným ozu-
bem a pohybuje se v okénku spoušťové páky.
5)	Spoušťová páka je dvojramanná; její kratší raménko
zabírá před spuštěním za vybrání v nosiči závomiku. Je
uložena v pouzdře spušťadia otáčivě kolem Čepu k spouš-
ťové páce.
6)	Zprahové vodítko se zpruhou k spoušťové páce
přiilačuje spoušťovou páku do vybrání v nosiči zévoraíku.
7)	Pojistka; je to dvouramenná páka. Jedno rameno
je vytvořeno v hřfdqlík, který buď svým vybráním anebo
svou válcovitou částí působí na přerušovač a tak upravuje
střelbu buď na jednotlivé rány nebo na sede. V jednotli-
vých polohách je zajištěn zéskočkou, pérovanou pralinkou
a přidržovanou oraezovacfm kolíčkem.
PeXba.
Pažba umožňuje střelci, aby sl při střelbě nasadil ku-
lomet do ramene a pevně jej držel. Rozeznáváme na ní
krk a hlavišfě.
Uvnitř po celé délce je uložena trubka předsuvné
zpruhy; v ní se pohybuje předsuvná zpruha, která vrací
závěr do původní polohy. Na předsuvne zpruze je nevle-
čena pledsuvná tyčinka, která přenáší tlak předsuvné zpru-
hy na závěr. Trubka jo uzavřena kloboučkem k předsuvné
zpruze. Na trubku je navlečena nárazníková zpruha a ná-
razník, který tlumí zpětný náraz závěru.
Hlaviště pažby je chráněno botkou (záchyt botky, zá-
padka botky se zpruhou, nosič západky botky]. Aby při
automatické střelbě nebyl střelec zpětnými nárazy pažby
155
rušen a aby střelba byla přesná, Je botka pérována dvěma
zpruhami, uloženými v pažbě. Naholo na -násadci botky
Je vidlice ramenní opiry a na jejím dříku je nasazena
ramennl opěra.
Na pravé straně pažby je závěsné očko na zavážení
karabinky závěsného řemene a chranttko napínacího táhla.
Na levá střená pažby je značkovací deštička s vyrytým
číslem kulometu.
Podstavec*
Podstavec dodává kulomelu pevné stability.o střelci
pohodlněji! polohy k palbě. Skládá'se z několika součástí;
Ísou to; objímka pistově trubice se šroubem a vložkou,
(řlžová vidlice se šroubem, vnější trubice nožek se svět*
kami a vložkami, vnitřní trubice nožek s patkami, zpruha
k nožkám.
ZftsobnHc.
Úplný zásobník má tyto součástí; pouzdro — dno —
deštičku k peru a pero podavače a podavač.
Potřeby o souěhstl výstroje.
K potřebám a k výstroji kulometu náleží: násadec
ke cvičné střelbě, plnička zásobníků, vytahovadlo1 ná-
bojnic, speciální klíč, dvoudílný škrabák, řemen a kara-
binky a závěsník plničky.
Činnost kulometu při stfelb*.
Otevřený závěr. Ozbrojíš-lí kulomet, zabere spoušťová
páka za vybrání vespod nosiče závomíku a zadrží iej
spolu s pístem v zadní poloze. Předsuvná zpruha je stla-
čena. Závomík je vpředu a zabírá svými ozuby do unáše-
cích ozubů nosiče závomíku.
Činnost spušfadla. TlaČÍŠ-li na spoušť, vychyluje se
dolní její část dozadu a zároveň unáší přerušovač kupředu;
ten je snižován hřídel ikem pojistky a tak zabírá spodním
ozubem za spoušťovou páku a uvolňuje nosič závomíku.
156..
Činnost závěru. Pfedsuvná tyčinko Hačí nosič závor-
níku kupfodu, při tom zabírá závorník zasouvačem za dno
nábojnice a zasouvá náboj do nábojové komory a uzavírá
JI. Závor nik je zastaven, avšak nosič závomíku s pístem
se pohybuje ještě dále a zdvíhá závorník do výše,. a to
tak dlouho, až se opěrná ploška závomíku opře o opěrku
v pouzdře závěru. Tím se závěr uzamkne.
Současně naráží hranofovitý výstupek nosiče závomíku
na úderník a vrhá jej vpřed. Střela je tlačena plyny ven,
a když míjí oválný otvor v hlavni, vniknou plyny spo-
jovacím kanálkem do pístové trubice. Tam narazí na hla-
vici pístu a tlačí jej s nosičem závomíku dozadu. Závorník
sklouzne po zkoseném můstku a únášocí ozuby nosiče
xávorníku zaberou za ozuby závomíku a závěr je odemčen.
Zároveň je uvolněn úderník a vrací se zpět. Vylahovač
vytahuje nábojnici z nábbjní komory, nábojnice naráží na
vyhazovač a len ji vyhazuje dolů okénkem. Předsuvná
zpruha je pak znovu stlačována předsuvnou tyčinkou.
Protože je spoušťová páka snížena a nemůže zachytit
nosič závomíku, pohyb závěru $e stále opakuje: tak se
uskutečňuje samočinná střelba. Přeslanaš-ii tisknout na
spoušť, zachytí spoušťová páka za vybrání nosiče a střelba
se přeruší.
Po vystřelení posledního náboje zachytí závorník ze
vodítko podavače a zůstane v zadním postavení. SejmeŠ-li
prázdný zásobník, zachytí spoušťová páka za vybrání v no-
siči závorntku a závěr zůstane otevřen.'
Činnost po|ktky.
PostavíŠ-1i pojistku dopředu na číslici (poloha
pro automatickou střelbu), etřfll kulomet samočinně.
Chceš-li střílet jednotlivými ranami, postav raménko
pojistky na číslici »<«. SH$kneš-ll spoušť, pohybuje se pře-
rušovač kupředu, zabere svým horním ozubem za spou-
šťovou páku, sníží )l a tím uvolní nosič závomíku. Při po-
hybu vpřed sníží nosič závomíku vrchní raménko přeru-
šovače a tak je vypne ze záběru, Přerušovač se vrátí do
157
své původní polohy a zachytí za vybrání v závorníku.
Chceš-li vystřelit další náboj, musíš nejdříve uvolnit spoušť
a pak teprve znovu stisknout.
Chceš-li kulomet pojistit, postav raménko pojistky na
»0«. Zkosená hrana hřídelfku se opírá o přerušovač, který
při tisknutí na spoušť se pohybuje volná kupředu a ne-
zabírá za. spoušťovou páku, takže se tato páka nemůže
snížit a uvolnit závěr.
Ochlazování hlavně. Aby se zabránilo přílišnému opo-
třebování vývrtu při velké rychlosti střelby, Je nutno hlaveň
chladili. Obyčejně se to děje vzduchem, který probíhá
hlavní. Za přestávky ve střelbě stáhni vždy závěr dozadu
a nechej vzduch volně proudili hlavní.
Rozpálenou hlaveň můžeš také ponořit do vody, avšak
musíš Ji pak řádně osušit, zvláště vývrt hlavně a plynový
násadec.
Máš-li střílet cvičnými náboji, musíš vyšroubovat tlumič
a místo něho našroubovat násadec pro cvičnou střelbu.
Teorie střelby.
Dráha střely.
Yýsffeí. Tlakem na spoušť se uvolní úderník, zápalník
udeří na zápalku a ta vznítí prach v nábojnici. Spálením
prachu se vytvoří plyny, které tlačí na každé místo náboj-
nice a rovněž 1 na střelu, která je v ní upevněna.'
Stěny nábojnice přilnou těsně k stěnám nábojní ko-
mory a tlakům plynů nepovolí. Dno nábojnice se opírá
o hlavu závorníku, který Jo pevně zaklesnut. Tlaku plynů
povolí Jen siřela, klerá se júml vypudí z hlavně a letí
vzduchem.
Dráha střely. Kdybys mohl pozorovat střelu letící
vzduchem, seznal bys, že opisuje podobnou křivku jako
hozený kámen, nejprve mírně stoupající oblouk, v- jisté
výšce počne klesat a obloukem dopadne k zemi. Tule
křivku nazýváme drahou střety.
158
Střele opustivší hlaveň zachovávala by svou rychlost .
a směr v prodlouženi osy hlavni, kdyby na ni nepůsobila
zemská přitažlivost a odpor vzduchu.
Zemská přitažlivost přitahuje střelu k zemi a odchyluje
ji od počátečního směru výstřelu.
Odpor vzdechu překáži pohybu střely; střela jej musí
překonávat a tím pozbývá rychlosti.
Kdyby střela letěla prostorem vzduchoprázdny™, opi-
sovala by působením zemské přitažlivosti pravidelnou křiv-
ku, .jejíž vrchol by byl právě ve středu dráhy. Při úhlu
výstřelu 45 'Stupňů by siřela doletěla ne vzdálenost asi
40 km a dopadla by k zemi stejnou rychlostí, s jakou
byla vystřelena.
Oopor vzduchu ubírá však střele na rychlosti, střela
letí čím dále tfcn volněji, a tím více je vydána vlivu zemské
přitažlivosti. Její dráha se zkracuje, její konečná rychlost
je menší než rychlost počáteční a dráha střely není pra-
videlně zakřivená. Vrchol.dráhy střely pak neleží ve středu
dráhy, výstupný oblouk je delší, sestupný kratší.
Otáčeni neboli rotace je způsobena závity v hlavni.
Rýhy v hlavni mají závit napravo. Siřela se jím snosí pro-
dírat kupředu a tím jo nucena otáčet se velmi rychle
vpravo. Vlivem ^otáčení proráží snadněji vzduch, za letu
se nepřovrací a na cíl naráží vždy hrotem.
Směr výstřelu je směr, kterým letí střela, jakmile opustí
hlaveň,
 Osa hlavně je myšlená přímka, vedená -středem hlavně.
Počáteční rychlost jo rychlost, Jakou má siřela v oka-
mžiku, *kdy opouští hlaveň.
Donosnost zbraně je největší vzdálenost, na kterou
muže doletět střela z té zbraně vystřelená. Dosáhneme ji,
vystřelfme-ll pod úhlem 33 stupňů. Donosnosť pušky je
asi 5 km.
Destfti je vzdálenost, na niž lze slřUati s pravdě-
podobností .zásahu, U pušky je to 2000 m.
Záměrná nám slouží k tomu, abychom nařídili hlaveň
zbraně na určitý cíl. Je to myšlená přímka, spojující. střed
zářezu s vrcholem mušky.
15?
Prodloužená záměrná jo záměrná prodloužená do ne-
konečna.
MilIJI znamená spojit! oko se záměrnou.
Zamířili znamená nařídili prodlouženou záměrnou tak,
aby procházela určitým bodem v cíli.
Záměrný bod je bod, kterým prochází prodloužená
záměrná v cíli.
Zásob je místo, ve kterém střela zasáhla cíl.
Vzdáleností dle nazýváme vzdálenost od ústí hlavně
k záměrnému bodu.
Průsečík dráhy je bod, v němž se protíná prodlou-
žená záměrná $ drahou střely. Takové průsečíky jsou dva:
první je blízko před ústím hlavně a nemá významu, druhý
je obyčejně blízko konce dráhy.
Hladní vzdálenost je přímka spojující ústí hlavně s dru-
hým průsečíkem dráhy.
Bod dopadu je bod, kdo se střela dotkne země,
Vrcholný bod je bod, v němž siřela dosáhne největší
výšky nad prodlouženou záměrnou. Je v druhé polovině
dráhy střely.
Výška vrcholného bodu je kolmice spuštěná s vrchol-
ného bodu na prodlouženou záměrnou.
Výška lehl je kolmice spuštěná s kteréhokoli bodu
dráhy na prodlouženou záměrnou.
Výstupný oblouk je oblouk dráhy od ústí až k vrchol-
nému bodu.
160
Sestupný oblouk je oblouk dráhy od vrcholného bodu
až k bodu nárazu.
Hled! máš k tomu, abys dal hlavni takový sklon, ja-
kého vyžaduje vzdálenost.
Ovládaný, metný, krytý a bezpečný prostor.
Ovládaný prostor je prostor, ve kterém je výška dráhy
střely menší než výška cíle nad záměrným bodem.
Výlky polních cílů:
běžící 166 ©m, klečící 90 cm, nekrytě ležící 50 cm,
krytě ležící 36 cm, jezdec na koni 200—-240 cm.
Výšky tetu:
Hledí	100 1	_Výšky 200 ' 300 i		letu na vzdálenost i 400 | 500 | 600 !		700j80Óm
300 400. 500 600 700 800	22 , 35 49 67 89 j 116 i	> 23 1 49 1 78 1 113 i 157 210	1 0 ! 1 39 ’ , 80 134 200 280	1 0, 58	0 128	87 217 1 199 324 332	.! 134 : ; 294 |	i 0 I 187 |0cm
161
Přiklad s Nekryté ležící dl ie vysoký jo cm, Je od
tebe vzdálen joo m. Střílí} naň s hledím joo, míře tm na
spodní okraj, Zasáhne} je'} v záměrném bode. Cil se Přiblíží
na 400 mí Ale tu jej. střilís-li dále s nesfměnbsým hledím,
přestřeluje}, nebol výská letu na tuto vzdálenost je }8 cm.
Kdyby vsak dl poklekl, zasáhl bys jej.
Jestliže cíl může být zasažen v celém prostoru určité
hladní vzdálenosti, říkáme, že toto hlední vzdálenost do-
tčený prostor úplné ovládá.
Soe	3<x> €oa

Příkladr Béžíd dl je vysoký 166 cm. Je-U od tebe
vzdálen éco m a stfílíUi naň s hledím éoo, míre mu na
spodní okraj, zasáhne} jej v zámčrném bode. Přiblížili se na
joo m a střílíili naň opět s hledím 600, zasáhne} jej 87 cm
nad zámimým bodem, něhot to je výská letu na tuto vzdá-
lenost. Přiblížili se na 500 m a střílíili naň stále jeltě
s hledím 6oo, zasáhne} jej 174 cm nad zámlrným bodem,
tedy nikde v prsou.
S hledím 660 ovládá! prostor 600 m, fflltelo na cRe
běžící, \úplné.
Jestliže nějaký cíl může být zasažen jen v části pro-
storu určité hlední vzdálenosti, říkáme, že tato hlední
vzdálenost dotčený prostor ovládá částečná.
162
Hloubka ovládaného prostoru při výšce čilo 1 m:
Vzdálenost cite	Ovládaný prostor । v m |	Vzdálenosti cíle I 	 _l	Ovládaný prostor v m	Vzdálenost cíle
“~26o"~	200	800	48*5	1 1500
300 i	i 300	900	34*5	| 1600
400 ।	1 400	1000	23*5	I 1700
500 j	. 500	1100	20	1800
600 ।	। 125	1200	17	1900 1
700 1	l 70	1300	14	2000
Metným
dráho siřely
Ovládaný
prostor
v m
~Í0
8*5
7-3
6*1
4*9
4
prostorem nazýváme prostor, ve kterém e
. nad terénem nížil než výška cíle. Jo závislý
na terénu, na výšce dle a na výšce přiložené j^ušky.
čím rovnější Je terén, tím větší Je metný prostor. Sni-
žuje-ll se však terén za cílem, pak se metný prostor
zvětšuje.
Čten vyišl Je dl, tím větší |e I metný prostor.
163
Cltn níže |« při střelbě půlka, tím vttil je metný prostor.
Krytý prostor je prostor za krytem, kam nedopadajt
žádné střely.
Kryté prostory vyhledáváme v boji hlavně za po-
stupu, abychom se beze ztrát a nopoaorovaně dostali ku-
předu, nebo když se chceme posunout do boku.
Bezpečný prostor je ta část krytého prostoru, ve které
při určité poloze tála nemůžeme být zasaženi.
Rozptyl.
Střílíš-ti z téhož miste, z téže půlky, $ týmž hledím,
. na týž cíl, neoplsují vžechny střely touž dráhu, nýbrž každá
opisuje svou vlastní dráhu a zasáhne cíl v jiném bodá.
Souhrn všech těchto drah nazýváme svazek drah.
Zásahy jsou více nebo méně od sobe vzdáleny a na
jisté ploše rozptýleny. Tento zjev, který je každé střelné
zbrani vlastní, nazýváme rozptyl.
Příčiny rozptylu jsou: střelec, zbraň, náboj a. poměry
povětrnostní.
164
Sflelec jo vždy hlavní
příčinou většího nebo
menšího rozptylu; nemíříš
při každé ráně týmž způ-
sobem, na íýŽ bod, nýbrž
dopouštíš se chyb jak při
míření, tak při spouštění.
Hlaveň mé rovněž ve-
liký vliv na rozptyl:
výchvěv hlavně pH
každém výstřelu není stej-
ný;
hlaveň není vždy stej-
noměrně zahřátá; chladná
hlaveň má ráži normální,
rozpálená poněkud zvětšenou, hlaveň chlazená (u těžkého
kulometu) na počátku střelby užší; proto rozpálená hlaveň
klade střele menší odpor, čímž se počáteční rychlost siřely
zmenší, u přecMazené hlavně je tomu opačně;
opotřebeni hlavně; při staré hlavni se stává, že plyny
ucházejí mimo náboj a nepůsobí na střelu pravidelně.
Náboj: množství prachu, velikost prachových zrn a vlh-
kost prachu jsou nestejné; více prachu vyvine více plynů,
drobný a suchý prach shoří rychleji a dá střele větší po-
čáteční -rychlost;
střela není vždy stejně těžká a stejného tvaru; těžší
střela má větší počáteční rychlost a letí dále; také
nábojnice střelu těsní různě; střela lépe upevněná do-
sáhne větší rychlosti a letí dále; i
zahřátí náboje je různé a má vliv na spalování pra-
chu; zahřátý prach se spaluje rychleji a dá střele větší
počáteční rychlost.
Povětrnostní poměry.
PH jednotlivých výstřelech se pohyb vzduchu mění.
Vlny vzduchové působí na- střelu á vychylujl JI z jejího
původního směru. I teplota, vlhkost a hustota vzduchu se
stále mění a také tyto změny působí na střely různě.
165
ObraMC zásahů. Střely procházej! "terčem (rovinou
svislou), pokračují v Jetu a dopadají na zem (rovinu vodo-
rovnou). V terči zanechávají svislý obrazec zásahů, na zemi
tvoří obrazec vodorovný.
Sítkový rozptyl je šířka svislého a vodorovného obraz-
ce zásahů.
Výškový rozptyl jo výška svislého obrazce zásahů.
Hloubkový rozptyl je délka vodorovného obrazce zá-
sahů.
Střed zásahů jo zásah myšlený ve středu obrazce zá-
sahů. Určíme Je> tak, že obrazec zásahů rozdělíme dvěma
na sobě kolmo stojícími přímkami tok, aby v každém ze
Čtyř poli byl stejný počet zásahů.
Střední dráha Střely je dráha procházející středem
zásahů.
Přesnost střelby. Cím menší je obrazec zásahů, f. j.
rozptyl, tím přesněn Je střelba.
Správnost střelby. Nestačí, když střílíš přesně, musíš
také střílet správně, t. j. tak, abys zásahy umístil do cíle.
S/řelba je správná, je-li jádro rozptylu a střed zásahů v dli.
«
166
Střelba přesná, ale nesprávná. Střelba správná, ale nepřesni.
Střelba .nepřesni a nesprávná. Střelba přetni a správná.
1W
Průraznost střely.
Lutí-ll střela vzduchem a narazí-lí na nějaký před-
mět, vnikne do něho nebo jej aspoň poškodí, Tato vlast-
nost siřely se nazývá průraznost
Průraznost odražených střel je menší než siřel letících
přímo. Odražené střely se obyčejné od směru střelby
uchylují vpravo.
Hloubka vniku do živých těl je různá podle toho,
narazí-li siřela na svaly nebo na kosil, Z půlky můžeme
prostřelit! 2 až 5 osob stojících za sobou.
Do borového dřeva vniká dřela -na dálku 100 m 60 cm,
400 m 80 cm, 800 m 35 cm, 1800 m 10 cm hluboko,
železné desky 7 mm tlusté proráží střela ještě na
dálku 350 m.
Ocelové desky 9J4 mm silné se nárazem střely na
dálku do 100 m prohnou jen maličko, na větší dálku je
střela vůbec nepoškodí.
Do pisku nebo do hlíny vniká střela nejvýše 90 cm
hluboko. Zetf z dhol, tlustou asi 15 cm, prorazí střela na-
jednou; Silnější jenom tehdy, když totéž místo zasáhne
střel několik.
Dum — dum. Za války se též používalo tak zv, střel
dum dum, jejichž hrot by! bud naříznut anebo uříznul
tak, že bylo vidět olověné jádro. Pro velkou ranivosl ne-
smí sě těchto střel používat.
Pistole vz. 24.
Pistole vz. 24 je samočinná střelná' zbraň, u níž jo
po výstřelu k vyhozeni prázdné nábojnice a k opětnému
nabiti využito zpětného nárazu.
Hlavní části pistolo jsou: hlaveň, pouzdro, spušfadlo
$ pojistkou, tělo pistole a zásobník.
Hlaveň.
Hlaveň má šest polí a šest rýh, tvořících závit zleva
napravo. Ráž 9 mm.
168
Úplné pouzdro.
Přední část pouzdra má uvnitř dvě podélné a dvě
příčné drážky. Vpředu má ložisko pro přední konec pFad-
suvné zpruhy. Na spodním okraji po obou stranách dráž-
ky pro liily lála pistole; pod levou je vybrání pro přeru-
šovač. Uprostřed je vyhazovači okénko.
Zadní část Je vlastně závěr .pistole. Vpředu je lůžko
pro dno nábojnice, napravo drážka pro vytahovač, vzadu
lůžko pro pružinku vytehovače.
Nahoře vpředu je muška, vzadu zářez pro hledí.
Uvnitř pouzdra je uložen úderník $ úderníkovou zpru-
hou. Vytahovač se udržuje v normální poloze pralinkou
vytahovala.
Úderník v pouzdře uzavírá uzávěrka.
Ústí pouzdra uzavírá čelo pouzdra, upevněné dvěma
zoubky.
Vodítko působí natáčení hlavně a odmykání a zamy-
kání mechanismu.
Oporou předsuvné zpruhy je vodící tyčinka.
Spojka zajišťuje polohu vodítko; skládá se z kolíčku,
pružinky e zástrčky.
Pfodsuvná zpruha vrací po výstřelu pouzdro do po-
vodní polohy.
SpuMadlo.
Spoušť vyčnívá dolenf částí do lučíku. Má spoušťový
ozub a vybrání pro pojistku.	''
Přerušovač přerušuje po výstřelu spojení spouště a
spoušťové páky. Pružinkou je tlačen k spoušťovému
ozubu.
Spoušťová pojistka zajišťuje pistoli, když se vyjme
zásobník.
Výstřel způsobuje nárazem na úderník kohoutek, jejž
v pohyb uvádí bkl páro.
Nabitou pistoli zajišťuje pojistko.

Tělo pistole.
Této pistole. je lůžkem véHiny jejich pohyblivých sou-
částek. Horní část, v niž je 'spušfadio, jest uzavřena boč-
nlct. Rukojeť objímá dřevěná pažblčka.
Vzadu v lilo pistole je nehýbni zasazen vyhazovač.
Zásobník zachycuje zachycovat zásobníku.
Zásobník.
Úplný zásobník 'se skládá zo zásobníku, z dna zá-
sobníku s deštičkou, z podavače a ze zpruhy podavače.
Činnost pistole.
do hlavní.
Zasuň zásobník a stáhni pouzdro úplni dozadu; tím
se stlačí předsuvná zpruha a zároveň se napne kohoutek.
Pustíš-ll pouzdro, je předsuvnou zpruhou hnáno do svá
normální polohy*. Při tom zesuno spodní okraj závěru
první náboj do nábojní komory, Kohoutek zůstane napjal.
Tlačíš-lí na spoušť, doléhá spoušťový ozub na ozub
přerušovače; přerušovač sníží zadní rameno spoušťové
páky, vyprostí její ozub ze záběru s výběžkem Kohoutku,
ten se uvolní a udoří na vyčnívající zadní konec úderníku.
no
Úderník udeří zápalníkem na zápalku a nastane vý-
střel. Účinkem úderníkové zpruhy se úderník vrátí zase
do své původní polohy.
Zpětným tlakem plynů je pouzdro se závěrem a hlav-
ní hnáno nazad. Závěr zůstává uzavřen. Když hlaveň
narazí nárazným ozubem na vodítko, zaslaví se. Pouzdro
se pohybuje dále, vytahovat vytahuje nábojnici z ná-
bojní komory; nábojnice narazí na vyhazovač a je vy-
mrštěna okénkem z pistole.
Je-li vystřelen poslední náboj a vyhozena nábojnice,
je pouzdro zachyceno zadním okrajem podavače a zů-
stane otevřeno. Vysune-H se zásobník, pouzdro se samo-
činně zavře.
Rozbfrftnl • iklAdtnrpfgtolo.
Pistoli rozbírej takto:
<) Zatlač dozadu ryhova-
nou hlavu přidržovače
zásobníku, vytáhni z ru-
kojetí zásobník a vy-
prázdni jej;
2) prázdný zásobník zasuň
znova do rukojeti;
3) stáhni dozadu pouzdro,
až se zachytl na zadní
okral podavače, a pře-
svědč ' se,' nezůstaMi v
Vyníit tisobnlk, k i).	N™' n6k°h . ,
4) v této poloze stlač vy-
čnívající konec kolíčku spojky a zároveň posuň dolů
zástrčku; spojku pak vytáhni z děla pistole;
5)	pak uchop levou rukou pistoli, takže se palec opře
o spodní část lučíku a ostatní prsty objímají pouzdro
shora, a vyjmi z rukojeti zásobník; tlm se uvolní pou-
zdro a předsuvnou zpruhou se tlačí kupředu; přidrž je,
aby se prudce nevymrítilo; jakmile přestane předsuvná
171
Vynítí spojky.	VynSti zásobníku k f).
zpruha působ?!, obrať pistoli rukojeti nahoru a obě její
části dalším vysunutím opatrně odděl;
6)	čelem pouzdra pootoč doleva, až se hořejší značka
na čele shoduje se značkou na pouzdře, a pouzdro
vytáhni; pak pootoč hlaveň a vysuň ji kupředu; tím
Ji vyjmsl;
7)	zatlač dovnitř (dřívkem, sirkou a pod.) vyčnívající zad-
ní konec úderníku a vysuň nahoru uzávěrku; tímto
způsobem vyjme! úderník.
Dálo pWott nerozbkejl
Pistoli skládej obráceným postupem:
—	zasuň hlaveň do pouzdra a pouzdro drž hřbetem
dolů;
—	na předsuvnou zpruhu navlec vodítko $ vodicí tyčin-
kou, obrácenou silnějším koncem dozadu;
—	polož Je na hlaveň <tak, aby její šikmá lišta byla
v drážce vodítka a aby přední konec předsuvné zpru-
hy byl uložen v ložisku ve výběžku na předním konci
pouzdra;
—- tělo pistola obrať vzhůru rukojetí (buď bez zásobníku
a s nataženým kohoutkem anebo s kohoutkem spulfě-
172
Nasunutí pouzdra.
ným a se zásobníkem
zasunutým tak, aby je-
den až dva cm vyční-
val z rukojeti);
—	nasuň je lištami do drá-
žek pouzdra;
—	stlač pouzdro dozadu;
—	zasuň zásobník, až za-
chytí podavačem pou-
zdro;
—	přitlač nazad hlaveň a
zasaď spojku;
—	povytáhni zásobník; tím
řouzdro zaskoč! do svá normální polohy;
onečně stáhni spoušť.
Pistole je složeno.
Ruční granát.
Ostrý útočný granát vx. 14 váží 350 g a má nárazový
reakční zapalovač. Granát skládá se ze čtyř hlavních částí:
z tála, zapalovače, náplně a pojistek.
Této granátu skládá se z vrchního a spodního pláště,
které jsou do sebe našroubovány a proti uvolnění po-
jištěny zajíšťovacím perem. Na vrchním plášti je opěrka
k zajištění zamykací pojistky.
Zapalovač je uložen mezi vrchním pláštěm a spodkem
granátu a skládá se z úderky s jehlou, úderky $ iniciáto-
rem, opěrného můstku a zpruhy.
Pojistky jscu dvěr zamykací a vrhová.
Zamykací pojistka zajišťuje granát při dopravě a před
použitím vůbec; prochází otvory ve vrchním plášti a za-
17$
metuje přiblížení úderek, Drží ji záchytka, opírající se o
opěrku vodítka na vrchním plášti.
Granát se odemkne pootočením zamykací pojistky
o 90°, při čemž se přetrhne drálak s plombou, a odjistí
se vytažením této pojistky.
Vrbová pojistka zabraňuje činnosti zapalovače v pří-
padech, kdy explose granátu by ohrozila vrnače (na ph
vypadne-Ij mu granát z ruky,, narazí-l) granát na překážku
v přímě blízkosti a pod.). Zástrčka vrhové pojistky je vlo-
žena mezi jehlu a rozbušku a ve své poloze je udržována
páskou, která se odvine teprve po 12 m latu: neslalo-li
se tak, ohne se Jehla o zástrčku a granát je umrtven
a nelze ho více použili.
granitu.
Otočením kroužku o 90* na kteroukoliv stranu, pře-
trhne se drátek plomby a je možno vytáhnout zamykací
pojistku; pak je granát zajišťován ještě vrhovou pojistkou.
Po vrhu libovolným způsobem odvine se za letu pásko
a vrhová pojistka vypadne; tím je granát úplně od jištěn.
Jehlu od rozbušky udržuje však v náležité vzdálenosti
zpruha, která se opírá jedním koncem o dno, druhým
koncem o opěrný můstek.
Při dopadu granátu v jakékoli poloze přemůže setr-
vačná síla kterékoliv úderky odpor zpruhy, jehla píchne
do rozbušky a granát vybuchne,
NevybuchHi granát přes to, že za letu vypadla vr-
hová pojistka, je po selháni zajištěn lim, že se jehla
ohnula a nemůže způsobit nové napíchnutí rozbušky.
174
Pěše o zbraně.
Pamatuj, že zbraně, které jsou ti svěřeny, jsou velmi
cenným státním majetkem, který se, hlavně ve válce, nedá
vůbec nehradit. Proto učiníš-li tehdy buď ze svévole nebo
z nedbalosti svou pušku neupotřebilelnou, připravil jsi
vlast o jednu zbraň, která jí háji I kdybys ji zaplatil, ne-
nahradíš jf, nobof o hi pušku bude mí! vlast vždy méně.
Proto chraň svou zbraň před poškozením, znečištěním
a rzí. Zvláště na hlaveň buď velmi opatrný, neboť ta jest
nejdůležilější částí každé střelné zbraně, ať je Ib zbraň
kterákoliv.
Poškození, nečistota a rez omezují bezvadnou činnost
mechanismu, snižují přesnost střelby, působí různé závady
a nakonec Činí zbraň nepotřebnou.
Proto pečuj řádně o své zbraněl
Na pušce mě) vždy nasazeno chtanlfko ústi a odstraň
ie jenom při střeleckém výcviku nebo při cvičení, při pro-
hlídce a při čištění. Nesnímej je dříve, než je nezbytně
třeba.
K ochraně ústí nepoužívej zátky, klůcku, papíru, ko-
líčku ani tuku; nobof kdybys fo zapomněl odstranit, hla-
veň se pW výstřelu vyduje, ano může se I roztrhnout.
Chraň svou zbraň před nárazem a před pádem. Opři
ji jenom tehdy, je-li na mušce chranítko. Dáváš-li pušku
k noze, slav jl na zem zvolna a lehce.
Bodák nasazuj a snímej opatrně,
Rozkládáš-li kozla, pušky zdvihni; pak není ani po-
třebí použiti násilí.
Jakmile schráníš náboje, nenoch úderník natažen.
V kasárnách ulož vždy pušku na předepsané místo.
Jsl-ll ubytován mimo kasárny, chovej ji, kde je sucho
a kde se 'nepráší. Nedovol, aby ji člověk nepovolaný bral
do ruky. Nevěs na ni jiné předměty.
NosíŠ-li pušky, neber jích najednou více než dvě.
Nes v každé ruce jon jednu a hleď, aby se nedotýkaly.
175
Závěr o hlaveň chraň před pískem, sněhem a pod;
vnikne-li tam cizí těleso, nestřílej, dokud jo neodstraní!.
Potřeby.
Zbraň Čisti jen předepsaným náčiním — jo lo vy-
těrák, šňůra, dřívko, kartáček, motouznice, hadřík a kou-
del «— a předepsanými prostředky (číslicí zbrojní olej,
petrolej, lněný oíej a vaselína).
Čhtid zbrojní olej rozpouští ztvrdlou nečistotu, zhoust-
lou mastnotu, rez a znečištěni, která vzniklo z prachových
plynů při střelbě.
Petrolej odskaňuje rez, ztvrdlou nečistotu a mastnotu.
Dělový olej mírní tření.
Yasellna zbraň konservuje; na vyčištěnou zbraň se ji
nanáší jen slabá vrstva.
Lněný olej konservuje dřevěné součásti.
Jest zakázáno používat!: vody, skla, skelného nebo smir-
kového papíru, pilníků, kovových nástrojů a kovové šňůry.
Prach no nepřístupném místě neodsfraňu] foukáními
liitlnL
Zbraň rozeber a její součásti polož na suché místo
na hadřík tak, aby se nezaměnlly se součástkami tvého
druha,
Kovové součásti otři suchým hadříkem a pak teprve
hadříkem namašfěným.
Zatvrdlou nečistotu potři čisticím zbrojním olejem
anebo petrolejem, a když změkne, otři ji koudelí nebo
hadříkem.
Objevíi-Jí rez, osuš nejprve rezavé místo hadříkem,
pak je potři čisticím zbrojním olejem anebo petrolejem. Po
nějaké chvíli je otři koudelí. Zasáhne-li rez hlouběji, nech
na ni působit delší dobu čisticí prostředek a celý podup
několikrát opakuj, až zmizí úplně. Temné skvrny po rzi
občas řádně namasf.
Hnědý a napuštěný povrch zbraní nelešf.
Hlaveň trpí špatným opatrováním, zanedbáním anebo
použitím nedovolených čistidel daleko více než častou
176
střelbou. Ale ovšem i zbytečně častým čištěním se před-
časně opotřebuje. Proto věnuj vnitřku hlavně co největší
péči.
Hlaveň čisti Šňůrou a použij vždy motouznice; okem
Šňůry provlec koudel anebo hadřík mí na tři prsty dlouhý
a tak silný, aby se šňůra dala bez velké námahy hlavní
protahovat a při tom se otáčela. Vložku dobře napusf čisti-
cím olejem.
Šňůru táhni tak dlouho, až je celá vložka ven z vý-
vrtu. Táhni ji zvolna, aby se vložka točila podle vývrtu.
Táhneš-ll rychle, vložka přeskakuje pole a vývrt zůstává
v rýhách nevyčištěn, Po chvíli napusf vložku znovu olejem
anebo ji vyměň a pak opět čistil
Je-ll vnitřek hlavně potažen rzi nebo ztvrdlou neči-
stotou, namoč vložku do čisticího zbrojního oleje nebo
do petroleje a potři jí silně vývrt. Čistění vývrtu proveď
pak až příští den.	*
Hlaveň pistole čisti žíněným kartáčkem, namočeným
v čisticím oleji.
Čištění po upotřebení.
Za suchého počasí otři nejprve suchým hadříkem se
zbraně prach a pak mastným potři její součásti kovové.
Vývrt hlavně protři občas suchou koudelí a znovu jej
namasf.
Za vHikého počasí nebo za deště vytři a vysuš řádně
všechnu vlhkost, zvláště ve štěrbinách, a pak zbraň kon-
servuj.
Po střelbě ihned zbraň vždy řádně vyčíst, a není-li to
možné, potři vaselínou. alespoň vývrt hlavně a nábojní ko-
moru; vývrt pak musíš dočistit nejdéle šest hodin potom.
Clsllš-!í zbraň po střelbě, rozeber závěr a u pušky
vyjmi dno podavače, 
Součástky závěru čisti nejprve mastným hadříkem, pak
je osuš a znovu jo namést.
177
Konservovftnr.
Úplni vyčištěný vývrt a nábojnf komoru potři — po-
mocí tenší vložky — slabou vrstvou zbrojní, vasďtny. Ale
nenanášaj ji na stěnu vývrtu slinou vrstvu, ani jí neocol
ústí, poněvadž by se při výstřelu mohla snadno poškodit
anebo roztrhnout hlavatí
Slabou vrstvou veseliny anebo - podlá okolností - dě-
lovým olejem potři i vnější povrch hlavni a ostatní ko-
vové součástí a rovněž tak 1 třecí plochy.
Dřevěná součásti potři mírni lněným olejem a nechej
jo uschnout. Ale k oschnutí neslav zbraň oni na slunce,
ani k teplým kamnům, poněvadž by dřevo mohlo popra-
skat anebo se zkroutit.
Střelivo.
Střelivo pi*© puikir.
1)	Ostrý náboj vz. 2$ se skládá z nábojnice, zápalky,
prachově náplni a střely.
Nábojnice je na předním konci zúžena v krček a
u dna má drážku; dno má lůžko pro zápalku skovadlin-
kou, uprostřed níž je zápalný otvor, spojující prachovou
náplň se zápalkou.
Zápalka je mosazný klobouček, do něhož je vllso-
vána zápalná slož.
Prachová náptfi. Ostrá náboje jsou plněny bezdým-
ným destičkovým prachem.
Střela se skládá z ocelového plášti a z jádra, které
je- z tvrdého olova. Vpředu přechází střela v ostrý hrot.
2)	Ostrý terčový náboj vz. 27 má plášť střely zeslaben
drážkou a olověné jádro rozříznuto, takže při nárazu na
tvrdý předmět se střela roztříští a neodráží se.
3)	Orfrý průbojný náboj vz. 31 má střelu s olověnou
vložkou a s ocelovým jádrem.
4)	Ostrý červeně svítíc! náboj vz. 28 má střelu s olo-
věným jádrem a železnou vložkou se svítící složí. Po vý-
střelu označí, střela dráhu do 900 m červeným plaménkem
a kouřovou stopou.
Í7»
Aby bylo možno rozeznat tyto druhy nábojů, Jsou
jednotlivá druhy kolem zápalky lakovány, a to: ostrý náboj
vz, 23 a ostrý terčový náboj vz. 27 černé, ostrý červeně
svítící náboj vz. 23 červeně a ostrý průbojný náboj
vz. 31 bíle.
5)	Cvičný náboj vz. 30 se na pohled lili od ostrého
náboje tím, že má dřevěnou dutou střelu, která Je zbar-
vena do červenoflalova.
Prachová náplň Je menší a proto Je do nábojnice
vložena plstěná zátka, která přidržuje náplň při dně.
Siřefco pro pušku.
6)	Školní náboj vz, 24 má nábojnici opatřenou na po-
vrchu pěti podélnými rýhami, čímž se -snadno I v noci
rozezná od náboje ostrého.
Střela má poniklovaný plášť, vyplněný kolíčkem sa-
hajícím až ma dno nábojnice.
Pryžová vložka Je vložena v lůžku pro zápalku.
7)	Náboje pro střelbu zápalkami vz. 24 se skládají
z tří samostatných částí.
Nábojnice je vysousfruhována z mosazi, JeJI krček
je zakončen válečkem, na němž se upevňují střely. V zad-
ním konci Je lůžko pro zápalku.
Střela Je značně kratší než ostrá, má měděný plášť,
Jádro z tvrdého olova a tombakovou vložku.
179
Zápalka se skládá z kloboučku, kovadllnky, zápalní
slože, prachové náplni a z cínové folie.
Střelivo pro pistoli.
.Ýáuftf W. M
Oirtrý atbof 12.
Pro pistoli vx. 24 se užívá
— ostrých nábojů vz. 22 a
t- Ikotnkh nábojů vz. 24.
Baleel střeliva.
Veškeré náboje pro pušky se plní po pálí do pásko*
vých zásobníků. TH plné zásobníky se vkládají do ma*
Mho kartonu. Dvacet malých kartonů do velkého kartonu,
který obsahuje 300 nábojů. čtyři velké kartony se vloží
do truhlíku na náboje, který pak obsahuje 4200 nábojů.
Náboje pro pistoli se balí v krabičkách po 24 aábo*
jích a 200 krabiček s 4000 náboji je zabaleno v truhlíku
na. náboje*
Maska vz. 23.
Popis.
Maska vx. 23 se skládá z tří částíi z masky, filtru
a krabice. Je trojí velikosti. Velikost jo udána Číslicí,
vytaženou na levé stráni masky, a značí: »1« masku
největší, »2« střední a »3« nojmenšf.
Maska je zhotovena z dvojího plátna: vnitřní jo fer-
mežované, vnější pryžované. Po okraji Je matka opa*
třená femovkou, která utěsňuje masku na obličeji. Hledí
masky tvoří dva zorníky, které jsou do masky zaliso-
180
vány. Do zomflců jsou zasazeny a pryžovými nebo papí-
rovými kroužky utěsněny průhledné zorné deštičky, které
se neopocují a mohou se vyměňovat.
V spodní části má maska dýchací bubínek, který
je rozdělen na dvě komory: vdychovací a vydychovaci;
obě komory mají ventilky. Vdychovací komora má fil-
trovou objímku opatřenou závitem, do níž je vložen
pryžový těsnicí kroužek k utěsnění filtru, našroubova-
ného do filtrové objímky.
Maska se zavěšuje na krk závěsnou tkanicí a upev-
ňuje se na hlavě apánkovými pájkami, vrchní a spodní,
páskou temenní o páskou lýloí,
FKts je plechová nádoba s dírkovaným dnem a na-
hoře s hrdlem, kterým se filtr zašroubuje do filtrové
objímky. Není-ll filtr zašroubován do masky, uzavírá se
jeho hrdlo plechovým vtékám, utěsněným papírovým
anebo pryžovým těsnicím kroužkem, a dno -se chrání
ochranným papírovým dnem.
Filtr má uvnitř tři filtrační vrstvy.
Krabice je plechová a jest opatřena závěsným po-
pruhem, který se dá zkracovat anebo prodlužovat. Na
dně krabice je krytka s dvěma náhradními zornými
deštičkami.
Žlimost masky*
Vzduch, vdechovaný filtrem »A«, naráží na vdecho-
vací slídový nebo pryžový ventil »B«, otevře je] a vchází
otvorem »C« dovnitř masky. *
Do tohoto otvoru je vsunuta korunka vdychovací
přfhrady. Vdychovací pfthrada je z pryžovaného plátna a
zabraňuje vnikání slin do otvoru a tím do filtru a zá-
roveň nutí studený vzduch, přicházející zvenčí, aby,
dříve nežil přijde do orgánů dýchacích, .prošel kolem
zorných deštiček »F«, čímž se páry lam nahromaděné
strhují s tebou a teplota se po obou stranách vyrov-
nává, lakže se na nich páry nesrážejí; tím se zorné deštičky
zabezpečuji proti operování.
181
Prihz matky.
Vydechovaný vzduch prochází síťkou v otvoru »G«,
otevře Bunsenův ventilek »H« a dvorem dýchacího bu-
bínku »Jk uniká do okolního vzduchu.
Popsaným zařízením dýchacího bubínku, které způ-
sobuje, Že vydechovaný vzduch neprochází filtrem, se
filtr velmi ušetří.
Vojín v terénu.
V
Vyjdeí-Ii z kasáren, jsi v terénu. Terén je vle, co
vidli kolem sobe: jo lo zemi a její nesčetné tvary, Jako
roviny, kopce, hory a skály,* je lo vodstvo, jako potoky,
řeky, rybníky, jezera a průplavy; jo to víe, co rosfe
na zemi, tedy stromy, zahrady, lesy, vinice a chmelnice;
je to vio, co vystavili na zemi lidé: domy, osady a
města, silnice, violiké costy a železnice.
V terénu pochoduje!, odpočívá! a bojuje!; terénu
182
dobýváš svou krví o hájíš ho svým životem. Terén tl
skýtá lože, chrání té před nepřítelem, je tvou vlastí a
nakonec I tvým hrobem,
Musil mu ledy dobře rozumět, aby ses v nám vy*
znal, když sám pochoduješ, abys ho uměl využít, když
postupuje! proti nepříteli, a abys Jej uměl účelné po*
zorovat, a co v nám vidíš, dále hlásit.
Wtrná rížice.
Orientace.
K označení směrů ni-
kdy nepoužívej výrazů
»vprwo«f »vlevo«, »vpfe*
du«, »vzadu«,. neboř tyto
Eojmy se méní podle lo*
o, jak se prává posla*
víme. Proto označuj smé*
* ry podle světových stran:
sever, jih, východ, západ.
Orientovali se známe*
ná určití tyto světové sira*
ny v terénu a stanovití,
kde prává jsme.
Znáš-ll Jednu světovou
• stranu, můžeš snadno ur*
čiti ostatní: postavíš*!! se
tváří k severu, máš
pravé ruce východ, po levé západ, za tebou jih.
Mezi severem a východem je severovýchod,
— severem a západem severozápad,
*-* jihem a východem jihovýchod,
—* jihem a západem jihozápad.
Světové strany můžeš určili několika způsoby:
dle různých zjevů a zvyklostí přírodních, podle těles
beských, anebo podle kompasu.
Z|evy  nrykloeti pFIractef.
Kůre stromů slojících o samotě bývá na šírané
po
po-
ne-
$e-
183
verozápadni porosili mechem (vlivem severozápadních
vMrů a delfů o nedopalkem slunce).
Pařezy mají na severní stráni hustší lita než na stra**
ni jižní, neboř na jižní stráni roste dfevo vlivem slunce
rychleji.
Vlnice se sázejí na stráních obrácených k jihu nebo
k jihovýchodu.
Oly bývají umísti ny tak, aby česna byla obrácena
k jihu.
Vilmě mlýny mívají základní trámce položeny ve
směru severojižním-
Dřevině kříže a ploty bývají na stráni severozá-
padní rirouohnlvilá; příčina je v severozápadních vě-
trech a deštích a v nedostatku slunce.
Stárli kostely mívají oltáře na stráni východní, hlavní
vchod a věž na stráni západní.
mes« nebeskfe
— 6 hod. na východě,
— 9 hod. na jihovýchodě,
— 12 hod. na jihu,
— 15 hod. na jihozápadě,
— 18 hod. na západě.
184
Orientace pomoci hodinek: malou ručičkou namff
na slunce, oblouk mezi ní a Číslicí 12 rozpúl (dopoledne
půlíme oblouk napravo, odpoledne oblouk nalevo od
malé ručičky); přímka vedené ze slředu přes půlicí bod
směřuje k jihu.
Měsíc v úplěku stojí vždy přesně na protilehlé straně
slunce; je v 18 hod. na východě,
24 hod. na jihu,
6 hod. na západě;
první čtvrt je v 18 hod. na jihu,
24 hod. na západě;
poslední čtvrt je v 	24 hod. ne východě,
6 hod. na jihu.
V prvé čtvrti měsíc »DOR0STÁ«, mé podobu »0«,
v poslední čtvrti »COUVÁ<, má podobu »C«,

Polárka (severka) Jest
jediná hvězda na našem
nebi, která svého místa té-
měř nemění; jo stálo ve
směrď k severu.
Najdeš j] takto: vyhle-
dej souhvězdí Velkého vo-
zu, jeho obě zadní kola
spoj přímkou a prodluž jt
•pětkráte; v konečném bo-
dě leží polárka, která je
zároveň poslední hvězdou
oje Malého vozu.
Kompas*
V kulaté ploché krabičce kompasu jest uprostřed na
jehlo volně, otáčivě podepřena magnetická střelka, která
185
přitahována tak, že modrým
* koncem ukazuje neustále
je zemskou magnetičností
' k severu. Krabička jest
opatřena skleněným vlč-
kem a vespod má větrnou
růžici.
V natích krajích-se u-
chyluje magnetická střelka
od severu mí o é stupňů
na západ a této úchylce
fikáme vdeklinacea. Na vé-
• tmě růžici kompasu jest
ona úchylka označena ma-
lou tipkou.
Kompas je nejspolehli-
vějším prostředkem k ur-
čení světových stran/ hlav-
ně v Use, v noci o za mlhy.
Mapa.
Věrným obrazem terénu je mapa, často se ti stane,
že ji dostaneš do ruky. Musíš se v ní ledy vyznat.
tia mapě vidíš terén zobrazen tak, jako kdybys naň
pohlížel e velké výše, třeba z letounu.
Mapa je zmenšený obraz terénu. Kolikrát je menší
než terén* poví ti měřítko, které 'nalezneš na jejím spod-
ním okrají.
Nejčastěji dostaneš do ruky mapu speciální, která je
v měřítku' .1:754XX), což znamená, že leden, centimetr na
mapě je 75.000 cm ve skutečnosti neboli 750 m (anebo
% km), kdežto t km ve skutečnosti zaujímá na mapě
1 o % cm neboli 13 a H mm. Ale 75 cm se rovná
I kroku, tedy 75.000 cm je 1000 kroků neboli 1 cm ria
mapě.
Měřítko 1:75.000
tooam JOO	1	1	3
™ UHrtWf------------5----H----•—i------?-
 900 • O CTO 2000	3000	4000
—!——=•“'
1000	0000 krtků
Pod číselným měřítkem (1:75.000) Je nakresleno Mně-
řttko grafické*, f. J. úsečka, rozdělená ne několik dílků;
hořejší číslice udává počet kilometrů (1 dílek “ 1 km),
dolejší sta a tisíce kroků (1 dílek — 1000 kroků = 75
tisícům cm « 750 m — % km). Z tohoto měřítka může!
pomocí stébla, sirky nebo prstů odměřit každou vzdá-
lenost na mapě.
Změř si na př. stéblem přímou vzdálenost místa, na
kterém stojíš, od místa, kam jdeš; pak přilož stéblo k mě-
řítku lak, aby se počátek stébla kryt s bodem »0«. Mě-
řením poznáš, kolik příslušných dílků nanese! na sláblo,
a podle toho určí! vzdálenost (vzdušnou čáru) cíle své
cesty,
• Pomocí malíčku nebo palce: od místa, kde stojíš,
k bodu, kam míříš, nanášel po šířce buď palec anebo '
malíček (jejich poslední článek) a počítej, kolikrát jsi jej
nanesl; podle toho určíš, arci už ne tok přesně, hledanou
vzdálenost. Malíček jest obyčejně široký jako 1 km na
mapě a palec jako 2000 kroků.
Tvary terénu.
Terénní tvary okýtají tl výhledy a pozorovatelny,
kryty a pHbližovwicésty, základny útoku, výstřely, body
opěrné a čáry ohSaéi Terénní tvary jsou pro tebe buď
výhodné nebo de^ipilné, chrání tě nebo tě vydávají
všanc nepříteli.
Terén je buď rovný nebo nerovný, otevřený nebo
pokrytý.
187
Terén rovný.
Terén nerovný.
Rovný terén je takový, který se tvému oku zdá vodo-
rovný; v nerovném terénu se střídají vyvýšeníny a ty tl zlé*
řujf pochod 1 rozhled.
Holý terén skýtá ti dobrý rozhled na všechny stra*
ny; terén pokrytý (lesem, domy, osadami atd.) omezuje tvůj
rozhled, skýtá však hojně dobrých skrytů a krytů.
Vyvýšeníny jsou véfši rozdíly ve výšce terénu; nazý-
váme je vlny, kopce, chlumy, pahorky e vrchy; hora je vy-
výšontaa, která vyniká aspoň 200 m £ad okolí.
VyvýŠenlna má temeno, svah a úpatí.
Svah (neboli úbočí) vyvýšeníny je buď kolmý — stěna,
nebo příkrý — stráň, anebo Šikmý — láz.
.188
Stálý svah úhel sklonu nemění, vypouklý je směrem
dolů čím déle tím příkřapí. dutý se cmerem dolů zmirňuje.
Striti - itlna - Ut.
Hřbet a úžlabí.
H rot je vyvýJenina zaostřeného tvaru.
Kupa jo vyvýJenma zaoblené; někdy vystupuje že
.svahu a pak se xove svahové kupa.
Sedlo Jo nížina mezí dvěma kupami.
Hřbet je vrchní čést táhlé vyvýíeniny a je buď vo>
dorovný anebo mírně skloněný.
Spočlnek je léhlejší vodorovné čést svahového
hřbetu.
Terénní stupně vznikají na svahu pod terénní
’ hranou a jsou buď vodorovné anebo mírně skloněné.
f . Výčnělek je krátil výstupek no svahu podobný
í, spočiň ku.
189
i. Hrot,
i. Sedlo.
j. Svahová kupa.
4: Spo&nek.
f. Terkmd stupni.
6. Vanilek.
7. Zářez.
’ 3. Ůilabi.
p. Skalní stina.
to. SfKtí.
rt. Úpatí.
190
Zářez je prohlubeň lna na svahu, utvořené pfi údolní
hráni (úzké, ostré dno}.
0 Ž l a b í jo prohlubanma na svahu, otevřené na obou
svých koncích (mé Široké a zaoblené dno).
S s u t í povstává na úpatí nánosem valounů, písku a
zemi z příkrých horských tvarů.
Soutisk a, průsmyk a proluka jsou údolní tvary,
které skýtají přechody přes horská pásma.
Znázornění tvarů terénu.
Tvary terénu jsou v mapě znázorněny vrstevnicemi, tre-
fami, kótami a nikdy 1 barvou.
Vrstevnice je myšlená vodorovná čára, která spojuje
všechny body na. povrchu zorné, ležící v stojné výši (viz
předcházející obraz).
čím blíže jsou vrstevnice u sebe, tím je svah pflkřejfl,
a čfrn jsou od sebe dále, tím je mírnější.
Komunikace rovnoběžné s vrstevnicí jdou v rovině,
komunikace na vrstevnicí kolmé vedou nejvéHfcn stoupáním
přímo do vrchu.
Na speciální mopů jsou vrstevnice 100 metrové, v te-
rénu málo zvlněném používá se mimo to pomocných vrstev-
nic SOmetrových.
Srafy jsou krátké, různě silné čárky, kreslené v řád-
cích.
Mezi slabými Irafaml jsou SMÍ mezery, Irafovatná plo-
cha jo světlejší. Takovým Irafovánlm znázorňuje se terén
méně skloněný.
Mezi silnými iráfaml jsou mezery užil, šrafovaná plo-
cha je tmavli a má větfl sklon.
Komunikace kreslená ve směru šraf vede nojvětihn
spádem: slojí-ll šrafy kolmo na komvnlkacl, jde tato v rovině.
Koty.
Absolutní kola udává, Jak vysoko jest určitý bod te-
rénu nad hladinou mořskou, U kostela znamená výtku
prahu hlavního vchodu, u mostu výtku vozovky, u vody
výtku normálního stavu hladiny.
Relativní kota udává výtku náspu, hráze, nebo hloubku
zářezu, úvozu, pfvkovitfé, bud nad jejich nejbližiím oko*
lim anebo pod ním.
.Absolutní a relativní výJéy. Potok, lávka, brod, mlýn,
stavidlo.
Vodstvo.
Voda je ti nezbytná; v ní se myje!, koupá!, pere! si
prádlo, vátí! jídlo, jí hasli žízeň. Dobrým pomocníkem |e
ti ve válce: vodní tok tl často ukazuje smér pochodu, kryje
té před nepřítelem atd., ač zase jindy je ti vážnou pře-
kážkou, není-ll plos ni most anebo brod, Jde-11 o beze-
dný močál a pod,
192
Tekoucí vodstva Jsou: prameny, potoky, říčky, by*
SÍříny, řeky a veletoky.
Každý lok mi zřídlo, tok horní, střední a dolní a ústí.
Břeh Jo po toku pravý a levý; je buď bahnitý nebo
pevný, příkrý, nebo plochý.
Dno je buď bahnité nebo pevné, písčité nebo ka-
menité.	• ।
Nonnétnl stav vody je stav, jehož dosahuje voda po
největší čési roku.
Reka, dřevený most, sta-
vidlo, lom, vápenka.
železný most, přívoz, pří-
staviště, továrna, tunel.
Převozy jsou buď lodi (parní, vestové, motorové),
čluny, primy anebo vory...
Brody, jsou mělké místo v řece, kde lze řeku koňmo,
povozem anebo pisky přebrodit; jsou zpravidla tam, kde
je řečiště širší a proud proto slabší. Často ti je ukáže
cestě, které k nim védě. Dobřý brod musí mHi břeh plo-
chý a pevný, dno pevné a písčité.
193
Kamenný mott, Mění, jez,
smír vod. toku, elektrárna.
Studní s vahadlem, ohrada
z kamení, vodní příkop,
orientaM strom.
Stojatá vodstva jsou louže, kaluže, Ital, stavy, ryb-
níky a jezera.
Umělé vodní toky jsou průplavy, stoky a vodovody.
Půdo.
V půdě sl děláJ kryt buď snadno nebo namáhavě,
podle toho, Je-li půda měkká či tvrdá. Kryt je buď suchý
nebo vlhký. Někdy je půda k tobě naproste nehostinná.
Soch* půda Je buď skalnatá, skailnaiá, kemenMá, itěr-
kovttá, písčitá, nebo Jo to hlíno.
194
Mokrá pácb Jo nasáklá
vodou; nikdy* vyschne, ale
zpravidla je neschůdná
a pobyt v ní je nezdravý.
Nánosy vznikají na bře-
zích řek. Slatiny se skládají
ze zemin a rašellny. Mo-
čály a bažiny bývají po-
kryly vodou a jsou porost-
lé: někdy mají schůdné
pěšiny. Mata Je půda
spodní vodou změkli.
Rybník, mokrá půda, ba-
žina, rákosí, slatiny, raše-
liništi a salámy.
Porosty,
Porosty tl skýtají stín a odpočinek, skryty a pRblI-
žovací cesty; zabezpečují tě před pozorováním nepřítele
Jak se země, tak xe vzduchu; dávají tl topivo a stavební
materiál; chrání tě před .nepohodou. Ale často tl zne-
možňují výhled a usnadňují nepříteli, aby tě překyapil.
V terénu vidli pole, lada, louky, zahrady, chmelnice
a vinice, ale vtdH i křoviny a houštiny, stromy planá
I pěstovaná.
Jednotlivá stromy jsou dobrou pomůckou k orientaci.
Les |e mlází, fyčfoovlna, les střadokmenný, vysoko-
kmenný; bor a hvozd a prales.
Les má okraj, mýtiny, paseky a průseky.
195
Vinice, ovocná a zelinář-
íká zahrada.
Jehli&uuý les, louka,
chmelnice, stromořadí,
skupina stromů.
BydlIitS a stavby,
Bydliětě a stavby li chrání před nepohodou, pozoro-
váním a před palbou. V nich odpočívá!, mál vodu, zá-
soby, palivo a stavební hmoty; umožňují ti přiblížení
k nepříteli, palby a obranu. Jenže nepřítel rád na ně
střílí.
Ohrady jsou: xetf t cihel, kamene, betonu, ohrada
* nakupených kameně, tyčková, prkenná, plot drátěný,
laťový nebo živý, mříže. Mají význam jako překážky.
Důležitá .Jest Jejich výJka a Šířka.,
Velmi dobrými kryty nebo komunikacemi jsou v boji
náspy, příkopy >a hráze.
196
' ' ' "	Hřbitov, kapte, zed,
KUfar.	pomník, nkazovatel ceity-
Kryty a úkryty skýtají lidská obydli; dají se snadno
opevnH. Velmi dobrými orientačními předměty, skýtajícími
vedle toho I stavební materiál, jsou osamělé domy.
Velkou důležitost pro ubytování máji osady, V boji
jsou velmi dobrou oporou pro obránce a snadno se
přemění takřka v pevnosti.
Komunikace*
To jsou tvé nejpohodlnějSi cesty: rychle, bez velké
námahy a bez obavy, že zabloudíš, se po nich dostane!
dopředu. Jenže nepřítel rád na ně střílí, i když tě nevidí.
Dráhy jsou jednokolejné, dvoukolejné, úzkokolejné,
visuté a silniční.
197
Hosťnec, plot, kříž,
studna'.
Zřícenina, myslivna, ohra-
da, strom s obrazem, hra-
niční značka.
ftjiské silnice (chaussée, áli: šosé) ja Široká alespoň
4 m, velmi dobře udržovaná, s tvrdým podkladem a
spodkem, něfody dlážděná. Mohou po ní jdi dva vozy
vedle sebe, je-li vozovka nejméně 5 m Široká. Má silné
mosty, které musí unést i motorové vlaky.
Silnice je umělá cesta, též velmi dobře udržovaná
a sjízdná za každého počasí pro vžechna vozidle. Mosty
musí unésll pH nojmenSím dunové vozidlo {40 rnefric-*
kých centů).
Udržované vozová cesta má měkči půdu, je Spatně
Štěrkovaná a pil Spatném počasí pro motorová vozidla,
nesjízdná.	. p ť
Neudržované cesta je Ilrlí než 1.60 m.
198
Sitnict, železnice, ieteouM
stanice, polní cesta, stezka.
Udržovaná vozová cesta,
pěšina, úzkokolejná železní*
ce, visutá dráha.
Polní cesta je obyčejně 1 až 1A m liroiká a někdy
e jí nedá použiti pro polní děla.
Stezka je sjfodná pro Jezdecké a nosné koně.
Pětina je důležité obzviáltě y horách a v mokřinách.
Poulili mapy<
MĚSTA, Místa
MÉSTYSE, Mistře
Vesnice, faniSty,s<Bn>tg
Bereí-li mapu do ruky,
pamatuj, že na mapě Je:
— nahoře sever,
— dole jih,
— napravo východ,
— nalevo západ
199
6 Že nápisy označující mWa, vesnice á samoty jsou piá-
ny od západu k východu.
Dvilr, rozhledna, větrný Cihelna, hliništi, holi mu-
mlýn.	ha, incký příkop.
Jdeš-íi z Jangelce do Louček (na mapě cíp jihozá-
padní a severovýchodní), nabudeš celou cestu hledět do
mapy,, neohlížeje se ani napravo ani nalevo, nýbrž ve-
zmeš si mapu před odchodem a řádně si ji prohlédneš.
Nejprve vol cestu. Vidíš, Že do-Louček vede pohodlná
silnice přes Vračovice a Sv. Jiří. Změř ji; naměříš asi
8 km. Vidíš na první pohled, jakou dělá silnice okliku.
Nemusíš tam však jiti jenom po silnici; přes Nořín —•
V. Poli dostaneš se Jam také, a změříš-Ji Juto vzdálenost,
napočítáš sotva d km.
Sleduj volenou cestu pozorné na mapě o pamatuj sl,
kudy půjdeš. Cesta té vede as) 400 m p^ silnici na vý-
chod; přijdeš na rozcestí a odbočíš k severu; přejdeš přes
most, po 200 m sejdeš $ udržovené vozové cesty, necháš
20Q<
2QJ
po pravé straně jednotlivé domy, po levé kHž a pokra-
čuje! po neudržované časté, které té vodě «l 1 km po
okraji lesa a pak dal!í 1 km lesem k severovýchodu. Vy-
jda x lesa, octne! se na silnici, po které se dél k východu,
vystoupl! na návrší a má! před tebou osadu Nořín. Z této
osady se rozbíhá několik cest; zamíří! přímo na východ.
Pokračuje! v cestě, sejde! do nížiny, přejde! plos po-
tok, mírné stoupá!; asi po 1 km přichází! k silnici; po
pravé straně II zůstane samota V Poli, stoupá! do vrchu,
a když ujde! dali! km k severovýchodu, přichází! k lesu.
Tu se sejde! s polní cestou, vedoucí od východu k zá-
padu; dá! se k východu, vstoupí! do lesa; asi po 600 m
se tl cesta zatočí k severovýchodu, vychází! z lesa a před
sebou vidí!' v dolině Loučky.
Když jsi takto prohlédl mapu, uvědom sl Jeífé jednou
první část cesty, pak mapu slož a vykroč; do mapy na-
hlédni, jen JsWi rozpacích.
Vzdálenost odhaduj, zjiifuj podle kilometrových ka-
menů a xneček anebo podle času; na kroky počkej jen
202
v nutných případech. Pamatuj tl, Se Jeden kilometr Jdel
asi 12 minul a že učinH asi 1330 kroků.
Dostel-lls pfed odchodem mapu jenom na chvíli, udě-
lej sl rychle náčrtek.
Jd«{-li po silnici, stačí II náčrtek velmi jednoduchý.
I když mál mapu, i když jsi přesvědčen, že jsi volil
správnou cestu, neopomiě se nikdy v osadě zeptat, kudy
mál jít. Okraj osady se Často mění, přibývá nových sta-
vení, ulic, cesty se rozbíhají, polní cesta v ulici vypadá
často jako silnice, a proto se jen na cesiu vyptej. A ptej se
i cestou, nejdel-ll právě po silnici.
VyptáváS-li se místních obyvatelů, klaď otázky vždy
lak, aby ti odpovídající byl nucen dál úplnou odpověď.
TaŽ se tedy: •Kam vede tato cestai* a no: •Vede tato
cesta do Loátčekh — Anebo: *Co je to za osadu? < a ne:
•Je to Noffot?*, ježto vesničan často, aby měl pokoj, l když
otázce nerozumí, odpoví prostě *4»o<.
Ha světově strany se taž teklo: »Kde vychází slunce^
a nikoli: »Kde je teveríe — .neboř tento výraz není často
občanu dosti běžný.
203
Orientování mapy.
Z mapy můžeš vyčistí, jak se nazývají okolní osady*
kam vede která cesta, co jé to před tebou za kopec* kudy
se máš dáli, abys přešel přes řeku, a kde nejblíže najdeš
vodu nebo odpočinek.
Chceš-ll mapu srovnali s terénem* je nezbytné* abys
v ní zjistil své stanovišti, to jest místo* 'kde právě stojíš.
Sleduj proto stéle svou cestu: zjisti, jak se jmenuje osada*
kterou procházíš. Pak fl najdi na mapě nebo odhadni, jak
daleko a kterým směrem jsi od ní vzdálen, odměř tu vzdá-
lenost na mapě a mapu srovnávej $ terénem tak dlouho*
204
až zjistíš, který nejbližší předmět je v ní zakreslen, • podle
toho určíš přesni své stanoviště.
Stojíš na polní cestě 300 m na východ od Nořlna.
Otoč mapu fakr aby světové strany na mapě spadaly
v jedno se světovými stranami v terénu.
Neznáš-li světových stran v terénu,
bud otáčej mapou tak dlouho, až osada Nořín a sa-
mota V Poli v terénu je v jedné čáře s Nořínem a V Poli
na mapě;
anebo si vyhledej vzdálený, dobře viditelný bod —
vračovický kostel — a mapu otoč tak, aby stanoviště a ko-
stel na mapě byly v jedné čáře se stanovištěm a kostelem
v terénu.
Když takto postavíš mapu, shodují se i světové strany
v terénu se světovými stranami na mapě; sever jest nad
jejím horním okrajem.
Pak prodluž sále do terénu přímku vedoucí na mapě
od tvého stanoviště* k jednotlivým zakresleným předmětům
a nejdeš je v terénu před sebou. Tak vidíš právě před
sebou samotu V Poli, od ní napravo je Kocanda, dále Zálší
a Vrečovlce. Nad těmito místy se táhne zalesněný na
vrchole kopec »Ne Záfe$ích«. Na sever vede silnice ke
Koaořínu. Nad Kosořínem vidíš kopec kola 356 a dáte
vlevo je Ohiům; mezi těmito kopci vede silnice k Chocni.
Tvary terénu.
Když se takto vyznáš dobře v mapě, uč se rozuměli
také formám terénu. Porovnávej často mapu se skutečností.
Jdeš-|j do kopce, zastav se a sledu) svou cestu, vede-li
přímo anebo šikmo do vrchu anebo vede-li po svabu vo-
dorovně. Pak srovnej skutečnost s mapou o všimni sl,
jsou-li šrafy rovnoběžné s cestou anebo stojí-li k ní šikmo
anebo kolmo; vede-ll cesta na vrstevníci kolmo anebo k ní
Šikmo anebo je-li s ni rovnoběžná.
Později sí všimni, jsou-li šrafy slabé a řídké, či isou-ii
silné a husté; všimni si vrstevnic, jsou-li blízko u sobe, či
jsou-li od sebe vzdáleny. Tak se naučíš mapě rozuměl.
205
Pochod.
Dobře provedený pochod jo podmínkou úspěchu. Kdo
jod na bojišti zavčps na svém místi, přispěje k vítězství;
kdo přijde pozdi, není již nic pláten.
Pochoduj tak, abys sebe nebo svého koni co nejméně
unavH, abys přišel zdráv a sílen k cílí.
Dbej pochodové káznil Nepřekážej drahým v po*
diodu!
PHprava ^pochodu.
Spatní.	Dobře.
Den před pochodem a v den pochodu nepQ žádných
alkoholických nápojů I Ty zeslabují lilo.
Večer před pochodem sl umyj nohy a natři sl je lehce
sollcylovým lojem; obuv namaž vaselinou. Pak brzo ulehni,
aby sis řádné odpočinul.
Přezkoušej kováni koni.
Obouvaje se, přilož řádné onuce, aby li nikdo ne-
tlačily. Ovlnovočky zbytečné neutahuj; ztěžovaly by krevní
oběh.
Dobře se najez a zbytečně moc nepiji
Polál láhev naplň kávou, Čajem anebo vodou!
206
Konft řádné tutam, napoj a ustrojí
Přod opuifiním ubytovacího místa se přesvědč, zda
mál veikerý výstroj a vfochnii výzbroji Nalurnež-íl — mimo
své — jiné součástky vojenského výstroje nebo výzbroje,
odevzdej je druhům anebo představeným. . .
Zahlaď veškeré stopy,
které by dovolovaly ne-
příteli zjistit, jaké jednot-
ka, kdy a kde byla uby-
tována. Seber veikeré pa-
píry (Odhozené dopisy, no-
viny, obálky atd.} a spal
je. Z každé řádky I sou-
kromého dopisu může ne-
přítel čerpali I cenné zprá-
vy i Smaž veJkeré nápisy
křídou na dveřích anebo
na vratech, označující po-
čet ubytovaných a pod.
Uhas ohné a svitla.
Uveď do pořádku byt a stáji
Provoděni pochodu.
Pochoduje ra v pochodových proudech.- pěchota v trojstupu.
jezdectvo ve dvobtmwch, dďóslřeiectvo. Irtny parky a útvary
služeb vorfdio za vodriJern.
Proudy táhnou po ford straně silnice, pravou nechávají volnou
pro ostatní dopravu. Někdy táhna pěchota nebo jezdectvo po obou
stranách silnice, aby byla v stromořadích skryta před pozorováním
ze vzduchu. Pak zůstává volný pro dopravu prostředek silnice,
Aby pochod byt hladký, jsou metl Jednotlivými jednotkami
proudu předepsané nebo nařízené vzdálenosti. V noci a i ve dne.
jestliže je vzdálenost mezi dvěma jednotkami přilij velká a spojeni
zrakem nemožné, spojí m následníci radní jednotky a předcházejí-
cími předními řetěsem spolek, které vytyčují cestu.
Po dobré cestě pochoduje pěchota rychlosti asi 4 km, jezdectvo
7 až 8 km ta hodinu.
Obyčejně vykoná pěchota ra deo 20 al 25 km, jezdectvo 40
až 50 km; je-li zapotřebí, může pěchota urazit až 40 km, dělostře-
lectvo až 40 km, josdoctvo až 70 km, cestou se ováem neěbytujl.
207
KAteft na pochodu.
Zachovávej přesná a bez výjimky všechna pravidla
a nařízení o pochodu. Jinak zbytečná unavíš sobe, překážíš
j»ným a tím zdržuje! a unavuje! I své druhy.
jednotka bez kázni fepřed-
fasni unaví a překáži jtným.
Ukiznbná jednotka daleko
dojde.
Neopoušféj své miste v proudu, dodržuj vzdálenost
neohlížej sel
Na povel »VolaoI« jo tl dovoleno .převésit si pušku na
levé rámá, může! hovořil se svými druhy, jiti nestejným
krokem, nesmí! však opustili své míslo.
Ostroj méj upraven podle předpisu. Různé úchylky od
jeho předepsané úpravy (rozepálí límce a pod.) se nařídí
vždy zvláltá.
Zpívat! je dovoleno. Zpívej však jen slušné pisné,
Je dovoleno hovořit, nikoli však křičet, pískat anebo
pokřikovat na kolemjdoucí.
Dávat! návěští píšťalkou nebo hlasem »Sfátl« - »V chodl«
a pod. je ti zakázáno. Přísluší to jen povoleným velitelům.
Kouřit! je dovoleno, není-li to výslovná zakázáno.
Nevysiipul z pochodového proudu, není-ll to nezbytná
nutné. Vystoupíš-ll, dovol se u velitele čety. Jsl-li nemocen,
208
pros o povolení, abys mohl vyčkali lékaře. Odešle-li tě
lékař k trénu, žádej ho o písemná potvrzení.
Zústaneš-ll zpět a nemůžeš-1! dohonit svou Jednotku,
požádej velitele nejbližší jednotky o povolení, aby ses
mohl připojit:, a dostihni svou jednotku při nojbližším od-
dechu.
Jezdec.
Do kopce a s kopce jed v kroku. Do příkrého kopce
a s kopce $ koně sesedni a veď ho. V klusu střídej nohu,
na kterou dosedášI
Ztratí-li kůň podkovu a neíze-li ji hned přibít, sesedni,
obal koni kopyto hadrem a ved ho po měkké cestě za
jednotkou. Při nejbHžJÍ příležitosti se obraf na podkováře.
Kulhá*ll kůň, sesedni
s něho a veď ho za jed-
notkou,
Potřebuješ-H sesed-
nout, nezůstávej nikdy sám
zpiti Vždy musí s tebou
zůstat ještě jeden jezdec,
který ti pomůže pří na-
sednutí; neboř Žádný kůň
nestojí klidně, vzdalujíJi
se od něho nebo klušou-li
kolem něho koně.
Opozdii-ll se, jeď za
svou jednotkou předepsa-
ným klusem tak dlouho, až ji dohoníš. Kluše-li tvá Jed-
notka, připoj se k ní, když přejde do kroku nebo při oddechu.
Nikdy noztychluj klust Spěcháš-lt, oválejí
Vozka. ।
Na silnicí jed po levé stranil
Sttod silnice nech volný pro dopravu!
V proudu udržuj předepsanou vzdálenosti
Neptedjlždij povoz jedoucí týmž sméreml
209
Nekiztň.
Kážtň.
Netrp, »by kdokoli nasedí na tvůj povoz, nemá-ll
zvláštní písemné povolení tvého velitele.
Uposlechni na slovo každého pokynu cirkulační stráže.
V noci, není-li pro utajení pohybu nařízeno zhasnouli
svéila, máj vozidlo vždy osvětleno.
Oddech*
První oddech ao nařizuje asi půl hodiny po opuštěni ubyto*
vaclho místa; dalH oddechy nařizuje velitel podlo potřeby, nej-
výie jeden lOminutový v každé pochodové hodině, u jízdních
zbrani v každé druhé pochodové
hodině.
Uprav nedostatky na
svém ústroji, zvláště na
obuvi. Cítíš-ll, že « tlačí
bota, zuj jí a namasf sl
otlačené místo na noze
i tlačící místo boly.
Vykonej svou potře-
bu! Odpočiň sil
Nesedej do vlhké trá-
vy nebo na chladný ká-
men, snadno by ses o-
prudil. K odpočinku uleh-
ni na bok.
Cestu nech volnou pro dopravu!
210
Jezdec.
Odpočívái-I: na časti, obrat koni hlavou do středu
cesty. Nevstupuj na tu část cesty, která je vyhrazena do*
pravě. Sesedni s koni a přesedlej ho.
postroj*, kování a vozidlo.
Prohlédni sedléah uz-
diaf a kováni. Oprav ne*
dosta4ky«
Podej koni hrál trávyt
Vozka.
Nezastavěj povoz u-
prostřed silnic* eni na
křižovatce. Zastavujei-li
cestou nebo v osadě, sjeď
s cesty, a není-li to mož-
no, zajed až na samýjejl
okraji
Za oddechu prohlédni
Oprav, co je zapotřebí.
Odpočinek*
Odpočinek trvá t ii 2 hodiny v MU v hodinách poledních.
Za odpočinku se vydává strava.
Odlož zbraň a výstroj.
Hleď předevlím odstranit nedostatky ve výstroji a
211
sám se zotavit. Je-li možno, zvláště ra velikého horka,
umyj si vodou ruce, krk, hlavu a prsa a usedni do sfí-nu.
Z místa odpočinku se nevzdaluji
Potřebu vykonávej jen na vykázaném místě.
Koni povol obHšník, a je-li možno, ho odsedltj.
Napoj a nakrm ho a postav ho do stínu.
Proveď nutné opravy na kování, výstroji a balení.
Pochody xa zviažtalch okolnosti.
Osltaý pochod,
Koná-lí ptahota pochod dolil nei 40 km. dělostřelectvo s koň-
ským potahem delší než 80 km. jezdectvo delší oet 70 km, aní£
se ubytuji, konají pochod úsilný.
Je to mimořádná námaha, která je tl uložena jen ten-
kráte, je-ll toho nezbytné třeba. Jo to zatěžkávací zkouška
vojenské zdatnosti a kázně. Učiň vše, abys dobře obstál!
Dobrý jezdec nezchromí a neotlačí koné ani tenkráte,
pochodujo-ll třebas i 200 km.
Noční pochod má za účel skrýtl pohyb před nepřá-
telským pozorováním a útoky ze vzduchu, nebo překvapit!
nepřítele.
Zhasni svitla, nekuř, nezpívají
Dbej, abys neztratil spojení!
Jezdec.
Pochoduj krokem; klusej jen za velmi jasných nocí,
a to jen po dobré cestě a v rovině.
Za tmavé noci jeď středem silnice!
Casio, zvláště jsi-11 unaven, sesedni s koně a veď ho.
Pro zamezení hluku přehoď levý třmen přes sedlo.
Pochod za velkého horka.
Pij Často, ale málo! Máš-Il velkou žlzeft, kloktej a pak
olj několik hMú vody. Piješ-li mnoho, oslabíš se.
' Vyhýbej se alkoholu I
Koně napájej zavčas a vydatně. Často s něho sesedej
a veď ho na ruce. Za odpočinku postav ho do stínu.
Pochod za mrazu.
Před odchodem si natři uši a nos veselí nou.
Nohy obal novinovým papírem.
212
Třmen oplef slámou.
Na zastávce nestůj, nýbrž se pohybu). Jsi-ll unaven,
nesedej.
Spojka.
Pocboduji-lí v proudu dví jednotky, udržuje zadní jednotka
a předcházející jednotkou spojení zrakem. Je*li vzdálenost mezi
Jednotkami velká a terén pokrytý, takže spojeni zrakem je přeru-
šováno. anebo pfi pochodu v noci vyžle velitel zadní Jednotky
řetéz spolek, který udržuje spojení so zadem předcházející jed-
notky. Taková spojka jsou vidy dva vojíni.
Jsi určen s mladším druhém jako spojka. Pochodujete
každý po jedné stráni silníce, tvůj druh vpředu, ty asi
20 kroků za ním.
Tvůj druh sleduje spojku, které jde před vámi, ty se
zase ohlížej stále zpit na spojku, která následuje za vámi.
PII změně směru, v za-
táčce nebo na rozcestí se
zastav, zdvihni paži a če-
kej, až spojka jdoucí za
tebou zdvižením paže dá
najevo, že Já pozoruje;
pak mávnutím paže ukaž
nový směr.
V noci, v lese, za ml-
hy, v osadí a všude tam,
kde je několik cest anebo
kde by mohla nastali mýl-
ka, počkej, až dojde příští
spojka, ukaž anebo řekni
jí nový směr a poklusem dojdi na své místo. Tvůj druh
jde dále a nezastavuje se.
Spojky mohou také dostali za úkol donášet hlášeni
nebo rozkazy. Dopředu jdi vždy po levé straně, dozadu
po straně druhá.
Ml zastaveni nestůj na silnicí!
Kryj se v příkopě, za strom a pozoruj dále dozadu;
tvůj druh pozoruje dopředu. Na znamení nastup další
pochod.
213
Převozy po železnici.
K dopraví na delií vzdálenost se uživí železnice. Prapor, ba-
terie nebo eskadrona se naloží na jeden vlak.
Pro každý vojenský vlek jest určen doxorůí důstojník a stráž.
Stráž před nakládáním, při deUi zastávce a při vykládání, uzavře
nádraží hlídkami, střeží materiál a před odjezdem a xa jízdy udr-
Íi>Je pořÁdoka
Stráž jest umístěna ve zvláltulm vagoně, kde odloží torby. Ji-
nak růstáno plná ustrojena.
Nastupovaní mulstva.
Před nakládáním se jednotka rozdělí na jednotlivé vagony.
Kojataržl poddůstojník ve -Vagonu je jeho velitelem. Vagony se
očísluji v levém anebo v pravém rohu dole, osobni vagony na
stupátkách.
Po příchodu na nádraží jde každá skupina přímo ke svému
vosu a po připraveni schůdkových prken se nastupuje.
Do vozu vstupuj zvolné, $ forbou zavěšenou na le-
vém předloktí, pušku v ponose; ve voxe obsetí místo, které
tl v nim přidělí jeho velitel.
Jsi4i poslední, při-
šlápni prkno k zemí a stůj
na něm . tak dlouho, až
všichni nastoupí. Když na-
stoupil, vtáhni prkno do
vozu a polož je zevnitř ke
dveřím jako ochranu. Na-
stupuje-li se bez schůdko-
vých prken, dej půlku
druhovi, který jde za te-
bou, vyiplhej se do vozu
a přejmi svou pušku. Když
vstoupil, pomoz druhovi,
|	který nastupuje za tebou.
Ve voze zavěs výstroj na polic), a není-li tam, slož
jej pod lavici. Pušku poslav na stojan závěrem .dovnitř.
Heýsou-ll ve vore stojany, drž Ji po celou Jízdu u sebe.
Na zastávkách anebo vystoupíš-ll Jen na chvíli, postav ji
do kouta nebo ji polož na lavici. Jen JI někdy neslav
blízko dveří, ani ji neklaď na zem. Dbej, aby se ti cestou
nepoškodila.
214
NskMdAnl kotil.
K«aů nakládají s rampy, kteří je s vagonem spojena můst*
k«n anebo dvtma na sobe položenými schůdkovými prkny. Při tom
musí býtl dveře přisunuty až k samému můstku nebo k schůdko-
vým prknům. Na každé straní můstku stoji dva muži, celkem
čtyři, a ti máji za úkol xsbríuiti. aby koni nestoupli vedle a aby
so můstek neposunoL
Napřed so vede kůň tiejklidníiši a pak co uejrychleji kouč
ostatní.
Vedel-li koně do vozu, nehleď na něj, nýbrž dívej
se přímo před sobe. Nechco-ll kůň do vozu, obrat ho a
závcfď ho tam za hejbližíkn koněm, anebo ho tam vtáhni
popruhem, při čemž ti ho pomohou kamarádi tlačH. Někdy
postačí, podái-li mu trochu ovm.
Když vkročí do vagonu, couvni s ním na jeho polo-
vinu — celkem se tam vejdou tři koně, tedy na obě po-
loviny, hlavami doprostřed, dohromady 6 koní. Pak za-
klesni před ně vagónové břevno o přivaž je k němu. Je-li
tvůj kůň nepokojný, dej ho na kraj a odděl ho od sou-
seda přeh rádným břevnem.
Postroj koní vlož doprostřed, a to k zavřeným dveřím;
ulož jej na dvě hromady tak, aby v každé byl vespod
postroj koně nejbližšího, pak prostředního a navrchu tře-
tího. Pak se naloží krmivo.
Při nakládání zachovej Idldl
Jsou-ll koně za jízdy neklidní, podej jim trochu ovsa
a promluv na ně; tím je uklidnŠ,
NaklAdftnl vozů.
Vozy se nakládají s rempy do nekrytých vagonů. Na
vagon se naloží tolik vozů, kolik se jich tam vejde. Mezi
vozy a pod ně se naloží zavazadla a krmivo. Od převoz-
ných kuchyní se oddělí kolesna. Vařf-ll se v nich během
jízdy, naloží se na vagon dvě kuchyně tak, aby jejich
dvířka byle vpředu ve směru jízdy*
Naložený vůz zabnzdi, pek vytáhni oj a ulož ji pod
vůz. Vůz upevni ke stěnám vagonu a nejméně dvě kola
pevně zaklinuj k podlaze vagonu tak, aby se nepohybo-
vala. Při vaření měj pozor, aby nechytly zadní vozy. Při-
prav $1 vodu k heieníl
215
Chóvfiní bthem přepravy.
Během dopravy po železnici musB být na slovo po-
stulen všech pokynů železničních orgánů stran dopravních
předpisů.
Spatní.
Dobít.
JIŽ v nakládací stanicí $1 pozaameaej čisto transportu!
Na znamení trubkou »V chodí« nastup do vocul
VzdáUMI se od svého transportu, budeš trestán pro
zběhnuli.
Vystouplí! Smíš jenom na znamení trubkou »Státl«, a to
ien tenkráte, jsi-li ustrojen. Při krátkých zastávkách, ne-
bylo-li dáno znamení, smíš vystoupit jen se svolením do-
zorčího důstojníka.
Při nenadálém nebezpečí za jitdy (pH požáru, roz-
tržení vlaku, vyjetí z kolejí, zlomení vozové nápravy a pod.)
mávej z vagonu dokola kusem šatstva a upozorní tak že-
lezniční personál.
Nevměšuj se do dopravní železniční služby a do slu-
žebních výkonů železničních orgánů.
Za jízdy neotvírej dveře osobních vozů a oboje pro-
tější dveře vozů nákladních.
Za jízdy nevyitrkuj z oken hlavu a ruce a nevěs ze
dveří nákladního vozu své nohy.
216
Nestůj na stupáfkách, nevstupuj do budek určených
pro bradlče, do lokomotivy; nelez na fendr anebo na
střechy vozů,
Nevyskakej z vozů a nevskakuj do nich za Jízdy!
V stanicích, kde Je dovoleno vystoupit, ze nevzdaluj
zbytečně od vlaku, nechoď zbytečně přes koleje a nepro-
cházej se mezi nimi. Do nádražní restaurace smíš vstoupit
jon se zvláštním povolením.
Bez zvláštního povolení a bez dozoru nádražního
personálu nesmíš čerpali vodu z jeřábu. Pitnou vodu ber
jen z kádí a studní zvjášt označených I
Vozové prostory neznečišťuj! Potřebu vykonávej jen
při delší zastávce a na vykázaném místě.
Nesundá ve j samovolně s vagonu lucernu a ani ji na
něj nezavěšuj, nerozsvěcuj ji ani ji nezhasínej.
Nedotýkej se nádražních zařízení, jako návěští, vý-
hybek* aid,
V nádražích a vagonech nerozdělávoj oheéí
Ve vozech, ve kterých je sláma, nekuř a nepoužívej
v nich nechráněného světla.
Setři vóaů a všeho železničního zařízení; je to ma-
jetek republiky!
Za jízdy nevyhazuj ven tvrdých předmětů (lahví a p.).
Namluv s nikým o složení své jednotky, o směru jízdy
a o konečné stanici. Podezřelé osoby oznam dozorčímu
důstojníku..
Nepiš na vagony čísla své. jednotky! Z povozů a děl
odstraň tabulky a nápisy, označující tvůj útvar!
Lokomotivy a vozů eevyzdobujl
217
Převozy na automobilech.
Automobilů uživí ee zpravidla k přorozflm na kratJi vzdá-
lenost a dopracuje so po nich obyčejné pěchota anebo čělostře
lectvo.
Jíuistro nastupuje sezadu. Sklopí zadní čelo korby a Jeden
pomáhá druhému. Vojín ÍH nastoupivši se jalooe rukou při-
držuje korby a druhou rukou -pomáhá nastupujícímu. Jemuž takí
napomáhá následující vojín tňata. V automobilu stojí mužstvo
ve Čtyřech řadách rovnoběžných s jeho podélnou osou Vetčjši
řady jsou obráceny sády k poatranidm. vnitřní řady zády *k sobé
Má-tí se nedát, uloží so elrůj na podlahu k oténám xorby a muž-
stvo se posadí ve třech řadách: vnájái řady sedl na atr&ji a opí-
rají ae zády o postKMtfco korby, vaiiai střední řady sedl iw
podlaze korby tak, že vždy dva pou owáceni zády k aoDé. jeden
vo aměra jízdy a druhý opéčně.
K dcpraré káni Je korba auta opatřena dráma příčnými
opéraml a upíry i postranice korby musí být . obloženy bytli na
pintaými sJamcn a pod. K naložení se použije nakládacího můst-
ku, obráceného laťovím náboru a můstek 1 podlaha korby po-
kryje re slečnou,
Při nakládáni připevní dva vojíni na .koncích postrašte korby
picni prorrasy a drží ja za druhý konec napjaty tak, aby podál
můstku utvořily zábradlí. Jedou muž nmtoupí do vozidla a po-
máhá pří nakládáni a uvarování koné. Ožettov&tél vyvede koná
po můstku do automobilu. Podle potřeby nepomáhají mu 2 maži
dm, ie koně tlačí zezadu popruhem (dráma sepjatými obřiánlkyj.
Zpravidla m kosí postaví hlavou to etněru jízdy, první
k pravé, druhý k levé protranlcl a třetí doprostřed.
216
Koni voď přímo na můstek, vyvaď Jal až do kotky
a ihned ho s pomocníkem uvaž na krátko ke dvime kru-
hům.	(
Je-li tvůj kůň nepokojný a vzpírá-li se vstoupil na mů-
stek, veď před ním koni klidného a hned za ním svého,
anebo mu zakryj pytlem anebo houní hlavu, proved
ho několikráte dokola, a potom Jej veď po můstku. Ne-
jde-li ani pak, použij popruhů.
Je-li při nakládání ostatních koní tvůj kůň v aulu ne-
klidný, zvedni mu přední nohu a drž mu ji tak dlouho,
dokud nestojí druhý kůň vedle n&ho,
• Když jsou koni naloženi, sepni korbu spojovacím .Fe-
lixem a obal Joj slámou anebo houní, aby se koni ne-
odjeli.
Na zadek korby ulož píci, postroje a svůj výstroj.
Během přepravy stůj koni u hlavy a chláchol ho, a
kdyby na př. koni byli neklidní, anebo kdyby se stala ni-
jaká, jiná nehoda, upozorni osobu, která je vedle řidiče,
•f Šofér zastaví nebo zmírní jízdu.
Káry se nakládají bex nakládacích pecnuce# při sklopeném
zadnkn čelo korby, nékdy i při Sklopených postranních tak. že
nejprve se vyjmou ojky a pak 4 nebo 5 mužů zvedne kára
i s naloženým materiálem a podá ji dvěma tnužůmdo-áulocnoHht.
Veey se. nakládají po můstku obráeeci&n laťováním dolů.
Část mužstva táhne a část tlačí váz poenátku, zadkem nopřed
do automabflu. Jeden muž řidl ojí amér jízdy. Kola naloženého
v«au se podWínuji. oj se vyjme a zasune pod- vůz.
Kněhyně se při nakládáni rozdělí na dvě části; nejprve se
náloži předek a pak zadek, kamínkem nazad. Postaví se tak, aby
se v nf za jízdy mohlo vařit. Kola se ovSem podloží dřevěnými
klíny a pod ohnl&tČ se dá ochranný plech.
Ubytováni.
Aby *i jednotka odpočinula, ubytvje se: buďto pod atřeehou.
t. j. bytuje v osadě, nebo táboří. nebe- raníme Ubytování smí-
íené, t. j. části $e ubytuje pod střechou a ti, pro nčž se nedostává
přístřeJt, v osadě táboři.
Ubytováni připravuji ubytovatelé, kteří m vysQaji napřed.
Ubytováni pod átfachou.
Vojsko bytuje v osadě buď ve slaveních anebo ve stodolách
Místnost, v niž mužstvo bytuje. mu«| být suchá, musí i»
219
chránil před nepohodne, hýl bez průvan* a v zimé *c tnusi dát
vytápět. Mu li náloži prostor ul 1 tn zžifi s 2 m zdáli.
Ložní sláma musí být suchá a čerstvá.
Výstroj se smi zavěsit jen na chráněném mlstfc.
I stáje pro kouč mají být vzdužné. svitli a Tuché. V lítí
jest ovšem lépe, když se koně postaví v kůlnách, chráněných před
deštěm a před vélrecn, nežli v nezdravých, dusných a mokrých
stájích. Jeden kůft potřebuje prostora asi 1.5 m zžíri « 3 ru zdáli,
pak kroužku na uvázání a přepážky. Vchod do stáje má být rovný,
přímý a tak Široký. aby jim pohodlná prošel osedlaný kůft.
Místnosti určené k ubytováni musi jejich majitel vyprázdnit,
vyčistit a je osvětlit Majitel je též povinen opatřili stájové nářadí.
Díixorči a strážní služba sa koná podobně jako v posádce.
Místo lí přidělí velitel družstva, o Je-li zapotřebí,
přidělí je i tvému koni.
Nekázeň předchází
porážku.
Jsi dobrý vojín; před od-
počinkem se připrav k boji)
Nemáš-ll na starosti koně, odlož výstroj, vyčistí si
zbrani, pak vyčisti a uspořádej výstroj, umyj se, ošeiřl si
nohy atd. a teprve polom, když máš vše v pořádku, od- .
podívej.
Máš-H koni na starosti, pc^vol jej co nejdříve a za-
veď ho do slinu, Pek ohledej přiděleni stání. Přesvědč
se, má-li stáj dobrou podlahu, nejsou-li trámky shnili a
není-li nebeópečí, Že se kůň proboří. Přesvědč se, je-li
tem dobrý kroužek na přivázání koně, dobrá přepážka,
a není-li na dosah koni nějaký předmět, o který by se
220
Kdo zanedbá svého koní, Pečuj nejprve o koně a pak
bude brzy chodil pětky. — o tebe!
kůň moW poranit, Jako hřebík, drát, plech, sro, kosa,
vidle, hospodářské nářadí a pod. Potom zaveď koni do
$lájo« dobře ho přivaž, oduzdi ho a hoď mu něco, hrst
slámy, sena nebo trávy. Asi za 20 minut potom ho od-
sedlej a oJaíři (otři ho do sucha, zbav bláto a omyj mu
nohy). Potom dej do pořádku jezdecký výstroj, vyčisti si
zbraně, výstroj, nakrm koně — a na konec se starej o sebe.
Není-lí ubytování připraveno, obstarej si, co je ne-
zbytná (vyklizení místnosti a pod.), sám. Ale nesedej
dříve, dokud nezajistit koni příslřeií — jen Spatný voják
nechá svého koně moknout a sám záloze pod střechu.
K občanstvu se chovej zdvořile a letmě, v nepřátel-
ská zemi pak zdrženlivě. Neber bez povolení majitele cizí
věc do ruky i Nekraď e nedrencuj, to se přísně trestá.
Dá-li majitel bytu tobě nebo tvému koni více, nežli Je
povinen, hleď se mu odvděčit drobnými službami. Je-li
podezření, že někdo z obyvatelů domu, v němž jsi uby-
tován, je stižen nějakou nakažlivou nemoci, hlas to pjí-
sluinámu -lékaři.
Svou službu konej s touže svědomitosti a přesnosti
jako v kasárnách. Nevycháocej z ubikace před vydáním
221
Jen neukázněná horda obro- československý vojín žifa
iuje majetek obianu.	t obyvateli vždy v nejlepsi
shodě.
denního rozkazu, leč vyžaduje-ll toho služba. K rozkazu
nastup ve vzorném pořádku * v čistém ústroji.
Pil TOzkezu měj dobrý pozor a pamatuj si vše; co
potřebuješ vědět zvláště tato nařízení:
O poplachu k odraženi pozemních sil nepřHolových
(znej shromáždiště své jednotxyl).
O poplachu leteckém.
P poplachu plynovém (musíš znát dobře signály, jimiž
se příslušný poplach oznamuje).
O opatřeních proti požáru.
O všech pořádkových nařízeních, týkajících se ciricu.
láce, večerky, zakázaných hostinců a pod.
O opatřeních zdravotních (kde čerpaáí pitnou vodu,
studny s vodou zkaženou, domy zamořené nakažlivou ne-
mocí a pod.).
Dálo musíš vědět, kde bydli tvoji představeni; velitel
čety, setniny, ubytovacího místa; kde bydlí výkonný rot-
mistr, kde jo kancelář a trén tvé setniny, staniční stráž,
ošetřovna, nojbližší telefonní hovorna.
Zachovávej veškerá zdravotní nařízení: koupej se a
plav koně, Jen když jo to dovoleno a jen na vykázaných
222
mMech. Konej svou potřebu jen v záchodě. nebo na
Wrínil
Ubytovací mWo neopouitij bex zvJáUního povolaní.
Bud opatrný na oheAl V místnostech, kdo* je sláma,
a va stáji nekuř a ani nedovol, aby tam jiní kouřili. Kde
je sláma, používej jen chráněných svítilen. Máj v tako-
vých místnostech vždy po ruce nádobu s vodou.
Nekázeň ohrožuje pohoto-
vou volíka i jeho rchop-
nojt k boji.
Ukázněné vojíko, i když
odpočívá, je na víe pří-
prctoeno.
Svůj výstroj a své zbrani máj tak srovnány, aby ses
1 potmi mohl snadno a rychle ustrojit, Nikdy nevH, kdy
odejel eJI
Uléhej časně, aby sis řádni odpočinul, a svlékni se
co možná nejvíce.
Odcházeje uveď místnost do pořádku a prohlédni via,
zdali se něco z vojenského výstroje nezapomnělo; znič
viechny stopy (papíry, nápisy a pod.).
TMsoFenk
Táboř! so na suchých prostranstvích, chráněných proti větru
a proti, pozemnímu 1 vzduinému pozorování. Bývá to obyčejní
v lese, ale vMy pobilte vody,
Dozorčí • střelní tiulbe se koná jako v posádce.
223
. Tvé povinnosti v tábo-
ře jsou všeobecně* tytéž
jako když jsi ubytován pod
střechou.
Pro sobe a pro svůj
výstroj si postav stan ane-
bo sl uroo příslřeií z vě-
tvoví, 2 dmu a ze slámy.
Na lože si sežeA slá-
my, sena nebo suchých
rostlin a nahrab sl listí, na
holou zemi nebo do há-
vy neléhej.
V táboře zachovávej
obzvláště přesně veškerá zdravotní ustanovení a dbej čistoty.
Opatř se co nejlépe před žhnou a před vlhkem: na
noc se nesvlékej a nevycházej v noci ze stanu bos a ne-
ustrojen. Ráno stan rozevři, aby vzduch a slunce mály
přístup.
Potřebu konej a zbytky odhazuj jen na vykázaných
místech.
Nepij z potoků a rybníků; není-li po ruce Voda pra-
menitá nebo ze studní, has žízeft studenou černou kávou.
Koná, je-li možno, přivaž ke stromu nebo k plotu,
a není-li ho k Čemu přivázat, musíš ho držet; drž no —
a spolu $ ním I kon& svých druhů a podle okolností -i ce-
lého družstva — 2 až 4 hodiny; pak budeš vystřídán.
Sedlo si polož za koné nebo na jiné vhodné místo
a na ně si ulož svůj výstroj a svou výzbrojí
StayCail stanih
Nejprve sepni na 5 dřevěných oliv dva stanové dílce,
po rubu — a potom je na 9 oliv sepni po líci.
Na pušku nasadí bodák 1 s pochvou a na tu návléknl
d psově mosazné kroužky stanových dílců.
Pak přehni jejich upevňovací provázky uprostřed tak.
224
třobujeme-!i ho pro více lidi,
dalších dftei.
aby utvořily dvě smyčky;
těmito smyčkami prostrč
stanové koliky, napni dílce
a kolíky zeřaz do zatni.
Podél zevního okraje sta-
nu vykopej stroužku 10 cm
hlubokou. Vykopanou hlí-
nou přihoď okraj stanu lak,
aby dobře přiléhal k zatni.
Místo ptóky s bodákem se
užívá také čtyřdílné Manové
podp&ry. Stan re dvou dílců
jurt jenom pro tři mole; pa*,
avíme jej pnsluáným počtem
Spojeni.
Spojeni slouží k výmčnč zpráv, Bxkmú a hlášeni. Jako pojítek
se používá: telegrafie, telefonie, radiotelegrafle, radioteMouiai tetnol
telegrafie, optické telegrafie, stenalteováni (akustického, praporky,
terči a ohňostroji), letadel a balonů, poštovních holubů, psů k do*
nášent zpráv, běžce. jezdce, cyklisty, automobilu a štafety.
Telefone
K dodáváni rockazů a hlá-
šení se používá nejvíce telefo-
nu, poněvadž telefon umožňuje
snadné a přímé donsumňiu.
Druhá strana je přijímá tlu*
chán.
Nepřítel může ovšem snad-
no pomocí zviáátnídh přístrojů
tvůj telefonický rozhovor vy-
slechnout. Mimo to bude mít
ze naši frontou, ebzvláMě v
etapč, své vyrrMeée a kon-
fidenty.
Z toho důvodu se používá k označeni velitelství, stanovišť atd.
krycích jmen. Jsou to různá vhodná slova, na příklad Jméno křest-
ní. V každé hovorné je spojovací plán s krycími Jmény stanic.
Opravy teletoMlto vedeni.
Tslegraf a telefon Jsou v poli pojítkem nelcemněfttm. Drátové
Spojení mezi stanicemi vyžaduje ovšem macho časa a lélké práce.
225
Mnohá bitva byl* prohrána Jen proto, ie selhalo spojeni. A mnohý
telegrafista padl, hledaje poruchu drátového vedeni.
Proto je fvou povinností spravili vedeni, které sám pře-
rušíš anebo přerušené nalezneš. Nesledí ovšem dril jenom
svázat, jef isolován pryží o předivem, nýbrž nejprve se-
škrab nožem na obou koncích asi na 5 cm lálo kolace
a pak teprve ony oškrabané konce dohromady pevné
skruť. Provedení opravy hlas na nejbližší stankl.
SiflMilata.
Nenl-li k dodáváni rozkazů, zpráv a hláienl Jiných prostředků,
poulí várno sígnalisovánt Druhů rtruna fo přijímá zrakem.
Toto aignalisovůní se dřje pažemi, praporky nebo tvžtetaýml
přístroji * použitím Morseovy abecedy. Krátká zprávy ao dávají
smluvenými značkami (zkratkami). K dgnallsování praporci m po-
užívá různobarevných prworeů a barva se voli tak. aby m pra-
porec co nejvíce odrážel od posadí.
JsMI slgnalWou velHele Cely, udržuješ spojení s veli-
telem Sffaíny; jsl«li signalistou velitele setniny, udržuješ
spojení buď s veliteli čet anebo s velitelem oddílu.
Tvůj úkol je obzvláště v boji velice důležitý.
Jakmile sl tvůj velitel xvolf stanoviště, hledej Ihned
místo, odkud můžeš výhodně udržoval spojení, a hlas ve-
liteli, kde se umístíš.
Umísti se tak, abys mohl dobfe sfgnalisovat dozadu;
jsUi zadní stanice, abys mohl signalizovat dopředu aspoň
»rocumtm« a nopeloujte*, protože jinak by sl odesíláte!
nebyl jist, les jeho zprávu fádně převzal.
Dbej, aby nepřítel nemohl ďedoyet Ivou korespon-
denci a aby nomóM vypátrat, kde jsi. Proto se umísti na
odvráceném svahu, ze les, za dům, za strom anebo za
násep. Je-li přesto možno, že Joy tě pozorovat, používej
ke korespondenci Jen smluvených značek.
Používáš-li bílého praporce, umísil se .před pozadí ze-
lené (strom, las, louku, Jeleílšté) anebo před pozadí tmavé
(stodolu, orantště a pod.}, NemáŠ-II praporce, použij šálku
na holi, papíru, čepíce, paže anebo něčeho jiného.
Když se umístíš, volej Ihned proUlší denici a WecT
se s ni spojit. Ale fftn není ještělvúj úkol vyplněn; tvým
úkolem je zprostředkovat rozkaz anebo hlášeni. Proto, jak-
.mile dosáhneš spojení, hlas to svému veÍHoll a pros ho
o další rozkazy.
.Neměň stanoviště, jestliže se přemístí protější stanice,
ale oznam Jí to, chceš-tl se sám přemístit.
Jako signalista .zprostředkováváš rozkazy určené tvé-
mu veliteli nebo zprávy určené velltdt nadřízenému. Tak
se dovídáš o rozkazu dříve, než vejde v obecnou zná-
most a než se provádí, a z hlášení zase poznáváš názor
svého velitele na situaci. Pamatuj, že obsah depeše jest t
určen jen pro adresáta a že se o něm nesmí nikdo ne- '
povolaný dozvědět. Proto Jsi vázán přísnou mlčenlivostí.
Není pro tebe omluvy, ani když jest obsah depeše Již
všeobecně znám; ty Jsi povinen zachovávali tfadnl tajem-
ství děj se co děj, a poiruIB-ll je, proviňuješ se proti svá
služební povtanocfl
U každé stanice jsou zpravidla dva muži; u vysHací
Jeden diktuje písmeno za písmenem a druhý je vysílá,
u přijímací jeden písmena čte a druhý je pBe.
Každé signální stanice dostane volací značku.
Morseova abeceda.
q
r .-.
s ...
t -
u ..-
a
o ...»
Iff
x
y
z .
/
2
5
4
5 .....
6
7 «...
8
9	.
0 .....
2X1
K snazšímu zapamatováni Izo Morsoovu abecedu se-
stavili ve skupiny, na př.;
.a • i
..i	--m	.-a n	q	'
... s	.— o	.,-u	-..d	-,-r -.--ý
....h	— — ch . ..-p -...&	.--ip
....5 —O ..... 4 ..... 6
Tečky dávej tím, žo opíšeš vlajkou nad hlavou malou
osmičku; s dvěma vlajkami lim, že je sklopíte dovnitř; pa-
žemi a prapohky tím, že zdvihneš jednu paži nebo pra-
porek; se světlem pak krátkým ukázáním svitla.
Základní potcba. Tetka.	Čárka.
Cáricy dávej Hm, že opíšeš vlajkou přes celé tělo až
k zorni velkou osmičku; s dváma vlajkami tím, že je
sklopíte ven; pažemi a praporky zdvižením obou paži
nebo praporků; se světlem pak cHouhým ukázáním světla.
228
Pii korespondenci užívej těchto zkratek:
»Pozorl« -«•-
»Jsem připraveni* .
»Cekatí« .
^Nerozumím(«  .........
»Rozumfcnl« —• velký knih před středem těla (O).
Odděleni části depeSe
»Ko«iec dapeíea 3 knihy před středem těla (OOO).
Voláni se provede trojnásobným opakováním značky
proiějtí stanice.
Volaná stanice odpoví svou značkou, »Jsem připraven*
anebo »Cek<ai!« a udá počet minul. Přiklad:	s
Stanice »A* odesílá stanici	depeši »]ant, snící •ustupujte, podepsanou »Josefa. Siantce Značko	• - Voláni t	adresovanou
Odpověď volané stánice: Návěstí: BláVás — čfc/o telegramu — hodina	- - - -. — minuta		/	 Adresát — oddělení hlavy	-... - — a první slovo adresy .— Textr — oddělení textu	-... - — a první slovo textu	- -./. Podpise . — oddělení podpisu	«... • • — a první slovo podpisu. —/—/... - — konec korespondence OOO	o o o ’ o A O .-/.-.-/..O o OOO
Při zrychleném provozu vynechá se číslo depeSe, a
jedl omyl vyloučen, i adresa a podpis.
229
Spojeni s letcem.
Letec se dorozumívá se zemi radioteJeat-alicky. opticky, sha-
zaváním depeší a střelbou * kulometů. Druhá strana přijímá jeho
zprávy buď zrakem anebo sluchem.
RadloteletraHe. Letec mále radiotdegrafaim přístrojem, který
má v letounu, přijímali a podávali krátké zprávy. Tohoto pro*
středku se používá hlavní při zastřelování dělostřelectva.
Rakety. Raketami se dávají z klaunů zprávy platné pro vše-
chny okolní jednotky. Sc země se dávají letci tyto signály jen vý-
jimečné. Význam raket se řas od času mini.
Rakety střílené x leteonu mají v mírových cvičeních ~*
není-li jinak nařízeno — tento význam;
Červená — s třásněmi »Kde (slet* — rozkaz k vy-
tyčení první linie.
Červená — jednosvětlicová »ftozumfml«.
červená — kouřová »Zdá se, že terén, přes který
letím, je volný*.
Zelená — a třásněmi »Se strany, kam letím, hroz'
protiútok I*.
Zelená — šesIřsvěMicová »Otok jest odloženi*.
Halová - kouřová wSlyžfe mou radíofelegrafní zprávu*.
lezec se t&iti
Odpoví*:
»Zae
Letec poděkuje:
* Rozumím! <
230
Označení první linie.
Průběh první JSnle se vyznačuje vytyčovacími terči nebo ben-
gálskými ohni. Vytyčovací terče má pěchota a jezdectvo. Jsou to
plátěné obdélníky (40x30 cm), na jedné šírané bílé, na druhé čer-
vené. Těmito terči je vybavena asi polovina mužstva. Letec nfckdy
na sebe upozorni palbou z kulometu. Pak vystřelí raketu, kterou
so tálo >Kdo j*te?«. A tu *o dá rozkaz k vytyčení linie. •
Terč rozlož tak, aby delší strana byla k nepříteli, bílá
strana nahoru. Na sněhu jej polož navrch červenou žíra-
nou, NemáŠ-li terče, rozprostři noviny, ručník, látek, kus
plátna, nebo sl -lehni na záda a rozepni bluzu lak. aby
bylo vidět bílou košili.
Letec si zaznamená co nejrychleji linii a dá znamení
»Rozumlm(«; potom terč Ihned slož. Nedá-ll ono znamení
do 10 minut, anebo blíží-li se letec nepřátelský, dá se
povel k svinulí terčů.
Jestliže letec vytyčovací terče nevidí, táže se znova >Kde j*te?<.
Tu se použije bengábkých ohftá, reflektorů a osvětlovacích raket*
Ohně so zapálí tak. aby je letec mohl dobře.vtdčt, ale aby je ne-
viděl nepřítel: nejlépe, když se zapálí v jamách po granátech.
Použij také kapesního zrcátka, a ja-ll slunce, vrhej jím
jeho odraz směrem k letounu..
Vytyčovacích terčů se používá jen v první Hnil. Nesmi
|kh používat ani hlídka, ani posila, ani záloha.
Shazováni zpráv.
Chce-ll letec shodit napsanou zprávu, léto se »Kde Jíte?*.
A tu označí velitelství své stanovíitě zvláUnfml vyznaéovaéfatl terči.
Letoun se spustí níže a pozorovatel shodl zprávo v pouzdře opa-
třeném vlajkou.
. NalezneMí takovéto shozené pouzdro, odevzdej je
ihned svému veliteli, a není-li nablízku, postarej se, aby
pouzdro bylo, co nejrychleji dodáno na příslušné místo.
Spojka.
Je-li ti uloženo, abys donesl hlášen? nebo rozkaz
s jednoho mfota na druhé, je toto posláni pro tebe ze
všeho nejdůležitéjšf e musil mu všechno ostatní podřídit.
Nedej se ničím odvrátit od splnění svého úkolu, neboť
často poneseš velmi důležitá hlášení, na jichž dodání, bu-
dou záviset Životy mnoha a mnoha tvých druhů,
231
Jindy bude! jnusit opustit bezpečný kryf a Madel
cestu dělostřeleckou palbou a deštěm střel z nepřátelských
kulometů. Ala nic tě nesmí odsirašH. Buď sl vždy vědom,
co ti velí tvá povinnost, i toho, že zdar bitvy závisí často
na tvé zprávě.
Vel Mel, který tě odesílá, oznámí II
— obsah hlášení a nařídí JI,
— .kam mál jít,
— komu máš hlášení odevzdat a
— co mál učinit potom.
Není-li ti něco z toho naprosto jasné, taž se na to
velitele, který té posílá, a to tak dlouho, až všemu
rozumí!.
Potom bez vyzváni všechno opakuj!
Je-li hlášení písemné, -nenos Je v ruce, nýbrž uchovej
si je v náprsní kapse. Dej pozor, abys je neztratil, nepo-
škodil, nepomačkal, nepošpinll anebo nepropotU,
Před odchodem pozoruj ze skrytu:
— kam máš dorazit,
— kudy se tam dostaneš,
—- vol jenom cestu bezpečnou a nejkratší, -
— a jak tam půjdeš (plížením, přískoky, -krokem, poklu-
sem atd.).
Na cestě, kterou si zvolíš, sl zapamatuj jednotlivé vý-
značné body a potom nenápadné vyraz.
Je-li terén nepřehledný a nedovoluje-ll <1, aby ses
'Orientoval, buď použij známé cesty, kudy jsi přišel, anebo
ti velitel označí předměty, kolem kterých máš- cestou jW.
Pohybuje-fi se adresát, rozvaž dobře, kde bys ho asi
mohl zastihnout a kudy a jak se tam dostaneš. Není-li <1
lo Jasné, ptej se velitele.
Často poneseš hlášení místy ohroženými nepřítelem.
Tu musil jiti vytrvale za svým úkolem a jednat neohro-
ženě I lstivě.
Osadám, nebezpečným místům a cestám, které jsou
ohroženy nepřítelem, se vyhni, Snaž se, abys viděl do-
statečně daleko, aby tě nepřítel nemohl překvapil zblízka.
232
Zbrani používej ion k sebeobraně, braň se vlak do
posledních sil. Hrozí-Íí ti nebezpečí, že upadnež v ruce
nepřítele, znič zavčas hlášení: budilo je wíii v trubičku
a vlož do hlavně a vystřel, anebo je spolkni; nikdy je
vlak neodhazuj ani natrhejI
Nepřítel jí z útržky modru?
restaví blákní.
Bezpečni je zničíš, když
 je spolkne}.
JsWI rutin, hleď se dovolat nejbližší jednotky a hlá-
šení odevzdej jejímu veliteli; ten so pak postará, aby bylo
dodáno adresátovi.
eYffytl jnibčbo praporu!*
Potkáš-ll cestou vlast-
ní jednotka, hles jejímu
veliteli krátce obsah hlá-
šení. Chce-li lento velHel
do něho nahlédnout, nechť
ti na rubu potvrdí, že je
vzalna vědomi.
Neváhej a směle se
vyptávej důstojníků, která
potkáš, kde je hledaný
velitel.
BlížíŠ-li se k místu,
kde bys mil adresáta na-
lézt anebo se s nim so-

tkal, a vldí!-ll lam Jettě Jiné, osoby, zdvihni ruku a hlasité
volej jeho jméno. Plej se naft kdekoho. Najde!-lť jod*
notku, jejfmuž veliteli mál hlálení odevzdat, o není-H
přítomen, odevzdej je jeho zástupci.
Odevzdávaje písemné htáiení, hlas ústné jeho obsah
a kdy, kdo a odkud té poslal.
O dodání hlášení dostaneš potvrzeni Jestliže vlak
adresát zapomene o nedá ti je, jenom smála o né požá-
dej a nevzdal se dHve, dokud je neobdrží!. V potvrzení
nochf jest uvedena doba, kdy jsi hlášení odevzdal.
Přends1IÍa*ll se zatím Jednotka, k níž Jsi byl poslán,
zeptej se na ni velitele jednotky, která tam anebo po-
blíže prává jest, oznam mu, s čím pHcházíl, a snaž se
dostat k veliteli, k němuž jsi byl poslán. Nedovf!-I1 se
vlak, kde prává jest, dej si napsat potvrzení, Žes dolet,
kam jsi byl poslán, že jsi vlak hlášení nemohl odevzdat
a proč. Vyžádej si pak rozkazy od velitele, ke kterému
jsi dospěl, o tom, jak si mál děle počínat.
Vrad!-U $e k veliteli, který 1é vyslal, otaž se, nefsou-ll
snad pro něj nějaké rozkazy.
Nanajdei-ll tam viak nikoho, zapamatuj sl doBFe
vzhled toho místa, a můžeMI, načrtni $1 je, abys mohl
veliteli dokázat, žes vskutku byl tam, kam jsi byl poslán.
Jakmile se vrátí! k veliteli, který tě vyslal, hlas mu,
kdy, kde a komu jsi hlášení odevzdal, a odevzdej mu
potvrzení. Bylo-li hlálaní ústní, opakuj je.
PHktod:
Velitel hlídky ti rozkáže:
•Jděte k veliteli roty tt hájovny na jižním cípu léta
a hlaste mu: V Nově Vsi není nepřítel. *— Pák te vratte
zpět! Je ?8 hodin rf minut.* .
Opakuj:
•Mim jiti k veliteli roty, který je tt hájovny na jižním
čipu léta, a hlátit: »V Nově Vti není nepřítel. - Je rt.Jj hod.*
,Když najdéí velitele roty, hlas mtt:
•Hldierd od hlídky čís. t; V Nově Vsi není nepřítel.
234
Byl jsem odeslán z Nové Vsi v 18 hodin ij minut. Prosím
o.potwgscni. Vracím tc k hlídce. Jsou pro ni nové rozkazyí*
Po návratu blat veliteli hlídky:.
» Hlásil jsem osobni veliteli roty: V Nové Vsi není
nepřítel. Zde pc tvrzení. Nové rozkazy jsem nedostal.*
Štafeta.
Pro rychlejší dodávání správ a pro Větší jistota so obyčejná
při větších vzdálenostech rozostavují štafety.
Jsou to stanice běžců, dva až tři a každé stanice, vzdáleni
od sobe podle okolností 150 až 300 m. Jednotlivé stanice jsou umí-
stěny v krytech. Týmž směrem vede často i telefonní linka a tu ji
běžci pomáhají spravovat
Vrháni zpráv, Jo-U běžců málo, nebo je-li terén postřdován,
vkládá se zprava do zvláštních nábojů, příjemce se upozorní zvu-
kovým signálem a zpráva se vystřeli t puškového granátometu.
Schránka na depeši má pak zviážtnl zařízeni a roznětkou a
výbušinou; ta za letu vzduchem exploduje a vyvinuje kouř a podle
něho se snadno najde místo, kam depeše dopadla.
Střílíš-li depeži, dosáhne! nejvétti vzdálenosti (ad 300 m), vy-
střellš-11 pod úhlem asi <5°; na menši vzdálenosti musíš úhel ná-
ležité aneniit
P«b Jako fpojka.
Poněvadž pes jo menší a rychlejší nežti člověk o proto Je
mině vydán palbě nepřátelské, může za jistých okobtoolí výhodně
nahradili běžce.
Cbceš-ll poulitt psa jako válečného posla, musíš řádně vy-
pěstit jeho vlastnosti, kterými vyniká nad ostatní tvory, totiž jeho
věrnost a příchylnost k svému pánu a jeho výborný, ělch, Je tedy
věc! nezbytnou, aby tito psi byli vždy ošetřováni týmiž lidmi.
S psam určeným k donáiení zpráv af si'nikdo ne-
hraje a nedává mu žrát, nebof tím se maří Jeho výcvik.
Krmit ho smí jen jeho oJelfovaiel,
Pea určený k spojeni se odvede od svého pána — který z>>-
stanc na místi, kam má pes' donést zprávu — a zavře se n veli-
telství, které J> má' poslat Zpráva ve schránce se mu připevni na
obojek, ukáže se mu rukou smiř a pee se posti — a netrvá
dlouho, a jeho pán má zprávu v rukou.
235
Psa, který nese zprá-
vu, si nevíknej a nevolej
na néj a vůbec ho nijak
nezdržuji Zraněnému ne*
bo zabitému psu zprávu
odejmi a odevzdej ji tvé-
mu veliteli.
Obrana proti letadlům.
Proti nepřátehkémn letectvu ae chráníme dvojím způsobem,
jednak obranou akttvai, při niž se snažíme nepřátelského letce te
vzduchu zničit anebo jeho činnost mu aspoň znemožnit, jednak
obranou pasivní, při níž se skrýváme, abychom u&lí zrakům letec*
kého pozorovatele.
Aktivní obranu má na starosti
— letectvo bombardovad, které nlčl nepřátelská letiitč,
— letectvo stlbaci, které pronásleduje nepřítele ve vzduchu a tak
mu brání v jeho činnosti,
— dčloetřelectvo proti letadlům, které pálí na letonny ve výli mezí
SCO ai 6000 m. a
— kulomety, které střílejí na letouny letící pod 800 m.
Pasivní obranu obstarává
— hlásná služba, která hlásí nálety nepřátelského letectva,
— upoutané ochranné balony, vypouštěné na noc a nesoucí ochran-
né sítí z drátěných lan.
— zastíráni vlastní činnosti nočními přesuny, umělým kouřem,
mlhou, skrýváním se atd.,
kryty,
— klamné stavby (stavby na oko. kulisy) a
— nařízeni poplašná.
Zastírftnh
Nepřátelský letoun, letkí nad tebou ve velké výil
(nad 4000 m), je asi letoun zvMný. Ten se nestará o voj-
ska bojujíc! <na frontě, nýbrž leží >na zvědy daleko do vni-
Irozemí, Takový letoun asi sotva uslyií! a uvidíš jej jen
při zcela jasném počasí.
236
V nseniích výlkáoh $b pohybuj* letectvo pozorovací.
Bývá -to zpravidla jeden, dva, 171 letouny, sestupující často
l do neimenších výtek, Krouřt-U nad tebou, jisti tt hle-
dají a chtějí tt fotografovat.
Proto pochoduj ood stro-
my nebo v jejich stínit.
Na bílém podkladě silnice
postřehne letec každého
jednotlivce.
Jde-li jednotka Šikmo přes
pole, je již zdaleka ná-
padná.
Snáze unikneme pozoro-
vání, pochodttjeme-u, podél
meze nebo kolmo na ni
nebo podél stromořadí.
237
Na osvětlené části terénu Ve stínu mu nejsi nápadný,
té letec uvidí.
Odpo&v&di na sltmd, jd
nápadný tvým stínem.
Proto odpočívej ve stínu,
kde se nejenom osviiti, ale
i ujde! letcoví pozornosti.
233
Velmi nipadnijiou koni
a vozy na nivti.
Proto je dej pod kůlnu, vod
ítrom, anebo pódii budov.
Vedoit-li k domu re vlech
uran piliny, požni letec, te
je tam umÍJttno veliulttvi.
Proto cbod jenom po jedni
čerti a cbod podilbnezí. Tak
zirtano* ftanovílti rkryta.
239
Ani v noci nelze fit pro-
středkem silnice; nepřátel-
ský letce vrhá světelní pu-
my, opatření. padákem, a
ty několik minut osvětlují
om,
Proto jdi v noci po kraji
silnice. Není-li tam stromo-
řadí, zastav se při osvětle-
ni. V noci nesvit a nekuř,
abys neupoutal nepřítelovu
pozornost.
Osvětlení osady lákají letce
k útoku. '
Proto, jsi-li v nich uby-
tován, zastři vidy na noc
okna.
240
Ptchotwi letec Ittá obyčejní sám, a to velice nízko
nad bojHNfcn. Hledá přední linie a slídí po každém jéd>
noJltvci, chtfrje «e spojití se svým vojskem.
°řiMííí-í» se letec, neutíkej!
°ohybem se prozradí!.
Použij nejbtižítho skrytu
nebo stínu.
Nesprávné je Mědit vzhůru
na letce. Upozorni ho na
vás řada bílých skvrn —-
vdrich tváří.
Není-li nablízku . žádný
skryt anebo stín, přizpůsob
se terénu! Kleknete sis dru-
hy h sobi a napodobte
mandele.
241
Kryt.
Vátíí počet letadel, letieích . ve výři mí 2000 m v sku-
pinách klínovHých, jest asi letectvo bombardovací. Před
shozením pum naletí (proti větru) na cíl, spustí se do výle
asi 800 m a svrhnou pumy. ,
Pusty, jsou velmi cHllví:
vybuchují, jakmile se do-
tknou zemi, o v okruhu-
podle svi váhy - buď
vótíím anebo menlfan zni-
čí viechno, co vyčnívá
nad zemi. Nepadají od
letounu k zemi kohno,
nýbrž setrvačností letí ve
smíru tetu letounu jeilá
něco díle; proto letoun,
který je nad tebou, ti
pumou již nezasáhne.
Plod účinkem pum se chraň v krytu nebo v ochran-
ním zákopk. Ochranný zákop je hluboký a úzký. Po-
dobný ochranný zákop vybuduj i pro koná, a aby byl
vyHÍ, poslav na nám jeltí s obou stran ochrannou zeď.
Dobře Jsou koná chránánl taká v úvoze.
Nemúžeí-ir zavčas doběhnout do krytu nebo do
ochranního zákopu, lehni si do příkopu, zákrytu, do gra-
nátoví jámy nebo do Jakékoli nejbliHt prohfubenlny tok,
aby tá nezasáhly střepiny, kteří po výbuchu pumy letí
pfí zemi.	. । • । ,
242
.. Kočí musí ovšem zůstat na místě • nesmí dít z růky
>těže, aby se koně. nosplašUl.
Při pumovém útoku nehledej ochranu v domech anebo
sltziko nich.	Bitevní nálety provádí
buď jeden letoun anebo
celé skupiny; spouštějí se
co nejníže a lehkými pu-
mami a palbou z kulo-
metů zasahují do pozem-
ního boje.
Kulometná palba ti při-
lít neuškodí, neboť při
rychlosti letounu (40 až
60 m za vteřinu) nemůže
letec mířit; zasáhne ni-
koho spíž jenom máho-
. ' dou. Starej se proto ra-
ntpfiteltkon pl- ději o nepřátelskou pě-
chotu, která hledí v svůj
prospěch těžit z , morální
a zmatku, jejf letec způsobí.
Pozor na
chotnl
ttlsněnostl
Vzduiný pozorovatel.
Každá jednotka,, která může být ohrožena nepřátel- •
ikými letadly, a to ať na pochodu anebo za .odpočinku,
se proti nim zajišťuje pozorováním.
Pozorování mají na starosti pozorovací hlídky. Jedno-
mu pozorovateli' se přiděluje ůsok ósl 100®, tedy sířeŽf-li
se všechny strany, pozorují zároveň čtyři pozorovatelé,
kteří se po hodině střídají. Pozorovací hlídka však, hlavně
u malých jednotek, nemá zpravidla tolik mužů, nýbrž oby-
čejně jén dva, a ti se pak v pozorování střídají.
Pozorovatelna se volí tak, aby umožnila výhled na
všechny strany; někdy se však, musí posunou! dopředu a
vzdálit od své jednotky; pak s ní udržuje spojení smluve-
nými znameními.
Jsí-Ji vzdušným pozorovatelem, věnuj' zvláštní pozor-
nost nebezpečným směrům, a to především nejpravděpodob-'
243
nějšímu směru náletu, pak směru proti slunci, neboť ne-
přátebký fetoe, aby zůstal co nejdéle nepozorován, letí
s oblibou směrem od slunce, a konečně blízkým hřbetům
to(énnim, lesům a hustému stromoví, které dovolují, aby
se letec nepozorovaně a co nejvíce přiblížil
Po letadlech pátrej zrakem i sluchem; obyčejně je dříve
uslyšíš než uvidíš. Dobrý pozorovatel Je — za příznivých
podmínek — uvidí i na dálku 3 až 4 km, ale uslyší
mnohdy i na dálku až 6 až 8 km. Nejpozději je zahléd-
neš, leti-li na tě od slunce a jsl-li nucen pozorovat proti
slunci; tu je zjistil teprve na dálku 1 až 1 jí km.
Jakmile zpozoruje! letadlo, nečekej, až zjistíš jeho
státní příslušnost, nýbrž vzbuď ihned poplach.
Zjišťovat státní příslušnost letadel Je věc velmi obtížná;
zřídka se určí podle Jejich tvaru, ježto letadla všech ar-
mád Jsou sl značně podobna, a podle znaků lze Jl zjstill
dalekohledem, ovšem za příznivých pozorovacích podmí-
nek, teprve na dálku 1 až 2 km. Proto se bode mezi vlast-
ním' letcem a Jednotkami užíval smluvených znamení (na
př. raket), Jimiž se letec představí Již na velkou dálku.
ZJIsWš-O pak, že je to vlastni letoun, anebo když ne-
přátelský letoun zmizí z dohledu, ohlas konec poplachu.
Není-li nařízeno jinak, platí tyto signály:
letecký poplach — řada krátkých hvizdů;
konec leteckého poplachu — řada dlouhých hvizdů.
Ochrana proti plynům.
Nepřítel používá také bojových plynů a buď tě jimi
učiní k bojí neschopným, nemáš-41 masku, anebo tě nutí,
aby sis Ji nasadil. Jenže s maskou se již tak dobře ne-
pohybuješ a lak dobře nestřílíš. A konečně zamoří ply-
nem Jistou část terénu a znemožni nebo aspoů ti zne-
snadní Jím procházel o v něm pobývat.
Zpácob tsojo«
Nrpřftoi nás bombarduje plynovými granáty nebo plynovými
minami, naplněnými buď látkami pevnými nebo lakudnatnl, které
se pti výbuehu roxstffimou, rwrátl « dřhro nebo pcadéjl vy
!p*řl. Jsou to látky trvalé nebo prebrvé, působící buď neprodlení
n<á» ni poedějk
244
Postřalování plynem m obáváme nejvíce v zalozuěnám terénu
nebo v údolích.
Ořínek takové palby závis! ne druhu plyna, na hustotě sifct
• na počasí- Vítr rozptyluje rychle plynové ooiiíky a urychli
jejich vypařováni. Bovnék déšť a mlha působí nepříznivé. Slunce
působ! stoupáni a proudění' vzduchu a zdvihá plynovou vrstvu
nad zemí.
Někdy nás nutí nepřítel tvou dlouhotrvající palbou, abychom
milí uasku stále nasazenu, jindy zase zamoří éást terénu látkami
trvalými a nutí nás. abychom jt vyklidili.
Letecký útok plynový provádí nepřítel buď pumami anobo
rozhrnováním.
Bombardování Hynomety provádí nepřítel tak, že shromáždí
několik set píynometú na jednom místě a najednou z nich vy-
strčit 2 piynomctú se střílí pomoci elektřiny a každý plyneme!
vystřelí jen jednu pumu.
Vlnový útok plynem provádí nepřítel v rovném terénu, pro*
stém porostu, vonc-íi vítr na nás. -Plyn vypouětí z kovových lahvi,
které ve rolKéni množství shromáždil ve aVých zákopech.
Baterit plynometů ve ev& Příprava vlnového útoku
tové vilce,	ve tvitové vilce.
Plyn utvoří vlnu a ta vnikne do údolí, záhybů terénu a do
nechránéných krytů. Za příznivého vůMU- působí taková vlna
zhoubně až na vzdálenost 20 km.
Rnčních a pulkovýeh plynových granáte se používá v boji
zákopovém a bojí v osadách k vypuzení nepřítele z úkrytů
a sklepů.
Zamoření terénu. Někdy zamoří ustupující nepřítel část te-
, rénu, kterým musíme pM pronásledováni projít, jako sontésky.
přibližovací cesty a vhodné základny pro útok. Zamoří je buď
palbou nebo minami a pumami, které ve vhodný žat přivede
k výbuchu.
245
Pfynový patraC.
Pozorování a rozhlašováni poplachu vykonávají ply-
noví pátrači a strážní.
Na tvé Milosti a ostražitostí zívUI Životy mí a tisků
tvých druM.
Žádné jiná zbraň není tak zéketaá Jako plyn, žádný
Jiný palrač ani strážce nemá tak důležitý a tak odpověd-
ný úkol. Jako Je sválen foběi
Buď sl toho plná vědomi
Pozoruj ve ono v noci obezřele terén, povětrnost,
činnost nepřítelovu a Jeho dělostřeleckou palbu; v nocí
pak pozorně poslouchej! Zpozoruješ-lt něco podezřelého,
změnu v nepřítelově chováni, Ihned lo ohlas!
ZJIstfMI příznaky plynového útoku, rozhlas nebezpečí
svému nejbližšímu okolí voláním *Plyn1«, dej ihned naří-
zené znamení na poplach a nasaď masku do ochranné
polohy. Signál opakuj tak dlouho, až uslyšíš znamení nej-
Mižštho plynového palrače a až jsi přesvědčen, že signál
byl převzal.
Zanedbá-li patrai tvou	/$i4i tv o tlnžbb, mohou
službu, zahyne mnoho	tvoji druhoví klidní od-
jeho druhá.	požívat.
při plynovém útoku dávají se poplaAni znamení ponejvíce
akusticky, t. J. zvukem, na př. údery na nábojnice, kolejnice.
Utoxné tyče, zvonénlm zvonků a pod. Při útoku plynomeíy nebo
vinami so ohlašuje poplach sirénami. Přistroj k ohlašování plyno-
246
vého poplachu bývá zařízen tak, aby plynový patrač mohl jej uvést!
« činnou: nohou:. tak divé znamení a zároveň. i| nasazuje matku-
Sllelbu plynovými stfelaml pozná! podle zvláštního
naříkavého zvuku dopadajících dělových granátů nobo
min. Výbuch těchto střel není lak silný jako výbuch Mlel
obyčejných. Po výbuchu zůstane někdy při zemi souvislý
obláček, který pak vniká do zákopů a krytů a jeti unášen
větrem dále.
Konečně ucítí! nezvyklý zápach, buď podobný zá-
pachu v lékárnách, anebo zápachu po draslu, hořčici.
Česneku nebo cibuli.
Velmi nebezpečný jest útok ptynomety, poněvadž
obyčejně nezbývá času k nasazení masky.
Proto pozoruj bedlivě chování nepřítele, abys po-.
znal již jeho přípravy k útoku: nepřítel dopravuje v noci
automobily, povozy a nosiči svá ptynomety a pumy, za
první linií; uslyší! hluk těchto dopravních prostředků
a narážení kovových součásti <ne sebe.
Při vypálení plynomefů tě překvapí veHcý záblesk,
záře, po které následuje řada silných výbuchů, pak hukot
způsobený množstvím letících pum a konečně jejich ná-
razy při dopadání a jejích výbuchy.
Mezi okamžikem, kdy se objeví záblesk, o okamžikem
dopadání a explosí pum uplyne jen asi 12 až 20 vteřin,
. ale zo !u dobu se musí provést! poplach a tvoji všichni
druhová, dlejlcl mimo plynové úkryty, musí mít nasazeny
masky.	i ‘ ’ I Mrí
Dáš-li signál až při dopadu střel, jo už pozdě!
Ukaž pravou statečnost a podoj důkaz nejkrtaiipi
družnosti: nemysli na sobe, mysli no své druhy! Dávej
a dávej signál a opětuj jej až do posledního okamžiku!
Masku wasezul poslední!
Otok vlnový. Přípravu útoku pozná! ze zvýšeného
ruchu v první linii nepřítelově, zejmérw, v noci. Nepřítel
dopravuje dd zákopů plynový materiál podobným způ-
sobem, jako když připravuje útok plynomoly; rovněž tak
slyší! zvuky způsobené náraz/ kovových předmětů. Ne-
přítel upravuje zákopy nebo zřizuje nové; zkouší směr
větru vypouštěním balónků nebo kouře. Někdy se mu
247
I poškodí nádoba s plynem a ucítí! zápach chlorového
vápna. Tylo přípravy trvají několik dní; nakonec klade ne-
přítel na náspy zákopů nebo ven ze zákopů roury k vy-
pouštění plynu.
Při započali útoku zahájí nepřítel obyčejné silnou
kulometnou palbu. Při vypouštění plynu slyšíš sykot uni-
kajícího plynu, podobný sykotu páry z kotle. VypouHéný
Elyn je .hnán větrem, spojuje se ve vlnu barvy žlutozeleně,
terá se drží při zemi, proniká do údolí, záhybů terénu
a do nechráněných krytů.
Účinky vlnového útoku jsou zhoubné pro ty. kdo jsou
bez masky. Proto se zachovej jako při útoku plynomeíy.
Otok plynomety a ú!bk vlnový je možný jen ten*
krátě. vane-li vítr od nepřítele k naší linii.
Plynový poplach.
Je-li dán signál k plynovému poplachu, ucíiíš-ll sám
zápach plynu, zpozoruješ-li sám příznaky útoku plynem
anebo vybuchne-li blíže než 50 m od tebe plynový gra-
nát, volej anebo opakuj volání »Plynl«, zadrž dech, na-
saď masku do ochranné polohy, a nejsl-ll určen k vyko-
návání služby, odeber se do úkrytu.
Masku .nasaď I tehdy, když jsi jIŽ plyn vdechl.
V Moll se plyn snáxe tou-
středí a tibo účinek je tam
veliký.
248
Na svahu jsi před jeho
účinkem ebrinčn.
' Okryt prstí ptyaúm Je neprodyšně uzavřená místnost • dvo-
jitými dveřmi, které sc nesměji nikdy najednou otevřít. Někdy
se místo dveří používá závěsů x houní, napojených neutralieataimi
roztoky: ovšem tyto houně musí dobře přiléhat. Aby se plyn
nedostal póry (průduchy) dovnitř, postřikuji se závěsy během
plynového útoku neutrallsačnlmi roztoky.
Ježto se nikdy nedosáhne naprosté neprostupnosti, ozdravuje
se vzduch v úkrytu rozpracováním neutrallsačního roztoku, vy-
pouštěním kyslíku nebo čerpáním vnějšího vzduchu, který prochází
flitrem.
Jsi-li v takovém úkrytu, měj od počátku poplachu
ů za každého bombardováni masku v hotovostní po-
loze. Vzbuď spící druhy. Objeví-11 se sebe marši příznak
plynu, buď připraven nasadit sl masku do ochranné po-
lohy.
Je-ll dáno znamení poplachu, uhas v úkrytu oheň,
ucpi veškeré otvory a také otvor do komína. Osvětleni
(vyjma elektrické) omez na nejmenšf míru! Upni si dobře
Jaly, obličej namaž vaselinou, a než opustil úkryt, oblec
rukavice,
Ukládáš*4i se k spánku, nasaď masku do ochranné
polohy.
S maskou v ochranné poloze zbytečné nepobfhej a
nemluv, neboť se zbytečné unavil o filtr masky se opo-
třebuje.
Služba u vchodu da úkrytu. U vchodu do obsazeného úkrytu
'loji ve dne v noci jeden muž. který má tufcuku v hotovuttni poloze.
Jsi-li určen k službě u vchodu, dávej pozor na zna-
mení plynových patračú. Zpoaorujel-11 sám sebe menlí
otravný příznak, anebo dé-li se signál na poplach, nasaď
si masku, uzavři úkryt, zetermuj posádku a rozprašovačem
postříkej závěsy. Nenf-li úkryt opatřen dveřmi nebo zá-
věsy, anebo nesfcýtajl-ll tato opatření dostatečné ochrany,
zapal před vchodem oheň. V noci uzavři úkryt na počátku
každého bombardování.
Dbej, aby nikdo neotvíral oba závěsy najednoul
Při útoku ypedtem dbej, aby sl každý*, dříve než
vstoupí, vyvětral svrchní Šat, načichlý yperitem, a spodek
249
bot sl ponořil do roztoku chlorového vápna; Člověk po-
třísněný' yperilem musí se nejprve svléci, vyměnil sl oděv
a omyti ruce a zasažená místa.
Dlíti v nedostatečné chránících úkrytech je nebezpečnější ncé
setrvat! na volném prostranství. Proto se musí takové kryty při
plynovém útoku vykllult
Konec poplacha. Masku smíš sundat Jenom na rozkaz
svého velitel a, když se důstojník pro plynovou službu
přesvědčí, že již nehrozí nebezpečí.
JsMt odkázán sám na sebe, podrž masku tak dlouho,
dokud plyn ještě vidíš (v noci osvětlí okolí). Není-li ho
vidět, vsuň na okamžik prst mezi okraj masky a obličej,
zavři ústa a opatrně vtáhni vzduch do nosu; len pokus
opětuj několikráte, a necMíš-ll už plyn, sundej masku.
Ucflíš-li jej však ještě, nasaď si jl znova a po chvíli pokus
opakuj, Je-li vás několik pohromadě, zkoušejte to střídavě.
Ale i když masku sejmeš, nos ji Ještě aspoň hodinu
v hotovostní poloze, neboť nepřítel by mohl ještě útok
opakovat a mimo lo se plyn třeba ještě někde drží, na
pF, v zákopech anebo v porostlém neaovném terénu.
Pak masku dobře vytři a vysuš, šaty proklepej a pro-
větrej! .
Po bombardování yporHem smíš vyjít z úkrytu Jen na
rozkaz jeho veHtelet
250
Zákopyse zbaví usazených plynů máváním laty, pokrývkami
nebo zvláitními víjíři, Z úkrytů se vypudí plyn ohnítn. Máli
úkryt jen jeden vchod, rozdělá so oheň uvnitř; mi-K vchody dva, *
rozdílů se oheň a jednoho z nich.
Terén zamořený yperHem so musi vyklidit. Vstoupil se tam
«ui, ecní*U odtítén, d j» 8 dcech. n«dy 1 pozdili V hon-
ítlnách, v tráví a ve zbořeništi se yperit ovšem dril déle.
Miste zamořená yperltem se označují zvláštními nápisy.
Ochrana vojína.
Maska jo v poli tvůj nejcennější ochranný prostředek
proti plynu, Proto ji nikdy neodkládej, neboť nikdy, ani
v neklidnějších dobách, si nemůžeš býti jist, sňali ji
v nejbližším okamžiku nebudeš potřeboval. Nepřítel bodo
svým dělostřelectvem střílel plyn daleko za frontu, a kam
jím nedosáhne, tam bude tuto zákeřnou zbraň vrhat
$ letounů. Plynová vlna může pak za příznivých podmí-
nek proniknout až 20 km za první linH.
Nesprávní nasazeni nebo
neprilíhajtcí maska neskýtá
ochrany.
Jen dobře přizpůsobená a
správní nasazená maska za-
chrání ti život.
Proto měj masku za všech okolnosti pH tobě: v boji
i na odpočinku, v krytu i v zákopu, při Jídle i ve spánku;
neodkládej ji ani tendy, když jdeš na síranu.
Popis masky viz na str. ISO.
251
Maska tl zajlšfuje po značně dlouhou dobu ochranu
plic a očí proti bojovým plynům.
V zametené atmosféře zastav dýchání tak dlouho, do-
kud si jl nenesadB.
Vzduch přicházející do plic se vyčistí tím lépe, čím
pomaleji prochází filtrem; proto dýchej pomalu, ne rych-
le, sice by tl filtrem monl proniknout do plic i plyn.
S nasazenou maskou se vyvaruj zbytečných pohybů, vde-
clwj klidní, zvolna a zhluboka. MÍWi m„k.
nu, na př. průstřelem, vez-
mi filtr, je4i nepoškozen,
do úst, přidrž si nebo ucpi
si nos a dýchej filtrem.
Máš-li poškozen filtr, ane-
bo nemáž-ll masku, přidrž
si ne ústech a na nose
kapesník (ručník a pod.),
namočený do vody (do ká-
vy, do čaje), a dýchej skr-
ze něj. To té ne chvilku
ochrání. Ale zatím sl hleď
někdo sehnat masku!
MáŠ-!i protržený ulní
bubínek, ucpi sl ucho!
V teréne zameteném yperftem dbej těchto příkazů:
— nikdy nezapomínej, že nebezpečí neminulo, dokud je
cítit soba slabší západh, a že ostatně tento zápach
může býti Humen a přerážen zápachem Jiných Útek,
které nepřítel spolu střílí;
—• nespoléhej na to, že na přítomnost yperitu budeš upo-
zorněn nějakým nepříjemným pocitem; otrava kapa-
linou je sice okamžitá, ale nepůsobí hned bolest,
účinky yperHu se projevují až později, ba často i za
dosti dlouhou dobu, až za 12, 24, ano I 48 hodin;
— obzvláště opatrný buď po nočním bombardování ráno
při východu slunce a Je-lt ve dno horko;
— kdykoliv je tl možno, obloe sl zvláštní ochranný oblek;
šaty měj zapjaté, nenechej vlál! šosy;
252
—	vyhýbej se granátovým jamám, kalužím/ porostům *
vysoké trávě;
—	ani když jsi oblečen ve zvláštní ochranný oblek, sl
nesedej, nelež po rukou a 'kolenou, nedotýkej se ze-
mě; nedotýkej se předmětů, které jsou podezřelé, že
jsou potřísněny; k lomu užívoj háčku nebo lopatky, a
nemáí-U jich, navlec si rukavice s palcem;
—	nesbírej střepin střel, vodicích obrouček a zapalovačů,
nýbrž je na místě zahrab;
—	nespaluj materiál, který by mohl být otráven kapalným
ypetitem; mohl by ses dýmem ofrávH;
—	nechoď na stranu v podezřelém terénu;
—	namoč ani nechoď na velkou stranu, dokud sl no-
desinfikuješ ruce;
•	— ruce si myj denně co možná několikrát, <nojlépe mý-
dlem, a oči alespoň jednou denně Čistou vodou; ale
nemyj si je, dokud si nadosinfikujai dobře ruce;
—	nesahej si zbytečně do obličeje; neškrab se;
kOži potřísněnou yperitem tři suchým chlorovým vá-
pnem a potom JI omyj dobře mýdlem a teplou vodou,
ale - to se musí stát nejdéle pět minul po zasažení;
•	— zasažené oči omývej čistou vodou;
•	— potřísněné laty si vyměň, a nonf-li to možné, ponoř
< Jo několikráte do vařící vody a pak je řádně na slun-
ř ci vyvětrej a vysul.
\ Buď opatrný* na pofravhry, snadno nasáknou každým
plynem. Proto sl zabal pečlivě chléb a jiné poživatiny
jdo hustého plátna, napuštěného lněným olejem, anebo
jdo mastného papíru. Před jídlem nechej potravinu řádně
jvyčlchnout, obzvláště páchnuli, <fřebas Jan trochu, plynem,
páchnoucí potraviny naježí’
Vodu, kávu, čaj, které byly vydány plynu, můžeš
»lti až tehdy, když je 15 minut veřB.
fe Potravin, které nechráněny byty vydány účinku ype-
Mu, nepožívají
I* Zbraně a stfelhro. Plyny leptají kov. Proto chraň
tvou zbraň vrstvou oleje nebo vasoBny. Po útoku pak
noto olej opatrně setři (hadrem, papírem atd.), součást-
253
ky dobřevyčísfa znovu je netři.
{Afsfa potřísněná yporitem posyp suchým chlorovým
vápnem; asi ta 15 minut je opláchni teplou vodou a pak
je osu?.
. Kovové součásti, zasažené jinými plyny, omývej 3%
roztokem sody. Jestliže zbraně do 24 hodin po útoku
pečlivě nevyčistíš, rezavěji.
Jsolaěnf přístroj. Jako c-
ehrauy pron kysličníku uhel-
natému. na př. při pracích
▼ minových štolách, při ob-
sluhování kulometů v nevětra-
ných krytech, při pracích zá-
chranných a pod. se používá
izolačních přístrojů. Tyto pří-
stroje odloučí člověka úplné od
zkaženého vzduchu, a vzduch
potřebný k dýcháni vyrábějí
samy.
hoiační přfotroj Draegerito.
Ochrana ftvIFat.
ně/ Nemál-ll masku, použij
Kůň cítí plyn dříve než
člověk, jenže není tak citlivý
a nepodléhá tak snadno otra*
rě, ha ▼ prostoru zamořeném
Jen nepatrně může pobýt l be?
mázky. Je-ll prostor zamořen
více, chráníme koně maskou
která mu kryje nozdry, ak
-nikoliv oči.
Dříve než mu jl přiloží?,
namoč ji v neutralizačním
roztoku, e nemáž-li ho Jo-
dy alespoft ve vodě. Pak
mu ji. natáhni na hlavu,
lák, aby uzda *z<Mala vol-
dvou obročnlct vstrč jednu
do druhé a prostor maži nkní vyptá kyprou vlhkou blinou,
vlhkým senem, řezankou nebo i stárnou; náplň vtok stejno-
měrně rozděl a přihlížej k lomu, aby se při pohybu koně
ne sosu nule stranou,
V prostoru zamořeném yperitem omotej koni oči na-
vlhčenými hadry a jeho nohy, nomáJ-li zvtáltních koň-
ských bot, ochrannými ovinovačkemk Aby se nemohl pásli,
dej mu masku anebo Ovaž mu hubu pytlem, Je-li za-
sažen yperitem, Iři oipoirně zasažené místo suchým chlo-
rovým vápnem anebo jo namydli a znova a znova mu
je omývej v čerstvé vodě.
: i
Koně možno těl hromadně 'chránit ▼ stájích, jejichž dveře
m neprodyšně uzavrou • všechny Štěrbiny ucpou. Je-li viak stáj
insažena zplna, jo velké nebezpečí a koně pak trp! mnohem více
nežit na volném prostranství
Mnohdy, Je-ll poblíž nějaká vyvýšeoina * je to možné, je
lépe vyvést koně nahoru, nebo je odvést z pásma, na které se
stříl! otravnými plyny.
Pri rovněž ucítí plyn dříve než Slovák, jaoo vlak proti němu
citlivěji!. Madkou chrání se hlava a cdá přední ěást těla, na
nohy pak se napečou pel botky.
Ochrana před dělostřeleckou
palbou. •
255
Dráha atMy vystřelené s
nebo atrmi.
déla je buď ploehá nebo táhlá
Kanóny mají dráhu atřely
plochou nebo táhlou. Střele
letí velmi rychle a její drá-
ha před dopadem se podobá
dráte střely vystřelené z pů-
lky.
Mol díře střílejí strmé. Stře-
la přichází sbore a dopadá
téměř kolmo. Její dráha před
dopadem se podobá dráze ruč-
ního granátu.
Střela ti neuškodí, jsi-li za
překážkou, kterou nemůže pro-
razit. anebo jsi-dl v údolí
chráněn strmým svahem.
> Střela té může zasáhnout,
l když jsi za překážkou ane-
bo v dooll.
Houžnlee může střílet buď táhle jako kanón, anebo strmé
jako moždíř.
Střofivo dělostřelectva je různé. Jsou to granáty, granátové
Šrapnely nebo Šrapnely. Vedle střel tříltivých se užívá i střel
speciálních; nejdúležítěju z nich jsou střely dýmové a plynové.
Granát má ocelový pláif, který se plni třaskavinou.
Při výtmdra se granát roztrhne na mnoho střepin, které podle
velikosti ráže děla účinkuji na vcdáknost 30 až 300 m.
256
Si
f lnový Brvnitvx.21
Granát vybuchne:
ve vzduchu při dotyku te Mt*í v seml
před dopadem —	—< citlivý	(otfely se zapalova-
časovaný,	Otřely se zapalovačem čem zpožděným).
po dopadu — odře- okamžitým),
žcný.
Je velmi nebezpečný,
vybucbne-li nad tebou.
Zasáhne tč v zákopu
i za náspem.
Je velmi nebezpečný
v nepokrytém terénu,
i když létli, pončvadl
jeho střepiny letí pří-
mo při zorni.
Ležié-li. neol ti ne-
bezpečný, i když vy-
buchne  vedle tebe.
Nebezpečné Jsou do-
padající střepiny.
Granátový irapnel se skládá za dvou Části: z přední, která
je podobna granátu, a sadní, která Je vyplněna olověnými ku-
ličkami a vzadu výbuUnou. Zadní část za letu vybuchne, kuličky
se z ní kuželovité rozstřílenou a dopadají k zemi. Přední část letí
dále, a když dopadne na zemi, vybuchne jako granát.
Rozptyl kuliček Je velmi hluboký (h polního kanónu asi
150 m) a pomčmň úzký (asi 20 m). Kuličky mají slabou průraz-
nost;- silné prkno neprorazí.
Zákop ánebo násep skýtá proti účinku Irapuelu dostatečnou
ochranu. Vybuchnuli trapná za tátou anebo vysoko, není ti tuze
nebezpeSaý.
Bosptyt Střely vystřelené z děla nedopedsJÍ na Jedno místo,
nýbrž se raptylnjí.

Jsi-41 Nízko místa, na která naH sfffteji, jsi v nebez-
pečí, že budeš zasažen králkou ranou, aniž to budo vlna
dělostřelectva.
Žádáš od dělostřelectva, aby umlčelo nebo zničilo
cíl, který Je blízko tebe, nemůže tl vyhovět, ne chce-li zá-
roveň ohrozit I tebe.
TrpS-ll silně nepřátelsko* dělostřeleckou palbou, hleď
se co nejrychleji doslat co možná nejblíže k nepříteli; t
nepřátelská dělostřelectvo bude pak nuceno zastavit pal- ’
bu, mířenou na tebe.
Rozptyl děla je velmi hluboký, ale velmi úzký.
TrpH-li velmi čelní palbou nepřítelovou, přemísti se
trochu na stranu; tak se dostaneš do prostoru, který je
méně postřelován.
. Sffllí-ll na tebe nepřítel s boku, je jeho palba velice
nebezpečná; ale unikneš jí, jestliže trochu postoupil.
259
Stoupající tato rozptyl zkracuje. SFřílf-ll tvé dělo-
střelectvo na nepřítele, který je na svahu, může! se snad-
no přiblížit, aniž se vydá! v nebezpečí, Že budeš zasa-
žen. A dělostřelectvo tě Wp® podporuje, neboť jeho pal-
ba je přesněji!.
Klesající svah rozptyl prodlužuje. Palba dělostřelectva
není lak účinně, neboť dopady jsou rozptýleny. Musíš
se zastavit o něco déle od nepřítele, který je na svahu
niže (na »prot!svahu«), abys netrpěl palbou vlastního dělo-
střelectva, mířenou na něho.
Jsi-U sám na svahu od nepřítele odvráceném (na »pro!i-
svahu«), netrpíš tolik nepřátelskou dělostřeleckou palbou,
jednak proto, že je rozptýlená, jednak proto, že ji ne-
přítel pemůžo lek dobře řídit.
Vyulltf terénu k ochran*.
y otevřeném
využij i nojmenší
nosit, jako meze.
terénu
nerov-
brázdy,
příkopu, díry po. granátu
a pod., aby ses ochránil
. před účinkem citlivého
granátu.
Tvá přílba a tvůj vý-
stroj tě cnrání před účinky
Šrapnelovýčh kuliček a granátových střepin.
Zahrabeš-ll se, Jsi chráněn ještě lépe.
Za náspem jsi chráněn před účinkem šrapnelů stři-
260
laných z kanónu, nlkoji vlak před účinkem časovaných
granátů nebo Šrapnelů vystřelených z houfnice.
Nemtf-li čas upravit si násep, přitiskni se naň co
nej těsněji, a když je to možné, chraň se výsfrojem anebo
pytlem naplněným pískem. Velmi dobrou ochranu li po-
skytnou prkna, dveře a podobné věci, opřené o násep.
Za poslední války sl vojíni dělali velmi úzké a hlu-
boké* okopy, zakončené doupětem, které uzavřeli vý-
strojem anebo pytlem písku. V nich byli dobře chránění
před účinkem Šrapnelů a jiřepin.
261
Podobnou ochranu jako násep li skýtá zeď.. Okry]
udělaný těsná za zdí tě chrání i proti účinku nárazového
granátu vystřeleného z kanónu. Granát ovíem zeď pro-
razí, ale vybuchne dříve, než dopadne na zem.
Podobná jako zeď té chrání dům. Granát vystřelený
z polního dála nebo z houfníce vybuchne, když prorazí
první zeď, ale za druhou zdí nobo pod stropem jsi před
účinkem lehkého neb i středního granátu už chráněn.
Proto se umísti vzadu v přízemí, ve sklepá nebo za
domem, ale i tam sl JeSíě zřiď ochranný úkryt.
Ochrana před vyzvědačjtvlm.
Naší sousedé za hranicemi se mnoho zajímají o organizaci,
výzbroj, výcvik a o poměry v naší armádě. Zprávy o tom sl
opatřují ncjrtinčjítm způsobem. Jsou to především placení agenti,
kteří *11(11 po nail republice a o manévrech zaplavují kraje, kde
se shromažďuji vojska a kde secviíí. Zavede-ll se v naší armidé
nová zbraň. slídí po ni a vůbec po všech -potřebných údajích a
bledl je získat hlavni od -vojáků- Vyhledávají lahkomyslnltty, kteří
jsou v penfižní tísni. Nabízej! jim peníze, platí za ně útratu a tím
si je zavazuji, až je svedou & nějaké* neprozíravosti. « které pak
tčIL
MikM:
Vyzvídal přemluví vojína, aby mu prodal zápisky
2 poddůstojnické školy. Není v nich nic, co by nebylo
v služebních předpisech, které si může koupit u každého
knihkupce, a co v ciziné dávno védt. Jenže vyzvídat potom
pohrozí vojínovi, že ho udá, jestliže mu neopatří ty a ty
zprávy nebo listiny* A tak, jakmile si takový lehkomyslní*
jednou zadá, donucuje ho vyzvídal, který ho má v ruce.
 k novým a novým zločinům a nakonec ho zničí.
A proto pozorI Vyhýbej se úzkostlivá vSem lidem
neznámým, kteří se tl přibližují s nápadnou pozorností
a kteří tl po krátké známostí bez jakéhokoli důvodu na-
bízejí pohoSfánf nebo peníze.
Ale pofl$á-l1 tě to něJfěstí a sednež-tl někomu z nich
na lep, hlas to ihned svému představenému: trestný je
zlý úmysl, za nevědomost trestán nebude?.
Ale I jinak se hledí k tobě dostat a zvláStě rádi vy-
262
Nedávají nespokojence, kterým se slrojonou účasti při-
zvukuji a časem se dovědí vše, co potřebuji.
Pamatuj, žo níde vše tl má býti zájem republiky, že
na prvém, místě je tvá vlast, a teprve potom jsi ty. Ale
pro osobni nespokojenost, příkoři, svízele nebo z hněvu
se přece nestaneš, byt i bezděky, zrádcem)
Tak začíná zrada! Pozor na jazyk! Nikdy ne-
vír, kdo tě poslouchá.
Proto neotvírej svá srdce na potkání kdekomu.
Jsou agenti, kteří přemlouvají nespokojence k zběh-
nuti a slibují jim za to hory doly. Ale ubozí pobloudilcl,
kteří se dají k tomu zločinu svést! Nevědí, jaký teud je
Čekál
Příklad:
V roce r^jo zběhli od jednoho praporu dva vojáci,
; vzali s sebou nás kulomet vz. 26 a presu pres hranice do
y Němec; ifíili se, že za tu jidáískou službu dostanou báb-
y ví jakou odměnu a že je tam budou uctívat jako hrdiny.
í	Jenže to dopadlo trochu jinak: kulomet jim vzali, dali
£ jim víebo všudy 70 marek a pak — je vsadili do donu*
Icovaci pracovny, neboř zběhům a zrádcům již nikdo nevíří.
» Když jejich bída a utrpení nebralo konce, jeden z nich
li(F. Richter) se ze zoufalství zastřelil a druhý (V. Scbin-
%: dler) utekl, vrátil se domů a vydal se sám v ruce spravedl-
263
ností, ač věděl, ie ho za ta hanebnou zradu Čeká několika-
lety Žalář.
A tak po právu te zločin dfive nebo později vymstí.
(Podle •Našeho vojska* ipjt.)
Vlasti velice nebezpečni jsou též velel mluvkové, kleli
se rádi chlubí a rádi oslňují druhé svými vědomostmi
a zkušenostmi.
Nemluv nikdy na veřejnosti, v hostinci, na uliti, na
dráze a pod, o věcech služebních. Pomlč úplně o tom,
co se děje v loasámách, vůči každému, i vůči svým pří-
buzným.
Nových loubej sel Nikdy se nepokoušej oslňoval dru-
hé, a zvláště ne neznámé, svými vojenskými znalostmi,
ale také nevyhledávej jejich soucífu výklady o tom, jak
»zle’« se máš na vojně.
Zvláštní pozornosti se tfcií vojíni usedlí v cizině. když se
vrtli z vojny domů, a během jejich vojenské služby ve vlasti
i jejich příbuzní.
Proto buď nanejvýš opatrný, píšeš-il příbuzným za
hranice. Nepiš nic o poměrech na vojně. JsMI v cizině
na dovolené, nebo po návratu z vojny zachovej rovněž
mlčení o všem, co se týká vojny, a to vůči každému.
VyxvtdatstWf sa vilky.
TčJI-H so naše armáda velké pozornosti svých sousedů již
v míru, jisté se snaha našeho nepřítele, ziskati správy o stavu
a činnosti našeho vojska, za války zdesateronásobí. Nepřítel roze-
stře hustou síť vyzvědačů. takže v každém hostinci, v každém
vagonu, na každé ulici té bude poslouchat ucho nepřítelovo. Každé
tvé slovo, každý řádek na korespondenčním lístku je nepříteli
cennou zprávou. Tisíce, desetitisíce, statistce takovýchto domně-
lých bezvýznamnosti dají nepříteli přesný obraz o počtu, stavu,
výzbroji a činnosti našeho vojska na frontě a o vojenské i hospo-
dářské síle naší republiky.
A prolo pozor I
. Ani slovíčko o vojně na veřejnosti I A vůbec nikde I
Nedůvěřuj neznámým, i kdyby stavěli na odiv svou
lásku k republice.
Jskíi zaměstnán v jakémkoli vojenském úřadě, je za-
chování služebního tajemství tvou obzvláštní povinnosti,
264
Nezmiň so ani slůvkem — před nikým, ani před svým
nejlepším přítelem, ani před svými rodiči — o ničem, co
prochází tvýma rukama, i kdyby to byla víc podle tvého
zdání úplně bezvýznamná; její důležilosi sám neposoudíš,
a proto raději mlčí
Zrady se nedopustíš jen vědomi; můžeš ji spáchat
i bezděky, zbytečným povídáním, nemístnou důvěřivostí
nebo nedbalostí.
Tvou povinností je hlásit každý pokus vyzvědačství
svému představenému. Buď však opatrný a přispěj záro-
veň ku polapení vyzvědače. Proto přistup zdánlivě na
jeho požadavky, aniž v něm vzbudíš podezření, ale pří-
pad ohlas a zachovej se podle pokynů, které dostaneš.
Je-li nebezpečí, že by vyzvědač, kterého náhodou přistih-
neš, mohl uniknout, obrať se ihned na nejbližší stráž,
četnfka nebo na jiný bezpečnostní orgán a ten ho zatkne.
Máš-li proti .někomu důvodné podezření z vyzvědačství,
hlas to důvěrně svému představenému.
Buď nanejvýš opatrný v dopisování se svými přlbuz-
. nýmll PIŠ, že jsi zdráv, piš o počasí, o lom, jak na ně
vzpomínáš, a plej se, co dělaií doma.
Jen nepiš, kde jsi, co děláš, jak se li daří, a nezmi-
ňuj se o druzích, kteří slouží u jiných těles.
Neschovávej dopisů, které dostáváš z domu, a ani
. jich nezahazuj, nýbrž spal je; nevíš, jak cenné zprávy podá
’ nepříteli í nepatrná zmínka o věci podle tvého soudu
naprosto bezvýznamné.
Již adresa I Z ní pozná nepřítel, kdy a kde byl tvůj
pluk.
Nepiš $í deník a nedělej sl poznámky o vojně; kdy-
by se to dostalo do rukou nepříteli, znamenitě mu to
posloužil
V za|«H.
Velitelství jedné armády psalo za války ve svém roz-
kaze: »Pofká-li tě jíž to neštěstí, že budeš zajat, byl bys
veliký darebák, kdybys vypovídal o situaci svého oddílu.
Bylo by to lak, Jako kdybys
oíoc, zastřel hol —«
Zridct.
řekl vrahovi: Tuhle jo můj
čestného vojína nedonutí
ani smrt k výpovědi.
Jsi-h čestný voják, oznam svou hodnost, své jméno
a příjmení, rok a místo narození, odmítni vlek odpovídal
na další nepřítelovy dotazy.
Nepokoušej se vykračováním anebo nesprávnými vý-
povědml uvésfi nepřítele v omyt. To se ti nikdy nepo-
daří, nobof nepřítel má česlo jíž dosti zpráv, aby li do-
kázal, že nemluvíš pravdu, a naopak, může té trestat pro
klamání. Nepřítel pak -tě vyslýchá tak rafinovaně, že v kří-
žovém ohni otázek doslané od tebe odpověď na lo, co
chce věděl.
Proto mlč a neodpovídej! Nedbej na jeho dobré
zacházení a nevšímej si jeho hrozeb! Nepřijímej poho-
stinství! Nechtěj se chlubil svými znalostmi I Podlehneš-li,
stihne tě konec konců stejný osud, lak jako všechny
zrádce: opovržení u nepřítele, a bude 1ě hrýzfi svědomí,
žes bídně zradil svou vlas) a své druhy.
Ale, ani když odepřeš nepříteli vypovídal, nenf ještě
konec jeho vyzvídání. Nepřítel se uteče ke lstí: v zaja-
teckém táboře vyšle na tebe své vyzvědače, přestrojené
za tvé druhy —- zajatce, a temi — vyzvídá ne tobě;
také umřstf tajné v místnostech, kdo Jsi se svými druhy —
zajatci ubytován anebo Wb prodléváte, mikrofony a lak
naslouchá valkn rozhovorům.
Prolo buď vždy a všude na nej výt opatrný a raději
o vojně vůbec nemluv.
Přiklad:
Dne 27. května sos8 měla začít velká německá ofen-
sivá. Francouzové ješte dva dni předtím neměli ani zdání
o tom, co se připravuje.
Dne 26. ráno byli chyceni dva Němci od různých
praporů téhož pluku, jeden prostý vojín a druhý důstoj-
nický zástupce. Vojín tvrdil, že Němci připravují ofensivu,
zástupce vypovídal opak. Když byli znovu vyslýcháni, se-
trvali oba na svých výpověaech. Tu bylo zástupci pohro-
ženo stíháním pro falešnou výpoved. kterou učinil pres tó,
že ji mohl odepřít: zástupce se lekl a řekl vře, co věděl.
Do rukou francouzského velitelství se mimo to dostal
lístek polní polty ze dne 24!$, nalezený u zajatce z jiného
useku; v tom lístku bylo skryti naznačeno, že se Němci
chystají k útoku na Chemin des Dames. Jel ti během noci
stáhlo francouzské velitelství zálohy — a útok, který byl
velmi silný a nebezpečný, byl slastně odražen.
Tak zradili dva Němci svou vlast, zavinili neúspěch
svého vojska a zbytečnou smrt mnoha svých druhů.
Pěšák.
Pěšák dobývá terénu,
obsazuje jej a pak Jej
dále upravuje a udržuje.
Je vyzbrojen puškou s bo-
dákem, lehkým ,a těžkým
kulometem, pistolí, ručním
granátem, granátemetem,
pěchotním kanónem a mi-
nometem,
Horské pěl! pluky jsou
vycvičeny hlavně pro boj
v krajinách hornatých.
2b7
Hraničářské prapory jsou určeny hlavně ke konáni
pohraniční služby a k boji v pohraničních oblastech státu.
Lehký kulomet je samočinná zbraň, která po výstřelu
sama vyhodí vystřelenou nábojnici a opět se sama na-
bije. Má podobu půlky, je lehký, dá še snadno přenážel
a má i tu výhodu, že lze z něho v kteroukoli stranu stří-
lel nejen s místa, na kterém se střelec zastaví, nýbrž
i cestou. Při střelbě sice nestojí dosti pevně, má jenom
lehký podstavec, ale na malou dálku střílí ještě dosti
přesně. Jeho palba je mohutná, Střílí se z něho na dálku
do 600 m, někdy I dále. Hlaveň se chladí vzduchem.
Na letadla se z něho střílí až do výře 800 m.
Lehkým kulometem je vyzbrojeno každé družstvo pě-
choty 1 jezdectva.
Lehký kulomet.	Teiký kulomet.
Těžký kulomet je rovněž zbraň samočinná, ale na
rozdíl od lehkého má dokonalý, pevný podstavec a jeho
hlaveň se chladí vodou. Jeho střelba jest I na největří
možnou dálku velmi přesná a pro dokonalé chlazeni hlav-
ně lze x něho stříleli velmi dlouho, aniž je zapotřebí
palbu přerušit. Těžký kulomet vystřílí asi 500 ran za mi-
nutu. Střílí se z něho I na velkou dálku, i nepřímo, t. j.
na cíl, který střelec nevidí; střelba se řídí pozorováním
dopadů s pozorovatelny — podobně jako střelba dělo-
střelectva. Na letadla se z něho střílí až do výše 800 m.
268
Těžký kulomet je hejcennější zbraň pěchoty a jez-
dectva. Na bojišti Je to jedna z nejobávanějšfch zbraní:
prostorem, na který střílí, nepřítel nepronikne.
Granátomet ja přístroj, který se nasedí na konec
hlavni putky: putka se nabije, do granálometu se vloží
ruční granát a pak se vystřelí. Granát letí obloukem na
vzdálenost 200 až 300 m.
Je to výborná zbraň pro boj v zákopech.
Granátomet.	Minomet.
Pěchotní kanón vyznačuje se plochou drahou střely,
velkou počáleční rychlostí a střílí vekni přesně. Může stři'
let přímo i nepřímo. Je poměrně lehký a proto dosti po-
hyblivý i v bojovém pásmu. Je zbraní zvláště* způsobilou
oroti óbrněným vozidlům.
Minomet,
Pěchota má lehké minomety ráže 9 cm. Střílejí strmě,
sodobně jako moždíře. Minomet dá až t5 ran za minulu.
'Ainy lstí na vzdálenost až 1200 m, dopadají na ne-
přítele téměř svislo a zasáhnou ho i za nejstanějším sva-
lem anebo stěnou. Mina je velmi, citlivá, vybuchne ihned,
akmile se dotkne země, a její účřnek je větší než účinek
jranátu z lehkého kanónu. Minomet se dopravuje na
cárách.
PCchota v boji.
Pěchota na pochodu proti nepříteli se zajišťuje před-
269
vojem. Když přijde na dostřel nepřátelského dělostřelec-
tva, opustí silnice, zaujme tvary piřibližovací a takto roz-
členěná do Jlřky a do hloubky postupuje dále, Při tom
využívá každé nerovnosti krajiny a každého porostu, aby
jl nepřítel neviděl ani se země ani ze vzduchu.
Čím je nepříteli blíže, tím více $o rozčleňuje a roz-
ptyluje, nutíc tak nepřátelské dělostřelectvo, aby postře*
lovalo, chce-li X zdržet v postupu, celý prostor, jímž ona
postupuje, a plýtvalo tak střelivem. A proto nepřítel ra-
děj) z děl ani nestřílí nebo střílí jen málo, a teprve když
přijde pěchota na dosah jeho kulometů, zahájí z nich ne
ní palbu a tak ji zaslaví.
A tu pěchota, chtějíc sl vynutili dal Jí postup, uvede
v činnost veJkeré své palebné zbraně a střílí na nepřá-
telské kulomety a dělostřelectvo jí v tom vydatně po-
máhá, hledíc je buď úplně zničit anebo aspoň je umlčet.
A vskutku, střilí-li se dobře a má-li pěchota tolik paleb-
ných strojů, že vezme každý nepřátelský kulomet pod
palbu, stane se palba nepřítelova brzo nepřesnou, anebo
nepřítel přeslene vůbec střílet. Pak nebude vlastní palba
převahy nad palbou nepřátelskou a pěchota postupuje
dále. OvJem nepostupují vSíchni najednou, nýbrž jen jed-
ni, kdežto, druzí pálí a udržují palebnou převahu; a to
se střídá, až se dostanou blízko k nepříteli; pak na něj
tftoftcí pfchota.
Píchota v obraní.
270
vrhnou ruční granáty a bodákem ho vypudí z Jeho po-
slavení.
Dobytý terén chraní pěchota tím, že palbou viech
svých zbraní (palebnou přehradou) znemožňuje nepříteli
přiblížit se k postavení, které obsadila, a dělostřelectvo
jl v tom podporuje*
Vybuduje-ll si pak pěchota zákopy a kryty a po-
stavUli překážky, uhájí snáze terén, který obsadila.
Útočné vozba.
Tank Výborným pomocníkem pěchoty i jezdectva je
tank. Je to útočný obrněný stroj na housenkových pásech,
po nichž cestou necestou uleze 15 až 30 km za hodinu.
Může překročit příkopy až 1*80 m Široké, vyvrací stromy
až 30 cm silné, projíždí porosty, kácí zdi a brodí se vodou
hlubokou až 70 cm. Pancířem je chráněn před zbraní pě-
choty a před střepinami Šrapnelů a granátů. Je vyzbrojen
kulometem a dělem.
Tank.	Obrnbtý vlak.
Tank nemůže nahradil ani pěchotu, ani jezdectvo; po-
máhá jim arci terénu dobýfí, ale nemůže jej obsadit a
udržet. Při útoku předchází pěchotu, razí jí cestu- v pře-
kážkách a palbou na malou dlátku ničí nepřítele. Ale jakmile
je dobyto terénu o pěchota zastaví postup, musí tank
zmizet, Jinak by se stal terčem palby nepřátelského dělo*
271
sfřeledva, Tanku nelze použít v lese, v močále a v kra-
jině bahnité. "
Obrněný vlak ie soustava obrněných žolasnlčntch vo-
zů, vyzbrojených děly a kulomety. Celá osádka vozu
i stroj jsou chráněny dvojitým pancířem, který odolá
všem zbraním pěchoty.
Souprava se skládá z vozu předběžného, z. vozu
dělového a kulometného, z lokomotivy, za níž opět ná-
sleduje vůz kulometný a dělový.
Obrněný vlak se může pohybovat jen po kolejích
a postřalovat jen pásmo podél trati. Přerušené koleje jsou
pro něj nepřechodnou překážkou.
Obrněný vlak zajišťuje pěchotu a podporuje jl při
útoku a při pronásledování nepřítele. Zvláštní služby ji
prokazuje při ústupu a v boji na zdrženou. Výpady pře-
padá nepřítele a bojuje s jeho obrněnými vláky.
Je ovšem nutno, aby při každém jeho výpadu pů-
sobily i ostatní zbraně.
Dělostřelec.
Dělostřelec podporuje v boji svou palbou pěšáka
i jezdce. Střílí na nepřítele a tím mu zabraňuje v pohybu
a ve střelbě.
Dělosfřelec postaví své dělo za kopec anebo za tes,
aby zůstalo nepříteli skryto, a střílí nepřímo. Střelbu řídi
s pozorovatelny velitel baterie.
272
O dělech a střelivu vit kapitolu nOchrána před dě-
lostřeleckou palboua na sir. 255.
Lehké dělosffeleciYo má kanóny ráže 8 cm a houf-
nice -ráže 10 cm. Pro dopravu se tálo děla připevní ke
kolesnám taženým šestispřeží. Proto je lehké dělostřelec-
tvo velmi pohyblivé a stačí pěchotě i v obtížném terénu.
Střílí na živé cíle a
podporuje pěchotu přímo
(dělostřelectvo přímé pod-
pory), t, j. siřili předevJím
na cíle, které mu pěchota
označí.
-Některé baterie lehké-
ho dělostřelectva jsou mO-
torlsovány, Děla a pásové
traktory, jež dopravují děla
v terénu, jsou naloženy na
nákladní automobily. Tyto
baterie se pohybují rychle
po silnlcícn a posílají se
na ta místa fronty, kde je jich právě potřebí.
Horské dělostřelectvo má kanóny ráže 75 cm 9 houf-
nice váže 10 cm. Tato děla se dopravují rozložena, a to
kanón na 6 Části na soumarech, houfnieo na Iři části na
karetách, tažených dvěma koňmi, zapřaženými za sebou.
273
Horské děloslřeloctvo překonává snadno terénní ob-
tíže a sledůjo pěchotu 1 na místo těžce doslupná, kam 18
lehké dělostřelectvo JÍŽ nedostane, jako v horách, v le-
sích, v močálech o pod <
Horskému dělostřelec-
tvu připadá iáž úloha ja-
ko dělostřelectvu lehkému.
Hrubé dělostřelectvo
má kanóny ráže 10 cm e
houfnice ráže 15 cm. Dělo
se dopravuje rozloženo
na dvě části, z nichž kaž-
dou táhna jedno žeslhpře-
žení.
Hrubé dělostřelectvo
•ničí veikeré pevné cíle a
dělostřelectvo nepřátelské.
Těžké dělostřelectvo má kanóny ráže 15 a 24 cm,
houfnice ráže 15 cm a moždíře, ráže 21 e 30.5 cm. Je
buď taženo traktory, nebo se dopravuje zvláštními ben-
zmoelektrickýrni vlaky. K dopravě mimo silnici se užívá
traktorů s housenkovými pásy. Po sHnlcích se může
rychle přemístit z jedné Části fronty na druhou.
Úkolem těžkého dělostřelectva je působili no velkou
dálku a ničili velmi opevněné posice.
274
Dělostřelectvo peott le-
tadlem má kanóny malé
ráže $ velkou počáteční
rychlostí střely a dopravu-
je se motorovými vozidly.
Zabraňuje nepřátelským
letcům přeletovali naši bo-
jovou Čáru, konat přezvěd-
né lety a bombardovali
dúležilo objekty.
K osvětlování cílů uží-
vá dělostřelectvo proti le-
tadlům světlometů, a to
buď v spolupráci s bate-
riemi (noční, střelba) nebo v součinnosti i letectvem
(osvětlení nepřátelského letounu, aby jo) vlastní slíhač
mohl napadnout).
Balonové Jednotky užívají jako pozorovatelen upou-
taných balonů a pomáhají pozorovat a řídit střelbu, vy-
hledávat potřebné zprávy a zjednávat spojení.
Měllcké Jednotky jsou zpravodajskými orgány dělo-
střelectva. Pomáhají zjišťovat a zaměřovat ' cíle pomocí
zvláštních měřicích přístrojů. Při střelbě pracují spolu po-
zorováním a zaměřováním dopadů střel.
275
Automobilní prapory mají na starosti dopravu auty
a spojení auty a motocykly.
Automobil jo velmi rychlý a velmi výkonný dopravní
prostředek, schopný přepravili V krátké době jak materiál,
tok vojsko I na vzdálenou Část fronty.
Nezbytným pojítkem je rovné! motocykl.
Činnost cMlosfVetoctva v boji.
Fěcholě nebo jezdectvu bývá přidělena část lehkého
nebo horského dělostřelectva ku přímé podpoře; děio-
střelec pak pracuje ve prospěch jednotky, k níž je při-
dělen.
U velitelství praporu, korouhve nebo pluku jo styčný
důstojník - dělostřelec, který přáni útočící jednotky ozna-
muje bateriím.
Otok předchází dělostřelecká příprava. Dělostřelec
střílí na nepřátelské kulomety a baterie a znemožňuje jim
palbu (umlčuje je) nebo je niči; ničí překážky, zákopy
a úkryty.
Při útoku doprovází dělostřelec svou palbou pěchotu,
t, j. střílí postupně na nepřátelské odpory, které jsou mu
známy, nebo na místa, kde myslí, že by mohl být nepří-
tel. Jakmile se péřák přiblíží k postfolovanému cíli, pře-
loží děloslřelec svou palbu o něco dálo.
276
' Střílí na nepřátelské kulomety, které se ozvou teprve
v posledním okamžiku a které jsou pěiákovl nejnopH-
jemnějH.
Ale děloslřelec nemůže střílet na libovolné velkou
dálku. Jeho střelba je nejpřesnějíí na dálku až 6 km,
Prolo se musí péták čas od času — na postupném cíli —
zastavit a počkat na dělostřelce, který se za ním pře*
mlsfuje. Takové přemístění trvá někdy až 2 hodiny.
Když péiák zastaví
svůj postup, umístí dělo-
střeleb své dělo na vhod-
ném místě. Podnik ne-li
nepřítel útok, začne dělo-
střeleb střílet palbou pře-
hradnou před linii, Herou
péřák obsadil, a znemož-
ní nepříteli k ní se při-
blížit.
Jenže dělostřdec ne-
může střílet touto palbou
nepřetržitě; dělo se rychle
zahřeje a snadno opotřebuje, A proto sfřílí-li palbou pře-
hrad nou, střílí jen tři minuty; ostatní úkol musí vykonal
pěták svou půlkou a svými kulomety.
Letec.
Letec pozoruje, bojuje a udržuje spojení.
Letec, pozoruje zrakem anebo fotografováním. Citlivá
fotografická deska zachytí podrobnosti, které by oko ne-
: postřehlo.
Letec dodává zprávy napsané a shazuje jo vetitoUtví,
iebo je vysílá radiofelegraflcky, nebo je dává smluvenými
nameními (střílí rakety). Někdy je také posílá po požtov-
ích holubech.
Letec bojuje kulometem, z něhož střílí na nepřátelské
277
lete* nebo ne vojska potemni, a pumami, které shazuje
na pozemní. dle.
Letectvo zvédné podniká ve dne v noci nálety hlu-
boko do nepřátelského území a slídí, kde se shromaž-
ďuje nepříteli vyhledává, kde jsou, velké nepřátelské voje,
určuje jejich situaci, silu a složení i směr jejich. pohybů.
Pozoruje hlavni fotografováním.
Takový nálet konají zpravidla jen jednotlivé letouny
ve velkých výtkách, nad 4000 m. Jsou dobře vyzbrojeny,
ale bojí ve vzduchu se vyhýbají.	'
Letectvo pozorovací hledá zprávy pro vojsko, které
Ida proti nepříteli nebo které s ním už bojuje. Pozoruje,
kdy a kde je nepřítel, co tam dělá, jak se zařizuje nebo
jak se opevňuje. Vyhledává dle pro délostretedvo a řídí
jeho palbu. Za boje doprovází pěchotu a dodává jf při
jejím postupu zprávy. Podobným způsobem usnadňuje
činnost i jeódodvu. 
Takový průzkum koná pozorovatel ve dne v noci.'
Pozoruje hlavni zrakem. Boji ve vzduchu se vyhýbá.
Připevnění pum na letounu.
Pozorovací letouny nad
bojištím.
Letectvo bombesdovad shazuje pumy ne pozemní cí-
le, na které dělostřelectvo již nedosfřelí. CHe ležící hlu-
boko v nepřátelském týlu bombarduje zpravidla v noci.
278
Cílem jeho ůioků budou nádraží, komunikační uzly,
důležlié továrny, tábory, pochodová proudy, posic® dě-
lostřelectva, zálohy, nároční koní sesednuvšího jezdec-
tva, Írány, mosty, zásobovací stTedbka atd.
Stíhací letectvo.
Okolem stíhacího letectva je bqj; zabraňuje nepřá-
telskému letectvu* v pronikáni nad vlastni úzacní, 1. j.. na-
padá střelbou z kulometů nepřátelské letectvo zpravo-
dajské (pozorovací a zvédné), bombardcvacf i stíhací.
Chrání vlastní letectvo zpravodajské, a -třeba-41, i bombar-
dovací a upoutané balony a umožňuj® jim tak jejich Čin-
nost. Spolu s délostřeledvem proti letadlům chrání proti
nepřátelskému bombardování másla,* továrny, nádraží a
pod. Stíhací letectvo útočí též na pozemní cíle střelbou
z kulometů a pumami.
Boj ve vzduchu.	Bitevní nálet.
Bitevní letectvo zasahuje do boj® pozemního palbou
z kulometů I pumami, útočí na pochodující proudy, na
tábořící vojska, na dělostřelectvo a na důležité nepřátel-
ské odpory.
Otoky provádí ve výši co možná nejmenší.
Bitevní nálet může podniknout kterýkoli letoun — po-
•' zorovael, bomberdovaci i stíhací.
279
Jezdec
Jezdec opatřuje zprávy o nepříteli, bojuje a zjednává
spojení a dále je udržuje. Není odkázán na upravené
cesty, nýbrž jede kudykoiiv.
Je vyzbrojen - podobné jako pěšák — puškou
$ bodákem, lehkým a těžkým kulometech, pistolí a ručním
granátem, jenže těchto zbraní užívá ponejvíce jen v bojí
pěšky; mimo to má ještě šavli, ale té užívá jen v bóji
na koní.
Kůň dodává jezdci
rychlosti. Je-li třeba, ura-
zí jezdec za 24 hodin
snadno až 100 km, a
když dorazí na místo,
může ještě bojovat.
Na koni bojuje jez-
dec a tasenou 'Šavlí; mů-
že se však vrhnout! zase
jen na jezdce, pak $ bo-
ku na dělostřelectvo, dá-
le na Irény — o na pě-
chotu, ale jen tehdy, je-
li v nepořádku a na ú-
stupu; jinak na nl šavli
zpravidla neótočí.
Atakující hlídka.
Vyhledávání zpráv.
Úkolem íezdedva jo chránit pěchotu, dokud se shro-
mažďuje; když pak pěchota vyrazí proti nepříteli, jede
jezdectvo napřed, hledá nepřítele a zjišťuje situaci jeho
předních jednotek. Snaží se je pak prorazit a doslat se
až na valné voje nepřátelské. Během této činnosti svede
nejeden boj s nepřátelským jezdectvem a s předními
jednotkami nepřítelovými, hledíc je zdrželi v postupu.
Boj.
Když pak se pěchota utká s nepřítelem, chrání ji
280
jezdectvo v boku nebo jo připraveno rychle zasáhnoull
tam, kdo je potřebí.
Za útoku, když poražený nepřítel ustoupí a pěchota
s ním ztratí dotyk, jezdec ho pronásleduje a dovrží jeho
porážku,
V obraně vyplňuje jezdec mezeru, když by nepřítel
prorazil, anebo vystřídává a 'posiluje vyčerpaně pěší jed-
notky.	|
Sesedající jezdectvo.	Jezdeckd spojka.
Když sesedne s koně, bojuje jezdec zrovna lak jako
pěšák; koně se spoutají a jeden jezdec je drží, čty’i
» více koní.
Jezdecká spojka nebo hlídky nebo celé oddíly zjed-
návají dále spojení o dodávají rozkazy a hlášení na přl-
ilužné mWo.	’ ' í •
Cyklista.
Cyklista jede po silnici nebo po cestě a urazí za
hodinu průměrně 12 km, za den pak 60 až 100 km. Po-
choduje velmi tiše, uniká snadno pozorování a může se
rychle skrýtl, Jakmile sesedne k boji, nechá kolo na
místě a pohybuje se terénem tak jako pěšák. Kola pak
vedou za palebným sledem buď vodiči, anebo se do-
praví na nákladních automobilech.
381
Cyklbfé jsou palebnou zálohou velitelovou a rasa- .
zují se rychle na ohrožených místech.
Cyklirtí.	Obrněné auta.
Obrněné auto.
Obrněné aulo Je vyzbrojeno kulomety nebo dělem,
jeho osádka I stroj Jsou pak- chráněny pancířem, o lo
Jak proti účinku zbraní pěchoty, tak i proti střepinám dě-
lostřeleckým.
Pohybuje se velmi rychle po silnicích a dosti rychle
i po dobrých cestách 1 po pevném terénu. Najede na
nepřítele, zasype ho střelami ze svých kulometů nebo děl
a rychle se vzdálí, nobof nepřítel by ta mohl snadno za*
skočit. Vpadá náhle do boku o do týlu a překvapuje né*
přítele na místě, kde to nejméně Čeká. Takovéto výpady
koná vždy několik vozů najednou.
Dálo doprovází při každé příležitosti jezdce: . když
hledá nepřítele, když zajišťuje a když bojuje. Obzvláště
cenné služby mu prokazuje při pronásledování nepřátel
anebo na ústupu.
Vozataj ské eskadrony.
Svými vozidly s koftským potahem a svými soumary
obstarávají vozatajské kolony anmádě v poli veškerou
2W
dopravu, vyjma dopravu,
kterou si vojsková tělesa
obstarají svými trény sama.
K dopravě v hornatých
krajinách používají sou-
marů.
Bojující armádě dopra-
vují vozatejské kolony
všeliké zásoby, jako po-
traviny, krmívo, střelivo a
vůbec vlechen potřebný
materiál.
Ženlsta.
Oko tem ženhtovým Je
pil postupu razit ostatním
zbraním pře* překážky
cestu: ženista zřizuje, u«
pravuje a obnovuje komu-
nikace, staví mosty a láv-
ky, a dokud není most
hotov, udržuje - přes vel-
ká toky - dopravu pře-
vážením,
Je-li mezi naJImi vojsky
a nepřítelem vodní tok,
slaví žertlsfa útokové lávky
•»z každého materiálu, který má prává po ruce,
PII ústupe ničí komunikace a tím ztěžuje nepříteli
rychlý postup a pronásledování.
Na bollltl pomáhá ostatním zbraním v pracích opev-
ftovacích, hlavně v tich, které vyžadují odborné vycvi-
čených pracovníků, a podle potřeby vede 1 válku pod-
kopovou.
283
Slaví tábory a přístřeší potřebná k zotavení vojska
a obstarává veškerou službu elektrotechnickou.
Převážení jezdectva.
Útašná lávka.
Polní dráha. Stavba lanová
dráhy.
žalezatžnl pluk využívá
k provozu všech dosavad-
ních železnic normálních
i úzkokolejných, opravuje
je a vedle íoho buduje
v poH železnice nové.
Podle potřeby, na př.
při ústupu, odklizuje že-
lezniční materiál, ničí trati
a mosty a spolu se ženlsty
vůbec vše, Čeho by mohl
nepřítel proti našim použit.
Telegrafista.
Ve válce provádí telegrafista spojení od hlavního
dánu až k vojskovým ffrlesúm. Spojuje velitele všech
284
stupňů, od hlavního velitele operujících armád až po
velitele pluku, -a to pomocí telegrafu, telefonu, radlote-
tegrafu, radiotelefonu, signály a poštovními holuby.
Telegrafní vojsko se svý-
mi pojítky Je nervstvem,
které protkává armádu e
spojuje údy s mozkem. Tě-
mito pojítky se dovídá hla-
va okamžité o každé udá-
losti *na frontě a jimi vlévá
svou vůli všem podřízeným
velitelům a skrze né i nej-
vzdálenějšímu bojovníkovi.
Stavba vedení.
Služby.
Služby mají za úkol uspokojovat hmotné potřeby voj-
ska tím, že mu dodávají vše, čeho potřebuje k životu
a k boji.
Polní pekárna.
Obvaziíti.
235
Intendaainl služba opatřuje pro vojsko peníze, po-
traviny, píci, výstroj, lůžkové .součástky, palivo a * jiné
potřeby.
Infendanční službu řídí důstojnici Intendantstva u vyš-
ších velitelství a v ministerstvu národní obrany.
Vykonávají ji důstojníci, rofmístři a mužstvo hospo-
dářské služby v proviantních skladech, v účtárnách vyšších
velitelství a u těles (hospodářská správa, účetní setniny).
Za války so vykonává tntendanční služba u armád,
dlvisí a. u samostatných brigád v infendančnlch útvarech,
a to:
— v polních jatkách, kde se poráží dobytek a odkud se
dodává vojsku čerstvé maso,
— v polní pekárně, kde se peče denně chléb pro celou
dívlsl,
— a v infendanČním parku, který denně zprostředkovává
Útvarům dodávku ostatního proviantu a výměnu
Skoseného výstroje.
Zdravotnická služba ošetřuje a odsunuje nemocné
a raněné a koná v poli veškerá zdravotní opatření; vy-
konávají ji jednak lékaR, nosiči obvazů, sběrači raněných,
jodnak vlastní útvary zdravotnické služby, jako polní a
stélé nemocnice, zdravotnické automobilní kolony atd.
Za boje sladují sběrači raněných bojující jednotky,
poskytují raněným první potřebnou pomoc, a jakmile
střelba ochabne, dopravují jo na praporní (skupinové)
obvezllfě. Odtamtud jdou ranění na obvazišfě plukovní,
nebo jo tam odnesou na nosítkách anebo dopraví po-
vozem; tam se ošetří .a buďto povozem anebo autem so
odsunou dále, buď na ústřední obvazíště nebo do polní
nemocnice.
ObvaziUě *je označeno praporem s* červeným křižem,
v noci, dovolujo*!! to bezpečnost, svítilnou s týmž od-
znakem.
Ostatní služby Jsou: spojovací, zbrojní, ženljnf, vete-
rlnáfská, dopravní, efapní, polní pošty, stavební, duchov-
ní, justiční, remontní, cirkulační, cesfářská a polní četnictvo.
286
Branná povinnost.
'Branná povinnost se vztahuje na všechny mule, kteří jsou
československými státními příslušníky nebo kteří Jsou na úterní
republiky trvale usedlí, nemohou-h prokázat! pnou slátal při*
slušnost
Branná povinnost počíná nokem, v němž občan dovrší 20.
rok, a přestává koncem roku, v námi dokonči 50. rošt svého
věku. Branná povinnost obsahu]* povinnoet odvodni a povinnou •
služební.
Jednání proti ustanovením branného zákona, jako: opomi-
nuli předepsaného hlášení, sňatky bez povolení, pak zameškáni
nebo překaženi odvodu nebo přezkoušeni, uprchnutí před odvo-
dem anebo před vojenskou službou, obcházeni branně povinností,
úmyslné poškození vlastního nebo cizího zdraví, neuposlechnuti
povolávacího xozkazu, nedostaveni so k vojenské službě i bez
zvláštního zavoláni a nedostaveni se k plnění. zvláštních úkonů,
se trestají, Neznalost předpisů nezbavuje odpovědnosti.
Kdo se provhill. proti branné povinnosti, nemůže být přijat
do státní neb Jiné veřejné služby, dokud onu újmu neodčtnj.
Osoby zaměstnané v stftuíeb anebo v jiných veřejných služ-
bách mohou být — byl-11 nastoupením do vojenské služby je*
jich služební poměr zrušen — - do veřejné služby opět přijaty,
požédaji-li o to u příslušného úřadu nejdéle do 1$ dni po pro*
puštěni z vojenské služby.
Odvod.
Odvodni povinnost zavazuje •
obíana dostavit se před od-
vodní (nebo přezkousect) ko-
misi a podrobit! se předepsa-
nému řízení. Tato povinnoet
počíná 1. lednem roku, v němž
občan dovrší 20. rok, a konči
31. prosince roku, v němž do-
končí 22. rok svého věku.
Kdo v této ustanovené době
nevyhoví odvodni povinnosti,
podléhá ji až do konce toho
roku, v němž dokonči 50. rok
svého věku.
Občané narození v témž ro-
ce tvoři jednu odvodni třídu,
která se označuje podle roku
nazozeni jako I, II. a III. od-
vodni třída. Každý rok, nestanoví*!] ministerstvo národní obrany
Jinak, se povolávají k odvodu tři odvodni třídy.
Občan, který byl z branné moci propuštěn dřivé, než ‘splnil
vou odvodni povinnost, podléhá znova odvodní povinnosti, je-li
•ho odvodní třída v příštím roce k odvodu povolána.
287
Mlklad: Narodil set v roce tpn. K roce 1932 jsi fyl
v I. odvodní třídě odveden, v říjnu jsi nastoupil službu
preseníni a v prosinci jsi byl pro neschopnost z branní
moci propuítěn. Tím jsi nesplnil svou služební povinnost.
V roce 1932 musil jít s II. třídou, v roce 1933 s III. tži-
dou znovu k odvodu.
Máš-li o své odvodní povinnosti nějaké pochyby, dá ti po-
třebné informace okresní úřad nebo ono doplňovací okresní ve-
litelství, v jehož obvodu je tvá domovská obec. Vžeobecné infor-
mace může ti poskytnout taká každý okresní úřad anebo do-
plňovací velitelství.
Dobrovolný vstup do Cs. branné moci.
Dobrovolný vstup můře se povolit čs. státnímu příslušníku,
který dovršil 17. rok svého věku. je tělesné i duševno schopný,
mravná šachovaly a nepodléhá služební povinností (nebyl dosud
odveden). V míru se neudčluje povolení k dobrovolnému vstupu
občauům starším než 28 let a ženatým.
Nezletilý potřebuje souhlasu otcova nebo poruční ková. Po-
drobné informace ti dá okresní úřad anebo doplňovací okresní
velitelství.
Služební povinnost.
Služební povinnost je povinnost k vojenské stužbft v Čs.
armádě a je to bud povinnost k prezenční službě a dále k složbé
v záloze, nebo povinnost k službě v náhradní záloze. Služební
povinnost se počíná dnem zařadčnj do branné mocí.
Zařáděni do branné moci má účinky vykonané vojenské přísahy.
Prssenční služba a služba v záloze.
Presenční služba írvá dva roky; pak bude! pMJoýen
do I. xáíohy, v ntt zůstane! do 31. prosince roku, v kle*
rám dovrííí svůj 40. rok; poté bude! přeložen do II.
zátbhy, v níž zůstane! do 31. prosince roku, v kterém
dokončí! svůj 50. rok.
V I. záloze jsi povinen vykonat! čtyři cvičení v cel'
kovám trvání 14 nedál:
— první čtyřnedělní cvičení v třetím roce,
— druhé čtyřnedělní cvičení v pátém roce,
— třetí frínedělní cvičení v sedmém roce,
— čtvrté třínedělní cvičení v devátém roce.
288
PHshišnfci zbraní konají cvičení ve zbrani, příslušníci slu-
žeb cvičení služební.
Odklad prescnénl služby povoluje bud odvodní komise nebo
doplňovací okrobní velitelství, a to studujícím, učňům
a osobám, které »e připravují k určitému povoláni, anebo které
prokáží okolnosti hodné zvláštního zřetele. Odklad se povoluje
do nástupního termínu v tom roce, ve kterém branec dosáhne
svého 24. roku (vysokoškolským studentům do 28., výjimečné do
2$. rokuj Bližší pokyny o podáváni žádosti za odklad presenčnl
služby obsahuje vyhláška o odvodním soupisu (od 15.10. do 15.1.1.)
a vyhláška o odvodech před hlavními odvody.
Nahraaovájnl. Vojín Je povinen nahradili služebnou dobu, kte-
rou zameškal, jestliže zameškaný čas spolu se ztráveoou řádnou
dovolenou přesahuje úhrnem výměru jeho řádné dovolené.
Nahradit se musí služební doba zameškaná:
— opožděným nástupem do preseočnf služby,
— zběhnutím anebo samovolným vzdálením,
— soudním trestám, kázeňským trestem (samovazbou), vazbou vy.
šetfovad (skončilo*!! trestní řízeni odsouzením, třebas i pod-
mínečným),
— překročením dovolené o více než 24 hodin,
— zvláštními dovolenými,
— utrpěnou nemoci nebo úrazem zfakaným mimo vykonáváni
služby nebo zdravotní dovolenou po takové nemoci nebo úrazu.
přesahuje-11 toto zameškání 12 nedál.
Pfíktal:
Fbjfn nastoupil do prdenM služby o dva dni
opoždčnž; tím zameškal..................i	dni.
Blbem presenční služby obdržel ijdemií zvláštní
dovolenou .......................  .	. 14 dni
a 4 denní dovolenou. z rodinných dHvodd . . . .4 dni,
tu samovolní překročil o ta hodin, t. j. .... 1 den
a byl za to potrestán třídenní samovazbou ... 3 dm.
Celkem tedy zamefkal...................24	dni.
Řádnou dovolenou nemll, má tedy na sváj
prosplcb .......... ...................16	dní
a jen povinen nahrazovat} ....... 8 dní.
Náhradní záloha.
Do náhradní zálohy se zařaďuj! branci odvedeni nad stane*
vený kontingent a branci, kteří bez vlastního zavinění byli od*
vedení po dokončeni 22. roku svého věku.
289
O zařádění do náhradní zálohy mohou Udat živitelé rodin,
majetnici zemědělských usedlostí, živností nuhn obchodu, veamds
roenílho neb středního rccsahu, jakož i branci, kteří t uu>wu
rodinných, hospodářských, sociálních a pod, xasluhuji xvláitního
zřelBle. zadost podává branec buď v odvodni komise, jakmile
byl odveden, anebo aapoft jl tišeni ohlásí a do 15 dni poté jl podá
u okresního ti řadu, v jahod obvodu byl odváděn.
Osoby zařáděné do náhradní zálohy se podrobí pěfí*
měsíčnímu vojenskému výcviku.
Zameškanou dobu vojenského výcviku musí přísluš-
ník náhradní zálohy nahradit. ZameSká-li nemocí více než
14 dní, nebo požaduje-ll z nutných důvodů dovolenou,
přesahující 3 dni, propustí se do poměru mimo činnou
službu a pokračuje ve výcviku v příštím výcvikovém
období.
Příitukiki náhradní zálohy vykonají vedlo Čtyř cvi-
čení ve zbrani, která konají příslušníci zálohy, vykonavší
presenční službu, ještě jedno čtyřnedělní cvičení, a to
v tom roce, po jehož uplynutí přestanou být příslušníky
I, ročníku I. zálohy.
BHžlí pokyny o podávání žádosti o zařádění do ná-
hradní zálohy obsahuje vyhláška o odvodním soupisu
(od 1$, 10. do 15. 11.) a vyhláška o odvodech před*
hlavními odvody.
Sňatky. .
Branci vy<kouávajfcl sákonitou presenční službu, jakož i pří*
slu&nlcí náhradní zálohy, vykonávající vojenský výcvik, mohou
vstoupil v manželství jen ve zcela výjimečných případech s po-
volením velitele knumového tělesa.
Žádost se nekolkuje a předkládá se 1 se vžetni doklady ve-
litelství tělesa. Informace nutno si vyprosit u raportu velitele
setniny. Kdo M ožení bez povolení příslušného vojenského úřadu,
stíhá se soudně.
Vojín v záloze.
Vojenské průkazy.
PH odchodu z činné služby dostaneš jako legitimaci
o svém vojenském poměru vojenskou knůtku nebo vo-
jenský Ust.
290
Vojenský list je průkaz prozatímní a ij| povinen jej
odevzdat, jakmile dostane! vojenskou knížku.
Přečti $i pečlivé »PouČení« ve vojenské knížce. Tem
najde! podrobností o tom, jak má! zacházeli s vojen-
ským průkazem.
Povinnost hlášení.
Jsi-li mimo činnou službu (v záloze, v náhradní zá-
loze, na trvalé dovolené), jsi povinen nejdéle do 8 dni
po propušténf z činné služby so pHhlááit u obecního
(městského) úřadu, v zemi Slovenské a Podkarpatskoruské
u obočního nebo obvodního notáře místa svého bydliltě.
Podrobnosti o lom, kdy a jak se mál hlásit, najdeš
v »Poučent« vo vojenské knížce.
. Veikerá podání (žádostí, stížnosti) zasílej přímo do-
movskému politickému úřadu 1. stolice (okresnímu úřadu
nebo magistrálu) o len je zaile tvému domovskému do-
plňovacímu okresnímu velitelství. A prává tak prostřed-
nictvím obecního (měslského) úřadu * (notáře) budou se
ti dodával i rozkazy od tvého vojskového tělesa.
Cvltaní ve xbranl a cvičení služební.
Cvičeni vykoná! zásadné u své kmenové setnlny.
Ve zcela výjimečných případech může! žádat, aby ti je
bylo povoleno vykonal u nejbliŽlího vojskového téleaa
stejné zbrani (služby). Žádost o to předlož skrze okresní
úřad místa svého trvalého bydlHtě veliteli svého kme-
nového tělesa.
O odklad cvičeni na pčíitl rok může! Žádal skrze
politický úřad I. stolice v případech, které jsou hodny
zvláitnlho zřetele. Povoluje Jej tvé domovské doplňovací
okresní velitelství, žádost řádné odůvodněnou o dolo-
ženou pode) nejpozdéjl pět neděl před počátkem cvičení
nejblížlimu okresnímu úřadu (magistrátu). K žádosti při-
poj svůj vojenský průkaz. — Podrobnosti jsou uvedeny
y »Povčení« ve voj. knížce.
291
Přeložení cvičení na Jiné období, než na které jsi
povolán, buď v témž* 4Oce nebo- o rok dřívá, může ti
povolit velitel tvého kmenového tělesa, žádost předlož
skrze okresní úřad místa svého trvalého bydliitě; musit
ji ovlem řádné odůvodnit. — Podrobnosti jsou uvedeny
v »Poučení« ve vojenské knížce.
Zameškanou dobo evičtní nutno nahradit. je-li příčinou toho:
— samovolné vzdálení.
• překročeni- dovolené udělené za cvičeni,
• - zvláttní dovolená, přesahuje-li tři dni.
- opožděné nestoupeni na cvičeni.
— zaJlKovacl vazba a trošty na svobodě,
— pobyt v nemocnici pro nemoc, která nebyla zaviněna vojensko-
službou, nebo pobyt v nemocnici při zjišťováni vady, která se
zřejmě jen předstírá.
Celé evičeeí třeba nahradit:
- je-ll vojín při preaentaci shledán nemocen a Je proto přeložen
do poměru mimo činnou službu:
— stane-li se vojín neschopným k službě v prvé polovicí cvičeni
nemocí nobo vadou, která nevznikla v Činné službě a ani se
jí nezhoršila*, v druhé polovici rozhodne o nahrazováni cvičení
velitel tělesa:
—* při zaviněném opožděném nastoupeni na cvičeni. je-H zameš-
káno více než dva dni; vojín bude potrestán a po odpykán!
třetin přeložen do poměru mimo činnou službu;
— bylo-li cvičeni přerušeno v prvé polovicí vzetim do vazby nebo
trastem u občanského soudu; v druhé polovici rozhodne o na
hrazení velitel kmenového tělesa.
Kázefiské (resty na svobodě odpykává potrestaný obyčejné až
po celém cvičení.
Cestovaní do džiny.
Záložníku, který je povinýa cvičením, může být vydán ce-
stovní pas bez souhlasu vojenských ůřadů až do l. srpna toho
roku, ve kterém je žadatel povinen cvičením.
K vydáni pasu platného i po 1. srpnu toho roku, v němž
je žadatel povinen cvičením, anebo jde-li o cestu do zemí mimo-
evropských. je zapotřebí souhlasu domovského doplňovacího okres-
ního velitelství.
Záložníkům, kteří již nepodléhají povinnosti k cvičení, není
branná povinnost na překážka při cestováni za hranice.
CesdujeJ-ll dp ciziny, ustanov si prostředníka, jenž
se uvolí přejímat a posílal ti vojenské rozkazy, které pro
tebe dojdou. Jeho písemné prohlálení o lom předlož
obecnímu (městskému) úřadu nebo notáři, u kterého se
odhlelujel, a zároveň udej adresu svého prostředníka.
292
Nedodá-li li tvůj prostředník oněch rozkazů, nejsi
zbaven povinnosti a neseš následky neuposlechnutí jich.
Veškerá podání, která posíláš x ciziny vojenským
úřadům, podávej prostřednictvím tohoto prostředníka,
V cizině hles svůj- pobyt čs. zastupitelskému úřadu.
Meškáš»li v jeho sídle, hlas se ústná; jinak písemná. Vy*
konané hlášeni dej si potvrdit ve vojenském průkaze.
Meblllsace.
Za mobitUace doplňuje I. a II. ráloha * náhradní záloha
mírovou armádu na válečný počet.
Mobilissci nařizuje president republiky po slyšení vlády.
Podle rouabu niúie být nařízena buď mebljiaace vteebecná
nebo moblllsace Matečná. Při částečné mobilisaci' se povolává jen
potřebný počet mladších ročníků.
Záložníci se povolávají buď mobílisačni vyhláškou nebo svo*
Jávacírni lístky.
Není-ll v mobílfoačnl vyhlášce stanoveno jinak, opusf
do 24 hodin po úředním vyvěšení vyhlášky své bydliště
a odeber'se co nejrychleji a nejkratší cestou přímo do
výzbrojní stanice, kterou máš ve vojenském průkaze vy*
snaženu.
Dostenel-ll určovací U«
slek, nastup do činné služ-
by v místě a v den, Iďeré
jsou na něm uvedeny.
Oo$4aneš-rll svolávael lí-
stek, nastup do činné služ*
by u útvaru a v dobu,
které jsou na něm vyzna-
čeny.
Jsí-ti v pochybnosti, zda
se na tebe vztahuje mobl-
jisační vyhláška, nebo ne-
nf-ll ti známo, lede mál
nastoupit do 4lnné služby,
přihlas se se všemi svými vojenskými průkazy u nejbliž-
šíbo doplňovacího okresního velitelství; to tt dé potřebné
závazná vysvětlení.
293
Jsi-li dočasně zproštěn činné služby, nedostaneš jřž
zvláštního povolání a musíš do ní nastoupli Ihned po
uplynutí Ihůty, na ktorou ti bylo zproštění povoleno,
Dlíš-ll v cizině, vrat se, jakmile se dozvíš, že Česko-
slovenské republika jest ohrožena válkou a že byla na-
řízena všeobecná moblllsace, bez zvláštního povolání do
vlasti. Při částečné mobilisacl budeš povolán svolávacím
lístkem. Vracíš-lí se z ciziny bez vojenských průkazů,
hlas se po překročení hranic u nejbližšlho doplňovacího
okresního velitelství.
Prokážeš-li se vojenským průkazem, určovacím anebo
svolávacím lístkem, máš * za mobilisace na čs. státním
území nárok na volnou jízdu do výzbrojní stanice. Ne-
máš-lí uvedeného dokladu, přihlas se u obecního (měst-
ského) úřadu nebo u notáře místa pobytu a u něho do-
staneš lístek ověřovací, který je zároveň legitimací na
volnou jízdu. Za jízdy železnicí musíš ve věcech doprav-
ních (volba směru cesty, vlaku a pod.) poslouchat bez
výminky rozkazů přednosty stanice nebo vojenských or-
gánů.
Neuposfechnel-tl svolávacího rozkazu nebo nastou-
piš-li do činné služby opožděně, budeš stíhán vojenským
soudem.
Podrobné poučení o nastoupení do činné služby vo-
jenské za mobil i sace jsou obsažena ve vojenské knížce.
Mimořádná povoláni zálohy v míru.
Vyžaduji')! toho zvláštní pomčry (mezistátní politická situace,
důvody 'ttiiropoliliťké, různé úkony pomornč). může president re-
publiky po slyšeni vlády nařídit v míru povoláni piti nejmi u'.šleh
ročníků l. záíoby a náhradní zálohy k výjimečné činné službě na
dobu nezbytné potřeby. Příslušnici speciálních služebních oúvfctvi
mohou h<t k ni povoláni bez zřetele na to. ke kterým ročníkům
zátahy nebo náhradní zálohy patři. K výjimečné činné službč
v míru se povolávají zálohy buď vyhláškou nebo svnlávaeimi lístky
Když je) dostaneš, nastup k útvaru v den a hodinu
a na misie v lístku vyznačených. Při jízdě po Železnicí
slouží tí lístek svolávací jako průkaz cestovní a jako
lístek jízdní.
294
Byka-ll povoláni nařízeno vyhláškou, zachovej se lak,
jako při vyhlášení mobili sace. O užití železnice platí pak
táž ustanovení jako při mobil i sací.
Neuposlechnutí povolávacího rozkazu nebo opožděné
nastoupení do činné služby se rovněž, stihá soudné.
Podrobná poučení o nastoupeni do činné vojenské
služby za mimořádného povolání zálohy v míru jsou ob-
sažena ve vojenské knížce.
Dobrovolná další činná
služba.
Líb! se ti vojenská služba? Uvažuj, zda by se nemohla
stáli tvým povoláními
Po ukončení presenční služby můžeš býti přijat jako
déle sloužící, jesiliže:
—	* Jsi schopen k službě řadové;
—	- jsi pro své vojenské odborné vědomosti a odborné,
mravní a vojenské vlastnosti schopen k povýšení;
—	jsi mravně Zachovalý a bez trastu;
—	znáš služební jazyk (plynně mtuvfš a píšeš česky nebo
slovenský);
— jsi svobodný;
— se zavážeš k další Činné službě na dobu stanovenou
toho času zvláštním nařízením.
žádat můžeš bud k útvaru, k němuž náležíš, anebo
k jinému útvaru své zbraně nebo služby.
Spřelnl poddůstojníci lehkého a hrubého dělostřelectva mohou
žádat o přijetí k jezdectvu. Uchazeči všech zbrani mohou žádat
xa přiděleni k letectvu, musí se však zavázat, že tam budou ilouž. i
aspoň dvě léta.
Žádost předlož Iři měsíce před ukončením presenční
služby veliteli setalny.
Jsi-li nezletilý, přilož k žádosti prohlášeni otcovo nebo
poručníkové, ověřené obecním (městským) úřadem anebo
notářem.
295
Do dulH činné slniby mohou býtL přijati 1 pfiduinicl t. zá-
lohy. Žádost podávají veliteli kmenového tělesa a připojí k ni:
— revers, ověřený obecním (městským) úřadem nebo notářem.
— nezletilí také prohlášeni otcovo nebo poručníkové, ověřené jak.,
revers.
— vysvědčeni zachovalosti,
— poslední vysvědčení z měšťanské (obecné) ikoly.
— průkaz o řemesle,
— vojenský průkaz,
— lékařské vysvědčení (žadatel se dostaví se fádoctl k léflékaři
nojbliHího doplňovacího okresního velitelství nebo velitelství
posádkového a ten zjisti Rho zdravotní stav a napíše vysvědčeni).
Výhody déle elouiícfch.
Déle sloužící poddůstojníci jsou časem, osvědčl-li se,
povyšováni do vyšších hodností, podle okolností až do
hodnosti notného. Nosí zvláštní odznaky, jejich stejnokroj
je zvlášť upraven, podle hodnosti mohou po večerce zů-
stat různá dlouho mimo kasárny, mají nárok na delší řád-
nou dovolenou a na železniční průkazku pro státní za-
městnance.
Dále sloužícím poddůstojníkům se prominou za jeden
rok dali! Činné služby první dvě cvičení ve zbrani a za
další rak všechno ostatní pravidelná cvičení ve zbrani
(služební),.
Déle sloužícím poddůstojníkům jsou vyhrazena vše-
chna místa vojenských gážlstů rnómo hodnostní třídy; ne-
míní-li se však stáli vojenskými gážisty z povolání, budou
po pětileté až osmileté další činné službě umístěni v jiném
oboru sfálňl služby, a to u četnictva, policie, finanční
nebo vězeňské stráže, na místech zřízenců, podúředníkfi
neb I úředníků u ministerstva pošt, železnic, Školství, ze-
mědělství atd.; umísťují se podle , zvláštních směrnic.
Náležitosti déle sloužících.
1)	Vstupní prémie, která činí při závazku na 2, 3, 4, 5
anebo více let 400, 500, 600 a 700 Kč. Vyplácí se ion
Jedenkrát, a to při prvním nastoupení do dobrovolné
další činné dužby.
296
2)	Měsíční prémie činí pro rotného 480 KČ, pro ostatní
v prvních pěti Mech 400, později 450 Kč.
3)	Nárok na stravu nebo stravné, ústroj a ubytováni (po-
dle zvláštních předpisů).
4)	ženatý déle sloužící dostane zvýšenou méslčnf prémii,,
a to prémii zvýšenou
a)	o náhradu za ubytování v kasárnách 125 Kč;
b)	o příplatek na jedno dítě 100 Kč;
o příplatek na dvě nebo vlče dálí 175 Kč.
5)	Nárok na bezplatné ošetřeni vo vojenských léčebných
ústavech.
6)	Zaopatřovací platy: odbytné, výslužné, invalidní zaopa-
třeni, přídavek na zranění, válečný přídavek a letecký
přídavek k výslunnému (podle zvláštních předpisů).
7)	Zaopalfenl pozůstalých po déle sloužících: vdovský dů-
chod, příspěvky na vychování, důchod sirotčí, důchod
předků (podle zvláštních předpisů).
Sňatky déle sloužících.
Déle sloužící může dostat povolení k sňatku, když
dovršil 26. rok svého věku a když je alespoň v šestém
roce další činné služby. O žádosti rozhoduje tnfnislefstvo
národní obrany.
297
Prameny*
Služební předpisy.
Služební pomůcky.
Vilo Bauer: Nauka o terénu a mapoxnaMvf, Plzeň, 1924.
Lev F ran zel: Jak kreslil situační náčrt, Ružomberok, 1931. ••
F. Houdek: Vojenská mapa, 2, vyd., Praha, 1926,
Huba; Der Infanterist, 2. Aufl., Berlin, 1928.
K. Janoufek - K. Stránský - J. Gaďurek: Taktika letectva,
1. díl, Praha, 1930.
Rudolf Kozák: Vojenská a čehtfcká služba jako povolání,
Praha. Branná povinnost, 2. vyd., Praha.
Krištof - Tobiáš: Přezvédná Činnost, Olomouc, 1931.
Leftargue: Les le$ons du faniassin, 36. éd|fion, Paris, 1931.
Josef Sovadlna: Útočná vozba, Praha.
Dr. Josef Sebor: První pomoc, 3. vydání.
Prof. Dr. Stanislav TobiáSek: První pomoc, Praha, 1925.
Časopisy: »Bralrství«, roČ. Vil. až IX.
»Naie vojsko*, roč. I. až V.
298
OBSAH:
Str.
President Osvoboditel.....................................3
Vrchní velitel	branné moci................................5
Předmluva.................................................7
Přísaha .................................................10
Vojínovy povinnosti.
Vlastenectví		11
Čestný vojín		12
Kázeň .	.	.	•	•	•	•	•	16
Družnost		19
Statečnost		24
Vzdělání		27
Vojín v bojí		29
Vojín • vojna.
Představený ..........................................  33
Styk s představeným	......	35
Pozdrav.................................................38
Rozkaz a jeho plnění	.	•	43
Prosba a stížnost .	47
Obydlí .	.............................49
Pořádek ve světnicí............................51
Budíček e večerka.......................................55
Report a denní rozkaz	....	57
Vycházka'...............................................58
Dovolená ...............................................62
Poplach a požár.........................................69
Stejnokroj..............................................71
Náležitosti a strava....................................74
Péče o zdraví...........................................77
Kázeňský řád........................................*	91
Sír.
Účast vo vaíajném á spolkovém životě ...	94
Obrana prát) agitací	....	.96
Vojenské písemnosti .......................................97
Vojín vo riužbě.
Posluha světnice
Stájný ..........................
Dozorčí vojín ....
Dozorčí vojín stáje .
Strážný .....
Strážný vo věznici
Návěsfný.........................
Hotovost.........................
Eskorto..........................
Asistence
Použití zbraně ....
Zatýkání a zadržování .	.
Zadržování občanských osob
Vojínovy zbraně.
Půlka vz. 24	.	.
Činnost půlky	.
Rozbírání a skládání půlky
Kulomet vz. 26	.	>
Teorie střelby	.	.	.	.
Pistole vz. 24	.	.	.
Ruční granát	.	.	.	.
Péče o' zbrani	.	.	,	t
Střelivo.........................
Maska vz. 23	.
104
106
108
111
113
124
126
129
129
131
133
137
140
141
149
. 149
151
158
. 168
. 173
175
178
180
Vojín v IfMénu.
Vojín v terénu.............................................102
Sir,
Orientace			• •	183 186 199
Mapa			
Použití mapy			
Vojín v poli. Pochod		e	206
Převozy po železnici		•	214
Převozy na automobilech .....	•	218
Ubytování pod střechou ....	•	219
Táboření		•	223
Spojeni .......	«	225
TeWfon		•	225
Signalista		•	226
Spojeni $ letcem		«	230
Spojka			•	231
Štafeta				*	235
Pes jako spojka	.	.	,	,	•	235
Obrana proti letadlům	....	•	236
Zastíráni	.	.	.	.	•	236
Kryt		•	242
Vzdušný pozorovatel	•	243
Ochrana proti plynům	....	e	244
Způsob boje	.	. t	9	244
Plynový patrač		•	246
Plynový poplach .	.	.	•	248
Ochrana vojína .	.	,	,		251
Ochrana zvířat		t	254
Ochrana před dilosffelockou palbou	•	255
Využití terénu k ochraně .	•	260
Ochrana před vyzvtdačstvlm	•	262
Vyzvádačství za války	e	264
V zajeli .	...	.	.	.	•	265
Sír.
Vojín • |eho druhové.
Pěiák	......................267
Pěchota	v boji .......	269
Útočná	vozba	................271
DělosHelec	......................272
Činnost	dělostřelectva v boji ....	276
Letec..........................................277
Jezdec	......................280
Obrněné aulo............................... 282
Ženfcta	.	 283
Telegrafista ...............................'	284
Služby	....................28S
Vojín a branná povinnost
Branná povinnost .............................	287
Vojín v záloze .......	,	290
Moblllsace *.............................293
Mimořádné povolání zálohy v míru .	.	,	294
Dobrovolná další činná služba................295
POZNÁMKY:
Příloha /.
Vycházková čepice:
generála
důstojníka zbraní
rotmistra '••'tržeb
poddůstojníka
déle dloužícího
poddůstojníka
Odznaky na čepici pro
Knoflíky pro příslušníky
gážisty zbrani
gážisty služeb
mužstvo
Distinkce generálů:
brigádního generála •
(generála služeb!
dinisniho generála
(generála šéfa služeb!
déle sloužícího poddůstojníka
Příloha 2.
sootorfnft
desátník
cMýia	(feUtarfr
eypwnt
4« Akademici a lác«:
Vojtfldká akademie:
2. RotmlstH:
itíbní
roiotetr
dodtmk
<kVr skmžícv
Distinkce a odznaky na ramennfch páskách
«du<f«¥mW
r. mč.
Skota ItlÉCUho dorostu:
raámi/r
AM^áiáotvUk páiáutuvJr	jfMdftif
Příloha 1
Výložky na blůze a plášti pro
porWrw	ro/. hudby	itrmíf*
HHHdldy
katK	s/liZfru
j dv/orcr rézóá
htncflJhho;. \hi2bsf

> r í»^i*r	%4u.*^r
> r bjfrr příslušné jbrtnt
Límcové odznaky pro
Příloha 4.
hradní stráž
instrukční prapor
dělostřelecké
učiliště*)
automobilní
prapor 2
auiomob. zbrojovku
a auiomob. učiliště
železniční pluk
Límcová čísla
Rukávové odznaky pro
Mp/orijsfv h
Mťgr<j/i5ťy.
spoj. Ar
hkwHřcř; z/ř?ar?»
zákopníky
pěchoty
a jezdectva
sočllomelniky
útočníky
kulometniky
minometníky a příslušníky
plamenometníky hlásných rol
zkoušené
i tance ženij.
vojska

cyklisty kromě pracovní roty hudebníky proinantnicliw
cykl. praporů
iwjensn
postí)
děiostřel. aut.	Strojníky
personál	žen. pl. 6
zkoušené tesaře
žen. vojska
’) Pěchotní učiliště má na odznaku písmena Pl>. letecké LU a jezdecké JU.
Příloha 5
Odznaky pro
střelce z pušky ')
střelce
t, lehkého kulometu**)
polní letounové
pozorovatele zbraní
polní letecké střelce
střelce
x liikého kulometu")
střelce
t minometu"!
piloty a pozorovatele
z batonu tf
mířiče e dělovody")
polní piloty letce
a polní pozorovatele letce***)
*) pro střelce I. IKdy t putky |e lift sv znakem /brent postříbřený:
pro elitní siřeke je pozlacen, okraj pocirtbřvn
•*l pro střelce f. (Kdy a cRltivmh i» UH s» znakem ibrant postříbřený.
•"I pro piloty uiak republkv a r.tulia zlatěné, vtncc o meč postříbřený;
pro pozorovatele znak, a %•.•>«< zlacený, křídla a meč postříbřené.
ř) pro piloty vtnec	M.k.a a dtlovt Mávat zlacené;
pro pozorovatele /laienv, sokol a <Mov4 Mávat postříbřeny.
Podélný řez střední čáští pušky vz. 24.
Příloha 7.
Příloha <S’.
Pistole vz. 24.
Uw i»i>uzdra	mwm
ONU žAOOHku
WUfHKWA
Z PRIMA,
onMnro
UOOMlK
Srwwmy wa
VYTAHOVACÍ
OtÍTlŮU Kl (*Wl
ZtaMlUř
PAíDSUVKA ZPRUHA
VVTMMWtt
ffwffffwrowraw©
pmttNMA
X tvíNimr
(El^ZZ.
VCOJCl HrŮMXA
T)
tiffliatt K BOfiKíCI
♦
VYHMOVAC
KlMlfitX I YTHAZtVACi
ÍPUUŠt PftmuSOVAČ
fiFWŠtnvÁ pAxa
rtvu Pi$Tflu
I] 1l

1’A^ČCl
&I&NU K PAÍWÍCf
Příloha 9.
Ostrý útočný (franát vz. 34.
w±__
VW* ./ 0
nsex
Ptogte .
Msta
Kmžek
__PoHro m rtUi
.^Ztsitntí bíHI
W|li
«-A S

ftez uzamtoným
0«*4n4tom.
PlgtWflty
_J^
__patra# Mfatek
—ff-1 Zfatra«~
ZtjHfenKÍ pw
Tito iftrty
pig( guite
Dopad granitu na bok.
Umrtvení odambowého
granátu.